Skip to main content

Full text of "Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí"

Google 



This is a digital copy of a book that was preserved for generations on Hbrary shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 

to make the world's books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject 

to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover. 

Marks, notations and other maiginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the 

publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we liave taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personal, non-commercial purposes. 

+ Refrain fivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each file is essential for informing people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 

at |http : //books . google . com/| 



\ 



•mm, 



.4 






:v 



A. 



A 









L^-.t 



>: 



/^ 



^ 



Jrj' 



xb 






'^. 



*■-{ 



s. 



\ 



•K 

^ 

<. 









— ■% 



.t^J 



A 






A- 






C 



T 



N. 



^_ >^ 



^ 



fl 



\ 



/ 



U 



T^j 



.,X 



o 



OTTUV 



n 



SLOVNiK NAUCNY. 



ILLUSTROVANA 



ENCYKLOPiEDIE OBECNYCH VEDOMOSTI. 



TRINACT^ DIL. 



Jana — Kartas. 



SE 17 PfefLOHAMI A 172 VYOBRAZENIMI V TEXTU. 



1898. 

VYDAVATEL a NAKLADATEL J. otto V PRAZE. 

TISKEM VLASTNl KNIHTISKARNY. 

f 



AE 



VESKERA PRAVA SE VYHRAZUjl. 



Nove pfibyll spolupracovnici. 



Bouska Sigismund, O. S. B., spiso- 

vatel, administrator v MachovS . . Bska. 

Erben Bohdan, f-editel hospodafsk^ 

Skoly V Rakovnice . . .... En. 

Grimm Frant., tovamik v Kutn^ Hofe FGm. 

Hamrsmfd Josef, faraf v Praze . . FraHmd. 

HoleSek Josef, spisovatel v Prazc . JHi, 

Hybl Frant., kandidit filosofie v Praze Hybl. 

MUr>r. Uanota Otokar, okresni l^kaf 

V Praze  ..... Jta. 

Kampar Jaroslav, iurnalista v Praze JKmr, 
Klobou5ek Joset. kand. prof, v Praze Klob. 
ThDr. PachASek Gabcifil* univ. prof. 

V Praze .••••••• Pchck, 



PIthardt Josef, kand. prof, v Praze . Pth, 
MUDr. Rfizi5ka Stanislav, assistent 

hygienick^ho listavu v Praze . . . SRka, 
Svoboda Karel, c. k. hornf inien^r 

V Idrii KSbd. 

PhDr. Tobolka Zden^k, praktikant pH 

c. k. univ. knihovnS Tbk, 

VAiek Josef, gymn. prof, v Praze . . JVk, 
MUDr. Vellch Alois, assistent experi- 

mcntdlni pathologic v Praze . . . Vlch, 
Winter L., privnik v Praze .... LWr. 
Zit«k Josef F., adjunkt theologick^ 

fakulty V Praze JFZtk. 



J. 



Slovi vycbodni v jio^ tranckripci pod J se vyskytujici hiedait jest u nis pod Di, na pf. Jabalpor vis Diabalpur. 



JaaA, t6i Jan nebo Jen, jakutsky S ar- 
te in, feka V sibifsk^ oblasti jakutsk6 a okr. 
vcrchojanskem, vl^vajici se do sev. Lcdov^ho 
okcanu, prameni se v jihozdp. cdsti vercho- 
jansk^ho okruhu v jezefe Molekjus v pohofi 
Verchojansk<5in, teie hlav. sm^rem od jihu 
k sev. pfes 7 sifkov^ch stupAd, klonic se 
ponekud k zdp. a tvof ic neustdl^ zdhyby vy- 
pukl^ tu k v^ch., tu k zip. V dolnim toku, 
145 frm pfed dstim, rozdeluje se na mnoistvi 
ramen, z nichi jest 7 hlavnich: Somandoj 
75 km dlouh^', Kocevoj (55 km), Ilin§ar (76 km), 
lakova (64 fc»«), Tarlach (57 km), Kisilev (32 km) 
a MuraS, kdeito do mofe vl^va se ctyfmi ru- 
kavy, tvofic obsirnou deltu. Pfimd jeji d^lka 
obnaSi pfes 1000 km, se vsemi zahyby pak 
ma 1226 km, ilvodi jeji zaujimd 286.690 km^, 
siroka jest 100—1200 m, v listi ai ly, km, 
ale tetn6 ostrovy tvofen^ jednotlivjini jeji'mi 
ramcny ji zu2uji i v dolnim toku a2 na 40 m, 
bfehy ma v£t§inou pHkre a hlinit^, pokrjft^ 
ai na 160 km od dsti iesem listnatym, ni2e 
vsak jen fidk^m kfovim a mocily. Hlavni 
j)fitoky jsou v'pravo: Lachcenga, Cegaj, Mur- 
zinovka, Semakova, Velco, ToStach, Abuda a 
V Icvo: Ruktach, Dulgalach, Tikak, Butantaj, 
Saksagor, Sin, Ojon, Mukanova, Kana, Achceda. 

Jan4tek Lev, hudebnik cesk^ (* 1854 pod 
Hukvaldy u Pfibora na Morav6). Frv^ho vzdS- 
iani dostalo se mu u otce ucitele, v^rn^ho 
soudruha Pavla Kfi2kovsk^ho, dalsiho u Kfii- 
kovskdho samotn^ho jako feditcle kdru v Kra- 
lov^ klaStcfe na Star^m Brn6, kde i J. jako 
sopranista od 10. roku sv^ho v^ku pdsobil. 
Kdyi Kfiikovsk^ povoldn byl do Olomiice 
za kapelnika arcibiskupsk^ho, zastupoval jej 
J. v Brn6. R. 1874 navStevoval varhanickou 
skolu Skuhersk(^ho v Praze, nacci sloiiv zde 
r. 1875 stdtni zkousky z hudby ustanoven 
r. 1876 uditelem hudby pfi icskdm iistav6 
ku vzdSIini uditeld. R. 1879 navStevoval lip- 
skou konservatof, hlavnd pfednasky prof. 
Grilla o form^cb hudebnich, r. 1880 konser- 
vatof vidcAskou. Qd r. 1881 je feditelem tehdy 
nov6 zfizen^ varhanickd Skolv v Brn^. V 16- 
tcch 1885--87 vyddval J. v ]Brn6 »Hudebni 
listy<; o sobfi vydal: yauka o skladbi sou- 
;^vitku a jejich spoju (Praha). Ze skladeb jcho 

Ottftv Slovnik Nauiny. sv. XIII. i8 lo 1897. 



jmenujeme: Mu{ske sborx (firno); Kytice znA' 
rodnich pisni (s BartoSem, Tel6); Valasske 
tance (Praha) a jednoaktovou operu Pocdtek 
romdnu, jei provozovana v Brn^. 

sv. Jana •vaiig«liiim viz Evangel! um 
a Evangelium sv. Jana. 

Janalik Vincenc, kat. kn^z a spisovatcl 
cesky (♦ ke konci XVIII. stol. v 6.imnici na 
Moravfe — f 1855 v Miloticich). VysvScen na 
kn62stvi r. 1827 p&sobil v rozmanit^ch osa- 
dach moravsk^^ch pe^uje horlivS o uslechteni 
hdu, kter^mui licelu slouiiti mfely tak^ jeho 
ndbo2ensko-poucn6 spisky : Kterd cirkev jest 
cirkev Kristova? {0\om\lc, 1845); Vimd Rosa 
*neb viti\stvi katol. ndbo{enstvi, povidka (Praha, 
1849. 3. vyd. 1871); Rodina Duvirova, povidka 
(2. vyd., Skahce, 1848). 

Janaon, Yanadn franc, map, t. J an dm, 
franc, osada na vych. pobfeii Vi^ch. Indie 
Britsk^, na 1. bfehu f. Gautami (prav. ram. 
f. Godavari), kde od ni odbocuje mal6 ra- 
meno Koringa, na 16* 44* s. s., 82<^ 15' v. d. 
Uzemi prostira se na 12 km ddlky a 300 a2 
3000 m §if., zaujima 14-3 km^ a ma 5327 ob. 
(1890), z ^ehoi pi^es 4000 pfi pada na hi. md- 
sto J., asi 12 km od bfehu zal. Bengalskt^ho, 
jei bylo zaloicno ok. r. 1750. Vsi Kanaka- 
lapetta, Nettakuru. Kursammapetta a 
Adavipalcm maji jen po ni&kolika stcch 
obyv. Osada ta jest jednim z nepatrnych 
zbytkfi, jei byly Francii r. 1814 a 1815 po- 
nechdny, spise jako upominka na vclikou f isi 
indo-trancouzskou, ji2 budoval Dupleix. 

Janatka Jan Nep., virtuos na lesni roh 
(♦ 1800 V Tfcboraticich — f 1882 v Praze). 
Osvojiv si zaklady hudby u strjce Jos. Ze- 
lenky, ucitele a varhanika. pfijat byl r. 1813 
na prafskou konservatof a po 6 let ucil se 
hfe na lesni roh u prof. Vacl. Zaluiana a 
theorii u fed. Dionysa Webra. R. 1822 po- 
byl ve Vidni a byl zam^stnan zprvu v orche- 
stru dvorni opery, pozd^'ji v divadle na Vi- 
deftce, na^ei povoldn za professora lesniho 
rohu na praiskou konservatof a pftsobil tu 
ai do r. 1873. Znamcnitou methodu vyuio- 
vaci uloiil ve Skole pro svflj nastroj, ktera 
zdstala V rukopise, jako n^kolik menSich jeho 
skladeb a pisni. 

I 



Janatov — Janda. 



Janatov, Janotov, osada v Cechach u Lo- 
dina, hejt. Kril. Hradec, okr. Nechanice, fara 
a p§. Velk6 Petrovice; 31 d, 188 ob. d. (1890). 
Vcs je z nejmlad§ich osad v Cechdch. 

Janaufloliek Fanny (vlastn^ Franziska 
Magdalena Romance), herecka n6m. pfl- 
vodu ieskeho (* 1830 v Praze), vystou^ila 
poprv6 V Praze, kdei dostalo se ji prvnich 
zilkladfl dramatick^ho um^ni u K. Baudiusa; 
od r. 1845 vystupovala v men§ich mdstech 
sask^ch a virtembersk^'ch. R. 1847 byla an- 
gazovdna v KolinS n. R., kde Roderich Be- 
nedix nejvice pfispfel k rozvinuti jejiho ta- 
lentu. Od r. 1848—60 hrdla ve Frankfurt^, 
kde vynikla zvla§t6 jako milovnice. R. 1861 
byla pfijata ke dvornimu divadlu drdMan- 
sk6mu, brzy odtud vSak odeSla a hrdla s ne- 
obycejn^m dsp^chem pohostinsku v sevemi 
Americe, zprvu nfimecky, pozd^ji anglicky, 
ktcr]^2to jazyk osvojila si s energii vlastni 
jeji povaze. K. 1876 vystoupila v LondJn6 a 
v§ude cen6na jako pfedni herecka sve doby 
vflbec. ZfeknuvSi se 2ivota umeleck^ho iije 

V soukromi v San Francisku. V mlddi vy- 
nikala v lilohach tragick^ch (Klarchen, Julie, 
Desdemona« Gretchen), pozd6ji jako heroina 
(Medea, Alzbeta, Brunhilda, Ingenie). 

Janbo-el-BaJir, Janbo, Yambo, u Pto- 
lemaia Jambia Kome^ pfistavni m^sto Mediny, 
na Rud^m mofi v Hididzu, asi 200 km od 
Mediny. Ma kamenn^ domy, vjtein^ pfistav, 
znacn^ obchod se Suezem a D2iddou a asi 
6000 ob. Zde dokonavaji poutnici putujici 
z Kdhiry do Mekky tfcti ctvrt sv6 cesty a 
slujc proto J. »Br^anou svat^ho m^sta*. Na 
scv.-zap. od mSsta zatoka Serm-J. 

de Janoiffny viz Duboi<s de Jancigny. 

Janozar |-car] Michal neboKonstantin, 
autor rukopisn^ pamatky, zvan6 Pami^tniki 
Janc{ara^ nalezenc^ v jednom z klaSterA v Ber- 
dyczowf. Pamatka ta z r. 1490 — 1516 popi- 
suje zpdsob valceni s Turky, zmiftuje se 
o Vladislavovi Varnendiku, o krali Kazimi- 
rovi a o Janu Albrechtovi a pordice jeho 

V Bukovinfi. A. Kucharski a W. Tr^bicki po- 
klddaji ji za pi^eklad z ^csk^ho, Maciejowski 
soudi, ie byla pi^eloiena ze srbStiny do de- 
stiny a do polltiny, kdc2to Jireiek tvrdi, Ie 
oriji[inil psdn byl polsky a z toho pofizen 
pfcklad ^esk;^ (1565). Poprv6 vydana byla 
r. 1828 ve sbirce Gal^zowsk6ho »Zbi<5r pi- 
sarz6w polskich*, 3. vyddni v Sanoku r. 1868. 
Pofizen i pfeklad latinsk^. Srv. W. A. Macie- 
jowski, Pi^miennictwo pofskie, Tr^bicki, »Bibl. 
Warszc. (1855, dil III.) a Jirefek, Rozpravy 
2 oboru historie, filologie a literatury (1860). 

Janda (Jantscha) Vavfinec, krajindf a 
ryjec (♦ 1746 v Rodinfe v Krajinfi — f 1812 
ve Vidni, idk Weirottera, Ch. Branda a videft- 
ske akademie, na ni2 r. 1801 stal se korrek- 
torem a pozdcji professorem krajindfstvi. Ma- 
loval r^izn^ pohledy na Videft, Sch6nbrunn, 
Laxenburg, Nov^ Waldek a j. Gabet a pra2- 
ski^ krajinaf Postcl ryli die nSho. J-k. 

JTandi (Jantsch), ves vc Slezsku, hejt. Opava, 
okr. Vitkov, fara a p§. Bfezova; 38 d., 227 ob. i., 
25 n. (1890), kaple Nanebevz. P. Marie, Itf. §k., 



mHn. Ves pFipomina se poprv^ r. 1412, kdy 
nafezela k proboStstvi bf ezovsk^mu, do r. 1420 
byla zbo2im kldStera tfebicsk^ho a t. r. pfi- 
padla k Hradci. K r. 1533 pi^ipomini se tu 
Jan Otruba z Jen^e. Bylo tu tak^ dfididn^ 
foitstvi, jei driel r. 1700 David Schenk, pak 
Kristidn Banhayer, jchoi potomci je dosud dr2i. 
Janda: 1) J. z Cechtic Mat£j, kndz pod- 
oboji a spisovatel XVII. stol. BfvdA fardfem 
pralsk^m, poslednS u sv. Michala (1621), nacef 
po vypovSdfeni nekatolick^ho kn^istva ode- 
bral se do BudySina, pak do Drdidkn a po- 
sMze do Perna. Roku 1631 marn6 vrdtil se 
s vojskem Arnimov;^ni do vlasti; musilf jii po 
roce znova prchnouti do ciziny. Slo2il n^kolik 
kdzdni a podobn^ch spiskA ndbo2ensko-po- 
ucn]^ch: Victoria ecclesiae triumphantis. Cirkve 
vitiiitele pi^ero^kdsny \pusob (Praha, 1617); An^ 
gelus pestilentialis. Posel Bo^i (1626); Ultimum 
vale J posledni kr^esf. roi^ehndni Mr. S. M. \ Dra- 
fova (Perno, 1639); Ara pietatis (BudySin). Viz 
J. Jire6ek, Rukovfif I., 309. 

2) J. Johannes, sochaf (* 1829 v Mal]^ch 
Dafkovicich u Hulcina v Prus. Slezsku — 
t 1875 V Berlin^), lak Rauchiiv. Z d61 ieho, 
id^dlntch skupin, soch a poprsi, uvddime: 
iebraika (v Charlottenburgu^ ; pomnik hrab. 
ze Schwerinu-Wolfshagenu (v parku wolfsha- 
gensk^m); Krucijix a 4 Evangeliste (v ursu- 
linsk^ kapli v Berlin^); 4 and^M v iivot. vel. 
a dva apoStolov^ (na hlav. oltdfi v kostele 
sv. Michala t.); Biskup Arnesius v extasi] Sv. 
Hubert (bronz.); Genovefa s lam a j. J-k, 

3) J. Bohumil (pseud. Cidlinsk^, Lan- 
skj), bdsnik a spis. 6eskJ' (* 1. kv6t. 1831 
V Patku u PodSbrad — + 29. zd* i 1875 v Praze). 
Skonciv hlavni Skolu v Podfibradech, kde otec 
jeho byl uditelem, odebral se do Prahy na 
gymnasium, nacci do r. 1856 studoval na prdv- 
nick6 fakultfi poslouchaje zdroveA iteni o slo- 
van. jazycich na filosofii. Odbyv prava vstoupil 
do finan^niho odboru statni sluiby, r. 1863 
jmenovan koncipistou a posl<^ze sekretdfem 
zem. v;^boru. Liter, iinnost svou zahdjil J. 
jiz r. 1851 novellou Z pamdtek cdpa v »Lu- 
miru«, k nii pfibyly zdhy nov^: Zndmosti 
\ venkova] Zdali ndhoia neb vina\ Pan Hynek) 
Ldska ve vsi a j., kromS ndkolika bdsni po- 
nejvice epick^ch. Vedle »Lumira< psal tak^ 
do »Pra2sk^ch Novin*, »Zlat^ch klasflc, >Ob- 
razfl 2ivota«, »Humorist. listuc, pak do alman. 
>Maje<, »Kytice«, »Rfl2e«, >Lady Nidlyc a j. 
O sob6 vydal pouze novellu Jaroslav v Bibl. 
pflv. romanfl 6es. (1857). Zaslouienou pozor- 
nost vzbudila jeho epickd bdseft Jan Talafus 
^ Ostrova (1864), ol)raz vybran^ z nejslavn^j5i 
doby ies. dfijin, ji2 se tehdy J. horlivfi obi- 
ral, jak svfeddi dalSi jeho povidky d^jcpisn^: 
Pod Vysehradem (»Sv6tozor€ 1868 a o sobfe), 
Anna Misteckd f»Matice liduc 1870) a Boiek 
(t., 1871); histor. to trilogie o rodu Podebrad- 
sk^ra za dob husitsk^ch, pak povidka Za Kriin 
Jaromif (»Pokrok« 1869) a j. Drobn^jSi prace 
J-dovy z t^to doby vysly ve »Zlat^ Praze*, 
jejii 2. rod. J. tak<$ redigoval, ve >Kv^tech*, 
kritick6 pi41oze »Nirod. list^*, kalend. »Cecho- 
slovanu*, >Poslu z Prahy*, 9Sv£tozoru« {Zven* 



Jandecka — Jandous. 



3 



4sovskeho \dtiSi\ Z komendy Strakonlcki a j.). 
Sebran^ svd basn6 (dil I.) vydal J. ve XIV. sv. 
•Narodni Bibliot^ky«. Vedle pdvodnich praci 
tak^ hojnS pfeklidal z literatur polsk^, fran- 
couzsk^ a rusk^. 

4) J. Jan. l^kaf cesk]^ (* 1842 ve Vldse- 
nici u Mikalova — f 1890 v Praze). Gymna- 
sium absolvoval v Olomdci, na^ez studoval 
Idkafstvi V Praze, kde2 byl r. 1869 promovovdn 
a brzy na to stal se assistentem prof. Strenga 
^ pozdSji prof. Wcbra. Po n^kolikalet^ slu2b£ 
▼ kral. zemsk^ porodnici usadil se jako prak- 
tick^ Mkaf V Praze a vynikal hlavnS odbor- 
n^mi zkuSenostmi v porodnictvi a nemocech 
iensk^ch. Pro ph'mou povahu i vlasteneck^ 
pfesv6dceni t65il se vafnosti obecn^. Z lite- 
rami jeho dinnosti sluSi uv^sti : klinick^ zprdvy 
2 porodnick^ Skoly prof. Strenga (»Cas. £es. 
l^k.« 1870al871); Porodnickepnpadx(t,lSn)] 
Pbrodnickd kaswstika (t., 1873); studie o bo2ci 
-t. eklampsii (t., 1873); Leceni koldde nasedleho 
<t., 1876) a studie o poloze fitni (t., 1878). 
Mimo to napsal do Eiseltovy odbom^ patho- 
logic a therapie cdsf o nemocech pochvy a 
nepravideln^ch polohdch delohy a pak po- 
pulimi spis Mladd matka (2. vyd. Praha, 1888). 
Sleduje stale pokrok v^deck^ pfispival do 
»Cas. ces. l^kafAc a2 do r. 1887 hojn^mi re- 
feraty jakoz i i!ivahami odborn^mi. 

Jaiidedka Va(?l a v, pacdagog £esk^ (* 1820 
y Pobdfovicich okr. holick^ho). Studoval na 
gymnasiu v Hradci Kralov6 a na filosofii a 
pfavnick^ fakultS v Praze a dostal se r. 1849 
za professora na gymnasium v Hradci Kral., 
kde prvni MtM fysice a mathematice jazykcm 
<deskf m. Zde se psal Geometrii pro vyssi gym- 
nasia ve 4 dilech, pozd^ji spolc^n^ s Jos. 
Dastichem Logiku; mimo to pfispival do Rie- 
grova Slovnika Nau6. i\inky z oboru mathe- 
matiky a fysiky. R. 1870 zvolen za cestn^ho 
clcna Jednoty 6esk]^ch mathematikfl. R. 1871 
stal se feditelem gymn. pfseck^ho a tu za- 
stival n&jakou dobu i misto okresniho Skol. 
inspektora. V t^ dobS ud^len mu titul §kol- 
niho rady a r. 1880 povoldn do zemsk^ Skolni 
radv V Praze jako zdstupce Skol. zem. in- 
spektora pro reding pfedmSty na desk^ch 
ikolach stfednich a setrval v &fad6 tom do 
r. 1884, kdy odebral se na odpo^inek (v No- 
v^-m BydJovfi). Pi'i t6 pfileiitosti udfilen mu 
mifsk^ fad Frant. Josefa. — ' Syn jeho J. 
Otokar, gymn. 'professor v Nqvem Byd2ov6 
(• 1854 V Hradci Kralov^), napsal cenn^ po- 
jednani : *Jak \obra\uji se niktere funkce kom- 
plexni prominne (programm gymn. N. Byd2ov- 
sk6ho 1884). 

Jaadera JosefStanislav, prof, mathema- 
tiky (• 19. lin. 1776 v Hoficich v Cechich — 
+ 27. cce'1857 v Praze). Studoval gymn. v Kril. 
Hradci a filosofii v Praze. R. 1800 vstoupil do 
HAm praemonstrdtfi na Strahov6, r. 1802 slo2iI 
slib fehoini a 28. zafi t. r. byl vysvScen ,na 
kn&ee; r. 1803 stal se po nahl^m oslepnuti 
prof. Vydry supplentem a r. 1805 fddn^m 
professorem mathematiky na vys. udeni Pra2- 
sk6m. Mezi tim r. 1804 byl promovovdn na 
doktora filosofic. Volen dvakrdte dSkanem 



filosofick6 fakulty a r. 1828 rcktorem. Byl 
tt§2 fadn^m clenem kril. desk^ spole^nosti 
nauk tfidy historicko-filologick^. Koku 1835 
obdr2el zlatou zaslufni medailli a titul cis. 
rady. Na den 50let^ho jubilea professorsk6ho, 
24. lin. 1855, dostal rytifsk^ fad cisafe Fran- 
ti§ka Josefa a jmenovin ^estn^m m^^Canem 
kral. hlav. mSsta Prahy. Sepsal: Prima calculi 
exponentialis elementa nova partim methodo 
in ttsum audito*-um suorum proposita (1812); 
Rede lur Geddchtnisfeier des hochwHrdigen 
Herrn Stanislaus Wydra (1816); Beitrdge \u 
einer leichteren und grundlicheren Behandlung 
einiger Lehren der Arithmetik (1830) ; Ober 
Miletin in Bdhmen, ein topographisch-histori- 
scher Versuch (1830). Pro sv6 rodn^ m^sto 
zalofil nadaci, z ni2 se rocn£ 200 zl. vypldci 
pokracovateli v kronice m£stsk6, t\mi dal 
nejl^pe na jevo svou pfichylnost i k Hoficim 
i k dSjepisectvi domacimu. Jsa pfcs 50 let 
u^telem mathematiky na £etn6 nav§t6vova- 
n(5m dstavS filosofick^m, m£l mnoho tisic 
2akd, hldsajfcich jeho nestrannost i pfisnost, 
jakoui vynikal po celou dobu sv^ cinnosti 
professorskiS, takJe jm^no J. v cel^ch gene- 
racich mfilo u nas tu pfijcmn]^, onde nemil^ 
zvuk. Sv6 pov6stn6 vjklady mathematick^ 
fidil hlavnS smerem vychovavacim, vybrou- 
Seni ducha na zfeteli majicim. F.Std. 

Jandl, m^sto v Africe, viz Jendi. 

Jandl Antonin, malif (♦ 1723 ve §t^r. 
Hradci — f 1805 t.). Studoval ve Vidni a 
pobyl v MnichovS, Sp^ru a v Brn6, kde zdo- 
konalil se pod vlivem Fr. Balka. Stal sc m6st- 
sk^m mahfem ve Stjr. Hradci a provddSl 
T^zn6 oltdfni obrazy pro kostely Styrskd a 
podobizny. 

Jandoui Alois, l^kdmik cesky' (* 18. dub. 
r. 1S38 V Chroustovicich — f 24. ^ce 1893 
V Praze). NiiSi gymnas. absolvoval v N6m. 
Brodfi, vySSi na Nov^m m6stS v Praze, naiei 
vstoupil do l^kdrnick^ praxe. Vys§i studia 
vykonal na university a polytechnice v Praze, 
kde2 stal se r.l869 doktorem chemie a r.l871 
doktorem farmacie. Do r. 1880 spravoval l^- 
karnu u Milosrdnych sester, r. 1882 zfi'dil si 
vlastni l^kirnu, kteri pozddji pfencsena do 
Mariansk^ ulice. R. 1880 zvolen do sboru 
obecnich starSich, r. 1882 do mSstsk^ rady, 
kde setrval af do sv6 smrti. R. 1879 jmeno- 
van zkuSebnim kommissafem pfi II. statni 
zkouSce na vysok^ skole technick^ a r. 1883 
kommissafem pfi III. farmac. rigorosu na uni- 
versity cesk^. R. 1891 zvolen za starostu gre- 
mia l^kdrnick^ho pro kral. Cesk^. Cinnost 
jeho byla veliki zasahujic v obor chemie, 
farmacie a hygieny, vsude pak vedle ohledO 
(iistfi vfideckycn mSl zfcni pfedevsim k prak« 
tick^ potfebS pro nase ccsk^ pomSry, V che- 
mii a farmacii byl dlouho jedin^m zdatn^m 
pSstitelem tSchto oborfi v jazyku matefsk^m 
a jako hygienik pocal z prvnich upozornovati 
na vady praisk^ho zdravotnictvi, vykonav tu 
velkou f adu praci analytickych. Zvlast6 o sobfi 
vydal J. jen nSkolik drobndjsich praci, jei 
maji vyznam pomdcek praktick^ch. Z nich 
sluSi uv^sti pfedevSim spis Sauka o \pusobu 



Jandova — Janesville. 



pfedpisovdni a skladbi leku (Praha, 1885). Za 
to odborn^'ch jeho pojednani v »Casopisu 
des. l^kaffivc po^inajic od prv^ho rocniku, 

V »Cas. tcs. 16karnikfl« a v »Chem. listech* 
^itd se na sto. Z nich uvddime jen nejpod- 
statn^j^i: Monografie tiles lediyjrch domdcich 
proti stridavce (C. t. l^k. r. I., 1862); Chinin, 
cinchonin a chinoidin (t.,1863); Liciva mdmivd 
(t., 1863); Anaivsa semene vuliku \lomocneho 
(t, 1864); Udinky digitalhtu (t., 1865); Vody 
destillovane i rostiin mandlonovity'ch {t.^lStb); 
O hmotdch nakaflivinu nidicich (t.,1866), kdei 
upozorftoval dh've na desinfekdni vjznam kar- 
bolu, neili podal b^ti k desinfekci doporu^o- 
v-dn ; O sloudenini cukru $ kysUMkem i(e!e^itym 
(t.. 1867); Hmoty le^ive \emi Ceske (t., 1868); 
Optickd \kouika mleka (t., 1869) ; Ceske opium 
(t., 1869), jc2 sdm vypf stoval ; Prospich a vady 
uikterych forem leiiv (t., 1870); Chemismus 
hmoty ofivene (t., 1871); Ro^bor vody vltavske 
(t., 1872) ; Desinfckce obvdlf pfi cholere (t., 1873) ; 
IJky proti cholere (t., 1873); Kyslik, ktery rost- 
liuy vyddvaji, neni o\onovdn (t., 1873); Vj^nam 
^akaleni leSivycU praeparatu (t., 1874); 0\on 

V lekarstvi (t., 1875); Porovndni hmot, ktere 
mleko matefske v detskem viku nahraditi maji 
(t., 1876); Piohlidka mleka ve velkych mistech 
(t., 1876); Starsi a nave prostredky k auaesthe- 
sovdui tipotrebene (t., 1876); Cena nikterj^ch 
kouridel, co tak ^v. disticu v\duclw (t., 1877); 
Chemicke \prdvy \ oboru vef. \dravotnictvi 

V Praie (t., 1877); Mleko a pivo co pfedmity 
\dravotni policie (t., 1878); Organickd hmota 
ve vodi (t., 1878); Sebe\peote predpisy lekarske 
(t.,1879) ; Smirnynijiiho baddni vlucbi{X., 1879) ; 
Kyseliua dusiotd, ammouiak a soli minerdhte 
ve vodi studnicne (t., 1S80); Ergotinove prae- 
pardty (t., 1880); Kali chloricum a kali muri- 
aticum {t.,lSS2); Sola nea e {t.,\SS3)\ Rojpravy 
\ farmakognosie (t., 1883); Prispivky k uceni 
o assimilaci praeparatu fele^a (t.,1886); Solutio 
Donovani (t.,1887); Xvldstnosti nikte^jrch aro- 
matickych sloucenin ve smiseuindch k upotre- 
beui levnimu wcenych (t.,1888); Nikterd data, 
tykajici se kyslicnikit dusicneho a dusikoveho 

V pitne vodi Prahy a okoli (t., 1890). Ddle 
obsdhld kritiky farmakopocy rakousk^, n5- 
meck^ i rusk^, cetn^ posudky o vfetSich spi- 
sech z oboru chemie a hygieny, pfes tisic 
odbornjch referatfl do v^§c uvedenjch caso- 
pisA a odborn^ ^lanky z farmakologie a far- 
macie pro Ottflv Slovni'k Naucny. 

Jandov&: 1) J. 2ofie, pseudonym Frant. 
Lad. Celakovsk^ho. 
2) J. Hermina §1., malifka morav. {♦ 1853 

V Loukdch u Znojma), 2akyn5 Lud. Halausky 
a Hug. Darnauta, 2ije ve Vidni. Uvadime 
z del jeji'ch: Motiv i Klosterneuburku (1892); 
^fly^n nad Rinnbachem v Hor. Rak. (1892); Flora 
officinalis (1893); ^fotiv ^ Piatikeubergu v Dol. 
Rak. (1S96) ;Jablonove a kastanove kvdty (1896); 
Les (1897) a j. J-k. 

Jandri6 Matija, spis. chorvatsk^ (f 1828), 
byl fardfem v Cirkven6 ve Voj. Hranici a 
spolu s T. MiklouSicem pdsobil ku povzne- 
scni narodniho vzd^ldni a probuzcni lidu. 
Sc psal sbirku kd^dni a hospoddrskou knihu, 



jakoz i cinohry Drogen a Ljubomitxfvidf ktc- 
rou vydal MikiouSic r. 1S28. 

Jandyt Vdclav, jo^uita a grammatik ces. 
z poi. aVIII. stol. Vydal spts ' mluvnick^ 
Grammatica linguae bohemicae (Praha, 1704), 
castSji potom tiSt^n^, v nhmi jednd tak6 
o cesk6 prosodii a bdsnick6 literatufe, po- 
ddvaje zdrovefi ukdzky (z Rosovy Cechofec- 
nosti a j.). 

Jane [d2^n], angl., lohanna. 

Janedek, prvm vudcc dobrovolnikfi slo- 
venskjch, kter J r. 1848 na Slov^nsku s Bloud- 
kem sbiral zastupy dobrovolr..KA a spojiv se 
s Hodiou po^al v z^fi postupovati z Moravy 
do stolice nitransk^. Sbor jeho rozmno2ovaI 
se denn£, tak2e mohl obsaditi Myjavu a pM- 
raziti v lednu 1849 s 800 dobrovolniky ku po- 
mod generdlovi Simunidi, oblc^hajicimu Leo- 
poldov a Trnavu. Ziskal si o vojsko cisafske 
velik6 zdsluhy, ale nedodkal sc patfidn^ od- 
mSny, neb v kvfetnu 1849 byl prj zat^en a 
postaven pfed soud vojensk^; pozd^ji staL 
se soukrom]^m lifednikem. 

Janeg^, ves deskd (hejt. Teplicc), viz J e- 
nikov. 

Janeiro [ian^jruj viz Rio de Janeiro. 

Janek (Janncck) Franjo Kristov, ma> 
lif slovinskV (* 1703 ve Styrske^m Hradci — 
1 1761 ve Vidni). Uditelem jeho byl ncznamy 
jinak malif Matthias Vagus (Vangus). Pra* 
coval delSi dobu ve Frankfurt^ a pf iSed da 
Vidn^ jmenovdn byl radou um^lecke akade- 
raie. Maloval fresky a obrazy olejov^ ; z prv^'ch 
jmenujeme fresky v kapli sv. Ducha ve St. 
Hradci, z jeho obrazfi olcjovj^ch nejvStSi po- 
iet naleii >konversainimu« genru ve volne 
pfirodd ncbo v zahraddch. Nal^zaji se ve 
Vidni V muscu, v gal. Liechtensteinsk^, v gal. 
akademie a v gal. hrab. Harracha, pak v pra2> 
sk^m Rudolfine. S Hagedornem vydal J. 
r. 1755 V Draidanech spis: Lettre a un ama^ 
teur de la peinture avec des ecclaircissements 
historiques sur un cabinet et les auteurs da 
tableaux, qui le composent atd. J-k. 

Janenko: 1) J., nakazn^ hetman jij^iho 
Chmelnick6ho. Dobyv a zpustoSiv r. 1678 Ka- 
ni6w, prohldsil se nasi. r. sam za hetmana 
Ukrajiny zadn^provskd, ale poraien byv od 
plukovnika Semena Skoropadsk^ho ztratil 
moc hetmanskou. 

a) J., malif rus. (* kol 1800), iak petro- 
hradsk^ akademie a A. Warnecka. R. 1827 
studoval V feimfe a r. 1834 v Bcnitkich, kde 
kopiroval Tizianovu Assuntu v pflv. velikosti. 

Janessen: 1) J., ves v Cechach, hejt. a 
okr. Karl. Vary, fara Sedlec, ps.-* Fischern; 
83 d., 1 ob. c., 879 n. (1890), kaplc sv. Anny, 
3tf. Sk., hnfedouhclnd doly a na chodovskem 
potocc mljn. — 2) J. Nov 6, osada t.; 10 d., 
223 ob. n. (1890). 

Janeivlile jdidnsvil], hi. m^sto hrabstvi 
Rock ve statu Wisconsinu Spoj. Obci scv.- 
amer., jihovych. od Milwaukee, na Rock Ri- 
veru a n6kolika tratich ielez. drah, mi to- 
virny na zbo2i vln6n(5 abavln(^n^, strojfrnu, vy- 
robu vozd, obuvi a mydla, mljny, pily, obchod 
s tabdkem a dobytkcm a 10.830 ob. (1890). 



Janet — Jang-tse-kiang. 



Janet [2an6|: 1) J. Paul, filosof franc. 
{* 1822 V Pafiii), jako professor na univer- 
site strasburskd od r. 1848—56 zahajil pfed- 
naiky o ethicc, jei sebrany pod ndzvem La 
famille poctenv byly r. 1856 cenou franc, 
akadcmie (13. vyd. Pafii, 1890). Do t6ie doby 
spadaji jeho these k dosaieni doktoratu Essai 
sur la dialectique de Piaton (t., 1848; vyd. 2. 
pod titul. Essai sur la dialectique dans Piaton 
^t dans Hegel 1861) a De Plastica Naturae 
vita quae a Cudworthio in systemate inteliec- 
tujLli celebratur (1848). Povolan r. 1857 za 
prof, iilosofie na lyceuni Ludvika Vol., se- 
trval zde a2 do r. 1863, kdy sc stal prof, filos. 
na university pafiisk^, kde od doby t^ pd- 
sobi. J. jest eklektik §koly Cousinovy, na 
jeji'z nejlepSiho dialektika se vypracoval ve 
svych cetnj^ch, solidnS zaIo2enych a jasn6 
psan^ch spisech. Mimo uveden^ pochdzi od 
ntho: Histoire de la philosophie morale et po- 
iitique (1858; 2. vyd. pod tit. Histoire de la 
science politique dans ses rapports avec la mO' 
rale, 1872; 3. vyd. 1887); Philosophie dit Bon- 
heur (5. vyd. 1891, poctfino cenou franc, aka- 
demie); Lie materialisme contemporain (5. vyd., 
1888) ; La arise philosophique (1865) ; Le cerveau 
^t la pensee (1867); Elements de morale (1869); 
La morale {1^1 A) \ Philosophie de la Revolution 
jranqaise (4. vyd. 1892) ; Le causes finales 
<2. vyd. 1883); Saint- Simon et les saint-simo- 
fitens (1872) ; Cours de moral a Vusage des 
€coles normales (1880); Traite de philosophie 
(1880) ; Les maitres de la pensee moderne (1883) ; 
Victor Cousin et son oeuvre (1885), se Sdaille- 
sem Histoire de la philosophie, les Ecoles et 
Us problemes (1887); Hist, de la Revolution 
/ran^. (1889); Fenelon (1892); XH pfeloiil 
Sv. Augustina Confessiones (1858) a Spino- 
zovu Ethiku (1880) a podal jin^ <^etn^ prace 
do odborn^ch iistu. 

2) J., jm^no, jimi zvan obyccjn^ malif 
Clouet Frang. (v. t.). 

Janet-Xouig^e |2ane lan2] Ange Louis, 
malif. lithograf a illustrator franc. (♦ 1815 
V PaHzi — t 1872 t.). Studoval na £colc des 
beaux-arts za Colina, Ingresa a Horace Ver- 
ncta a maloval bitvy, podobizny i naboienskd 
obrazy. Jako zvIa§tnost sIuSi uvcsti jeho fadu 
vojcnsk^ch uniform, kterd r. 1846 maloval 
pro archiv ministcrstva vojenstvi. Jeho dila 
jsou: Podikovdni se Napoleona ve Fontainebleau 
14. dub. 1814 (mus. V Toursu); Kristus na 
hore Olivetske (kostel u Castelnaudary) ; Oble- 
hdni Puebijr (1867, v arcib. palAci v Bordeaux) ; 
Napoleon udili almu^nu pri povodni v Lyonu 
a j. Kreslil tH hojn^ pro illustrovan^ caso- 
pisy. J~k. 

Janeiid Anton, spis. slovinsk^ ('^1825 — 
-f 1869 V Celovci), vzd^lal se v Celovci, kde 
od r. 1848 jal -se v jak^msi listav^ vyucovati 
slovin^inS, na£e2 stal se professorcm slovin- 
^iny na tamSjSi redlce. Pocifuje ncdostatek 
u^ebnic slovinsk^ch vydal men§i mluvnici 
(1849), kterou pozdSji doplnil a vydal s na- 
zvem Slovenska Slovmca (Celovec, 1854). Kniha 
ta mi. ddleiit^ misto v d^jinach jazyka slo- 
vinskeho, neboC pfispdla nemalo k jednot^ 



spisovn^ho jazyka, pon£vad2 dHv^jSi gram- 
matikafi (Metolko, Smigoc, Mursec) pfihlfieli 
vice k jednotliv]^m nafecim, kdefto J. cerpal 
z cel^ho 2iv6ho jazyka a z nejlepSich spiso- 
vatelQ slovinskjch. Doplftkcm prace X€ byl 
pak slovnik nSmecko-slovinsk^ (t., 1850) 
a slovinsko-nfemeck^ (t., 1851), kter^ zahy 
vydal V novdm, doplnfin^m vyddnf. Zminky 
zasluhuje X,€i jeho sbirka nar. pisni a pfislovi 
Cvetje stovanskega naroda (t., 1852), ve ktere 
hodlal uvefejftovati vjbor nar. pisni vSech 
slovansk^ch narodd. Ke sbirce t^ druii se 
Cvet slovenske poe\ije (t., 1861). Z u^ebnic 
jeho vedle Cvetniku pro miii tfidy Ikol stfed- 
nich tfeba uvesti je§t6 Cvetnik slovenske slo- 
vesnosti (3. vyd. t., 1870) pro tfidy vyssi. Po- 
znavaje ddlezitost dobfe veden^ho or^^anu, 
jal se J. od r. 1850 vydavati v Celovci caso- 
pis »Slovenska B^ela« a pozd(-ji >Glasnik 
slovcnskega slovstva«, kterj^ za pomoci pfatcl 
pfem^nil na >Glasnik Slovenski«, skupiv ko- 
lem n6ho vSecky zdstupce krasn^ i prosto- 
nirodni literatury slovinskd. Od r. 1862 pfi- 
daval k nd^mu sbirku vynikajicich spisfl do- 
macich i cizich s nazvem »Cvetje iz domacih 
in tudjih logov« (21 svazkd, mezi nimi Ce- 
gnardv pi^eklad »Babicky« N^mcov^). Obec- 
n<5mu lidu urcena byla jeho »Slovenska Ko- 
ledac (t. 1858—59). Mimo to redij^oval »Ko- 
ledarcikc ^1861—69), »V^ccernici< (od r. 1869) 
a s pomoci ralad<'ch bphoslovcfi vydal »Zgo- 
dovinski Katckizem*. Uc^astnil se vubcc cinn6 
narodniho ruchu a mezi jin^^m byl dlouho ta- 
jcmnikera Druiby sv. Mohorja. Snk. 

Jang-t«e-kiang, nejvetSi veletok cinsky 
a jcdcn z nejdclsich a nejvetsich sv6ta. Vy- 
klad jm<-*na jest sporny*. Die Richthofena a 
Schotta znamcna Jang-tsc »syn (provincie)Jan- 
gu<. Ciftane sami vsak v6tsinou vztahuii jmeno 
J. jen na dolni tok fcky. V oby^ejn^ mluve na- 
zyvaji feku tu Ta-kiang, t. j. »velkd feka«, 
ncbo Cang-kiang, t. j. »dlouha feka«, nobo 
prosie Kian^. Take Marco Polo u2iva pro 
ni jm<^na Quian. Ostatn6 ma J. v rflzn^'ch 
castcch sveho toku rflzna jmena. Zvati jcj 
die pf ikladu jesuitQ XVil. a XVIII. vcku Mo- 
drou fekou jest ncspravn^. Prameny J-u 
jest^ pfcsn6 zjisteny nejsou. Oby^ejn6 po- 
vaiujc sj za pramennou feku Mur-usu (»kli- 
kata fcka<). Rockhill, jcn2 scznal feku tu 
r. 1892 V Tibetu ai t^mdf k jejim pramenfim, 
klade je na 30® 45' s. §., 91'* v. d. do vyse 
5000 m n. m. Celkcm Ize h'ci, ie prameny ty 
lezi na scv. strand pasma Tang-la. Przcval- 
skij, jen2 pfescl Mur-usu asi 115 km vychodnfe 
mista tuto oznaccneho, na 33"* 50' s. s., videl 
}\i tok 60—80 m sir. V hornim tomto toku 
tecc Mur-usu smdrem sv. a pfijima nekolik 
mcnSich pfitoku, t. s pravd strany Akdam, 
jenz jest mozna delsi nei sam Mur-usu, 
o neco dale s Icve str. Toktonai-ulan-muren, 
jcnz ndlezi rovnei k pramenn^m fekam Mur- 
usu. Na 95® V. d. zahyba feka k jv. Ma zde jiz 
az 220 m sifky. O neco dale u pagody Dzu- 
dunu (3990 m n. m.) vidSl ho Pr^cvalskij znovu 
a udava sifku jeho v let6 na 100—120 m. 
V tC'chto mistcch bliii se ncjvice Hoanghu. 



r, 



Jang-tse-kiang. 



A2 sem prflm^rn^ spad 6ini asi 1 m na km, 
odtud zi k Batangu 550 km dale po toku 
feky zdcL se spdd daleko v£t§i, asi 3 m na 
km, nebof u Batangu leii hladina feky 2520 m 
n. m. V t^to kdncinS nazyva se feka Dy-Ju. 
Od 32« 20* s. §. ai k Batangu jest feka asi 
na 300 km zcela nezndma. Cinsk6 mapy udd- 
vaji zde jediny v6t§i pfitok Darghe-cu. Od 
Batangu {29^ 56' 16" s. §.) a2*k listi jest feka 
znama s v^jimkou asi 100 km pod Pong-dse-la 
a tf i kratkych trati pod dstim Ja-lung-kiangu. 
Sifka J-u u Batangu obnaii 120 m, rychlost 
vody 06— 0*85 m (v prosinci). Pode jm^nem 
Ki-cha-kiang,t.j. »i^ekazlat^ho pisku«,tecepak 
J. smSrem ji^nim t^mdf a2 po §ih-ku na 
27^ s. S. Rychlost toku v t^to trati jest ve- 
lice mSnliva, pfitoky t^mdf jen s lev6 strany. 
Na 27*' s. §., 100® v. d. J. ve velik^ch mae- 
andrech obraci se k v^^chodu. Asi na 102** 30' 
V. d. vl^vd se do J-u od severu veliky Ja- 
lung-kiang. Ai sem tekl J. provincii Jtin- 
nanem ; odtud tvof i v^tSinou hranici mezi 
Jun-nanem a Se6uanem a na 28® s. §. vstu- 
puje do Secuanu liplnS. Na 103® v. d. obraci 
se ddle v maeandrech k ssv. U Suifu« poblii 
105® V. d., 29® s. S. pfijima od severu mocnj 
Min-kiang n. Uan-kiang. V6t§ina spisovatelu 
^insk^ch pokldda Min za horni tok J-u. Vy- 
sv^tluje se to asi spoiitosti kultury v Odoli 
Minu a na stfednim a ciolnim J-u. Je§tS v t^to 
kondinS tvofi J. nfekter^ pcfeje plavb6 ne- 
bezpein^. Spad feky odtud a2 k dsti jest 
prflmdrem maly, 15 — 16 cm na km, pfece vSak 
nestejn^. Od listi Min-kiangu tece J. pode 
jm. Ta-kiang smdrem sev.-v^ch. a pfijima 
u Lu s \ev6 strany pfitok Cung-ho, u Ho- 
kiangu s prav^ strany Chih-lui-no. Jest to 
prvni vfetli pfitok J-u s prav^ strany ; a2 
sem bylo ilivodf J-u pouze na lev^ severni 
Strang vyvinuto, ddle jest v^voj oboustrann]^, 
rozhodnl v^tSi na strand jilni. U Cung-kingu 
(260 m n. m.) pfijima J. od severu zna^n^f- 
Kia-ling. Zde jest J. 700 m Sirok^ a pocina 
b^ti pravidelng splavn^m i pro velik6 dionky* 

V nfekolika velik^xh vypnutfch stfidavg k se- 
veru a jihu smdfuje pak na v^chod a2 k sv^mu 
iSsti. if Fu na 108® v. d., vj^chodng u Cung- 
kiangu pije J. velk^ Wu-kiang (od jihu) a 
vstupuje na 110® v. d. do provincie Hu-pe. 
JeStfi mezi Cung-kingem a I-cangem (111® v. d.) 
mi. fadu pefejfl (zde tan zv.) a sout^sek. Na 
nfekter^ch mistech pfibliiuji se sob6 vysok^ 
bfehy ai na 140 m. feeka mivd v takov^ch 
souteskach velikou rychlost (ai 5 m ve vtef.), 
ohromnou hloubku a stoupd za vysokd vody 

V srpnu ai o 20—21 m. Nejdflleiit^jSi takov^ 
pefeje nal^zaji sc u Ta-tungu, 32 km nad 
I-Cangem a 20 km dale jing pefeje zvang Mi- 
tan, tahnouci se po 5 km, znesnadAuji plavbu. 

Odtud pocina pfimofskci ddsC J-u. Ci- 
ftan^ pravi o nSm: »jest bezedn^ Kiangc. 
Neni tomu ovScm tak, pfece vlak s v^jimkou 
jedindho mista mohou sem dojiidSti lodi po- 
noru ai 6 m. Spdd od 1-^angu k mofi cmi 
17 cm na km. Na 113® v. d. Ssti se do J-u 
od jihu v^tok jezcra Tung-ting-hu, vznikaji- 
ciho stokem dvou velik^ch fek, Juen-kjangu 



a Hcng- ^ili Siang-kjangu. U Han-kao na 
114® 15' V. d. vl^va se do J-u od severu nej- 
v^tSi jeho pfitok Hank-kiang, na 1000 km pro 
parniky splavn^, feka v kulturnim vzhled6 
pro Cmu velice dflleiita. J. jest zde 2400 mc 
§irok^; k mofi ma jcstS 1100 fr»i. Pod Kiu- 
kiangem na 116® v. d. spojuji se s J-cm vody 
jezera Po-jang-hu (na jihu), vznikajiciho sto- 
kem Kia- nebo Kan-kiangu s ndktervmi mcn- 
§imi fekami. Na 32® s'. s., 121® v. d.'vl^vd se 
J. deltovitfi do mofc V<'chodocinsk^ho (Tung- 
hai). Hlavni rameno, Cistici se severni Sang- 
haje, ma 36 km Sifky. Plocha deity paci se 
na 14.000 km*. jeStS pfed sam^^m tistim pfi- 
t^ki J-u od jihu f. Wusung. mimo to sem 
z jihu odt^ka vodstvo jezera Tai-hu, kdcito 
na severu J. jest spojen s jezery Ilung-tso-hu 
a Kau-ju. Uvodi J-u zaujima' die Ldczyho- 
1.804.500, die Blakistona 1,877.560 km-, ddlka 
toku dini ok. 5000 km, pfima vzdalenost od 
pramenu k listi asi 3000 km. Die Guppyho, 
jeni m^filpo n^kolik m^sicfi vHan-kau,obnd§i 
nejmenSi mnoistvi vody (v lednu) 3995, max. 

V srpnu 36.113, stf. mnoistvi 18.458 m* vc 
vtef. U 1-cangu udavi Blakiston stf. mnoi- 
stvi vody na 14.158 m*, pro listi pa^i je 
Guppy na 21.814 m'. Za nizki vody (v bfez.> 
pfinaSi J. mofi 0*02 if, za vysok6 vody v ^er- 
venci 257, prflm^rem 01 39 g pevnjch latek 

V 1 / vody. To znamena do roka 182 mill, m* 
ndnosu, jeni se usazujc z ncjv6t§i dasti v dcltfr 
sam^. Kraj 100 km* zvysil by se tim rocn6 
t^mfef o 2 m. BShem roku podroben stav vody 

V J-u zna6njm zm^n^im. Mezi l-iangem a 
Kiu-kiangem jest nejniiSi voda v lednu ncbo 

V linoru. V kv^tnu pocina stoupati, dosahuje 
nejvfetSi vJSe v dci a srpnu a podin^ opadi- 
vati V zdfi nebo ffjnu. Rozdil mezi nejniisim 
a nejvylSim stavem obndSi u Nankingu (die 
Blakistona) 3*6, u Uhu-hsienu 6*05, Kiu-kiangu 
1114, Han-kao 12-4. I-fangu 1307, tak6 vSak 
ai 15*5 w. Rychlost vody v Han-kau obyd. 
1-28 — 1*54 stoupii za vys. vody pfes 2 m^ 
u Cu-kiangu z 0*95—1*03 ai na 2*57 m ve 
vtef. Vliv pfilivu mofsk^ho jest prj n^kdy 
znateln]^ je5t6 u v^toku jezera Po-jang-hu,. 
850 km od listi, oby£ejn6 vSak nesdhd nc£ 
k Cing-kingu, kdei voda stoupd o 0*6 — 1 m. 
J. sim ve sv^ splavn^ (asti nikdy nezamrzdvd^ 
ale ovSem jeho pfitoky i sim jiini Wusung. 

J. nrobihd nejbohatSimi a ncjlidnat^jSimi 
kraji Ciny. Jsa pfi vScch svjch pefejich znacn^ 
splavn^, vykazuje velkolepou flotillu dionk. 
N^kolik set tisic lodnikA iije na n6m t!iplne. 
Jii Marco Polo vypravuje o >Quianu«, ie na. 
nfem pluje vice lodi, vice zboii a bohatstvf 
nei na vSech fekdch a mofich kfesCanskif^ho- 
svSta dohromady. Povstdni Taipingd, jei se 
z vclk^ £dsti zde odehrdvalo, odlidnilo a zpu- 
stoSilo znacnS zdejSi bfehy, po potladeni ieho- 
v§ak zase se sem vrdtil obvyklj iivot. V d6- 
jindch Ciny md J. tyi vjznam jako mofe 

V dfejindch ndrodd zip. a jiini Evropy. Pr^> 
fidni parniky jest J. pfistupcn ai k Cunp- 
kingu, dnes v5ak pluii obycejnfe jen k l-dan<^u 
(1762 km od listi). Mofsk6 parniky ponoru 
5 m pluji za vys. vody (v dubnu ai fijnu) ai 



Jania — Janicki. 



k Han-kau. Z hlavnich pfitoku jest splavny 
Han-kiang az k Han-^ungu, Kia-ling ai na 
hranici roezi prov. Kan-su a Sen-si, Nfin-kiang 
ai k Cing-tu-fu. Pravideln^ parni spojeni mezi 
Han-kaem a Sanghaiem provozuje China Na- 
vigation Company a j. spole(^nosti. Lodi tyto 
maji oby^. 1000 tun. Do I-£angu plujc t^dn6 
n^kolik parnikfl. V zim^ plavba zavisi na po- 
casi a stavu vody. Dionky zdej§i deli se na 
velk^ o 150 t., prostfedni o 60—70 t., oby6 
26 m dl., s 3—5 lodniky, a male. A2 k Cung- 
kingu jest obchod svobodn^ a Evropanflm 
otevfeno 6 pfistavfi, t. Cin-kiang, Uhu, Kiu- 
kiang (na jez. Po-jang-hu), Han-kao, I-^ang, 
Cung-kin^. Rozsah obchodu v jednotlivyoi 
t^chto pfistavech J-u byl r. 1890 nasledujici. 
Do Cing-kiangu pFiplulo a odplulo 2034 lodi 
s 1,265.000 t., pfiv. 52,507.000, v^^voz 8,626.300 
franka ; Uhu 1522 l.o 1.052.350 1.. pf fv. 30.643.500, 
vy V. 19,071.800 fr. ; Kiu-kiang 1039 1. o 995.573 1., 
pfiv. 31,304.200. v^v. 42,658.300 fr.; Han-kao 
1109 1. o 599.400 t., pfiv. 174,889.300. vyv. 
190.489.400 fr.; I-cang 62 pamikfl o 27.370 t. 
pfiv. 24,588.500. vyv. 15,427.700 fr., dzonk 
pocitalo se r. 1888 v toroto pfistavu 6000 
o 415.000 L Do Cung-kingu pfiplulo (r. 1891) 
a odplulo 1200 dionk o 80 000 t. Pfivoz a 
v^voz cenil se tam t. r. na 38,637.800 fr. Z to- 
hoto obchodu pfipadd na Anglii 72. na Cinu 24, 
N^mecko 2^/^; ostatni 27© dohromady na Spoj. 
Staty sev.-amer.. Japan, Rusko a Rakousko- 
Uhersko. HI. pfedm^tem pfivozu jsou bavl-. 
nen6 a vln6n^ Idtky, opium, kovov^ zboii, 
santal, mu§k. ofechy, cukr. sklen^n^ zbo2i, 
tabak, petrolej, sirky, uhli. VyvAii se £aj, 
hedvdbi, olej. dfivf, papir, ry2e, konopi, drogy, 
tabik. porculan, ko2e. Iflj, vosk. 

VJzkum J-u zapocal teprve v 1. 1840—42, 
kdy kapt. Collinson jej ohledal od listi a2 
do Nan-kingu. Kapitdn Osborn a j. dfistojnici 
rozsifili r. 1858 v^zkum ten a2 do Han-kao, 
Sarel a Blakiston r. 1861 az do Ping-chafiu 
V Secuenu. Mapy t^chto cestovatclu neliSf 
se. nehledic ku technice, valn^ od map pro 
vladu iinskou pofizen^^ch francouzsk^mi mis- 
sionafi v 1. 1720—30. V 1. 1867 a 1868 ile- 
nov^ franc, v^pravy Doudart de Lagr^e a 
Garnier poprv^ navltivili Ma-chang a Mon-ku 
na hornim toku a plavili se pak po J-u dold. 
R. 1873 plul Garnier a j. po nfekter^ch pfi- 
tocich J-u. V hornim toku o n6co dale (a2 
k Pong-dse-la) pokroiili r.*1877 Gill a r. 1877 
a 1878 Colborne Baber. Uherskd v^prava Bely 
Szechdnyie (1877—80) postoupila a2 k Ba- 
tangu. Objeveni hor. toku (Mur-usu) nale2i 
Prievalsk^mu na jeho 4 cestdch r. 1871—85. 
Mimo n^ho dJeli pozdSji v tomto kraji pandit 
KriSna r. 1879, Rockhill r. 1890—92, neSCastnJ 
Duireuil de Rhins r. 1894, Welby a Malcolm 
r. 1896. — Literatura: Blakiston, rive Months 
on the Yang-tsze (London, 1862); Sarel, Notes 
on the River Yang-ts6-kiang (Hong-kong, 
1861); Garnier, Navigation du Yang-ts6-kiang 
(v Bull. Soc. G6ogr. Pafi2. 1873 a t. 1874V, 
Richthofen, China (I. sv. Berlin, 1877); Gill, 
The River of the Golden Sand (2 sv,, Lond., 
1S80): Baber, Travels and Researches in We- 



stern China (t., 1882); Little, Through the 
Yang-Tse Gorges (t., 1888); Die wissenschaft- 
lichen Ergebnisse der Reise des Grafen Bela 
Szech^nyi in Ost Asien (z mad'., Videft, 1893) ; 
Rockhill, The Land of the Lamas (Londyn, 
1891); t., A Journey in Mongolia and Tibet 
(v Geographical Journal, t., 1894). Pro obchod 
na J-u roini Returns for Trade at the Treaty 
Ports. Sv. 

Janla viz J an in a. 

Janioa, tur. Jenid2e i Wardar, nyni 
znacn6 zpustl^ m6sto v tur. vilajetu solun- 
sk^m, 22 km zap. od Vardaru. s 2 kostcly, 
n^kolika me§itami a asi 9000 ob. vet§. Slo- 
vany. V okoli p^sti se tabak; jihov]^ch. od 
m^sta ves Ala Kilisa se zficeninami Pelly. 

Janioki: 1) J. (J a n i t i u s) K 1 e m e n s, bas- 
nik latinsko-polsk^, nejpfedn^jSi z lat. bdsnik& 
prvni doby zlateho v^ku literatury polsk6 
(* 1516 V Januszkow^ ve Velkopolsku — f 1543 

V Krakovfe), pochazeje z chud6 rolnick^ ro- 
diny dan byl pro slab6 zdravi do Ikoly ve 
ininS, pozd^ji do skoly LubraAsk^ho v Po- 
znani. Nadan^ho, ale chudeho 2dka ujal se 
pak hn^zdensk^ arcibiskup A. Krzycki a po 
jeho smrti vojevoda krakovsk]^ P. Kmita, je- 
ho2 pomoci J. podnikl cestu do Italie (1538) 
a V PadovS vzdSUval se u proslul^ho huma- 
nisty L. Bonamica, spfatelil se s vynikajicimi 
muzi tehdejSimi a osvojil si ndzory kardinala 
Petra Bemba. Za sv^ basn6 vyznamenan od 
pape2e Pavla III. vavfmovym v^ncem a od 
akademie padovsk^ pov^Sen za doktora filo- 
sofie (1540). Sti2en byv vodnatelnosti vratil 
se do vlasti a zdr2oval se nejcast^ji v Kra- 
kov^. Ac byl synem prost^ho rolni'ka, t6§il 
se obecn^ vci2nosti a mnozf mocni pdnov6 
vyhledavali jeho pfatelstvi. Tiskem vydal: 
Tristium Ltbe** I. Variarum elegiarum Liber /. 
Epigramatum Liber I. (Krakov, 1542); Querela 
Reipublicae Regni Potoniae; Epithalamium (t., 
1543, za pHcinou zasnoubeni' Sigmunda Augu- 
sta s dcerou Ferdinanda L Alfb^tou); Vitae 
Regum Polonorum Elegiaco carmine descrip- 
tae (Antvcrpy. 1563, obsahuje t(§2 satiru na 
nestdlost kroje u Polikfl). Soubor jeho bdsni 
vySel s ndzvem dementis Janitii Foloni^ Poe- 
tae Laureati, Poemata . . . (Lipsko, 1755). Pf e- 
klady do polStiny poffdil p6kn^m verSem L. 
Kondnatowicz ve sbirce »Przeklady poet6\v 
polsko-laciAskich epoki Zygmuntowski^j* (Vil- 
no, 1851). J. obdafen jsa nadanim bdsnick]^m 
a vzd61av se na vzorech klassick^ch tlumocil 
hlavnS bolestn^ city vlastniho utrpeni. Vedle 
osudu sv^ho 2ivota opSvoval t62 vynikajici 
udalosti vefejn^ho 2ivota a osoby, s nimi2 se 
st]^kal. Nejvice jest vSak elegii a epigrammfl. 
Byl tak proniknut duchem literatury fimsk^, 
2e mohl by b^ti pova2ovdn za vrstevnika Ovi- 
diova. Srv.r Maslowski, De vita et poesia 
dementis Janicii (Wroclaw, 1857); Z. W^clew- 
ski, Wiadomo^d o ^yciu, pismach, wydaniach 
i przekladach poezyj K. Janickiego (Variava, 
1869) a L. CwikliAski, K. J., poeta uwien- 
czony (Krakov, 1893, nakl. akademie). Snk. 

2) J. Stanislaw, mathematik pol. (* 1797 

V Moskarzewfi — f 1855 ve VarSavfe), od r. 1823 



8 



Janiculum — JanidJowski. 



byl prvnim adjunktem observatofc var§avsk<S, 
V 1. 1826 — 27 ccstoval po Nfemecku, Francii a 
AngHi, naiei byl prof, mechaniky na tech- 
nice varSavsk^. Vyddval »Pami^tnik urai^t- 
no^ci czystych i stosowanych* a od r. 1832 
>KaIendarz domowy i gospodarski*, kdc uve- 
fejnil nSkolik rozprav. O sob6 vydal O ma- 
chhiach parowych (1823). 

Janlonlum [-niku-] viz feim. 

Janl6&H (tur. jen i ceri, n o v 6 v o j s k o), 
clenov^ elitniho sboru p^Siho v Turecku, 
pflvodnfi jihoslovansk^ho z poturSencfl, zru- 
§cndho r. 1826. Prvni sbor jani^dfsk^ svolan 
die pramenfl tureck^ch dSjin sultdnem Orcha- 
nem, pravidelnS zafizcni vSak J. a2 r. 1362. 
Tehda sultdn Murdd I., opanovav Jihoslovan- 
stvo na poloostrovfe Balkdnsk^m, nafidil, aby 
patd cast vdle^njch zajatcfl mlad^ch a vo- 
jenskjch slu2eb schopn^ch se obritila na 
viru Muhammedovu a tvoFila nov^ voisko. 
Jinochov^ ti rozloleni mezi zem6d61ce v Mal^ 
Asii, by se upevnili v nov^ vife a sc tuiili 
polnimi pracemi. Mladi tito lid^, jako vAbec 
vSichni potur^enci a pfisluSnici novdho ja- 
k^hosi zafi'zeni, iinili se velmi horlivS a vy- 
kazovali se brzy dobr^mi lispSchy. Kdyi vse- 
lijak byli ddle podnfecovdni a opatfovdni cet- 
njmi vjsadami, stali se brzy sborem moc- 
n^ho vjznamu. RoztfidSni byli J. na orty 
(setniny) po 100—300 muficn v miru a ai 
500 m. V 6as vojny. S pocdtku bylo 80 ort, 
pozd^ji 162 a kone6n6 196. V Me J-drfl co 
nejvylSi jejich velitel stdl aga, kaida orta 
spravovani ortabaSim (hlavou orty) m^la 
po 6 dflstojnfcich, z nich jcdcn byl kucha- 
fem, avSak jeSt^ s jinjmi vj'kony sluzebnimi, 
kter^y' pofival u j-ar& zc vSech licty nejvyssi. 
Vflbec zaleiitosti stravovni patrn6 byly J-rflm 
nad jin^ diileiitjmi. neb i kuchyftsk^ kotlc 
a dFevSnd k ji'dlu liice hrdly v i\t\ jejich 
likol vynikajici. Kolem kotld totif sc shro- 
maMovali za okolnosti mimofeidnS dfllc^i- 
t^ch a pfekacenim iich davali znameni ke 
vzpouFe; ztrdtu kotlu v bitv6 povaiovali za 
udalost zvla§t6 potupnou, asi jako u vojsk 
vzdfelanSjsich se nazira na pozbyti prapord. 
Lzice nosili co osobity odznak na turbancch. 
Za dob sultana Solimana Vclikdho tvofili j. 
jddro ozbrojen^ moci tureck^ a jako ptchota 
nejl^pe vycviiena a neiodvdinSjsi byli po- 
strachem cel^ Evrop6. Kdyi pak nastupcov(^ 
tohoto sultdna ji2 nevodili osobn£ voiska svd 
do bojfl, za^inal klesati v^znam J-irQ. Sbor 
jejich toti2 se nedoplftoval ji2 v^lufn6 mla- 
djmi zajatci kfesfansk^mi, ovScm poturce- 
nymi, anii branci z oblasti jihoslovansk^ch, 
nj'bri vfadbvdni do n6ho rflzni lid^ die osobni 
pfiznfi, ai pak se skladal ze iivlfl vojenskeho 
femesla 6ra dd! neschopn^jSich. totif ze iiv- 
nostnikd, sprost^yxh chasnikA, ano z vclik^ 
£asti i z darebn^ch pobudA a tuldkd. z nichi 
mnozi ani nedovedli uiivati zbrani, iivicc se 
spi§e vSelik^mi podvody a dskoky. Pfes to 
pfese v5e j. stdVi jaksi v Me listrojnosti ne- 
pokoin^ch iivlfl ve mfestech tureckjch a tim 
nejecfnou ohroiovali spolednost, vlddu a stit. 
J vicekrdt se vzboufili i proti samjm sul- 



tanAm, ndkolik jich sesadili, ano i usmrtili a 
m6sta sv^end jejich striix a ochran^ mnohdy 
plenili. Kdyi sultdn Selim III. r. 1798 cht^l 
postaviti vojsko pravideln6 (niidm d^adid), 
j. mocn^ povstali, donutili sultdna k odstou- 
peni a zavinili jeho smrt, slovem fcLdili krut^ 
V Cafihradu hlavn^ r. 1808. Kdyi nastoupil 
vladu nad fi'Si Tureckou sultdn Mahmiid 11., 
byl sice nucen ud^liti milost vzboufcnjm 
]-arftm, ale jiz uvaioval o stdl^m nebezpe^i 
se strany Zcistupu tak nevdzan^ho, veSker^ 
kdznS prost^ho a vidy k bouffm ndchyln^ho, 
i zahdjil pfipravy dlouholetS, aby se ho zbavil. 
Zabezpe^iv si bezohlednou oddanost ndkolika 
jejich vysSfch d&stojnikfi jakoi i neoblomnou 
nachylnost duchovenstva muhammeddnsk^ho, 
odhodlal se zruSiti J -dry a 29. kv^tna r. 1826 
rozkazal, aby cast jich se pfetvof ila ve vojsko 
pravideln^, Fadov^, pffsn^ kdzni podroben^, 
pocitaje pfi torn s jistotou na jejich vzbou- 
fcni a tudii na pf ilciitost ke krut^mu zakro- 
ceni. Dne 14. dervna r. 1826 J. tak^ skuteinfi 
povstali a pachali d^snd ohavnosti. Ale mufti 
vztyiil vddi nim posvatnou korouhev proro- 
kovu, nadci lepSi vfstvy obcanstva sc pFidaly 
k pravideln^mu voisku proti vzboufencCim 
uiivan(^mu, totii k d^lostfelectvu na tu uda- 
lost davno pfichystan^mu, k ndmofnictvu a 
k iivotni strdii sultdnov6 (bostandfi). J. zou- 
fale, ale marne st brdnili proti soucasn^y^m se 
vscch stran na n6 litokflm ; zapdlena jejich 
kasdrna, v nii mnozi zahynuli v plamenech, 
na ndm^sti At mejddn, pfcmnozi postfileni 
z d61 a snad je§tS vice jich po rfiznu po- 
bito po ulicich. Za tfi mesice honfeni a vrai- 
dSni bylo vyhlazeno asi 25.000 J-drfi a zby- 
vajici zjimdni a z Turecka vyobcovdni. Tak 
vzalo za sv6 vojsko ve sv^ch po^dtcich v^- 
tecn^, na vrcholu sv6 moci postraSne a 
v i!ipadku naprosto znemravn^M, anii pak 
byl uiinSn pokus zfizeni jeho obnoviti. Viz 
Nlacfarlane, Constantinople in 1828, pak Pre- 
cis historique de la destruction du corps des 
janissaircs, traduit du turc d'Essad Effendi 
par Mr. Caussin de Perceval (Pafii, 1833). FM. 

Jaiii6&nk& hndba, orchestr sloieni^' 
pouze z ndstrojA foukacich a krustick^ch (ta- 
lifc. triangl, tamtam, velk^ a mal^ bubcn, rol- 
nicky na pfllmfesici a j). Ndstroje ty nejsou 
ovSem pflvodu tureckdho. n^bri pfijaty byly 
jani(^drskymi sborjtddle z Oricntu. J. h. slouii 
praktick<5mu iScclu, totif pochodu vojcnskeimu. 
jenf rhythmick^m spddcm hudebnim nab<va 
vzpruhy pfekondvajici t^lesnou linavu muz- 
stva, a ur^ena jsouc pflsobiti mimo uzavfenou 
prostoru pod 5ir;^m nebem, vyludujc ndstroje 
smyicov(5 pro jemnj jejich zvuk k tomu se 
nehodici. Posm6§n6 naz^vd se J-kou h-bou 
znetvofend rcprodukce vdin^ch skladeb pro 
p\xij orchestr. 

Janldlowikl Jakub, prdvnik pol. (^ v 2. 
pol. XVI. stol. V Bodzentynfi gub. kieleck^ — 
t 1620 V Krakov^). Byl v Krakovft prof, filo- 
sofie a cirk. prdva na akademii a tfikratc 
i rektorem akademie. Vystupoval proti jesui- 
tflm, ktefi cht^li ve VarSav^ zfiditi Ikoly. 
Hlavni dilo jeho jest Processus judiciarius ad 



Janig — Janina. 



praxim fori spiritualis regni Poloniae con scrip- 
tus (Krakov, 1606, 2. vjrd. t., 1619. 3. vj'd. t., 
1643). Jemu sc pfipisuji t6i dv6 brosury vy- 
dan^ na obranu akadcmie proti jesuitdm: 
Cathedra albo ka^anie na niediiel^ pienvs^q 
po Tr^ech krolach ^a koied^ do professorow 
\acnej akademii krakowskiej a Deklaracyja 
o niewinnoici X, J, \ Nowego Targu, Ob6 
knilky byly zapov6d€ny. 

nalg^ Karcl (• 1839 na vising Dobleru 
u B616 V okre«u kaplick^m, kde otec byl my- 
slivcem). Mlddi sv6 strivil po ndhl6 smrti 
otcov^ V Novjch Hradech, ai biskup Prdcha, 
rodik tam^ji^i, umoinil mu bezpfikladnou la- 
skavostt studia v Praze, kde sc teprve na- 
u61 cesky. Vysvficen na kn^ze r. 1858 byl po 
6 m^i'ca kaplanem vc VildStejnfe, pak po 
3 16ta V Kraslici a vAnimS v feimfe. Jako 
doktor prava kanonick^ho prod^lal dobrou 
skolu V maniclskchn soud6 pralsk^m, odkud 
vritil se do 6.iltia jako f editel kostela v Campo 
Santo. Dva dni pfed tim, nei Italov^ dobyli 
ikima, V soukrom^ audienci prosil Pia IX., 
aby, dokud jeste moind, vydal Cechfim dfe- 
dictvi jcjich Karlovo, ve vilkdch husitsk^ch 
oU nich zanedban^, ale od papeifl bedfiv^ 
zachovan6 vc vSeobecndm poutnickem iistav6 
Ncjsv. Trojice. >Aspetti, che cessi questa 
tcmpesta, e tomi la calma e tranquillity,* od- 
pov6dfel papc2, kter^ ani tehddi netuSil, co 
U. pi^edvidat. K^yi pak novd vlada podrobila 
celt majctek i!istavu dei Pellegrini sv^m zd- 
konfim, Pius IX. vydal majetek Cesk^; ale 
viada svolila teprve po nfekolikalet^tn boji, 
vc kter^m J. nasadil nejcn cel6 sv6 jmSni, 
ale i osobni svobodu. K tispSchu tomuto 
velmi pfispclo, ie o vanocich r. 1872 J. po- 
vjsen do Animy, prvni 2 leta jako prorektor, 
pak jako rektor a2 do r. 1887. Nirodni dtm 
cosk^ pfcvzal J. vc stavu, o ntoi pronesl 
sc proboSt Stulc, ze »ani darem by to ne- 
vzalc. J. pfikoupil vcdlcjSi dva domy rovnhi 
chatrn^, dal je sbourati i s IksXi ^esk^ho 
domu a od Cav. Strammucciho vystav^ti nov^, 
nazvan^ od ftimand giojello d^arte. Na fagadfe 
umistdni jsou sv. Vdclav a Karel IV. od L. 
Scitzc a vnitf jest celd kaple malovdna od 
Hynatsa. Nyni vydriuje se z dfichodd tSchto 
domfi nikolik alumnfi v kolleji 6esk<5. 1 o Animu 
^i. ncm^Io se staral. Co ma od L. Scitzc, i to 
z ncmal^ ^sti J. zaplatil ze sv^ho, rovnd2 
jako vzkKScni bratrstva sv. Jana Nep. in Lu- 
cina jest jeho dilcm. R. 1887 J. stravil na ce- 
stach od Mrtv^ho mofe ai k mysu Spartel- 
sk^mu V Marokku. Od toho 5asu pob^va na 
Skalce v Praze. 

Jaaikowiki: 1) J. Krzysztof Stanisl, 
pov^stny padfelatel listin za Vladislava IV. 
(t 1680), jii z mlldi byl obratn^m palaeografem 
a ziskav si ddvferu lifadftv i osob soukrom^fch 
prodlval jini draze padSlan^ listiny, z cehoi 
pozd^i vzniklo mnoho vdzn^^ch a dlouh^ch 
sporfl soudnich. Kdyi podvod jeho vySel na 
jt'vo, J. uprchl za hranice. 

a) J. Andrz^j, l^kaf polsk^? (♦ 1799 v Pilzn«5 
V Haliii — f 1864 vc VarlavS). L^kafstvi 
vystudoval v Krakovfi, pftsobil po ndktery 



cas jako praktick]^ l<SkaJ^, nacei r. 1826 stal 
se professorem chirurgie a pozd^ji t^f pro- 
fessorem soudniho lekafstvi a psychiatric ve 
Var§av6. Scpsal: De arthritide {IS21) \ Skr^y- 
wienia kregostupa (VarSava, 183S); Wiado- 
mosc ratowaniu osob w stanie po^ornej smierci 
b^dacych atd. (t., 1839 a 1846); Zasady do- 
chod^eA sqdowolekarskich co do wqtpliwego stanu 
^drowia (t., 1845, 4 dily); Patologija i terapija 
chorob umysiowych (t., 1864). 

3) J. Stanislaw, lekaf polsk]^, syn pfed. 
(♦ 1833 ve Var§av6 — t-1881 v Krakovfe). 
L(5kafstvi vystudoval v Jurjcv^, r. 1860 stal 
sc primdrnim l(^kafcm ve varsavsk^ nemoc- 
nici Dfefitka JeiiSe, r. 1866 prof, soudniho 
lekafstvi V Krakovfe. Byl velmi plodn^'m 1^- 
kafsk^m spisovatelem napsav pfes 140 po- 
jedndni z oboru soudniho Ic^kafstvi a zdra- 
votnictvi do »Pami^tniku towarz. Ickarsk.*, 
»Przcgl^du lek.« a »Dwutygodniku mcdycyny 
publiczneU, je2 vfetSinou X.H sdm redigoval. 

Janln [2aneh] j u 1 c s, kritik a novindf franc. 
{♦ 1804 V Saint-Etienne — f ^874 v Passy), 
odcSel do Pafifc dokonciit studii na kolleji 
Ludvika Velk<^ho, nacei dosti bidnS pro- 
tloukal se Ickcemi, a2 stal sc spolupracovni- 
kcm mal^ch listd liberalnich. Z »Figara< a 
»Quotidiennc« pfc§el do »Journalu des D<5- 
batsc, kde po Jtyficet jcden rok vedl dra- 
matickou kritiku psavaje kazd^ pondeli fcuille- 
ton, jen2 pro hravost a pikantnost doiel zihy 
nesmirn^ obliby. J-ovi byl divadelni kus jen 
zdminkou, aby se rozpovidal o vScech nej- 
vzddlen^jsich zpflsobem ^asto svrchovanS 
osobnostnim. V > Revue de Paris* polemiso- 
val s Nisardcm a Balzaccm; jin^ srdiky m^l 
s Alex. Dumascm St., Banvillem, Villemessan- 
tem a j. J. psal neobyccjnfe mnoho, mimo 
jin6 hojnfe romdnft a novell ; jmcnujerae z nich: 
Vane mort tt la femme guiltotinee (1829, 2 sv.); 
La confession (1830); Barnave (1831, 4 sv.), 
romdn s protiorl^anistickou tendenci; Contes 
fantastiques a iitteraires (1832, 4 sv.); Le che- 
min de traverse (1836); La religiense de Tou- 
louse (1850, 2 sv.); La fin d'un monde et du 
neveu de Rameau (1861); Contes du chalet 
(1859); Lesoiseaux 6/eMs(1864); OVctf' (1867); 
Vinterni (1869) a j., pak i'adu dSl cestopis- 
n]^ch a popisn^ch. Z literdrnS historick]^ch 
praci jeho stfljtc zde: Dehureau, histoire du 
theatre a quatre 50i/s (1832); Hist, de la litter, 
dramatique en France (1853 — 58, 6 sv.); Ra- 
chel et la tragedie (1859); Beran^^er et son 
temps (1865) a j. R. 1870 zvolcn byl na mist6 
Sainte Bcuva do Akadcmie franc. J. byl kritik 
leskl^ sice, ale povrchni a sldva jeho, kdysi 
velikd, klesla dnes skoro liplnS. Jeho »Ocuvrcs 
choisies* vydal A. de La Fizeliere (1875—78, 
12 sv.). Srv.: Pi<5dagne], J. J. (1884, 3. vyd.); 
Sainte-Bcuve, Causcrics du lundi II a V. Sid. 

Janina, Joanina, Jania, hlavnf m^sto 
vildjetu V evrop. Turecku, v ji2ni Albanii, 
na 39° 47' s. S. a 21° v. d., v poddn^m lidoli 
na v^bSiku hor Micikcli asi ve v^Si 500 m 
na z^padnim bfchu jczera Janinskeno, ma asi 
26.000 ob., mezi nimii i s cizinci 15.000 feekfl, 
jich2 l^c^ jest zde panujici a ktcfi provozuji 



10 



z Janinall a Jangang — Janinet. 



i^\\f obchod a prfimysl (brokit, marok^, 
zboii hedvdbn^ a j.), 8500 muham., v^tSinou 
to Albancd, a 2500 2idfi. M^sto jest ohrazeno 
zdf se siln^mi baStami, avSak ostatni zname- 
nitd opevn6ni, zejm^na Kulia £ili Demir-Kule 
(t. j. ieleznd tvrz) a mohutna pevnost na skale 
vybihajici do jezera, jsou v rozvalindch. Domy 
jsou v^tSinou novdjsi, rozsdhl^ a dobfe sta- 
v^n^, ulice ilzk6 a Spatn^ dld2d6n6, v m^stS 
jest 7 kostelfl feck^ch, 18 me§it, 2 synagogy, 
velikd vlddni budova, rozsdhld kasarny, zna- 
menit"^ bdzdr, feck^ gymnasium, 5 Skol smi- 
sen]^cn, 3 Skoly divii, knihovna, sirot^inec, 
nemocnice, sidlo gener. guvern^ra tureck^ho, 
fee. metropolity, rakousk^ho, rusk^o, ital- 
sk^ho a fcck<£ho konsula, v okoli pak £etn^ 
pamdtky pelasgick6 a 18 km na jz. zficeniny 
starov6k6ho mesta Ddddny. J. by la vysta- 
vSna po vpddu Gothd r. 51 po Kr. a na- 
zvdna ke cti sv. Jana; v IX. stol. byla pro- 
vincidlnim mdstem byzantsk^m, r. 1118 obno- 
vena cis. Komnenem, r. 1181 dobyta norman- 
sk^m rytifem Boemondem, pozd6ji Srby pod 
Stepdnem DuSanem, v XIII.— XV. stol. byla 
hlavnfm m^stem epeirsk^ despotic. R. 1431 
byla opanovana tureck^m sult^nem Murddem 
a od t^ doby jest pod vUdou tur. paSd, 
z nich2 nad jin6 vynikl Ali paSa (v. t.). 
V XVIII. a zaf. XIX. stol. byla J. stfedi- 
skem duSevniho hnuti novofeck^ho. — Ja- 
ninsk^ vildjet jest nejjihozdpadnfejsi pro- 
vincii evrop. Turecka, pfil^hd na j. a z. k mofi 
I6nskdmu, kdeito na s. hranidi s vilajetem 
skadersk^m a monast^rsk^m, na v. pak sel- 
fidiskym a na jv. s feckou provincii trikal- 
skou a artskou, a zaujimd 18.200 km^ plochy. 
Prostoupen jest na vjchodfi a uvnitf zem6 
vfetvemi Pindu, z nichi nejdflle2it6j§i jest 
stfedem kraje se tdhnouci pohoH Micikeli 
do 1300 m vysok^, pobfeii pak lemovdno 
jest d^nami a mo^dly, nema pffstavA a proti 
n6mu leii v raofi Idnsk^m ostrov Korfu. 
Hlavni fekou jest Arta tekouci k j. mezi po- 
hofim Mi(^ikeli a vlastnfm Pindem, na z. pak 
od onoho horstva rozklddd se obsdhl^ jezero 
Janinsk6 asi 20 km dlouh^, do 4 km Sirokd, 
avSak m£l£f nei 10 m, rozd^len^ ve dv6 nd- 
dr2ky, z nichi severni ^Lapdsta) vysild vody 
sv^ podzemni propasti do f. Kalamas, ji2ni 
pak napdji rovn^z podzemnim prAtokem f. 
Luros. Obyv. md vildjet 650.000, provozuji- 
cich skromnou orbu a chov dobytka, v ne- 
patm^ mife i obchod a prfimysl, a d^li se 
na 6 sandiakfi : Berdt, Koretsa, Tepelen, Mo> 
lista, J. a Preveza. Tsr, 

z Jftiilnall a Jannng A n t o n i n, sprdvce 
nejv. mincmistrovsk6no ul^adu v krdl. Ceskto. 
Pochdzel ze zamoin^ rodiny grisonsk^ (Jani- 
nalli, Janinelli) z Plius, kterdi m^^o v pol. 
XVI. stol. vrchem bylo zasypano. UsadivSe 
se V Uhrdch a pSstujicc hornictvi, povznesli 
Janinallov^ doly S(avnick6 k neobyiejntou 
rozkv^tu. Podafilo se jim to ovSem teprve 
r. 1646 po 70let^m stavSni a dolovanf, v n6m£ 
prostav61i t^mSf vcskeren svflj majetek 150 
ai 200.000 zl. Prostfednictvim Scyfrieda svob. 
pdna Kolonide zapdj^ili r. 1603 cisafi Ru- 



dolfovi 50.000 H§. tolarfi proti zdstavS pan- 
stvi Loewentz. Pozddji podporovali horliv6 
snahy uhersk^ch katolika. Antonin Janinalli 
postupuje V SlepSjich sv^ch pfedkfl byl 29 let 
horni'm spravcem v Uhrdch, na^e2 pfesazen 
do Ccch byl tu osm let mincmistrem, v 1^- 
tech 1671 — 73 kommissafem nad vybirdnim 
tdcu ndpojn^ho a soln^ho s titulem krdl. rady„ 
odtud vrchnim bdiisk^m hejtmanem a v 1^- 
tech 1676—79 a 1681 sprdvcem nejvy§siha 
mincmistrovstvi. Jeho pi^i^in^nim rozmnofeny 
pffjmy solni na saskd hranici v t£ch tfech 
I^tech o 155.475 zl. 48 kr. proti tfem l^tflm 
minul]^m. K toinu opatfil cisafi na svflj dv^r 
V 1. 1672, 1673 a 1677 300.000 fiS. tol. k po- 
tfebdm vdledn^m. V dfade bdnsk^ho hejt- 
mana zavdd61 rozsdhld a v^hodn6 reformy. 
Doly kutnohorsk6, kter^ a2 na M\ »Bazantc 
byly zaSl^, novS na dlouho oiivil. Zapraviv 
v^lohy s obnovou jich spojcn^, ji2 20. cce 
r. 1678 odvedl z nich 13.000 zl.^ cist^ho v^- 
t62ku. Proto byl r. 1674 pov^Sen do stavu 
rytifsk^ho s phdomkem z J. a J. a r. 1675 
pfijat za £esk^ho krajana a r. 1679 do stavu 
svob. pdnfi. Za erb ddn mu Stit rozctvrccn^^ 
jeho2 1. 6tvrt jest 21utd, 2. a 4. modrd a 3. 
bild; ve dtvrti 1. spatfuje se korunovan^ orel 
dvouhlav]^, v 2. tfi bil6 poSikem poloiene 
hv^zdy o 8 paprscich, ve 4. dvS bild kfidla 
orli sK>2end a ve itvrti 3. zelen^ vrch o p6ti 
vysok^ch pahrbcich a nad nim krdl. koruna 
se skfi2en^mi kladivy hornick^mi. Na zadnim 
z obou korun. helma jsou tatd2 skH2end kla- 
diva a napis SPE ET PATIENTIA, na pfed- 
nim mezi dv^ma kfidly bild hv^zda. Zemfcl 
tuSim bezd^tek. Na mincich znamendn pis- 
menem /. — Bratranec jeho Jan Ki^t. z J. a 
J. r. 1700 na MScholupech a v^b^r^i tdcu 
napojn<^ho v kraji rakovnick^m, pfijat byl 
do stavu rytifsk^ho a udSlen mu pndomek 
r. 1692. Ve 2. polovici min. stol. mizf v Ce- 
chdch i rytifskd v6tev toho rodu. Ly. 

Janinet [2anin6] Fran go is, ryjec franc. 
(* 1762 V Pafi2i — f 1813 t.). Vedle L. Ph. 
Debucourta md pfedni zdsluhu o zdokona- 
leni barevn^ rytiny; u2ival rfizn^ch plotcn, 
dasto a2 sedmi, jimi2 velmi v^rn^ dovedl na- 
podobiti aquarell a gouache. Jako2to soucas- 
nik krdle Ludvika XVI. pracoval v lasciv- 
nim a kokctnim sm^ru on^ doby a zane- 
chal ndm tim zpdsobcm v6rn]^ obraz tehdej- 
§iho 2ivota. Dila jeho hovi Upln6 frivolnimu 
vkusu vrstcvnikfi Ludvika XVI., jsou vSak 
veskrze velmi jemn6 a s nejvSt^i eleganci 
provedena. Pracoval die Bouchcra, Frago- 
narda, Lavreince, Watteaua a j. Za nejzna- 
mcnit^jSi dilo jeho pova2uje se podobizna 
Marie Antoinetty (dnes v dobr^m otisku draze 
placcnd). Jinak pfedvddi ndm sc^ny velmi 
intimni, jak svM^i ji2 samy ndzvy: Nediskret- 
nost; Ha^ ten krdsnf" maiy psik\ Neck mne 
podivati se; Mladi pani srovndvaji ki-dsu svjrch 
poprsi (vesm^s die Lawrence) ; V amour a La 
Folie (ale Fragonarda); Kolondda a zahrada 
paldce Medici (die H. Roberta) a j. Z cetnjch 
podobizen uvddime jeSt^: Mademoiselle Berlin 
(modistka Marie Antoinetty) ; Madame Vestris 



von Janisch — Jank. 



11 



V ulo^e Gabriely de Verga a j. J. pokusU se 
tcz s nezdarem ve vzduchoplavb^. Dcera jeho 
Sophie pracovala v many f c aquatintov^. J-k. 

von Janisoli Karl Fried rich, theorctik 
sachov^ (* 1813 — f 1872 jako rusk]J' raapr). 
Napsai krome jinjch: Analyse nouvelU du jeu 
dds echecs (Drazdany a Petrohrad, 1842 — 63, 
2 sv.) a Traite des applications de Vanalyse 
mathematique au jeu des echecs (Petrohrad, 
1S62— 63, 3 sv.). 

Ja]iisoliOV& A n t o n i e, herecka n^meckd 
(♦ 1850 ve Vidni), vystoupila poprvcS r. 1867 
jako Melitta v >Sapphoc na dvornim divadle 
videiisk^m, nebyla vsak angazovdna; odesla 
do Berh'na k divadlu Wallnerovu, odtud do 
Hamburku k divadlu »Thalii« (1869), odkud 
byla pozvdna r. 1872 Dingelstedtem ku hfe 
pohostinsk^ do Vidn^ a zde pfijata k dvor. 
divadlu. Jiz ndsl. roku vystoupila odtud po 
snatku sv^m s hrabStem Ludvikem A r co- 
Valley m, vratila sc sem v§ak r. 1875 a 
hrala tu do r. 1883 a pak od r. 1892—94. 
Drive dafily se ji nejl^pe naivni sentimen- 
taiky, pozd^ji th^matick6 figury franc, dra- 
matu spole£ensk6ho. 

JaAislaw (Kotwicz), od r. 1317 arci- 
biskup hn^zdensk^ (f 1341^, zasdhl ucinne 
do tehdcjSi'ch sporA domacich a ildastnil se 
zejm^na vyjedn^vani s kfizaky, od nichi ve- 
die znamenit^ nahrady vdlc^n^ zi'skal X€i 
Gdansko, Gniew a Swi^c. Mimo to urovnal 
spory o desatek, vznikl6 mezi kralem, §lech- 
tou a biskupem Bogoryjou (1330). 

Janisze^^sU: 1) J- Marcin, kreslif pol. 
I* 1788 na Volyni ~ f 1823 ve VarSavfe), 2ak 
Baciarelliho. Stal se ucitelem kresleni a kraso- 
pisu ve Var§av6 a byl tc52 spisovatelsky cin- 
n^'^ra (bajky v »Tygodniku warszawsk^m«) a 
zaloitl tydennik »Mucha«, jehoz vyddvini bylo 
vsak zany zakazdno. J-k. 

2) J.Jan, bohoslovec a politik polsk]^ 
J* 1818 v Poznaftsku — f 1872), studoval 

V LeSn^, bohoslovi ve Vratislavi, filosofii a 
dcjiny v Berline. Byl professorem a rekto- 
rcm scminafe poznaftsk^ho, pozdSji probo- 
stem v Kosciclci. Jako clov^k nadan^ a vj- 
mluvn^ tesil se obccne vainosti a n^kolikrate 
byl zvolen za poslancc na sn6m prusk^. R. 1848 
vyslan za Poznansko na snfem frankfurtsk^, 
kde vynikl encrgickym protestem proti pfi- 
vteleni kniiectvi poznafiskeho k NSmccku. 
Tiskem vydal sva kazini a spis Be\\etistwo 
kapianskie w kosciele katolickim (HnSzdno, 
1861). DelSi dobu redigoval v Poznani ^aso- 
pis 9Gazeta Koscielna*. 

Janii: 1) J. Josef Antonin z Trut- 
nova, jinak Trutnovsk^, r. 1790 faraf 
v Hostivah u Prahy, zemfel r. 1821 jako 
d^kan v HnSvccvsi. Byl velkym milovnikem 
vcel a hospodafstvi a napsai: Podstatnd u(eni 
a \prdva o chovdni v^et, pfel. J. A. Trutnov- 
sk^ (Praha, 1777) ; Oucmlive spravovdni vM 
(t, 1789); !^'ovd vcelui kniha (t., 1790); Pouceni 
o sett, hledeni a $kli\€ni itiu i o pripravovdni ho 
k pfedivu (t., 1858). Srv. J. Jire^ek, Rukov^t. 

a)J.Franti5ek,Dr.theol.(*1848vBrnov6 
u Valaiskdho Meziffci), absolvovav gymnasium 



v KromSf ifi a bohoslovi v Olomuci byl r. 1875 
na knfeze vysvdcen. Od r. 1873—78 byl kapla- . 
nem v Bludov^, od r. 1878 — 81 duchovnim 
spravcem kldStcra a vychovdvaciho listavu 

V Pfestavlkich, od r. 1881 jest professorem 
pfi c. k. bohosl. fakultfe v Olomuci. Vydal 
spisy; Katolickd mravovida pro stredni ikoly\, 
Nduka o ndhradi skody (Olomiic, 1882); O SPtf- 
rfomi (t., 1883); O spiritismu. Mimo to uvefej- 
nil mnohd pojedndnf z oboru theologick^ho 
v »Past^fi duchovnim « a o otazce sociilni 

V £asop. »Mfr«. 

Janliov, paseky na MoravS u Roketnice». 
hejt. Val. Meziffd, okr., fara a pi. Vsetin; 
22 d., 119 ob. L (1890). 

Janitor (lat.), t6i ostiarius, u feimanjl 
vrdtn^, otrok, jen2 mdl V opatrovani klice od 
dvefi domovnich (janua), jeni otviral na po- 
2ddini dv^fe neb odpiral ystup do domu a 
pozoroval bedlivS kaid^ho, kdo vchazel. Pfi- 
bytek jeho (cella ostiaria) nal^zal se u vchodu. 
Ka2d^ lepsi diim fi'msk^ mel sv^ho vratncho.. 
Odznakem moci jeho byla rakosova hfll (aruji^ 
do, virga, Petronius 134, Seneca de const, 
sap. 14.). Za starjch dob bjvalo n^kdy zvy-^ 
kem vrdtndho fctezem pfipoutavati k jeho 
mistu (Auctor de clas. rhct. 3). Srv. Marquardt,. 
Das Privatleben der Romcr, 1, 140; VeliSsky,, 
2ivot ftckfiv a feimanfiv, str. 87, 255. 

Janitiohek Hubert, nSm. historik um^ni 
(* 1846 v Opav6 — f 1893 v Lipsku), byl ku- 
stodem rakouskdho musea um^lcck^ho a prCi> 
myslov^ho ve Vidni, kdei se r. 1878 habili- 
toval pro novou dobu historie umcnf, r. 1879" 
stal se mimof. prof, v Prazc, potom fadnym 
ve Strasburku a r. 1891 v Lipsku. Sepsah 
Die Gesellschaft der Renaissance in Itatien 
und die Kunst (1879); Zwei Studien \ur Ge- 
schichte der karolingischen Malerei (1885); Ge- 
schichte der deutschen Malerei (v GroteovS 
Gesch. d. deutschen Kunst, 1890); Dantet 
Kunstlehre und Giottos Kunst (1892) a j. 

2) J-tschkova Marie, basnifka a spis. nC'm. 
(♦ 1860 V Modlingu), zna se k modcrnimu 
smeru a napsala: Legenden und Gcschichten^ 
basn6(l885); Im Kampfum die Zukun/t, basn& 
(1887); yer^aubert, bisn€(lSSS)\ Jrdische und 
unirdische Trdume, basne (1889) ; Aus der 
Schmiede des Lebens, novelly (1890) ; Licht- 
hungrige Leute, novelly (1891); Gesammelte 
Gedichte (2. vyd. 1892); Atlas, novella (1893); 
^(fli/sMc/ier, novella (1894); Lilien\auber, takt^i 
(1895); Gott hat es gewollt, roman (1895); /»« 
Sommerwind, basn^ (1895); Der Schleifstein^ 
rom. (1896); Ninive, rom. (1897). 2ije v Berlin^. 

Janjevo, m^sto v tur. vilajctu kosovskem,. 
jihovych. od Pristiny pfi lipati Rozajskeho 
pohoii, s 2000 obyv. katol., ktefi jmenuji se 
Chorvaty. Zna^na v^^roba drobn^ho zbo2i ko- 
vov^ho, hlavn6 zbrani stfeln^ch. 

Jank (Janck) Christian, malif architek> 
tur a dekoraci (* 1833 — f 1888), 2ak E. Kirch- 
nera v Mnichovfe, kde se usadil a malifem 
dvor. divadla se stal. Ccstoval po N^mccku,. 
Italii, Spanfelsku a Francii. Z jeho velmi det- 
njch obrazfl, je2 vfitSinou byly vystaveny 

V mnichovsk^m Spolku um^lcu, uvddime: 



Janke — Jankov. 



Canal Grande s koslelem Si a, Maria delta 
Salute V Bendtkdch ; Dvlir palace Cicogna v Be- 
ndtkdeh; Amfitkealr v Puiji, Arena veronskd; 
Vchod do chrdmu S. Giovanni e Paolo v 8e- 
ndtkdch; FDrtdl katUeJrdl^ v Cliartres; Kathe- 
drala rouenskd; Kathedrala v Bourges; Siard 
synagoga v Pra^e; Vnitfek alelieru a j. J-k. 

Juike Frant. Jos., iurnalista a spisovatel 
ccskj (• 1848 V Krai, Dvofe — t 1888 v Kril, 
Hradci), Redigoval <^asop. >PolabaTi*, >Po]3b- 
sk^ Noviny* [v l^tech SOt^ch) a •Divadelni 
knihovnu", jehi byl zakladatclem. KromS toho 
napsal n&kolik divadclnich kusfi, vftjinou ve- 
scioher a fraSek, i nichi nfklcrS bvly svtho 
■daau oblibcny na venkovskjch divadlech: iVe- 
Aas, CO If nepdl' (P'lv. ochotnik. 1869); Moniek 
ji Kapulet {Nov6 div. hry, 1870 a 1881); 2a- 
vaind prince\iia (Div. och., 1870); Pul hodinv 
kniXtlem (Novi div. hry. 1871); Krakonoi (T>\\ . 
och., 1871); Fidtovaika (s B, Vnalem. v Nov. 
div. hrich 1871 a 1882); Jos. Kaj. Tyl {Div. 
och.. 1882) a j. 

JuikatioU&g, osada vCech,, viz Jankov. 

Jaiik6janos, genrista uher. (•1833 vTdt- 
Komltisu), iije v Budapciti. Studoval ve Vidni, 
Mnichov^, Lipsku a v Drai^d'anech. Maluje 
lidovj genre uherskj a pfedvadi typy ma- 
-dkrsk^ 3 anckdotickou tendcnci {Svatebni 



nice videAsk^ navit^voval i tam^jM konscr- 
vatoT, kde byli ufiteli jcho H. Schmitt a J. 
Krenn v klaviru a Ant. Bruckner na varha- 
nSch. Od r. 1881 studoval v Bcrllnfe na uni- 
versity mathcmatiku a byl i iikcm H. Ehrli- 
chovjm. N^kolikrdte vysloupii vefejne jako 
pianista. avJak pfes rozumn^ pfcdncs nebyl 
s to dopracovati se v^slcdku. jeito pro kratkf 
rozpjeti rukoti nezasahoval hmaty odlehlejii 
s dostatefnou f istotou. Tato organicka vada 
uvedia jei ke snaze po reformS panujicJ kla- 
viatury diatonicko-chromatieke, jejfi vady, po 
ccl£ stoleti jli ci't^n^, spocivaji: I. v pHlis 
pffzniv^m postaveni t6niny c-dur, proti nii 
stupnice na g, d, a, r, h faditi Ize na driih^. 
stupnice na b, es. as. des na tfcli misto, pokud 
se t'jie pohodlnostl applikatury: 2. v pro 
storni* nerovnoati tVchi intcrvaild na rftinjch 
slupnich. na pf . mala tercic d-f vylEadujc stej- 
niiho rozpjeti jako vclka c-e a tato opfl mcn- 
jiho nel veiki d-fis; 3. r&inost prsiokladu 
pro jednotliv^ stupnice; 4, nedosaiitelnost 
oktdvov^ho rozpjctj a Sirsich akkordfi pro 
maid ruce; S. omezovdni skladatelsk^ volnosti 



ck^ho klaviru, jff ujimali sc pfed lim horlive 
H. Vincent. A. Hahn. A. Hesse a O, Quantz, 
a na jcji Ziiklad6 scstrojil novou klaviaturu 
zvanou po nfm klaviaturou J-vou. KU- 
vesy krdtki; i dinuhe jsou na ni slcjnomirnS 
meii sebc rozloieny ve dvou Fadach 
cis dh / g a h 
c d e p gn ah, 
av£ak vidltelna jich Hst jest mnohcm menii 



nei na klaviru obvyklim, podobajJc so spisc 
knofliku. Rozdil mezi biljtni a iern\'nii Wa- 
ves y byl odstran^n. Nad touto klavesnici 
jsou terassovit^ poloienv jcltS dv£ dalii s ni 
stejnS, i Ize tji tdn udc^iti na ti'ech rflznifch 
mistech, jeilo kidvesy stejnojmenni maji me- 
chanism tak uspofadanf, by uhodily toui pa- 
koti na 3pole£n^ struny, Klaviaturu svou po- 
psal J. V bro§uFe Eine neue Klavialur (Vidtft. 
1886) a Miitlieiliingen uber die J.-Klavialur 
(1889) a pfedvedl ji r, 1889 ve Vi'dni k velik^mu 
uiasu vSech odbornikfl, pon^vadi vfechny nc- 
vjhody staii klaviatury odstrai^ovala a celou 
fadu nov^ch effcktA phpouStSIa, na pN chro- 
matick^ glissando v terciich, sextlch, oktd- 
vich i zmenienjch septimovjeh akkordcrh. 
Zahy v£ak objevily se rfiznf vady J-vy kla- 
viatury, kter^ sice hFe na harmonium nc- 
vadily, ale pFi hfe na klavir dosti citeln^ vy- 
stupovaly. Proto podniki na ni Rud. Kurka 
zdokonalovaci price (Die Normal-Claviatur, 
1890), podriev v zSkladech princip J-kflv. 
jcn CO do dimensi a mirnjm iasteSn^m zvj- 
£cnim nyntjSich kratkjch (iernjch) kldvesfi 
se odch^liv. Rozpjcti oktivov^ obndii na 
Star^ klaviatuFe 165 mm. na J-v6 120 mm. 
na Kurkovi 135 mm. Klaviaturu syst^mu J-va 
Ize vpraviti v kaid$ nistroj. Z virtuosfl kla- 
virnich osvojili si J-vu methodu hlavn6 K. 
Wcndling, professor na lipsk^ konservatofi, 
a G. GuFydsova. Z Cechfi vyznamenal se na 
ni H. Trnef ek. aviak nenasel na praisk^ kon- 
servatofi iik&. Vdbcc podoba sc, in J-va 
klaviatura potud nezobecni, pokud k velik(n) 
jeji v^hoddm vihledem k technice hrd£ove 
nepfistoupi moinost vjvoje plnSho 3 stcjno- 
m^rn^ho t6nu. jcmui ai dosud to vadi, ic 
pro vyISi fady kidvesd jest tFeba jin^ho zpS- 
sobu lihozu nei pro niiSi, zvlistd pfi pFc- 
chodech od tichto k onfm a naopak, I' 

Jankov: 1) J, m^stcfko v Cechach na 
lev, bf. soujmenn^ho potoka. hcjt. Si'dlcany, 
okr. Voticc; 75 d,, 689 ob. c. (1890). staro- 
iitnj far, kostcl sv. Jana KFt. (r. 1384 mezi 
far. pfipominan^) s hrobkou p^nQ i Talm- 
berka, StF. Skola. 

ta, 4 ml^ny (1 par- 

Alnd. dvflr, skro- 
barna. pivovar, 
parni pila a cihel- 
na. majetek Ru- 
dolfa hrab. Chot- 
ka -J. jako osa- 
da jest velmi sta- 
rdho zaioieni a 
bi|val asi daleko 
lidnat^jii neili 
C iDs6. Znmli mOt. Jmkovi nyni; ale valkami 
a castjmi poiary 
zchudi, Kdy na m£sto povyScn a znakem 
nadan, neznSmo. Znak (viz vyobr. t. 2006.); 
v ccrn<?m ititfe ilata hrabfeci koruna o pSti 
Spicich, z nichi nad kaiidou zlati hvizda ve 
zp6sob£ oblouku. Na byv. tvrzi r. 1783 ibo- 
tcni sedfU od pradivna jcdna vitcv pinA 




Jankovac — Jankovitost. 



i:^ 



z VlaSimi, kteH se odtud JankovSti z VlaSimi 
psali. Po vypwknuti vdlek husttsk^ch usadila 
se na J-^ slavnd rodina panA z Talmberka, 
odtud zvani JankovSti z Talmberka, ktef i po 
3 stoleti se tu pfipominajf. Rudolf Frant. 
Ferd. z rodu toho prodal zbo2i jankovsk^ 
(1702) trhovou smlouvou Janovi sv. p. Ko- 
fensk^mu z Teresova, jeni se ze zdejSiho 
zamku na nov£ vystav£n6 sidlo do Ratmific 
pfcst^hoval. Synov^ jeho prodali (1719) J. 
JiHmu Vojick^tnu z Neudorfu, jeni jii po roce 
prodal jej Tcrezii Eleonofc ovdov. Ubelli ze 
Siegburku, po uii tu seddl (1744) Vdclav Hy- 
nek hr. Dejm ze Stfiteie. R. 1753 proddn J. 
ve vefcjn^ dra2b6 sv. pi Em. ze Sternthalu. 
Po smrti pak sv. p. Karla ze Sternthalu skou- 
pila (1822—38) od d^dicfl jich podily na J-6 
a Ratmdficich Jindfi§ka hr. z Chotkova. — 
R. 1645 dne 6. bf. svedena tu krvav^ bitva 
mezi cisafsk^mi pod gener. Hatzfeldem a 
Gdtzem a Sv6dy pod Torstensonem, ve kte- 
rH vojsko CIS. utrpdlo dplnou poraiku, ztra- 
tivSi 4000 mrtv^ch, 134 dfistojnikd, 4000 za- 
jat^^ch i s gener. Hatzfeldem a 24 d£l, a Sv^- 
6ov6 2000 mu2A. Po neSCastn^m Gdtzovi zA- 
stalo pfislovi >PoHdil co Kec (Gdtz) u J-a<. 
Po bitv^ b^lohorsk^ zanikla (1667) tu fara, 
na kteroui teprvc r. 1707 dosazen kn^z a 
r. 1761 fara obnovena. Srv. V. Vlasak, Okres 
voticky str. 75 (Praha, 1882), Cechy str. 234 
a Kriegschronik a obSirn^ popis bitvy, jakoi 
i plin a vyobrazeni ve 4 v^kresich viz Thea- 
trum europaeum (torn. V.). — 2) J., ves t., 
hejt. N6m. Brod, okr. Humpolec, fara a p§. 
Vyskytni; 29 d., 158 ob. 6. (1890). — 3) J., 
osada t.. hejt. a okr. C Buddjovice, fara a 
pi Vcl. Cakov; 43 d., 309 ob. C. (1890), kaple 
sv. Vita a samota Kopaniny hajovna. — 4) J. 
{Jankttschlag), osada t. u M^ta, hejt. Krum- 
lov, okr. Plani (Horni), fara a pS. Hofice 
u Krumlova; 5 d., 38 ob. n. (1890). Pfipomini 
se r. 1268, nedlouho pfcd tim zalo2ena, a nt- 
leiela ke klasterstvi zlatokorunsk^mu. 

JaAkovao, m^stys v uhersk6 stolici bdcs- 
bodroisk^ s katol. kostelem, synagogou a 
9116 ob. (1890), hi. Madlary. 

Jaakovloe : 1) J., osada v Cechich u LanS- 
perka, hejt. LanSkroun, okr. Usti nad Orlici, 
fara a pS. Dolni Dobrouc; 6 d., 44 ob. t. 
ri890). — 2) J., ves t., hejt. Pardubice, okr., 
fara a pS. Pfelouc; 34 d., 221 ob. t. (1890), 
3tf. 5k., ml^n. Ndle2ely nfekdy ke kldSteru 
opatovick^mu, od cis. Sigmunda jsou d^ny 
1437) Divisi Bofkovi z Miletinka. — 3) J. 
, EnkengrUn), ves t, hejt., okr., fara a ps. Tepid 
imteto); 32 d., 223 ob. n. (1890), Itf. Sk. Pfi- 
pomind se r. 1278 jako pfisluSnost kldStera 
tepelsk^ho. — 4) J., osada t. u Rotneku a 
bliie lev. bf. Orlicc Tich^, hejt. a okr. 2am- 
bcrk, fara a p5. KySperk; 9 d., 50 ob. L 
(1890), cihelna. 

6) J., Jenikovice, ves na Moravfi na lev. 
bf. Rusavy, hejt.. okr., fara a p5. Hole§ov; 
61 d., 379 ob. t. (1890). Zaloiil je nepochybng 
koL r. 1360 Jenik z Dobrotic a osadnici se 
sem pfestShovali ze vsi Malikovy, kterd na- 
sledkcm toho na vidy zasla. — 6) J., farni 



ves t., hejt. a okr. Uh. HradiltS, pS. Vele- 
hrad; 142 d., 740 ob. d. (1890), kostel Nanebe- 
vzeti P. Marie, 2tf. sk., kam. lomy. Na hra- 
nicich napajedlsko-vel^hradsk^ch ska) a Kra- 
lovsk^ stul a nedaleko skdla Mejto, kdc se 
za ddvnjch dob clo vybiralo. 

Jaakovld, jmc^no 6etn^ch rodin jihoslo- 
vansk^ch: 1) J. Ottavio, bohoslovec jiho- 
slovansk^ (♦ 1646 v Zadru — f 1715 v Assisi), 
vstoupiv do fddu frantiSkdnA vzd^lal se v 6 (me 
a vyucoval v rAzni^ch m^stech. Kdy2 kardinal 
Pignatelli, jeho2 byl zpovddnikem, stal se pa- 
pe2em jako Innocenc XII., J. jmcnovdn r. 1695 
biskupem v Ribu a r. 1700 v Assisi. Vydal: 
Cathalogus de Minor ibus suae provinciae s. Hie- 
ronymi . . . (Bologna, 1686); Prolegomena sacrae 
scnpturae (Benatky, 1707) a j. Nfekterd dila 
jeho vyddna po jeho smrti. 

2) J. Em., dramatick^ spisovatel srbsk^ 
(♦ 1758 — t 1792), sepsal a pfelo2il mnoi- 
stvi divadelnich kusd, mezi nimi prvni ve- 
selohru srbskou (Vdicny syn\ psanou feci 
»prostosrbskou«. Klade se mu za zdsluhu, 2e 
ze v§ech spisovatelA srbsk^ch minul^ho sto- 
leti psal nejcistSi srbStinou. 

3) J. Aleksandr, stdtnik srbsk^, rodem 
z Teme§varu, sloufil od r. 1829 v Srbsku a 
od r. 1839 byl tajemnikem kniiete Michala. 
Uf astniv se r. 1842 revoluce stal se za nov6 
vlady feditelem kni2eci kanccldfe, v 1. 1847 
a2 1848 byl ministrem spravedlnosti, od r. 1850 
senatorem a do r. 1857 ministrem zahranic- 
nich zaleiitosti. 

4) J. Julius, hrabS, potomek bohat6 ro- 
diny majici rozsahl6 statky v Slavonsku, b^- 
val^ vddce marfarsk^ strany v Chorvatsku. 
Byl vynikajicim cinitelem r. 1860 pfi jednani 
o vyrovnani mezi Uhrami a Chorvatskem. 
Jako flen bansk6 konference pracoval v od- 
boru pro vypracovani volebniho fadu sn6- 
movniho, podal navrh na zfizeni prozatimn^ 
dvorsk^ kancelaf e pro Chorvatsko, na ilstavni 
zfizeni m^st a na obnoveni 2upanii, jako2 i na 
pfivtfeleni Dalmacie k Chorvatsku. Jmenovan 
byl velikjm iupanem v Poieze, nacez pra- 
coval na chorvatskem sn6m6 pro vyrovnani 
s Uhrami a ziistav v mensinS odesel dne 
13. cce 1861 se sv]^mi pfivrienci ze snSmu 
slo2iv mandat poslancck<^. Obrativ se pamSt- 
nim spisem k cisafi byl k 2ddosti sn^mu zba- 
ven hodnosti iupana zdroveft s Janem Erdo- 
dym, nacei uch^lil se do soukromi. Od svych 
mnoh^ch stoupencA lisil se tim, 2c podpo- 
roval hmotn6 narodni snahy chorvatske, upsal 
na zaloieni jihoslov. akademie 10.000 zl. a p. 

Jankovitost (nem. Keller), chronicka nc- 
vyld^itelna choroba mozkova, pfi ktere kuii 
jest mdl^, jako ospaly, ma chiizi tapavou, 
klop^tavou, tcplotu tela a pulsaci niisi ne2 
normdlnS. Stupnuje-li se J. silnymi navaly krvc 
k mozku, stava se zvifo zufivjm; zdchvaty 
zufivosti trvaji pak obycejn6 15—20 minut, 
nacei upada zvife op6t ve dfivej§i otupcl^' 
stav. Takovy stav rozcilcni zvifetc oznacuje 
se jmdnem »zufiv^' janek*. L^cba podava 
ovs^m nadSji velmi skrovnou a zale2i h]avn6 
V torn, ic zvifeti vykaie se k pohybu chla- 



14 



Jankowski — Janmot. 



diva mistnost, podavd se mu pice lehka, 5a- 
st6ji s pf isadou prostf edkfi lehce projimav^ch. 
Mi-li J. pflvod svdj V neukojenem pudu po- 
hlavnim (coi stavd se na pf. u kobyl, jestliie 
nebyly v cas pf ipu§t6ny), dociluje se u hFebcfl 
n^kdy nipravy vyklestfem'm, u kobyl n^kdy 
pTipuStSnim ku hfcbci. J. jest hlavni chyba 
prdvni. Podobnd choroba vyskytuje se ca- 
■sem t6i u skotu neb u prasete, u nich2 do- 
porucuji se siln6 prostfedky projimav^. 

Jankowikl: 1) J., Bodzanta, od r. 1348 
biskup krakovsk]^ (f 1366 v Kielcich). Vynikl 

V dujindch polsk^ch jako horliv^ karatel roz- 
mafil^ch obycejfl Kazimira Velik^ho. Srv. t§- 
towski, Katalog biskup6w, prelatdw i kano- 
nikbw krak. (Krakov, 1852). 

2) J. Czestaw, spis. polsk^, viz Czesiaw. 

3) J. Placyd (pseud. John of Dycalp), 
spisovatel polsk^ (* 1810 v gub. grodnSnsk^ — 
"f 1872 v iyrowicich lij. slonimsk^m), jsa sy- 
nem uniatskdho knfize vzdfelal se ve Viln6, 
pozdSji by I pravoslavn]^m duchovnim a pfed- 
sedou pravosl. konsistof e v iyrowicich. Cetba 
anglick^ch humoristfi pfim^la jei k tomu, ie 
jal se psdti humoristick^ povidky, z nich2 
zasluhuji zminky: Fisma pr^edslubne i pr\ed- 
splinowe (Vilno, 184l); Zascianek (t., 1841); 
J^amietniki Elf a (t., 1843); Opowiadania (t., 
1843) a Nowe Opowiadau'a (Lipsko, 1847). 
Nedostihuje sice v]('§e humoristd angl., nic- 
m6n6 pfi v5i man^fe vynika humorem a vti- 
pem, zalo2en^m na zdrav^ch ndzorech 2ivot- 
nich. Mimo to pfekladal piln£ ze Shakespeara, 
■Goethea a j. Pdvodni bclsnd uvef ejftoval v > Ate- 
neuc Kraszewsk^ho, s nimi spolecn^ napsal 
povidku Powiesi! skiadna, Po jeho smrti vy§Iy 
jeStfi Fanaberyje pana stavosty Kaniowskiego 
<Vars., 1873). 

4) J. Josef Emanuel, filosofick^ spis. 
polsk^ (t 1847), stoupenec Kantfiv, professor 
filosone na Tagellonsk^ university v KrakovS, 
vydal : Krotki rys logiki wra^^ ^ jej historyja 
^Krakov, 1822); Ro\prawa o utektorych r6(ni' 
<ach jakie ^achod\a mi^d^y staro^ytnq a p6' 
i^ni€Js\Ych wiekow Jilo\ofijci (t., 1825); Succincta 
JLogicef in Polonorum scholis historia (t., 1828) a j. 

Jankn Abraham, vfldce valaSsk^ho hnuti 
(♦ 1824 V sedmihr. iup6 Albensk^ — f 1872 

V KdrosbcLnyi), vystudoval v Kolo§i prdva a 
«tal se kancellistou pfi nejvySStm soud6 v Si- 
bini. R. 1848 pdsobil pfi schfizi v BalcLzsfalvd, 
Icde pf eddci obyvatelstva valaSsk^ho se usne- 
sli chopiti se zbran6, svrhnouti krut^ MadSary 
a vybojovati si samostatnosti. J. postavil se 

V delo zemsk^ obrany a rozmno2il ji svou 
nadScnou v^mluvnosti na 40.000 muifi; sim 
naz^val se »kralem lesft< a Valasi jeho hrdS 
se naz^vali »mu2i cisafsk^mi*. Povstdni to 
bylo pro Mad'ary osudni^m', neb pfispfelo ke 
katastrofS vildgoSsk^. J. vedl vdlku jen za 
samostatnost rumunsk^ho iivlu v Sedmihrad- 
sku, proto nedopouSt^l drancovati a pleniti, 
kdyi vSak pokus ten se nezdafil, stal se za- 
«mu§iljm, CO, jako i nemirn^ piti lihovin, roz- 
ruSilo jeho 2ivotni sily. 

Jan llayen, osamdl^ ostrov v Arktickem 
mofi mezi Islandem, Spicberky a Gronskcm, 



prostfrd se ve sm6ru od jz. (mys Jihozapadni 
70« 499' s. §., 9« 1-4' z. d.) k sv. (mys Severo- 
v^chodni 71« 9-7' s. S., 7® 577' z. d.) v d^ce 
53 km a zaujima 371*8 km^. Sklddd se ze dvou 
horsk^ch cisti, spojen^ch mezi scbou Siji na 
nejuiSim mist^ pouze 28 km Sirokou. Nej- 
v6t5i Sifka obnasi v sev. ddsti pfes 15, v jii. 
11 km. Sev. cast vrchoh' v Beerenbergu 2545 m, 

i"\i. v Elisabethspitze 843 m, kdc2to na §iji ma 
<Ieumayerberg 204 m. Podlouhld laguna pro- 
vazi V jv. Iiji. Pobf eii jest strm6, pfistani 
nesnadn6. Ce^ ostrov kryt jest Idvou rdzu 
cedicov^ho. J. M. jest geologicky mladsi nei 
Island a Farory. Sope^nd ^innost byla tu po- 
zorovana r. 1732 a 1818 (Scoresby). Znacna 
cast ostrova jest pod ledcm a nad 700 m na- 
l^za se vfidn^ snih. Ledovce spadaji sice na 
vsech stranach do mofe, nevytvofuji v§ak 
ledov^ch hor, n^br2 drobi se v mensi lcdov6 
balvany. Ostrov ma jen ndkolik nepatrn^ch 
potoku. Die pozorovani rakousk^ vjpravy 
r. 1882—83 jest zde stf. tlak roku 755 mm, 
max. bfezen 761*4, min. linor 744, abs. ex- 
tr^my 782 a 720*6 mm, stf. teplota vzduchu 
v roce — 2*3*, nejteplej§iho mds. ice 3 5^ nej- 
chladnSjsiho bfczna — 10*3*, abs. extr +9' 
v srpnu a — 306® v prosinci. DnA se srdikou 
jest tu 240 (max. kv^ten a fijen po 25, min. 
bfezen 13). V zdfi spadlo 146 mm^ v bfeznu 
pouze 4 mm dcStd. Polarnf zif byla vid6na 
po 133 dni. Pfevlddi vitr, oby6ejn6 siln^, 
severov^chodni, v prosinci, bfeznu, kvStnu a 
srpnu severni. Mimo to b^va v^chodni t6i 

V zifi, fijnu, lednu, dnoru, sev.-zdp. v bfeznu. 
Flora die Reichardta vykazuje 11 fas, 5 hub, 
18 li§ejnik&, 8 mechA, 2 tajnosnubnd cevnat^, 
26 fanerogam, celkem 70 druhfi. Jest liplnfi 
razu arktick^ho a md dosud jedin^ jen cnde- 
mick^ druh, liSejnik Lecidea diiabens Th. Fr. 
Fauna jest rowxiH chuda, liSky polarni jsou 
zde fidk^, za to vSak hojnd ptaUva (Soma- 
teria, Larus, Fulmarus, Uria grylle, Mergulus, 
Trynga) a bohatd zvifena v mofi. Ostrov spa- 
tfif asi poprv^ Hudson r. 1607, znovu pak 
r. 1611 kapt. Jan, Mayen, po n^m2 md jm^no. 

V XVII. stol. byl hojnfi nav§t6vovan HoUan- 
d'any, poprv6 fadnS popsan r. 1818 Scores- 
bym, r. 1856 byl zde lord Dufferin, r. 1861 
dr. Berna a C. Vogt, r. 1877 prof. Mohn (nor- 
skd v^prava do arktick^ho mofe), r. 1882—83 
byla zde zffzena rakouskd stanicc poldrni pod 
Wohlgemuthem, jff dfikujeme nejlepsi vyzkum 
ostrova. Rak. stanicc Wilczek nalezala sc na 
Siji na 70® 59' 48" s. §., 8® 28' 8" z. d., 11 m 
n. m. V \6ti 1892 dlela zde v^^decka vjprava 
francouzskd na lodi »La Manche«, k uii se 
pfidru2il rak. ndm. dfistojnik Gratzl za licc- 
lem mfefeni tiie zerask^. Srv. Die ostcrr. Polar- 
station J. M. Bedbachtungsergebnisse, vyd. 
Cis. akademie v€d (Videft, 1886, 3 sv.) ; Mohn. 
Oen J. M. (Det norske geogr. Selskab Arbog 
III. Kristiania, 1892) ; Voyage de »La Manche* 
k rile J.-M. et Spitzberg (Pafi2, 1894); Gratzel. 
Ueber Besuch der Insel J. M. u. Spitzbergen 
im Sommer 1892 (Videft, akad., 1894). Sv. 

Janmot [2anm6] Louis Francois, malif 
franc. (♦ 1814 v Lyon6), 2dk Viktora Orsela, stu- 



Jannasch — Janosik. 



15 



^oval na ficole des beaux-arts v Pafi2i za 

Ingresa. Maloval kostelni obrazy a podobizny. 

V kupoli kostela sv. Franti§ka v LyonS pro- 

vedl 4- proroky a Vira spojuje se s Vidou 

u paty kfi\e\ dale Kristus me\i svaty-mi (v temi 

kostele); Kd^dni a stiti sv, Jana Kft. fl865, 

V kostele sv. Augustina v Paf I'ii) ; dva oorazy 

Sv. Stipdna (v kostele St. foienne du Mont 

t.); r. 1854 vystavil cyklus 18 obrazfl, Duse^ 

k nemu2 sepsal baseft o 18 zpfivech. J-k. 

Jannasoli Robert, polit. oekonom nSm. 
{♦ 1845 V Kdthenu), studoval v Lipsku nar. 
hospodafstvi a pfirodni v6dy, pak v Heidel- 
bcrku a Berlfn^ prdva. Zastdvav rdzn^ lifady 
a hodnosti (by It na pf. od r. 1874 feditelem 
statistick^ho lifadu m^sta Draidan a od r. 1877 
'do r. 1884 FadnJ-m clenem kralovsk^ statisti- 
cke kancelaFe v Berlin^) v^nuje se J. od r. 1884 
vJhradnS obchodni a kolonialni politice ob- 
•chodnC a zemepisn^ spolecnosti, jejimz pfed- 
sedou jest od r. 1878. Napsal: Abhandlungen 
uber Nationaldkonomie intd Statistik (Basilej, 
18o9); Die Trades- Unions oder Gewerkvereine 
^t., 1871); Der Musterschutx u. die Gewerbe- 
jK>iitik des Deutschen Reichs (Berlin, 1873); 
Der Markenschut\ (t., 1873); Die europdische 
BaumwoHenindustrie (t., 1882); Kolonieu^ Ko- 
lonialpoHtik und Auswanderung (s Roscherem, 
3. vyd. jeho »Kolonien«, Lipsko, 1885); Die 
Deutsche Handelsexpedition t886 (Berlin, 1887) 
a jin6. 

Janneok viz J a n e k. 

jJannequin, Janequin, J an nek in [2an- 
"ken, C16mcnt, znamenit^ kontrapunktista 
belgick^ nebo francouzskj XVf. stol., o jehoz 
iivotS neni nic znamo, leda 2e by! 2akem 
Josquina de Pr&s. Z jeho d61 zacnovalo se 
n^koHk mSi v rukopise v archivu vatikdn- 
sk^m, Sacrae cantiones seu motectae quatuor 
vocam (Pafiz, 1553); Proverbes de Salomon mis 
'Cn cantiques et ryme frani^ais (1558); Octant e 
psaumes de David (1559) a mnoh6 skladby 
vfad6n6 v ^etn<5 sborniky XVI. stol. Nejroz- 
iifen6jSi byly J-ovy chansony {inventibns\ 
kterd doiily se n^kolikera vydani, jeito se- 
braJi je v Sirsim ^i u2§ini poctu Attaignant 
(1533, 1537), Jaques Moderne (1544), Tylman 
Susato (1545), Le Roy a Ballard (1559). V n6- 
kterych z nich jevi se J. programmnfm hu- 
debnikem, tak v chansonu La bataille (na 
i)itvu u Malegnana 1515), La guerre^ Le ca- 
quet des femmes, La chasse de lievre, Valou- 
ette, Le rossignol a j. t? 

Jaaooki Jan Daniel Andrz6j, bibliograf 
polsk^ (♦ 1720 V Mi^dzychodu v Poznaftsku — 
t 1786 ve VarSavfi), pochdzel z nSm. rodiny 
(Janisch) a by I kostelnim zpfivdkem v Drdz- 
aanech, odkud J. A. Zaluski pfivezl jei do 
VarSavy, nacei pfemluviv jej, aby pfijal ka- 
tolictvi a stal se duchovnim, sv6fil mu dozor 
nad svoji rozsdhlou knihovnou. R. 1775 J. 
ztratil zrak a podlehl hypochondrii. Prdce 
jeho jako dfllefit^ pomflcky bibliograficke 
dosud nepozbyly ccny. NejcennfijSi jest Jano- 
dana (Vratislav, Lipsko a VarSava, 1776 ai 
1819, 3 dily); ddle Nachricht von denen in der 
Hochgrdflich Zaluikischen Bibliothek sich befin- 



denden raren pal. Buchern (Draid'any a Vrat., 
1747 — 53. 3 dily); Lexicon derer itplebenden 
Gelehrten in Polen (Vrat., 1755, 2 dily); Ex- 
cerptum Polonicae Litteraturae (t., 116^); Mu- 
sarum Sarmaticarum specimina nova (t., 1771). 
Zflstavil iH popis map polsk^ch, kter^ s do- 
pli^ky vydal E. Kastawiecki (Mapograjija daw- 
nej Poiski, Var5., 1846). Za sv^ prace tSSil se 
z pi^fznS kralovy a byl v blizkych stycich se 
vsemi tehdejSimi ucenci polsk^mi. Biografti 
jeho vydal Estreicher TKrakov, 1869). 

J&noih&z [janoShazj, m^sto v okresu kis- 
zelsk(5m uhersk^ stol ice 2elezn^, na Marczalu 
a na trati Boba-Sumeg zelez. drah, ma katol. 
kostel, synagogu, stanici po§t. a telegr., p6- 
st£ni tabaku, femesla, obchod tabakem, ka- 
Stany a drflbeii a 3457 ob. (1890), hi. Mad'arfl. 

Janoikl J a n, historik franc, (f 1851 v Pa- 
H2i), a(^ syn Poldka, podpisoval se Yanoski. 
Byl professorem dfijin v lyceu Napoleonsk^m 
a od r. 1841 zastupoval Micheleta v »Coll^ge 
de France*. Vydal nekolik cennj^ch pojed- 
nani ve sbirce »Univers pittoresque* (La 
Syrie ancienne ; Tableau general de PA/rique 
ancienne, jednajici o Karthagu a zbytcich 
punsk^ch) a mimo to Collection de chroniques, 
memoires et autres documents pour servir a 
Vhistoire de France. Mnoho jeho praci uve- 
fejnil »NationaU. 

Janoiik Juro, zbojnik slovensky, o n6m2 
ze soudnich akt chovanjch v archivu stolice 
Liptovsk^ se dovidame toto: Pochizel z tar- 
chov<5 V stolici Trencinsk6, byl mezi Kuruci 
(lifastniky povstani Rikocyho), na^ei slouiil 
ve vojStfi kralovsk^m na zdmku Bitcansk^m; 
kdy2 pak byl z vojny propustt^n, pf i§el k n^mu 
r. 1711 zbojnik Torako Uhercik, kter^ho byl 
J. na Bitianskem hradS ve vdzeni hlidal'a 
dobfe mu cinil, a pFemluvil jej, aby se pl^idal 
k zbojnikAm. J. uposlechl, odebral se do hor 
a brzo stal se nacelnikem zbojnick^ ^ety, 
s kterou pfepadal zcmany, loupil kostely a 
obiral pocestn6 nej en v iJhrach, ale i v sou- 
sedni Moravfe, Hali^i a ve Slezsku. To pro- 
vozoval dv6 l^ta, zi byl chycen, souzen a 
r. 1713 u Lipt. Sv. Mikuldsc obfisen. — Lid 
slovensky zidealisoval si J-a zdhy v ndrod- 
niho hrdinu, ktery za nejv^tsi poroby lidu 
selsk^ho pFiSel jako mstitel, aby lid z nevol- 
nictvi vyprostil a zpupne zcraanstvo potrcstal. 
Podnes koluji o J-ovi hojnd pisn6 a po- 
v^sti, V kterj^ch se \\t\ jako pfitel chudych 
a ochrdnce utiskovanych: dkolem jeho bylo 
pry »kfivdy po sv6t6 napravovat, bidn^ch a 
nesfastnych ochraiiovat* ; proto pr^ »bonatym 
bral a chud]^m ddvaU. Vsecky pov6sti klaaou 
dfiraz na to, 2e J. nikdy nikoho nezabil. 
Panflm na zdmku ohlasujc svoji ndvstSvu, 
objevuje se v pansk^m pfcstrojeni a pobere, 
CO mu libo. Pfepada pocestn^ hfimajc na nd: 
»Dcj Bohu du§i a mn£ pcnize!< ale jinak jim 
neubliif. Pobran^ zlato a sth'bro rozd^luje 
mezi svoje tovarySe (jichi md 11) nebo ukryva 
jc ve skrySich skalnich, kde pr^ jsou poklady 
jeho poanes uschovdny. StudentAm pfdl a 
ddval iim na §aty sukno, je2 mhVil »od buka 
do buKa«. NejradSji zdr2oval se na Krdlov6 



16 



Janosik — JanouSkova. 



Holi. O poslednfch jcho chvilich vypravuje 
pov6st ie V horach a na svobod^ nemohli 
ho chytiti; podafilo sc jim to v zimS ve sv6t- 
nici. Ale i zde hajduci marnS s nim zdpolili, 
hi baba s peci zvolala: »Nasypte mu hrachu 
pod nohy!< Tak ho porazili a spoutali. J. vSak 
pouta zpferiiel a bil do hajdukd. V torn op^t 
baba s pcci sc ozvala: »Pfetn6te mu opasek!< 
Byl to kouzeln;^ opasek, kter;^ mu kdysi daro- 
vala Vila a kter;^ jej dinil nezraniteln Jm. Tc- 
prve kdyi pf efali opasek, pf emohli J-a. Odsou- 
zen^ho pov6sili za 2ebro na hdk a nechali ho 
viscti tfi dni, a2 pfiSla milost od krile. Kdy2 
ho chtSli dol£i sniti, J. jim fekl: »Kdy2 jste mne 
upekli, tedui si mnc sn^ztelc rozhl^dl se je§t6 
jiaposledy po mil^ch sv^ch Tatrdch a vypustil 
duSi. Z basniki& slovensk^ch opSvali J-a Jan 
Botto (v krdsn^ basni »J-ova smr<<), Samo 
Chalupka, Grajchmann, H. G. Lojka, Fauliny- 
T<5th, Pepkin a j. Sob. 

Janoiik Jan, professor anatomie na £esk^ 
university (* J856 ve Vrbdtkich na Morav6). 
Absolvovav gymnasium v 01omi!ici vystudo- 
val l^kafstvi v Praze, kde stal se r. 1882 dok- 
torem. Vykonav r. 1883 vfideckou cestu do 
Strasburku habilitoval se r. 1884 na deskiS 
fakultS l^kafsk^ pro histologii a embryologii, 
stal se r. 1886 mimof. a r. 1893 fadn^m prof, 
tehoi oboru, r. 1894 pak pfevzal professuru 
anatomie. Od r. 1890 jest mimof. dlenem 
cesk^ Akademie. Napsal: Embryoiogickd stu- 
dia (»Casopis ces. ldkaf£i«, 1883); fbindmky 
o vyvoji ledvinek (t., 1883, t^f ndm. v Arch, 
f. mikr. Anat.); System urof^enitalni (t., 1883, 
t6i n€m. ve zprivdch vid. akad.); Dvi mladd 
clov^^i vajicka (»Sbornik ldk.«, 1885, t6i n6m. 

V Arch. f. mikr. Anat.); Tvoreni a atrofie folli- 
kulu ve vajicku (t., 1888); O tvoreni se kosti 
(t., 1889); Cevy krevni a nervy horni koncetiny 
u ilovika a nikterych ^vifat (t., 1891); Atrofie 
follikulu a ivldstni chovdni se buhky vajecne 
(Rozpravy tesk6 akad., 1893, i6i nfim. v Arch, 
f. mikr. Anat.); O bunce vajecne u ssavcu (t., 
1893); Sie^ina a pancreas (t., 1895, l6i franc, 
v Bibliogr. anatomique); O pokrocich v ana- 
tomii la doby nejnovijsi (Vestnik ies. akad., 
1893); Partielle Furchung bet den Knochen- 

Jischen (Arch. f. mikr. Anat, 1885); Beitrag 
litr Kenntniss des Keimwulstes bet den Vogeln 
(Zpr. vid. akad., 1881);^ZMr Histologie des Ova- 
Hums (t., 1887); Bemerkungen ttber die Ent- 
wickelung des Cenitalsy stems (t., 1890); Zur 
Alantoisentwickelung bei Lacerta agilis (Anat. 
Anz., 1896). Dale ucebnice: Histologie a mi- 
kroskopickd anatomie (Praha, 1892); Anatomie 
clovika. Dil I. Cdst vseobecnd a skelet axial ni 
(t., 1897). 
Janoika j i f i, spisovatel slovensk^ (* 1856 

V Dolnim KubinS), ev. fardf v Lipt. Sv. Miku- 
lasi. Theologii studoval ve Vidni a v Rozto- 
kach a zdhy zab^val se spisovatclstvim pod 
pseud. Bystersk^ho. Hlavni vftci: ildnky 
o lidovd literatufe, Skolnich knihich a spi- 
sech pro mladc2 (Salvfiv >Dom a skolac 
1885 — 86); ccstopisne a literarni livahy (ve 
mnoh^ch rodnicich »Narod. Novin« a »Slov. 
Pohl'adfivc i v Kolldrov6 »SbornikU€ 1893); 



Tristoro^nd pamiatka Jura Tranovskeho (Ru- 
zomberk, 1891). Je r^n;^ fednik a obhijco 
hynouci samospi^vy luthersk^ cirkve sloven - 
sk^, jejii hlavni orgdn, >Cirkevn6 Iisty«, vy- 
ddvd od r. 1887. 
Janota: 1) J. Jan J if i, ryjec £es. (* 1747 

V Cechdch — f 1780 ve Vidni). Jako stipen- 
dista kni2. LiechtenSteina stucloval ve Vidni 
a V Italii. Ryl rAzne obrazy galerie liechtcn- 
Steinskc a stal sc clenem videAsk^ akademie. 
Z jeho rytin uvddime: Kristus nesouci h'if 
rdlc Lionarda) ; podobizna mladeho muie 
(die Rembrandta); Sv. Katerina sienskd (die 
Alloriho); Cisai^ Josef II. \ Arciknife Maxi- 
milian a j. 

2) J. Vojt^ch v., paedag. spisovatel ^esk^ 
(♦ 1828 V Tfimanech u Rakovnika). Studoval 

V Rakovnice a v Praze, na6e2 uCiteloval ime- 
novitS V Hoficich, v Praze (v divCi Budci a 
soukrom^ u P.J. Safafika a j.), posl^ze v Pisku, 
kde stal se fcditelem mSstsk^ho sirotdince 
a opatrovny, od r. 1876 tak^ feditelem rol- 
nick^ Skoly, jei vznikla jeho pfi£in£nim. Vedle 
t^to cinnosti vSimal si J. horliv^ i ruchu 
spolecensk^ho, pomdhal zaklddati vySSi divf i 
skolu V Pisku, konal pfedndSky o pr&myslu, 
rolnictvi atd. T^m2 smSrem brala se tak6 
literdrni jeho dinnost, £elid ku vzd^Uni zvl. 
mlddc2e. Zacala ii2 r. 1848 pfispSvky do £aso- 
pisCi f»Pra2sk6 Noviny«, »§kola<, »§kola a 
iivot«). OsobS vydal: Zdbavnik pou6ijr i^Td^xK^ 
1849, dil II. Kr. Hradec, 1853); Zpfvnik pro 
des. mlddef (t., 1850—51, 2 sv.); Zpivni Kyticka 
a Predndsenky ditkdm skol ceskjrch (Rr. Hra- 
dec, 1856) a j. Vedle toho redigoval J. cas. 
»Poutnik od Otavy«, »Otavan«, ^Pisekc, pfj- 
cinil se o zalo2eni »Zlat^ knihy divek teskjy'ch 
iili DSdictvi sv. Ludmily«, v nfcmi vcdl cdst 
>ZIat^ klasy* a j. Viz v. Kryspin, Obfaz cin- 
nosti literarni, str. 128 a 378. 

3) J. Eugcniusz, paedagog a spifeovatct 
polsk]^, byl knfizem a vyufoval v T6§iil6, pak 

V Krakov6, na£e2 v l^tech 70t^ch byl prbfesso- 
rem n6m. jazyka a literatury na Ivovskd uni- 
versity. Vydal Giowne \asady gramatyki jf- 
lyka niemteckiego (Krakov, 1854 a 2. vydani 
1856); Gramatyka j\\yka niem. (t., 1865, 3. vyd. 
1868); Zapiski a laludnieniu dolin uunajca 
iPopradu na Spi\u (t., 1864); historicko-topogr. 
monografii Bardyjow (t., 1862) a j. S Pieko- 
siiiskym vydal sbirku listin kldStera Mogil- 
skdho Diplomata monasterii Clarae tumbae 
(t., 1865). Psal tel monografie zvifat {Obra^ki 
X iycia \wier\at^ t., 1870 a Salamandra pla- 
mista, t., 1871)'. 

Janoniek Frantiick Vit^zslav, hud. 
paedagog cesk^ (♦ 1842 v Ponikl^), studoval 
na realce v Chrudimi, na to na uditelskdm 
dstavS V Hradci Krai, a odddval sc vedle litcr- 
niho i hudebnimu ucitelstvi, zprvu vjilemnici, 
od r. 1868 vJi6'nS, kde zaloiil div6 pSvcck]^ 
spolek ^Ludi§i«. Pfispfil paedag. ^lanky do 
mnoh^ch casopis^i odborn^xh a vydal : Nauku 
o \pivu pro skoly mHtanske\ Theoreticko-prak- 
tickou nauku o \pivu (1870); Vinek le 6o dvou- 
a^ trihlasnych pisni a j. 

Janoaikov& Frant. viz Janauschek F. 



^;d: 



•-•a 



* • 






Janousov — Janov. 



17 



Janoniov: 1) J. (Johnsdorf), ves na Mo- 
rav6 na Podolsk^ra potoce, hejt., okr., fara 
a p§. Rymafov* 143 d., 2 ob. L, 1428 n. (1890), 
3tf. ik. obecna a hospod«Lfska pokr. ^k. Jii 

V pfed. 8tol. kvetl zde prAmysl ielez^sk^, 
nyni je zde tovima, na v^robky zAmetmck6. — 
2) J., ves t, hejt. a okr. Sumperk, fara Ja- 
kabovice, pL Ruda na Morav^ ; 66 d., 360 ob. 
6. (1890), Itf. 2k., myslivna. — 3) J. Janu$ov, 
Jandvicy (JoAnsJor/), ves t., hejt. a okr. Mor. 
Tf ebovi, fara a pi. Kf enovd a Mor. Tf ebov^ ; 
47 d., 5 ob. £., 437 n. (1890), Itf. Ik., kamenouh. 
doly. — 4) J., ves t. (hejt. Zibfeh), viz Ja- 
nusov. 

Jaaov: 1) J. (Jansdorf), far. ves v Ce- 
chach, hejt. a okr. Litomvll ; 197 d., 1406 ob. 
n. (1890), kostel sv. ap. rilipa a Jakuba, kol 
r. 1670 od J ana Frant. hr. z TrauttmansdorfTu 
vystavto^, 3tf. Ik., pi., ml^^n. Ves povstala 
na kldlterstvi litomyllsk^m a po znzeni bi- 
skupstvi pfid61ena biskupovi, pozdSji pffslu- 
lela ke hradu Litomylli. K. 1623 pozbyl zdejii 
kostel duchovniho sprivce, r. 1785 vyzdviiena 
tu fara. — 2) J., ves t., hejt. a okr. Hov6 
M^to n. M., iara a pi. Bystr^; 42 d., 305 ob. 
c. (1890), tkalcovstvi. — 3) J., Janov ice 
(Johnsdorf, Jonnsdorf\ ves t., hejt. a okr. 
Most, fara Jifetin Hofejii, polta; 118 d., 18 
obyv. c., 937 n. (1890), 4tf . Ik., zastivka rak. 
St. dr. (Chomiitov-Osek), hnddouhel. doly a 
alod. statek se dvorem obce mosteck^, jej2 
r. 1726 koupila od Barbory hr. Kolovratov^. 
Za nejstarli doby pfipomini se tu mansk^ 
statek s tvrzf, na ndml r. 1386 sed£l Borel 
z Oseka, pak Gablencov^ z J-a, v XV. stol. 
ryt. z Rechenberka, s nichi po ^mrti Hanule 
(1577) spadl J. na cis. Rudolfa. Ten jej jelt6 
t. r. prodal Jifikovi sv. p. Hartitovi z Har- 
tice, jehoi potomku Mikuldii pro ildastenstvi 

V boufich stavovsk^ch od krdl. komory za- 
br^ a proddn cizozemci Jakubu Brunovi, 
jeni jej op^t r. 1627 prodal Tanovi Jak. Bru- 
novi, kommissafi pohranicniho cla. — 4) J., 
osada t., hejt. Pefhfimov, viz Johanka. — 
6) J., •sada t., hejt. a okr. Rokycany, fara 
a pi. Mirolov; 13 d., 172 ob. 6. ^1890). — 

6) J., desky spr^vn^ Ostrovec (Johannes^ 
dorf, Johannhdorf), osada t u Velecina, hejt. 
Podbofany, okr. Jesenice, fara a pi. 2ihle; 
18 d., 95 ob. n. (1890), kaple sv. Jana Kft. — 

7) J., Kabdrna, osada t. u Svojetina, hejt. 
a okr. Rakovnik, fara a pi. Kounov; 46 d., 
293 ob. £., 6 n. (1890), Itf. Ik. — 8) J., osada 
t. u Cerv. Hradku, hejt. a okr. Sedldany, fara 
a pi. Kosovd Hora; 7 d., 64 ob. t. (1890). — 
0) J., popl. dvfkr t. u Uhercfi. hejt. Stfibro, 
okr. Stody, fara Uherce, pi. N^'fany. J. pfi- 
pomini se r. 1272 jako ves ndlelevli ke kld- 
stcru Chot£lovsk^mu. Tak^ tu stavala tvrz. — 
10) J.| osada t. u Roudn^ho, hejt. Tdbor, 
okr. Sob^lav, fara a pi. Mylkovice; 29 d., 
155 ob. t. (1890). Zde jest far. kostel sv. Tana 
Nep. fary Mylkovick^, hfbit. kaple P. Nlarie 
a 3tf. Ik. R. 1712 vystavSl tu Fr. L. Vora- 
^ick^ z Pab^nic v lese kostel sv. Tana Nep. 
a vedle kapli P. Marie. R. 1726 zafoleno pfi 
kostele kaplanstvf, kterd r. 1858 pov;^leno 

Ott&Y Slovnik NauCo^, ■▼. Xllt ax.xo 1897. 



na faru. Kolem kostela stav6ny domky, kter6 
r. 1814 zafad^ny mezi osadv a pbjmenovany 
J-em. J. jest rodilt^m prof: dra Frant. Stuci- 
ni^ky. — U) J., ves t, hejt. Tdbor, okr., fara 
a pi. Ml. Volice; 18 d., 121 ob. t. (1890), fil. 
kostel VI. Svat^ch r. 1360 pfipomfnd se far. 
Fara tu v neznam^ dobS zanikla a nynfjli 
kostel r. 1726 znovu postaven a ml^n. 

12) J. {Johannesthal), m^ste^ko a moravska 
enklava ve Slezsku, hejt. Krnov, okr. Jindfi- 
chov; 245 d., 1481 ob. n. (1890), far. kostel 
N. Trojice, 3tf. Ik., polta, fin. strdl, 2 miyny, 
v^roba lihov^ch nipojd, pila, 4 zivody na 
v^robu zboii pleten^ho a stdvkov^ho. Obyv. 
2ivi se po domdcku tkalcovstvim. J. jmenuje 
ve 8v6 zdvdti biskup Bruno r. 1265, pozd^ji 
byl stolnim zboiim pod sprivou bisk, hejt- 
mand sidh'cich na Osoblaze. S Osobla2skcm 
dostal se J. V zdstavu pdnAm ze Zvole (1433). 
R. 1535 biskup Stanislav Thurzy listem dan^^m 

V Olomdci ves J. pov^lil na svobod. horni 
m£ste£ko; r. 1577 dostalo se m^ste^ku od 
biskupa Jana t^d. a v^ro^. trhu. Biskup Stan. 
Pavlovsk^ povolil (1581) mu cejchovni fady, 
daroval n£kter6 pozemky a osvobodil je ocie 
viech robot; aviak brzy J. udin^n m^stera 
mansk^m. T^2 biskup pustil m^stedko sv^mu 
bratru Vdclavu Pavlovsk^mu na Jindfichov6 

V poddanstvi (1589), jcni J-u potvrdil svo- 
body s jist^mi obmezenimi, a J. zAstal a2 do 
nejnovdjiicn dob mansk^m zboiim pfi Jin- 
dfichov6. Kdyi najindfichovg usadili se pd- 
nov6 z Hodic (1636), rovn^i potvrdili m^ste^ku 
b^v. svobody, ale Janoviti rahW s nimi stdl6 
spory, takle se musili sv^ch svobod na nej- 
vyllich mistech dovoldvati, tak r. 1717, 1733, 
1795, kdy si nechali svobody potvrditi sam^m 
cisafem, Za vdick prusk^ch J. vydrancovdn 
a r. 1741 vyhofel. 

JaAOV, ital. Genova, franc. Genes ^ n£m. 
Genua f hlavni mdsto italsk^ provincie ja- 
novsk^, nejsiln^jsi pevnost a pfedni misto 
ndmofniho obchodu v kr^l. Italsk^m, zvan^ 
pro krdsnou polohu %gV^stavnost zvoji Geneva 
la Superb^. (J. n^dhern^), le2i na 44<* 24' s. I. 
a 8^ 54' V. d. na v. a s. strand nejhlubliho zd- 
hybu pobfcii ligursk6ho, zvan^ho ziliv Ja- 
novskt, od neho2 tclhnou se carokrdsn^ 
bfehy Kiviery di Ponente na z. a Riviery di 
Levante na v., mezi hlubok^mi lidoly fek 
Bisagna na v. a Polcevery na z., na pffkr^ch 
svazich Ligursk^ho Apenninu chrdniciho ni£- 
sto proti drsn^mu sever u. Naproti tomu jest 
J. iipln€ otevfen teplym a vlhk^m vStrAm jii- 
nim, tak2e teplota jeho jest vyisi neJ jiindji 
poloicn^ho Kfma, obndlejic v Icdnu 7'8' C, 

V icrvenci 24"6<* C a v roce 15-9® C, nicm^nS 
nenf podnebi to tak pf ijemn Jm jako v jin^ch 
mistech rozkoln^ Riviery, jeito vyznacuje se 
zna^n^m koh'sdnim a vefkou vlhkostf, neboC 
z V. i z. vanou sem prudce vStry ze lir<!:ho 
mofe, srd2ejice se zde a pfinasejice m6stu 
vlhkd tepio Casern dosti obti2n6, i po£ita se 

V roce 131 dnft deltiv^ch s lihrnnou vjlf 
ro^nich srdzek 130 cm. 

Die sditani r. 1881 m^l J. s velker^mi 
sv^mi dependencemi 179.515 obyv., kdeito 

2 



18 



Janov. 



r. 1892 pd(^ilo se jeho obyv. na 212.600, i za- 
ujimd rozsahl6 l^zemi s mnoh^mi zahradami 
a villami, uzavfen^ dvojit^m opevn^nfm vzda- 
lujicim se a2 na 3 km od mofe. Opevnfeni 
vnitf ni tvof i silnd mSstska hradebni zed*, vnSjSi 
pak mohutn^ a Sirok^ val, kter^ tahne se od 
maj^ku na Capo Faro na zdpadni stran6 mSsta 
V ddlce IS km po strm^ch svazich a n4vr§ich 
do wf^e pfes Forte Begato (493 km) k nej- 
vySSimu bodu a zdroveft klici celd pevnosti, 
Forte Sperone (516 m), odkudi klcsd pfes 
Forte Castellaccio (382 m) a2 k listi Bisagna 
na V. mfesta, jsa opatfen 60 opcvnSnJmi v6- 
2cmi a spojen s 10 tvrzemi postaven^mi na 
vzdilenfejSfch kopcich. Rovn62 znamenit^mi 
batteriemi opevn^n jest pfistav, jen2 tvoH 
stfedisko a jddro veSkerdno ruchu a rozkv6tu 
m6sta, jsa jednim z nejvetSich, nejldpe zafi- 
zen^ch a nejoiivenfejSich pfistavfl stfedomof- 
skych, zvld§t6 od r. 1877, kdy rozSifen byl 
naKladem 67 mill, lir, k cemu2 pfisp^l velik^ 
dobrodinec m^sta, vdvoda z Galliery, ddstkou 
20 mill. Pfirozend rejda pfistavu otevfena 
jest k j. vSem vfitrflm, tak2e nutno chraniti 
ji mohutn^mi hrdzemi (mo/i), z nichi nejstarSi 
jest od V. k z. do mofe vybihajici raolo vec- 
chio 450 m dlouhd s branou (porta del molo), 
postavenou r. 1550 proslul^m Alessim. Proti 
n^mu na z. pon^kud dale do mofe zfizeno 
bylo pfi rozsifovcini staveb pfistavnich molo 
nuovo 660 m dl., uzavirajfcf s molem pfede- 
Sljm star^ pfistav (porto vecchio), od tdto 
hraze pak vedeno na j. pokradovdni, molo 
duca di Galliera, i s v^ch. odbo^kou svou 
molo occidentale 1550 m dl. Molo duca di 
Galliera tvofi s protfijsfm molem v^chodnim 
Tmolo orientale nebo Giano^ nov^ pfistav 
(porto nuovo), kde2to krajni zdpadni molo 
chrani pfedni pfistav (avamporto Vittorio 
Emanuele). Uhmem zaujfmd pfistav s velke- 
r^mi stavbami 204 ha plochy, z £eho2 pfi- 
pada 240.000 m* na uibfcii a hrdze pfistavni 
s 15.000 m' skladiSC a s ddlkou 9 km, tvofi 
polokruh asi 10 km dl. a opatfen jest 47 je- 
faby hydraulickjmi po iVi t nosnosti, z nichi 
prdmfirem dennS bjvd 12 v pohybu, pak roz- 
sdhlou strojirnou, z nil rozhani se voda pod^l 
ndbfeii s nydranty 6 m od sebe vzddlen^mi 
a slouiicimi ku hnani jefdbfi, ddle 3 parnimi 
jefaby s nosnosti po 10 f a mimo to ndko- 
lika zdvihiky rovnei hydraulickj-mi. Pfistav 
obsahuje nyni 9 bassind urden^ch pro lodi 
s nejmenSi hloubkou 8'5 m, z nich2 v^chodni 
zv. porto Franco ma v^sadu svobodndho pfi- 
stavu, kdeito severov^ch. (Darsena reale) jest 
b<'v. krdlovsk^ vdledn;^ pfistav, ddle 3 suchd 
dbky, plovouci dok, rozsdhld skladiStfe, pe- 
trolejovd nddriky a zvldStni stanici 2elezni£ni 
spojenou podzemnim tunnelem s hlavnim nd- 
dra2im na zap. m^sta. 

Vlastni mfesto zalo2cno jest nepravidclnfi 
na prostoru pfivodnfe t!izkdm s terrainem nc- 
rovn^, takze ulicc jsou pfikrd a lizkd, 
avsak dldidSnd kamenn^^mi dcskami a distd. 
Mezi sebou spojeny jsou schody, dasto pak 
i mosty klenoucimi se pfes hlubokd prorvy 
(Ponte Carignano 30 m vysok^), mnoW z nich 



nejsou vftbec pro vozy sjizdnd a cini mezi 
domy vysokjmi 8 — 9 poschodi dojem tma- 
v^ch iSifabin skalnich. V dobS novfejSi vsak 
zalofeny byly n^kterd krdsnd a §irokd tfidy, 
jako: via Vittorio Emanuele, San Lorenzo, 
Sellai, Carlo Felice a Carlo Alberto, sk^tajici 
pfekrisn^ pohled na iilj ruch a iivot pfi- 
stavni, pak via di Circonvallazione a montc, 
zalofcnd r. 1876 na vnitf nim opevneni, s roz- 
koSnou vyhlidkou na mSsto, pfistav a mofe. 
NejiivdjSi ulici vnitfniho m^sta jest via Ga- 
ribaldi s pokra^ovanim sv^m via Cairoli a 
via Balbi (t. zv. ulice palacovd), spojujici 
vnitfni m^sto s hlavnim nddra2im, kdefto od 
stfedu m^sta k sv. vede moderni via Roma 
a via Assaroti. NdmSsti jsou vesmds mcn- 
5iho rozmeru i tvofi piazza Deferrari velice 
oiivcnj^ stf ed mSsta, piazza Nuova jest mistem 
t]^dennich trhfl, z ostatnich pak vynikaji piazza 
Acquaverde na sz. mSsta s pomnikem Colum- 
bovjm od M. Canzia z r. 1862, piazza Cor- 
vetto ve stfedu mSsta s bronzovou jizdeckou 
sochou Viktora Emanuela z r. 1885, piazza 
dei Banchi s bursou a.mramorovou sochou 
Cavoura od Vela a j. Na v^ch. strand mfista 
zaloien byl v 1. 1821—37 na ^dsti b^v. vnitf- 
niho opevnSni ve v^Si 42 m park Aquasola, 
nejrozsahlcj§i z vefcjn^ch sadfl mSstsk^^ch, 
p&vabnfejSi v5ak jest k nSmu se pfipojujici 
Villetta di Negro s nddhernou zahradou, pfi- 
rodopisn^m museem a mramorov;^m pomni- 
kem Mazziniho od Costy z r. 1882. 

V ohledu umSleckdm vynikd J. nad jina 
moderni emporia obchodni a vclkd mesta 
pfistavni starobyljmi nddhcrn^mi stavbami 
jak kostelnfmi tak svetsk^mi. ozdoben^mi pra- 
vjmi perlami umdnimalifskdhoasochafskdho, 
kterouito pfednost svou ddkuje pobytu mno- 
hjch velik^ch umdlcfl zvla5t6 z doby cinquc- 
centa, zejmdna znamenitdho stavitele Ga- 
leazza Alessiho, iaka a pfitele Michcl-Ange- 
lova, jehoi smdr zachovavali i pozdSiSi archi- 
tekti janovSti, pak malifA Tiztana, Kubensa. 
Van Dycka, Veronesa, Tintoretta, Guercina 
a j. Z 82 chramA na prvnim mistS stoji mra- 
morova kathcdrala San Lorenzo slohu ro- 
manskdho, francouzsko-gotickdho a rcnais- 
sandniho, kdeito vnitfek jest sloupova basi- 
lika o tfech lodich s mohutnou kupolou, so- 
chami od Jansovina, della Porty, Baroccia 
a j., kapli sv. Tana KFtitclc s ostatky tohoto 
sv^tcc a pokfadem obsahujicim sv. Gral 
(Sacro Catino), t.j. krisnou nddobu ze zelc- 
ndho skla, do niz pr^ Josef Arimathejsky 
chytil krev Kristovu. Nadhernejsim je§te j^est 
kostel Sta Annunziata, vystavfenj r. 1587 Gia- 
comcm della Porta, s mramorov^m sloupo- 
v^m portalcm a pfekrdsn^mi freskami, kdc2to 
sfohovg nad jind vynika Sta Maria Assunta 
di Carignano, stavend od r. 1555 Alessim 
pfesnS die mySldnky poloiend Bramantem a 
Michel- Angel em za zdklad stavbS velechrdmu 
sv. Pctra V 6.im£ v podobfi feckdho kfiic 
s ccntralni kupolou a dv6ma Stihl^mi ve- 
iemi. Jind pozoruhodnd stavby chrimovd jsou 
gotick]f' San Mateo a San Stefano, jesuitsky- 
San Ambrogio, kathedrdla San Siroaj. Mezi 



Janov. 



19 



vynikajicimi sv^tsk]^mi stavbami, z nichi nej- 
vetsi cist tvoH velkolep^ paldce t6m6f v§ech 
staroslavn jxh patricijskjch rodin janovskjch 
{Brignole, Doria, Spinola, Sauli, Balbi, Defer- 
rari-Gallicra, Durazzo-Pallavicini a j.), zvldStnf 
zminky zasluhuji v^tvory Gateazza Alcssiho. 
Jsou to pfedcvSim oba paldcc v^vodkynS 
z Galliery, palazzo Rosso a palazzo Bianco, 
darovan6 mSstu, onen s velkou knihovnou 
a obrazdrnou (Guercino, Rubens, Van Dyck, 
Bassano, Bordone a j.) a tento ur^en;^ za 
museum; d^Ie palazzo Marcello Durazzo s v^- 
stavnou faQadou, krisn^^m schodiSt^tn a nda- 
hemym vchodem, obsahujfci v I. patfe zna- 
xncnitou obrazdmu, zv. >gaI1eria Durazzo- 
PallaTicinic (Rubens, Van Dyck, Tizian, Ve- 
ronese, Guercino, Reni a j.) ; pak budova 
bursy (I^Si^i^ ^^i Banchi), palazzo Cambiaso, 
Giorgio Doria, Adorno, Serra a j. Z praci ji- 
nych mistr^i na prvnim mist^ jmenujeme pft- 
vodcm sv^m pamdtn^ palazzo Doria biiie 
hhvniho nidraii, vystav^n;^ ndkladem obec- 
nim V i. 1522 — 29 od Montorsoliho pro nej- 
slavnfjSiho hrdinu janovsk^ho, Andrea Do- 
ria, otce vlasti. V bjv. sidle doiecim, palazzo 
tlucale, zbudovandm v XIII. st. a pfestavfi- 
nera v XVII. stol. Roccou Pennonem, jsou 
nyni m^tsk6 iSfady, kdezto obecni zastupi- 
telstvo sidlf v palazzo municipale, dfive Doria 
Tursi zvan^nn, postaven^m od Rokky Luraga 
a ozdoben^m frcskaml od Barabina. Kone^n6 
uvcsti tfeba i b>'v. rodinnd sidlo Durazzd, 
palazzo realc, od Cantona a Falcona ze 
XVII. stol. a od r. 1817 majetek krdlovsk^ho 
rcdu Savojsk6ho. 

Kromfe paldcd pozoruhodna stavba jest je§t6 
akademie krdsn^ch umdni se stfeaov^Kymi 
skulpturami auniversita postavend r. 1623 
od Bart. Bianca, s krdsnjrmi dvoranami a scho- 
di§ti, pomnikem doiete Boccan^a a jin^mi 
sochami od Giov. da Bologna. Budova tato 
slouiila p&vodnd za kollej jesuitskou, v uni- 
versitu (Regl. University degli Studi) pak byla 
pfem^n^na Napoleoncm r. 1812 a obsahuje 
nyni fakultu pravnickou, medicinsko-chirur- 
gickou, mathematicko-pfirodovSdcckou a filo- 
sofickou, mimo to Skolu in2en^rskou a 1^- 
kamickou s uhmem (1896) 101 docentem a 
1010 immatrikulovan^mi poslucha6i. Uniyer- 
sitni knihovna zaloiena r. 1773 ditd 109.471 
svaikfi, 50.199 menSfch spisfl, 1586 rukopisfi 
a 46S1 autograft ve 39 svazcfch, mincovni 
kabinct universitni md pfes 6000 mincf, kromS 
toho patfi k university zahrada botanickd a 
obscrvatof . M6stu ndleii knihovna zvand Bi- 
blioteca civica Berio, zalo2end opatem Be- 
riem a darovand Viktorem Emanuelem m^stu, 
8 69.800 sv., 104 inkunabulemi, 708 rukopisy 
a 98 autografy, rozsdhW pak archiv stdtni 
obsahuje 114.170 cennjch listin. Krom6 uni- 
versity ma J. z vySiich Ustavfi vzd^lava- 
cich jeStS: akademii krdsn^ch um€ni s umS- 
leckou Skolou, obrazdrnou a sbirkou staro- 
iitnosti (Museo principe Oddonc), krdl. gym- 
nasium, theol. seminif, vysokou Skolu ob- 
chodni, kril. Skolu ndmofni a plaveckou, Skolu 
pro obchodni lod'stvo, stdtni vySSi Skolu pro 



lod'afe, krdl. femeslnicki^ listav, technick^ 
listav, 5 Skol technickych, listav ucitelQ a 
ucitelek, ddle jest zde od r. 1857 spolednost 
historickd (Society Ligure di storia patria) se 
tfemi sekcemi: historickou, archaeologickou 
a krdsnjch umfeni, pak 5 divadel, z nichi nej- 
vfitsi, Teatro Carlo Felice, postaven^ v 1. 1826 
ai 1828 od E. Barabina, jest jednim z nej- 
rozsdhlejSich divadel v Italii vdbec, kdclto 
ostatni jsou mensi (Teatro Politeama Geno- 
vese, Teatro Apollo, Teatro Colombo a Tea- 
tro Paganini). — Bohat6 nadany jsou i tetn6 
listavy dobro<5inn^, pi^edev§im velikd ne- 
mocnice, Ospedalc di Pammatone, pro 700 
nemocn^ch, zal. r. 1423 od Bart. Bosca a 
spojcnd s nalezincem, pak velkolep^ chudo- 
bincc, albergo dei poverl, z r. 1635 pro 1400 
osob, ddle nemocnice pro nevyl^citcln^, ne- 
mocnice vojenskd a ndmofni, listav hlucho- 
nSm;^ch, divdi sirotCinec zv. Fieschino pro 
600 sirotkfi, bldzinec, evangelickd nemoc- 
nice a j. 

Jako hlavni m6sto provincie jest J. sidlem 
prefekta, finandniho intendanta, arcibiskupa, 
tribundlu, soudu porotniho a appella^niho, 
kromS toho soudu obchodniho, hlav. celniho 
lifadu, dopravniho lifadu ieleznic^niho, ob- 
chodni komory, feditelstvi genijniho a dfelo- 
stfeleck^ho, velitclstvi pevnostniho a ielez- 
nicniho, pak velitelstvi 8. divise a dvou brigdd 
p^sich, 20 konsuldtfl a 19 generalnich konsu- 
Idtfl, mezi nimi i rakousko-uhersk^ho (r. 1897: 
G. V. Filtsch) ; posddkou jsou zde 3 pluky 
p6§i, 2 prapory bersaglieru, osm setnin pev- 
nostniho a dv6 setniny polniho dSlostfelectva. 

Hlavni vzpru2inou a pfednim oiivujicim 
^initclem m^sta byl ode davna obchod, kter^ 
ve stfedov^ku pfivedl mfesto k lesku zdvo- 
dfcimu se sldvou Bendtek, avSak objevenim 
pfim6 ndmofni cesty do Indie klesl i J. se 
sv^ v'^Se a nevzmohl se ai po prokopani §ije 
Suezsk^. V dob^ t^, kdy velkd ddst obchodu 
mezi Indii a v^ch. Asii s jcdn6 a Evropou 
s druh^ strany zacala op6t brdti se starou 
cestou stfedomofskou, stal se J. jaksi dS- 
dicem vSech stfedomofsk^ch emporii stfedo- 
vfek^ho obchodu indickeno a zastinil rozvo- 
jem sv^m Terst, leiici v mofi pfilis uzavfe- 
n^m, bliie se znaCn6 francouzsk^ Marscilli, 
poloien^ ph'li§ na zdpad Stfedomofi. UhrnnJ 
obrat obchodni, ktei^ pfevy§uje nyni n^ko- 
likandsobng obchod janovsk^ v nejskv^lcjSich 
dobdch samostatnosti mSsta, pdcil se r. 1.^92 
na 2,279.957 / pfivozu v cenfe 353,795.762 lir, 
122.293 t vjvozu v cenS 115,567.171 lir a 
241.394 t prQvozu v cenfe 56,335.428 lir. Z jcd- 
notliv^ch pfedmetfl pfivozu stoji na prvnim 
mist6 bavlna a zbo2i bavlnfin^ (73 mill, lir), 
pak obili (68 mill.), zbo2i osadnick^ (45 mill.j, 
chemikalie (25 mill.), kovy a rudy (21 mill.), 
zvifata a produkty zvifeci (207^ mill.), kfl2e 
a zboii koien6 (14 mill.), vlna a zbo2i vln6n6 
(11 mill.), hcdvdbi a zboii hcdvdbn^ (11 mill.) 
atd., kdeito pro v^voz ncjd51e2it^j§i jest hed- 
vdbi a zboii hedvdbnd (42 mill.), lih, ndpoje 
a oleje ^20 mill.), bavlna a zboii bavln^n^ 
(14V« mill.), obili (10 mill.), zvifata a produkty 



20 



Janov. 



zvifect (67t niill.^, kovy a rudy (5 mill.), 
chemikalie (4Vt mill.} a j. Co do zemi, s nimii 
jest J. ve spojeni, jsou hlavnimi pro pHvoz: 
Vel. Britannie, Rusko, Spoj. Stdty sev.-amer. 
a Mexiko, Francie, Belgie, Span^lsko a Portu- 
(Talsko, N^mecko a Skandinavic, pro v^voz: 
Spoj. St^ty sev.-amer. s Mexikem, Argentina, 
Vel. Britannie, Nfemecko. Turecko, rrancie, 
Spangly a Portugalsko. Velkolep^ tento ruch 
obchodni podporuje bursa a znamenit^ clea- 
ringshouse, dale jest zde 11 bank a bankov- 
nich filidlek (Banca nazionale, Banca generale, 
Banca di Genova a j.), ndkolik pojiSCoven, 
kanceldf pro kupeck^ informace (Caligo a 
spol.) a sv^tov^ annondni list > Globus*. — 
Se skvdl^m rozkvdtem obchodu janovsk<Sho 
souvisi i mohutn6 vyvinut^ dopravnictvi, 
pfedevsim ovSem ndmofskt^, kter^ zahrno- 
valo r. 1892 lihrnem 11.619 lodi s 6,623.408 t, 
z 6choi pi^ipadalo na mezinarodni dopravu 
4543 lodi s 4,902.913 f a na plavbu pobfe2ni 
7076 lodi s 1,720.495 1; pfiplulo 5907 lodi nakl. 
s 3,022.782 f, vjrplulo 3612 s 2.043.123 t, Plavbu 
tu prostfedkuji pfedevSim lodi italsk^ (467o)i 
znadnou m^rou v^k i anglick6 (337o)> ni^nS 
n£meck^ (6%)« francouzsk6 (57o)i nizozemsk6 
(3V,Vo).skandinavsk^(27o) a feck^ (l7o). J. md 
sv^ho vlastniho obchodnfho lodstva 123 par- 
nikfi se 112.017 1 a 601 lod* plachetni s 237.699 1 
a jest sidlem n^kolika lod!afsk;^ch spolednosti, 
mezi nimii pfedni jest Navigazione gcnerale 
italiana, dfive Florio e Rubattino, podporo- 
vand stdtem a majici 112 parnikd, ddle La 
Veloce, Fratelli Lavarello a Compagnie Frais- 
sinet; z cizich linii md zde stanici severon^m. 
Lloyd, hambursk^" Slomann, angl. Cunard-line, 
Anchor a Leyland, francouzslcd Compagnus 
g^n^rale Transatlantique, Spandlskd Compana 
Transatlantica, nizozemskd Nederland a j., 
kter6 spojuji m^to se vSemi pfistavy itaU 
sk^mi, s Terstem, Marseilli, Barcelonou, Ham- 
burkem, Brdmami, Amsterdamem, Lond^nem, 
Liverpoolem, Glasgowem, Hullem, Solunem, 
Smyrnou, Cafihradem, Od^ssou, Tunisem, 
Maltou, Tripolisem, Egvptem, V^ch. Indii. 
Batavii, Hongkongem, nlavn6 vSak s Ji2ni 
Amerikou (Santos, Rio de Janeiro, Monte- 
video, Callao, Valparaiso a j.), kam2 pluii 
m£si£n6 32 velk^ parniky okeanick^, odva- 
iejici krom^ zbo2i velik^ po^et vystShovalcA 
(85.484 r. 1892). Ddle sbihd se v J-6 n^kolik 
ddleiit^ch trati leleznidnich, totii: J.-Venti- 
miglia, J. -Pisa a J.-Novi-Mildn drdhy Stfedo- 
morsk^, ji2ni to pokra^ovdnl drdhy Gotthard- 
sk^, ktera dovrSila rozkv^t mesta zpfisoben^ 
otevfenim Suezsk^ho prfiplavu, ucinivSi je 
ndmofnim skladi§t^m zboii ze stf ed. Evropy 
pro zdp. Stfedomof i ur^en^ho, jeho2 doprava 
od r. 1882 tak stoupla, 2e bylo tfeba vysta- 
v^ti pomocnou traC pfes apenninsk^ prAsmyk 
Giovi, zvanou Succursale di Giovi. Uvnitf 
mSsta slouii dopravg tramway, detn^ trati 
omnibusov^ a n6kolik drah lanov]^ch, dale 
md J. sif telefonni, 3 vodovody, osvfetleni 
plynovd a elektrickd. — J. vSak jest nejen 
prvnim obchodnim m6stem italsk^m, n^bri 
i d&leiit^m mistem prAmysln^m, jeho2 



velkolepd zavody vyrdb^ji stroje, zboli ko- 
vovd, latky sametov^ a hcdvdbn^ (9 toviren).. 
stu2ky, zboii vln£n6 a bftvln^n6 (19 pf ddelen 
a 15 tkalcoven), damaSek, um^l^ kv^tiny^ 
zboii zlatnick6 a stfibmick^, klobouky, papir, 
ko2e (27 tovdren), ndbytek, prace ze sloni^ 
mramoru, alabastru a koral&, tresti, m^dlo,. 
zavafeniny, ^okolddu, makarony a j., zna- 
menit^ pak jsou janovsk6 i okolni lod^nice. — 
J. jest rodist^m mnoh^ch proslul^ch plavcfl^ 
zejm^na Columba a Giov. Cabota, a jin]^ch 
vynikajicich mu2fl, jako Mazziniho, Bixia, Pa- 
gan in iho atd. 

D^jiny. Pdvod J-a ztrdci se v praddvn6 
minulosti, nebot ji2 feck^m plavcdm zndma 
byla v^hodnost jeho pfistavu, avSak urcitd. 
zminka o n£m jako hlavnim m6st£ pobfe2L 
ligursk^ho a stfedisku obchodu tamnich vod 
dlje se krdtce pfed druhou punskou vdlkou. 
R. 222 pf. Kr. zmocnili se m^sta Riman^,. 
i zvalo se od poddtku Genua, kde2tojm^n» 
Janua, od nlho2 odvozeno ^esk^ J., ddno 
mu v X. stol. die bdje, 2e zakladatelem jeho 
byl bdh Janus. Po zdniku fiSe zdpadoHmsk6 
pfipadlo OstrogotAm, po t^ Longobarddm,, 
s nimi2 pfiSlo pod vlddu Frankfi, na^e2 po 
pddu Karlovcd domohlo se samostatnosti. 
AvSak zdroveft podaly ndjezdy severoafri- 
ckych Arabfi na m^sto, kteH je r. 936 vy- 
plenili ; kdy2 vSak Janovsti uzavf eli proti nim 
spolek s Pisany, pfinuceni nejen upustiti od 
vpadd na bfehy italsk^, ale r. 1017 odAata 
jim i Sardinie a Korsika a r. 1088 napadcni 
spoien^m lodlstvem obou mSst docela i na 
pfidS africk^. JeStS dfive ne2 Bendtky stal J» 
v obchodnim spojeni s Levantou, maje znac- 
nou i&dast na prosti^edkovani obchodu mezi 
£vropou a Indii; tu vsak utkaly se jeho zdjmy 
s prosp6chy dfiv£j§ich jeho pissk^ch spojencOi, 
s nimi2 rozdvojil se i pro rozSifovdni ilzemi 
sv^ho na pevnin^ itafsk^. Tak vzniklo ve 
XII. stol. mezi ob^ma republikami krvav6 
nepfdtelstvi, kter^ trvalo t^mdf 200 let, ai 
rozhodnuto krutou bitvou na pisdindch mc- 
loriiskj^ch u Livorna dne 6. srpna r. 1284^ 
v ni2 Pisa nadobro podlchla, veSkera pak jcji 
moc pf ipadla tim J-u. AvSak na vrchol moci 
pHvedla jej pomoc, kterou skytl r. 1261 Mi- 
chaelu Paleologovi ku zniceni cisafstvi La- 
tinsk^ho, zalo2en^ho kfi2dky za pomoci be- 
ndtsk^ V Cafihrad^, a opfetn^mu obnoveni 
Byzantskd fi§e, za£e2 v odm^nu dostalo se 
Janovsk^m cahhradsk^ch pfedmSsti Pcry a 
Galaty a ostrova Chia, svobodn^ho obchodu 
v cel6 fiii a monopolu pro obchod ierno- 
mof sk^, k jeho2 podpofe zalo2ili m^sto Kaffu 
a osadili bfehy pontsk^ fadou opevn6n^ch 
mist a faktorii. Z Krimu vcSli v obcHddni 
styky s Rusy, uzavfeli obchodni smlouvy 
s mongolsk^mi chdny, Bulhary, ba i s Turky, 
lod^mi sv^mi opanoyali mofe Kaspick^, v^- 
chodisko to karavan indick^ch, a (:i\6 spojeni 
m£li i s Alexandrii. Zdpad stf edozemniho mof c 
byl ji2 dfive ilpln^ v jejich rukdch, kde2to po- 
zemni obchod janovsk^ sdhal pfes Sv^carskO" 
do N^mecka, ba a2 do Nizozemi, taic2e byl 
J. po vice nc2 100 l«t ncjv^tSi obchodni moci 



z Jan ova. 



21 



evropskoo. Tcnto obchodni lesk republiky 

dopijioval mohutn^ rozkvSt pen^inictvf sou- 

stfcd^n^ho V bance sv. Jih (Banca di San 

Giormo), nejslavn^jiim to finandnim podniku 

stfedov^ku, kteri tvofila jaksi stdt ve stdt6, 

neboC jcji pfedstavcnstvo ncbylo podfizeno 

iadn^m lifaddm, majic jako stdtnf v6fitel 

dozor nad pfijmy statu. Sou^asn^ prftmysl 

janovsk]^ nedostinoval sice v^Se Industrie be- 

natskd, nicmdn^ v]^roba sukna, zbo2i vln$- 

n^ho a ko£eii^ho, marok^nu, dr^tu zlat^ho a 

stHbmt^ho, zbrani a stroju vale^n^ch, lodi atd. 

byla na vysok^m stupni. Av§ak' veSkerd tato 

slava neslibovala dlouh^ho trvani jednak na- 

sledkem neustdl^ho nepfdtelstvi se strany 

Benatek, jlchi obchodni moc ohromn^m roz- 

vojcm J-a velice utrp^la, jednak ndsledkem 

vnitfnich sporfi ob&instva. Zapas mezi ob^ma 

rq)ubHkami, J-em a Bendtkami, tnral od 

r. 1257 a vcdl r. 1293 k vdlce, ve kterd 

r. 1296 bendtsk^ lodstvo spdlilo janovskou 

osadu V Galat^, av^ak r. 1298 porazil janov- 

sk<' doie Doria Benatfany pod Dandolem 

u Kurioly, na^ei r. 1299 uzavfen mir. Pfes to 

ncpfatelstvi trvalo ddle, a2 r. 1378 vypukla 

vilka znova a vedena se stfidair^ stSstfm 

do r. 1380, kdy v ^ervnu lodlstvo janovsk^ 

Benatky obMhajici nadobro zni^eno, na^ci 

roirem turinsk^m r. 1381 pfevaha Bcndtek 

zpccetfena. Uvnitf trpfilo mSsto pfedevsim 

ncustalenou svoji listavou, je2 vedla k olig- 

archii provozovan^ n^kolika vynikajicimi 

rody, ktere, rozpadSc se pocitkem XIII. st. 

na Av^ strany, Guelfy (Fieschi, Lavagna, Gri- 

inaldi a j.) a Ghibelliny (Doria, Spinola), u<5i- 

nily J. jeviSt^m krut^^ch boj& strannick;^ch, 

V nichf niisi vrstvy byly hfic^kou v rukou 

obou potirajicich se frakci. Ghibellini opirali 

se o NSmcck^ho cisaf e a Visconty mildnsk^, 

Guelfov^ o panovniky neapolsk^ a mark^ze 

montferratsk^, a2 tito posledni pomoci' cis. vi- 

kafe Ugucciona della Faggiula r. 1311 z mSsta 

vyhndni. Ponfivadz v5ak vikaf a cisaf Jin- 

dfich VII. sdm mfeto vydirali, povoldni Guel- 

fovc zp6t a vrchnC panstvi nad J-em sv6feno 

Robcrtu neapolsk^u. Sprdvu mSsta vedl v t6 

dobe podesta s radou osmi, gonfalon iery a 

ctyfmi soudy, ktcraito listava zavedena r. 1217 

na miste dfiv^jsich sesti konsulfl s dv6ma 

tribunaly. Zc vsech t6chto lii'add byl lid 

tcmef Opln^ vyloucen, coi vedlo k obcasn^m 

jeho revoltam, jichi v^slcdkem bylo r. 1257 

zvoleni Gugliclma Boccanegry za »capitana 

del popolo< jako zastupcc ni£§ich vrstev 

u vlady. Tato instituce byla vSak jif r. 1262 

slcchtou zruSena, a2 teprve r. 1339 pfemS- 

n^na ilstava trvale tim, ie v te\o vlddy po- 

staven do2e s radou dvandcti, Sesti ze Slechty 

a sesti z lidu, coi vSak opSt vedlo k tak 

krvavjm nepokoj&m a bojflm o hodnost do- 

icci, ie r. 1396 odevzdal do2e Adorno vrchni 

vlidu nad J-em Karlu VI. francouzskemu. 

Od tech dob podl^hal J. stHdavfe vlivu fran- 

couzsk^mu a milinsk6mu, jsa bez pferu§eni 

jcvist^m obdansk^ch sporu, pfi cem2 jeho 

moc a sldva poHticki hynula prdvfe tak jako 

jeho v}f'znam obchodnf. Nebof na vychod^ 



dob^vali Turci jedn6 iasti Fi§e Byzantsk^. po 
drun^, ohroiujice tak osady janovsk^ na Cer- 
n6m mofi, a a^koliv Janovan^ hled^li se smiu- 
viti tu zjevnS, tu potajl s tureck^mi sultiny, 
nepfetrval jich obchod levantinsk^ dlouho 
p^du Caf ihradu, nebot r. 1475 dobytim a roz- 
bofenim Katfy zasazena mu rina smrtelnd a 
kromS toho objevenim ph'md nimofnf cesty 
do Indie zni^en vfibec stfedomof sk]^ obchod 
mezi Indii a Evropou. Jen jednou je§t6 hr^l 
J. V politice dflleiitou roli, v dob£, kdy fidil 
jeho osudy proslul^ admirdl Andrea Doria, 
»il padre della patria« (otec vlasti), kterf, 
byv pflvodnfi ve sluibdch francouzsk^ch, 
pfe$el pozd^jt ke Karlu V., osvobodil mesto 
r. 1528 od panstvi francouzsk^ho, o^istil mofe 
od pirdtA severoafrick^ch, ktefi hrozili zni- 
diti veSkeru ndmofni plavbu kfesCansk^ch 
stdtfi, a dal m^stu novou listavu, die ni2 ve- 
Sker<L moc odevzddna 28 sdruienim (alberghi) 
jak Slechticfl tak plebejfi, ktefi volili senat 
o 400 dlenech, z n6ho2 opSt vychizeli veskeFi 
hodnostiH stdtni: do2e, 8 radfi, 8 prokura- 
torfl, 5 censorti a j. Tato iSstava udriela se 
pi'es veSkeren odpor star^ Slechty, zejm^na 
rodu Fieschfl, ai do pidu republiky. Ve 
stol. XVII. zapletl se J. do vdlky s vevodou 
savojsk^m, v nii nodlehl, ndsledkem pak 
sv^ho spojeni se bpanelskem uvrhl na se 
hnfiv Ludvika' XIV., jen2 m^sto po krut6m 
obleieni r. 1684 pokofil tak, ie od t6 doby 
z vlivu francouzsk^ho se nevyprostilo pFes 
nSkoliker^ litoky vojska rakouskeho ve sto- 
leti XVIII. Povstdni Korsfl, jichi ostrov byl 
pod viddou janovskou od XI. stol., skoncilo 
se r. 1768 prodejem Korsiky Francii, pod 
jejii protektorat se mf sto postavilo za revo- 
luce francouzske r. 1796, jsouc ohroieno angli- 
ckjm lod'stvem pod Nelsonem, i utvofena 
z n6ho a okoli Ligurska rcpublika. R. 1800 
hajil se zde franc, general Massena skvele, 
ale marnfe proti rakouskemu vojsku pod Mc- 
lasem a angl. lodstvu lorda Keithe, jichi vldda 
V mfestS v§ak netrvala ani 10 dni nasledkem 
Napoleonova vit^zstvi u Marenga. Poslednim 
doiem mSstabyl Girolamo Durazzo do r. 1805, 
kdy pf ivtfelen J. k Francii, od nii r. 1815 od- 
trien a dan kralovstvi Sardinsk^mu. Od te 
doby pof ina se nov^ rozvoj m6sta, zdriovany 
s pocatku pouze rozkvetem Livorna, avsak svo- 
bodomyslnou vladou sardinsk^ho ministcrstva 
Cavourova v§emoin6 podporovanif' a pfive- 
den^ otevf'cnim Suczskc^ho prflplavu a drahy 
Gotthardskc na nynejsi vysok^ stupefi. — 
Srv. F. Donowcr, Storia di Genova (J., 1890); 
Meallcson, Studies from Genoese history 
(London, 1875); Mailly, Histoire de la rc- 
publiquc dc Clones. Tsr. 

z Janova Matej, syn Vdclava z J., ncj- 
spise u Mostu (♦asi v r. 1350— 55 — f 30. pro- 
since 1394). Zpravy o jeho iivotfi jsou velmi 
skrovne. Byl zakem Milicovjm, jak se zda, 
teprve na sklonku jeho iivota, nac^ez studoval 
6 let thcologii v Pafiii, kde take promovovan 
za mi.stra svobodn^ch umeni; odtud ndzcv 
•magister Parisicnsisc, »Mathias Parisicnsis«, 
jinak slove t<}z >mistr Mat^j Ccchc. Byv vy- 



22 



Janova — Janovice. 



sv^ccn na kn^istvi asi r. 13S0, odcbral se 

V zim6 1380—81 do feima, by si tarn u pa- 
peie Urbana VI. vyprosil n6jak6 beneficium. 
Obdriel 1. dubna 1381 provisi na kanonikat 
kostela Praisk^ho s expektanci praebendy, 
z £eho2 ovSem nemohl byti 2iv, a pfijat za 
kanovnika 12. fijna t. r. Ale pfese vscchno 
i!isili, pfi n^mi se i do soudnich pfi o ctyH 
beneficia zapletl, nepodafilo se mu domoci 
se sebe nepatrn^jSi praebendy. Ziv by I v t6 
dobd vlastn6 jen z milosti mistra Vojt^cha 
Rankova z Je2ova, scholastika kostela Pra2- 
sk6ho, u n6ho2 bydlel, n^jak;^ dftchod m61 
snad tak^ jako zpov^dnik u sv. Vita, k demu2 
byl od arcibiskupa Jana z JenSteina zvlaStnim 
pinomocenstvim ustanoven. Teprve r. 1388 
nebo r. 1389 podafilo se mu dostati faru ve 
Velk^ vsi (mezi Prahou a MSlnikem), kterou 
podriel asi a2 do smrti. 

M. z J. V mladSich l^tech pfes to, 2e byl 
kdysi iakem Mili^ov^^m, plul zcela tjmi prou- 
dem, jako pfevaznci v6t§ina tehdejSiho ducho- 
venstva: pohodlny iivot, bohatstvi a zevnfejSi 
lesk byly jeho idedlcm. Tcprve smutn^ zku- 
Senosti a nedobrovolnd chudoba. kterou mu 

V r. 1381 a nasi, bylo sn^scti, pHvedly jej na 
jin6 mySlenky. Ovoccm studii, kterd v t^ dob6 
konal, je dilo Regulae veteris et novi testa- 
mentis v nfemi uloiil s\6 nahledy. My§16nkdm 
tfem ddval v§ak X.6i — ponekud* neopatrnfe — 
prfichod na kazanich, ktera mival v feci ^esk^, 
nejspiSe u sv. Mikulase na Star^m m6st6. 
T^^kaly se hlavnfi svatosti oltafnf, jcji2 iast^, 
tfeba i kaidodenni pfijimani laikflm doporu- 
£oval, a licty obrazu a svat]^ch, kterou jako 
modlosluibu zavrhoval. Jiz na synod6 18. fijna 
r.l388pfijato usneseni cdici zFejmeproti tako- 
vjm nahledflm a 18. fij. 1389 pfinuccn docela 
mistr Mat6i, aby pfcd synodou toto sv6 u^eni 
vefejnd odvolaf; z trestu pak suspendovdn 

J'cStd na p&l roku od ufadu kazatclsk^ho. 
*otom 14. cervcnce 1392 musil v kanccldfi 
arcibiskupsk^ odevzdati k prohlidce 2spisy: 
jeden na pergamenu v desk6 f cdi psany, druhy 
na papiru (patrn^ asi latinsky). O obsahu a 
dallim osudu jejich ncmame zprdv. 

V^znam M. z J. tkvi pfcdevSim v torn, ic 
8 durazem pfed tim v Cechach nebyval^m 
poloiil hlavni vihu na studium bible. Kul- 
tus bible, jemu2 byl fanaticky odddn, dostu- 
puje u n^ho t^ie miry, jako pozddji u prote- 
stantfl: ne 2e by Otce cirkevni zavrhoval 
(uiiva jich jeSt^ dosti), ale bible mu staci 
k feSeni vscch otdzck spojcnych s napravou 
cirkve. Pozorovanim cirkve sv6 doby v zrcadle 
biblick^m nutnS dosp^l k ndhledu, 2e neni 
v§e v pofadku a tfeba ndpravy; ale napravu 
tu hledal jcnom v mezich stavajiciho zi^izcni 
cirkevniho, kter6 mu bylo nedotknutelnyra. 
Pfestfelil pfi tom ponekud ve dvou bodech, 
ale aspoA v jednom z nich dal mu pozd^jsi 
v^voj iivota drkcvniho do jist6 miry za 
pravdu: v otazce ^asteJSiho pfijimani svatosti 
oltafni. V zavrhovani kultu obrazd a svatych 
zfistal ovScm v nepravu. S Milicem z Krome- 
fi2e a Konrddem z Waldhauscn tvofi M. z J. 
trojici t. zv. pfedchfldcfl Husovjch. Vsichni 



pracovali o ndpravu cirkve, ale ka2d^ §el svou 
ccstou: svStec Mili£ daval pfiklad mysticky 
zboin;^m 2ivotem, stfizlivy a praktick^ Kon- 
rad hledSl si vice pr6sy iivotni a potfeb 
tohoto sv6ta, kdeito Mat^j z J. theologickou 
u^enosti ddval reforma^nim snaham pcvn^ 
podklad a oporu. U kn£2stva pod oboji v dob^ 
husitsk^ byl M. z J. velikou autoritou: sta- 
v^li jej na rove& s'tar^m a slavn^m ucitel&m 
cirkevnim. 

Spisy jeho jsou: Tractatus de praeceptis Do- 
mini, znamy pouze z vytahfi; Kdidni (latin- 
skd.^), z nich2 se zachovaly pouze vytahy. 
Hlavnim dilem vsak jsou Regulae veteris et 
novi testamenti (R VNT.), jei dokon^il r. 1392. 
Pfedmluvu k nim napsal teprve po skonccni 
cel^ho dila, je2 ma 5 knih, pojednavajicich 
o 13 pravidlech, kterd vybral ze Star^ho a 
Nov^ho zdkona. Prvni kniha obsahuje 4 re- 
gule ze Star^ho, druhd 8 reguli z Nov^ho 
zdkona, tfeti jednd o reguli 13., je2 jest za- 
kladem vSech pfede§lych, a rozdSlena je v §est 
traktdtfl. Ctvrtd kniha applikuje tuto 13. reguli 
na cast^ pfijimani svatosti oltafni a pata na 
duchovenstvo. Vyddno neni ze spisfl M. z J. 
nic celistv^ho: Tractatus de abominatione in 
loco sancto (= RVNT. liber III tractatus 6) 
vySel V norimbcrsk^m vyddni spisfi Husovych 
z r. 1715 str. 473—627, omylcm jako spis Hu- 
sflv. Zpravu o Mili^ovi z Kromfefize (/? I A' 71 
/. Ill tr. 5) vydal Emler ve Fontes rer. Boh. I 
str. 431—436, rflznd excerpta z R VNT, najdou 
se u PalackcSho, Vorlaufcr str. 59—81, v jeho 
dSjinach a u Nean.dra. Odvolani z r. 1389 vy- 
dal Palacky, Documcnta str. 699—701, listiny 
o provisi na kanonikat pra2sky Loserth, Huss 
und Wiclif str. 268—269. 

Psali o n6m: Palacky, Vorlaufcr des Husiten- 
thums in Bohmen (Lipsko, 1846, Praha, 1869 
str. 47—81); tjf v Dfejindch Nir. Ccs. Ill/,' 
str. 34—46; Toraek, Dejcpis Prahy III str. 34g 
ai 356; Neander, Allgcmeine Geschichte dcr 
christlichcn Religion und Kirchc, VI (Ham- 
burk, 1852, str. 365—449) s obsirnym poda- 
nim obsahu RVNT.\ tj^2, Ober Mathias von 
Janow als Vorlaufcr dcr dcutschen Reforma- 
tion etc. (Abh. der Berliner Akademie, 1849, 
str. 263—279); J. Loserth, Huss und Wiclif, 
na rflznych mistech, zvl. str. 57—63. Kcmn. 

Janovii, Janovice (Johannesdorf), osada 
ve Slezsku, hejt. Opava, okr., fara a p§. Klim- 
kovice; 13 d., 97 ob. c. (1890); zalozcna ve 
stol. XVIII. na by v. panstvi Polansk^m. 

Janoveo, osada v Cechdch, hejt. Caslav, 
okr. Habry, fara Lucice, ps. Okrouhlice u Nem. 
Brodu; 9 d.. 57 ob. t. (1890). 

Janoveo, botan., viz Sarothamnus. 

Janoves, Zavadilka, osada v Ccchach 
u Bosyne, hejt. a okr. Melnik, fara a ps. Vy- 
soka; 23 d., 101 ob. t. (1890); pod vsi zid. 
hfbitov. 

z Janovio viz JanovSti z Janovic. 

Janovioe: 1) J., ves v Cechach, hejt. N^m. 
Brod, okr., fara a ps. Poind; 55 d., 361 ob. c. 
(1890), 2tf. §k. Niilciela nfekdy ku Spitalu 
V PoW. — 2) J. {Johannesberg^ Hannsdof)^ 
ves t., hejt., okr. a ps. Broumov, fara Her- 



Janovice. 



23 



minkovice; 61 d. 3 ob, i., 353 n. (1890), kaple 
sv. Jana Kft.. Itf. ik.. ceini ufad. mljn, Vcs 
laloii! V XVI, stol. broumovsk^ opat jan 
z Chotova. — 3) J. [Jobanntidorf, Johmdorf), 
ves 1.. hejt. Broumov, okr. Teplice, fara Ver- 
nifowice, p3. Abripach; 126 d„ 2 ob, i.. 663 n. 
(1890). kaple sv. Ant. Pad., 2tf. IV.., zaloina, 
2 mlyny. nadacni dvQr a myslivna stud, fondu, 
opod^l lomy na ml^nsk^ femovy. R. 1627 
koupila J, Anna Strakova 2 Hodkova a utvo- 
fiia I niho novf statek. Kdyi pak jeji syn 
)sn Petr Straka z Nedabylic koupil Horn! 
Tiplici, pfipojil k ni i statek janovskf, — 
4) J , vcs t„ hejt. a okr. Bydiov NovJ, fara 
Hlusicc. p5. Smidary; 37 d,, 251 ob. t. (1890), 
popl. dviSr statku hluiickSho. — 5) J., osada 
t, u Skupic, heit. a okr. Chrudira, fara Mora- 
sice, ps. Hcf m. Mfialec ; 38 d„ 266 ob. t. (1890), 
panska obora. — 6) d. (Johnfdorf), ves t 
hcjt. a okr. Jablonn^. fara Vratislavice, poSt: 
Rineelshain; 88 d., 382 ob, n, (1890). Itf. sk., 
myslivna. — 7) J., ves t,, hejt. Pelhfimov, 
okr. Pocatky, fara Vesela, ps. Casirov; 35 d, 
■>& ob. c. (1890). — 6) J. (J>tMoiW(T), ves t. 
hejt. a okr. Suiice, fara a p3. DIouhi Vcs 
15 d., 135 ob. n. (1890). mljn. — 9) J., osada 
I. u Malcic na pr. bf. Mohelky, hejt. Tumov, 
okr. fara a pS. Ces. Dub ; 7 d., 43 ob. t (1890), 
snmota Chrastina. 

10) J. Cerveni, mfestys t. v hejt. 
kutnohorsk^m, mi 119 d., 734 ob. t. (1890), 
lar. kostel sv. Martina (r. 1384 lar.), 5tf. ik, 
«l par.). p£., destillaci lihu, sladovnu. Alod. 
slaiek laujiini 1079 65 ha; nileii k nima zd- 
mecek, dvar v C. J-cfch. dvflr a pivovar v Lo- 
sanech, majetek kr. hor. mfista Kutn^ Hory 
')A r. 1725. Ku konci XIV, stol. driclj J. le 
2 tfctin bratfi »e Soutic, po nich jejich po- 
tomci Janoviti le S. do 1. pol. XV. stol.; date 
se tu pfipomfnaji: Petr Janovsky ze Sucho- 
ilck a jcbo syn. r. 1516 Hynek Hauevic z Bi- 
skupic, r. i524JetHch z Lukavce. Jan z Pa- 
fizku. Adam z Rifan, r. 1550 Markvart Stra- 
rjovskf ze Sovoje' 
I liudova, r. 1567 Jan z Chlui 
Novohradsk^ 
iKolovrat ajc- 
hopotomci.kol 
r- 1646 Obyte- 
cti I Obytec, r. 
1T15 koupil J. 

F Ar. hrabe 
1 Thurhcimu a 
al. pi'\ osife- 
iftn ko stele ex- 
posituru, kteri 
r 18l2povJie- 



K 

loj7 zaloieny 
idc mat r iky. J. 
jsou osada ve- 
liecstara; kdy 
na mest. povj- 

seny a znakcm nadany, neznanno, ale v 1. pol, 
XVil. stol, mily svi3) znak, kterj jim Ferdi- 
nand III. Da pf imluvu obcc kutnohorsk^ zlepSit 
a rozmnoiil (znak jc tjf jako obce kutno- 1 





□TIC n>d Ohli « 



horsk^ 5 vynechanfm allegorick^ch osob). 
Znak (vyobr. c, 2007.); v korunovantm ccr- 
ven^m Stit6 na zpodfe 3 zelen6 pahrbky. na 
njchi hornicky znak a nad nim iervenj Ititek 
domu Rakousk^ho sc stf-ibrn^m luiat^ni pru- 
hem. V nfimi zlata pismena F III (Ferdi- 
nand III.); £titck pak dr£i v pravo cis. orlicc, 
V levo cesky korunovan^ lev. Cely pak stit 
6ri\ na zadcch hornik. 

U)J, nad \}h.\?iv<:,<i (Janowil\ an d. An^el). 
mfesto na pr. bf. Uhlavy v hejt. a okr. kla- 
tovskim, ma 184 d., 995 ob. c.. 6 n. (18901, 
far. kostel sv. Jana Kft. (r. 1384 far.), 5tf. 5k., 
synagogu, Itf, n^m. soukr. iid, £k., ccttt. St., 
p£.. telegr., ielez. stan. Rak. stat. dr. (Jihlava- 
Domailice a Eisenstein-Plzcii-Duchcov), vj- 
robu umfil. hnojiv. Skrobu, syrobu, 4 tnljny 
(1 s pilou), vdpencovii lomy, Alod. zamcfck 
sc dvorera jest 
majctkem telixa 
ryt z Heineggu. 
Samoty Makov- 
sky mlyn Gra- 
natka a Papirna. 

stareho zaloieni'. 
kdynamSstopo- 
vjsi-ny aznakem 
nadany nezni- 
mo Znak [vyobr. 
e 2008 ) V ier- 
veni.m stit6 na 
zel travniku stfi- 
brnadtvrrhranra 
viJize Stukovi s branou otovfenou vyzdvilenou 
mfizi, okncni, Cimbuhm a sedlovou stfechou, 
na nii zlatd korouhvi^ky. Po stranach pak 
vtie dvamodr^prapory a na stfeie stfibrny 
vlaji'ci prapor. oba sc zlat^ml hroty. J. jsou 
rodnj'm sidlcm Janovskj?ch z Janovic, Z nichi 
prvni Jan se tu pfipomind r. 1290 a potomci 
jeitfi v XVIl. stol. Kril jan zastavil sice J. 
Petrovi z Roimberka, ale za krdtko dostaly 
se op6t Bohuslavovi z J-ic. Po nfim nasle- 
doval Racek z J-ic, ten pfijal r. 1356 hrad 
i mf stefko v manstvi. Hefman z J-ic (v 2. pol, 
XV, stol. a t 1536) vedl stale odtud vilku 
s Bavory a Cechy, profici utavfen s nim mir; 
J. ptopuSt^ny mu z raanstvi, mSsteCko obda- 
f-eno clem, ti^dennim a 2 vyr. trhy. Kdyi pak 
ve valce neustal, J. dohyty od kralovskych. 
Po nim tu sed^I Petr Suda z ftcnfie, proti 
nfmui se okolni mesta, Klatovy, Domazlicc, 
Sthbro a Praian^ (poslali pomoc 250 jczdcd 
a '■DO p^sich), spolfila jako proti lihlavnimu 
skildci stavu mfistsk^ho, hrad J, dobyt aroz- 
bofen (1520). R. 1524 J. vJSc jmenovan^mu 
HeFmanovi vrdceny, pfi cemi uii^lil mestu 
svobodu i'iditi se prdvem klatovskym a me- 
SfaniS niohli o svjch statcich rovnfi Hditi. 
I nastupci potvrzovali a rozmnoiEovali svobody 
a vysady od p^edkil mi>s(anQm ud^lenii, Po 
r. 1074 koupil J. od biskupa Malouie Ferdi- 
nanda Vilem Albrccht Krakovsky z Kolovrat 
a phpojil je k panstvi deSenskiSmu a n^tupci 
k Bystfici. (Scv, A. SedUeek, Hrady, zamky 
a tvrze, dil IX., str. 136.) 



24 Janovifky. 




). Zub Ublil. Juovic. 



12) J. UhliFsk6 ^Kohl-JaxoiMiti), mbto 

V heji. kutDohorsk^m, mi 259 d., 2D32 ob. i., 
2 n. (1S90), akr. soud, kommisafstvi licani. 
strife, tela, st, pS., telegr., far. (od r, 1384) 
kostel sv. Aloisia, kostel sv, Jilji, radnld, 5tF. 
Sk. (pro ohi pohlavi sc 2 paral.], 2tf. iid. 
n6in. soukr. 5k,, synagogu, l^kimu, ol>£. a 
okr. hospod. zaioinu, lihovar, 3 iiil^ny (1 vdlc.). 
2 zivody koieluisk6 a 3 na vfrobu nedvilb- 
njch litek (hlavnfi pro vldeftskfi firmv), ci- 
hetnu, tfisiirnu, hrniffstvi, popl. dvdr, po 
domdcku zejm^na tkalcovstvi a pleteni kra- 
jrk. Projektovina dr^ha z Kolina pfes J. do 
Cerian-Pyiel. — Zaloleni J-ic spadS do raladii 
historic £esk$ch mdst, povstaly 
se ve ideiSich le- 
sich uhl&ft (od- 
tud jmfino). Kdy 
na m6sto povf- 
jieny, neznimo, 
ale stalo se tak 
nikdyvXVlI.st. 
na primluvu pd- 
n6 le Stember- 
ka, pfi f cmi mi- 
stu ud^len znak 
(vyobr. t2009.): 

V modrdm £tit& 
ze zpodu na 3 ze- 
lcn<?chpahrbcich 
m^stskd stfibrnd 
zed, na nil uprostFcd zlat^ R.; nad hradbou 
zlaU hv^zda o 8 fpicich, v ni modr$ kortin. 
ititek a v nSm zlat^ G. J. U. nileicly od pra- 
davna pin&m ze Stcrnbcrka. ktcH kdyz sc 
proti lu'flti JiFfkovi vzboufili, jim odAaty a 
Janu Kostkovi z Postupic zastaveny; od nfiho 
je kril Vladislav vybavil (14B5) a SternberkUm 
navritil. R, 1544 koupila obec od vrchnosti 
dvQr Kochanov a od Karla Petra Holickdho 
ze Sternberka nadina prdvcm vaFiti pivo. 
R. 1680 panoval ide vclkj mor a deset let 
po torn vzbouFili se poddani proti vrchnosti, 
zafei pQvodcovi! musili se vystfhovati do 



obyvatelQm pravo, by mohti o sv^ch statcich 
pofiiovati, a rflzn^ svobody v pHf inf osazo- 
vani se v mfsteiku, obchodu, robot a soudfi, 
zh'dil cxposituru, jciEto fara po vypuzeni kutii 
pod oboji zanikla. Anna Tcreiie knSina Sa- 
vojska zaioiila (1767) na nam^sti kostel sv. 
Aloista, jeni po dostav^ni (179.'>) stal se Tar- 
nim, Kostel sv.Jilji ni6l bjti zboFcn, ale r.l871 
obnoven a odevzdin sv^mu dcclu; r. 1890 na- 
lezcny zde starobyliS fresky. R. 1889 vylou- 
cena ves Lhota Janovickd ze svazku obccniho 
a ufln^na samosiatnou polit. obci. ~- Okr. 
soud uhlif.-janovick^ zaujimd 244*56 Irm', 
ma 39 polit. obci s 3359 d„ 22.671 ob, i.. 18 n. ; 
2 22.696 pfil. ob.r 21,956 katol,, 144 evang.. 
596 iid.; z tfich: 10.809 pohl. mul, 11.837 icn 
(1890). 

13) J. Vrchotovy, Vrcholtovy i Her- 
bortovy. mdstys t.. hejt. Sedliany, okr. Vo- 
tice, fara J. V. (ves); 35 d.. 304 ob. i. (1890), 
ret, St., 2 mljny, ps. a telegraf. Alod. panstvi 



zaujinid 670'20 ha pfldy, nilcii k nfimu limek 
s kapil sv. Jaaa Nep. a parkem, dvflr v J-c!ch, 
dvory: Brattice, DvQr JosefQv s lihovarem a 
Podol, majetek Karla ryt. Nadhern^ho z Boru> 
tJ'na. K mfistysi rileii far. ves J. V. s 62 d., 
545 ob. i., 13 n. (1S90); md kostel sv. Mar- 
tina bisk, (ve XIV. stol. faml), 5tf. ik. J. jsou 
pflvodnim si'dlem pinfl z Janovic zaaku 
orlice, ktefi na zdejiim zbozi a tvrzi do pol. 
XV. stol. sed£li. R. 1453 usadtl se zde ^ttpia 
Vrchota z Vrchotic a jeho potomek Jan, po- 
zdf ji Pfedbor z RadcjSina, jchof potomci pro- 
dali J. Janu st. Ri£aQsk6mu z ^ican. Ddle 



pfipomfoaji r. 1586 Hvnek z Roupova, 
r. iouj Jan ProstiborskJ z Vrtbv, z jehoi po- 
tomkQ Adam prodal je r. 1807 Frant. Jos. hr. 



Vratislavu t Mitrovic. Rodina jeho sed^a ti 
do r. 1872, Kdy na raSateCko povJSeny a jak 
znak obdriely, neni zndmo. 

14) J., ves na Morav£, hejL a okr. Novf 
jifin, fara a pS. Star* Jiiin; 50 d., 282 ob. 6. 
(1890). kaple AndSlfl str., Itf. ik. — 16) J., 
pfcidmesti Vel. Byteie t., hejt. a okr. Velk6 
Mczifiii; 69 d., 399 ob. i. (18?0). — 16) J. 
(Janovii^i, ves t. na Podolsk^m potocc, hejt., 
okr., fara a pi. Rvmafov; 64 d,, 508 ob. n. 
(1S90), Itr. Ik. Albdiilni panstvi J. zauiirai 
8902-25 ha (z loho 817716 ha lesfl) pQdy; 
k n£mu nileii zimek s kapli sv. Hilarja, ve- 
lik£ ielezdrny s tovarnami na plcch, stroje 
v£cho druhu, pivovar, dvQr. majetek Alfreda 
hr. Harracha. K obci pl'il^hi osada Nov^ 
Pole. Obyvatele zamSstnSni jsou po vfitiin^ 
V Harrachovskych zivodech nebo provozuji 
tkalcovstvf, Panstvi J, a hradem RabcnStejncm 
zflstalo ai na mal6 pfcstSvky do r. 1586 icmi- 
pansk^m zboiim. Tchdy Rudolf II. dal J-ci 
a pustfm hradem Ra1)$t^nem, vyjimajic Stli- 
brn^ doly u HangenSteinu, Feroinindu Hof- 
mannovi d£di£n£ zapsati do zem. desk. Ar- 
noStka, posledni z rodu toho, provdala sc 
podruhS (1721) za hr, Aloise Harracha a j(mu 
posledni vflli (1740) J, zQstavila. Zde narodil 
sc malif J, Kriitof Hankc ~ 17) J, Mora- 
veck^, ves t,, hejt. N. Mtsto, okr. liystJicc, 
fara Straiek. pi, Moravec; 20 d., 125 ob. i. 
(1890). llf. ik. — 18) J. MaU v hejt. no vo- 
mastsk^m viz Janovifiky. — 19) J. Pern- 
itjnski;, ves t. u V6in^, hejt. Nov<; M^sto, 
okr. a pi, Bystfice u N, Mesta, fara Rolad; 
13 d,, 81 ob. i. (1890); povstala v pfed. stol. 
na pozemcich zruien^ho dvora. — 20) J. 
Velke. ves t,. hejt, Nov« Mfisto, okr. By- 
sthce, fara Dalccin, polta Jimramov; 54 d., 
338 ob. t. (1890), kaple P. Marie Lourdskd, 
popl, dvflr, mWn a samota Lfsck. 

21) J., osada vc Slezsku, hejc. opavsk£, 
viz Janovi — 32) J., ves t., hejt. Tfiin. 
okr, Frjdck. fara Skalice, pi. Baika; 305 d., 
1802 ob. i. (1890), 2lf. ik„ mlyn, tkalcovstvi.— 
23) J. (./j'tou'i/;), osada t. u Olbramic. hejt. 
Opava, okr. a pi. Ktimkovice. fara Olbra- 
mice; 8 d., 4 ob. pol., 39 n. (1890); vznikla 
na b^v, zboii bravantsk^ra, 

Janovtiky: 1) J., mestys v Cechich, viz 
Janovice Cervcn6 10), — 3) J.. Janovicc, 
ves t., hejt. a okr. Vys. MJto, fara Vraclav, 



Janovka — Janovsky. 



25 



pi. Zasmuky; 29 d., 194 ob. L (1890). Samota 
Malejov. J. b^valy ve star&i dobd vlddy^im 
statkem. — 8) J., samota t. u Koiumberka, 
hcjt. Vyft. M^o, okr. a fara Skated, pi. Lfiie; 
ml^n a rybnik t. jm., fil. kostel Zv6st. P. Marie, 
jeni b^val r. 1349 farni a ndle2el k biskup- 
stvi litomy^skdmu. Pfi kostele b^ala ves, 
kteri v Xv, stol. zpustla, a fara rovn62 za- 
nikla. R. 1741 kostel znovu vystav6n. Srv. 
Pam. Arch, dil I., 170, 

4) J., Janovice Mal6, ves na Moravg, 
hcjt. Nov6 MSsto, okr. a pS. Bystfice u N. 
Mfeta, fiara Lhota; 19 d., 110 ob. L (1890). 

Jamrrka (Janowka) TomiS Baltazar 
(♦ kol 1660 V Hordcb Kutn^ch), byl licenciitem 
filosofie a varhanikem pfi chramS T]^nsk6m 
V Praze a proslul vydinim velk^ho hudebniho 
siovnika, jeni roimo Tinctorisovo »Defiinito- 
riuiii« jest vfibec prvni pract podobndho druhu. 
VySel V Praze r. 1701 pod nizvem Oavis ad the- 
saurum magnae artis musicae^ seu elucidarium 
omnium fere rerum ac verbomm in musica flgU' 
raii tarn verbal! . . . alphabetico ordine compo^ 
situm. Vetera Pragae, in magna callegio Cara- 
Una typis Georgii Labaun. Ddo to mdlo b^i 
prftpravou k obiim^jSimu dilu, sliben^mu 
autorem v pfedmluvd, k tvtmxxi v§ak nedoSlo. 

JanOTSkJJ Feodosij viz Feodosij J. 

Jaaovsk^ V i t ^ z s I a t, l^kaf ^esk^ (* 2. cce 
1847 V Praze). Gymnasijni studia absolvoval 
na akademick^m gymnasiu v Praze, na£e2 
vystudoval tu l^kafstvi a byl r. 1870 pov^Sen 
na doktora. Prod^lav nemocnifni praxi na 
rfiznjch odd^lenich vSeobecn^ nemocnice, 
pfilnul pfedevSim k chirurgii a dermatologii, 
pak vSnoval se i praxi. R. 1872 habilitoval se 
pro d6jiny 16kafstvi a epidemiologii na prai- 
sk6 university, r. 1882 stal se primafem v§e- 
obecn6 nemocnice v Praze a brzy na to pro- 
fossorem i pFcdnostou £esk6 kliniky dcrmato- 
logick^ a syfilidologick^; r. 1895 jmenovdn 
profcssorcm i^ddn^m. Cinnost jcho je v§e- 
strannd. Vedle vSeobecn Jch odborn^ch otazek 
16kafsk^ch t^kd se i socialniho postaveni I^- 
kaf A, specialn^ ^esk^ch, a vefein^ho zdravot- 
nictvi vflbec. V tomto ohlcciu je spojeno 
jm^^no J-keho povidy s rozvqjem Spolku 
ccsk^ch l^kafA a s organisaci Ustf. jcdnoty 
cesk^ch lekaffl pro Cechy, Moravu a Slczsko, 
jcjimi starostou po 5 let b;|^val, s organise- 
vanim komor Idkafsk^ch a ncmocnicnich po- 
kladen, kdci dovede vidy dflraznd zastdvati 
se zijmfi cesk^ch I^kaffi; iol€i dinil i v Ustf. 
jednotfi rakousk]^ch spolkfi l^kafskych. Stejnfi 
horliv6 pfisobil t^f v obecnim zastupitelstvu 
m^sta Prahy, jmcnovitS v m^stsk6 zdravotni 
rad6, jsa tu po 4 l^ta spoluredaktorem od- 
bomjch zprdv t^to institucc a inspektorem 
nad provisorni ncfmocnici pro ncmoci cpi- 
demickiS. PodobnS horlivou Cinnost rozvinul 
i V oSetfovatelskdm kursu 2ensk^ho spolku 
v^obmTio a vc spolednosti icrvendho kfiie. 
Pokud pak se tknc mezindrodnich sjczdiEi 
dermatologick^ch, jest J. povidy clcnem vy- 
konnt^ho v]^bora; jeho zasluhou dosdhla tez 
ccski dermatologickd klinika stdl^ho spojeni 
sc vSemi klinikami a ustavy odborn]^mi, deska 



dermatologie pak nabyla v l^kafsk^ literature 
sv^tov^ mista velmi destn^ho. Pro sv^ zd- 
sluhy byl vvtnamendn ta^en^m kfiiem a 
srbsk^m fddem Takovsk^m. Fto vynikajicC 
prdce odbom^ jest J. ^lenem vSech odbor- 
n^ch spolednosti zahrani(^nich a spolupracov- 
nikem pfednich sbomfkA odbom^ch. Literdmi 
prdce jeho dosahuji sta£isel; organisdtorsk^ 
jeho duch pak osv^dcil se i v torn, 2e od 
zaloieni samostatn^ £esk6 kliniky dermato- 
logick6 r. 1883 vyilo z nt jii 74 praci odbor- 
n^ch. NepHhliiejice vfibec na tomto roist6 
k obsdhlfm referdtftm o otdzkdch zdravot- 
nictvf, spolkov^ho a socidlniho iivota ^esk^ch 
l^kaffi, zaznamendvdme tu jenom nejddleii- 
t6j§i prdce odborn^. Z praci, je2 t;^kaji se 
d^jin I6kafstvi, uvddime: historickt rozvoj 
soudniho l^kafstvi (Maschkovo Soudnt 16kaN 
St VI 1881); Lekarstvi ArabU (»Casopis £esk. 
16k.« 1870); Hippokrates (t., 1871); Jofmnnes 
Franciscus L6w ah Erlsfeld. Studie \ dijepisu 
prafski fakulty (t., 1873, X€i n£m.); biografie 
Treitzova (t.,1872) a Rokitansk^ho (t.. 1879); 
Dijiny pojenskeha lekarstvi (t., 1881); Ndstin 
dijin Pra^ske fakulty Ukafske (»Pamdtnik dru- 
h^ho sjezdu £es. l^kaffiv a pfirodozpytcfiv«, 
1882); Beitrdge ^ur Geschichte der Dermato- 
logie^ I. Das Alterthum (»Deutsches Archiv 
f. Gesch. der Medizin« VIII., 1885). Ze spe* 
cidlnfch praci l^kafsk^ch bud^ei uvedcny 
jenom nejdfilefit^jSi: £nauky a \dnitu (»Cas. 
ies. l^k.c 1872); Pfispfvky k leieni kapavky 
(t.,1872); Dvoii otrdveni otruiikem. Smrt. Zdani 
Idk. fakulty (t., 1875); Opar mnohotny- a ho- 
recka pfi oparu (t., 1875); Jabarandi (t, 1875), 
Zdnit pfiuinice epidemickjr (t., 1877); Leuko- 
plakia lingual is et buccal is (t., 1878); O leceni 
neitovic kyselinou salicylavou a salicylicnauem 
natronatym (t., 1878); Aidk^ pHpady onemoc- 
nini Hvstva (1879); K nauce o prijici plic (t., 
1880); Zvldstni pfipad skieromu ku^e (t.,1881); 
O endoskopii roury mocove \vldsti ohledem na 
obiasnou kapavku (t., 1882); Dalsi poiorovdni 
o osutindch jodo/ormovy-ch (t., 1884); O rein- 
fekci prijiine (t., 1884); O osutindch tabetiku 
(t,lSS4); Kofni charoby a vliv nervstva (t.,1884); 
Pfipad cheiropampholyxu , Dyshidrosis Fox 
(t., 1885); Studie a kerion Celsi (t., 1885); K na- 
uce o prijici barvivove, syphilis pigmentosa (t., 
1886); O vy^namu reakce dia^onove u nestovic 
(t., 1888); K otd\ce ockovdni (t.,1888); O idio- 
pathicke snfti ko{ni (t., 1888); Dermatitis her- 
petiformis Duhring (t., 1889); O erythemech 
iidlilych a xhoubuych (t., 1889); O affekcick 
kiiile pfi krticnatosti se \vlditnim ^fetelem ke 
skrofulodermii (t., 1890); O Kochovi methods 
leceni tuberkulosy (t., 1890, u nas prvni prdce 
V t^ pficind); O leceni lupusu a skrofulodermie 
s kalium cantharidinicum Liebreich (t., 1891); 
K nauce o puchyfini nepravidelne (t., 1892); 
Zprdva a nemocnych leHenych tuberkulinem na 
ceske klinice pro nemoce koi(ni v r. iSqo — gr 
(t., 1892) ; Pfispfvky k nauce o lysivosti {t\ 1896) ; 
Zvldstni pfipad mnohondsobne gangraeny ko\ni 
(s drem J. Mourkem t., 1896); O leceni lupusu 
(t, 1896, t6i nfem. ve >Wiener klin. Rund- 
schauc); O peptonurii u nemoci ko^nich a pfi- 



26 



Janovsk^ zjanovic. 



jidn/ch (Sbornik l^kafsk^ 1886); O hore^ce 
u prijicny'ch se \vldstnim \retelem k horeice 
druhotne u pojdnich tvaru (t., 1887). Ddle mo- 
nograficka pojednanf: Nestovice (Odbornd pa- 
thologic a therapie I. 1879); Mor (t.); ii»td 
i^imnice (t.); Opar hore6natjr (t.); P^ijice (t.); 
PHjice piic (s drem Hlavou t. dil IV. 1883); pak 
V cizich sbornicich a casopisech: Ueher Men- 
strualexanthem (>Centralblatt fur Gynaeko- 
lo^iec 1882); Endoskopische Beitrds^e \ur Lehre 
pon der Gonorrhoe des Weibes (>Arch, f. Derm, 
u. Syph.« 1891); Beitrdge ^wr Lehre von der 
multipien Hautgangraen (s drem J. Mourkem t., 
1896); Ueber Kraurosis vulvae (>Monatshefte 
f. prakt. Dermat.« 1889); Zur Anwendung der 
Saiicylsdure bei Behandlung venerischer Ge- 
sc/iw//r^(» Internal, klin. Rundschau« 1890); Bei- 
trdge \ur Lehre von der A'opecie (>Wien. med. 
Wochen*schrift« 1897); Perifolliciditis necrotica 
(»Atlas international des maladies rares de la 
peauc 1894); Aca^ithosis nigricans (t.) a j. Od 
r. 1871 — 77 byl spolu s prof. Weissem redak- 
torem »Casopisu ceskjch l^kaffl«, phspivaje 
do nfeho velkou fadou odborn Jch kritik a refo- 
ratfl. Mimo to byl denem redakce, jez vydala 
ndzvoslovi I<^kafsk^ a lekarnick^, a do Ottova 
Slovniku Naucn^'ho pfispiva clanky z dcrmato- 
logie a syfilidologie, jakoi i clanky histo- 
Tickfrnl. 

Janovsky z Janovio, jm^no starocc- 
skdho panskeho a vladyckeho rodu na Kla- 
tovsku, uscdl^ho v Jariovicich pod hradem 
sv^ch str^cd Klenovsk^ch z Klenov^ho, s ni- 
nii2to mfel erb a tak6 osudy skoro stcjnd. 
Cerven^ stJt jejich byl pfepaien Sachovnici 
bilou a modrou, jako Klenovsk^'ch. R. 1289 
peceti timto erbcm Jan z J., po nSmi krali 
Janovi hrad Janovice s pHsl. se dostal. R. 1327 
prodany Janovice od krdle Petrovi z Roscn- 
bcrka, ale 2e pravo kralovo kjanovicflm dosti 
pevn]^ra nebylo, dalo se Petrovi jin^ zbo2i 
nahradou a Janovice dostal Bohuslav z J., 
ktery jcStS r. 1342 na 2ivu se pfipomfna. 
Kromfe Janovic nalofely J-m z J. i blizkd Pe- 
trovice cili Petrovicky s tvrzi, hrad Pajrek 
s pfisl., Petrovice nad Janovicemi a patro- 
natni prdvo v mansk]^ch Hrade§ici'ch u Ho- 
raid'ovic. Uprostfed XIV. stol. driel prvni 
zbo2i Petrovsk^ Jan z J. (f 1360) a pak sy- 
nov^ jeho Pf ibik a Jindfich (1360), na Ja- 
novicich vladl Racek z J. a na Pajrece s dru- 
h^mi Petrovicemi sedSl r. 1350 Nepr odtudf. 
PoSlost Nfeprova udrzela se ai do XVI. st. 
a vynikl mczi N^prov^^mi potomky ncjprve 
Jan (m. 1419 Eliska z Risenberka), jeni r. 1424 
stal vedle i'liky a Taborfl, potom v§ak ve 
vcrnosti sv6 kolisal a Bavorskym proti kra- 
janQm ccstu ukdzal r. 1426. Kdy2 kaliSnfci 
nabyli pfevahy na Klatovsku, hlasil se zase 
k nim a <5ast^ pfltky mival s Oldfichem 
z Rosenberka, podporovan jsa strjccm sv^m 
PHbikem z Klenov^ho, jak zapisy na pfimdfi 
z let 1432 a 1434 sv^dci. Jin^r J. z Pajreck^ 
vetve, bczpochyby Racek, postavil se proti 
kfi2akdm bavorskvm, kdyi mimo v^domi a 
vflli kniiete Ludvtka r. 1467 do Cech vtrhli, 
a s krdlovskou pomoci s Klatovsk^^mi a Do- 



I ma21ick^mi dne 22. zaf i u N^rska je na hlavu 
porazil, pana Kyvolfa zabil a do dvou tisic 
jich zajal. 2e r. 1468 Racek byl hejtmanem 
na Klatovech, z toho soudime, ie za odm^nu 
vit^zstvi jeho misto tak dflleiit^ jemu propfij- 
ceno bylo. Pajrek vySel z drieni J-ch r. 1512. 
Z J-ch na Janovicich vyrostla vfctev Ryim- 
bersk^ch z J., svrchu pfipomenut^ho Racka 
J-skdho syn Smil stal se skrze syny sv6 
Bohuslava, Racka, Janka a Pfltu pra- 
otcem t^to poSlosti, kterd stejnou dobou 
s Pajreck^mi J-mi scsla. R. 1407 pfipomina 
se pi Racek jako patron na Zdemilech a za- 
loiil r. 1408 se sv^m bratrem Bohuslavem 
kapli a poustevnu sv. Kunhuty nade vsi De- 
Senici na vrchu Brennetu; kaple ve sv6 p&- 
vodni stavbd podnes se zachovala. Racek byl 
velmi bojechtiv^ a ke komu sebe mcnsi pfi- 
cinu mSl, s tim bez rozdilu stavu jeho pdtku 
zacal, jako r. 1412 s obci fezenskou a s Jin- 
dfichcm z Rosenberka, jeni proti ndmu Jana 
Pajreka z Janovic si najal. Brzo potom od- 
pov6d61 krali Vaclavovi a cel6 zemi, ai r. 1414 
zase na milost pfijat byl, a pak zadal p^tku 
s biskupem pasovsk^m, ktera a2 do r. 1415 
trvala. R. 1418 vzal ho cisaf Sigmund do 
sluzeb sv]^ch, pon^vadz se hlasil ke stranc 
katolicke, a tu dopustil se Racek r- 1419 sc- 
redndho skutku; zajav v pAtce s Klatovsk^mi 
Jana Nakvasu, kneze strany pod oboji. vydal 
ho Bavorum, kteh' jej ukrutn^ mu^li aupalili. 
Hnfev Cechflv proti Rackovi byl vseobecny 
a proto tak6 po bitv6 u VySehradu byl za 
svdj skutck od sedlakd cepy umlacen. Na 
Risenberce vladii potom Rackovi bratfi, 
od kterych Rack&v syn, zase Racek, nekdy 
r. 1434 pfevzal dSdictvi otcovsk^. Bojovne 
povahy jsa jako otec val^il nejvice se sou- 
sednimi Bavory: knifetem Albrcchtem a ry- 
tifi Albrechtcm Nothaftem z Vernberka a 
Martinem Satlpognarem z Lichteneka, a2 
r. 1461 zemi'ev v klastefe domailick^m jest 
pochovan. Synov6 jeho Smil a Volf mfeli 
zprvu za poru^nika |ana Caitu z Kamenn6 
hory a po jeho smrti ujce sv^ho Buriana 
z GutSteina a2 do r. 1477, kdy Smil let svych 
doSel. Mirumilovn^ tento nastupce bojovneho 
otce a d^da na Risenberce zemf el nekdy r. 1484 
a po nfim nasledoval bratr jeho Volf, jeni 
tak6 byl povahy Smilovy. Za Volfa stal se 
se zbofim jeho hradem Ktsenbcrkem pfipad 
v Cechach posud nebjval^. Aby vrazdy a 
loupeie na silnicich stfibcrsk^, tepelsk^, nyr- 
sk^ a kdyfisk^, kter6 ke hradu Risenberku 
opravou sluscly, s v^tSim d&razem staviti se 
mohly, prodan hrad ten od Volfa spolku 
m^st, zemanA a rytifd z kraje plzeftsk^ho a 
' prdcheAsk^ho, najmc se pfipominaji mesta 
j Plzcft, Klatovy, Domailice, Stfibro, Pisek, 
VodAany a Susice, z rytffstva pak Petr Ka- 
plif ze Sulevic na Vinterberce, Vaclav z Rou- 
pova na Roupovd, Jan z Klenov^ho, Volf a 
Hefman z J., Otik Kamyck]^ ze Strop^ic a 
Bene§ Castolar z Hofovic na HradiSti. Kdyzby 
spolku odcpfel se vklad do desk zem., m^l 
jej Volf prov^sti na jm<^na pfednich i!ldastnikii 
rytifsk^ch a jejich d^dica. Tak^ mravnich 



Janovsky zjanovic. 



27 



predpisfk 2ivota na hrad^ spolccn^ho nescha- 
zelo, by mezi licastniky rdznicc se odstra- 
nily a pfestala pHlisnd nadhera v satech, hra 
V icostky a karty o penize i pobidky k boji. 
Skutkcm ovSem nestal se ten to prodej, o n^mi 
roztruSoviny hrozn^ povSsti, a Risenberk kou- 
pil pfed r. 1499 Jindfich PruSenk zc Steten- 
berka. Volf uch^lil se na menSrstatek nSjak^ 
a odevzdal jej umirajc r. 1525 svdmu synu 
Janovi. Tanftv syn Volf mfel dvory v Holu- 
sicich a Mildcich v 1. 1643 — 1554 a jeho sy- 
nem Adamem Ryzmberski^m z J., krd- 
lovsk^m prokuritorem, vymfela tato v^tev 
J-ch v. 1623. — Tfeti vetev J-ch driela 
Jan o vice pochizejic od J an a, bratra pfedka 
J-ch na Risenberce. (Jan&v a Smilfiv bratr 
Bohuslav byl farafem v Janovicich, 1367 
a2 13760 Synov^ Janovi byii: Vil^m, Bavor, 
Jan a Oldfich, ktefi spolccnS r. 1404 Ja- 
novice drzeli. Vil^mova polovice Janovic pH- 
padla po jeho srarti (f pfed r. 1405) PfibS 
ze Vfcskovic, vdov6 po HanuSovi z Vilden- 
fclsu, kterai se syny sv]^mi Janovice r. 1419 
prodala Oldfichovi z J. Bavor dr^cl druhou 
polovici Janovic, ale synov^ jeho pomfcli 
pfed pocctim valek husitsk^ch a kroni6 nich 
i stryc jejich Jan, takie Oldfich stal se samo- 
jedinym pancm na Janovicich, pfiznavaje se 
ke strand katohck^. Koupil si souscdni By- 
stfici a ve vysok6m vSku svdm r. 1450 od 
BavorA na panstvi vzal vclikou §kodu pale- 
nim, plenem a pobranim dobytka. Zdstavil 
dva syny, Oldf icha a Bavora, vdova jeho 
Betka f r- 1465. Bavor dlouho neziistal na 
zivu a Oldfich sjednotil vcskcrd dedictvi 
otcovskd. Man2elku mel Jitku z Ne^tin a s ni 
dva syny, Jindficha a Hefmana. Nejaky 
cas stal k jednotnikdm Zclenohorsk^m, ale 
podal se potom krali. S Bavory val^il jako 
jeho otec v 1. 1477—1479 a zemfel brzo po 
r. 1480. Neduiiv^ Jindfich zemfel po r. 1483 
a Hcfman stal se samojedin^^m panem na Ja- 
novicich a Bystfici. Tento potomek J-ch byl 
roysli dobrodruin^ a dlouh;^ 2ivot jeho velmi 
pestr^. Z^hy Bystfici (r. 1496) prodav oddal 
se namczdn]^m sluSbdm, kter6 konali za plat 
jiz jeho pfedkov^ knifatflm bavorsk^m, jako 
jini Slechticov^ ceSti takd knfiatfim sask^m 
slouiili. Vystoupiv ze slui^eb t6ch zadal Hef- 
man platu na knizeti Albrechtovi a kdy2 ten 
iadanou summu jako pfilisnou dati nechtSl, 
zadal Hefman valku. K. 1501 ucindno mezi 
ob^a pfimdfi skrze Zdeiika ze Stern berka 
a krdl zapovdddl kraji plzcnsk^mu, aby nikdo 
v^lku ven ze zcmS neza^'nal. Za to J. pfi- 
k^zal se t. r. panfim z GutStcina do siuiby, 
ktefi jinou pomcznf vdlku mdli, nei r. 1502 
sam zase vdlciti zacal, pon5vad2 pro velik^ 
jeho po2adavky vSelik^' jedndni se roztrhlo. 
Zi'skav si pro svou pfttku pomoc mdst 6e- 
skj^'ch, Hefman ztratil posavadni pfdtele sv^ 
mezi psLnskfm stavem. R. 1505 vysldni byli 
od Albrechta bavorsk^ho poslov6 do Prahy 
na soud zemsk^, aby s J-m op6t se jednalo, 
i sc^el se s nimi Hefman na Klenov^m, kdy2 
se domu vraccli, kde shromaidfen^^m pohrozil, 
ncstane-li se mvL po prdvu, 2e se zc zem6 vy- 



proda a ceM zemi odpovf. Konedn6 se mo 
podaf ilo krdle si nakloniti, jeni r. 1509 osobn6 

V Praze o v6ci J-k^ho jednal s posly bavor- 
sk^^mi. Ale kdy2 Hefman pofdde pendz ne- 
dostdval, protivil se krdli r. 1511 a i jeho syn 
Oldfich zemi odpovdddl, avSak s pomocnfky 
sv^mi do zajeti bavorsk^ho se dostal. Sou- 
casnS obl^hali Bavofi s velik^m i!ksilim, a6 
marnfe, pevn^ hrad Janovick^. Otci Oldfi- 
chovu podaf il se zatim dobr^^ lov; zajal krd- 
lovskdho posla do Polska vypraven^ho, Ma- 
ty a§e Libdka z Radovesic, jemui tak se za- 
libtl, 2e kdy2 obdr2el svobodu, sdm u krale 
za J-kdho se pfimlouval. Vyhotoveny krdl. 
listy, jimii Hefman na milost pfijat, Jano- 
vice z manstvi propustSny, clo Hcfmanovi 
tarn vysazeno bylo a mestecko trhy obdrielo. 
Ale J. opct se boufil, ie pr^ mu smlouva 
ncbyla zdriena, a krdli odpovMel, nadci 
Zdcn^k z Ro2mitdla hrad oblehl. Hefman 
utekl do Bavor ke sv^m ncpfdtelflm; man- 
iclka jeho s dctmi ziistaly na hrade Janov- 
skdm, odkud r. 1512 t&l do Strubiny utekly, 
kdyi Janovice nemohly se 66\c udrzeti. Ani 

V cizinS H. neustal od valefn<5ho femcsla. 
Utulku vcdle jin\xh Cechfl nepokojn^ch mu 
poskytla pani Weispriachcrovd na svem hrad6 
Landsec v Uhrach na hranici'ch rakousk^ch, 
ale J. spatn6 sc ji za to odmdnil. Sehnal 
sluiebniky jcji s hradu a ani pani na ni!:] pu- 
stiti nechtfcl, ktera ho marnS dob^vala, a2 
jejf V\d6 jali slu2ebnika J-k(^ho, jen2 v noci 
fortnou dolfl do vesnice pod hradem scScl, 
a potom fortnou na hrad se dostali. J, stcii 
jcn litekem se spasil. Otec i syn navratili 
se do Cech a kdyz si vcdli stale po sv6ra 
zpiisobu loupicc a palice, sn6m r. 1519 shro- 
maid^ny na hlavu obou vypsal cenu 500 kop 
mi§. na kaideho. Nahodou byl Hefman t. r. 
zajat od Klatovskych a teprve na pfisnc roz- 
kazy a hrozby soudu zemsk<^ho od nich do 
Star^ho mSsta Praiskt^ho pfiveden, kde2 ho 
tak hlidali, 2e iim usel i s hlidaci sv^mi. 
Zatim rodn6 jeho Janovice dr2cl povestny 
Pctr Suda z fecnec, kterj loupcicmi naa 
Hefmana daleko vynikal, ano vscch zlodejA 
mistrem a kniietem byl. Proti J-k(5mu val- 
ceno bylo ddle a dva jeho podpa-inici, Kosto- 
mlatsk^ a Her§tcinskJ, byli sfati v Praze 
r. 1520. I utekl sc op6t do Bavor, odkud 
z Popumhauzu v^hriif na psani do Coch posilal 
a tak6 pfes Les ccsk]^ najezdy na tvrze svych 
ncpfatel dinil, jako r. 1522 Jana Jczovskeho 
z Lub oblehl a tvrz i dvur mu spdlil, a po- 
dobnd i k Burianu Frcmutovi z Tropcic se 
zachoval. KonednS narovnani a smir ucindn 
jak se Sudou tak s Hcfmancm a se synem 
jeho Oldfich em, Janovice navrdceny rod- 
n^m pandm i s pfikoupenym od Suay Ve- 
selim, z manskdho statku staly se zpupn^m 
a obdriely nov^ trh vyrocni, Hefman pak 
clo V Janovicich a dovoleno mu dfivi sekati 
ku sv6 potfcbd na kralovstvi a zv^f honiti. 
Od Hefmana dostali r. 1530 J-v§ti svobodu, 
aby o statcich sv]^ch fiditi mohli. N6kdy 
pfed r. 1536 Hefman umfel, zfistaviv vdovu 
Markdtu ze Chfinova a pSt syn(lv: Oldf icha, 



28 



Janovsky z Janovic. 



Smila, Vil^ma, Jifika a Jindficha. ktefi 
r. 1539 dSdictvi otcovsk^ mezi sebe rozdfelili. 
Oldfich dostal ddm v Prazc a zboii Petrov- 
sk6 a Spolsk6, Smil Sohostovsk^; Janovice 
byly mezi ostatni tfi bratry rozddleny a zbo2i 
Veselsk6 prodano ode v5ech brath' bratru Ji- 
fikovi r. 1543. Vil^m vyprodal se z Cech a 
usadil sc ve Virtembersku. kde v^vodovi 
do vojensk^ sluiby se pfikdzal a pfedkem 
zvlastni vStve se stal, o nii na konci pro- 
mi uvime. Dil jeho Janovic dostal se Ev6 
z Jemnidky za bratra jeho Jindficha pro- 
vdan^, kterd r. 1574 d^tem sv]^m, Janovi ml. 
a Tifikovi J-m, zbofi toto poru^ila. Druh^ 
dil Janovic m€l Jifik (t pfed r. 1556), ale 
synum jeho, Janu starSimu a Jakubovi, 
nczfistalo tarn nic vice ne2 polovice novdho 
rybnika pod Janovici, kterou r. 1567 strict 
sv^mu Jindfichovi prodali, jeni cel;^ iejich 
dil }\i m£l. Jindfich, majitcl tfetiho dim Ja- 
novic, skoupil CO kde je§t£ kolem Janovic 
v rukou pfdtel jeho bylo, takie umiraje cel6 
panstvi Janovsk^ synum sv]^m, Janovi mlad- 
Simu (pozd^ji starSi feden^mu) a JiJ^ikovi, zft- 
stavil; dcera Marjana provdala se za Jifika 
Haranta z Pol2ic na Klcnov^m a Majdalena 
za Volfa Gotharda z Perglasu. Jan ml. J. se 
oSenil s Katefinou z Risenbcrka na Nedani- 
cich a m^l s ni syny Jindficha a Kri§tofa 
a dceru Evu, ktefi ndkdy r. 1585 Nedanice 
prodali Janu starsimu J-k^mu, jeho2 man- 
zelkou byla Eli§ka z Prostibofe. Synov^ Ja- 
novi Her alt a Jan Adam drzeli s matkou 
EliSkou Nedanice spole^n^, a2 kone^n^ Jan 
Adam cel^ statek skoupil a prodal r. 1615. 
Jan Adam byl jii r. 1629 mrtcv, Hcralt iil 
jestfi r. 1639 v Klatovech. Druhou manfelkou 
Jana ml. J-k^ho byla Kristina Cerninka z Chu- 
dcnic, s kterou zplodil syny Drslava, §t€- 
pana a DiviSc. Po smrti Janovfi prodan 
statek jeho, ponSvadi snadno dfeliti se nedal, 
naf izcnj^mi od zemsk^ho soudu pdny Jifikovi 
J-k(f'mu r. 1610, Ten koupil r. 1610 dil nSkdy 
Janfiv a stal se panem celjch Janovic, Protoie 
odboinym stavQm ^eski^m bernfe daval, musel 
statek svfij V manstvi a pod l^no uv^sti, co2 
take syn jeho Jan Jindfich, an otec zatim 
zcmfcl, r. 1626 u^nil, Jan Jindfich sc oienil 
8 Mandal^nou Kryzeldou z Perglasu, ktcrdi 
mu porodila dva syny.Jifika Gotharda, na 
rozumu nedostatcin^ho, a01dfichaVil6ma, 
neduiiv^ho, a dceru Evu Barboru. Jan Jin- 
dfich zahy zemfel a ditek jeho ujal sc Vildm 
z Klcnov^ho a z Janovic, cis. rada. R. 1649 
oba bratfi vysady J-ch stvrdili a po smrti 
OldfichovS ustanoven Jan Vil^m ChanovskJ 
z Dlouhdvsi, man2el Evin, za opatrovnika, 
pondvadf Jifi sam statek spravovati nemohl. 
Jeito Janovice velmi zadluicny byly a proto 
tSzko na nich hospodafiti sc dalo, uznal Cha- 
novsk^, ie by Ic^pe bylo statek prodati, a 
iddal za tou pficinou, aby z manstvi pro- 
puSt^n byl, coi se tak^ r. 1670 stalo. Arci- 
biskup pra2sk;^ MatouS Ferdinand Zoubek 
z Bilenberku koupil r. 1674 Janovice k na- 
dini biskupstvi klatovsk^ho, jei se m^»lo zfi- 
diti. O potomcich Jifikovych nic nevime, za 



to Smil Sohostovsk^ ze synfi Hefmanovych 
stal se praotcem poSlosti, kterd teprve na 
zad^tku naSeho stoleti vymfela, a Oldfich 
m€l syny Vil^ma a Racka na Petrovicich 
r. 1589 bez potomkfi. Lidmila Kdnicka z Cach- 
rova porodila manlelu sv^mu Smilovi p5t 
syn5: Jana Hefmana, Oldficha, Vladi- 
slava, Zdefilca a Jifika. Jan Hefman driel 
Ouborsko r. 1572 a m£l Annu To^nikovou 
z Kf imic za maniclku, s nii tfi syny zplodil : 
Smil a, Zikmunta na dvofe v Mileticich 
r. 1599—1615 a Bernarta; oba prvni iili 
jeStS r. 1629. Jifi a Zdenek jen jednou se pfi- 
pominaji a Oldfich a Vladislav iili na So- 
hostovfe v 1. 1572—1583. Oldfich mfel za man- 
ielku Annu z Winterfelsu a Katefinu Pfc- 
chovskou z Malevic a s nimi tfi syny : Jana, 
Smil a a Hefmana. Jan dostal se skrzc 
manielku EliSku B^Sinku z B^Sin na Zdvdsin 
v Prachensku r. 1615 a stal se zakladatclem 
zvldStni haluze J-ch, jako bratr jeho Hefman 
(t j. 1629), jeni za manSelku pojal Annu Pfi- 
chovskou z Pfichovic. Hefmanovi synov^ byli 
Jan Oldfich (f 1678) a Smil Zdebor na 
Staftkovech (f 1681), z jeho2 manielstvi s Kri- 
stinou Sibyllou Rozhovskou z Krucemburku 
po§li synov6: Vil^m, kornet v pluku Ha- 
rantsk^m r. 1681, Petr Maximilidn, vrchni 
regent ve sluibich LobkovicA na Zahani 
(t 1737), a Jindfich Viktorin na Stanko- 
vech, Stfit^zi, DomamySli a Lomn^, kra!. ko- 
mory rada (1713), jeni ponejprv 2enat byl 
s Annou Hajkovnou ze Hrob^ic a podruhd 
se iofii Hos&lkovnou z Javof ic. Dva synov^ 
a pSt deer po Jindfichovi zflstalo: Anc2ka. 
provdand za Jana Karia Mafana Bohdane- 
ck^ho z Hodkova, Eva za Vdclava Pachtu 
na Chlumu a Vlasenici (u Jistebnice), Bar- 
bora za Fcrdinanda Putcaniho na Vesci, Lud- 
mila FrantiSka za Frantiska Hippolyta Putea- 
niho, lieutenanta, a Katefina; synov6 jmenuji 
se Vdclav An ton in, sctnik pfi pluku Princ 
Louis, jen2 padl v Italii za zivobyti otcova, 
a Jan Anton in, officirlieutenant a potom 
Stolba u hr. Antonina Kinsk^ho r. 1706 a2 
1737, ktcr^ m61 syny Jana Jakuba, vojina 
pfi d^lostfelbfe v Uhrdch r. 1737, a Jana 
Vojt^cha r. 1722 pfipomcnut^ho. Bohatsi 
na statky a ve vySsich ddstojnostech po- 
staveni byli potomkov^ Jana ZavSsinsk^ho. 
bratra Hcfmanova. Jifi Vojt^ch, syn nebo 
vnuk Janflv, driel Oselec, Jindfichovice a 
Starj^ Smolivec, a kdyi r. 1706 zemfel, zfl- 
stavil z manielstvi s Mark<Stou Kocinkou 
z Dobrse dva syny a tfi decry : Ludmilu, 
provdanou za Frantiska Karla Lipovskeho 
z Lipovic ,na Zivoticich., Katefinu za Josefa 
KaSpara Udrcsk(5ho z Udrfe na VySeticich 
(tl715), a Marii. Ze synfl byl Jan Jifi po- 
rudnikem hrabat z Vrtby na Jindfichovicich 
r. 1693 a FrantiSek Jifi pdnem na Oselci, 
Rcsanicich, Jindfichovicich a Start^m Smo- 
livci. Bezpochyby dal vystav6ti nyn^jsi zimek 
OseleckJ s krasnou kapli, ponfevadi v po- 
sledni vflli r. 1737 staviteli Ant. di Magio 
byt, stravu a rofnich 50 zl. do jeho smrti 
odkdzal. Byv icnat s hr. Barborou Vratislav- 



Janow. 



2» 



kon % Mitrovic zplodil s m 11 d6ti, ze kte- 
rycfa tfi V d^tsk^m v^ku zemfely a ostatni 
4s3rnove a 4 dcery dosp^I^ho v<Hcu dosiihli. 
Z deer Barbora pojala Ferdinanda Ignace 
MakiTce z Malovic na Skalici a Bohumilicich 
r. 1723, Josef a Josefa MikuldSe D^ma ze Sth'- 
teie, Ludmila Jana KryStofa Dohalsk^ho z Do- 
faaik. a Markdta Jana Igndce bar. Unwertha 
na Ujezdci u Klatov r. 1731. FrantiSek 
Adam, nejstarSi ze synA, nab^l statkfi Ottna, 
Pfedslavi, Habartic a Chuchli, stal se z J-ch 
prvum svobodn^m pdnem a zemfel r. 1779. 
O potomcich jeho zplozen^ch s Marii Josefoa 
bar. Unwerthovou pozd^ji promluvime. StS- 
pan na Jindhchovicich a Svinn6 byl velite- 
lem straie na velk^cb zameck^ch schodecb 

V Praze o korunovaci cisafovny Marie Te- 
rczic r. 1743. Man2elka jeho Alzb^ta ze Vfe- 
sovic porodila mu dv^ dcery, Marii Annu, 
pani na Pluhov^m tdife (f 1814) a pro- 
vdanon za Frantiska Jana B^Sina z B^n, a 
SyWii, syny pak §t6pdna Jifiho a Jana 
Karl a na Jindi^ichovicich a Svinn^, jeni 
s manielkoa Terezii hr. z Gorcey m£l jedi- 
odho syna Karla, zemfel^ho jako kadeta 
r. 1787. Kare], tfeti syn Frantiska Jifiho, 
driel Oselec, Kotonfi, ftesanice a Star^ Smo- 
livec a zemfev r. 1766 zfistavil vdovu Antonii 
ST. p. Helversenovou a dceru Annu Antonii 
provdanou za Frantiiika Dominika sv. p. Ja- 
novsk^ho. Ctvrt^ syn Frantiska JiHho, Ian 
Vic lav, byl kanovnikem v Hradci Krifov6 

V L 1735 — 1773. FrantiSek Adam svob. p. J. 
z J. mftl tfi syny a pSt deer. Katefina pro- 
▼dala se za bar. Wasmutha, Marie Anna za 
hrab^te d*Ives, Aloisie za bar. Belloutea, Te- 
rezie a Katefina zAstaly svobodn^i (1811). 
Ze synft byl Jan Vine en c na Otin6, Pfed- 
slavi, Habarttcich a Chuchli appella<^nim radon 
▼ Praze r. 1786—99. Vaclav f r. 1815 a 
Franti^ek Dominik prodal r. 1807 Oselec, 
Kotoirii, i^esaniee a Star^ Smolivec. Jedin^ 
jeho syn Bedfieh zemfel r. 1779 a zdstaly 
mu tfi dcery: Marie, provdana Colardova, 
Kristina, manielka Huberta z Hubert sburku, 
a Aneika (f 1841). Ddmou touto vymfcli 
J-viti i po pfeslici v Cechdch a jen v cizinS 
ycith £iji potomci V i 1 ^ m a, syna Hef manova. 
Narodiv sc r. 1489 pdebral se Vil6m po r. 1539 
do Virtemberka, kde se stal velitelem pev- 
Dosti Asberku (1553 — 1560) a zemfel l.kv6tna 
T, 1562 V Tubinkach. Mil statek Ditzinky jako 
l6no virtembersk^ a ozenil sc nejprve s Annou 
ze Sachsenheimu a podruh^ s VorSilou Ra- 
novou z Winnenden. Hrobov^ kameny jeho 
a pnrni manielky jeho spatfuji se podnes 

V kliStemtm kostele tubinsk^m. Vil^m zplodil 
4 dcery a 4 syny. Z deer provdaia se Anna 
za Jifibo Ludvika z Aucrbachu a synov6 byli: 

an, Hefman, Reinhart a Jan Vilem. 
^an odeSel do Francie, kde se stal Stolbou 
v^vody Gaisesk^ho a netef jeho Anna z Arna 
za isanielku pojal. Dne 24. srpnei^. 1572 za- 
vraidil admirala Colignyho na povel v^vody. 
{Pamit toboto skntku zachoval Voltaire v Hen- 
riad* sv^ kn. II.) J. pr^ dinem timto po- 
mstil smrt ujce sv^ho v^vody FrantiSka, jeni 



} 



ndyodem Colignyho od Poltrota byl zavra2d£n. 
Pf ivrienci admirdlovi zprovodili Jana ze sv£ta 
r. 1575; zdstali ponim dva synovd: Jindf ich» 
jeni ve valce zahynul, a L u d v i k, kter^ oieni v 
se se sle^nou z bloraville mil s ni syny Karla 
(♦ 1694) a Klaudia (* 1596). Vdtev tato J-ch 
ve Francii zdhy jm^no Besme si oblibila. Hef • 
man, bratr Jandv, byl fojtem v^vody virtem- 
bersk^ho v Bictigheimu, Sachsenheimu (157^ 
ai 1588) a v Groninkdeh, pak hofmistrem 

V 1. 1589—1590, kter^hoito roku zemfel ve 
Stutgarti. Do radnice ve Velk^m Sachsen- 
heimu daroval okno malovand se sv^m erbem. 
a nipisem: »Gott allein die £hr 1589 Her- 
mann von Janowitz, Obervogt zu Saehsen- 
beim«. Manielka jeho Aneika ze Sternenfelsa 
provdaia sc jako vdova za Jana Truehsessa 
z Hofing (2ila je§t6 1625) porodivji J-k6ma 
3 dcery a 3 syny. Jedind deera Zuzana se 
provdaia za Oldficha Sehillinga z Cannstadtu,. 
synov6 m61i vSichni tfi potomky. Ludvik 
stal se r. 1607 vrchnim radou v^vody vir- 
tembersk^bp, r.,1624 vrchnim fojtem v Kirch- 
heim^ a pozdeji vyslancem v ftezn^, kde 
r. 1641 zemfel. Driel Ditzinky jako Mno a byK 
dvakrdte ienat: s Katcfinou Schillingovou 
z Cannstadtu a s VorSilou Sibyllou z Halle- 
weilu, s nimii m^l tfi dcery zahy zemfel^ a 
2 syny, Julia Bedficha (1621—55) a Be- 
dficha Ludvika, vrchniho radu v^vody^ 
virtemb. (1638) a vrchniho fojta v Bracken- 
heimu (1658), jeni zemfel r. 1673 zflstaviv 
vdovu Bcnignu Veroniku Piovlckou z Mu- 
kod&l. Druhy syn Hefman£iv Bedfich byl 
od 1624 tak6 vrchnim radou vdvody virtemb.. 
a zemfel jii r. 1635. Z manielstvi jeho s Mar if 
Annou z Karpfenu posli 4 synov6 a 3 dcery,. 
z nichito Aneika 2ofie za Vol fa Bedficha 
Coba z Neudingu se provdaia. Synov^ byli 
Jan Bedfich (t 1633), Vildm Bedfich^. 
vyslanec (f 1649), Ludvik Adam (zemfel 
vmlad^mv£ku)aHefman Bedficn (* 1629). 
Tfeti syn Kry§tof pojal r. 1620 Annu Ali- 
b6tu ze Stockheimu a m^l s ni ditky: Be- 
dficha, VorSilu a Marii VorSilu, kter6 vSechny 
zahy zemfely. Na Ditzinkach ve Virtembersku* 
posud se udrieli J-v§ti z J. a pfiimi jejich 
Besme sv6d(^i o pAvodu francouzsk^m t^to* 
jedin6 vfetve nascho cesk<iho rodu. Kir. 

Jandw: 1) J., m^stys v okr. hejt. grode* 
ck^m V Hali6i, 21 km zap. od Lvova, na bf. 
velk^ho rybnika; jest sidlem okr. soudu, m^ 
fimsko-katol. a fecko-katol. kostel, stanicii 
poSt. a tclcgr. a 2013 ob. (1890), hi. Poldkd^ 
(1036 iidfl). — Okres janbwsk^ ma na 
409-70 /fm» ve 28 obcich a 108 osaddch 22.548 
ob. (1890). hi. Rusinfi. 

2) J. nad Seretem, mestys v okr. hejt. 
trembowelsk^m v Halidi, 37 km jii. od Tar- 
nopole, na 1. bf. Seretu; patfi k okr. soudut 

V Budzan(3w^, ma ffm.-katol. a fecko-katol. 
kostel, po§t. stanici a 2563 ob. (1890), hlavne 
Polakfi (865 iid&). 

3) J. Ordynacki, ujezdn6 m^sto v rusk^ 
gub. lublinsk^, 74 km na jz. od Lublina, na 
f. Bial6 (pfit. Sanu), ma 5703 ob. (1889), mezl 
nimi 2815 iidfi, 2 katol. kostely, z nichi jc- 



30 



Janowski — Jansa. 



den chova zdzra^n;^ obraz P. Marie, ve ve- 
fejn^m sad6 kamennj pomnfk Tad. Ko- 
^ciuszka, poStu, telegraf, posddkou 9. pluk 
donsk^ch kozdkfi, tovarnu na sukno a 5 ko- 
2elu2en. J. byl pfivodn6 vsi zvanou Biala a 
pov]^5en na mSsto r. 1640 Katcfinou Zaraoj- 
skou z Ostrogu. — Jandwsk^ lijezd \eii 

V jihozap. ^dsti gubernie na hranici halicsk^ 
na z. od Visly, md 1963 8 frm'plochy, 87.687 ob., 
mezi nimi2 jest 80.284 katolikfi a 3981 iidfl a 
ktefi provozuji hlavnS orbu, m^o v§ak fe- 
inesla a obchod. 

4) J. zvan^ Biskupi, m6sto v rusk^ gub. 
sedlcck^ a dj. konstantinovsk^m nad fidkou 
Krzywkou, 2 km od Bugu, md pfes 2000 ob., 
biskupsk^ sidlo, kathedr. chrdm z r. 1428 bo- 
faat^ biskupem Beniaminem SzymaAsk^m ozdo- 
ben^, starobyW zamek, v nhmi bydhl polsk^ 
historik Adam Naruszewicz pochovan^ r. 1765 

V kathedrdle, katol. semindf, Skolu a poStu. 
J., zvanj dfive Porch6w, pov^Sen byl na 
nifesto r. 1465 a r. 1657 vyplenfen Sv^dy. 

6) Jm mimoiijezdne mesto v rusk^ gub. 
grodn^nsk^, i!kj. sokolsk^m na Hi. Kumjance, 
ma 2715 ob., mezi nimi 623 kat. a 2085 iidfl, 
katol. chrdm a kapli, synagogu, 3 iidovsk^ 
modlitebny a 2 trhy mdsi£n6. 

Janowski Jan Nep., publicista polsk;^ 
(♦ 1803 V Konopiskdch), vzdSlav se ve Var- 
savS slou2il v ministerstvu financi a byl spolu- 
pracovnikem casopisfi >Korespondent War- 
sza\vski« a »Tcmida poIska«. Od r. 1829 byl 
knihovnikcm spole^nosti pfatcl nauk a za 
povstdni r. 1830 stal se hlavnim redaktorem 
»Gazety polsk6«, v nii hiu\ prava lidu proti 
5lecht6. Vyst^hovav se do rrancie pfipojil 
se k republikdnsk;^m kruhfim, na£e2 r. 1849 
vypuzen byl z Francie a teprve r. 1853 vrdtil 
se do Pafize. Byl t6i spolupracovnikem >De- 
mokrata polsk<Sno« vychdzcjiciho v Lond^nfe. 
O sob£ vydal: Investigentur omnes sententiae 
€t loci juris romani, quotquot in Cadlubcone 
occurant et indicentur fontes eorum (VarSava, 
1827); Les derniers moments de la revolution 
de Po!ogne en i83i (Pafii, 1833); Considera- 
tions sur la nationality franc, en XVIII siecle 
•(t., 1842); Je^uici w Polsce (t. 1861, rozmno- 
ien^ v^tah z Moraczewsk^ho) ; /?^vm i Polska 
(Lipsko, 1863). 

Jansa: 1) J. Leopold, houslista a hud. 
«kladatel iesk^ (* 1797 v Usti n. O. — f 1875 
ve Vidni), sjn tovdrnfka suken, jii v litl^m 
mlddi udil se hfe na klavir, housle a varhany, 
.avSak Idska k houslim propukla v nSm te- 
jprve za gymnasijnich studii v Brn€. Obrdtiv 
se do Vidn6 r. 1817 studovat prdva zdoko- 
naloval se v harmonii u £m. Forstera a nd- 
vodem Vofi§kovJm i vlastni pili jako housli- 
:sta tak vynikl, ic vedle Mayscdera a B5hma 
vdinosti nabyl vefejn^mi koncerty. R. 1823 
jmenovdn Clenem kapely hrabSte Brunsvika 

V Uhrdch, avSak po roce povoUn do cisafsk6 
kapely do Vidnd. Po smrti Schuppanzighovfe 
pokracoval v kvartetnich konccrtech timto 
zaloien^ch a vyvedl ensemble svfij na vyni- 
kaii'cf stupeA dokonalosti. R. 1849 konccrto- 
*val V Lond^nfi ve prosp^ch uherskj'ch uprch- 



likfl, za£e2 z dvorni kapely byl propuStSn a 
do Vidn6 teprve r. 1869 vrdtiti se sm61, kdy 
cestou milosti obdriel v^sluin^. Die popisu 
Wasielewsk^ho (»Die Violine und ihre Mei- 
ster«) hra J-sova vyznaCovala se Cistotou a 
hladkosti, ale trpSla pon6kud tuh]^m a tuzc 
vyzdviienjm ramenem, kter^ ztSiovalo voln6 
a sm6l6 vedcni smydce. Ze 2dk5 J-sov;^ch 
vynikla zvla§t6 Vilma Ncrudovd. Skladby jcho 
nesoucf se z ^dsti leh^fm slohem zdbavn^, 
z dasti razem instruktivnim t^Sily se sv^ho 
£asu V N^mccku zna£n6 oblib6. Mezi nimi 
naMzaji se 4 houslov^ koncerty, koncertni 
rondo pro 2 housle s orchestrem, 8 smyCc. 
kvartet, 3 tria pro 2 housle a violoncello, 
36 hpusl. duet a ranoho drobn^ch pi&9 pro 
housle, pak graduale pro 4 mu2sk^ hlasy, 
offcrtorium pro tenor, housle, sbor a or- 
chcstr a j. t^ 

2) J. Vdcla V, krajindf £es. (♦ 1859 v Rovn^), 
2dk akademie pralsk^ (za Lhoty) a videfiski^, 
na kter^ito dostalo se mu ceny Fugerovy za 
komposici Moj{ii na hofe Sinai. Zije v Praze, 
podnikaje studijni cesty po Cechdch a na jih, 
zcjm^na do Dalmacie. rfivodn^ hodlal v6no- 
vati se malb6 figurdlnf, ve kter^mito oboru 
provedl hlavne komposici Kain a Abel, po- 
zd6ji naSel v.^ak svQj obor v krajindfstvi, 
pfedcvSim pak v zachycovdni' a podavanf 
intimnich ndlad prost^ch krajfi ^esk^ch a 
mfeniv^ch iStvarfl oblohy, odr^iejicich se vc 
velik<xh rybnfcich jihodesk^ch. Ovlddd stejnS 
techniku aquarcllovou jako olejovou. Z aqua- 
relle jeho sluSi uv^sti pfedevsim fadu listfl 
z praisk^ch ulic, pohlcdy na historick^ a um£- 
Icck^ pamdtky (v majctku krdl. hlav. mfesta 
Prahy), jako jsou: Kostel sv. Vdclava; Mustek 
u Certovky\ Sv. Trojice v Podskali] Sv. La^ar; 
B^v. kaple sv. Jana na Zdbradli] Na Prddle; 
Mosteckd v&[ malostranskd; U yojvod&; Cervend 
ulice; Ko\ni ulice\ Pred bjrv. Uje\dskou branou; 
Byv. kaple sv. Ludmily; Pohled na Hradcany 
od brehu letenskeho; Vojtisske ndmisti\ Pred Un- 
geltem ; U Cisaf'skjrch ; Z Karmelitskiho nam. ; 
Slavatuv portal na Smichov^; NdJuofi u Capku 
na Pofiii\ Kaple na letenske strdni; Vchod do 
Vojvodsk^ulice; Staromist. radnice; Na Zdera\e\ 
Portal u P. Ma fie Sni^ne; jynskd ulice; Cast 
staromist. ndmisti\ Kostel sv. Karla Bor.\ Mei- 
si ova ul.\ Semindfskd ul.\ V iele-^nj^ch dvefich\ 
U^late hv(^dy\ Sv,Anefka\ Betlemske ndmisti \ 
Hradcany \ Linhartske ndmisti \ Sv. Vdctav\ 
Helmovske mljhty a j. Z ostatnich jcho obraz& 
uvadimc: Klokoty (aquarell); Studie le \dmkit 
jindrichO'hradeckehn ; Cemd kuchyni (t.) ; Kaple 
tehof ^dmku; Rotunda (t.); Arkady v tr^etim 
nddvori teho^ \dmku\ Studie \ Quarnera \ V Lah- 
skem ditlu v Krkonosich ; Zvikov ; Motiv \ Opa~ 
tie; Z Tater; Z Julskfch Alp; Z Krasu; Kor 
stelik na ndrodopisne vjrstavi v Pta^e iSgSi 
fiip; Hrubd Skdla; Certova stina; Z Krajnske 
Gory; ^ htrie; V\nik Sdvy; Motiv \e Stern- 
berka; Pod Mojstrogou (posledni ti^i v maj. 
>Sv6tozora«) ; Zimni ndlada; Z Krumlova; Na- 
dvjri slovinskeho statku; Chata slovinskd; LO' 
dice f Chioggie; Pohled na \dmek jindficho^ 
hradccky; SUnice u Nadijkova; Bechyni; Mo^ 



Jansdorf — Jansenius. 



31 



tiv u Suiaku; Mdk\ Motiv u Trbife; Novi 
Erceg; Rybnik u Diboh'na] Motiv na Vaj^aru 
V Jindf. Hradci\ Lesni tun v obofe (i.); Cerny 
rybnik u Didchova (majetek »Zlat6 Prahyc); 
Rybnik Tisi' u Treboni (1896); Pisek\ U Stfi- 
b*'ne na Sd\avi\ Na Ncfdrce v Jindf, Hradci; 
Studie \ Adrie\ Pfiboj\ Mangard] Vchod do 
Divoke Sdrky; Ndlada ^od Lu^nice; Studie 
^ Dalmatska\ Siroko; Odoli Fysuice] Pohled 
\ atelieru na Petfin; Stidt-y' veder; Hlubokd 
cesta (1891); Rabstein u Krumlova{\%92)\ Dum 
u Ru\e V Krumiovi (1892); Praelatura (tamt. 
1892); Motiv i Boky Kotorske (1895); Rip 
<1895); Pr'iboJ na Riviere (1896). Provddi 6etn^ 
fllustrace pro Ottovy Cechy, Zlatou Prahu, 
SvStozor a i. J-k. 

Jansdorf, ves v Cechach v hejt. litomySl- 
skem, viz Janov 1). 

JaAsemin [kinsmen], franc. Jasmin fias- 

men I jest bdsn. jm^no slav. vlaseirkafe a lid. 

basnika JakubaBo^ (1 798-1864), pf edchddce 

felibrfl. Narodil se v Agenu v Gascogni. Psal 

feci sv^ho kraje, ndfecim provengalstiny, gas- 

cofiStinou. Je to fe6 lisednd, V]^razn4, mu2nd, 

dialekt Jindficha IV. J. vydal V. 1825 svaze- 

<ek bdsni Papillotos (Ndvlasky), kter6 se staly 

2ihy slavn^mi. Basnik, jen2 pocal zpivati mlu- 

vou Udu, stal se mildckem cel6 Francie; jcho 

cestv byly zrovna triumfaln^. V Pafiii pfi- 

Jimala jej aristokracie, ministfi, kral sam; 

-Sainte-Beuve napsal o n6m nadsen^ clanck 

a nazval jej languedock^m Manzonim. TH 

Lamartine a Nodier jej slavili, jako pozd^ji 

Mistrala. R. 1852 ud^lila mu Akademie franc. 

velkou cenu 5000 frankd a k jeho cti dala 

raziti medailh du poete moral et populaire^ 

jak jej nazjval Villemain, jeni v Akademii 

o n6m fecnil. J. zemfel ICasten a slavn^ 

T. 1864. dockav se bohat^ho rozkvStu pro- 

vcngalskdho 2ivota a pisemnictvi, jeho2 byl 

jednim z prv^ch pfedchfidcii vedlc Bellaud'a, 

Gaudelina a Sabolyho. Roumanille a Mistral 

sli V jeho SlepSjich. Jeho dfla hlavni jsou 

IcromS »Papillotfi€: LAbuglo de Castel-Cuiiie 

(SlepA z C), Fran^ouneto (Frantiska), Maltro 

Tinnoucento (^ileni Marta), Mous soubenis (M^ 

vzpominky), Moun boyatche a Paris (Ma cesta 

do Pafiie). feec, kterou psal, neni tak vy- 

tHbena, jako nyni u felibrfl, jest v ni mnoho 

francouzsk^ch iivlfl, prvkfl nestejnorodych. 

<J. je samouk, ale prav^ bdsnik. Horouci la- 

5ka k fe6i a rodnd zemi, tvflr^', bezv6doma 

inspirace, duse pina lasky k lidu, utrpcni a 

nestdsti iivota, sinysl pro krdsu pf irody, samo- 

rostl^ humor i slzici soucit, to jsou znamky 

jeho poesie. O J-ovi mnoho psano: Smith, 

Jasmin poet, barber, philantropist ; E. Portal, 

ScTitti vari di lett. prov. mod.; Donnadieu, 

Les prdcurseurs des F^libres. Paul Mari^ton, 

iancJdf Felibrige, napsal o nSm v^tSi studii. 

Sebran^ spisy jeho vydal Boyer d'Agen s franc. 

pfekladem ve 3 dilcch s rytinami. Bska. 

JanMBUi 1) ^' Ennenchel viz Encnkel 

To no 

'^ 2) J. Kornel viz Jansenius Cornelius. 
JanBBniMainBf J^n^^^istd viz Janse- 

Alius 2). 



Janseniiui: 1) J. Cornelius (starsf), bi- 
skup gentsk^ a excgeta (♦ 1510 v Hulst6 

V Nizozemich — f 1576). Studoval v Levnfi, 
stal se r. 1534 uditelem exegesc v pracmonstr. 
kld§tefe tongerloosk<5m. pfijal r. 1542 faru 

V Kortrijku a povyScn r. 1562 za doktora 
theologie v Levnfe, kdei takd ujal se profcs- 
sury a r. 1563 stal se dSkancm pfi koUeg. 
kostele sv. Jakuba. Vypravcn byv od univer- 
sity ke sn^mu Tridentsk6mu t!idastnil se po- 
slcdnfch scd6ni koncilu a byl spolupracov- 
nfkem feimsk^ho katechismu. Krdl Filip II. 
jmenoval iej prvnim biskupem v Gcnt6, kte- 
r^ito ilfaa J. nastoupil r. 1568. ZaIo2iI velk^ 
semindf v Gente a pofddal dv6 diecesni syn- 
ody. Vydal : Concordia evangelica (Levno, 
1549), spis pozdfeji rozmnoicn^ novym di'lcm: 
Comme tar it in concord iam et tot am hiytoriam 
evangelican (t., 1572), a fadu kommentdffi ke 
kniham Star^ho zdkona. 

2) J. Cornelius (mladsi), biskup ypernsk^ 
a duchovni pflvodce sekty jansenistu(* 1 5*^5 
v Ackoyi v Nizozemich — f 1638). Studoval 

V Levne filosofii, theologii v kollcji papczc 
Hadriana VI., kterou f idil tcnkrdte Jakub Jan- 
sonius, stoupencc nauky Baiovy a protivnik 
jcsuitfi. Po r. 1604 J. odebral se do Pafifc, 
kdei mu pi^itcl jeho Jean du Verger de Hau- 
ranne opatfil misto vychovatele. Pobyv zde 
asi dv€ 16ta op6t k vyzvani du Vergera pfe- 
sidlil se za nim do Bayonny. Tamni biskup 
porudil mu spravu nov6 kolleje. Oba mladi 
kndii, J. a du Verger, zabj^vali se horliv6 
thcolog. studicmi. R. 1617 J. navratil se do 
Lcvna a pfijal misto pfedstaven^ho v nov6 
organisovand hollandsktS kolleji sv. Pulchcric. 
Stav se r. 1619 doktorcm theologie pfcdndscl 
na university cxegesi a zjednal si rukopisn^fm 
kommentafcm k Pentateuchu a jin^mi spisy 
slavn^ jm^no. Ve sporech university levcn- 
sk6 s jesuity J. byval vyslancem ke krdl. 
dvoru §pan^lsk^mu, jcmu£ zavdfecil se nc- 
mdlo satiricki^m spisem Ma^s gniiicus (Levno, 
1635), kterym tepal neupfimnost politiky fran- 
couzsk^ch kralA k cirkvi. R. 1636 jmenovdn 
byl od'krdle Filipa IV. biskupem ypernsk^m. 
Dokonav po 201et^ prdci pfedni dilo sv^, jed- 
najicf o milosti bo2i podle zdsad sv. Augu- 
stina, vy2ddal si k n6mu s poc^atku r. 163S 
krdl. imprimatur. AvSak ji2 dne 6. kv. t. r. 
zemfel. O sm$§leni d-iov6, ie stfedovekou 
scholastikou bylo prav6 ufeni kfcsfanskd za- 
temn^no, a o ndklonnosti jeho k naucc BaiovS 
v6dSli pfatel^ i protivnfci zesnul^ho. Jesuits 
pokouScli se zabrdniti, aby spis Augustinus 
nebyl vyddn tiskem, ale pfatel^ J-iovi Fro- 
mondus a Calenus dokonc^ili pfccc tisk jeho 
ve tfech svazcich, nadepsan^ch: Cornelii Jan- 
senii, episcopi iprensis^ Augustinus seu doctrina 
s. Augustini de humanae naturae sanitate, aegri- 
tudine, medicina adversus Pelagianos et Miissi' 
lienses (Levno, 1640). Ve spisc shledivaji se 
n^kter^ bludy, subtiln6 sic, ale tim zdva2- 
n6j§i, zc auktor u6inil je du§i ccl<5ho systdmu. 
Uvadi'm jen zaklad chybn^ argumentace: Hfich 
prvotni pokazil lidskou pfirozenost. ^adosti- 
vost zl^ho jest nasledck onoho pokaicni a 



32 



Jan$enville — Janske pohori. 



vlastni podstata hfichu xl6di6n^ho. Clov^k 
pozbyl tak^ nadpfiroscn^ho daru, t. j. schop- 
nosti milovati Boha. Pfirozenost lidska nemd 
sily, aby odporovala hnuti ke zl^mu, jestliic 
pflsobenim milosti bo2{ nepronikne clov6ka 
hnuti k dobr^mu, relativnS siln^jSi. VAle ne- 
mdie odporovati z\6 iidosti, jestlife hnuti 
kc zMmu siln^jSi jest neili hnuti milosti bo2i. 
Pape2 Urban VI II. r. 1642 zak^izal ^teni nejen 
J-iova >Augustina«, n^bri i vSech polemi- 
ck^ch spisd, kten§ za pM^inott jeho byly vy- 
ddny. Nicm^ng nepfestali pfdtel6 auktorovi 
ve Francii, du Verger a po nim Antoine 
Arnauld (v. t.)i ujimati se >Augustina«, 
kdc2to Jesuit^ dokazovali, 2e ve spise torn 
obsaieny jsou dldnky, zavr2en6 ji2 od papeiA 
Pia V. a S-ehofe XUl. Syndik Sorbonny Nic. 
Cornet pfedloiil r. 1649 sedm dldnkfi ze spisu 
J-iova a z knihy Arnauldovy »De la fr6- 
quente communion* theolog. fakult6 v Pa- 
fiii, na^ei po udinSn6 redukci p^t ddnk^l 
z nich bylo v Rim6 zkoumdno a zavrieno 
konstituci fxapeie Innocence X. ze dne 31. kv. 
1653. Arnauld a jeho stoupenci utekli se k v^- 
mluv^, 2e zavrzen^ dldnky nejsou obsaieny 
V >Augustinu<, aspoft ne v tom smyslu, jak^ 
se jim podkladd. V min^ni tom betrvali i pfes 
konstituce papeie Alexandra VII. z r. 1656 
a 1664, vc kterjch v^slovnfe bylo uvedeno, 
2e on^ch pet dl^nkfi jest vyftato z dila J-iova 
a zavrieno ve smyslu, jak^ on jim pfiklidal. 
Alexander VII. iddal, aby duchovenstvo fran- 
couzsk^ na zvlditnim lormulifi stvrdilo sv^m 
podpisem, 2e chcc posluSno b^ti pape2sk^ch 
bull a 2e zavrhujc ony ddnky. ^ Odpor ttyf 
biskupfi proti absolutnimu znini pap. konsti- 
tuce z r. 1664 posilnil jansenisty k dalsi oppo- 
sici. R. 1668 poddali se sice biskupov^ pa- 
pc2i Klemcntu IX. a znovu podepsali formu- 
laf jim pfcdlo2en;^, ale s restrikci, pfed pa- 
pe2em zatajenou, 2e jest rozdil ciniti mezi 
faktero, zda J. u^il dlankfim mu pi^iditanyro, 
a mezi pravem cirkve zavrhovati bludn6 dl^nky 
(question du fait et du droit), Zatim rozSifil se 
jansenismus po Francii a pronikl do n6kte- 
r^ch duchovnich kongregaci. Takd v fielgii 
a Hollandsku pfib^valo mu rozhodnVch pfi- 
vriencfl. Po Arnauldovi (f 1694) byf hlavou 
jansenistd P. Quesnel, jen2 ve spise sv^m 
»Le nouveau Testament*, obyicjnfi »Reflc- 
xions morales* zvan^m, ulo2il tresf bludnd 
nauky J-iovy. Pape2 Klcmcnt Xl. r. 1708 za- 
kdzal cteni a rozlifovdni knihy pod trestem 
cxkommunikace, a kdy2 francouzskd parla- 
menty i n£ktefi biskupov^ tomu odpirali, vy- 
dal dne 8. zdH 1713 konstituci >Unigcnitus«, 
kterou 101 dl^nek ze spisu Quesnelova byl 
censurovdn. Arcibiskup pafi2sky kard. Noail- 
Ics a 15 jin^ch praclatd vzpecovali se pfi- 
jmouti bcz podminky pape2skou bullu. R. 1716 
i Sorbonna a university remeSskd a nanteskd 
vyslovily se proti ni, ha£e2 kard. Noailles a 
nftktcfi t)iskupov6 appellovah r. 1717 k pH- 
stimu obecn(5mu koncilu. Klemcnt XI. vydal 
r. 1718 novou bullu »PastoraUs officii*, pro- 
hldsiv za vyobcovanc** z cirkve ty, kdo2 by 
ncpfijah konstituci >Unigenitus<. Poddanim 



se kard. Noaillesa r. 1728 appellants byli 
sice oslabeni, nicm6n6 trvali jcitS pfi strand 
jejich tfi biskupov^ a mnozt 61enov^ feholi. 
Pf edstiran^ z^zraky na hrobS i^hna Frangoisa 
de Paris (f 1727), jen2 b;^val horliv^m appeU 
lantem, a ekstase t. zv. konvulsioniffi na hfbi- 
tovS sv. Medarda u hrobu Fran^oisova a na 
jin]^ch mfstech v Pafi2i vice Skodily^21i pro- 
splly klesajici strand. Kn£2i-ap(>cllanti pro- 
pfijdovali se soukromi laikdm sekty za zpo- 
v£aniky, a kdy2 arcibiskup pafi2sky Beau- 
mont po^al tomu brdniti, parlament r. 1752 
ujal se jansenistA. V dob^ revoluce a potom 
a2 do naSi doby ji2 jen jednotlivci nebo menSi 
spole^nosti pfidr2ovaly se ndzorA Queshelo- 
v;^ch. V Nizozcmsku, kde2 pfedni appellant! 
z Francic dochdzeli dto^iStd, zpfisobeno bylo 
hnutim jansenistickym cirkevni schism a. 
Kapitola v Utrcchtl zvolila si toti2 r. 1723 
bez v6domi apoStolskd stolice Cornelia Stee- 
novena za arcibiskupa, jemu2 pak suspendo- 
van^ biskup Dominik Varlet uddlil sv^eni. 
Ncistupce SteenovcnAv arcibiskup Meindarts 
obnovil jeStd biskupstvi harlemsk^ a deven- 
tersk^ r. 1742, aby schism, arcibiskupstvi 

V Utrecht^ i pro budoucnost bylo pojiSt^no. 
Je2to biskupov6 tamni nechtdji uznati plat- 
nost bully »Unigenitus«, trvd schisma utrecht- 
skd cirkve posavad. Hnuti Jansenistick6, na- 
mifen6 od po^itku proti jesuitCim, do&loohlasu 
i V NSmecku, Rakousku (viz van Swieten 
Gottfr.) a Itahi (viz Pistojskd synod a). — 
Srv. Leydeckcr, Historia Jansenismi (Utrecht^ 
1695h Rapin, Histoire du Jansdnisme (Pafi2,. 
1865); Schill, Die Constitution >tJnigenitus« 
(Frciburk, 1876) ; Vandenpeerenboom, Corne- 
lius J., septi^me dv^ue cl'Ypres, sa mort, son 
testament, ses dpitaphes (Bruggy, 1882). Vac. 

JaAsenville [d2ensnTil], okres (division> 
uvnitf britskd osady kapsk6, sz. od Port Eli- 
zabeth, prostoupen^ horami Winterhoeksk^ml 
a protdkan;^ Zondagem (do Indickdho oke^nu). 

V lirodn^m a dobfe vzddldvan^m tomto kraji 
bydUlo r. 1891 na 4980 km} 9353 ob., z nichi 
bylo 4179 bdlochfi, hi. boerA, 1928 Bantfi a 
2246 Koi-koin5. HI. m^sto J. na lev. bf. 
Zondagu V kraji zvan^m Zwart Ruggens, na 
ceste z Port Elizabeth do Graaf Reynetu, ma 
557 ob. (1897). 

JaiuiM lAind V Cechdch viz Ldzn6 
Janskd. 

JaiuiM pohoH (Verchojansk^ p.) pro- 
stira sc v sibij^sk^ oblasti jakutskd jako od- 
hofi Stanov6ho pohof i od 64' 30* s. 5. nejprve 
k z^p., potom od listi Aldanu k ssz., snilujic 
se posture a pfcchdzejic v sevcrni tundm 
sibifskou. Nejv^tSi v^Ska jeho obnasi 1430 m, 
jedin^ pfechod pfes n6, jim2 vede vercho- 
jansky trakt, le2i ve v^ii 1220 m, jsa z jihu 
t£2ko pfistupn^ a lizky. J. p. se sv^mi v<^- 
be2ky jest rozvodim fck Aldana, Leny, Incli- 
girky, Kolymy, na jeho sever, svahu pak pra- 
meni se f. Jana. A^koliv J. p. nedosahujc 
dary vecn^ho sndhu, jest pfcce pfi prame- 
nech fck na n6m vznikajicich kryto po cel^ 
rok ledovci dlouhymi 2—3 km. Geologickfe 
slo2eni J-ho p. jest jednoduchd, nebof skUda 



Janson — Jansscn. 



33 



se tdm& vcskrze z piskovc& a hlin bfidli£- 
natych, kter^ prostoupeny jsou loiisky ka- 
menneho uhli, kdc2to z uiitedn^ch rud vy- 
skytuje se bohatd ruda stfibrna, jc2 se vsak 
pro odlehlost naleziSt^ nedob^vi. V ohledu 
botanick^m tvoH J. p. severni hranici n6- 
kter^ch stromfi, je2 na jeho sev strand vice 
ncrostou, jako: jedle, sosny, jefabiny a j. Od 
J-ho p. vybihi n^kolik pasem pobodn^ch: 
Tas-Chajachtach k sv. mczi Janou a Indigir- 
kou, Tas-Talabach k ssv. mezi Indigirkou a 
Alazejott, Oruglan k ssz. mezi Janou a Lenou, 
ktcr^ vesm^s sniiuji se k sev., kondice u Le- 
dov^ho okcanu nepatrnymi pahorky. — Srv. 
Fr. Wrangel, Reise langs der Nordkiiste von 
Sibiricn (Berlin. 1829). 

JanAOn: 1) J. (Hhcohi*) Julij Eduardo- 
vie. statistik rus. (♦ 1835 v KijevS — f 1893 

V Petrohrad^), studoval l^kafstvi v Kijevi, ale 
pfestoupil na historicko-filologickoa fakultu a 
oddal se soukrom6 narodnimu hospodifstvi, 
nacei pfedndlcl v listavd zemM^Iskdm. Kdyz 
r. 1864 Ustav byl pfeloien do Petrohradu, J. 
na ziklad6 dissertace T^orija renty Rikardo 
(1865) povolin na universitu a na Alexandrov- 
ske lyceum. Vedlc toho pfedndSel v lesni- 
ck^m institute a ve vySiich iensk^ch kur- 
sech. V 1, 60tych lidastnil se t€i vj^pravy 
k prozkoumdnt hospodafsk^ho prdmyslu a 
obilniho obchodu v jihozap. Rusku. R. 1870 
dosahl doktoratu dissertaci O napravlenijach 

V naucnoj obrabotk€ nravstvennoj statistiki. Od 
r. 1873 byl fad. professorem a od r. 1876 
skutecn^ro stdtnim radou. Zfidil XH m^stskou 
statistickou kancelaf v PetrohradS a spravo- 
val ji do sve smrti. Odborn6 clinky jeho 
pfin^sely »Sbornik gosudarstvennych zna* 
nijc, »2urnal min. nar. pro5v^Scenija«, »Russ- 
kaja the* a j. O sobi vydal: Opyt statisti- 
ceskago i\slidovanija o kresfjanskich nadilach 
i plaUiach (1877 a 1881); Sravnitiljnaja 
statistika Rossiji i \apadnojevropejskich gosu- 
darstv (1878—1880, 2 d.); SravnitHjnaja sta- 
tistika naselenija (1893). Hlavni spis jeho 
Tiorija statistiki vyznamcndn od akademie 
petrohradsk^ premii D. A. Tolst^ho a zlatou 
niedailH. ^>ifr. 

2) J. Paul, politik belgick^ (* 1840 v Her- 
stalu u Lutichu). Vynikaje velmi siln^m hla- 
sem, pro n^j2 zvdn I'homme boulet — d^lova 
koule — , a v^mluvnosti usadil se jako advo- 
kdt v Brusselu (1862) i proslul mimo jind 
hlavni obranou — byC neilsp£§nou — anar- 
chistfi V Monsu (1888). Sou(^asn£ i!i^astnil se 
piln^ schdzi pracovnich tfid jako obhajce na- 
zor6 republikanskych a socialistick^xh. Jsa 
hlavou radikalfi potiral nejen ultramontdny, 
ale i Fr&re Orbana a jeho stranu, zasazuje 
se hlavn6 za odstrandni konskripce a za v§c- 
obecnd volebni prdvo. R. 1867 propadl sice 
malou menSinou pfi obecnich volbach v Brus- 
selu, aviak r. 1877 zvolcn za Brussel.do druhe 
komory. Zajimavd bylo jeho prohlaseni v kan- 
diditni feci. fe. dokud bude miti Bclgie po- 
ctivdho krale, nebude mysliti na propagandu 
republiki.nskou, sociilni otazky ze tfeba fe- 
jiti cestou pokoje a smiru, z pfesvedceni a 

Ott5v Slovnlk NaufQ^, iv. XIII. 33/10 zSg? 



na zaklad^ svobody. V komofe vystupoval 
proti nebezpe^i klerikalnimu a podporoval 
s po^dtku novou viddu Fr&re Orbana a jeho 
strany; teprve kdyi ho neuspokojilo vladn( 
rozSffeni priva volebniho. utvofil radik^lnt 
kfidlo, jini2 liberdlni stranu sice rozbil. ale 
dopomohl k vlade ultramontdndm. 1 sdm pro- 
padl pfi nov^ch volbach (1884), zvolen v^ak 
do obecni rady. kdo jc posud. Na novo zvo- 
len do komory r. 1889 pomoci mtrn^ch libe- 
ral&. Zde navrhl zmc^nu volebniho radu, je2 
sice zavrzena. ale pom^ry nastavsi, spojend 
i s krveprolitim. vynutily v ndsledujicich Id« 
tech (1891—93) s nepatrnjf'mi v^^jimkamt vSc- 
obecn<5 volebni pravo, hlavni zdsluhou J-ovou, 
jenz pfijal v torn system Nyssensftv za svfij. 
J. sam zvolen die noveho fadu volebniho te- 
prve V uiSich volbach (1894), kdcito hberd- 
lovd Smahem propadli. 

3) J. Kristoffer Nagel, spisovatel norsky 
(♦ 1841 V Bergenu), studoval theologii a stal 
se ucitelem na lidovd vys. Skole v uausdalu. 
Patf il k horliv^m »maalstraevere«. ktcf ii v na- 
staldm prdvd ruchu snaiili se o ustaleni na- 
rodni fe^i (landsmaalu) Ivarem Aasenem upra- 
vend. R. 1882 odst^hoval se do Ameriky jako 
pastor unitdfskd spole^nosti skandinavskd. 
Napsal (v landsmaalu) fadu sclsk^^ch povidek, 
tehdy oblibendho thematu, pln^ch svHi a 
vfeld ndlady: Fraa Bygdom (1865); Han og 
ho\ Marit Skjolte {\Sti)\ Tor grim {U12)\ Den 
Bergtekne (\%'Tb)\ bisnfe Norski Digt (1867) a 
Sigmund Bresteson (1872), tragddii Jon Arason 
(1867); moderni drama En Kvindeskjaebne 
(1879, v liternim jazyku); histor. romin ze 
XVI. stol. Fraa Dansketidi (1875); novelly: 
Austanfyre sol og vestanfyre maane (1879); 
Praeriens Saga (1885); Fra begge Si der Ha- 
vet; roman Sara (1891). Mimo to vydal nfe- 
kolik theologick^ch spisfi a broSur, pfed- 
naSek {Foredrag, 1894, Aegteskab og Skiis- 
misse, 1895), popish cest pt> Island^. Italii, 
Americe a j. HKa. 

JanMen: 1) J. T. W. Theodor, ryjec 
nSm. (♦ 1815 v Jubberde — f 1894 v Diissel- 
dorfe), 2dk dUsseldorfske akademie za prof. 
J, Kellera. Z jeho listfl uvadfme: Sdvstiva 
o prdidnindch) Vesnickd skola (obd die j. P. 
Hasenclevera) ; Hrdci v hddce; Zachrdnini stro- 
skotanych (die R. Jordana); Luther ^apaluje 
pape\skou bullu (die Lessinga, 1861). 

2) J. (zansan) Pierre Jules Cesar, franc, 
astrofysik (* 1824 v Pafifi). feditel astrofys. 
ustavu V Meudonu u Par ize, akademik a clen 
Bureau des longitudes. Vyznamenal se ve 
fotografii hv6zdafske zhotoviv obrazy slunce 
a mSsice. od r. 1866 pak cetn^mi pracemi 
spektroskopick^'mi. R. 1862 dokazal sodik ve 
vidmu hv^zdy a Oriona. R. 1868 podafilo se 
mu ukazati, ze spcktroskopem kdykoli Ize vi- 
deti protuberance slunec^ni. Napsal o slunci 
Sur les progres recents de la physique solaire 
(»Annuaire«, 1879). R. 1881 uiifpoprvd foto- 
grafic a spektjoskopie pfi vlasatici. Takd foto- 
grafii hvdzdni piln^ se zam^stnaval; napsal 
o torn: Les methodes en Astronomie physique 
(»Annuaire«, 1883); La photometrie photogra- 

3 



34 



Janssens — Jantar. 



phique (t., 1895); L'dge des itoiles (l., 1888) a 
mn. j. poiedndni. VRy. 

3) J. Erik, n^boiensk^ blouznivec, viz 
LUsare. 

4) J. Johannes, katol. theolog a historik 
nfem. (♦ 1829 v Xantech — t 1891 ve Frank- 
furtu n. M.), habilitoval se r. 1854 v Mun- 
steru pro historii, ale t. r. jeSt^ pfijal pro- 
fessuru htstorie na gymnasiu t'rankfurtsk^m; 
r. 1860 dal se vysv^titi a r. 1880 stal se apo- 
Stolsk^m protonotirem. Roku 1875 volen byl 
na ftSsk^ sn6m, kde ve stfedu zasedal. J. 

Jest historik sm^ru pHsnS ultramontdnnfho, 
Lter^ jmenovit6 proti n&mcck^ reformaci po- 
lemicky se obract a tuto vini'i 2e podvrdtila 
zddrn^ rozvor kulturnf, jak^ se po^itkem 
XVi. stol. V N^mecku jevil. Cini tak v hlav. 
sv^m dile Cesehichte de^i deutschen Voikes <eit 
dem Ausgange des Mitteiaiters (Freib., 1877 
a'2 1894, sv. 1—8; pokraduje L. Pastor). V po- 
lemice odtud vzeSl^ odpovidl sv^m kritik&m 
vc spisech An meine KriUker (t., 1882) a Ein 
^weites W'ori an meine Kritiker (1883). Mimo 
to sepsal: y\1bald von Siablo u'nd Corvey (1854); 
Frankreichs Rheingeiuste und deutschfehidliche 
PoHtik in fruheren Jahrhunderten (2. vyd. 1883); 
Schiller als Historiker (2. vyd. 1879); Zur Ge- 
nesis der ersten Teilung Polens (1865); Zeit- 
11. Lebensbilder (4. v 1889) a i. Srv. Schwann, 
Joh. J. und die Gesch. der aeutschen Refor- 
mation. 

6) J. Peter Tohann Theodbr, mah'Fn^m. 
(• 1844 v Dusseldorf<&), syn J-a 1), Wk diisseld. 
akademie za C. Sohna a w. Bendemanna. Dal- 
Siho vzdildni nabyl v Mnichov^, Drdid'anech 
a v HoUandsku. V^chodiskem jeho byly li- 
ncdrnf koncepce Cornellusovy, kartony Re- 
thelovy a pathetick^ historie sm^ru uallai- 
tova a Pilotyho. Poprv^ upozornil na sebe 
jako vit^z V konkurrenci crefeldsk^; kartony, 
kter^ V tamfijSi radnici provedl (1869—73), 
pfedstavuji sc^ny z pov^sti o kmleti cheru- 
sk^m Arminiovi v 6 obrazech. Ddle pochodi 
od n£ho: vlys z pov^sti o Prometheovi (ve 
11. sale Corneliusov^ v Nar. galerii berh'nsk^, 
spolu s Bendemannem); 9 obrazfl z d^jin ra6- 
sta Erfurtu (v tamni radnici, 1881); 9 kom- 
posic znazornujicich pr&b^h lidsk^ho 2ivota 
(v akademii diisseld.) ; A. Achenbach, podo- 
bizna (1891 pro Nar. gal. berl.); Vychovdni 
Bacclta (1883); Bitva u FehrbelHnu (1884); 
Bitva u Torgavy (1888); Bitva u Hohen fried- 
berka (1890), posledni tfi v berl. ZbrojovnS; 
Mnich Dodde v bitvi u ^onngenu (1893. gal. 
dusseld.) a j. Od r. 1877 jest profcssorcm na 
akademii sv6ho rodilt6, kde r. 1895 byl i rek- 
torem. J-k. 

6) J. Karl, sochaf n£m. (* 1855 v Diissel- 
dorf£), od r. 1893 professor akademie diissel- 
dorfskd, jeji2 byl lakem a kde dostalo se mu 
r. 1878 ceny fimsk^, na£e2 r. 1881 do 6.ima 
cestoval. Provedl r&zn^ nihrobky a Ryn se 
svy-mi sesterskymi i^ekami (s J. lushausem 
k dusseld. slavnosti uvit^ni cis. Vif(6ma). J-k. 
Janiieiui: 1) J. Abraham st, malff vlam- 
sk^ (* kol 1575 — t 1632), idk Jana Snel- 
lincka. R. 1601 pfijat za mistra do cechu 



sv. LukdSe, v n6m2 r. 1606—07 byl d^kancm. 
Na to cestoval do Italie a vrdtiv se stal sc 
r. 1610 dlcnem bpolednosti toman istfi. Jako 
malif zaujimd J. po strince technick^ a ko- 
loristickd pPedni misto po Rubensovi. Dfla: 
Vy^vdni krdlu (antverpsk6 mus.); Madonna 
(t.); Allegorie stdH (v Brusselu); Vertumnus a 
Pomona (v Berlin*); Meleager a Atalanta (t., 
ob* vespolek se Snydersem); Satyrove po^o- 
rujf Dianti s Nymfami (v Kasselu); Venuie a 
Adonis (ve Vidni); Kladeni do hrobu (v kar- 
melitdnsk^m kostcle v Antverpich^, Madonna 
se svatymi (t.) ; Ecce Homo (kathedrila v Gcntu) ; 
Snfti $ kH^elt.). — Syn jeho Abraham J. ml. 
byl tH malifem; do cechu pfijat r. 1636. J-k. 

2) J. Cornelius, zvan^ J. van Ceulcn, 
holl. malif podobizen (* 1593 v London* — 
t 1664 V Amsterdam* ncl>o v Utrecht m. Pra- 
coval pAvodn* v London*, ale za obcansk6 
vilky odcscl do Middelburgu, kde r. 1642 byl 
*Icnem cechu. R. 1647 odebral se do Haagu, 
r. 1652 do Utrechtu a konedn* do Amster- 
damu. Jakoito malif podobizen poiival pfiznd 
krdle Jakuba L, jej2 ndkolikrdte maloval. Jeho 
dtla nal^zaji se hlavn* v angl. soukrom^ch 
sbirkdch. 2^ostatnich uvddime: Magistral mi- 
sta Haagu (v Haagu); dv* podobizny v museu 
drdid'ansk^m. jinS v Utrechtu, Rotterdam*, 
Middelburgu a j. J-k, 

3) J. victor Honor*, malif vlamsk^ 
(* 1664 V Brusselu — t 1739 t), iik Vol- 
dersiiv. Byl dvornim malifcm v*vody hol- 
§t]^nsk*ho, jeni po 11 let v ftim* jej pod- 
poroval. Vrdtiv se provdd*l rflzn* oltdfni 
obrazy prostfedni ceny pro kostcly v Brus- 
selu a j R. 1718 povoldn jako dvomi malif 
do Vidn* a tfi l*ta na to cestoval do Lon- 
d^na. Dila: /)/^o ddvd stavfti Karthago\ Spor 
me^i sedmi fenami (v Gentu), Venuie a Adonis 
(v Kodani) ; Strd^ny andil (na hrad* Rolandu) ; 
5i/. Karel Borromejsky (v karmelit. kostelc 
V Brusselu); Sv. Roch (v Mikula§sk*m ko- 
stele t.). 

4) J Francois Joseph, sochaf belgick^ 
(• 1744 V Brusselu — f 1816 t.). Restauroval 
torso vatikinsk* jako2to Odyssea stfilejiciho 
z luku; mimo to provedl: sochu Apollona pro 
park V Brusselu; Ndbo^enstvi a Dobrodinnosi 
pro d6m v Gentu a j. 

Janiteln na Morav* viz JenSt^n. 

z Janitorfa J a n, viz Pulkava z Rade- 
nina. 

Jantar, prom*n*ni pryskyf ice pf edv*k^ch 
jehli^nat^ch stromfl. jest hmotou nekrystalo- 
vanou, bcztvarou *ili amorfni, jei objevuje se 
jako pryskyf ice naSich konifer vc tvarcch hli- 
zovit^ch, krdpnikovit^ch, ledvinit^ch, naka- 
pan^ch, deskovit)xh a pod., zhusta v sob* 
uzavirajici Idtky ciz*, dutinky vzduchem nebo 
vodou napln*n*, zbytky rostlin, zvld§t* *asto 
pfedv*kj hmyz fmouchy, pavouky, mravence), 
vzdcn*ii drobn* nlem^'ia* a pod. J. ncjsa kry- 
stalovan nejevi Stipatelnosti, lom jest miskov^, 
r — 2-5; /i = 105— 110. Barva J-u jest ilutd 
rflzn^ch odstinA; n*kdy bfvA zelenav}, hya- 
cinthov^, modrj, bil^ neb i bezbarv^. dir^; 
lesk jest mastn^; ]. jest prAhledn^ nebo pr&- 



Jantarka — Jantra. 



35 



svitn]^, &isto b^vd tH kalnj, neprfibledn;^, 
oblddkov^. Sou&stky j-u jsou Xyt6i jako pry- 
skyfic jin^ch: uhlik (asi 79%), kyslik (asi 
10-5%), vodfk (asi 10-57o), coi poukazuje 
k empirick^mu vzorci Ci^H^^O; nal^zajf se 
i nepatrna mno2stv{ latek anorganick^ch a 
alcdy siry. J. neni, jako pryskyfice vfibec, 
lu^ebn^ stcjaorodou bmotou, Ize jej rozIo2iti 

V kyselinu jantarovoa, v silici jantarovou a 
ctyfi rAzn^ pryskyfice. Zahfdt nadme se, 
mcknc a vyddvl zvliStni aromatick^ zdpach, 
kter^ se t^i pozoruje, tfeme-li j., pfi demf 
stdva se negativnS elektrick;^m. Ph teplotS 
28J«— 290* C roztapi a rozklidd se; ve vod6 
nerozpustn^, rozpouSti se J. z cdsti v alko- 
holu, aetberu a chl6roformu, tiplnS jest roz- 
pustnj^ ▼ sehnan^ kyselin^ sirovd a Ize iej 
rozloziti ve vfeld kyselinfi dusidn^. Nejdfllc- 
iitejsi naleziSt^ prav^bo j-u cili succinitu, ji2 

V starovd^ku znami, jsou pobf e2. kraje Sambie 
(zvl. okoli Krdlovce). Kurska, Livonska, Po- 
mofan a Jutska; J. nachdzi se tu iako na mistech 
jinjch ve vrstvdcb litvaru tfetihorniho (v t. zv. 
modr^ vrstv6) a druhotnfe v starSfm i mlad- 
sim ndplavu. PfivodnS byl J., rozdcfen^mi 
vlnami v^cbodnibo mofe na bfehy vrien^, 
xvla§t& hojn6 po boufich sbirdn nebo sit^mi 
na blading mofsk^ loven a v otevfen^ch lo- 
mech z »modr6 zera6« vybirdn; v dobS no- 
vejsi t6i potdp6^i na dnu mofsk^m hleddn 
a u Palmnika (Palmnickcn) hloubeny Sacbty 
a ]. praci bornickou tS2cn. Zpdsobem poslcd- 
ni'm produkuje prosluli firma Stantien a Be- 
cker V Krilovci, kterd t^mSf vclker^ obcbod 
« l-cm monopolisuje, ro^nfi asi 300.000 kf(, 
zacei stdtu Prusk^mu, jehoi regdlem jest th- 
icni J-u, rodnS asi 700.000 marek ndjemn^ho 
plati. Asi polovina vjrtSiendho J-u jsou drobty, 
ostatek v6tSi nebo menSi kusy zpAsobil^ 
k zpracovdnt bud* na Sperkov^ karoeny, zvl. 
perle jantarovd, nebo na potfeby kufack^. 
0-y riizn]^ch jin^ch naleziSf nevykazuji kyse- 
liny jantarov^, tak na pf. J. z okoli Lvova 
▼ Halidi, sicilsk^ J. (t. zv. simetit) z ndplavu 
feky Simeta u Catanie, rumunsk^ J. dili ru- 
maenit, Span^Isky J. a j. T. zv. dern^ I. Cili 
gagat nebo jet jest celistv^ hn6d^ unlf. J-u 
podobny jsou nekterd fossilni pryskyfice jind, 
jako grcdanit, kopalin, schraunt a p. Vr. 

Jantarka, Succinea Drapamaucf 1801, rod 
pozcmnich plifl plicnat^ch {Stylommnto- 
^hora), jeni s americk^m rodcm Omafonyx 
d'O. tvofi samostatnou ieled {Succineidae)^ 
zajimavou anatomicky tiro, 2e oba otvory po- 
lilavni, samdi a samici, left sice t^snS vedle 
sebe, ale pfcc odd^lenS, Hmi se bliii vodnim 
pl25m plicnat^m (Basommatophora). Pfcdnf 
tykadia velmi nepatrnd (jako u Auriculid). 
Skofdpka je tenkd, jantarov^ barvy, prflsvitnd, 
omilo zivitcich rychle rostoucicb, bez piStile, 
a dstim velmi prostrannf ni. Systematika t^to 
tkupiny je pro neobycejn^ polymorfismus 
druhfl sem spadajicich nad miru obti2nd a 
dosud dpln^ nekritickd; jest popsdno n^kolik 
podrodii s asi 200 specicmi (ve stf. EvropS 
5 druhfi s ietn^mi odrfldami). Ziji na mistech 
▼clrai vlhk^ch CP^* voddch, n^kdy zcela ve 



vod6) a jsou rozSifeny kosmopoliticky ; zndmy 
jsou od eoc^nu (pdnev paffiskd). Sue. ob'onga 
Drap. patfi k v^znaCn^m konchyliim diluvi- 
dlnfm. Bbr. 

Jaiitarov& kyielina, C^H^O^, jest dvoj- 
sytnd kyselina sloieni CO^H. CH^ . CH^ . CO^H, 
Obsa2ena jest tu a tam v bylinstvu (ku pf. 

V mdku, V nezral^ch hroznech) i v nfikter^ch 
kapalindch pdvodu 2ivoci§n^ho. V mai6m 
mno2stvi vznikd lihov^m kvaSenim cukru 
ddinkem mnoh^ch mikrobA. Tvofi se, okysli- 
Cujeme-li tuky nebo vflbec vy5§i kyseliny 
mastn^ kyselinou dusiCnou; Ize ji upravit 
i suchou destillaci jantaru. J. k. tvofi kry- 
stalky bezbarv^, rozpustn^ ve vodft i v alko- 
holu, nerozpustn^ v aetheru. Zprudka zahfdta 
taje pfi 185^ pfi 235® vi'e, mfinfc se v an- 
hydrid jantarov^ (C/f, . C0\ . O. Dflleiity jsou 
jeji hydroxyderivdty : kyselina jabfecni 
(v. t.) a vinni (v. t). — Amidoiantarova 
kys. viz Asparagovd kys. — S j-vou k-nou 
isomerickd jest isojantarova kyselina, 
C//,.C//.(CO,/f),. OSc. 

Jantarov]^ ol«] (ambrov^ olej), aethe- 
rick^ olej pfipravovan^ suchou destillacf jan- 
taru. Jest to smSs rtlzn^ch terpenfi; v dplnd 
cist^m stavu jest bezbarv^, na vzduchu a svS- 
tlem rychle hnddne, chuti jest ostr<5, ve vodfi 
nerozpustnf, lehce rozpustn^ v alkoliolu a 
aetheru. Uziv^ se ho k pfipravS l^kfl a ve 
vonavkdi'stvi. Pfisobenim kyseliny dusiin^ 
tvofi se z nebo hn^dd hmota, po piimu pach- 
nouci (umdl6 piimo), k podobn^m dcelfim 
nfekdy upotfebena. 

Janthlna Lamarck 1799, zdstupce Celedi 
Janthinidae kttnobranchiatnfch plifl pfedo* 
2abr^ch, vyznaien]^ rozcklan^mi tykadly, za- 
krndHma oCima, siln6 vyvinut^m epipodiem 
a tenicost^nnou, nizce kuielovitou ulitou vio- 
lov6 barvy (zejmcSna base ulity je krisnfe sytfi 
lildkovd). 2ldzy noini vylu6uji vazk^ hlen, 
jeni slou2i zvifeti za plavadlo, jsa k tomu 
dCelu prostoupen ietn^mi drobn^mi bublin- 
kami vzduchov^mi (v pfcdni nalevkovit^ Cdsti 
nohy chova J. v obalu hust(!;ho slizu velikou 
bublinu vzduchovou, ze kter^ naplfiuje svflj 
plovaci pfistroj; zbavime-li ji tohoto i on6 
bubliny, klesd ihned ke dnu a nemflie svflj 
pfistroj obnoviti, dokud se nSjak nedostane 
k povrchu vodnimu); na tento zvldstni appa- 
rdt upcvftuji t6i svi vajicka a mohou pak 
ceiy tento v^tvor uvolniti a po blading vodni 
pustiti. Zajimavy tento »vor« objevil Fabius 
Columna r. 1616. Rozezndvdme asi 30 druhft 

V 4 podrodech; iiji pelagicky v okcanu Atlant- 
sk^m a mof i Stfedozcmnim ve velikjch hou- 
fcch; vyskytuji se tcprve od tfetihor. Druhy 
rod t^to Ccledi je Reclu\ia Petit. Bbr, 

Jantooh, ves slezska, viz JanCi. 

Jantra, pravy pfitok Dunaje v Bulharsku, 
vznikci z ietnych potokfi na sev. svahu Trnov- 
sk^ho Balkdnu ji2n^ od Gabrova, tcce nej- 
prve sm^rem severnim (v hornim toku nazyvd 
se J^fbr), zahybd pak k vychodu a po vclik6 
oklice od Trnova smdrem vych. pfijimd pod 
Draganovem na stoku se znainym zapadnim 
(levym) pfitokem Rusici smSr severni, jcjf po- 



36 



Jantscha — Janus. 



driuje a2 t^m^f ku sv^rau listi. UrazivSi celkem 
asi 150 km, listi se v^chodn^ od Svi§fova do 
punaje. Jm^no jest asi poturc^end ant. Jaterus. 
Uvodi jeji bylo svfidkem dast^^ch krvav^^ch 
srd2ek. Zde porazili Rusov^ pod Kaminsk^m 
Turky 7. zdfi 1810; v ruskto-turecke vdlce 
r. 1877 byla J. opera^ni basi Rusfi, ktefi 
odtud operovali na zapad proti Plevnu a na 
v^chod proti tureckj-m pevnostem podunaj- 
sk^m. 

Jantooha viz J an 6 a. 

Januaxiiui (lat), prvni m£sic Hm. kalcnd., 
nds leden, zasv6cen]^ bohu Janovi, odtud tak^ 
jm^no J. Zavedcni m^sice toho jakoz i mh- 
sice Februarius (dnor^ pfidita sc Numovi, 
jcn2 prj" pdvodni fimsk]^ rok (zvan^^ Romu- 
Idv^, iitajici 10 mfisicd (=304 dni) a poci- 
najici m^s. bfeznem ^Martins), o tyto 2 m^sice 
roz§ifil. — Srv. Livius I., 19; Preller-Jordan, 
Rom. Mythologie, I., 158, 170. 

Januariiui svat}^, italsky San Gennaro, 
biskup bcnevcntsk]^. stat^ za cis. Diokleciana 
(po6. IV. stol.) V Piizzuoli. Pamdtka jeho sveti 
se 19. zafi. J. je patron Neapolska. V Nca- 
poli zasv^ccn mu hlavni chram, v jeho2 pod- 
zemni kapli chova sc jeho t^lo, dale hlava 
a dv^ lahvicky krvc, ji2 jakasi zbo2na zena 
pfi st^ti jeho zachytila. Stuhia krcv stava sc 
tckutou, pf ibliii-li se ke krvi. Nestanc-li se tak, 
povaiujc sc to za z\€ znameni. 

JanaarlAv f&d zaloiil sicilsk} kral Ka- 
rel VIII. 6. cce 1738 jen pro katoliky. Zna- 
meni fadov^ byl osmihrann;^, kuli^kami ozdo- 
ben^, bile emailovan^ zlat}^ ki^ii, na jeho2 
pfedni strand bylo poprsi sv. Januaria, na 
stuze (^erven^. Zanikl po sjednoceni Italic. 

Jannpa, t^2sunn, sana nebo sun jana- 
pam, domaci ndzvy v^^chodoindick^ rostliny 
Crotolaria juncea L., ddvajici dobrd vlakno, 
tc2 V obchodd se vyskytujici. Viz Croto- 
laria. 

Janiui slul V fimskd mythologii staroitalsk^ 
bfih chranici vesker6 vchpdy (ianuae) domu 
soukrom^ho i prftchody (iaui) vcfejn^, je2 
otvira i zavira (J. Fatulcius a Ousius)^ opa- 
tfen jsa klicem a holi Tk odhandni ncvitan;^ch 
a odvraceni zla) a vyhlifcjc svoji dvoji tvcih' 
(J. bifrons a geminus) bddlc k v^chodu a za- 
padu. Rovnd2 brany ncbeskc stdly pod jeho do- 
zorem, takie pozd^jSi filosofick^ nazor z ndho 
ucinil tvftrcc a pofadatclc sv6ta. Zbohavchodu 
vznikl snadno bdh vsclik^ho zacatku: za- 
jisCuje dobrj^ pocdtek vcSkcrdho dila, vz^van 
na prv^m mistd pfed ostatnimi bohy pi^i vsech 
obdtech a modlitbdch; jemu zasvdceno jitro 
( Xfatuthius pater), prvni den ka2d<5ho mdsice 
I Calendae), prvni mSsic v rocc (Januarius), 
o jeho2 prv^m dni kafdy feiman zddrn^m 
poJatkcm svdho obvykleho zamdstnani hleSdl 
si zajistiti Uspdchy dalsi; odtud J. stal se t^2 
bohem roku, ichoz prsty na sochach scsta- 
vovany tak, 2e vykazuji 355 nebo 365 dni, a 
stotozAovan s Ai6ncm. J. podporuje t6i za- 
^atek vyvoje 61oveka v ttle matcfskt^m jako 
Cottsivius {a conserendo) a Duonus Cents (= i^nus 
creator) ; n^kter^ rody patricijskd pak jej ctily 
jako pfivodce hv^ho (J. Cunatius, Patricius)] 



ba pokladdn i za pflvodce vSech bohd (prin- 
cipium deorum, deus deorum). Die obvykI6 
bdje J. sidlil pr^ na Janiculu, kdc velmi.moudfe 
kraloval s jak^msi Camesem, pak sam; za 
on£ch zlatj'ch dob pfiSel k ndmu Saturn us 
a vyucil jej vSelik^m dovednostem a umdninir 
je2 pak J. v Italii zavedl: ^sou to lidskd fee, 
upraveni iivobyti, rolnictvi, stdtnictvi, stavi- 
telstvi (bran, domfl, chrdmd, lodi), mincovni- 
ctvi. bohoslu2ba. J., jen2 v t^to baji poklcsl 
z pflvodniho bo2stvi na jak^hosi domdciho 
neb td2 z jfeecka pfist&hoval^ho h^r6a, jako 
ep6nymos Janicula, pod nim2 byl pfistav a 
kudy vcdla cesta z Etrurie, jcvi se podpo- 
rovatclem vesker^ho pokroku vzddlanosti, 
jemu2 pravS ony dv6 hlavni obchodni cesty 
nejspisc zjednafy pHstup do &ima, a jest 
toto2nJm s bohem Portunem, jenz chran6 
pfedev§im v]^chodist6 plavby, toti2 pHstavy, 
pak i plavbu a obchod, ctdn v pfistavd pod 
Janikulem, jako J. sdm byl ochrancem obchod- 
nikfi na foru a vyobrazovan s lodi na min- 
cich italsk^ch. J. je t^2 bohem zaddtku vod- 
stva, pramene, ku ktcrd2 funkci poukazuji 
tdi jeho rflzn^ pomtry k nymfam, Camc- 
senS (Casmena.?), matce Tibcrinovfi, Juturnd, 
matce Fontovd, Venilii, matce nymfy Ca- 
nens, a CarnS. Proto o n&m bajeno, 2c, 
kdy2 Sabinov^ k vdli dnosu divek dob^-vali 
feima, brdna chramu Janova na foru navodem 
Junonin^m stale se otvirala. tak2e by tudy 
nepfateli^ byli jistd vnikli, kdyby J. nebyl da^ 
vyvi^iti ze zem6 silndmu pramenu sirn^mu, 
jim2 nepfdteld zahndni. Zmin^n^ chram, ncj- 
proslulejSi v Rimd, nebyl vlastnd svatyni, 
n^br2 jakasi od Numy prj ji2 zasvdccn^ pril- 
chod ze Subury na forum, vystav^n} z kovu 
se sochou boha, ')6koi tvdFc obojima dvefma 
k v^chodu a zapadu vyhli2ely. Pova2i-li se 
pak, 2e chram Vestin na foru k tomuto prA- 
chodu se asi md, jako krb domu soukrom6ho 
ku vchodu, pravem tento J. Geminus pokldda 
se za jak^hosi boha chraniciho takfka vchod 
k veleobci h'mskd. Vysviti to i ze zvyku,^ 
kdykoli valka se vcdla, ponechdvati dvdfe 
toho chramu otevi'cny, aby se tim patrn6 
symbolicky zajistil obcanAm vr\h bojujicim 
navrat do obce; proto J. pokladdn t^2 za 
boha valky (odtud J. Quirinus) a miru. Za- 
vfen b^^val vedle bojechtivosti ^imanfi tento 
chrdm jen zfidka: za Numy, r. 235 pf. Kr.„ 
za Augusta r. 29, 25 pf. Kr., 1 po Kr., jednou 
za Ncrona. — Kult JanCiv v &imd zafizen prj 
ji2 Romulem, vzyvani jeho pojato od Numy 
V modlitby Salid. Mimo vj§e vyt6en^ chrdm 
Jana Gemma byl v 6.imd, kde2 kult jeho ob- 
stardval sdm rex sacrorum, jeStS J. Quadri- 
frons na forum transitorium, jeho2 obraz sc 
ctvcrou tvafi pfcnesen pr^ z Falerii, dale 
']\r\^ J. Geminus u divadla Marcellova na fo- 
rum olitorium, pak od Augusta zfizcn^ chram 
na forum Augustum; jinake iani, vefejn^ pro- 
chody (ianus medius, summus, imus), ncmSly vy- 
znamu sakralniho. Kult jeho kvetl t^2 jindc; 
nebof obraz jeho vyskytd se jak na mincich rim- 
sk}^ch (s oboji tvafi vousatou, za doby cisaf- 
ske i s jednou bczvousou, druhou vousatou),. 



Janus Pannonius. 



37 



tak na etrusk^cb a kampansk^ch (s oboji tvifi 
bezvoasou), ba i na sicilsk^ch a feck^ch. — 
J. od star^ch vyklldan ah eundo, kdeito nynf 
oblibena etymologie od kofene div'\ tedy J., 
mascul. k Jana-Diana, znamenal by boha 
sv^teln^ho. Jii stafi uznavali pfi Janovi zdklad 
fysikalni, vidouce v ndm chaos, vesmir, nebe, 
vzdach, slunce. V nov^jSi dobfi v6t§ina ba- 
datelfl (Buttmann, Schwegler, Preller) vidi 
V n6i]i boha slunce, pfi £em2 souvislost sappel- 
iativem ianus Corssen vyklddd die obdoby 
bacchus = vino, ceres = obih' metdnymicky. 
Roscher dfive v nfim pro jakdsi obdoby s Her- 
roem tuSil boha vStru, nyni shlcdivd asi pri- 
vem pouhou personifikaci appellativa ianus, 
jak6i V mythologii italsk6 jsou zjevem ob- 
vykl^, ac se jcstS drii star^ mythologie ab 
etindo. Ne2 i novd etymologie s tim se dd 
uvtl-sti V souhlas, uvazime-li, 2e v antick^m 
domft sv6tlo hlavnS dveFma do jednotlivjch 
sini vnikalo. Deecke v nSm vidi boha z Etrurie 
pfcnesendho, zcela zbytednfi. klk. 

Jaaus Pannoniiui, Jan Cesmi^sk^ 
(chorv. CeSmicki), pfijmim Pannonsk^, 
teilanCcsinge zvan^, biskup pStikostclsk^, 
proslul J basnik latinslc^ XV. stol. (♦ 29. srp. 
r, 1434 V Chorvatsku z rodu slechtick^ho — 
t 1472 V Zahfcbd). V prvych po<^dtcich liter- 
niho uin6ni vycvi^en byl v domovfe sv^m, 
pak od ujce sv^ho, biskupavclkovaradmsk^ho, 
pozd^ji arcibiskupa ostfihomsk^ho, slavn^ho 
Jana Viteze ze Srednje. Poslan jsa na studie 
do Italic pf i§el nejprve do Benitek, Jez sv^mi 
carokrisnymt budovami a chrlroy, sv]^mi ji2 
tehda bohat^mi sbirkami um^leckymi naA 
takovj dojem ucinily, ie citil v sobfi vedle 
touhv po vzdfildni mocnfeji vrozen^ dar poesie. 
Ve terrafe poslouchal v^hlasneho uditelc 
latiny Guariniho s nejvStSi pih' a prospfechem 
i dobyl sob& v naukach latinski^ch a feck^ch 
takovd zb^hlosti, 2e pro krasu a lahodu u pro- 
jadfovani mySlenek sv^ch spisovatelAm zla- 
t^ho veku po bok byl staven. NemdnS jako 
basnik ziskal si slavn6 jmdno po v3i Italii. 
Krom^ latiny, fectinv a basnictvi byl iH 
vzdelan v jin^ch vzdach, zvlaStS ve filosofii, 
bajcslovi, zem^pisu, mathematice, astronomii, 
ano \ V politicc. Po llletdm pobytu v Italii 
vratil se jako doktor prav do sv^ vlasti a 
vstoupil do sluiby vojenske, chtdje se siicast- 
niti valedn;^ch taieni proti Turkdm; avSak 
pro slabost tSla studiemi zmofendho a zimnici 
casto pronasledovandho opustiv drahu vo- 
jenskou oddal se stavu duchovnimu a stal 
se hned po sv^m na kniistvi posv^ceni pro- 
bostem titelsk^m, brzy potom kanovnikem 
velkovaradinsk^m. V t6 dob€ dopisoval si 
s Aened§em Syfviem Piccolominim, biskupem 
sicnskj^m, kterji stav se papciem pode jm^- 
nem Pia II. jmenoval Jana r. 1459 bisku- 
pem suffraganem v^Se jmenovan^ho ujce 
jeho, avSak je5t6 t. r. povjsen Janus od krale 
Afatydie Korvina za biskupa pdtikostclsk^ho. 
V di^c^si sv^ Janus milo b^val, dleltS z v^si 
casti pfi dvofe krdlovsk^m v BudinS ve spo- 
lednosti vynikajicich uccncd a umSlcfi, jc2 
kral Maty^ kolem scbe shromiidil, aby §if ili 



lesk a slavu kralovsk^ho dvoru. V ^ele jich 
stal Jan Vitez, n^kdy vychovatel krdldv. jen2 
jako pry^ ministr a vSemohouci kanclef fidil 
politick^ a du§evni iivot v Uhrdch. R. 1464 
provdzel J. P. krale MatydSe na jeho vdle5n6 
v^prav$ do Bosny, r. 1465 vysldn od sn6mu 
szegedinsk^ho v cele detndho rytifstva k pa- 
peii fim. Pavlu IV., aby vyiddal na n6m po- 
moci proti Turkflm, a brzy potom k cisaf i nfem. 
Bedfichovi s dfile2it]^m poselstvim a r. 1468 
provdzel krale do boje proti ccsk^mu krdli 
Jifimu PodSbradsk^mu. A tak af do r. 1471 
i\\ ph dvofe kralovsk^m, jsa vysoce ctSn a 
vdien a nileieje mezi nejpfedn^jSi rddce kri- 
lovy. T^hoi vSak roku propukla mezi uher- 
skou a chorvatskou Slcchtou velikd nespo- 
kojenost a roztrpcenost v zjevn6 spiknuti 
proti nadut^mu a vdlecnj^m StSstim zpjcha- 
l^mu krali Matyili od J. Viteze a mnoha uher- 
sk}^ch velmoia osnovan^, v nhvni i J. P. mfel 
podil i!i£astniv se poselstva, je2 nabizelo Kazi- 
mi'ru, synu krale polsk^ho, korunu uherskou. 
Kdyi vsak MatydS s pomoci MoravanCiv a 
Slezanfl Kazimira za hranice uhersk6 zapudil 
a arcibiskupa ostfihomsk^ho Jana Viteze uv^z- 
nil, Janus boje se osudu ujce sveho uchjlil 
se do Zahfeba k tam^jSimu biskupu, kde usly- 
5ev o smrti velik^ho svdho ujce v ndkolika 
mSsicich na pevn(5m hrad£ Medvedgradu 
z litosti svfij blahodarn]^ zivot dokonal, maje 
teprve 38 rokfl v6ku svdho. — Z dfil jeho, 
je2 se ndm zachovala, nejl^pe znamy jsou 
latinsk^ jeho basnfi a sice Panegyrica, Elegiac 
a Epigrammata, kromfe toho prosou nfektere 
pfeklady z Plutarcha, D^mosthena a Plotina. 
Mezi basn^mi nAleii v kaidd pf icin^ prv6 mfsto 
basnim panegyrickym, nebof vynikaji' ncjen 
klassick^m jazykem a slohem, njbrz i vzne- 
§en^mi mySMnkami jako2 i krasn^mi obrazy 
basnick^mi. T6mito basn^mi jakoi i n6ktcrymi 
jadrnymiepigrammy ziskal si J. P.jcStfi zaiivo- 
byti sv^ho sv6tov^ jm^no. Mezi Slovany Izc jcj 
nazvati prv]^m a ncjstarSim basnikcm latin- 
skjm. Pokud znamo, vydan tiskcm nejprve 
•Panegyriconc na Jana Guarina r. 1512 vc 
Vidni u Pavla Komensk^ho Rusina nakladem 
Gabr. Perena, mu2e Katef. Frankopanov6. 
Ddle vySlo n^kolik basni v Bologni r. 1513. 
Po t^ r. 1514 desct elecrii vc Vidni u Jeron. 
Viktora a Jana Singrenia pod titulcm »Jani 
Pannonii Elegiarum aureum opusculum*. Epi- 
grammy jeho tistdny jsou v Krakov6 r. 1518 
u Jeron. Viktora. Uplne vydani spisa J-na 
P-ia obstaral J. N. Conradi v Budine r. 1754 
a konecn^ sibinsky dvomi kanclef hrabS Sam. 
Teleky v UtrechtS r. 1784. Pfeklady z Plut- 
archa jakoi i nfkter^ dfive nczndm^ elcgie 
a cpigrammy uvefejnil dr. Abel r. 1880 v Buda- 
pe§ti. Nektcr(5 basnd jeho pfclozil na jazyk 
nSm. r. 1828 P. N. Budik, kustos gymnasijni 
knihovny v Cclovci. KromS vydan^ch spisu 
zancchal po sobfe J. P. letopisy kralfl uhcr- 
skych {Annates Regum Hungariae), dv6 v(^tsi 
basnS, Tomiris a Trotta, a nfekter^ pfilezi- 
tostnti bdsnfe na sv6 znam^, koneinfe uher- 
skou mluvnici. Tyto v5ak prodlenim casu se 
• ztratily. Fn. 



38 



Janusz — Janzul. 



Janniz IjanuS], pseudonym polsk^ho bas- 
nika Wincenta Pola. 

Jannizklewloz [-uskgvi6] Adolf, spiso- 
vatel po'.sk]^ (* 1803 v Nieiwieii — f 1857). 
vzdSlal se na university vilensk^ a lidastniv 
se £innS povstdni r. 1830 zavezen byl do 
Moskvy a pak do Sibife, kde byl df ednikem 
V kancelafi ndcelnika Kirgizfi sibifsk^ch a 
n&kolikr^te navStivil jeiich hordu. R. 1852 
dostal se na Ural a byl zde knihovnikem a 
inspektorem sad& hrab^te Anatola Demidova 
(kni2ete San-Donata). R. 1856 vrdtil se do 
vlasti. Vydal Listy le stepow Kirgiskich a Uy- 
jqtkt I diiennika, kter6 pozdfiji opSt vydal 
bratr jcho J. Eustachy, znam^ z 2urnali- 
stick6 a v^^'davatelsk^ ^innosti mezi emigranty 
pafiisk^mi, spolu s F. Wrotnowsk^m v dilc 
Zywot A. J. I jego lisry ze stepow Kirgiskich 
(Pafii, 1861). 

Januszowskl [-nuSov-] Jan, podle otce 
vlastnS Andrysowicz, spiso vatel a knihtiskaf 
polsk]^ (♦ 1550 V Krakovfi — f 1623 v Solci), 
strdviv mladost u dvora cis. Maximilidna byl 
tajemnikem Sigmunda Augusta a St&pdna B^- 
thoriho a procestoval Italii a NSmecko. R. 1577 
pfevzal po otct knihtiskdrnu v Krakov^ a 
r. 1587 pov^Sen do stavu ilechtick^ho. Ztrativ 
manielku uzavfel knihtiskdrnu, vstoupil do 
stavu duchovniho a zcmfel jako faraf. Ziskal 
si zdsluhu o polsk^ pravopis spisem Karakter 
polski \ drukarni ^aiarowej i Orthographia 
Polska (Krakov. 1594), ve kter^m poddva na- 
vrhy J. Kochanowsk^ho a L. G6rnick6ho a 
z^ovefi navrhuje pravopis vlastni, nejprakti- 
£t6j§t. Mimo to vydal: Statnta, prawa i kon- 
stytucyje koronne iacinskie i polskie (t., 1600); 
Friywiieje koronne (t., 1600); Ikones ksiq^at 
I krolow polskich (t., 1605); Cen\or obyc\aj6w 
niektorych potocyiych do naprawy potriebnych 
(t, 1607) a j. 

Janni (Jan), jm^no nSkolika knfiat mazov- 
sk^ch: 1) J. I. (♦ 1329 — f 1^29), panovnik 
spravedliv]^, kterj uznal vrchni moc krale 
polsk^ho Ludvika a ndstupce jeho Vladi- 
slava II., musil v§ak brdniti se neustale proti 
Wdu N6meck<rch rytif ft. R. 1400 pomahal Vla- 
dislavu II. pri vefik^m vit^zstvi nad fddem 
u Grunwaldu a Tanncnbcrka. — 2) J. II. 
(1463—1495) bvl po smrti Kazimira IV. kan- 
diddtcm na trun kralovsk^, zemfel bezdStek 
a jeho iHd^K zem£ Plocka, pfipadia korun^ 
polski. — 3) J. III. (1524—26) vlddl ve Var- 
savsku a Ccrsku; po jeho smrti pfipadlo 
s Uzemim tim cel^ Mazovsko k Polsku. 

Janniov: 1) J., Janouiov, nSkdy t6i 

iankov {Johannesthal), ves na Moravfi, hcjt. 
ibfeh, okr. a p5. Silperk, fara Cokytle; 36 d., 
197 ob. a., 26 n. (1890), Itf. soukr. 5k. Ustf. 
M. Skol. a Itf. n£m. §k. — 2) J., ves t., hejt. 
Mor. Tfcbovi, viz JanouSov. 

JanAvky, ves mor., hejt. Mor. Tfebova, 
viz Janouiov. 

Jania Vavf inec viz Jan^a. 

Janinl Ivan Ivanovic, publicista ruski^ 
(• 1846 nebo 1845 v Pjatigordch, vasilkovsk^m 
uj. kijevsk6 gub.), vzd^Iav se v rjazansk^m 
gymnasiu a na university kijevsk^ (1864—69), 



kde zab^val se hlavn6 naukami nirodohospo- 
dafsk^mi, ponechan byl pfi university a do- 
sahnuv r. 1872 hodnosti magistra posldn byl 
za hranice, kde vzdeldval se hlavn^ v Lipsku 
u Roschera a Knappa a pozd^ii v Lond^n^ 

V Britsk^m museu. K. 1874 staf se docentem 
a r. 1876 fiid. professorem finandnfho prava 

V Moskv£. Prvni jeho vSdeckou praci byl Opyt 
i\slfdovamja anglijskich kosvennych nalogov. 
Aka\ (1874). Pak ndsledoval pozoruhodn^ 
spis Angiijskaja svobodnaja torgovlja (I. cdsf 
Period merkantilnyj, Moskva, 1876, II. idsC 
Period svobodnoj torgoviji, t., 1882), obsahujici 
mno2stv{ dat a literarniho matcrialu, spraco- 
van^ho zde poprv^, a seznamujici s vcSke- 
r^m dstrojim nirodohospodafsk^ho 2ivota 
Anglie kc konci stfedov^ku i s narodohospo- 
ddfsk^m hnutim novov^k^m. Pojednani jeho, 
vztahujici se k dSlnick^ otizce, zjednala mu 
hodnost tovimfho inspektora moskevsk^ho 
okruhu (1882—87) a v]^sledkem jeho dinnosti 
byl spis Fabri^nyj byt Moskovskoj guberniji 
(retrohrad, 1884), zalolen^ na dfednich da- 
tech a s nestrannou pfimosti ukazujici na 
nesnesiteln^ pom^ry d^lnick^ho lidu. Dilo toto> 
vyznamendno bylo od zem^pisn^ho spoiku 
petrohradsk^ho velkou zlatou medailli. Zm^ny 
t^kajici se tovarni inspckcc, zcjm^na zakon 
z r. 1886 ddvajici t^to instituci raz dzce po- 
licejni, pf im^ly J-a, 2e .se vzdal sv^ hodnosti 
a vinoval se vj'hradnd cinnosti professorskd 
a litcrarni. Plodcm jejim byl zkraceny kurs 
pfedna§ek Osnovnyja nacala finansovoj nauki 
(Moskva, 1890, 2. vyd. 1895), vyznamenan<' od 
petrohr. akademie premii S. A. Grejga. bale 
vydal: Promyslovyje sindikaty (t., 1895), vj- 
slcdek to studijni cesty na Columbovu v^- 
stavu (1893), kam byl posldn od ministerstva 
Hnanci, pozoruhodn^ tim, 2e spisovatel uzndv^ 
nutnost, ano i prospSSnost kartelfl, kter^ito- 
min^ni ovSem setkalo se s 2ivou polemikou; 
Istori^eskij o^erk ra\vitija fabri(!nO'\avodskoj 
promystenno<ti v Carstvi Poiskom (t., 1887); 
Otcet po i\slidovaniju fab.'\av. promyif. v Car» 
Pol. (Petr., 1888); O^erki i iisUdovanija (Mo- 
skva, 18S4, 2 d.); V poiskach lucsago (Pctr.^ 
1893); Casy dosuga (Moskva. IS96)\ Ektnomi' 
ceskaja oiinka narodnago obra\ovanija (Petr.^ 
1890, psan^ jako pfedcSl J diiem s choti J. N. 
J-ovou, dilem s prof. Cuprovem) a Torgovyje 
mu\eji^ eksportnyje sojuiy i sklady tovaruych 
obra\cov (1897), kde pojednavi t<^2 o cesk^m 
v^^vozntm spoiku. Z jeho pdra vySla \M mnohi 
cennapojedndnf dasopiscckd, seznamujici s nd- 
rodohospoddfsk^m a socialnim 2ivotcm za- 
padoevropsk^m, zejm^na anglick]^m, jako2 i se 
soudob^m stavem socialnich pomSrfl v Ru- 
sku, psan^ch, jako v6tsina praci J-ov^ch, na 
zaklad^ bohat^ch historickych i statistick^ch 
dat a pfi torn s nevSedni prostotou a jasnostt 
v^kladu. Jcho podn^tem a redakci vyddna 
Kniga o knigach (Moskva, 1892, ve prospt^ch 
hladoveji'cfch), obsahujici bibliogralii vsech 
hlavnich oborfi lidskc^ho vdddni; mimo jin6 
redigoval t<52 rus. pfcklad Ingramov^^ch deiin 
politick^ ockonomie. Od r. 1895 jest fad. ae- 
nem akademie petrohradsk^. $nk. 



Jap — Japan. 



39 



Jap, Tab, Yap, £ap,Uab, ostrov pAvodu 
sopecn^ho v zapadni skupinS Karolinsk^ho 
souostrovi r. 1625 objeven}; mi plochu 
207 km* a na 3000 ob. mikron^sk^ch, mezi 
nimii od r. 1856 pAsobi §paa£l§ti missionafi. 
Ddleiit^ obchod koprou ovlddd n^meckd Ja- 
luitskd spole^nost a mcn§i firma amcrickd. 
Ostrovy Ngoli, Fais, Uluthijsk^ a Sorolsk^ 
tvofi spolu s J-em skupinu Japskou s lihrnnou 
plochou 247 km^ a asi 4000 ob. Jsou vesm^s 
vysok<^, pfivodu sope^n^ho. 

Japan (angl.), domdcim ndzvem Nihon, 
Nippon, z dinsk^ho \ippen, odtud Z i p a n g a 
Marka Pola a moderni J., znadi v^chod 
slunce a vyskytuje se officidlnS teprve ve 
stol. VII. StarSi nazev byl J a ma to, jak zvdno 
pflvodnS i!lzemi (provincie) a nejstarSi resi- 
dence jap. cisaffl bli2e Kiota. Vyskytuje sc 
i pozdeji zhusta v poesii a ve slozcnmdch 
ve smyslu J-u. NejstarSi domdci ndzev J-u, 
zda se, byl \a, 

J., souostrovi a cisafstvi ve V^ch. Asii. Ja- 
panci sam^mi Nippon nebo Dai Nippon 
zvan^, ve stfedoviku Cipango. RozkUda se 
mezi 24® 6' (ostrov Hateruma skupiny Riukiu) 
a 50® 56' s. S. (ostrov Alaid skupiny Ci2ima) a 
122® 45' (ostrov Jonakumi skupiny Riukiu) a 
156® 32* V. d. (ostrov SumSu Kuril), hlavnim 
smdrem od jihozap. k sev.-vjch. Souostrovi, 
skladajici se ze 3850 v^tiich a menSich ostrovfl, 
tvofi ctyfi zem6pisn£ samostatn^ skupiny: 
1. Vlastni neboStar^ Japan, zvan^vestar^ 
dobd OjaSima, t. j. osm velk^ch ostrovfi, 
mezi 31 — 41® 30* s. 5., sklddajici se ze tfi vel- 
kych a 5 men§tch ostrovd. Ostrovy t^rto jsou : 
Honsiu (Hondo nebo J i hat a), t. j. hlavni 
zemS, nejv^t^i z ostrovA japansk^ch, na star- 
sfch mapach chybnS Nippon zvan;^, dale K i u- 
siu, t. j. devitizemi, a Sikoku, t. j. dtyfzemf, 
oba pojmenovan6 die po^tu sv^ch provincii, 
Ava2i V Stfednim mofi japansk^m mezi 
ostrovy Honsiu a Sikoku, Sado a OkiSima, 
pfi zdp. pobfeii Honda, a IkiSima a Cu- 
sima V prfllivu Korejsk^m. Sem patfi pak 
jeSt6 zna^n^ pofet men§ich ostrfivkfi, pfi- 
l^hajicich ku bf ehAm ostrovfl velk^^ch, z nich2 
znacn^jSi jsou je§t6 TanegaSima a Jakuno- 
sima ji2n^, KoSikiSima, Amakusa a Goto 
zapadni od KiuSiu a SiSito na jih od Honda. 
ZemepisnS nile2i k tdto skupin^ jcst^ velk^ 
ostrov Jfcsso, nyni officidlnfe Hokkaido, t. y 
prflliv severniho mofe naz^^van^, jenf poh- 
ticky se sem necitd. Ostrovem timto sahd 
skupina vlastniho J-u a2 k 45® s. S. 2. Riu- 
kiu (Liukiu neb Lu^u^, dfednS Okinava, 
skupina ostrovft rozklddajici se mezi prdlivem 
Colnetov^m a ostrovem Formosou. 3. Ci- 
iima, t. j. tisiciostrovi, obyCejnfi zvan^ Ku- 
rily, tdhnouci se obloukem od sev.-v]^ch. 
cipu ostrova Hokkaido a2 po poloostrov 
Kamcatku, 6itajici 36 v£t§ich ostrovfi, a ko- 
nedn6 4. OgasavaraSima (dh've Muninto, 
t j. neoby client ostrovy, na mapach obycejnfi 
Boninsk^ ostrovy zvan^) na okraji Velk^ho 
okcanu mezi 27-28® s. 1 a na 142® v. d. Z cel^ho 
ploSn^ho obsahu Japansk^ fiSe 379.711 km* 
pfipada na HonSiu 223.555, na Kiu§iu 35.657, 



na Sikoku 17.757 a na Hokkaido 78.326 km*, 
Skupina Riukiu zaujima 2092, Ci2ima 14.826 
a OgasavaraSima 84 km*. Mirem v Simono- 
saki r. 1895 pfipadnul Japansku X.€i ^insk^ 
ostrov Formosa (v. t.), tak fe celkovl roz- 
loha fiSe jest 413.002 km*. Na zip. obMvi J. 
Cinsk^ v^chodni mofe a mofe Japansk^, na 
sev. mofe Ochotsk^, na v^ch. a jihu Velk]^ 
okean. PrAlivem La Perousov^m, spojujicim 
mofe Japansku s mofem Ochotsk^m, odd^len 
jest ostrov Hokkaido od rusk^ho ostrova 
Sachalinu, prfilivem Kurilsk^m, spojujicim 
mofe Ochotsk^ s Velk^m okednem, ostrov 
Sum§u od poloostrova kamdatky. PrAliv |c- 
sky, spojujici takt^i mofe Ochotsk^ s Vel. 
okednem, oddSluie Kurily od Hokkaida. Mezi 
ostrovy Hokkaiaem a rionSiu vede prdliv 
Tsugarsk^ z Japansk^ho mofe do Vel. okeanu. 
Prflliv Simonoseck}^ nebo Van d. Capellenflv, 
odd^lujici od sebe ostrovy Honliu a KiuSiu, 
vede z Japansk^ho mofe do t. zv. Stfedniho 
mofe japansk^ho Seto u£i, t. j. >mezi ii2i- 
namic, kter^ jest vlastnS prfllivem utvofen^m 
ostrovy HonSiu, Kiu§iu a Sikoku. Toto stf edni 
mofe, pr&m6rn£ jen 30—35 m hlub., ietn^mi 
vulkanick^mi ostrfivky posct^, md dva v^- 
vody do Vel. okednu a sice prAliv Kii nebo 
LinSotsk]^ mezi ostrovy HonSiu a Sikoku a 
prflliv Bungo mezi Sikoku a KiuSiu. Od pev- 
niny asijsk^ a sice od poloostrova Korejsk^ho 
oda^len jest KiuSiu pr&livcm Korejsk^m, jcn2 
rozSt^pen jest ostrovem CuSimou na zdp. prfl- 
liv Broughtonflv a v^^ch. Krusensternfiv. Prfiliv 
Colnettuv oddiluje menSi ostrov skupiny kiu- 
Sijsk^, JakuSimu, od nejsevern^jSi ddsti sou- 
ostrovi Riukiu Siista, t. j. scdmiostrovi. Po- 
bfe2i japansk^ho souostrovi jest znamenit6 
rozc^lenfen^, jmenovitfe pobfeii vfitSich ostrovCi. 
D(^*lka veSker^ho pobfeSi £ini 24.480 km, z dc- 
ho£ pfipadd na Ctyfi velk6 ostrovy 13.080 km. 
Jmenovit^ 6etn^ zdtoky naldzaji se na pobfczi 
ji2nim jihov^ch., ale jsou s £dsti dosti m^lkc^. 
Do bfehft ostrova KiuSiu zafezdvd se na jihu 
hluboko zdliv KagoSimsk^, vjeho2 sev. cipu 
poloien jest ostrov SakuraSima (1132 m n. m.) 
pAvodu sopedn^ho. V^tli je5t$ jest zdliv Si- 
mabara na zdp. sc znacne velk;^mi ostrovy 
Amakusou a KamiSimou. Na jihu ostrova Si- 
koku jest zdliv Tosanada. Ostrov HonSiu nej- 
vice rozdlenSn jest na jihu, kdei ve Stfednim 
mofi japansk<§m jest znafn^ zdliv Kobskj^, 
ddle na pobfeii Velkdho okednu velik^ zdliv 
Totomsk^, rozbihajici se v zdp. zdtoku Ovar- 
skou a v;^ch. zdtoku Surugu. Nejdflleiitfijsi 
jest zdliv Tokijsky s ncjznacn^jsim pfistav- 
nim m^stem japansk^m Jokohamou. V<'ch. 
pobfcii ostrova HonSiu jest ai po zdliv Sen- 
dajsk^ cclkcm jcdnotvarnd a nizk^, odtud a2 
po prflliv Tsugarsk]? pfikr^, s cetn^mi litcsy. 
V prfllivu Tsugarskdra zafezdvd se do bfehd 
ostrova Honsiu zdtoka Aomori. Na zdpadnim, 
mdn6 clcncn(im pobfeii mdme niSlk;^ zdliv 
Tojamsky a krdsn^ zdliv Vakask^. Ostrov 
Hokkaido md na jihu dCileiit^ zdliv pfistav- 
niho m^sta Hakodate a zdliv Vulkdnsk}^, na 
sev.-zdp. pobfefi zdlivy Suchtelensk^ a Isi- 
karsk^ a na sev. zdliv §arsk^. 



40 



Japan (horopis). 



Horoplsne ndlciejiostrovyjapanskd onomu 
velkolep^mu v6nci pohofi pasmovit^^ch, ktery 
podminujc obrysbfch&tichomofsk^^ch. Oblou- 
kovit^ sefad^ni, kterd se jcvi v ti^hto horo- 
pisn^^ch 6arach jako cclku, obrdii sc op^t 
V jednotlivjch oddilcch ostrovni fi§e Japan- 
sk6, kter6 tvof f dtyfi ostrovni oblouky, z nichi 
severnfm jest sopc^nd souostrovi Kurilsk^ 
sostrovemjessem, kdeito na jihu path' ostrov 
KiuSiu orograficky ke skupinfe ostrovfl Liukiu. 
Konecnfi hlavnf ostrov Nippon rozpad^ se na 
oblouk severo- a jihojapansk;^, oddfelend od 
sebe mohutnou propuklinou, jdouci na tip. 
od 139° V. d. od Simody na bfchu v^chodnim 
napffc pfes ostrov k zalivu Fuseno na po- 
bfeii zip. — Nejsevern^jsi ddsC J-u tvofi Ku- 
rily, skupina to 5 v^tSich a 20 men§ich 
ostrovfi, vesmSs vulkanickjch, s 23 soped- 
n^^mi kuieli, z nich2 16 jest dosud cinn^ch. 
Souostrovi to tvofi jedinou orografickou linii 
smeru sev.-v^ch., k nii pfipojuje se bezpro- 
stfednfe i vjch. vulkanick^ tist nejsevernfej- 
sfho v6t§iho ostrovu japansk^ho, Jessa nebo 
Hokkaida. Stfedni ddsC ieho jest kHdovd a 
terti^rni, souvisic zfetelnfe ve stavb6 sv6 
s ostrovem Sachalinem, kdeito krajni pdsmo 
zdpadni jest opet sopccn^, jevic znacnou sou- 
vislost se scv. obloukem nipponsk;^m. Ve v;^ch. 
^dsti Jessa leii ftyfi sopky: dinn^^ Ivosan s v^- 
buchy hork^ho bahna, Mcakan, Osakan a Ku- 
suri, avsak nejv6t§i zvJSeni shleddvdme uvnitf 
ostrova, toti2 horu Toka6itakc ("2500 m) a 
sousedni ISikaritake (2350 m), oa nich2 se 
pflda sniiuje ke v§em rohflm ctyfiihelniko- 
\6ho ostrova, tvofic pod<^l zapadni strany 
jeho jin6 mohutn6 zdviieni, dosahujici v hofc 
Siribctsutake v;^§c 2400 m, kde2to ze sopek 
zdc nahromadSn^xh jest ncjvySSi Komaga- 
takc (1200 m). V ji2nf cdsf Jessa zasahd oblouk 
tvofici osu severni polovice hlavnfho ostrova 
japansk^ho, Nipponu, jeho2 nejsevcrnfjSi cast 
pfcdstavuje pohofi Kitakami, tahnouci sc te- 
mdf pfesnS ve sm^ru polednikov^m. K nemu 
pfipojuje se bliie ku bfchu v^chodnimu hor- 
sk]^ system Abukuma, planinovit^ to nahro- 
madfeni horstev, kterd konii pohofim Tsu- 
kuba. Dal Sim a nejni2§im pokra6ovdnim vn^jSi 
Wsti severojapansk<5ho oblouku jest vypnu- 
lina na mal^ch poloostrovech Kazusa-Ava a 
Miura, kdezto posiedni jcji oddil tvofi po- 
hofi Quanto silnS zfasn^n^ a sm^fujici od 
zszap. k vjvjch. Stfedem a zdpadem ostrova 
tahne se vnitfni pasmo oblouku scverojapan- 
skcho, pfedstavujici lizemi nejvStSi poruchy 
v J-u, nebof zde sbihd sc nejvicc sopck a 
hork]^ch pramenfi. Vulkany ty tihnou se ve 
tfech rovnob€2nf ch fadach, z nichi v^chodni 
pocind v hofe Osorezan pfi diinfi Tsugaru, 
pokracuje pfes Ganiusan, Zoo, Azuma, Nasu, 
Sirane (2100 m), Agaki a j. a konii vc sku- 
pin6 Jatsuaatake (2725 m), TatcSima a Suva- 
Maars. Stfedni pasmo sope^n^ pocind na sc- 
veru V hofe Ivakizan, tdhne se pfes Cokai- 
zan (2400 m), Gassan, Asakusa a j., kon^ic 
carou smtrfujici od jv. k sz., na ktcr6 zdvi- 
haji se ku2ele Mioki, Asama (2525 m) a Azuma. 
Mezi obtoa t^mito fadami jest n^kolik bodfl 



sopef n^ch (MorijoSizan, Osenuma a j.\ kter<S 
zajimaji postaveni interracdiami. Zdpaani fada 
vulkanickd probihd poddl pobfeii na zdp. od 
feky Sinanogavy, tahhe sc od Kakudajamy 
pfes Jahiko k stfedni propuklind nipponsk^^, 
kdcz tvofi skupinu lakejama (704 m). Na jih 
od tfichto sopcin^cn horstev jest nejdfllezi- 
t^jSi tcktonickd oblasf ostrova, vclikd pro- 
puklina rdzu sope^n^ho zvand Naumanncm 
Fossa magna, oby^ejnd vSak die nejvySSi hory 
japansk^ v ni se vypinajici oblasti ruiijamy 
jmenovana. V ni zcivihd se vedle sopky tdto 
(3792 m) vulkanickd horstvo ASitaka, Hakone 
a dioritov^ pohofi Dozaka a Tanzava. Na zd- 
pade omezuje ji feka Kisagava, kterd uzavird 
s pfitokem sv^m Hidagavou fetdz Hida do- 
stupujici V hofe Ontake vjse 3004 m, kdeito 
na zap. za Hidagavou pne sc obloukovite 
pohofi Hakusan s ncjvfetSi v^Skou na scv. 
2720 m. Na jihozdp. konci horstva toho leii 
nejvfetSi japansk^ jczero Biva, u n6ho2 ostrov 
Nippon dSh senadvavclk^ poloostrovy. Kjihu 
mezi zdltvem osack^m a t&stim Kisagavy vy- 
bihd poloostrov Kii 6ili Gokinai, kdeito na 
zdp. prostird se dlouh^ poloostrov zvan^ na 
s. Sanindo a na j. Sanjodo neb souborn^ 
Ciugoku. Poloostrov Kii prostoupen jest pdsy 
horsk^rai smferu vsv^ch. a md nejv^tSi zdvi- 
ieni ve stfedu v hofc Omincsan (1882 m), 
odkudi rozbihaji se niiSi fet^zy tvofici na 
pobfcii mysy a v^b^iky, mezi nimii divokou 
malcbnosti vynikd na v]^ch. pobfe2i se zdvi- 
hajici hornatina Odai-jama (1689 m). Zapadni 
poloostrov nipponsky, Ciugoku, jest hornatina 

V prfimiru sotva 1000 m vysoka, v ni2 pouzc 
na sev. bfchu vypind se sopka Daisen do 
v<'se 1702 m. V rozlehMm chobotu. obema 
zmindn]^mi poloostrovy tvofendm leii dalsi 
v^tSi ostrOv japansk^ Sikoku, uzavirajici tak 
vnitrozemni prostor mofsk^ Setouci, vyplnfin^ 
pfetetnymi mcnSimi skalnat^mi ostrovy (Ava- 
ii, Sodsu, JaSiro a j.). Ostrov ten jest bez- 
prostfednim pokracovdnim poloostrova Kii, 
jak sv^dCi jeho horstva tdhnouci se rovn6z 
ve smSru vsvjch. jako fada stejnomfcrnfe vy- 
soki^ch hfbctft soub^fn^ch prum^rnd vJSky 
1000—1200 m, nad jejichi hfebcny vycnfvd 
n^kolik ncjvySSich vrcholfl, jako ISidzutsusan 

V pohofi Ijo s 2355 m, Tsurugijama, Sekkosan 
a j. Horopisnfi mnohcm zajimavfejsi jest nej- 
jiin^jSi z velk}^ch ostrovfl japansk^ch, KiuSiu, 

V nhmi op6t vystupuji sopky nafezcjici jako 
severni v^b&iky k ostrovnimu oblouku Liukiu. 
Ccly ostrov tihnouci se od s. k j. prostou- 
pen jest V t^m2 sm^ru t^mfif ve stfedu svdm 
fadou zv<-§enin 1400—1500 m vysok^ch, nad 
nH vyf nivaji vrcholy sopein<5, totii ve vnitro- 
zemi Aso Take (1600 m) a na j. Kirisima 
(1672 in). Ostrov KiuSiu tvofi na jihu zdliv 
KagoSimsky, na jehoi konci pne se vyhasld 
sopka Kaimontake, tvofici bczprostfcdni pfe- 
chod k ostrovflm Liukiu, kter^ pocinaji ostro- 
vem Ivogasimou a tdhnou sc v ncpfetriit^m 
oblouku ai k Formose. Ostrovy ty, zvan^ t<52 
Riukiu nebo Lu(u, dSli se zfctelnS na vnitfni 
fadu sopednou (Erabu, Nakano, Suvase, To- 
riSima, MijakoSima, Isigaki, Iriomoto a j.) a 



' Japan (geologick^ slozeni). 



41 



tia vnSjSi nesope^ttou, siln§ zfdsn^nou (Ta- 
ncga, Jokuno, OSima, Kikaigo. Tokuno, Joro 
a Okinava), a dosahuji v priim^ru v^se 750 m, 
idvihajicc se ncjv^5e v ostr. Tokuno (1910 m). 
Skupina nepatmfch ostrovfl Boninsk^ch a 
osamile y mofi Iciici v^spy k J-u patfici 
nemaji orografick^ho v^znamu; o Formose, 
postoupen6 J-u teprve r. 1895, viz dot^dn^ 
hcslo. Tsr. 

Ceologick6 sloienf japansk^ch ostrovii 

jest velmi rozmanit^, nebot Ocastni se v ndm 

t6m£f viechny litvary. NcjstarSim 61enem jich 

fady jest rula, ktera vSak vystupuje na po- 

vrch jen na vclmi mi\o mistech, jako na ma- 

l^m poloosttovS Sonoki ostrova KiuSiu, pfi 

homi Tenriugav6 a j., isouc jinak zakryta 

usazeninami pozd^jSimi. Mnohem rozSifenejSi 

jsoa krystalinick^ bfidlice rdzn^ch zpQsobfl 

(svor, bridlicc mastkovd, chi6ritova, turmali- 

noyi i olivinova s mramorcm a hadccm), jei 

maji dfiieiit^ podil v stavb6 ostrovfl, vystu- 

pajice na povrch t^mef vidy v podobS dlou- 

h^cb, ale vice m^n^ uzk^ch pdsfl, z nichi 

hfavni tdhne se scverem ostrova Sikoku, pfe* 

chazeje na poloostrov Kii a ostrov KiuSiu, 

kde jakoi i v ji2. Nipponu stoupd do znacn^ 

vySky. JeSt6 mohutndjSi rozSifeni majf v J-u 

vrstvy paIaeozoick(3 (bfidlice hlinitd,drob, kfe- 

mcncc, vdpenec uheln^ atd.), kter^ hraji' hlavni 

ijlohu nejen pfi vytvofenf obou nipponsk^ch 

oblottkA, ale vdbec skoro vSech znamenit^j- 

Sich zv^Senin, vyskytujice se nejv^znacnfeji 

V kraji Riku^iu, Rikuzen, Mino, Ava, horna- 
tin^ Quanto a j. M^nS rozSifena jest skupina 
mcsozoick^ch usazenin, ad zastoupeny jsou 

V J-u vJechny tf i jeji litvary, a to horni trias 

V jiini dasti pohofi Kitakami, v t&valu Sakava 

na Sikoku a v mal^ch dvou zbytcfch u Na- 

rivy V Ciugoku, kdeito vScobccn^ji rozSifen^ 

stfcdni jura vyvinut jest v planinfe Mino-Hida 

a okoli jcjim, v homatinS Quanto a Kitakami, 

jakoi i na poloostrov^ Kii a ostrov6 Sikoku. 

Hornf jura jest v omezcn6m, mistnim v;^voji 

v tivalu Sakava a Riosekina ostr. Sikoku, 

pfi itsukaidi a u Namakury na Nipponu. Usa- 

zeniny kfidov^, zvIdSt6 stfedni, objevuji se 

V kraji Higo na KiuSiu, na ostrovech Amaxa, 

§ikoku. Avail, na nipponsk^m poloostr. Itsu 

a ve vjch. ddsti Jessa, kde tvofi bohat^ na- 

leziSt^ ncjkrdsn^jSich kfidov^ch zkamenSlin 

aodkud pfcchazcji na sev. na ostrov Sachalin, 

i jde z jcjich uloieni na jevo, ie v dobfi kfi- 

dov6 m^ly ostrovy japansk^ v hlavnich ry- 

sech sviSi nynfijSi tvar. Vrstvy kaenozoickd 

jsou vyvinuty v rftzn^ch dastech zem6 na 

rdzn^ podk]ad£ ve zna£n^ mohutnosti, le- 

mujfce bud* starSi dtvary, nebo provdzejice je 

jako dlouh^ pasy, ncbo konednfi vyplftujice 

propadliny vdt5ino nebo menSiho rozsahu a 

skladajice se hJavnS z konglomerdtu, piskovce, 

hliny bfidlidn^, hnW^ho uhli, tufffl vulkani- 

ck^ch, jiiu, raSeliny atd. Mioc^n vyskytuje se 

hlavn6 na Tcssu, pllocdn v sev. Nipponu, kdeito 

na jih od Jokohamy prostirajf se vrstvy di- 

luviilnf, pfi dcmf tcrassovita krajina joko- 

hamskd die Brauna tvofi mez diluvia a plio- 

cdnu. — Utvar kamcnouhclnj v J-u zastou- 



pen neni, nicm^n6 mi uhlf pro ffSi vysok^ 
hospoddfsk^ vj^znam, neboC jsou zde monutnd 
loziska uhli jurskdho, mioc^nniho a plioc^n- 
nfho. Uhrnem ma J. 773 uheln6 doly a to hiavnd 
na ostrovi KiuSiu a Jessu. Nejvydatn^jSimi 
doly zemS jsou Takasima na malem (1 km^) 
ostnlvku, dodavajici denn6 ca. 750 t, majetek 
lod'afsk^ spolednosti, dale na ostrovS Kiusiu 
vlddni doly Miike, staroslavn6 doly Karatsu 
a j., kdeito mezi ostrovcm Kiusiu a Jessem 
vynikd pouze dfll Aburato (165 t m6sidn6). 
Uheln6 bohatstvi Jessa pfevysuje jeStfi zdsoby 
na KiuSiu i pd£{ je Lyman na 150.000 mill, t, 
Hlavni bani jest tu Foronai (100 f dennfi), 
avsak doly na Jessu maji proti KiuSiu tu nc- 
v^hodu, ze lefi pfiliS uynitf zem6, nejsoucc 
tak snadno pfistupny. Uhrnem produkuje J. 
rodnfe asi 888.000 t uhli. — Hominy vyvfeld 
vyznafuji v pfedni fad6 severni kfidlo Nip- 
ponu, kdc2to V jeho stf edu, v Ciugoku a na Si- 
koku jsou vzdcny, na poloostrov^ Kii chybfiji 
iSplnfi, vyskytujice se opSt na Kiusiu. Z nich 
mi. zula vedle archaicko-palaeozoick]^ch usa- 
zenin nejvStsi podil na stavbS horsteV japan- 
sk^ch i dosahuji hory, kter^ skladd (Koma- 
gatake, Jide, Asahi a j.), zvldStfe v jihozap. a 
stfednim Nipponu, znadn^ vj§e, slofeny jsouce 
mdng z vlastni 2uly, n^bri spiSe z granititu a 
biotitu. Podfizenou roli mezi vyvfeiymi hor- 
ninami mi syenit, za to zajimavo jest vysky- 
tovdni se dioritu zdp. od Kitakamigavy a 

V pobfcinim kraji Kaga. Diabasy jsou dosti 
rozSifeny v sev. fasti hlavnfho ostrova, kdczto 
mohutnd iily porfyru a porfyritu objevuji se 

V Ciugoku. Z vyvfelin mlaasich daleko nej- 
rozSifenSjSi jest andcsit, vystupujici v rflz- 
njch typech hlavn6 v sev. Nipponu, kdezto 
au^it-andcsit vazdn jest na bfehy japansk^ho 
vnitromofi Setoufi, tedxi zjistSn jest nad po- 
chybnost pouze v severozap. lihlu ostrova 
Kiusiu. dacit tvofi uprostfed hlavnfho ostrova 
nSkolik sopek, konecnfi trachyt kfemenny roz- 
Sffcn jest ve v6t§im rozmSru kolem kotloviny 
Aidzu. 

Japansky oblouk ostrovni mi velmi znacnc 
stafi, neboC zakladni rysy k n€mu dany byly 
iii koncem doby prahorni nebo zacatkem pa- 
lacozoick^, jeito jii v dob6 archaick^ cinn^mi 
byly faktory horotvorn<5. Kdyi byly uloieny 
vrstvy krystalinick^ bfidlice, nastala dinnost 
tektonicka, jei dala zdklad k obloukov<^mu 
tvaru ostrovniho fct^zu. V period^ palaeozoi- 
ck6 vyloucily sc z mofe bShcm nesmirnc 
dlouh(5 doby ohrpmnd massy usazcnin na 
podklad6 archaickdm, pfi cemi nov6 pohyby 
vznikl^ zdviicnfm tvoficim na jihov]^ch. strand 
J-u T\ov6 pohofi roztrhaly ostrovni oblouk 
na nfekolik di'lfl, zarovcii pak udaly sc erupcc 
diabasu. Na konci aery palacozoick<5 byla kostra 
ostrovniho oblouku hotova, naccz nastala doba 
katastrof, ve kter6 ccl^ J. byl v pohybu od 
szs. a sz. a kdy pocina intensivni vzclouvani 
mass, vznikaji vclkt'?, pod<^ln6 tthliny, z nichz 
vystupuji iuly, cimi dan byl podn^'t k pas- 
movitd struktufe ve v^tSi casti ostrovni fady. 
Na tuto periodu nasledovalo dlouhe obcasi 
pom^rn^ho klidu, nebot po cclou dobu tria- 



42 



Japan (vodopis, podnebi). 



sovou, jurskou a kfidovou byl J. pokrjrt 
mfelk^m mofem, z nShoi vydnivaly pouze nej- 
vy§§i body, pfi cemi sily horotvorn^ jevily 
se jen mirn^m chvdnim. Koncem doby kh- 
dov^ nastalo op£t rozsdhl^ zdvi2eni, zdroveii 
ddly se vjbuchy dioritov^, na£e2 v mioc^nu 
klesl J. opSt pod milkd mofe. Koncem t^to 
doby nastavd teprve zfdsn^nf, v plioc^nu pak 
zahajuje se t6i vulkanicki ^innost; aspon 
mnoho okolnosti svMd tomu, 2e nyn^jSi 
litvary sopefn^ z nejv£t§i 6dsti nevznikljr 
pf ed dobou plioc^nni. V pozdni dobS terti^rni 
ovlddd ce\6 souostrovi op^tnd zfdsn^ni od 
sz., kter^ trvd podnes, avsak nejmladSi iin- 
nost dosud neukon^end sm^f uje spiSe k roz- 
bofeni nei dokonanf celd stavby. — JeC J. 
zemi, V ni2 zem^tfeseni path k dennim 
uddlostem, neboC die Milnea uda se v cel^ 
zemi rodnS 1260 otfesd, ovSem v^tSinou mirn^ 
povahy, bez niiiv^ch liiinkft, avSak iasem b^- 
vaji navStiveny ce\6 dily zem^ zhoubn^mi 
katastrofami seistnick^mi , kter^ zpAsobuif 
ohromn^ ztrdty na majetku a 2ivotech lid- 
sk]^ch. Posledni takov^ neSt^sti uddlo se dne 
17. ina 1896 v sev. provinciich, pfi iemi ve 
20 hodinach pozorovdno 150 otfesA, jimi2 
m^sto Kamaisi t^m&f dpln^ zniceno a pfes 
1000 lidi zahubeno; mimo to ndsledkem zem^- 
tfeseni toho pfilivovd vlna zaplavila severo- 
v^chodni bfch v d^lce 70 angl. mil, timi 
rozbofena (^etna m^sta a utopeno na 27.000 
lidi. V na§i dobS pfevladaji z«m£ti^esem v pdsu 
zemS, ktcry zaujimd rovinu Quanto a tahne 
se na v]^ch. stran6 ostrovnfho oblouku ai 
k Mustu, kde2to jiini J. a vnitfni strana sev. 
J-u b^'vaji jen mdlokdy zemStfesenim posti- 
ieny. ZemStfeseni posledni doby uddvaji se 
vetSinou na p{idS ncsopedn^, majice z nej- 
v6tsi c^dsti pAvod na dn6 mofsk^m, takze 
nutno otfcsy ty pokladati za v^jevy dislo- 
kacni. To plati vsak jen o slab^xh otfesech 
zem6, kdezto prave zhoubn^ katastrofy toho 
druhu pfipadaji naopak v^tSinou na sopc£n6 
krajc Severn i, takze jsou patrn^ pfivodu vul- 
kanickdho, jsouce ovsem pfedeSl^ch mnohem 
ffdfimi. Tsr. 

Vodopis. l^eky (gava) japansk^ jsou ve- 
skrze kratk^, iddha nedosahuje 400 km d^lky. 
Pfidinou toho jest nepatrnd Sifka ostrovfl a 
to, 2e pohofi tahnou se po vStsin^ ve sm^ru 
poddn^ osy ostrovfi. Jsou vSak velmi cetn^, 
vyznamendvaji se hlavn£ v hornim toku prud- 
kosti a znacn^m spddem, tvofi v§ak v dol- 
nim toku casto m^lkd a Siroka feciSt^, bo- 
hat]^m ndnoscm zhusta se m^nici. V hornim 
toku jmenuji se obyiejnfi die provincii, kte- 
Tjmi prot^kaji. Splavny jsou jen v mife nej- 
skrovnejSi. VetSina fek ostrova Honsiu listi 
se do Velk^ho okednu. Sem path' i nejv^tli 
fcka japanska vfibec, Kisogava, vtdkajici po 
toku 368 km do zatoky Ovari. Mimo to vl^vd 
se z v6t§ich fek do Velk^ho okednu jcStS 
Tonegava u Co§i, vysilajici t^i znacnfi roz- 
vStvcn6 rameno do zal. Tokijsk^ho, 300 km dl. 
Kitagamigava, Ustici se u ISinomaki do zdlivu 
SendajskSho, ajodogava, v]^tok to jezcra Biva, 
^stici se u Osaky do zdlivu Kobsk^ho. Do 



mofe lapansk^ho vldvd se z v6t§ich fek 
ostr. FlonSiu Sinanogava, 250 km dl. s dstfm 
u Niigaty, a Gogava, t. j. Velkd feka.Na ostrovS 
Sikoku jest nejvdt§i JoSinogava, t. i. Rakosi 
feka (100 km), pfitok Velk^o okednu, a na 
KiuSiu Cikugo^ava vt^ka do prfllivu Korej- 
sk^ho. Hlavni fekou ostrova Hokkaida jest 
ISikari, lAstici se v stejnoimenndm zdlivu Ja- 
pansk^ho mofe. Ze vsech jmenovan^ch fek. 
ve vit^i mife splavnou jest pouze Jodogava. 
V J-u jest mnoho jezer (kosui neb /ro), z nich£ 
nejv^tsf jest fiiva neb Omi-no-kosui v pro- 
vincii Omi na HonSiu, sev.-v^ch. od Kiota. 
Jezero to, 100 m n. m., jest 85 km dl., 25 km 
Sir., md v obvodu 294 km a jest asi tak velk^ 
jako jezero Genevsk6. Jezero spojeno jest 
od r. 1886 prAplavcm s fekou Kamagavou^ 
prot^kajici Kiotcm ; provozujc se po n6m paro- 
plavba. O pflvodu jezera Bivy pravi* pov^st^ 
2e povstalo b^hem dvou dnu r. 286 pf. Kr. 
pfi zdvi2eni Fu2i-Sanu. V prov. Omi jest 
jeStfi druh^ yStSi jezero, InavaSino, v prov. 
liakone ASinoumi. TH vyskytuji se v J-u 
ve velk^m podtu horkd vfidla, hlavni sol- 
fatary. 

Podnebf J-u jako zemi £ist6 pf imof sk^ jest 
mnohem stejnom£rn£j§f, ne2 maji mista polo> 
2end na protilehl^m v]^chod£ ohromnd pevniny 
asijsk^, ne vSak tak mirn^, jako maji ve stejnd 
sifi le2ici kraje stfedomofsk6, n;^br2 spiSe 
jako mnohem severnSji a ddlc u vnitrozemi 
polo2en^ konciiny na jihu stfedni Evropy. 
Tak na pf . md Hakodate na Jessu (43° 4' s. S.) 
vcervenci -4-22-2®C, v lednu — 2-9*a v roce 
-f9*2*, Tokio na 35° 41' s. S. md prflm6rnou 
roini teplotu -i-13-6*, lednovou -|-2-3°adcr- 
vencovou 4-25*5, jsou tudi2 temperatury ty 
o 5— 7*^C ni25i ne2 ve stcjn^ch Sifkdch ve 
Stfedomofi. Pfimofsk^ rdz J-u jevi se v po- 
stupu teploty nejv^Se tim, 2e nastupuje v 1^16 
pozd6 maximum tepelnd, neboC srpen jest 
ncjtcplejsim mSsicem a jeStS zdfi md vysSi 
teplotu nc2 £erven, v zim6 sice minimum pfi- 
padd na leden, aviak vliv jeho sahd hluboka 
do jara, kter^ jest mnohem studen£j§i nei 
podzim. Zima japanskd jest dlouhd, trvajic ve 
stfcdu zem6 5^6 mSsicA, na Jessu dokonce 
7 mdsicd, absolutni minimum bjvd — 16* C 
(na Jessu), no^nich mrazft vykazuje Tokio 67 
rocnfe, Sappor na Jessu vSak 148. Pfi torn 
neni znateln^ho rozdilu v teplotu mezi misty 
Ie2icimi na zdpadnich a na v^chodnich bfe- 
zich japansk^ch, a^koliv na pobfe2i zdp. va- 
nou pfimo student v^try pevninsk^ a nad 
to pod^l vjch. bfehu tcde k sev.-vjch. tepliJ* 
proud Kuro Sivo. Rozdily, je2 by takto vznikly, 
vyrovndvaji se tim, 2e vetry z Asie vanou pfes 
Siroke mofe Japanskd, kde2 ztrdceji zna£n£ na 
sv6m rdzu pcvninskdm, ddlc tim, 2c od proudu 
Kuro Sivo ne vanou nikdy v^try na ostrovy, 
a konecnfi tim, 2e na vjchodft panuje vdtsi- 
nou suchd a jasnd podasi podporujici vyzafo- 
vant a ochlazovdni zemi, jcmu2 naopak oblac- 
nost a hojnd srd2ky na zapadi brdni. 

K vHhi platnosti pfichdzi ndmofskd poloha 
J-u pfi srd2kdch, kterd jsou mnohem bo- 
hat§i ne2 na bfezich asijsk^cb, pak v silnd 



Japan (kvetena). 



43 



obla^nosti a vlhkosti. Roc^ni v]^§e srdiek jest 
nej v^tSi na zip. bf ehu stf edniho Nipponu (pf es 
260 cm\ znztni. jest i v jiinim Sikoku a KiuSiu 
(220 — 240 cm\ naproti tomu na v^ch. Jessu 
klesa pod 100 cm. Die rozd^leni na jednotlivi 
ro^ni i>odasi pfipadd na zimu 22Vo> na jaro 
18Vo. na l^to 26% a na podzim 34% srd2ek, 
maximum vyskytuje se dvakrate, v rann^m 
]<^t6 V t. zv. dobi »niQbai« a v listopadu, 
kdeito V pozdnim l^t^, v srpnu, jest doba 
nejv^tsi teploty zvana >dogo« relativnS nej- 
sussf. Student a vlhk^ vetry zapadni pfi- 
naseji v zim^ mno2stvi sn^hu, kter^ spadavd 
zvlast^ na bf ezich zapadnich v hofsk^ch ddo- 
kch (feky Tetorigava), je2 vyplnfeny byvaji 
zav^jemi a2 8 m hlubokfmi, v^cn}^ snih jest 
na Fuiijam^, v ceI6m pak J-u pada snih 
kazdou zimu, ac jinak nasledkem siln^ oblad- 
nosti nejsou zimy ph'lii krut^. — J. lezf jeStS 

V oblasti monsunfi, i vanou od dubna do zafi 
tcpl^ vHry jiini, na Japansk^m mofi pfeva- 
hou jihozapadnf, na strand Tich^ho okeanu 
pfevahou cistfi jizni. Tento letni monsun jest 
v§ak nepom^rn^ slabsi a ncstalejSi nez se- 
verozdpadni zimni, neboC v \^ti stfida se 
casto bezvfitfi s lehk^mi vStry promfinliv^mi, 
mofe lest nezfidka zcela klidn^ a plavba a^je 
se vefmi pobodln6. Sti\6 vfitry sev.-zdp. po- 
ci'najt ve 2. polovici fijna a trvaji a2 do bfezna, 
av§ak zmina obou monsunfl koncem srpna, 

V zif i a podatkem fijna b^va provdzena stra§- 
n^mi viro^mi boufemi (tajfuny) v mofi Ja- 
panskdm. Cyklony ty pfichazeji z pasma tro- 
pick^ho, kde smefujf nejdfive od jv. k sz., 
asi na 30® s. L se zahf baji nejprve dist^ k sev., 
pak k sv. a nav§t6vuji mofe i ostrovy japansk^. 
K varovani pfed t^mito zhoubn]^mt boufemi 
byla vladou japanskou na vSech bfezich f i§e 
zHzena fada stanic pozorovacich a die jejich 
udajfi vydav^ listfedni observatof dennS tfi 
mapy pov^trnostni, kter^ ukazuji po6asi pa- 
nujici na mofi Japansk^m, 2lut^m a Cfnsk^m, 
i mo2no pfedpov^d^ti die nich a2 tfi dny na- 
pfed vystoupenf t^mSf ka2d^ho tajfunu ve 
vodach japan sk^ch. 7¥r. 

Kvetena J-u jest bohatd a zvIdStS krdsno- 
kv£ti, takie jen prot6j§f Kalifornic za Tich^m 
okednem v tom vzhled^ s ni zdvodi. Pro to 

V iddn^ zemi nebylo tak rozSif en^ho p^stovdni 
kvfctin (pfes 500 dr. die Siebolda) jako zde, 
kde byly i ndrodnf kv^tov^ slavnosti, zejm^na 
chrysanthemu (narodniho znaku japonsk^ho) 

V z^i a puSkvorce v kv^tnu. Zahrady jsou 
tu sice po cinsku zfizeny, ale po cel^ rok 
rozkv^tle. Zndmof, jak^ mno2stvf bylin naSe 
zahrady odsud vzaly : Aucuby, Deutzie, Azaley, 
lilie, I*unkie, Evonymus, Weigelie, bambusy 
ozimujici atd. Pf idinou toho bohatstvi je flora 
dvoji, sevemi (palaearktickd) se zde pfimo 
na jihu st^ka s tropickou bez pisma stfedo- 
mofsk^ho a pustinn^ho. Franchet a Savaticr 
vypoctli 2578 druhfl jevnosnubnj^ch rostlin 
a domdci botanikov^ university tokiiskd (Ja- 
tabe, donoski, Makiro. Matnemura a j.) k tomu 
mnoho pfidali. Tropick^ch bylin ncbylaani pa- 
tina u Francheta znama, a jest tu snad jedna 
desetina druhii i v EvropS rostoucich, od Sto- 



viku do orli^niku, brusinek, vrbice, kaliny. 
vazu, buku, bfiz, osik, netykavky atd. Rodiny 
nejdetnij§i die Francheta jsou kapradi (198 dr.), 
komposity (197 dr., jako v sev. Americe^, ddle 
jest tu 169 dr. cyperacei (97 dr. rodu Corex, 
jcni z rodfl nejsiln^jSi), 148 dr. trav, 116 dr. 
rosacei (zvlaStnost spolecnd jensCinou). Rody 
nejsiln^jSi dale jsou : Polygonum (44 dr.), 
Asplenium (43 dr.), Aspidium (39 dr.), Acer 
(24 druhfl). Rein napo^'tal 14 endemick^ch 
rodfl. — Pf ibuzenstvi nejvfitSi jevi se s Cinou, 
tak2e vdtSina spisovatelfl je spojuje v jednu 
fi§i (je§t6 Grisebach), ale i se sev. Amerikou 
(Asa Gray podftal 181 dr. spoleCnfch). Ne- 
bylo tu asi ledov^ doby a vyvlnula se asi 
z plioc^nni Nathorstem sebran^, tak2e jsou 
na horach formy arktick^ (Empetrum, /)<a- 
pensia, 8 dr. rodu Veratrum, Pedicularis, i bf I'za 
himalajskd, fietula bhojpattra), leckdes tvary 
stfedomofsk^ (ofesak, kaStan, Dictamnus fra- 
xinella, Olea, Aesculus, fiuxus a j.) a v ji2- 
nim pfimofi tvary indick^ (9 dr. rodu Bam- 
busu, Cinnamomum, Dendrobie, Indigofera, 
Cassic, Begonie, Euryaleferox^y). NeschcLzej{ 
v horach tvary amurskd: Lespedeza, Tilia 
mandshurica, Halenia sibirica a j. Nepom6rn6 
vclk^ jest po^et rodfl, jc'2 v§ak mivaji mdlo 
druhfl, 1 — 2 die Miqucla, nyni 1 — 3; t^ce se to 
zejm^na tropick^ch a stfeciomofskjch tvarfl, 
kde2to arktick^ m{vaji tu mnoho druhfl: 
20 dr. rhododender a vrb, 24 javorfl, 22 dubfl, 
malin. Lesy chovajf die Reina polovifku vSech 
druhfl a jsou velmi rozmanit^ (scbral za dv6 
hodiny 36 druhfl). Rein rozeznava 7 iStvarfl: 
pisky, pfimofi, mo^ily, horni kfoviny, horni 
luka (hara), les a vysok^ hory. Pis^iny mof- 
sk^ kreje Juniperus litoralis, Pinus massoniana, 
Honckeneya peploides (jako na Rujan^), 7ri- 
bulus terrestrif, Mocdly poskytuji hlavnS rjlo- 
viStS, kde rostou i naSe byliny : Alisma plan- 
tago^ rdkos, Callitriche verna. Nizkd kopce 
kryji fidk6 borovice (Pin us densiflora), ru2e, 
Azalee, Deutzie, Aucuby, Photinie, orli^nik. 
Nfzk6 byliny jsou hlavn'fi na hornichlukach: 
Violy, Campanuly, Polygaly, Orchidec, Lilie, 
Funkie, nfzkd duby a Pyrus japonic a. Zpodni 
lesy do 1000 w tvofi hlavnS stromy listnatd: 
duby, buky, javory, lipy, ofechy, vazy, ol§e» 
jasany, avsak lezav^ byliny na nich jsou jind 
ne2 u nas : Vitis, Cefastrus, Wistaria, Hy- 
drangee. Na jihu jsou duby v2dy zelcn^ a 
vedle nich Karaelie, Eurye, kcfovi'td Staphy- 
ley, Clerodendron, Ilex, Ligustrum, Dicrvilla. 
Ve vySich pfevlddd ferny Ics, hi. kryptome- 
rie, tisy, Thujopsis, Sciadopitys, ale kol 2000 m 
nastupuji modfiny {Larix leptolepis), sosny 
(Abies tsuga^firmOy alcokiana). Posledni alpin- 
skd pdsmo jest jen na ndkterych vySinich: 
(Fu2ijama, Rakusan, Osaka) a znafi je Eri- 
cacee (15 dr.), Diapcnsiacec, Veratrum, naSe 
Sicha (Empetrum), olsc (Alnus viridis), bfiza 
(Betula alba), brusinky a kief (Pinus parvi^ 
flora). Rofnf zapalovani travin rostlinstvu 
velmi Skodf, o tcmi svSdfi ii2 mnoh^ ho\6 
string V jihu (die LiebscheraJ. V zahraddch 
jdou sdzeng jizni byliny dosti na sever, tak 
palma v Tokiu (Chamaerops excelsa), Magnolie 



44 



Japan (zvirena, obyvatelstvo). 



vjessu a stromovitd trava Arundlnaria kuri- 
iensis jevi se divoce jestfi na Kurilech. iy. 

Zvirena japanskd ndlczi ie§t£ pdsmu pa- 
laearktickdmu, neschdzeji vsak ji2 zastupci 
tvarfl tropick^ch. Ji2 Wallace ukdzal, 2e md 
rdz vice sever ni nei Flora, a Martens vykld- 
dal to blizkosti Asie, stejnosti dravcA, vod- 
nich ptakfl a 2ab. St^hovavi ptdci letnf jsou 
z jihov^chodni Asie po Cinu a2 do Malaisie. 
Mofska zvifena jest tepl^m proudem moN 
sk]^m tropi^t^jSi. Malo tu ssavcu (jen 50 druhfl 
pro nedostatck mySi), ptdkA 330 druhfi die 
Blakistona, vice die Stejnegera, jcn2 vyddvd 
seznam neukonCen^. Jest tu jen 30 dr. reptilii, 
ale pf es 600 dr. ryb mof skjch, mdlo jen sladko- 
vodnich,a to nasich rodin kaprovit^ch a pstru- 
hovit^ch (ale jind druhy), vedle dhoffl, mihuli, 
zvla^tniho sumce (Silurus japonicus). Rdz zvi- 
f eny jest star;^, hlavnd die salamandrid, z nichi 
Cryjrtcbranchus japonicus pfibuzen jest mio- 
cdnnimu tvoru Andrias Scheuch\€ri z Oeninge- 
nu, jeho2 dfive povafovall za dlov^ka pfedv6- 
k^ho {homo diluvii testis). Jest tu opice 2ijici 
nejdale na sever, 10 dr. netopjrfi (v jihu 2 
b^Ioiravi, polovic evropsk^'ch), 2 rejskov^, 
2krtci, medvfedi, kuny a psi, Nyctereutes vi- 
verrinus, hlodavcfi milo (10 dr.), ale mnoho 
kancfi,jelen,kamzikaantiIopa(^.cr/5;7a). Rody 
pt^kfl jsou nejvice naSinskd, m6n^ druhv 
(nyni lili se i druhy dftvc za spolein^ uzna- 
van^V jich2 df ive se po6'tavalo 90 dr. (12 drav- 
cfi): Jesso mi ji2 tvary severnSjSi, na horach je 
sn^hule {Lagopus mutus). Tvorov6 tropiit^jsi 
dr2i se pomori jiiniho. Obrazcm st^sti jest 
Gnts montif^nesia, vSude ct6na i zobrazovana. 
Rovnd2 2elvu (die buddhistd) pokUdaji Ja- 
ponci za obraz diouhdho fiti a iivi ji v kli- 
iternich rybnicich. JeSterfl ma u. jen trd, 
ale hadfl uvedeno u Nilgendorffa 9 dr., z nichi 
jedinj^ jest jedovat}^, toti2 sibifsk^ Trigono- 
cefalus blomboffii. Ji2ni mofe ma je§t6 4 mof- 
sk^ hady. 2ab jest tu 6 druhfl, mezi nimi 
t<S2 na§e ropucha, ale bohatSi jest J. na tri- 
tony (5 druhd), z nichz nejvStsi jest Crypto^ 
branchus japonicus ^ a2 1*6 m dlouh^. Z ni2lich 
zvifat dCllezita jest Antherea jamamai, davajici 
hedvdbnou latku jako bourci. M£kk<'si v se- 
veru jsou razu arktick^ho, v jihu razu tropi- 
ck^ho. Odtud t^2 jest zndma mofski houba 
skleni, Hyalonema Sieboldi. Krisnd vydra mof- 
ski (Enhyd^a marina) jest vyhubena. /y. 

Obyvatelstvo. Nchledic k nov£ nabyt^mu 
ostrovu Formose tvofi Japanci hlavni kmen 
obyvatelstva cisaf stvi Japansk^ho ; pouze 
ostrovy na periferii umfstln^ maji obyvatel- 
stvo jin^. Na ostrovS Hokkaidu a na Kuri- 
lech ob^vaji Ainovd (v. t.). lid to stejn6 mon- 
golsk^ho pflvodu jako Japanci, na ostrovech 
Boninskych neni pflvodniho obyvatelstva, 
n$br2 skrovn^ pocet pfistShovalcu zde usa- 
zen^ch jest pestr^ho pftvodu. Souostrovi Riu 
Kiu obydlcno jest 2ivlem, jen2 povstal inten- 
sivnim smfScnim se Japancd a Cfi^anfi s pd- 
vodnimi prabydliteli, ji2 byli asi pflvodu ma- 
lajsk^ho. Obyvatelstvo Formosy sklada se 
dilem z prabvdlitelfi pflvodu malajsk(^ho, df- 
lem z Cidana a jejich mi§encA s pfivodnimi 



obyvateli (viz Formosa). Sidla Japancfi sa- 
haji tedy od ii2iny Tsugarskd az k t&2ine 
ColnetovS a zaujimaji hlavni ostrovy sou- 
ostrovi krom£ Hokkaida. Mimo to vsak Ja- 
panci usidleni jsou portiznu vc vSech konci - 
nich fiSe, jmenovit^ pak v dzemi Ainfl, kde 
provozuji rybolov. Japanci jsou potomci tu- 
rinsk;^ch nebo mongolsk^ch dobyvatelA, kte- 
fi2 pfes Koreu na souostrovi se pfist^hovali 
a jich2 pdvod neni je§t^ nile2it6 objasn&n 
(bli2§i o torn viz D6j iny, po^itck). Po strince 
t^lesn^ Japanci maji vysloven^ typus ple- 
mcne mongolsk^ho (viz pHl. Typy narodfi 
asijsk^ch 10 a 19). V^ska jest zh'dka v6tSi 
ne2 prostfedni. Muzi jsou prum£rn6 1580 mm, 
2eny z lidu 1450, 2eny z vy5§ich tfi'd 1474 mm 
vysok^. Hlava a trup jsou nepomSrnS v^tsi 
vzhledem k ostatm'm cistern t^la; jmenovit6 
nohy jsou kritk^ a lidy vftbec hubcnd', ac 
vyznamenivaji se jinak sli^n^mi formami. 
Lebka jest kritki a prognathni, £elo nizkd, 
oct velik^, Sikm6, siln]^mi vi^ky opatfcnd, 
skoro bez vjjimky iern^, nos silnfi vyvinut^', 
§irok^ a plosk;^, ale nezfidka i typu 6istc 
kavkizsk^ho, lista vclki, rty masit<5, vlasy 
£ern6, prostfe spljvajici, vousy nebohat^, ale 
pi^ece hojn^jSi nez u CinanA. Ano i pinovous 
nSkdy se vyskytuje; kudrnat^, ba i jen slab^ 
kadefav^ vlasy poklidaji Japanci za vliv pfi- 
miseni krve ainsk^. Plef jest 21utavi s mno- 
h^mi odstiny, celkem svfitlejSi ne2 u vSech 
ostatnich nirodfi v^chodoasijsk^ch. NejsvS- 
tlcjSi odstiny casto dosti se bli2i ji2 f)leti 
Evropanft, ale na druh^ stranfi vyskytuji sc 
i silnd 21ut^ odstiny jako u CinanA a sv^tlc 
hnSd^ timbre plemene malajsk^ho. Temn^jsi 
t6ny pleti panuji v ni2§ich tfidich a to jmc- 
nov'itfi V sev. koncinich souostrovi, co2 zfejrae 
poukazuje na vdt§i pfimiseni krve ainskc. 

Po strance psych ick^ vynikaji Japanci 
znacnou intelligcnci, jsou povahy velmi cilc^, 
zdvohli, distoty milovni, nadani znaSn^m smy- 
slcm pro privo; pokud pak t^6e se vloh 
dulevnich, nezadajf si v nic^em vflCi nejvj'so 
talentovan^m nirodfim evropskfm. Ke kris- 
n^m vlastnostem JapancA patfi t^2 ncoby- 
£ejn£ vyvinuti liska rodicA k d^tcm, vzi- 
jemni liska mezi man2ely a intensivnf cit 
vlastencck^. Nad Ciftana vyniki Japanec buj- 
n^jsi fantasii, 2iv£j§i letorou, citem pro po- 
vinnost, soudnosti a vnimavosti pro cizi idee. 
Toto ovScm mi za nislcdck jistou kultumi 
odvislost a po strince kulturni jest skutcc^nS 
J. pravou kolonif Ciny, aikoliv vliv ^fnsk^ 
neznamenal v2dy pro Japance pokrok. K tomu 
jsou Japanci milo vytrvali a naronoze po- 
vrchni, co2 usnadftuje u nich uplatn^ni cizich 
vlivd. Celkem pfevlidi u nich rozum nad 
fantasif, prode2 se u Japancd jevi zvliStni 
vlohy pro vSdy cxaktni. Ale i pro um6ni 
maji v^born^ vlastnosti a to pfedevSim cit 
pro hlubok^ pojetf, jemn^^ dar pozorovaci a 
vfel^ cit pro krisno v pfirode. Naproti tomu 
pro hudbu jest nadini jejich nepatrn^, jako 
u v§ech v^chodnich Asiatfi. 

Od^v Japancfl jest u vSech stavfl a v ka2- 
d^m v&ku V hlavnich rysech t^2 a u ni2Slch 



Japan (obyvatelstvo). 



45 



tfid £asto rozezndvaji se muii od 2en pouze 
jin^ixi li^escm. T6i ichylky die jednotlivjch 
provincit jsou sotva v^tSi, nciii jak toho vy- 
iaduji rozdily v podnebi. Hlavni dasf od^vu 
u obou pohlavi jest dlouhd, kaftanovita, 
z pfedu otevfend suknS kimono s Sirok^mi 
rukdvy, v nichi nachdzi se vidy asi 6 — 8 ka- 
pes k uschovdni drobn^ch pfedm^tfi. Sukni 
ty zhotovuje si venkovsk6 obyvatelstvo oby- 
5cjn£ z konop^nd Idtky vlastni v'^roby, indy- 
chem na modro barvend; jinak uzivd sc k ho- 
toveni tohoto Satu Idtek bavln6n^ch nebo 
hcdvdbn^chp sv6tlc barvenych. Kimono upev- 
nuje se pdscm ohi. U obecndho lidu ovSem 
casto sta<^i za oblek pouh^ kus Idtky kolem 
kycii ovdzan^. Kalhoty (mome-nike) Dosi se 
jen v^^jimecn^, v^tiinou vzimS; k nim nosl 
se gamaSovit^ pono2ky s odd^len^m pal- 
cem (tatt), aby mohl b^ti provleden femen, 
}imi upevn^ny jsou sanddly. Tyto zhotovuji 
se bua ze sldmy do pocasi suchdho, nebo 
z jilmovdho dfivi do po(^asi dcStivdho. Hlava 
vltlinou zftstdvd nepokryta, ale jinak nosi se 
i klobouky z bambusu nebo sldmy, kdc2to 
iid6 z pracQvni tfidy spokojuji se satkem 
kolem hlavy ovinut]^m. Do deste nosi se 
takd pldst^ z olejovandho papiru, neb i ze 
sldmy a rdkosi. Cistota Japa^cA jevi se mimo 
jind i V uzivdni kapesnich idtkfl, nezfidka 
zhotovovan^ch z papiru. Muii holi si vlasy 
na hlav£ ai na skrovny chumdc, naproti tomu 
ieny hledi krasu svoji zv^Siti umSl^mi dcesy. 
Mimo to ke kosmetice japansk^ch 2en pati^i 
holeni oboci, malovdni a liceni obliccje a 
krku pastou z bSloby a Skrobu, barveni rtA 
na ^rveno a zubA na £erno; ale tento po- 
sledni zvyk panujc vyhradnS jen u 2en vda- 
n^ch. Ve v^zdob^ japanskjch icn vzdcnd kovy 
adrahokamy nezaujimaji prvniho mista, n'^bri 
perly a ielvovina, z mi zhotovuji se jehlicc 
a hfebeny. Ve vyiSfch tfiddch japansk^ho 
obyvatelstva jest nyni v§ude na postupu kroj 
evropsk^. Tetovdni, kdysi v Japansku zna^nl 
rozSifen^, vyskytuje se nyni jen u muit nii- 
sich tfi'd, a to obyCejne Jen na mistech, kterd 
jsou zakryta Satem. Pfcdmfity tetovdnim 
zobrazend b^valy casto velmi frivolni, tak 2e 
i vldda musila proti tetovdni zakroc^iti. — Po- 
kud t'jfte se zbrani, u2ivali Japanci pdvodn^ 
dlouh^ch lukd, casto na dvou mistech pro- 
hnut^xh, pak dlouh^ch kopi s rozli^nymi, 
nejdast^ji trojdilnymi hroty a slabe ohnutych 
mctt. Me£e nosivali se vidy dva. Odivali se 
V brnfini z df even^ch, fidceji kovovjch desti- 
^ek, spojen^ch hedvabn^mi Sii&rami. Hlavu 
v2dy kryia helmice, bucf ieleznd nebo dfc- 
vind. Pozdeji obecnS zavedeny byly stfelnd 
zbrani zafizend na doutndky a nyni u2ivd se 
modemich zbrani evropskjch. 

Japansk^ dfim, jeho2 zdkladni mylMnka 
jest stavba kolovd jako u MalajA a Polynd- 
sanfl a jen2 v zdkladnim sv6m pldnu a sfohu 
jest ai na nepatrnd odchylky stejn^ ve vsech 
koncindch zem6, ve vsicn i mdstcch, u chu- 
d<'ch i bohat^ch, provddi se ze dfeva a nemd 
ijdnych zdkladfi. Valnou vfitSinou jest jedno- 
patrovy', nejv^Se dvoupatrov^, df evSne st^ny 



jsou pohyblivd, sklcpy a kominy chybeji; cha- 
rakteristickd jest pfccnivajici stfecha s kry- 
tcm slamdn^m, sindelov^^m nebo taSkov^m. 
Vnitfni rozd^leni domu zdvisi na sil6n;^ch 
rohozich, jimi2 podlaha se pokr^vd a ktcrd 
V celdm japansku maji rozmfry 1 X 2m. VySka 
pokojA nepfesahuje 3 m. St^ny tapctuii sc 
zlatj^m nebo pcstr]^m papirem. Zafizeni po- 
koju jest jcdnoduchd. Loic sklddd se z dfc- 
v£nd poduSky pod hlavu, 2in£nky a vln^nd 
pf ikr]J^vky ; pf es den uschovdno jest ve skf ini 
a teprve na noc se rozestavuje. Poddl hlavni, 
pevnd stSny tdhnc se obyceinS stupeii, na 
n£m2 rozestavuji sc vdzy, zbranS a rflznd 
ozdobn<^ malidkosti. K zafizeni ndleii t6i misa 
s tabakem a nevyhnutelnd plivdtko. Ve vScch 
domech maji iH rdmy k malovdni a vySivdni, 
timi zab^vaji se decry. Za veSera osvfetluji 
se byty bidnS lampami nebo svi^kami s pa- 
pirov^^mi knoty zhotoven^mi z japansk^ho 
rostlinndho vosku. PM domd jest pravidcln6 
zahrddka. Domy ty jsou pro zimu studentS a 
mimo to vystaveny velkdmu nebezpe^i po- 
idru. Proto v kaidem dom£ stdle pMpraveny 
]sou sudy a kddS s vodou a bohatSi lide, 
jmenovitc obchodnici, uschovdvajt cennd pf ed- 
m£ty ve sklepenich mimo ddm sc naMzaji- 
cich, zvld§t6 k tomu licelu vyzd^n^ch. 2e za 
dne§ni doby vSude v J-S stav^ji se i domy 
zd^nd po zpflsobu evropskdm, jest pfi znac- 
ndm poevrop§t£nt nyn^j.^iho J-u pfirozeno. 

Jako v Cin^, tak i zdc hlavni potravou 
jest vafend r^ie. Tato pfevlddd ve vJ2iv6 
Japance tou m£rou, ie r&zn6 doby svdho 
stravovdni ozna6uje jako ranni, poledni a 
vecerni ryii. Vedle r^ie poii'vaji se je5t6 iin6 
druhy obili a hlavni boby, pak rozlicnd hfizy, 
okurky, houby, ovoce kaki {Diospjrros Kaki) 
a biva (Eriobottya japonica). Vse kofeni se 
jist]^ druhcm h\\€ fetkvc. Maso zvifat teplo- 
krevn^ch po2ivd se jen velmi zfidka; z 2ivo- 
cisnd potravy nejvice pojidaji se ryby, rflzn6 
druhy korySd a mfikkysfl a vejce. Chl^b, 
mldko, mdslo a s^r pfiSly na stQl JapancA 
teprve v dobfi nejnovfijSi vlivem evropskym. 
Vsechny pokrmy pfipravuji se velmi pecfivft 
a tak6 Evropand chvdli si japonskou kuchyii, 
jmcnovitS zp&sob upravy ryb, kter J se obecnfe 
poklddd za chutn^jsi nc2 zp&sob evropsk^. 
U chudc^ho obyvatelstva horskcho hlavni sou- 
tist vyzivy tvofi pohanka, jccmen a pSenice. 
Ackoliv Japanec zijc sti'idme, pfece poiivatin 
uiivd V mnozstvi ncmirn^m; z nich hlavni 
jsou zelent5 the, kofalka z ry2c {sake) a tabdk. 
Tabdk koufi ob6 pohlavi a navla2uji jej casto 
opiovou tinkturou; ale jinak opium m(5n6 
jest roz^ifeno ne2 v CinS. 

Hlavnim zamSstndnim Japancfl jest zem£- 
dSlstvi a femesla. Zemed^lstvi pSstuje se sice 
velmi pcclive, ale md skoro veskrze rdz za- 
hradnictvi. Hlavnfm zdkladcm zem^d^lstvi 
jsou (ioduku, t. j. p^t stebelnat^ch a lusteni- 
novych rostlin. Jsou to r<'2e, psenice, je6men^ 
proso a bobv. Pfes veSker^ pokusy zav^sti 
evropsk^' zpusob hospodafcni p^stuji se rost- 
liny po v^tsinc po stardm zpflsobu, t. j. nej- 
rflzndjsi druhy na jednom a tcm2 poll, tcdy 



46 



Japan (zemSd^lstvi). 



pro vlastni potfebu, v mnoistvi pomern6 ma- 
l^m. Chov dobytka jest pranepatrnj ndsled- 
kem vlivfi buddhismu, jeni zapovidd jisti 
maso. ^cmesla a prflmysl umibleck^ jsou 
u Japancft vdmi vyrinuty a jmenovit^ v oboru 
om^leck^ho prdmyslu sout^ii Japanci s Evro- 
pany. Obchod vyvinul se teprve v novftjSi 
dob6 k vdtSimu rozkvStu ; dHve proti obcho- 
dov^ni panovaly nejrflzn^jSi pfedsudky. Viz 
bli2§i V odstavcich: Orba, Promysl, Obchod. 

PFes velk6 rozSifeni prostituce jest ro- 
dinn^ iivot Japancft obydejni §tastn^ a 
urovnan^. A^koUv ve skutc^nosti, alespoA 
ve vySSich tffddch, panuje polygamie v torn 
zpfisobu, 2e jedna z 2cn jest hlavni roaniel- 
kou a ostatni soulo2niccmi» pfece pfizniv^ 
pom^r diseln^ mezi pohlavim muisk^m a 
zensk^m poukazuje nutn£ k monogamii. Mi- 
kado md prdvo na 12, kniiata na 8, vdlecnici 
na 2 vedlej§i ieny, ale jmenoviti u vdle£nik& 
pFes to jest mono^mie zjevem pravideln^ra. 
D^ti souloinic maji v§ak stejnc^ d^dick^ prdvo 
jako d^ti hlavni manielky. OvSem prdvo d6- 
dick^ omezuje se na syny a to rovnou mS- 
rou; dcery poukdzdny jsou na sftatek, co2 
ovSem vede k pouh^rou zaopatfovdni deer, 
velmi (asto i proti jejich viili. Nemd-li ro- 
dina dedice, adoptuje se syn jin^ch rodi£Q, 
kter^ pfijimd jm^no sv^ch adoptivnich ro- 
di^A a oby^ejng se 2en{ s jejich dcerou. 
Velmi p^knou strdnkou japansk^ho 2ivota 
rodinn^ho jest pediv^ zdjcm rodi6A a i ostat- 
nich dosp^l^ch £Iena rodiny o d^ti. O nd- 
2oru, kter^ md Japanec o ddtech, sv^d^i nei- 
l^pe japansk6 pHslovi pravici, 2e dobfi lia^ 
maji mnoho dSti. — Pflvodni socidlni roz- 
^len^ni ndroda v star^m J-u bylo aristo- 
kratidtSjSi nc2 v CinS. Rozczndvdno 8 tfid a 
sice: knifata (dalwio), dMi^nd Slechta, du- 
chovni, bojovnfci, vyS§i stfedni tfida (dfed- 
oici a Mkafi), niiSi stfedni tfida (velkoob- 
chodnici), mali obchodnici a femeslnici, se- 
dldci a nddcnnici. Prvni <^tyfi tfidy byly 
pova2ovdny za zakladni podp^ry fiSe a mSly 
prdvo na noSeni dvou medfl. Mimo tfidy na- 
l^zali se lid^, jejich2 zamistndni pokldddno 
za ne^ist^, jako ko2eluzi a kati. Nyni roze- 
zndvaji se pouze tfi tfidy: Slechta (kvasoku 
neb kapokit), boJQvnici {sisoku) a ostatni lid 
i^hemin). Viz tt^i Ustavu. 

Pocet obyvatel J-u stdle vzrflstd a prfl- 
m^Txxj roini pfirflstek iini 09^^. R. 1895 m€l 
vlastni J. na 382.416 km^ 41,810.202 ob., tedy 
109 obyv. na 1 km*; z po6tu toho pfipadalo 
71,121.398 na mu2sk^ a 20,688.804 na 2cnsk6 
pohlavi. Die jednotliv^ch provincii rozdfelujc 
se obyvatelstvo ndsledovni: Stfedni Nippon 
a Boninsk^ ostrovy 94.793 Arm', 16,206.470 ob., 
t. j. 171 na 1 km*, Severni Nippon 78.225 km\ 
6,380.267 ob., t. j. 82 na 1 km*, Zap. Nippon 
53.561 km\ 9,442.437 ob., t. j. 176 na 1 km*, 
Sikoku 18.210 fcm«, 2,913.279 ob.. t. j. 160 na 
1 km*, KiuSiu a Riukiu 43 615 km*, 6,445.449 
ob., t. j. 148 na 1 km* a Hokkaido s ostrovy 
Kurilsk^mi 94.012 km*, 422.300 ob., t. j. 5 na 
1 km*. S novi nab^'tou Formosou md J. na 
^17.000 km* asi 45 mill. ob. Obyv. sklddd se 



z 3884 ^IcnA tfidy kvasoku, do ni2 po^itdni 
i ^Icnovd rodiny panovnick^, 2,039.475 tfidy 
sisoku a 39,766.843 tfidy hemin. R. 1895 na- 
podteno V J-u 5875 cnincii a to 1576 Ci- 
ftanfi, 1830 Angli^nfl, 931 Severoamczi&nfl, 
448 N^mcd, 408 Francouzfl; v nepatrn^jSim 
po^tu zastoupeni jsou Portugalci (hi. z Ma- 
kaa), Hollanaand, RakuSand, Ddnovd, Sv^cafi 
a Rusovd. Ncjvicc cizincfi 2ije v mtetech 
Tokiu, Jokoham£, Osace a Nagasaki. Koncem 
r. 1895 2ilo 41.590 Japancfl v cizin£; z nich 
asi 7a °3 Sandwicnsk^ch ostrovech a asi 
10.000 v Korci ; v menSim podtu zdr2ovaU se 
Japanci ve Spoj. Stdtech sev.-amcr., Cin£, 
Britsk^ch koloniich, Rusku a zdp. EvropS. 
Sftatkfi bylo r. 1890: 325.141. r. 1894: 361 298, 
podet 2ive narozen^ch (^inil 1,165.275 a 1,208.918 
a podet zcmfel^ch 823.718 a 840.741. Dncm 
1. ledna 1895 m£l J. 19 m6st s vice nc2 
50.000 ob.; jsout to: Tokio (1.242.224). Osaka 
(488.937), Kioto (328.411). Nagoja (206.742), 
jokohama (160.439), Kobe (158.993), HiroSima 
(91.985), Kanacava (89.975), Sendai (76.999), 
Kumamoto (71.022), Nagasaki (67.481), Hako- 
date (66.333), TokuSima (61.150), Tojama 
(58.362), Fukuoka (58.218). Vakajama (55.764). 
KagoSima (55.495), Okajama (52.360) a Niigata 
(50.030). % 

Zemedelstvf. Orba poskytuje stdtu 58V« 
v^ech jeho pfijmA, poditd-li se k ni tak6 zem^- 
dfelsk^ prflmysl (na pf . v^roba piva z r^2ej a daft 
z neho plynouci. t6mif 807©- Jc5t6 vdtSi aflle2i- 
tost m61a dfive za dlouh^ uzavfenosti zem^. 
kdy existence vScho obyvatelstva zdvisela v^- 
hradn£ jen na v^nosu pQdy a neiirodu n^kdy 
se dostavujici nebylo Ize nahraditi dovozem 
z ciziny. Japanci sami pfi^itaji orb6 pfivod 
bo2sk^ a bohyni slunce Amaterasu poklddaji 
za pAvodkyni jcji; ale neni pochybnosti, 2e 
i zde jako v mnoh;^ch jin^ch oborech byli 
d'Aan^ uditeli Japancft. Rofnik jap. {hijakuso) 
po2ival nejv£t§i vd2nosti ze tfi tfid obecn^ho 
iidu japansk^ho {hemin), v6tSi nc2 femeslnik 
{shokunin) a dokonce obchodnik {akindo). Die 
star^ho japansk^ho ndzoru byl mikado pdnem 
cel6 zem£; ve skutednosti ndle2ely pozd^ii 
horsk^ lesy a neplodnd pftda pdnfim feuddl- 
nim (nyni stdtu), vzdiland pAda sedldkftm ja- 
ko2to d^didn^m ndjemcAm. MohliConipo- 
fizovati, pronajimati ji, ba i proddvati, ale 
musili pfi torn pedovati, aby zftstala pediv6 
vzddldna a aby poplatky v prav^ fas byly od- 
vdddny. Tyto ddvky byly pfivodnfi poro^m^ 
mal6. Za sogundtu stoupala bfemena stavu 
selsk^ho a zvld§t£ v dobdch vdlcfn^ch do- 
sdhla libovoln^ra ukldddnim stra§n^ v^it. 
Koltm r. 1595 upravil Taik6-sama (HidejoSi) 
berni pomfiry ustanovenim, 2c ddvky maji 
obndSeti ncjv^Se Va odhadnut(5ho v^nosu roli 
a diu2no odvddSti ie v r^li. Jjcjasu pak ne- 
zmfinil nidcho v tfichto pomferech, \ct 2e tak6 
v;^nos z lesft, pastvin, hor a fek dal vpoditdvati 
do pf ijmfl rolnikov^ch. VSecky pozemky roz- 
d^leny ve dtyfi tfidy, z nichz prvou a nei- 
lep§i byla pole r^2ovd. Tyto pomfiry zflstalT 
cclkem do r. 1716, kdy bernft zv^Seny na V, 
v^nosu. Po obnoveni mikadova panstvi byW> 



Japan (zcmSdSlstvi). 



47 



prvni p^£i vlady zav6sti spravedliv^ a rovno- 
iii§ni6 zdan^ni pozemkfi a ddvky v pfirodni- 
nich nahraditi platy v pen^zfch. Stalo se to 
r. 1872 zvlaStni protdamaci, av$ak tato ddin- 
kovala na sedlaky jinak, ne2 o^ekivdno, a 
stala se pAvodem velk^ho roztrpdeni v zemi 
a V n^kter^ch provinciich i vzpoury. Na to 
r. 1873 dala vldda na zdkladi star^ho rozd£- 
leni pAdy na polnosti rfioy6 zavlaiovandf (to) 
a polnosti nezavlaiovan^ {hata) odhadnouti 
cenu jich a stanovila 37o za pozemkovou daii 
stitni, k ni2 druii se %— 2*5% dan6 mistnf, 
takie v J-u v t^to phcin^ jest rolnik mno- 
hem vice obti2en ne2 jinde. Mo2no po^itati, 
ic asi 40'/o venkovsk^ho obyvatclstva tvofi 
sedldci, asi V4 provozuje orbu jako zamist- 
ndni vedlejSi a '/» v§eho zboii v^vozn^ho 
skladaji sc z plodin a v^robkfi zem^dclsk^ch. 
Piida vzd^lani zabiri n6co pfes Vio vSi roz- 
lohy zemskd a jen skrovn;^ dil vznikl^ zv£- 
trinim, hiavng dedice, honosf se 2irnosti; 
ostatni pole jsou prostfedni. AvSak vjborn^ 
vzdeldvani, ncustal6 zkvpfovdnf, hojn^ mrvenf 
a zavlaiovdnf zjedndva rolniku 2n6 v^nosn^, 
takic uiivi zcml teln6 obyvatelstvo, ba v pff- 
zniv^ch l^tech dopouSti J dosti zna^n^ v^voz 
rfie. Velk;^ch statkA neni, naopak b^vd po- 
zemkov^ majetck zfidka v^tSi nei 1 — 1*5 ha, 
jednotlivd role mdlo kdy m^fi pfes pAl jitra. 
Ku vzd^ldvdni tdto nepatrnd vj^mdry neni 
tfcba taln^ho dobytka a pfi polich rjfovjch 
vAbcc ho nelze uhvati; i obddldvd japansk^ 
rolnik pole sva podnes jako pfed tisiciletim 
jen r^cem a motykou. Nedostatek mrvy pod- 
min^n^ nedostatkem dobytka nahrazuje se 
odpadky zvifecimi i rostlinn^^mi, pfipravovd- 
nlm kompostA a pod.; nejvzdcn&jSim hnoji- 
vem iest ^uano, vyrdbSn^ na pobfefi z od- 
padkA r^rbich. V^born^ zavlaf ovanf um6M jest 

V u2ivdni DO cel^m J-u od dob pradavn^ch. 

V J-u staii 11 arA na v^iivu 1 osoby, kdcito 
•ve stfednf Evrop6 vyiaduje se 47 aru. R. 1891 
zab^valo se 5,489.630 rodin zem6d^lstvim, 
z t^ch asi 3,000.000 v^hradn6. Die Setfeni 
z r. 1882 rozloha J-u vykazovala 40*6% rolf, 
plantdii a sadA, 49-4Vo lesA. 6-87o pustjch 
koncin, 3147o zabrdno bylo budovami a OO6V0 
solnicemi na pobfeii. Z pAdy vfinovan^ zemS- 
delstvi pfipadalo zasc 23-875 na pole rjiovd, 
15-47o bylo roH bez uraSldho zavlaiovdni, IV© 
posdzeno moruSemi a 0'4Vo fajovnikero. Ze 
vScch obilin daleko nejdAlciit^jSi jest r^2e 
nejen pro v^^iivu obyvatelstva, n^bri i pro 
vj'voz; roku 1890 oseto bylo 2,100.000 cho 
(i 1 19 ha, r. 1892 jii 22 mill. cho). Pfistuje 
se po ce\6 fiSi krome nfekterjch koncin ostrova 
Jesso a roku 1891 sklizeno \i 38,123.548 koku 
{k 180-3907 I), K r^2i nejblile fadi se jeimen, 
potora pSenice, boby, proso, bataty. kukufice. 
Z rostlin obchodnich na prv^m mist6 stoji 
fejovnik, p6stovan^ nejen pro domacf spo- 

tfebii, n^brf i pro vjvoz. Provincic stfedniho 
Honda pak jsou hlavni stfediska tohoto od- 
v€tvi, k nim druzi se Kiusiu a Sikoku. Ale 
pfi v5i pe^livosti, kterou Tapanci pfipravS 
v6nuj!, nemohou dosud docfliti >cern(5ho 
:zbofi<, obliben^ho ▼ EvropS, n]f'br2 vyvaieji 



jen caj zelen^. Hlavnim odb^ratelem je Sev. 
Amerika, ale i tu stavd se nyni indickd sou- 
iH velmi citelnou. Z I ha ieii se prAm£m£ 
1900—2000 ko listA, z nichi vyrobi se 475 a2 
500 kg iaje. Nejlepji japansk^ daj je hiki-cha 
6ili £aj prdSkov^. Mimo to p6stuje se bojnS 
fepka, indych, tabdk (hlavni jen pro domdcf 
spotfebu), konop6, bavlnik a i. 

Lesy pokr^vaji dosud rozsahlou iist zem£ 
a dSli se V lesy um£le p6stovan6 a lesy horsk6, 
je2 namnoze zAstdvaji posud pralesem. Roz- 
loha jejich ^inila r. 1884 Ahmem 16,106.213 £0, 
z dehoz na lesy nm^\6 pfipadalo 5,240.570 £0; 
lesy horsk6 byly na 6,606.412 to majctkem 
soukrom^m, na 5,259.201 vlastnictvfm stdtu. 
Nedostatek cest a nepffstupnost horsk^ch 
lesA na iedn^ stran6 a velikd spotfeba dfivf 
stavebnino na stranfi druhd vcdly velmi zdhy 
k zakldddnf lesA um^le p6stovan^ch, je2 z nej- 
vStSiho dilu sklddaji se toliko ze stromA je- 
hlicnat^ch. NejhojnSji zastoupeny jsou v nich 
sugi {CryptomeiiajaponicaDonX momi (Abies 
firma S. & Z.), jcjichi dfivi uiivd se hlavn6 
ke stavb£ domA. a proslul^ matsu (Pinus densi- 
flora S. & Z. a Pinus Massoniana Lamb.), slou- 
iici ke stavb£ most A. Vedle toho p^stujf se 
t^i vzdcn^jSi dfeva pro truhldfstvi, m6n6 pro 
dfivf stavebnf, jako kejaki (Zelkowa Keaki 
Sieb.), hinoki {Chamaecyparis obtusa Endl.), 
tsuga {Abies Tsuga S. & Z.), kara-matsu {Larix 
leptolepis Gord.) a i(iii {Taxus cuspidata S.& Z.). 
Zc StromA listnat^ch um£le p^stujf se jen ka- 
Stan, nSkolik druhA dubA (Quercus dentata, 
serrata a crispula), je2 poskytuji dffvi k pa- 
leni uhU, a 5ii-no-ki (Quercus cuspidata)^ vy- 
soce cenfind pro vjborn^ dfivf. Horsk^ lesy 
(asa-ki), z nejvfetSfho dflu zelen6, vykazujf ne- 
oby^ejnou rozmanitost: duby, buky, javory, 
bfizy, kaStany, magnolie, aralie, ofecny vla- 
sk6, jilmy a j., na vlh^fch mistech jasany a 
olse. Rostliny popinzv6 a pffiivn^, jakoi 
i £etn6 kapradiny jsou tu hojnfiji a u v6tsf 
rozmanitosti zastoupeny nci v Evropfe. 

Chov dobytka je dosud nepatrn^, jak- 
koli V nov^jSi dob6 stal se rozhodnj pokrok. 
KAft japanskj (iili uma (r. 1891: 1,546.368) nd- 
leii k plemeni mongolsk^mu, je mal6 postavy, 
nevzhledn^ a volnj, ale vytrvalj; uiivd se 
vStSinou jen za soumara, teprve ve druhd 
fadfi k jizdfi, z tahu skoro vAbec je vyloucen. 
Osel a mezek uvedeni byli do zeme od ci- 
zincA. Skot (r. 1891: 1,020.222 kusA) chovan 
b]^val V]^hradn6 jen k tahu, noSenf bfemen, 
nikdy pro maso, jakkoli jest plemene kras- 
ndho a velk^ho; ml^ka kravsk^ho Japanci po- 
sud neu2ivaji. Ovce a kozy pfivezcny byly 
do zcmS od PortugalcA a Holland'anA, ale 
nerozsifily se tu a tak^ snahy japansk^ vlddy 
V poslednich Idtech zavdsti cnov ovci po zemi 
nepotkaly se s velk^m zdarcm. VepfovJ do- 
bytek dostal se do J-u z Ci'ny, ale chovan 
jen proto, ie cizinci rddi jej kupovali; chov 
jeho omezcn jest jen na okolf velkj^ch m^st. 
Z drAbef e chovajf se se zdlibou kury a kachny, 
chov hus je Aplnfe zanedbdn. Psi, koiky, bffe 
a pestrd krysy chovaii se hojn6 pro zabavu, 
rovn62 tak ze zp6vndho ptactva unguisu dili 



48 



Japan (prflmysl). 



japansk^ slavik (Cettia cantans). Vcelafstvi 

f)rovozuje se v rozm^rech skrovn^ch a s ma- 
ou pdci; vosk v£eli zastoupen v J-u namnoze 
voskem rostlinn^'m. VelkolepJ' jest v J-u cho v 
bourcfl, jen2 poskytuje nej(Mle2it6j§i zbo2i 
vy vozn6 vfibec. Omezuje se toliko na ostrov 
Hondo, kde nale2i k nejd£lle2it^j§im odvSt- 
vim vjfivy a tvofi vynikajici prflmysl do- 
mdci; velik^ho rozSifenl nabyl zvlaSte v nej- 
nov^jsi dob6, kdy ndsledkem pohrom, jimi2 
V l<itech padesat^ch a Sedesdt^ch hedvdbni- 
ctvi francouzsk^ a italsk6 sti2eno bylo, kupo- 
vdno z J-u hedvabi i vajicka bourcfl. Nej- 
hojnfeji chovd sc bourec obycejn^ {Bombyx 
mori), vedlc nSho iapansky bourec dubov^ 
(Antherea yama-mai)^ jen2 zivi sc listlm dubu 
{Quercus serrata) a poskytuje mnohem krds- 
n^jSi a jemn&jSi vidkno ne2 bourec oby^ejn^; 
konecn^ sbiravaji se iH kokony bource ka- 
Stanov^ho {Caligula japonica Butl.^, ale pro 
hrub^ vldkno i obti2e pfi spFaddni namnoze 
od toho se upouSti. 

Hornictvi. Nov6j§i statisticke vjkazy o v^- 
nosu jap. hornictvi jsou v ndpadn^m nepo- 
m^ru se starsimi zprdvami o obrovsk^m bo- 
hatstvi J-u na ncrosty, zejmdna na drah^ 
kovy. Od dob Marka Pola poklddan J. za ne- 
vycerpateln]^ zdroj zlata i stf I'bra a domn6ni to 
udriclo se a2 do X6 doby, kdy J. otevfen 
Evropanflro. Japanci sami domnivajice se, 2e 
by zlepscn^mi methodami v dolovani docilili 
ze svjch hor velkjch vjtfeikfl, volali do zemS 
in2cn]^ry evropske i amcricke, ale zahy na- 
stalo tipln^ sklamani. Zjist^no, 2e sice v6t- 
§ina kovA, jako zlato. stfibro, cin, olovo, zi- 
nek, rtuf, v J-u se vyskytuje, ale ve mno2stvi 
jenom skrovn^m; hojnSjii jii ie jest mfed* a 
antimon, ale 2c J. jest skutecn^ bohat jenom 
na 2clezo a uhli. Patrnc b^ly doly zlat6 a 
sth'brn^ dfi've bohatSi. ale casern (hlavn6 za 
panstvi tokugavsk^hoj byly vyc^erpiny; vzdyf 
Hollandan^ die udani Ivaempfrova v 1. 1600 
a2 1641 vyva2eli rocn6 z Hirada 1200—1400 
beden stf ibra v cen6 1,200.000—1,400.000 taelfi 
(tedy asi 48 mill. zl.). Pozddji vjvoz stfibra 
zakazan a Hollandan^ dostavali misto stfibra 
mM, ji2 do roka 12.000—20.000 pikulfl (720.000 
a2 1,200.000 kg) vyva2eli. Nyni kromg m£di a 
antimonu ani jedin^ kov nem52s uhraditi 
spotfeby domaci. Od r. 1884, kdy vlada po- 
cala prodavati nSkterd sv^ doly, stalo se hor- 
nictvi nejvice podnikem soukroraym. Nejdfl- 
le2itejsim nalezi§t£m zlata jest ostrov Sado. 
dale Serigano,Jamagano, n^kteramista v jiho- 
zapadnim Hondu a zlatonosn^ pisky nektcrych 
f ek na Jessu. Stf ibro jest hoinejSi nez zlato a 
hlavnimi jeho lo2isky jsou Ikuno Sado, Ko- 
saka, Innai, Mandokoro a Ani. M^d'tvofi od 
r. 1642 dule2it(S zbozi vyvozni a vyskytuje se 
bud* ryzi nebo okyslicena. Hlavni rudou jest 
kyz m6d6ny. z n^ho2 Vio v5i medi se dobyva. 
Nejvynosndjsi doly jsou v Bcsi na §ikoku, 
kdez vrch D6-san (»mddSna hora«) ji2 drahna 
16ta kov tento poskytuje; mimo to dobyva 
se u Kasukary a Taki^ani v prov. Ecigu, 
u Tatesata, Arakavy a Nakaso. Olovo a cin 
ani z daleka nemohou uhraditi spotfebu zemi^; 



prve, thi^xi€ hlavng z leSt^nce olovSn^ho, do- 
byva se u Kamioky, Hatasy, Snragose, Ichi- 
novatari a v OSime na Jessu, druh^ u Tani- 
jamy a Ohira-tetsu-sanu. 2elezo vyskytujici 
se jako magnetovec a zelezn^ pisek t£2i se 
hlavnS v prov. Ivami, Izumu, Bingu, Mima- 
sace, u KamaiSi a Nakakosaky; jako v^vor 
ro^di stdle stoupd a v poslednich Idtecn sc 
zdvojnisobil, tak zase u 2cleza jevi se opak 
toho: otevfenfm zem6 a zavedenim zipadnich 
prostfedkfl dopravnich, hlavnS 2eleznic, dale 
zfizovanim strojfl a toviren vzrostla spotf cba 
2eleza tak, 2e clomdcf v^tSiek nestaaa je§t6 
p6tadvacetindsobn^ dovoz jevf se nutnosti. 
Zinek a kobalt nachdzeji se ve skrovncm 
mno2stvf. Z ostatnich nerostfl na prv^m mist& 
stoji kamenn^ uhli, je2 vyskytuje se v cel6 
fiSi od Formosy a2 pojesso a tvofi vynika- 
jici zbo2i v^vozn^, jakkoli Jakosti svou no- 
mfl2e se vyrovnati uhli anglickdmu a por^n- 
skemu. Pflvodu jest veskrze mladsiho. r4cjd5- 
le2it£j§i doly mcL ostrAvek TakaSima u vchodu 
do liziny nagasack^ o rozloze 54 ha, pak ostrov 
Amakusa, SiribeSi, ISikari, Aburato na Hondu,, 
Katsuki Miike na KiuSiu a posl^ze i jz. Jcsso 
vykazuje rozsahld lo2iska. Prov. £6igo a T6- 
t6mi maji hojn^ zdroje petroleje, ktcr^ vSak 
nemohou posta£iti domdci spotf eb&. Sir a po- 
kr^vd zhusta st^ny sopedn^^ch jicnft a pon^- 
vad2 sopek i solfatar po zemi je hojne roz- 
ptjleno, neni o nerost tento nouze; nejvice 
tH\ se na ostrov^ KunaSiru u Tonebetsu a 
Tofutsu. Hojna jest t^2 tuha. Sfll dobyva se 
jen z mofsk^ vody a lifedni v^kazy mluvi 
o soln^m pobfe2i (siohama), kde zfizenojest 
6364 solnic. Kamenec dobyvd se od pod. 
XVII. stol. Kone£n£ uv^sti jest vjbornou 
porculanovou hlinu, kaolin, na v^robu pfcd- 
m^tCi kameninov^ch, bfidlici ku kryti i dla2be 
stezck zahradnich i dvorfl a horsk^ krystaly. 
Dflle2it£jsich nerostd vyt£2eno r. 1892: zlata 
13.632 unci, stfibra 1,703.808 unci, 2eleza 
22,470.000 kg, mfedi 18,260.000 frg, kamenneho 
uhli 26,190.000 kg, hnSd^ho uhli 18.890.000 kg, 
siry 20,690.000 kg a tuhy 5,000.000 kg. 

Prfimysl zemfedfelsky i umSleck^, jimf Ja- 
panci zalo2ili svou pov6st naroda um^leckeho 
a dovedn^ho, ma p^vod svfij na pAd6 dinske, 
odkud s buddhismem dostal se namnoze pfes 
Koreu do J-u pravS tak jako dinsk^ statni 
zf izeni, pismo a j., dale umdni a femesla. Ze 
vieho prdmyslu um^lcck^ho vyroba praci la- 
ke v^ch bez odporu zaujima prv^ misto (vice^ 
viz vestati o umSni). Lakov^ v^robky japan- 
sk^ vynikaji vedle clegantniho zevn^jlku leh- 
kosti a velikou tvrdosti, jako2 i ncoby^ejnym 
Icskcm a trvanlivosti i po staletf. Hlavni siclla 
vyroby lakfl jsou Tokio, Kioto a Osaka. kde2ta 
um(ileck6 v^robky lakov^ mimo zminSna mi- 
sta maji d£ile2ita stfediska jeStS v Sizuocc» 
Vakamatsu a Niigat6. K vyrobkfim lakovj^m 
druif se prAmysl keramicki^. jen2 zahy na- 
byl znamenit^ho zdokonaleni. Zbo2i porcuU- 
novc a kameninove bylo hncd po otevfeni 
pfistavd japanskych v EvropS vysoce vd2eno 
a v]^voz jeho stale se vzmaha. Hlavnim sidlem 
tohoto prflmyslu jest Kioto ve i^tvrti Kijo- 



Japan (obchod). 



49 



midzu, dile Arita, Seto, Kanazava, Hongo 
u v]^rob^ porculdnu, Kagosima, Kioto, Ota a 
Jokkaici v pracich z kameniny. Stejnou md- 
rou jevi se veliki dovednost Japancd vc v^- 
robcich 2elezn]^ch, m^d^n^ch a bronzovi^cn. 

V pozdSjsich boufliv^ch doMch zase zbro- 
jifstvi japansk^ stalo se proslul^; tisfce 
d&lnlktk iivilo se jim a mnoh^ z nich v^robky 
sv^mi zjcdnal si slavnou povSst. Za nasich 
dnft arci odv^tvi to pokleslo a v^robky jeho 
putuji namnoze do rflzn^ch sbirek evropsk^ch. 
Hlavnim sidlem prfitnyslu emailoveho jest Na- 
goja, vedlc ni2 znenahla roz§ifiI se do To- 
simy, Kiota, Osaky a Jokohamy. Velk^ oblib^ 
t^si se drobn^ fczby z nejpruin^jsiho mate- 
riilu. V^roba papiru jest jui starobyla. Ja- 
pansk^ papir vyrabi se z l^ka rfizn^^ch stromi^ 
a kfovin (Broussonetia pavyri/era Vent., Edge- 
worthia fapyrifera S. & 2., Wickstroemia ca- 
nescens Meisn., Morns alba L., Aphananthe 
aspera Planch.^, vynikd neobydejnou oheb- 
nosti i pevaosti a slouii proto nejen ku psani 
a potiskovani, n^bri i k v^rob6 kapcsnich 
Sdtkfi, v^jif fi, slunednfkd, pokr^vek na hlavu, 
pldiitii, skfinek, oken a j. Vedle toho v nej- 
nov^jSi dob6 vyrabi se hojn^ papiru stroj- 
nibo po zpflsobu evropsk^m. Truhlafstvf nc- 
mohlo se vyvinouti pf i jednoduch^m zai^izcnf 
bytd japansk^ch, jakkoli i tu shledavdmc prace 
velmi peilivfe proveden^, a teprve pfichodcm 
cizinca dan podnSt k rozvoji umeleckeho tru- 
hlafstvi, je2 stdle nab^va vitii pov^sti. Vedle 
v]^roby vlastnihonabytku slynou nejvice jcmn^ 
mosaiky dfev^n^ ^ifi v^robky intarsiove, jci 
hlavn^ z pohoH Hakonsk^ho na trh pficha- 
zeji; sidlem tohoto prdmyslu jest §idzuoka, 
hL m6sto Surugy. K vykladani u2iva se nej- 
vice 21utohn£deho leskl^ho dfeva zc stromu 
kafrov^ho a ^ern^ho df ivi kakiov^ho; v^- 
robky tyto tak^ ji2 se vyvi2eji. 

VelkoprfLmyslem v zapadoevropsk^m smy- 
slu stdva se v nejnov^jsi dob6 pramysl tcx- 
tilni. Ode ddvna z latek zvifecich spfddano 
bylo V J-u hcdvabi, z Idtek rostlinn^ch hlavn6 
bavlna a konop^, vcdie toho takd vldkno 
boehmeriov^ {Boehmeria nivea), avSak spra- 
covani onech latek zdstdvalo skoro veskrzc 
prdmyslem domacim, jakkoli uvad^lo na trh 
skvostn6 zboii (brokdty zlatotkan^, damasek 
a krcp hojne kvdty zdoben^, aksamit a j.)- 
Kioto bylo v2dy hlavnim sidlem tohoto od- 
v6tvi zejm<3na hedvabnictvi, vedle n^ho Josiu, 
MajebaSi, Takasaki, Isesaki, Tanabe, Miatsu, 
Nagahama, Kano a Bifu; Sirok^ odsy pro 
ieny a divky dodavaji Hakata a jonezava. 

V nejnovejSi dobfi pfimykaji se Japanci ke 
zp&sob&n zdpadnim, zavdo^jicc, pokud mo2no, 
na misto dosavadni v^-roby rucni v^robu 
strojni, a koj^isti pfi tom jc§te rozsdhlou m£- 
rou z pfirozen^ch pomfirfl zemfe, totii z hoj- 
nosti uhli i dfivi, z mno2stvi vodnich sil, ja- 
koi i levnych a udeliv]^ch sil dSlnickych. 
Osaka se sv^-m okolim stdvd se znendhla si- 
dlem vzrflstajiciho velkoprdmyslu a Hiogo- 
Kob^ jest dovoznjm pfistavem pro surovinu, 
pokud tato nepochdzi z vnitrozcmi. Dnes 
sotva Ize nal^-zti pon6kud jen dfileiit^JSi okres 

Ottfiv Slovnik S^uiaf, tv. XIII. 27 jo 1897. 



hcdvabnick}^, jen2 by nem£l vlastni pfadelny, 
a k v^vozu suroveho hedvabi a odpadki^ 
hedvabn]^ch dru2i se rychle zna^n^ mno2stvi 
hcdvabn^ch Idtek. Vedfe hedvdbnictvi vzmuha 
se liiasnS rychle v^voz bavlnictvi. R. 1895 
pocitalo se ji2 58 pfadclen (vStSinou v Osace 
a okoli) se 632.000 vfcteny, 40.000 d61niky; 
spracovdno bylo 182.000 tun bavlny z nej- 
vd'tsiho dilu cinsk^ a indickd. K pfadelnam 
pFidruiilo se tak^ ji2 n^kolik mechanick]^ch 
tkalcoven, jejichito v^robky Idcf svou Oping 
vytlacily dovoz evropskj' a nalezly dobr^ od- 
byt tak^ v Cin6. V posledni dob6 vznikly 
te2 3 tovslrny na Utky soukennd, z nichi 
jedna (v Osace) tei vjrobou flanelu se za- 
b]^va; vlnudoddvd Australie. Prdmysl stroj- 
nick^ dosud je v plenkach, ale i tu ucinSny 
ji2 mnohoslibne poddtky. Vycvi^enim doma- 
cich in2enyrfl peduje J. tak^ o domdci v^- 
robu potfeb 2e!czni^nich. R. 1893 zbudovdna 
ve strojovnfi v Kob^ prvni lokomotiva, je2 
se velmi dobfe osvSddila. Z jinych odvdtvi 
prflmyslu tovdrniho, jen2 v J-u rychle se 
vzmdhd, sluSi uvdsti cihclny, tovdrny na ce- 
ment, m^^dlo, zdpalky, deStniky, sklo, hodiny 
a j. Japansk^ m^dlo a zapalky nadobro vy- 
tlacily z v^chodni Asie tovary evropsk^, zvld- 
st£ rakouskd; v^voz zdpalck na pf. stoupl 
z 3,537.914 jend v r. 1893 na 4,602.000 jcnft 
r. 1895. VJvoziSt€m jich jest Kobd. V prfl- 
myslu zem^delsk^m zdvodi v^roba domdciho 
rJ2ovehopivas pivovarstvim zdpadoevrop- 
sk^m ; jako prv6 rychle klesd, tak rychle vzma- 
haji se pivovary (hlavnfi v Tokiu, Jokohame, 
Osace) a dovoz piva zc zip. Evropy. Nyni 
md J. tak^ nfikolik pivovaru akciovi^ch. 

Velmi dflle2itj^m zdrojem vJ2ivy jest ry- 
bdfstvi a lov mofsk^ch fas. Skoro v5e- 
cky druhy ryb, listfice, hlavono2ci, krabi, su- 
m^Si, fasy lovi se a bud' v zemi sam6 spo- 
tfebuji nebo do Ciny vyvd2eji. V^robek z fas 
pfipravovan^ jmenem kanten pfichdzi pod 
malajsk^m jm6nem agar-agar jako ndhrada 
za gclatinu take k ndm. Ryby, jejich odpadky, 
jako2 i fasy slou2i ku pfipravd rybiho guana. 
R. 1887 pocitalo se 865.189 rybaffl namof- 
nich se 27.769 lodicemi a r. 1890 v^nos rybo- 
lovu odhadovdn na 10,000.000 jenfl. 

Obchod. Ji2 r. 1542 stihl portugalsk;^ pla- 
vec Mendez Pinto ke bfehdm japansk^m a 
zahdjil tu neoby6ejn6 ti\6 styky obchodni 
mezi Portugalci a Japanci, jejichi stfediskem 
bylo Nagasaki, avsak pozd6ji (od r. 1600) vy- 
tlaieni jsou Portugalci od HoUand'and. Tito 
podr2eli jist<5 vjsady obchodni i po velk(im 

grondsledovdni kfestanfl, ale byli na ostrflvku 
^eSimd dr2dni takfka v zajeti a za podminck 
nadmiru pokofujicich. Teprve kdy2 v^^pravou 
Spoj. Obci severoamer. kommodore Perry 
31. bf. 1854 na vladS japanskd vynutil smlouvu 
Kanagavskou, kterou Simoda a Hakodate na 
Jessu otevfeny lodim americk^'m, nastal obrat, 
i ndsledovaly smlouvy s Ruskem, Francii, An- 
glii, Pruskem, Hollandskem a j. Jimi dovolcn 
pfistup zdstupcflm cizich stdtfl do zcmc, Jo- 
kohama, Nagasaki a Hakodate otevfeny ci- 
i zincflra r. 1859, Niigata r. 1860, Hiogo a Osaki 



50 



Japan (obchod). 



r. 1863. Tim otevfena zem6 obchodni kon- 
kurrenci ciziny. V nejnovSjSi dob£ iadala 
vldda japanska za revisi uzavfen;^ch smluv, 
ale naslcdkcm domdci opposice neniSla jcd- 
ndni v t6 pfi^infe podniknutd v^sledku. Ob- 
chodni ruch, jen2 roku 1868 obnasel jenora 
26,200.000 jcnfi, stoupl mezitim do r. 1895 na 
264,074.326 jcnfi. Obchodni bilance, ktera a2 
do r. 1882 byla passivni, zlcpSila se znacng 
a zejm^na v poslednich l^tech jevi se znacn;^ 
pfebytek dovozu nad v]^vozem. Jevilf se ob- 
chod japansk^ n^ledovn^ (v jenech): 

Rok dovos vyvos iihrn«in 

1872 26,174.184 . 24,294.532 . 50,469.346 

1882 . 29,446.593 37.721.750 . 67,168.343 

1892 71,326.079 . 91,102.753 . 162,428.832 

1893 88,257.171 - 89,712.864 . 177,970.035 

1894 . 117,481.955 . 113,246.086 . 230,728.041 

1895 . 129,083.297 . 134,991.029 264,074.326 

V dovozu dosud Ivi podil pfipadd VelkcS 
Britannii a jcjim osadam, pak nasledujc Cina, 
NSmecko, Spoj. Obce sev.-araer. atd. Pozoru- 
hodno je klcsnuti britsk^ho podflu na do- 
vozu, kdeito naproti tomu ^insk^ dovoz 
znainou m^rou se vzmohl. NejddlLfitfejSi* do- 
vozn^ zbofi roku 1895 bylo: bavlna v cenS 
2,586.000 lib. sterl., cukr 1,270.000, vlnSne latky 
1,112.000, bavlnSnd latky 740.000, bavlnSna 
pHze 738.000, vozy a lodi 630.000, rjic 472.000, 
strojc 471.000, felczn^ zbo2i 455.000, petrolcj 
448.000, iclczo 287.000, luSt^^niny 277.000, 
drogy a lucebniny 171.000, kflic 166.000, barvy 
154.000. Vedle toho uv^sti sluSi je§t6 hodiny, 
hedvabi a zbo2i hedvabn6, zbranfe, pivo, vino, 
lihoviny, platno a lnSn6 v^robky, sklo a skle- 
ndnd zLo2i. 

U v^vozu zaujimaji prv6 misto Spoj. Obce 
sev.-amcr., po nich ndsleduji Francie, Hong- 
kong a Cina. Tak6 u v]^vozu jevi se v ob- 
chodu s Vel. Britannii znadn^ Opadek. V^voz 
obsahuje hlavnS plodiny, urafeleckoprfimyslov^ 
v<Tobky a v ncjnovSjSi dob6 t^i zapalky. 
Hlavni zbo2i jeho bylo: surov6 hedvibi v cene 
5,515.000 lib. sterl., hcdvdbn^ zbo2i 1,662.000, 
^aj 962.000, uhli 824.000, r}ie 781.000, m6d* 
559.000, zdpalky 506.000, roho2e 374.000, ba- 
vlndn^ zbof i 261.000, zboii porculdnov^ a hrn- 
tifsk6 212.000, kafr 165.000, slamSni pletiva 
150.000, ryby 142.000. Znadn^ n6kdy v^voz 
T^ie utrpel mnoho nciirodami. Vedle uvede- 
ndho zboii hojn^mu odbytu t6§i se tak<S ryby 
a jina tnofsk^ zvifata, vyvdiend hlavne do 
Ciny. Podil jednotliv^ch statfL na obchodu 
japansk^m byl tento (1895): 

Dovoz Vj^vds 

Velkd Britannic . . 4,705.427 . 854.011 lib. st. 

Francie 579.944 . 2,638.508 » » 

Nemecko 1,274.287 . 361.8^4 » » 

Hong-kong .... 875.137 . 1,989.303 • » 

Cina 2,294.285 . 989.636 » » 

Britska Indie . . . 1,250.188 . 472.250 » » 

Australic .... 107.471 . 138.785 » » 

Spoj. Obce sev.-am. 966.287.5,853.135 » » 

Jinc zemS .... 1,473.684 . 1,326.563 » » 

Celkem mo2no fici, 2e blahobyt J-u za po- 
slednich 25 let znamenitd se povznesl; jevif 



se to prav€ nauvedendm obrovsk^m rozvoji 
obchodu zahranidniho, jen2 v poslednich le- 
tech vykazuje stale bilanci aktivni, dale ve 
zvj§endm livfiru stdtnim a niisi iirokov<5 mif c 
pfi st^tnich pfljdkach a posl^zc v mohutn<5 
podnikavosti v nejrflzn^jSich oborech hospo- 
dafsk]^ch, pi^i ^em2 tato ncopira se o kapital 
cizi, n^bri o prostfedky domdci. V jednotli- 
vjch ph'stavech Evropanflm otevfen;^ch jevil 
se obchod nisledovnfi (v jenech): 

Dovos Vyvos 

Jokohama . . . 56,0o2.583 . . 84,477.407 

Hiogo-Osaka . . 65,222.746 . . 38.770.795 

Nagasaki .... 6,413.747 . . 3,558.711 

Hakodate . . . 55.420 . . 668.472 

Nepatrn^ polozky o obchod6 hakodatsk^m 
vysvetluji se tim, ie dovoz a vjvoz jeho 
prostfedkuji hlavni Jokohama a )in6 pfi- 
stavy japanska ; ve skute£nosti jest obchod 
jeho velmi cilj a r. 1894 vykazoval 15,932.396 
jenfl dovozu a 11,486.104 jeny v^vozu. Ob- 
chod japansk^ jest ovSem hlavne obchodem 
namofnim, i pacil se ruch lodni r. 1894 na 
1696 lodi japansk^ch s 579.967 t a 3093 lodi 
cizich se 4,347.211 ^ z nichi veplulo do pH- 
stavCi japanskjch 2517 lodi s 2,689.781 1 a vy- 
plulo 2272 lodi s 2,237.397 /. Domaci lodstvo 
obchodni titsAo 1. ledna 1895 lodi evropsk^ho 
zp&sobu 745 parnich se 169.414/ a 37.152 koA- 
skj^mi silami, 722''plachetnich se 43.511 /, pak 
17.238 lodi japansk^ stavby. 

Dopravni prostfedky. Vlednul870 zfi- 
zen byl mczi Tokiem a Jokohamou pnmi tele- 
graf a v cnu 1872 zahdjena doprava na prvni 
Selezn^ drdze. Od t^ doby stavba icleznic 
za vcdeni anglick^ch a nfemeck^ch inien^rft 
vzmahala se velmi rychlc, takie r. 1895 mfel 
J. celkem 3609 km drah, z nichi bylo 954 km 
trati stdmich, 2655 km drah soukrom Jch. Sifka 
koleji ^ini 1067 m, kapital uloicn^ ve statnich 
drahach obndSel r. 1895 asi 135,600.000 zl. Zd- 
vadou pro rozvoj icleznic je vyvinutd plavba 
pobfczni, jci ncjvetsi dil nakladtl dopravujc, 
takic icleznicim plvne hlavni zdroj pfijmd 
z dopravy osob, kacito doprava zboii cini 
sotva 20%- Pfcs to vSak kapitdl ve drahdch 
uloien J ziirokovan byl r. 1894 8-7Vo a r. 1895 
8 5Vo- Stejnfe v;^nosny jsou tak^ drdhy sou- 
krom6. R. 1894—95 dopraveno bylo celkem 
36,641.113 osob a to 14,883.986 na stdtnich 
drahach a 21,757.127 na soukrom^ch. Vozy 
zafizcny jsou die vzoru americkdho. Vdlka 
s Cinou zastavila pon6kud stavbu drah, avSak 
nyni zasc jsou projektovdny ^etnd trati novd. 
Takd na ostrov6 Formose vede z Kclungu 
iclcz. traf poddl zdpadu asi 80 frm id6\i. — 
Prvni telegrafni traf v J-u zfizena r. 1869; 
od t6 doby zfizeny telegrafni linie mezi v§emi 
vdtSimi mSsty a r. 1S71 takd podmofskj ka- 
bel z Nagasaki do Sanghaje, kdei pfipojen 
jest na linie mezinarodni. R. 1892 bylo v J-u 
celkem 13.982 km trati telcgr. s 41.182 km 
drdtft a dopraveno 633 \Sfady 5,466.299 de- 
peSi, z nichi 95.322 fizeno do ciziny a 168.746 
bylo sluiebnich. — PoSta teprve od r. 1871 
zafizena jest po cvropsku; r. 1879 pfistoupil 



Japan (nabozenstvi). 



51 



0. ku svStov^mu spolku poStovnimu. R. 1892 
dopravilo 3776 lifadfi 266,151.659 listovnich 
zdsiick V obvodu vlastnim, 2,310.100 zasilek 
do ciziny a 38.766 zdsilek prAchodnich. Vy- 
ddni na poity obndSelo 16,348.033, pfijmy 
14,343-854 frankA. Po§ty i telegrafy jsou ve- 
sm^^ vc spravfe stdtu. 

' Zakladcm japansk^ch m Sr d^lkov^ch i plo§- 
njxb jest saku nebo siak £ilt japanskd stopa 
rovnd 0*30303 m, kterd dSli se na 10 sun 
<palec) po 10 bun (zlomek) po 10 rin (vlas). 
K m^feni vetsich d^lek slouii ken, majici 
16 saku, ddle co sc 60 ken a konc^n6 jednotka 
pro miry cestovni zvand ri (^ili japanski mile 
sc 36 CO, takie ken = 1*8182 m, Co « 10909 w 
a ri = 3*92727 km, kdcito vzdalenosti na mof i 
m^fi mof ska ri = 1*8518 km. Ctveredn^ ken 
cili 36 ctv. §aku, zvan^ tsubo, s\o\iii k mfifeni 
ploch a rovnd se 3*305785 m', 30 tsubo £ini 
■stf = 99*174 m*, vyl§i jednotky ploSnd pak jsou 
tan po 10 se =» 9*9174 tf a 10 tan cili plosn^ 
^o = 99*174 a, konecn6 mirou zem^pisn^ch 
ploch jest <^tverecna ri = 15*4235 km^. — Jed- 
Dotkou miry dut6 jest so = 1*803907 /, ktcr^ 
deli se na 10 go po 0*2 /, kdeito 10 5o tvofi 
to s 180391 /, 10 to pak se zove koku a ma 
180-3907/. — Jednotka vdhovd slujc mow m<r 
a rovnd se 3*7565 g, z ni pak tvoPi se jednotky 
vySsi, totii: Jume = 10 momme = 37*565^, 
hijakume-s^ 100 momme ■= 375*65 g a kwan = 
1000 momme = 3*7565 fr^, kdeito od Cinanfi 
pfcvzat jest kin zvan^ dinsky kdtti a rovn}^ 
160 momme iili 601*04 g. 

Ai do let sedmdesdt^ch m^l J. pen£2ni 
soustavu rovnajici se i!ipln£ dfnsk^, takfe 
je§te v novSjii dobfi slouiily za penize tenk<5 
kousky stfibrn<§ho plechu navleden^ na niti 
prdvd tak jako v Cin6 a rovnSi byly v obfehu 
i ^tyfhrann^ mince zlatd a stfibrne. Po stat- 
nfm pfcvratu japansk^m zavcdena m£na bime- 
tallistickd die zdkonitdho pomdru zlata kc 
stfibru 15Vi.li i raicny ptivodnS americk^ 
dollary obchodni. Av§ak r. 1886 pfetvofen 
system penSini die mfeny frankov^ tak, ie 
ucin^n jednotkou stf ibrn]^ 7>«, rovnj 5 fran- 
kfim, t. j. 2' 184 zl. a rozddlcn^ na 100 sen. 
Theoreticky d61i se sen na 10 rin po 10 mo 
po 10 SI/ po 10 kotsu^ avSak v praxi se ncvy- 
skytuji mince mcnSi hodnoty nei rin. K ra- 
2eni nov^ch tSchto pen^z zalo'2cna pomoci 
Anglicanu v Osace mincovna, ffzend dnes 
sam^mi Japanci, a razi se ze stfibra jakosti 
0*900 mince po 1 jenu ve vaze 26*9564 g, ddle 
ze stfibra jakosti 0*800 kusy po 50, 20, 10 a 
5 senech ve vdze 1*25 g za 5 senfi. Zlatjch 
minci fissk^ch koluje mdlo, a£ oficidlnd razi 
se kusy po 20, 10, 5, 2 a 1 jenu ze zlata ja- 
kosti 0*900 ve vdze 1*667 ^ za jen. Ode davna 
jsou V ob^hu i penize papirov6, vydavan^ 
listavem »Insatsu-kyoku« v Tokiu; v 16tech 
osmdesdt^ch odstran^no z ob^hu pfebytecnd 
jich mnoistvf, tak2e maji stejnou hodnotu 
fpari) s pen^zi kovov^mi. 

Nibozenstvf. Narodnim nabozenstvim Ja- 
pancfl jest t. zv. Sin to ism, tfeba naleii mu 
nyni jen asi Vj vSeho obyvatelstva. Druh6 
*/, vyzndvaji buddhism us, kter^ pfes pod- 



poru, jake dostdvd se Sintoismu se strany 
vlddy, jei po restauraci cisafstvi prohldsila 
jej ndboicnstvim statnim, jest rozhodnS na 
postupu. Buddhismus dostal sc do Japanu 

V VI. stol. a brzy stal se ncbczpedn^m kon- 
kurrentem domdciho nabozenstvi. V ohiedu 
torn zaznamcndvd historic J-u ndboiensk^ 
spory a prondslcdovdni se vSemi dAsledky, 
s jakjmi i v Evrop6 sc shleddvame. Teprve 
skepticismus a indifTcrentismus nov^ doby 
zjcdnal klid a snaSenlivost, tfeba nevrafivost 
vzdjcmnd posud neutuchla, obmczujic se nyni 
ovSem na akademickou. vice m^ne zdvofifou 
polemiku. V XIX. stol. vyskytuje se i snaha 
odistiti Sintoism buddhistick^ch 2ivld, k te- 
mu2 pfispSli r5zni badatcl^, jako Motoori, 
Normaga a j. 

Sin to ism (z cinskdho sin-tao, t. j. cesta 
duchfi) jest ndboienstvi pf irodni. Tim samjm 
jevi se pfirozcnfi starobylj^m. tfeba, naproti 
nazoru hldsan^mu Japanci, st^2i pAvodnim. 
K prvkQm star^m, vyzna^ujicim sc dctskou 
naivnosti ndzoru, pfistupovaly £asem i nov^, 
hlavng od t^ doby, kdy vzd^lanost ^inska 
pocala se rozmdhati ve vSech sm^rech 2ivota 
japansk^ho; jako tfcti skupinu mo2no tu ro- 
zcznavati modernisujici ji2 nazory doby po- 
kro^ild, jcvici z ddsti patrnou snahu nahra- 
diti prost^ ndzory star^. Za stfedov^ku se- 
tkavdme se i s jak^^msi spojenim sintoismu 
s buddhismem; jest to t. zv. rijdbu-Sinto. 
Japanci sami vdfi ovSem, 2c vira jejich od 
po^dtku sv^ta do dnc§niho dne ncdoznala 
zmfeny. Sintoism jest polytheism, nebo je§t6 
Idpe polyd^monism. VeSkera jeho boistva, 
zvand kami, jsou pcrsonihkaci sil a 2ivlfi pfi- 
rodnich, k nim2 pfistupuji i bo2stva jednotli- 
v^ch mist, hor, fek, ale i jind bo2stva, jako 
potravy, nemoci a pod., ddle i pfedkov^, 
zvld§t6 rekov^, ji2 mczi bohy pojati. V cele 
vScch stoji p6t vclk^ch bohu, jako prvni bo- 
hyn6 sluncc Amaterasu, jeji2 hlavni, pout- 
niky hojnS navStevovan]^ chrdm nal^zd se po- 
bh'z mcstef ka jdmady v provincii Ise. V kosmo- 
gonii japansk^ vystupuji jako tvftrci pdr man- 
zelsk^* Izanami alzanagi, vyskytujici se na 
konci dlouh6 fady boiskjch generaci, je2 do- 
maci mythologic — Ko2iki — co nejpodrobn^ji 
vypocitdvd. Oba zplodili nejprve na svdm 
ostrov^ Onogoro, o jeho2 povstdni iest vlast- 
ni bdj, osm ostrov^. jako posledni Jamato, 
vlastni Japan, a dale sest ostrovA podru2n5'ch, 
na^c2 ndslcdujc zrozeni 10 bo2stev, je2 vldd- 
nou ovzduSi. zemi, voddm a podzimku. Po 
nich rodi se bohovd vStru, stromfl, hor, bo- 
hyne mofalfl, bfih ncbcsk^ho ilunu kafro- 
veho, bohynfi velk(5 v^2ivy a koncdnfe bflh 
ohnS. Pfi narozcni poslcdniho zomfe Izanami. 
Ze slz Izanapov^'ch povstdvd bohyne ndfku. 
Izanagi srazi, sile'n bolcsti, nie^cm svjm hlavu 
ohne, kterj byl pticinou smrti jcho choti. 
Z krve jeno zrodi sc novjch 8 bo2stev a 
dalsich 8 z jeho lidflv. izanagi sestoupi 

V mista hniloby, by vyrval jim svou chot, 
a kdy2 to nejde, aspoA ji spatfil naposled. 
UvidSv rozklddajici se mrtvolu, iervy pro- 
lezlou, prchd, jest vSak prondsledovdn Iza- 



62 



Japan (nabozenstvi). 



nam! a mocnostmi podzemsk]^mi ; i zatarasi 
vchod do podsv^ti obrovsk^m balvanem. Sdm 
sp&chd ocistit se v potoku. Pfi torn povstd- 
vaii novd boistva z ka2d^ho kusu Satu, kter^ 
svl^kd, a z kazd6 cdsti t^la, je2 dot]^kdl se 
vody. Z lev^ho oka vyjde bohynfe slunce 
Amaterasu, z prav^ho bdh m6sice Tsuki- 
jomi, z nosu buh okeanu Take-haja, oby- 
£ejne Susa-no zvan^. Izanami stava sejako 
Jomo-tsu bohyni podsv^tf. Nasleduje serie 
boistev pozemsk^ch na pfidS J-u, po^'najic 
usazenim se boha Susa-no v Suga, provincie 
Idzumo, a2 po Zim-mu, zakladatele cisafstvi 
Japansk^ho, prv^ho boha lidsk^ho. Odtud 
datuje se boiska dcta prokazovana cisaf&m 
[mi'kado = vzneSena brana) jako potomkfim 
bohynfi slunce. Bohy stdvaji se kone^ni i vy- 
nikajici a zaslouiili muiovd. Takovym jest 
na pf. ministr Sugavara Micizanc (f 903 
pf. Kr.), ctSny jako b&h pisma a uccnosti 
pod jm^ncm Ten2iu. Vedle bohfi vSeobecnS 
ctdnych, k nimi naleii hlavnS i bohyn6 vv- 
iivy Inari, provazcna liSkou, mA J. fadu 
boistev 6ist6 lokalnich. 

Dovidame-li se co nejv^tsich detailCl mytho- 
lo^rick^ch, nemdme zpravy o kultu. modlit- 
bach ni pfedpisech, ritualnich ni mravnfch. 
O dogmatu nem&ze ovSem b<'ti feci. Jediny 
obfad, o n^mi se v Koiiki docitame, je ocista 
vodou. Stcjn^ nedovidame sc o ncsmrtelnosti 
duse ni odplatS nebo trestcch na onom sv^te. 
Existuje sice nebe, na dostfel od zem^ vzda- 
len^ a zcela po zemsku vypadajfci, ale to jest 
sidlo boh A, jako jest zem6 sidlem lidi. Pfi- 
stup k nSmu je po schodech. Rovn^i i pod- 
sv^ti podoba se liplnS zemi, pod nii jest 
i umist^no, jsouc s ni spojcno Uzki^m pfc- 
chodem. Jest zemi tmy a sidlem zemfel]^ch 
a nic vice. 

Stpl. VI. pf. Kr. jest die zprav domacich 
pocdtkem cisafstvi japanskdho. Cisaf ove pro- 
hlaseni za potomky bohfl, jim2 se sv^ strany 
byli povinni dikem. Tenkrdte vyviji se kult 
pfedkd, podobn^ cinsk^mu. Knezem jest tu 
cisaf za sebe a za narod, po jeho vzoru pak 
kona se kult pfedkCl i v domdcnosti. Dovi- 
dame se sice i o stavu kn^zskdm {kannusVj, 
jenz brzy stal se d^dicn^m, ale kn^zim na- 
leiel v bohosluib^ jen likol podfizen^ (udr- 
iovcini chrdmd, hymnologic, hudba a provo- 
zovani tancd). Kromd pfi obfadu nemaji 
zvlaStniho Satu. Jsou 2enati. O ob^tech lid- 
sk^ch dovidamc se pfi obfadech pohfcbnich 
(pohfbivdni za 2iva slu2ebnictva a i pfatel 
zemfcMho). Die zprav japansk^ch odstran^n 
s poi. naseho letopo^tu, ve skutecnosti vsak 
udriel se snad do r. 646. Jinak obmczovaly 
se ob^ti jako posud na maso, ryby, drilbez, 
ovoce, ryii a vodu. Po ob6ti nasledovaly 
zpSvy a tancu. Stejn6 obStovdno i v domac- 
nosti pfcdkiim, druhdy bohat^ji — prave ho- 
stiny — nyni je to r;^ie, voda a kadidlo. 
Pokud chramd se t]^ce, byly vidy vclmi jed- 
noduch^, tfeba casern i zac zavlddl vliv bud- 
dhismu, jeji nov^ v^k opet odstrai^uje. Jest 
to jednoducha stavba z nebarevn^ho dfeva 
hinoki {Retinispora obtiisa), jchoi korou je 



kryta, v hdji umist^nd. V6tli chramy b^vaji 
obehndny ploty neb i galedemi s budovami 
pro vedlejsi bohy a l^mnatami pro ucely 
kultu (tance a p.). Jednoduchi brdna (tori-i} 
vede do vnitfku, v n6mi nal^zd se kovov^ 
zrcadlo, mec a t. zv. gohei^ t. j. bila hfll, ozdo- 
bena biKm papirem na kosoctverce rozkrajc- 
n]^m. Vie poloieno jest na prost^m stole, nS- 
kdy za bilou plachtou. Obrazy boh5 zakazany. 
I s trdmu brany visivaji divn^ sloien6 pruhy 
papirovd. Pf ea chramem visi zvone^ek s pro- 
vazem, pod nim nal^a se schrdnka na pc- 
nize. 

Sifeni se s jedn^ strany vzdSlanosti <^in- 
sk6, se strany druh<S buddhismu v J-£ nez^- 
stalo bez nisledku na povahu Sintoismu. 
Studium dinske literatury zpdsobilo filosofick6 
nazirani, kdeito buddhismus nabddal k mono* 
theismu. Tenkratc povstaly 6etn6 kommen- 
tary naboicnskych knih, sna2ici se p modcr- 
ndjsi vyklad a pojimdni jicb. Vlivem bud- 
dhismu jest snaha u<^initi z poly theismu §in- 
toismu jak^si monotheismus sniienim bohCk. 
sekundirnich na pouh^ duchy nebo dokoncc 
vyloienim jich jako zosobnen^ch vlastnosti 
boha nejvySSiho; tim zAstivd4ohyn£ slunce 
Amaterasu, jii plati t^mdf vyhradn^ i ny- 
n6jsi kult J-u. Filosoficky nazor uzndvi jc- 
dindho boha nebytostn^ho, v6£n6ho, nevidi- 
teln^ho, nestvofendho a stvof itele vseho, jen£ 
davd podobu bytostem a je o2ivuje. V t^chto 
funkcich vyskytuje se pod vlastnimi jm6ny, 
je2 vSak neznaci vlastni boistva. DuSi lidskou 
prohlaSuje filosofie za nesmrtelnou a maji- 
telku dvou princip^^, dobra a zla. Jsouc t<Sic 
podstaty jako nejvysSi b£lb, m&ie pfevlida- 
nim dobrdho Jiivlu, ctnosti a zasluhami, bo2- 
stvi se pfib)i2iti a po smrti i k bohdm do 
nebe vystoupiti, kdeito duSe' hfiSni trpf 
v peklc. Morilku svoji pfevzal Sintoismus 
upln6 z konfucianismu ; u^iteli jeiimi jsou 
knHi, hlasajici ji podobn^m zp&sobem jako 
u nas kazatel^. 

Prameny pro studium japansk<5ho ndbo- 
icnstvi jsou hlavn^ domdci sbirky, Koiiki 
od Oho-no-Jasumary z pod. VIII. stol. po Kr. 
(angl. pfeklad od Chambcrlainav Transactions 
of the Asiatic Society, Suppl. X., v^tahy od 
Mcdnikova, Extraits au Koziki ou Cosmologic 
japonaise, Geneva 1877), soudobe Nihon-56-ki 
a Siu-i. Jsou to vcsm6s sbirky legend a li- 
dov^ch tradic historicko-mytholopickych. 
Z evropsk^ literatury uvadime: E. Burnouf, 
La mythologie des Japonais (Pafii, 1875) ; 
Reed., J. its history, traditions and religions 
(Londjn, 1880); Kami Yo-no-Maki, Histoirc 
des dynasties divines (text s franc, pfekl. 
od Rosnyho, Pafii, 1884); L. de Rosny, La 
grande d(Sesse Ama-terasou Ohokami ct lea 
origines du Sintauisme (t., 1884) ; Eggcr- 
mont J., Le Japon, hist, et relig. (t. 1885); 
G. A. Cobbold, Religion in J., Shintoism, 
Buddhism and Christianism (Lond., 1892); La- 
mairesse E., Le Japon, hist, relig., civilisa* 
tion (Pafif. 1892). 

Buddhismus pfiSel do J-u pfcs Korcu a 
sice die b62n(^ho data (Japanci sami majf 



Japan (naboienstvi). 



53 



troji zprivn o torn) r. 552 po Kr., kdy pfi- 
neaen i prv^ obraz Baddhov. Pi&vodn6 sa- 
pasil s obttiemi velik^mi, plynoucimi nejen 
z naboienstvi, ale hlavn£ i t politiky. Vy- 
hlasilof domici nibof enstvi vladafe pnmo za 
potomky boh5. Teprve v IX. stol. moino 
mluviti o rozvoji, kdezto stol. XIII. — XIV. 
jsou dobou jeho rozkv^tu v J-u. Opposice 
SogunA proti mikadAm (viz DSjiny) byla mu 
zdc hlavnf podporou, jako opa^ne osv6d(^ili 
sc Buddhist^ rozhodnf mi stoupenci a moc- 
nou oporou Sogun^. Po n^jak^ £as bylo tu 
pfimo i nak^izino, 2e kaid^ daimio md nA- 
Icieti k n^kter^ sekt6 budahistick^. 

Japansk^ buddhismus niXeii k severnfmu 
buddhismu (Mahijdna). Saka-muni, a£ i zde 
uznavan za zakladateie buddhismu, zaujfmd 

V celku misto druh^, hiavni kult plati pStici 
Dai Ni6i, ASiku, Hd-5j6, Amida a Fo- 
ku-d2<S-d2!i, k nim2 dru2{ se 1000 buddhfi 
tfi 5v6tft (minul^ho, pKtomn6ho a budouciho) 
zvanf ch N i o-r a i nebo B u t s u, a jeSt£ ddle t. zv. 
bossatsu, mezi nimi2 vynikd Mon-d2u, 
Fugen a zvldStS Kuan-on, ddle 16 rakatiA. 
1 cetni zakladateM §kol a sekt po£itaj{ se 
mezi n6. Z p^ti na prv^m mist6 uveden^ch 
jsou dtyfi posledni vlastn^ jen vlastnosti 
Dai-^i jako ncjvySSiho buddhy, pf es to t^5i 
sc z nich nejv^Simu kuitu Amida jako zo- 
sobn^ni nckonedn^ho sv6tla, vlddce eel 6 zem6, 
duchovni otec Saka-muni, Dai-^i sam pak 
dosti se zanedbdvd, vjymouc nfikter^ sekty, 
jez jej ttznivaji nejvy§§im bohem. Z bossatsfl 
jest Kuan-on personifikad blahoddrn^ho pA- 
sobeni Amidy (nekonecn^ jeji milosti a sli- 
tovinf), odkud2 vysvfetluje se jeho velk^ v^- 
znam. Nebesa buddhistu jsou mimo to za- 
lido^na nesdetn^i bo2stvy r&zn<^ moci a 
hodnosti (Mio-6, i en, Sin, 500 rakanfk, tengu — 
geniov^ hor a les& — ), kde2to svfety ni25i 
vykazujf legie d^monfi (ASura, Jakha a pod.). 
I'n^kteri domici bo2stTa japanskd (kami) 
vyskvtuji se mezi bohy buddhistfk japan- 
sk^cD. Bo2stva svd cti buddhismus v obra- 
zech, z nich2 mnoh^ ndle2eji k nejslavn^jSim 
v^Tordm nm^ni japansk^ho (na pf . daibutsu 
Kamakursk]^). Pokud nauky se t^£c, liaise 
jen nepatm6 od buddhismu indick^ho (na pf. 

V pojfm^i Nehanu = Nirvany jako vnitfniho 
splynuti s buddhou, k n^mu2 mo2no vyvo- 
IcncAm dospSti ji2 v tomto 2ivot£, kde2to 
po smrti stdvd se stav ten trval^m a zbavujc 
je jak^hokoli stdhovani du§i). Vyudovcini 
k tomu ctU vedoncf je dvojf, ken-kio, vnSj§i, 
pro v^ci a novite, mio-kid, vnitfnf, pro ty, 
k(}o2 se ji2 osvMdili. 

Celkem pocita se 12 — 15 sekt, je2 mo2no 
ov^sti na 5 — 6 typA pfivodnich. DevSt z nich 
jest star^ch (VII.— IX. stol.), ostatni z XII. 
a2 XVI. stol. Sekty tyto jsou :Sanronzr. 625 
po Kr., zai. korejslr^m knfoem J. Kuaneito, kter^ 
jest i zakl. sekty Dz6-d2it8u; Hoss6 z r. 653, 
zaklad. Dd§6, jen2 jest i p&vodcem sekty 
Ku-ia; nynl mi 48 chrdmfl a jen, 16 kngii; 
Sugen z r. 699, zakl. Enno Sokaku; Kegon 
zr. 843, zakl. Rj<5ben, nyni 22 chrdmfi s 10 knS- 
iim'i; Ri-tsu z r. 754, zakl. ^insk^ kn5z Gan- 



d2in ; Ten-dai z r. 805, zakl. Sai-t£o £i 
Dengj6daiSi, z nejdflle2it6j5ich, nyni 4800 chri- 
m{k a 2800 kn$2i; Sin-gon (pravdiv^ slovo) 
z r. 806, zakl. Kiikai (K6b6 daili), hiavni 
repraesentant mysticismu, 13.600 chrdmA a 
7060 kn62i. Modern! sekty jsou: Juzu nem- 
butsu z r. 1118, zakl. Rj6nin, nynf 357 
chrcimA a na 200 kn62i; D2odo, £ista zem£, 
z r. 1175, zakl. Honeu, s podsektami Sei- 
zan a Cinzei, vSecky tfi nynf 8300 chrdmfl 
s 5500 kn§2imi; Zen, obsahuji'ci podsekty 
Rinzai, z r. 1201, zakl. Jeisai, S6t6 z r. 1245, 
zakl. D6guen; Vobaku, z r. 1663, zakl. Dug- 
ien, V ceiku 20.780 chrdmA s 15.600 kng2imi ; 
Sin-Su, pravd sekta, nejjednodu§§i, nejsnazSi 
a nejrozlifenSj5(, z r. 1224, zakl. Sin-ran ; 
kn62i se 2eni a pojidaji maso a ryby; 10 vel- 
k^ch a 19.100 mensich chrdmfl s 18.700 kn6- 
2imi ; D2iSu, z r. 1275, zakl. Ippen, 350 chrdmfi, 
200 kn62i; Nidiren, t6i Hokke-Su, z r. 1261, 
zakl. Ni^iren, pova2ovand za podsektu Ten- 
dai, 3060 chrdmfl, 2500 kn62f. V celku 6itaji 
nyn6j5i sekty 70.617 chramii s 52.584 kn62imi, 
ac die jin;^ch a2 140.000 kn. (asi 1000 jepti§ek). 
Bohat6 statky byly fddflm v l^tech sedmde- 
sdt]^ch konfiskovdny, tak2e 2ivi se nyni knd2i 
jen z darfl. Hiavni chrdmy buddhistick^ na- 
16zaji se v Kio-t6 a okoli. J. md obrovskou 
literaturu, t^kajici se buddhismu, jeho knih, 
pfelo2en|^ch iipln6, z £dsti ze sanskrtu, v£t- 
Sinou z cinStiny, i jeho v^voje. K tomu poji 
se fada stru<^n^ch kompendii nauky bud- 
dhismu vftbec i jednotlivj^ch sekt, kdzanf, 2i- 
votopisy Buddhy a vymkajicich buddhistA, 
hlavnS zakladatelA sekt, popis vynikajicich 
svatyft buddhistickych a jejich dfijmy, popisy 
obfadA atd. Existuji i sbirky buddhistick6 
poesie, ale i 2aloby japansk^ na buddhismus 
a pod. Za nejlepsi povaiuji se ze spousty 
tfichto knih dv6 sbirky mordlky. iitsu-go-kjo 
a Do\i'kj6. Srv. Bunin Nanjo, Short history 
of the 12 Japanese Buddhist Sects (Tokio, 
1887); R. Fujishima, Le bouddhisme japonais 
(Pafif, 1889) a M. Muller, Buddhist Texts from 
J. (Lond., 1881). 

O pocdtcich a dalSim v^^voji kfestanstvf 
V J-u viz Dfejiny. ByvSi v XVII. stol. t6- 
m^f vyhlazeno, po6alo se znovu ujfmati po 
r. 1854, kdy zemS otevfena Americanflm. Novd 
listava japanskd pfijala i paragraf zabezpecu- 
jici plnou svobodu ndboienskou. Pfes to ne- 
mo2no mluviti o velk^m pokroku kfesfanstvi 
v J-u. R. 1893 ^itdno domorod]^ch kfesfanft 
103.637; z tSch bylo 45.000 fimsk^xh kato- 
Ifkd s 3 biskupy a 82 knfeifmi (z nich 15 domo- 
rodych), 37.398 protestantft a 21.239 feckeSho 
vyzndni. Od r. 1889 zastoupeni jsou i uni- 
tafi. Kohvertitd ndle2eji vetSinou lidu, v^- 
jimeinfi i samuraium. Pfeklad bible do ja- 
panStiny dokonden r. 1887. Srv. L. de Guz- 
man, Historia de las misiones de la compa- 
nia de Jesus en la India Or. en la China y Ja- 
pon des de 1540 hasta 1600 (Bilbao, 1891); 
Statni rada japanskd vydala r. 1878 v Tokiu 
Nihon sei-keu si (Dfeje kfcsfansk^ho ndbo2. 
v J-u). Japansky psanych dfejin kfesfanstvi, 
oceftovdni a kritiky jeho a nlosofie evrop- 



54 



Japan (skolstvi, ustava). 



skd, psan^<:h domorodci, jest n6kolik, starSich 
(na pf. z r. 1662, 1805). vice nov6j§ich. — Srv. 
Lqpmisovy ro^ni Statistic of Missions. Dk. 
SkoUtvi japansk^ ukazuje vlivy cizi (fran- 
couzske, nlmeck^, anglicke), ale uchovalo 
V sob6 pfece mnoho z pflvodni kore^nsk^ 
kultury, ktcrai zase vykazuje slo2ky tatarsk^ 
a malajsk^. Ji2 v dobS feuddlni zfizovany byly 
nejcn Skoly pro d6ti §lechtick6, ale i skoly 
ohecn^, kde u^eno iteni, psanf a pocftini. 
Japan, ministerium vyuiovdni zaloieno r. 1871 
a Skolstvi upraveno jest zakony z r. 1886 a 
1887. Cela fi§e jest rozd^Iena v 5 Skolsk^ch 
okresd. Skol obecnjch jest 26.000, na nichi 
u(^i 80.0000 u(^iteia; divkam vfenuje se stejnd 
pozornost jako chlapcdm. Povinnd navstdva 
Skolni trvd od 6.— 14. roku. R. 1891 bylo sko- 
lou povinn]?ch d6u' 7,195.412, z nichi 3,674.694 
do Skoly chodily jen krdtkou dobu, nebo 
v^ibec qechodily. Skoly ty vydrfovany jsou 
obcemi; pokud kde jsou Skoly soukrom^, vy- 
ucuje se na nich podle osnov Skol vcfejn^cn. 
Approbace u^ebnic Skolnich podfizena zvIaSt. 
kommissi stdtni a kniha approbovand must 
aspoft 4 l^ta V u2ivani trvati. Ucitelstvo Skol 
obecn]^ch vzdSlava se na t. zv. Skoldch nor- 
malnich, z nichi prvni zaloiena r. 1872 v Tokiu. 
Paedagogia ta jsou 2enskd i muiskd. Mimo 
to jest 5 akademii rovnajicich se naSim gynt- 
nasiim, 100 Skol technick^ch, 106 Skol stfcd- 
nich, 10 Skol obchodnich, 7 Skol rolnickjch, 
2 vojenskd, 2 namofnick^, konservatof hu- 
debni, listav pro hluchon^md a slepcc, Skoly 
matefsk^ (od r. 1893), 2 skoly Slechtick^, 
7 vySSich divcich skol (1890). Nlimo Skoly ty 
statem vydr2ovan6 jest mnoho Skol soukro- 
m^ch pro mathematiku (128), anglidinu (240), 
japanskou a cfnskou litcraturu (700) a j. Uni- 
versity statni jsou dvS, jedna v Tokiu, druhd 
nov£ zaloiena a posud neilplna v Kiot£. Uni- 
vcrsita tokijskdjest uciliSt6 ve s^nyslu n£me- 
ck^ch universit a ohniskem vSeho duSevniho 
iivota V Japanu. Povstala z medicinskd kol- 
leje Hollandany tam zaloicn^. Staveni univer- 
sitni jest ohromna budova osamoccna, zdi 
obklidena; uvnitf naldzaji se fakulty, byty 
professorfl, sady, haje, rybniky a p. Fakult 
jest p^t: ^losonckd, meaicinskd, pravnicka, 
technickii a pfirodovfedecka. Mimo to pfi- 
d61cna jest university i Skola zem^d61ska v Ko- 
tobd; jest to pokusna stanice se vzorn6 zfize- 
n^mi farmami. Professorfl a repctitorfl jest 180, 
studujicich 1100. V oboru technick]^ch a pfi- 
rodnich vM proklcstila si sila modcrni'ch 
proudfl zapadocvropsk]j^ch cestu (tak pfelo- 
iena jsou na pf. l^ksifska dila Billrothova 
a Strumpellova), za to ve filosofii, filologii 
a historii trva houicvnatS konservatismus 
domorod^ kultury, ale i tu, hlav. ve filosofii, 
pocinaji pronikati Spencer, Hartmann, Scho- 
penhauer a i Kant. Z professorCi a studentfl 
jest jen milo kfesCanfl, ponejvice jsou Sinto- 
ist^, celkem vSak naboiensky indiffercntni. 
Proiessofi cvropSti, Anglidan^, Francouzi, 
NSmci, pfednaScji ve svych matef. fecech. 
Studium universitni podporovino jest bohatou 
knihovnou v Tokiu dftajici na 300.000 svazkii. 



Ostava japanskd, vyhldsend 11. lin. 1889, 
upravena je hlavnS die vzoru listavy bavor- 
sk(^, prusk^ a rakousk^, castedn^ tH die 
brunSvick^, sask6, Sv^dskc a portugalskd; 
s prohlaSenim listavy zaroveii vyddno 5 za- 
kladnich zdkonfL fiSsk]^ch, toti2 zakon o domu 
cisafsktSm, nafizeni t^kajici se sloieni pansk6 
sn^movny, zdkony o organisaci obou komor 
parlamentu, o volbach do sn^movny a fi- 
nandni. Die toho jest J. listavni monarchic 
dddicnd v rodS Tenno. Celkov^ riz ilstavy 
je rozhodn^ konservativni. Cisafi ponechina 
rozsahld pravomoc. Osoba jeho jest posvatna 
a nedotknuteluci a mimo to ph'sluSi mu upra- 
veni veSker^ statni sprdvy; jmenuje a pro- 
pouSti ministry a lifedniky, jest nejvySsim 
vclitelem vojska i lod'stva a stanovi pocct 
jeho V dobS miru, md pravo vyhlaSovati valku 
i uzavirati mir, propAj^uje titule a Slechtictvi 
i udili amncstii; bez jeho svoleni nesm^ji byti 
zdkony m^n^ny, anii nov6 zakony bcz jeho 
schvdleni nabyvaji platnosti. Moc zakono- 
darnou vykonava cisaf spolecn6 s parlamen- 
tern a jen v pfipad6 nebezpe^enstvi mozna 
jest od ustanovcni toho lichylka, avSak kazdd 
takovato lichylka musi b^ti parlamentu hncd 
po jeho sestoupeni pFedloiena ke schvaleni. 
Nicm^n£ vliv parlamentu znacnou mdrou jest 
omezen cldnky 66. a 67., die nichz potfcby 
cisafskdho dvora, je2 se zapravuji z pro- 
stfedkfi stdtnich, nepotfebuji schvaleni sne- 
movcn, Ice 2e by bylo po2adovdno zv>'seni 
jich, a dale 2e poloiky potfebn^ ku pravi- 
deln^mu uhrazovani potfeb statnich (platy 
lifednickd, vojcnsk^, na statni dluh, na ve- 
fejn6 budovy atd.) nemohou beze svoleni 
vlady b]^ti zamitdny nebo sniiovany. Tim 
zp&sobem pHsluSi parlamentu toliko kontrola 
nad statnim hospodafstvim a nikoli povolo- 
vdni prostfedk^i k n&mu. Parlament skiadd 
se ze dvou sndmoven: sn^movny pair A a 
poslaneckd. Horni skladd se 1. z plnolct^ch 
den& rodu cisafskdho (nyni 10), 2. z kni2at 
a mark]^zA, ktefi dovrsili 25. rok v6ku, 3. ze 
zastupcd stavu hrabeciho, vikomtskdho a ba- 
ronskeho (ne mladSich 25 let), voleni^ch na 
7 let, 4. z osob j mono van Jch doiivotnfi ci- 
saf em, ktefi nesmdji b^ti mladSi 30 let a je- 
jichi poi^et nesmi pfesahovati polovici za- 
stupcfi Slechtick^ch, a 5. ze zastupcA (aspo& 
tficctiletych) tfi okresfL mfistskych (Tokio, 
Kioto, Osaka) a 42 okresA venkovsk^ch, ktt-f i 
na 7 let voleni jsou z nejvStSich poplatnik& 
jcdnotlivjch okresfl; vSech clenfl 6'ta sc nyni 
252. SnSmovna poslancfl md 300 clenA aspoA 
tficetiletjch, volenjch na 4 l^ta po jcdno* 
tliv^^ch okresich; prdvo voliti ma kaidy za- 
chovaiy Japanec, ieni dovrSil 25. rok veku a 
plati aspoA 15 jenu pfimych dani; pro volitel- 
nost vyzaduje se, by kandidat aspoA rok pfed 
volbou ve sv^m okrcse volebnim platil daii. 
VetSina lifcdnictva, vSickni kneii, vojaci 
V £inn^ sluib^ a nd^clnici Slechtickych rodia 
jsou z passivniho prdva volebniho vyloudeni. 
Nikdo nemCiie b^ti denem obou sndmoven. 
Pfcdsedy a mis'topfcdsedy jmenuje cisaf. 
VSickni £lenov^ parlamentu dostdvaji di<Sty 



Japan (ustava). 



55 



a cestovn^. Parlament dhromaiduje se ka2do- 
rocn6 k fadn^mu zased^ni, jez trvd 3 m^sice, 
ale ro&ie b^ti prodlouieno. Ka2d^ zdkon vy- 
zaduje souhlasu obou sn^moven; nemohou-li 
se tyto shodnouti, voH se na 2ddost jedn^ 
ze sn^moven konference delcgdtA obou ko- 
mor, jcjii usnescni must b^ti beze zmSny 
bod pf ijata nebo zamitnuta. Moc disciplinarni 
saha ai k vylouceni poslance ze sndmovny. 
fiyla-li sn^movna rozpuSt^na, md nov^ parla- 
ment sestoupiti se zase b^hem 5 mdsica. Po- 
slanci poiivaji immunity. Zmdna i^istavy tntiic 
se stati toliko na podndt cisaf Av (dvoutfetin- 
noa v6t§inou hlasfl ze dvou tfetin vSech po- 
slancA) a parlamcntu v t^to pfic^inS iniciativa 
nepHslusi. Svou v^konnou moc provadi cisaF 
prostfednictvim aesitidenndho ministerstva 
zodpov^dn^ho (pro finance, vnitro, zahranicni 
zaldEitosti, spravedlnost, valku, namofnictvi, 
vyucovdni, orbu a obchod, kommunikacc a 
kolonie), ale vedle ministerstva zfizena jest£ 
zvlaStni statnf rada jako sbor poradn^, v nem2 
zasedaji ministfi a 18 radft od cisaf e jmeno- 
vanj'ch. 

AdministrativnS rozd^len byl J. p^- 
vodn6 V 73 provincie, oznacen^ jm^ny do- 
raicimi a cinsk^mi, je2 skupeny byly v 8 kra- 
jin podle jednotlivych stlnic voicnsk^ch, to- 
t J2: Gokinai, Tdkaido, Tdsando, Hokurokudo, 
Sanjodo, Nankaido (ostr. Sikoku) a Saikaido 
Costr. Kiusiu). R. 1872 po zruSenf soustavy 
fcudalni poloicn zdklad k nyn^jSi sprdv^ 
zemsk6 a fi§e (star^ J.) rozddfena na 3 ob- 
vody hlavnich mfest (fu) a 72 prefektur (ken), 
je2 srovnavaji se asi s francouzsk^mi dcparte- 
menty. Nyni i se souostrovim Riu-kiu (jci 
tvoH ken Okinavsk]^ s hi. mestem Siuri) jest 
jich toliko 43. Jmdna vStSiny kenfi vzata od 
hlavnich m^st jejich. Spravu jejich vedou 
prefekti (ken-ret) s rozsahlou pravoraoci po- 
litickou. Dotcen^ 3 obvody hi. m6st jsou: 
Tokio, Kioto, Osaka; kcnv pak ndsledujici: 
Kanasava (hi. m. Jokohama), Hio^o, Nagasaki, 
Niigata, Saitama (hi. m. Urava), Tocigi, Nara, 
Mije (hi. m. Tsu), Aici (hi. m. Nagoja), Gumma 
(hi. m. Takasaki), Ciba, Ibaraki (hi. m. Mito), 
Gifu, Nagano, Mijagi (hi. m. Sendai), Fuku- 
§ima, Ivate (hi. m. Morioka), Aomori, Jama- 
gata, Akita, Fukui, ISikava (hi. m. Kanasava^ 
Tojama, Tottori, Simanc (hi. m. Matsuje), 
Okajama, HiroSima, Jamaguci, Vakajama, To- 
kuSima, Kagava, Jchime (Matsuiama), Koci 
(Tosa), Fukuoko, Oita (Funai), Saga, Kuma- 
moto. Mijasaki, KagoSima a Okinava (Siuri). 
T^hto 43 kenfl d61i se dale v 804 kraje 
(f(un iiili kori) a 42 okresfi m^stskych (si). 
Kraje obsahuji zase 15.732 obci dilem mest- 
skjch (<5b) dilem venkovsk^^ch (son), Kaida 
obec md svou sprdvu a lifady na zdklad6 
zakona o samosprav^ obci z r. 1889. Ostrov 
Jesso a Kurily (Hokkaido) povaiuji se za ko- 
Jonie a podi(6hajice ministerstvu osad maji 
zvla^tni sprdvu se sidlem v hlavnim mSste 

Sapporu. 

Soudnictvi zalo'2eno jest nyni na prdv- 
Dich nizorech evropsk]^ch. Soudcov6 jsou 
Desesaditelni,ledajen nazikladS v^roku soudu 



disciplindrniho. Zfizeni soudof upraveno je 
podobnd jako v N6mecku« NejvySSim lifadcm 
jest kassacni dvAr soudni v hlavnim m6st& 
h'Ssk^m, jemu podf izcno jest 7 soudA appcl- 
lacnich a tSmto 299 soudd smirdich, jc2 maji 
sidla svd v dAlefit^jSich mfistech po vcnkov^. 
Soudce prvd instance jmenuje ministr spra- 
vedlnosti, soudce vy^li sim cisaf. Cizinci 
jsou pod soudni moci sv^ch konsuld, jak- 
koli se Japansko v nejnov^jSi dobd horliv6 
sna2i, aby tak6 cizozemci souddm domacim 
byli podfizeni; ale dosud ncdoSlo k revisi 
on6ch vzajeranj^ch limluv. Cizi mocnosti vzpi- 
raji se podobn^mu listupku nejvice pro nc- 
duvSru k japansk^m soudfim. Zdrovefi so 
soudnictvim upraveno na zakladS modem fm 
tak^ vfeznictvi, jez dfive vykazovalo mnoh6 
nedostatky. 

Finance japanskd nak'zaly se a2 do let 
osmdesdt;^ch ve stavu velmi nespoi^adandni, 
hlavnS nisledkem obdhu vclkeho mnozstvi 
papirov^ch penSz, jichi r. 1872 iitalo sc 
1694 druhfl. NSkterd z tSchto platidcl mfela 
cenu velmi nepatrnou, tak6 jcn 0045 kr. Te- 
prve pfi(^in6nim finandniho ministra Matsu- 
katy od r. 1886 financni pom6ry uspofddany 
a docileno, 2e a2 do poslcdniho roku ph'jmy 
vidy pfevySovaly vydani neb aspoA se jim 
rovnaly. l«inancni rok trvd od 1. dubna do 
31. bf . a pf ijmy a vydani obndsely : r. 1 890—91 : 
85,870.633 a 82.125.403, 1891—92: 83,555.891 
a 83,555.891, 1892—93: 81,786.314 a 76,734.740, 
1893—94: 8;,042.210 a 84,581.872 a 1894—95: 
92,365.044 a 78,120.589 jenii. Budget financ- 
niho roku konciciho 31. bf. 1897 poprvd vy- 
kazuje deficit a sice pracliminovdno bylo na 
dan6 a cla 73,792.890, na poplatky soudni a 
z patcnt{i 2,380.169, na pfijmy z vefejnjch 
praci a statnich statkfi 16,224.531, na jin^ 
fadn6 pfijmy 1,917.743, na valecnou nahradu 
40,093.389 a na ostatni mimofadn^ pfijmy 
3,573.955, lihrnem 137,982.677 jenfl. Na vyda- 
nich praeliminovano na civil, listinu 3,000.000, 
pro ministcrstvo vnijsich zalciitosti 1,072.034, 
pro minist. vnitra 11,158.297, pro ministerstvo 
finand 40,378.997, pro minist. valky 35.574.836, 
pro minist. namofnictvi 36,987.116, pro min. 
spravcdlnosti 3,574.086, pro minist. vyuco- 
vani 1,569.997, pro minist. orby a obchodu 
1,778.417 a pro min. kommunikaci 17,093.506, 
lihrnem 152,187.286 jenii, takze rcsultuje de- 
ficit 14,204.609 jend. Samostatny rozpocct pro 
Formosu vykazuje pfijmii 6,682.232, vvddni 
fadn^ch 18,623.614 a vydani mimofadnych 
19,789.807 jenfl. Statni dluh obnasel 31. bfcz. 
1895: 329,327.801 jena, z cehoz vflbec sc ne- 
lirokuje 5,925.272, 47o ziirokuje se 7,831.100, 
57o 208,440.800, 77o 2,110.112, 7 VaVo 10.00^0-0^0. 
Papirovych pcn6z jest v ob^hu za 35,020.517 
jenvi. 

Znak J-u tvofi ode davna stilisovanj kvSt 
chrysanthema, zvany japansky kiku^ obycejn6 
zlate proveden^ a obklopenj dv6ma vetvemi 
chrysanthema a pavlownie, zobrazen^ na ko- 
rouhvich, praporech a kokarddch vojska (vy- 
obr. t. 2010.), kdeito rod cisafskj ma v erbu 
list a kv^t Pavlownia imperialis, japansky 



Japan (vojenstvl). 



kiri, jen£ zdobf saukromfi listiny cisafsk^ a 
osobni majetek mikadflv (vyobr. i. 2011. a 
2012.). — Vlajka obchodnich lodi jest blU 




3 icrven^m kruhem slunefnim ve stfedu, pfi 
vlajce vilcinS vychSii z obvodu tohoto ru- 




I. Zaik ndu ElufiUlM. 



iluFiMbo (TokogivB). 



deho sluncc ku krajflm vlajky 16 Eervenjch, 
roziifujicfch se paprskfl. 

Die vioru evropskdho zaloieny v J-u te- 
prvc nyn&jS(m cisaFcm nialedujici fddy: Hd 
chrysanthcma i r. 1877 s 1 tF., Hd pavfowiiie 
I T. 1888 s 1 If., Md vychdzejiciho sluncc 
z r. 1875 s 8 tf.. zdsluln^ F^d ilati^ho posv£- 
ceni I r. 1890 se 7 tf. za vojenskfi idsluhy, fid 
trcadia z r. 18SS a 8 tf.. icnskj fid koruny 
tr.l886s5tf. a ochranni medaille z r.l881. 

Vojsnstvl. Voisko japansk^ al do r. 1868 
se sklidalo vjlucn6 ze zvlditni kasty vojen- 
skri teien€ Samurai, t^Id se velik^ vdino- 
ati, k jejii zilstupflm kaid^ lenni knile ze av6 
obiasti musil uoatavov^ti a t^f vydrlovati 
urfit^ po£et muistva. Uhrnem bylo std1£ho 
vojska 100.000 muift pEchoty a 20.000 jfzdy. 
Lid ten byl viak pod ipatnou kdzni a vojen- 
sk6 umini ve smyBlu evropskfm bylo tam 
ivicf neinimou. DSlostfclectvo pfes velik^ 
poiet hrubjch stfeleb bylo velmi nedokonaW, 
puSky u pEchoty byly je£t6 na doutndk. ano 
SipQ i lukfl bylo uiivdno a vojini nosili ne- 
ohi-aban£ brnini a ohromntf pfilby dobro- 
druJn^ 9 hiedim netvorn^ Sklebivfm pro po- 
 slraeh odpfircflm, Styky s ciiinci, hUvn£ 
Evropany, stile pfibjvajici 
vliv na v*voj a Icpleni vo; 
roku zahijeno pf ctvofeni japansk6 sily branny 
die vzoru evropsk^ho, ncjvice francouzsk^ha 
a ntmeckdho. VSeobecni povinnost branni, 
platni pro vSecky Japance od 17 do 40 let, 
zavedena r. 1872 a r. 1ST5— 8? dalStmi zi- 
kony opravovdna. Die toho zafini nyni po- 
vinnoat vojensk^ sluiby t roce 20. a kond 
se ve stilem voistfi 3 Mta, v prvnf zilozc 
4 l^ta a ve drun6 zdtoze 6 let a mimo to 
V obrane nirodnl od lAa 17. do 20. a od 
32. do 40. DoplAovioE vojska se koni po- 



dobni jako ve vojskdch evropakjch a zafizeni 
jednoroSnich dobrovolnikfl a jinfch tllcv 
hlavn6 pro intelligentnf tfldy a z otiledd ho- 
spodifsk^ch jest tara tak6. Siil6 vojsko jest 
vjbornf vycvideno, velmi otuiiW a stKdmd 
a zichovivi pFesnou kdzei^, ktcr^ito v$te£n6 
vlasttiosti spolu s vynikajfci schopnosti «;- 
nerilQ znamenit£ se osvj(d£ilj v poslednf 
vilce proti Cinfi. V iele vojenskfi sprivy 
stoji rainisterstvo vojenatvl s 5 odddy a od 
nfho neodvislf jest generilol Stib. J. vojen- 
sky rozd^ien v 6 obvodQ divisijnfch a kaid^ 
z tfichto ve 2 obvody poddivisijnf; kaldy 
tento obvod m& 4 podvelitelatvf, kteri vj-- 
koiiivaj{ odvod a kontrolu zdloinikfi. T6m 
6 obvodflm divisijnim odpovldi 6 divisf fa- 
dov^ch a kaid^mu obvoda poddivisijnfmu 
obdobnS po 1 brigidfi fadovS. Divise gar- 
dovi nemd v ffSJ obvodu lidn^bo, do ni se 
vfaffiiji z ceM icm£ vojici nejschopni^jSi. Ja- 
pansk^ vojsko se tudfi skUdi i 1 divise ci- 
aafsk^ gardy, ze 6 divisi fadovjch a z 1 bri- 
l^dy na ostrov£ Jesso. Divise gardovi mi 
2 brig^dy gardovg p£choty o 2 plucich 2pra- 
porovjch, 1 pluk gardov^ Jizdy o 3 aetninSch, 
jedcn pluk gardovdho dSlostfelectva polniho 
o 4 batteriich. 1 prapor gardov^ch zikopnikfl 

2 setninicb a 1 prapor gardovdho voza- 
tajstva o 2 setninich. Kaic» divise Fadovd 
mi 2 brieidy pS§( o 2 piuclch Spraporovjch, 

1 pluk jizdy o 3 setninich, 1 pluk polnfho 
dilostfelectva o 3 oddflech 2batteriovfch, 
1 prapor zikopnfkfl p 3 setninich a I pra- 
por vozatajstva o 2 setninicb. PFed vilkou 
kaid^ divisi se pfid61i po oddtlu telcgraru 
polniho, potfebn^ souvozf pro stfelivo, ipif i 
a mosty, po oddilu zdravotnick^m o 6 am- 
bulancich a po depotu konf. — 4 pluky dSlo- 
stfclby pobfelni o 3 praporech a 6 legii 
£etnictva o 4 al 8 aetninich nileil rovtiM 
k vojsku stSlimu. Osadni listupy jsou; bri- 
eidanaoslrov6 Jesso sloieni zp£cboty,jizdy, 
horak6 d^loatfelby a zikopnikfl; pak milicc 
na oatrovd Cuiiraa sloieni ze p£choty a pcv- 
nostnlho dfiioatfelectva. Territoriiinf vojsko 
(tem^brana) stavi 12 pluk^ pfSich 4prapo- 
rov^cb, 12 actnin jizdy, 36 batterii (216 del), 
12 setnin idkopnikfl a odd II zdravotnictva, 
ilhrnem 65.000 muifl, a domobrana mi 4 pra- 
pory (5000 m.). V £aa miru mi vojsko ja- 
panskd i sc zilohou a zcmfibranou 250.000 m. 
a 600 dSI polnich, v dobft vilky viak se po- 
iet muistva ai ztroiniaobl. Voj, ufiliiti jsou: 
akad. vilcfni pro dflstojniky ke generilnlmii 
Itibu, ikola dilostfelecki a inientraki, ikola 
vilc^ni pro kadety, pfipravni skola vojen- 
ski, Skola p£chotnf, Skola jezdecki, ikola 
pro dilosti^lbu. ikola pro poddflstojntky p££i 



vojcnsk6 hospodifstvi, jkola pro vojenskou 
hudbu, Ikola vojensk^ch kovif S a ikola vo- 
jensk^ch krej£ich. Rozloieno je vojsko nisle- 
dovne: divise gardovi celi v Tokiu, t. fi- 
dovi divise v Tokiu, Sakafc a Nagasaki, 
2. f. d. V Sendaji, 2ibat£ a Aomori, 3. f. d. 
V Nagoje, Tojohaii a KanasavS, 4, F. d. v Hi- 



Japan (jazyk). 



67 



TOCji a Osace, 5. f. d. v HiroSimS, MacujamS 
a Maruganu, 6. f. d. v KumamotS, Kokufe a 
Fuknoce. Stejnokroj paridni se sklddd t ka- 
bitce modroeem6ho, u jezdectva po husarsku, 
ale CcrnS vySftofen^ho s rflznobarvjmi vj- 
loiky. V^cdni kabatce jsou pro cel^ vojsko 
ccm6 osfiofen^ bez odznakfl barevn^ch a 
s prjmky rovn^i jen 6em^i. Kalhotv jsou 
stejn6 barvy jako kabdtce, vyjma jezdectvo, 
cctnictvo a hudebnfky, ktefi maji spodky 
cerven^, a zdstupy osadni, kter^ je maji bile. 

V uboru polnim vezi spodky u mufstva p£$iho 

V hnddicich bih^ch, u ostatnich a.u dAstoj- 
nikfi ve vysok^ch holinkdch bot. Na hlavich 
ma V paridS v§ecko kepi dern6, u gardy, 
^izdy a £etnictva ^erven^ s chocholky bilo- 
ccrven^i; vSedni fapky i^em6 maji tvar 
capek prusk^ch s dolnim pruhem barvy v^- 
lozkov^. ftemeni jc vesmfis tevn^. Odznaky 
hodnostA jsou zlat^ nebo stHbrn^ pr^my na 
kep{ch a soukenn^ na ^apkdch, pak zlat^ nebo 
stfibm^ kalouny na rukavech mnohondsobn^ 
propl^tan6 jako ve Francii a v Italii. cim 
vysSi stupefi, tim bohatSi. Vyzbrojena jest 
p6chota zadovkami opakova^kamt riie 11 mm 
soustavy japansk^ho plukovnika Murata, jcn2 
jiz vypracoval soustavu novou 8 mm a s ma- 
gacinem na 6 ran; jezdectvo, konni mu2stvo 
delostfeleck6 a vozatajstvo maji iavlc a ka- 
rabiny rovnSf Muratovky, gardov6 jezdectvo 
mi, mimo to kopi. D^lostrelectvo polni mi, 
kusy bronzov^ soustavy Kruppovy rdie 7 cm. 
V^Toba zbranf a stfeliva se kona v zemi, to 

V Tokiu a v Osace. FM. 
Vilc^nd nimofni moc J-u, podHzend 

zvlaStnimu ministerstvu ndmofstva (r. 1896 
admiral mark^z Saigo Tsugumi^i) sklddd se 
(18%) «e 46 lodf s 82.992 f, 127.979 koft. si- 
iami, 451 d<^ly a 8772 mu2i posddky. Z lodi 
jest 1 panc^fovd, 3 na obranu pobfeii, 11 kfi- 
idk&, 1 v^iovd, 1 d^lovd, 1 havdStni, 1 nd- 
vcStni torpedovd, 3 dopravni plachetni, 6 Sa- 
lop, 3 korvety a 15 clunfl dfelovjch. KromS 
toho jest 16 starj^ch lodi dfev^n^ch, 27 ilunfl 
torpedo v^ch prvni tfidy, 2 dluny torpedove 
pro 5ir6 mofe, 15 lodi vleCn^ch a 107 men- 
lich parnikA. Vc stavbi jsou 2 vdledn^ lodi 
1. tf., 1 kfi2dk a 1 ndv6Stni, nad to pak po- 
volil snim v srp. r. 1896 200 mil. jen& k neod- 
kladn^ stavb^ 4 lodi vdleSn^ch, 10 na obranu 
pobf eii, 30 kfiidkfl a 50 dlunA torpedo v^ch. 
Muistvo ndmofni sklddd se ze 2 admirdlQ, 
5 mistoadmirdlA, 5 contreadmirdlQ, 48 fado- 
vj'ch a 72 fregatnich kapitdnA, 326 poru(^ikA, 
188 podporudikfl, 44 aspirantA, 366 dAstoi- 
nikA palubnich, 136 dAst. inien^rsk^ch, 59 nd- 
mofnich dAst. genijnich, 142 l^kafA, 135 v}^- 
platc^ich, 947 poddAstojnikA a 10.161 ndmof- 
nikA, Ahmcm ze 13.636 mu2A. 

Jazyk Japansk]^ {Jamdto kotoha) jest jazyk 

mnohoslabi^n^ a agglutinujici a sice suffigu- 

}ic\, t. j. pfftvorky, Jichi uiivd ku tvofeni 

sv^ch forem, pfistupmi ku kmcni, nikdy pfed 

n^l nebo do n€ho. ^pAsobem, jakjm tvofi 

5vd slova a sv6 vSty, shoduje se jazyk jap. 

napadnS s jazyky uralsko-altajsk^mi ; pi'es 

to nenC jcho pfibuznost s nirai nebo jin^f^mi 



jazyky posud prokdzdna. V jazyce samara 
jako spisovn^m moino rozezndvati tfi pe- 
riody: 1. dobu v;^voje, od nejstariich aob 
do IX. stol. po Kr., charakterisovanou spisy 
historick^i a ndboiensk^i ; 2. dobu klassi- 
ckou, od IX.— XIII. stol., V]^kv6t lyriky ; 3. dobu 
Apadku od XIII. stol. Ob^ prvni doby vyni- 
kaji ^istotou jazyka pfes to, 2e sezndmiU sc 
Japanci jii ve III. stol. po Kr. s jazykem* 
pfsmem a literaturou cinskou, jejihoi vlivu 
se zavedenim buddhismu v VI. stol. jen pfi- 
bylo. StupeA, jak^m cizi slova z 6in§tiny byla 
prejimdna do jazyka japansk^ho, spisovn6ho 
i mluvy lidov^, pf ivodil kone^nS Apadek star^ 
dist^ japanStiny, jemu2 teprve nejnov^jSi Ja- 
panci po^fnaji op^t deliti. 

Pokud jazyka obcovaciho sci dotjxe, jest 
nyni rovnSi silnfe promiSen cinskjmi iivly. 
Nlluva sama rozpadd se v detnd, posud malo 
prozkouman^ dialekty. Zfejmt jest rozdil 
mezi dialekty severu a jihu. Hldsicv Ti *. ^^ ^{ 
V prv6j$im odpovidaji ve druh^m nlaskcim f, 
s, <f, rff. Dialckt Kio-ta, zemsk^ residence, 
povaiuje se za sprdvnou mluvu. Dialekt Sa- 
tsuma vykazuje pr^ takov^ rAznosti, 2e je 
ostatnim japancAm nesrozumiteln]^. 

V hldskoslovi s1u§{ konstatovati, 2e se ny* 
nfeiSi vj^slovnost ndsledkem velk^ otfelosti ja- 
zyka valnfi uchyluje od pisma. Jazyk vykazuje 
tu hojnfi slov stejn6 v^slovnosti, pAvodu rAz- 
n^ho. z £eho2 vznikd velikd neur^^itost a pHmo 
konfuse v orthografii. Jazyk jap. md 5 vokdIA: 
a, I, u, e, o, a 13 konsonantA: k^ g\St\\t^d\ 
n\ f^ b\ m\ j, r, v. Z tSch poVafuji se g, ^, 
d, b za zkalen^, povstal6 z puvodnfch distich 
zvukA k, s, f, /. Pismeno p vyskytuje sc jen 
ve slovech dinsk^ch, ddle v japanskych, po- 
kud jsou napodobcnim zvukA ph'rodnich, n na 
konci slov je v2dy nosovka. Vokdly dlouhe 
pravS tak jako dvojhldsky (at, au) jsou se- 
kunderni, vznikl^ kontrakci (ai z ahi, au z afu, 
nu z nufu, to z toho a pod.), jei jest v jazyce 
jap. zjevem velmi oby^cjn^m. Jednoduch^ 
vokdly vyskytuji se toliko na po(^dtku slov; 
jinak sklddaji sc vSccky slabiky z konsonantu 
a vokdlu. Skupin konsonantick^^ch japanStina 
neznd. Pfizvuk, o.statn6 jen lebce znateln^, 
maji V celku slova dvojslabi^nd na prv6, troj- 
slabi<^nd a ^tyfslabi^nd na druh^ slabice. V^- 
jimku tvofi slova s vokaiem zdvojenjm nebo 
dlouienjm, vykazujici pi'izvuk na uvedcn^m 
vokdlu. N6kdy podmiAuje rAznost pfizvuku 
i rAzn^ vjznam {liana, kv6tina, hana, nos 
a pod.). Interpunkce z pravidla neni, dlenu 
japanstina neml 

Cdsti fedi znd japanstina tfi: na (jm^no), 
kotoba (sloveso) a tenivofa (castice a suffixy). 
Substantivum neznd rozdilu rodu, ^isla ni piau. 
Posledni vyjadfuji se postposicemi, na pf. hi to 
^lov6k, nom. hito va, gen. hito no, hito ga, dat. 
hito ni nebo hitoje, ace. hito vo, voc. hito jo (ja, 
kana), abl. hito de. Misto de mohou die rAznych 
v^znamA abl. nastoupiti i postposice jin6: 
kara, fori, vo motte, ni, nite. Rod vyjadfen je 
bud* vlastnimi slovy (otoko mu2, onna fena), 
nebo (u zvifat a ptaku) praefigov*inim dastic 
me (zkrdceno z mesuj sami(ka), o (zkraceno 



58 



Japan (jazyk). 



2 051/, samec), na p?. : o-hsi, vfll,fwe-Ms7, krdva 
a pod. Cislo mnoin^ vyjadfuje se jen, jedna-li 
se o dfiraz nebo o celou tfidu. Stavd se to 
bud' opakovanim slova hito-bito (misto hito- 
hito) lid^, nebo pfedkladanim nebo pfipoje- 
nim urcitjch slov, pro lidi domo, taci^ kata^ 
ra, nadOf naio, su^ to a sice pfipojenj^ch, pro 
osoby a v6ci ban, hijaku, su, so pfedeslanjch. 
Diminutiva tvoH se pfedraikou ko (dit6, 
maly), na pf. ko-usi (tele = mala krava), slova 
zv^tsujici pfedriikou 6 (z okii = velk^), na pf . 
6-jama, velkd hora. Abstrakta tvofi se suf- 
fixem sa, mdn6 koto, na pf . takasa, v]^§e, po- 
vJSeni {taka = vysok^). 

Adiektivum nvpodldha zm^ndm v rodu 
ni £isle, ba ani pfi stupAovdni. Za to shle- 
ddvame zvldStni koncovky pro adj. jako attr i- 
but (fc/ a z n6ho povstale i), na pf. takaki 
(takat) Jama «=» vysoki hora, jako praedikat 
(s/J, na pf. jama ga takasi (ac v mluvfe oby- 
cejn^ i takat), hora jest vysoka, a jako ad- 
verbium {ku), na pf. takaku, vysoko. Ad- 
verbialn^ tvar jevi v mluv6 i tvar kon- 
trahovan^, na pf. siro, bfile. od siro, bi\f, 
adv. siroku, sirou, siro. Komparativ opisuje 
se pomoci yori nebo nao {xori siroi b^lejsi, 
naojoi lepsi), superlativ advcrbii jako mottomo, 
itatte, goku, sigoku, hana, hada a pod. Ze sub- 
stantiv tvofi sc adj. postposici no nebo naru 
(kontrahovan^ na), na pf . makoto = vira, ma- 
koto no -= v6rnj. Rovnd2 pronomcn nema 
zddnych zmSn pddfi, rodu ni 6'sla. Zajmcn 
osobni'ch, vlastnd slov pro ne uiivan^ch, je 
hojnost. Jsou to v^tsinou slova sniiujici 
osobu mluviciho a vyznamcnavajici osobu 
oslovcnou. Jich uzivdni fidi se hodnosti mluv- 
ciho i osoby oslovencS. Cislo mnoznd tvofi 
se podobnymi pfitvorky jako u substantiv. 
Zdjmeno ukazovaci vykazuje tvary ko (tento), 
so (onen), nebo s pfitvorky kore, sore, are; 
adjektivick^ tvary jeho zni: kono, sono\ ana, 
kano. Tazaci zdjmcno: tare (dare), kdo, nani, 
do (co), id\ure, docha, kter J ; ode vscch mo2no 
tvofiti adjcktivickd tvary pfipojcnim gcncti- 
vick^ho no: nani-no {nan-nn), donn atd.; do 
znadi i advcrbialn^ jak. Pomoci demo (== koli) 
tvofi se z nich a ukazovacich zajmen inde- 
finita: nani-demo, ale i nanigasi, soregasi (co- 
koli^ atd. Vlastni indefinita jsou: saru, ant, 
arutva. Rcflexiva jsou pflvodu substantivi- 
ck^ho, \ibun, \i^in, mibun, mid\uUara; pftvodu 
zajmcnncho jsou: onnre, vaga, ^iko. Distribu- 
tiva tvofi se opakovanim: ono-ono, mei-mei, 
men-men, pdvodu subst, mina-mina, ale i £a- 
stici mo: idiure'mo,docira-mo. Rclativum nema 
vlastniho vjrazu a zpravidla vflbec se nevy- 
jadf uje. Jinak uziva sc misto n£ho subst. to- 
koro = misto. 

Verbum japansk^ rozezndva vcdle tvaru 
zakladniho {kofen = kmen), vyskytujiciho 
sc dasto V platnosti subst. nebo adj., zvlastni 
tvar advcrbialni, zhusta shodn^ s prvejSim, 
vyznamu transgressivu nebo gerundii, nekdy 
i substant, a attributivni s v]^znamem ad- 
jcktiva nebo participia, cinncho i trpneho, 
ddle substantiva, konkretniho i abstraktniho. 
K t£mto tvar&m povahy nominalni druzi se 



tvary pro indikativ, imperativ, kondi- 
cional, konjunktiv, koncessiv a desi- 
derativ. Casy zna japanStina pfitomn^, 
minul]^ a budouci, naproti tomu nczna pfi 
verbu rozdilu disla a osoby. Jakousi ndhradou 
za ne jsou cestnd praefixy pro osobu 2. a 3.» 
z nichi zvla^t^ o, on mohou pfistupovati 
k verbu, ddle u2ivani urcit^ch verb skrom- 
nosti a uctivosti pro osobu prvou. — Vlastni 
tvar vykazuje i negace, causativum a 
passivum (= potencialu). Kondiciondl, kon- 
junktiv a koncessiv vykazuji tvary pfitomn^ 
i minul^. Zakladnf tvar verba japansk^ho 
kon£i se v2dy bud* na i neb e. Obmenou 
tohoto poslcdniho vokalu, po pf ipad^ i zvlast- 
nimi pfitvorky, tvofi se easy a zpfisoby, na pf . 
zdkladni tvar kiki, slyScti; adj. tvar kiieu, sly- 
§ici, imper. kike, fut. kikan, praet. kikita^ 
kondic. kikaba, sly§im-li, kiitaraba, slysel-li 
jsem atd.; negace kikanu, ncslySeti, causati- 
vum kikaseru, nechati slySeti, potencidl nebo 
passivum kikareru, slyScnu, slysiteln^m b^ti 
atd. Japansk^ grammatiky uznavaji dv6 tfidy 
konjuga^ni (verbilnou a adjektivickou), pfi- 
hlizejice pfi tom k zakladnimu vi^znamu kmend, 
jak o n6m svrchu by la fc£, evropSti gram mat i- 
kov6, fidice se vjchodem verb, tfiou verb na 
I vychazejicich se zmenn^m i, druhou s ne- 
zmlnn^m i, tf eti verba s v^chodem e. K ver- 
bfim pravidelnjm fadi se n6co verb nepra- 
videlnych. I komposita se vyskytuji. Misto 
naSich pfedlozek zna japanStina postposice, 
vetlinou, ne-li vesm^s, pflvodu nominaln<5ho. 
Advcrbii jest rovnSi hojnost, tfeba uvedcn6 
mody a i jin^ pomflcky z casti je nahrazuji. 
Syntax! japanskou tvofi v celku pravidla 
slovosledu, tcmdf totoind s cinsk^^mi (viz 
Cina, jazyk), Icda ze pfedmSt z pravidla 
stoji pfed sv^m casoslovem. Je samozfcjmo, 
ie jazyk mluvy obccn<S liSi se vice m6n6 od 
mluvy spisovn6 a tato opet od mluvy star^ 
matcrialcm slovnim i tvary mluvnick^mi. 

Japanci sami pocali zahy obirati se studiem 
sv(5ho jazyka. Sv6d(^i tomu fada dfil gram- 
matickjch i slovnikfi, nejprve cinsk^ch ve 
spracovani japanskcSm, dale domdcich. Ncj- 
starSi slovniky jsou tu Setsumon (10.000 zna- 
kfl), Koki^iten (40.000) a Nihon daigokuhen od 
Isikavy Eic (70.000), vcsmes pQvodu cinsk<5ho. 
Z vlastnich jap. slovnikd uvadime star^ slov- 
nik Kan\iko. Z novfejSich vynikaji Mabuciho 
hfakurakqtoba, z ncjnovejsich vladou vydanj 
slovnik Go-i (Tokio, 1871, 7 dilfi) a jinj cin- 
sko-jap. s angl. pfvkl. Sin-sen- San -tu gijokit- 
ben (nov6 1878), Otski Fumihikflv Kotobano 
unit (mofc slov), cinsko-jap. vjslovnosti tei 
Gen-kai zvan^ (Tokio, 1891) a Iroha ^ibiki od 
Takahasi Gor6 (t., 1889). Posledni dva jsou 
nutnou pomdckou kafddho, kdo obira sc ja- 
panStinou. Z domdcich grammatik jmcnujemc 
Nihon go-gaku kai-tci (t., 1877, 2 sv.) a mensi 
NH'On siau bun-ten (t., 1876, 2 sv.); jin6 gram- 
matiky podali Taketsu {Nihon bunten), Ociai 
a Konakamura. Evropskd studium jazyka jap. 
datuje sc, abstrahujeme-li od star^ch pokusd 
missionafskych, z doby ncjnovfijsi. Pocdtck 
udinili HoUandan^, ji2 zfidili i prvou stolici 



Japan (pismo). 



59 



lapanitiny na pevnini (HofTmann, pQ nem 
Serrurier v Lejde); po nich pfilli Francouzi 
(Ecole des langues orientales, Rosny od 
r. 1868), konecnc N£mci (Berlin, orientalni 
semmaf , Lan^e). Nejlep§i vSdeckou mluvnici 
japanstiny, ac tezkou, jsou knihy Hoffman- 
novy (v. Hoffmann 17)« holl., angl., n6m. 
Z ostatnich uvddime Rodriguez (franc, pfekl. 
Paf. 1825—26), Alcock (Sanghai 1861), Ros- 
ny (PaHi, 1873), Aston (Jokohama 1877, 
k ni chrestomathie) a pro novou jap. (t., 
1888). Baba Tatui (2. vyd., London 1888), 
Chamberlain (t, 1886, k tomu chrestomathie) 
a pro novou mluvu (Tokio, 1889), Gattinoni 
(Benatky, 1890), Lange (nova mluva, Hcrh'n, 
1890); nedoporu^uji se Noack (Lipsko, 1886) 
a Setdcl (Vidcft, 1890). Slovniky podali: Go- 
skSvic, rusko-jap. (Petrohrad, 1857), Medhurst 
(angl.-jap. a jap.-angl. na zakladd slovnikfi 
domacich, Batavia 1830, nov6 otistdn v Ja- 
panu), Fr. v. Siebold, Thesaurus linguae jap. 
(Lcjda, 1835), Pfizmaier (jap.-n6m., Videfi, 
1851 nei]kpln^). Santo (Jokohama, 1878), Pagds 
L. (jap.-franc. s transkr., Paf., 1868), Petitjean 
tlat.-jap. slat, transkr., kirn, 1870), R. Lchmann 
(jap.-n^m., Tokio, 1877), Arrivet (franc-jap., 
Tokio, 1887), Satow & Masakata (ang[l.-jap. 
pro mluvu obecnou, London, 1879), Hoffmann 
(jap.-holl. a jap.-angl., vyd. Serrurier, Lejda, 
1881, ncuplny), Hepburn (jap.-angl. s indexem, 
4. vyd. Sanghai, 1888, a jap.-angl. a angl.-jap., 
3. vyd., Tokio 1887), Gring (din.-jap.-angl., 
Lond., 1885), Gubbins (cin.-jap., t., 1889), 
Imbrie. Handbook of Jap. Etymology (Tokio, 
1889). Srv. i Verbecic, Synopsis of all the 
conjugations of the jap. verbs (Jokohama, 
1887). Die. 

Pismo. Otazka, m^li-li Japanci svd vlastni 
pismo pfed tim, nez zavedeno u nich pismo 
cinsk^, jest sporna. Starsi pramcny japansk^, 
na pf. Kogosui z VII L stol. po Kr., popiraji 
jeho existcnci. Tcprve pramcny stol. Xll. 
(historick^ dilo Sakunihonki) mluvi o jeho 
existcnci v dobe boh^, jak Japanci zovou ncj- 
starsi dobu sv^ historic. Z pozdni pom^rnd 
doby zachovany i skutecne ukazky pisma 
zvlastniho, ale bez literatury jfm psane, jez 
Japanci zovou boiskjmi znaky (s7m^x), t(3z 
znaky doby bohd {svtdaimoji). Pismo sho- 
duje se cclkem s bein^J^mi znaky lidoveho pisma 
korcjskeho, odvozcnymi ze sanskritu, t. zv. rido 
nebo gemmnn^ a je patmS z nich odvozcno. 

Nyn^jsi pismo japansk^ jest pflvodu tin- 
skeho. Japanci pfejali ncjprve pismo dinskd 
tiplnfi, tedy jako pismo slovnd, i s jeho vj- 
slovnosti. Die tradice japansk^ byl to syn 
krale korcjskeho Aziki, jen2, pi^i^ed jaKo 
posel ke dvoru japansk^mu v 15. roce vlady 
Ozinovy ^ok. r. 286 po Kr.), byl zde prvjm 
ucitelem cinstiny. Kdyi po roce odeScl, po- 
zyan byl Vani, by pokraioval v dilo prin- 
cov6. Udaje tyto sluSi brdti s reservou. Jest 
vice nei pravdepodotJtib, ie zavedeni kom- 
plikovaneho pisma cinsk6ho v J-u nestalo 
se najcdnou, n;^bri bylo vj^slcdkem dclsiho 
processu, kter^, ponfevadf styky J-u s Korei 
moino dovoditi }\i z doby pfcd Kristem a 



s Cinou aspoA od I. stol. po Kr., byl roz- 
hodn6 starsiho pdvodu. nei jak udavaji, byt- 
jednohlasnd, pramcny japanskd. (!!insk6 znaky 
cteny v J-u pravdepodobnfi v dinsk<5m po- 
fadu i tam, kde japansk^ slovosled pfcdpo- 
kladal zm^ny, a sice i s v^slovnosti pfejatou 
z Ciny, tfeba pfizpfisobenou. Japanci maji 
pro tento zpfisob ctcni nazev bojomi (stupiiov^ 
cteni, t. j. ^tcni znakA po Fad^ tak, jak v din- 
sk^cb kolumnach po sobS naslcduji). Cteni 
jicn V dnske nebo l^pe f cceno dinsko-japansk6 
v^'slovnosti oznaduji slovcm ondoku (ctenC 
zvuk{i) na rozdil od kundoku, t. j. dteni die. 
smyslu, teal vakun (jap. ctcni) nebo zkrdtka 
jnmi (cteni), kde cinsk^ znak cte se vyslov- 
nosti svf^ho japansk6ho acquivalentu, pf i cemi 
pfihlizi se pfi cclych vetach i ku zvlaStnostem 
jap. syntaxe, na pf. cinsk^ znak tuk cisti, ve 
vysiovnosti cinsko-jap. (ondoku i toku, kdeito 
jap. aequivalent zni jomi (=» cisti). Oba zpfl- 
soby mohou se stykati potud, ie v souvisltJm 
tcxtu jednotliv^ znaky, pro x\hi nebylo v ja- 
panstin^ bud* vflbcc slova odpovidajiciho nebo 
nebylo ctoucimu na shad6, uiito vysiovnosti 
cinskt^ — pdvod cinskych slov v japanstinc. 
Znama zaliba Japancd v pfejimani ciziho, pod- 
porovana vyhodnou jcdnoslabicnosti vyrazi 
cinskych, sla zde ovstm dalcko za hranici 
potfeby a pfivodila nyn^jsi stav jazyka, v r\tmi 
velka cast slovneho materialu japansk(^ho jc 
pflvodu cinsk^ho, a i tam, kde cxistujc slovo 
japanskd, v^rok cinsky povazuje so za uhlazc- 
nejsi a oblibcn^jsi u vzdclancd i v mluv6 spi- 
sovne. Vyhodnou pomiickou naproti tomu 
osvedcily sc hlavnfi slozcniny cinskd v dobe 
nejnovt-jsi pro tvofcni termini v6deckych a 
technickych. Dodati slusi, zc pfi <^tcni cin- 
sk}^ch znakii v japanstinc hraje ncjvdlSi lilohu 
zvyklost. V jcdnotlivych pflpadcch, zvlaste 
pro transkripci cizich jmcn, vyskytuji se znaky 
cinske foncticky i jako pouhc slabiky. Moda- 
litami, jez pfi ctcni cin. znakCi mohou nastati, 
stavcl sc cteni jich v japanstinS ncobycejnc 
ncsnadnym. Ciftan dovudc se tu s Japanccni 
dohodnouti jcn piscmnfi, jeho vysiovnosti nc- 
rozumi. Pokud tyce se zminen<S vi^slovnosti 
cinsko-jap. (ondoku), rozcznavaji sc tfi druhy. 
Uvcdcny jiz Vani je pflvodccm t. zv. Goon, 
jak zove sc zpiisob cinsktS vysiovnosti jim do 
Japanu uvcdcny die vlasti Vaniovyjiz byla rise 
Vu (Go), zaujimav§i vclikou cast vych. pro v. 
cinskci. Schlcgcl hlcda paved {^oonu v Amoyi. 
jehoi dialektu vyslovnost ta ncjvicc sc blizi. 
Od goonu rozeznava sc t. zv. kanon, jcmncjsi 
a uhiazcn^jsi zpflsob vysiovnosti ; jest pozdcjsi 
goonu (ok. r. 605 po Kr.) a pochodi zc scv. Ciny, 
z provincie Honanu. Jen zfidka jest vyslovnost 
ncktcreho znaku v obou stcjna (na pf . nau = jih, 
to = vychod, cin. tung, min = lid a p.). Z pra- 
vidla cxistujc pro cinsky znak dvoji vyslov- 
nost, na pf. cinsk^ f/«, clov^k, vc v^^slovnosti 
goonu nin, kanonu \in ; cinskd si, zapad, v goonu 
sai, v kanonu sei\ t\x\sk6 kirn, nynf, v goonu 
kin, V kanonu kort] 6m. ven, litcratura, v go- 
onu mon, V kanonu bun\ cinsk6 hia, dole, 
V goonu ge, v kanonu ka atd. Goonu uiivaji 
buddhistick^ sckty pfi cteni modliteb a pod. 



60 



Japan (pfsmo). 



V dennf praxi vyskytuje se pro jednotUv^ 
znaky v^slovnost goon, pro jin^ kanon, bez 
rozdilu. I slovniky japansk^ uvdd6j{ z pravidla 
oboji v^slovnost, men§( spokojuji se pouze 
kanonem. V pom6ru k obSma pfedeSli^m 
zHdka se u2iva v;^slovnosti tfeti, t. zv. tdin, 
je2 repraesentuje modern^Si v^slovnost f in- 
skou z doby pozd^jsich dynasti{ (od po^dtku 
X.— XVIL stou, bliiicf se nynSjSfmu dialektti 
pekingsk^mu. NejstarSi £insk^ text v J-u vy- 
skytuje se na dvou buddhistick^ch sochdch 
ve slavn^m chrdm^ HdMii v provincii Jamato 
a sice z po2. VII. stol. po Kr.; o starSich 
ndpisech, nyni nezachovanfch, dovfddme se 
z konce VI. stol. Za nejstarii £insko-jap. texty, 
je2 pr^ jii Vani pf inesl, poklddd se pf evod vf - 
rokd Konfuciov^ch Lun-iu (jap. /?on^o) a kniha 
tisice slov {Tshien-tsi-verif jap. Seniimon), 

.^olnim vzd^ldnlm osvoji si Japanec do 
10. roku 3—4000 znakA. Vzd^lanf Japanci 
znaji 4—5000 dinsk^ch znakA, velcf u^enci 
8—10.000, V celku m6nh ne2 obndSi znalost 
Cinanova. Pokud zp5sobu psani ^in. znakfi 
sc t^ce, jest tot^ jako u CiAanA. Od kniho- 
v6ho pistna (jap. kaiso) rflzni se tu oby- 
^ejnd kursiva spojovanim jednotliv^ch (ar 
znakd v celek (dinsk^ hing-su, jap. gj6ki\ a 
b(2n^ pfsmo {tshao su, japan, soso). Poslednf, 
zvlaSt6 bylo-li zb^^nd psano (na pf. na i!i£tcch, 
li'stcich korrespondendntch) , pAsobi obtfie 
i vzdSlan^m lapancdm, Evropan snad nikdy 
nedosp^je k dokonal^mu jeho ovUddni. Vtisku 
vyskytuje se hlavnS ve starSi literatufe pro 
lid ur(^en6, na pf . v Kaibara Ekikenovd Onna- 
daigaku (2en velka nauka). Japanskou po- 
mdckou pro studium pfsma ^insk^ho jest 
San-tat sen\imon^ t. j. trojpismova kniha tisice 
znakfl, vyd. Maki Rjdtan. V celku jest zvv- 
kem psati pro kald^ slovo textu odpovidajici 
znak 6'nsk^. Toliko slova nejobydejn^jSi, ddle 
partikule.vyskytujise zhustajapansky. HlavnS 
v literatufe liaov6 panuje libovftle. 

Z pisma £insk6ho utvofili si Japanci postu- 
pem casu pfsmo slabikov^, je2 mo2no ozna- 
^iti jako vlastnf pfsmo japansk^ {kana). 
Slovo kana samo. povsta!^ zkan-na, t. j. vypflj- 
<^cnd znam^nko, jest v^razem pro tyto pAvodni 

Zntky eitt«; 
V r i m h n t s 



6'nsk^ znaky, vyskytujicf se v japan$tin£, bcz 
ohlcdu na jich p&vodni Vj^znam jako poim^k. 
ve smyslu pouh^ch zna^ek zvukov^ch. fako 
skutednd znam^nka zovou se tH mana (sku- 
te£n^, nczkrdcen^ znaky). Zpfisob foneticbtSho 
uiivAni tSchto znai^ek sdm zove se die ncj- 
starSi sbfrky poesie japansk(i Manj6sd, v nii 
zvldit£ <^asto se vyskytuje, i Manjdgana. 
Poiet slabik byl tenkrdte libovoln^, jeito 
bylo Ize u2iti pro japanskou slabiku r&znych 
znakfl 6insk;^ch, majfcich stejn;^ nebo podobn^^ 
zvuk. Snaha po zjednoduSenf tohoto kompli- 
kovan^ho zpAsobu vedla k vynalezeni vlast- 
niho pfsma japansk^ho, kany v u2§fm slova 
smyslu, a sice ve dvou druzich, t. zv. kata- 
kana £1 zlomkov6 pfsmo, je2to jsou znacky 
jeho z £dsti zkrdcenim dotycn^ch znak A pfsma 
^fnsk^ho, t6i jamatogana, t. j. japan ske 
pfsmo. Pfsmo toto vyiWozeno die tradice 
proslul^m udencem a vojevfidcem japansk^'m 
Kibino Mabim (f 775), zvan^m t6i I^ibi Daifin. 
Sami u^enci iapanStf vSak kloni se k nizoru 
2e nenf vyndlezem jedin^ho mu2e, n^br2 v^- 
sledkem aelSfho, pfirozen^ho v^voje. 

Katakana £ftd 47 ^ist^ch znaku slabiko- 
v^ch (sei-on)f k nim2 pf istupuje daUfch 20 znakd 
nedist^ch (daku-on), utvofen^ch z prv£j§fch 
pro pffbuzn^ hlasky pfipojenim dvou bodCl 
Inigoriten) nebo krou2ku (maru^ polovi^nf zka- 
2enf zvuku^ po prav^ stran6, je2 vSak zhusta 
se vynechavajf. Se znakem pro n (z pAvodni 
slabiky mu) a n^koUka vedlejSfmi tvary ^fta 
cel^ syllabar pfsma katakany 73 znaky, zvane 
dohromady sei-daku. Znaky ty existuji ve dvo- 
jim uspofddanf, vMe£t6j§fm a lidov^m. Prv£j§i, 
sou^asnS starSf, *jeho2 se pfidr2ujf gramma- 
tikovd a i nekter^ slovnfky a je2 zavedeno 
v obec. SkoUch, zove se go2f un, t. j. 50 zvukd 
(okrouhl^ dislo mfsto 47 piivodnfch), t^2 go- 
2iirenin, t j. 50 sefadin^ch zvuko. Pocina 
5 vokdly, na n&2 nisleduji slabiky z jednotli* 
v^'ch konsonantfi (fc, s (s), t (c), m, h (/), m, J, 
r, v) ve spojenf s t^mito vokaly. Slabiky ji, 
je a vu se nevyskytuji, slabiky ve a vi, druhdy 
existovavSf a proto sv^ znaky majfcf, vyslovujf 
se nynf jako e a i, dfm2 vokdly tyto nab^vaji 
znaku dvou. Tabellarn^ oznaduji se takto: 



k 



Znaky n«eitt4 (ikaiM«): 
p b t s k 



u 

t 
o 



va 


ra 


j^ 


ma 


ha 


na 


ta 


sa 


ka 


VI 


• 

rt 


— 


mi 


hi 


ni 


ci 


52 


ki 
kti 


— 


ru 


. 1 
ju mu 


hti 


nu 


tsu 


SU 


ve 


re 


— 


me 


he 


ne 


te 


se 


ke 


vo 


ro 


Jo 


mo 


ho 


no 1 /o 1 so 


ko 



a 


pa 


ha 


da ' 

1 

di 


l^ 


ga 


I 


pit 


bl 


i^ 


g' 


u 


bit 


diu 


T» 


g^ 


c 


re 


be 


de 


x^ 


g^ 





po 


bo 


do 


xo 


go 



K lomu tnak pro jednoduchi n : dlle v pismii i nikieri 

snaky parallelni. 

Uspofddanf znakfl, jak prdv6 uvedeno, jevi j napodobenfm sanskritskeho uspofdddnf znakA, 
se ucenc&m, japansk>^m i evropsk^m, b^ti | jcho2 znalost do J-u pr^ uveal buddhistick]^ 



Japan (pismo). 



61 



kn£x K6b<5dai§i. Poprv6 vyskytuje se v jap. 
dile z r. 1185 po Kr. Jin^ uspofddini, jak 
fcceoo, populami, zove se die ifi pocdtecnich 
slabik iron a, odpovtdajic pojmu naSi abe- 
cedy. Jednotliv^ slabiky jsou zde uspofdddny 
tak, aby tvoHIy slova, a tato op^t jsou za 
ucelem memorovini sefadSna v souvisl^ celek 



(buddhist. bdseft). Znameni pro n v uspoFdddni 
torn se nevyskytuje, jclto asi v dobd sloienC 
neextdtovalo. Za pdvodcc pokl^dan uveden^ 
ji2 K5b6dai§i, jini autofi pokouSell se o '}\n6 
celky. Dfive uifv^ino iroha pfi prv^m vyuio- 
vdni psani. I n^kter^ slovniky drii se jeho uspo- 
Hdani, zv. Iroha iitea neb Iroha iibiku 









Znaky 


6ltt<: 








T 


i: 


K« 


4 

•1 


cu 


7 




\ 




Hi 


7 

ffv 








•f 


\7 


fll9 




J 

ko 


it 

o 




3 

JO 




ha 


M 




J» 




7 

ra 






Hi 




mi 


t* 




mu 


re 


TW 


Ho 




« 


7 


SA 


u 


so 


vo 


h« 











Znoky 


skaion^ 


V 








1) 




Ku 


fct 


7 

Ko 


^ 

»« 




Su 


■fe. 


so 

/ 

zo 




^ 

«' 




r 


J' 


to 






zo 


^. 


li 


cw 


t 


•to 


A 


bi 


7 


h« 


bo 
bo 


r 


f 


dsu 


T 

Ot 


do 


A* 

bo 




7* 

bH 


bo 












A' 




7 

pu 





Katakana nepfipouSt^la spojovdnf jednotli- 
vjxh znakd v ceiku i bvlo ji jako nepohodln^ 
jen milo uiivino (pro slovniky, u^enou litera- 
turu a transkripci cizich jmen). Vynalezcno 
tudii brzy pismo jin^, t. zv. oby^ejn^, hira- 
gana, pro potfeby obycejn^ho zivota. Zvdno 
is6gana (kursivni pismo), onnade, ienska 
ruka, izumogana (pismo provincie Izumo). 
Vynalez jeho pHfitd se uveden^mu buddhi- 
stick^mu svStci K<3b<5dai§i (vlastnfm jm^nem 



KiShai) a kladc se do r. 836. Poprv^ u2ito ho 
V pfedmluv6 sbirky poesie japansk^ Kokin- 
vakaSi!i z r. 905 po Kr. Zakladcm jeho jest 
rovn^f pismo dinsk^, ale ve forme kursivni\ 
vice m^nfi stazcn^. Pocet znakfi jeho jest 
daleko v^tSi katakany, ^itaje nSkoIik set. 
Pismo pdsobi znacn^ obtiie, hlavnfi v ruko- 
pisech, mdnS v tisku. Pfes to jest rozsifc- 
nfejSim nei prv^ a uii'vd se ho vSeobecne pro 
dopisy a literaturu lidovou (romany, povidky 



62 



Japan (literatura). 



a pod.). Sbirkou znakfl hiragany jest Kiku^i 
Masumiho Kana^i ruisu, sbirka zna^ck kany, 
spofadand die iroha. Z novc doby datuji sc 
pokusy vytla^iti pismo dinsk^ a uiivati jen 
kany (spolck Kananokai svjm iasopisem >Ka- 
Tiano tekagamic, zrcadlo kany). Jin^ spolek 
R6mazikai chtSl zav^sti pf imo latinku (6asopis 
pro latin, pismo >R6mazi zasSi«). Oba pokusy 
moino poklddati za pfekonand. Vz^jemn^ po- 
m&r pisem v J-u existujicich zAstal ten, ie 
obS kany slou2i jako pomocnd pisma (hira- 
gana v literatufe pro massy urcen^, roma- 
nech, novin^ch a p.) mezi, zfidka v pravo 
•ilnskdho pisma, vyjadfuj fee koncovky a slAvka 
pomocni (t. zv. okurigana, prflvodni kana). 

V pravo, zfidka v levo polofcna, naznaculi 
v;^slovnost dinsk^'ch znakA (t. zv. furigana). 
Promfch^ni dinsk^ch znakfl japansk]^mi slove 
kanamaiiri: U2ivdni jeho Hdi se pfedpokld- 
danou potfebou ctcndfstva a dotydn^ knihy, 
a2 dosti £asto libovfili, pfi temi mo2no zna- 
menati v nov^ dob6 pfcvahu hiragany. 

Orthografic japanskd jest dosti neurditd; 
interpunkci sloufi nyni mal^ kruh {maruten) 
ija konci v6ty, zvanj kuten (v^tovi^ bod), vnitf 
vSty bod (toten), znadici pfestdvky ve iteni. 
NSkdy vSak nc^ini se rozdilu mezi bodem 
a kruhcm, jindy ncnf vtibec interpunkce. 
OpaCnS vyskyluji se n^kdy i evropsk^ znacky 
(! ?). Cizi slova a vlastni jm^na vflbec vyt^kaji 
se kolm^mi c^arami, v£t§inou v pravo, pfi 
temi jednotlivci maji svoji praxi. PiSe se 
spravidla v kolumnach shora dolfi, od prav6 
k lev^. 

O pismu japanskdm srv. R. Lange, Ein- 
fuhrung in die Japapische Schrift (Stutgart a 
Berlin, 1896, Lehrbiicher des Seminars fur 
Orientalische Sprachen zu Berlin, XV.). Kalli- 
grafick^ yzorky pisma japan, vysly r. 1878 

V Tokiu pod n^vem Ri-scu-scn hau-sijo. Srv. 
i Satow, On the transliteration of the Japa- 
nese Syllabary (s tabulkami). Prosluli kalli- 
grafovd japanSti jsou: Ono no T6fiS (Mi^i- 
fcaze, t 966); Fuzivara Jukinari a Skemasa 
(ok. r. 1000 po Kr.), t. zv, aanseki, tfi kalli- 
grafov^. Dk. 

V literature japansk^ dlu2no rozezndvati 

hjavnd dv6 obclobi, starsi, pfevahou dinsk<5, 

a novfejSi, vraccjici se k japanStinS. StarSi pe- 

rioda obsahuje celkcm spisy psan<^ pfislus- 

niky vySSich tfid a ur^en^ a tudii i pfizpd- 

soben^ jejich okoli. V t<5to dob6, kdy muii 

zam^stnani byli hlavnS studicm dinltiny, byly 

to zvlaStd V A. stol. dvorsk^ damy, jimi zfl- 

staveno vzdSlavani japanStiny. Tim vysv^tluje 

se, 2e velka cast nejlep§ich praci Zlatdho v^ku 

literatury iapansk6 pochizi od 2en. v jich2 

faddch shleddvame vynikajici spisovatelky, 

hlavnS bdsnifky. Pokud sc literatury sam6 

t^6e, dfeli ji Japanci na 16 oddilfl. V po- 

pfedi stoji tu, jak odpovidd to i jejich vj- 

znamu, cf^jiny ve dvou oddSlenich, jako 

'velk6 knihy dSjepisn^ a ostatni dS- 

jiny; k nim druli se jako oddfeleni tfeti 

pravo a odddleni ctvrt^ biografie. Od nich 

•oddfelena jest topografie, tvoh'ci pod nd- 

'Zvem meiso lue oddeleni 12., prdv^ tak, jako 



tvoH i svoje oddSlcni (8.) denniky osobni 
a cestopisy (9.). Obfeposlednizafadfenyjsou 
se stanoviska japansk^ho do literatury za- 
bavne, tfeba s nascho stanoviska jsou prav6 
denniky, jichf psani bylo v J-u oblibenou 
zabavou vy§§ich tfid, dflle2it]^m materialem 
pro kulturni historii, poskytujice zajimav^ 
ndzor do pom^rd u dvora a v nejbliiSim 
okoli. Literaturu zdbavnou ddi Japanci v na- 
sledujtofr skupiny: 1. Poesie^ jei tvofi jim 
5 oddeleni je}icti literatury, 2. Romdny klas- 
sick^ (oddeleni 6.), 3. Divadlo (odd. 10.) 
a 4. Romdny modern! (odd. 15.J. K tomu 
dru2i se jako oddeleni 7. Sm^s a jako oddil 
8. a 9., jak ji2 uvedeno, denniky a cesto- 
pisy. 

Pokud poesie japansk^ se t^6e, jest tato 
t^m^f bezv^jime^n^ lyrika. Basnici japan§t{ 
vynikaji jako Japanci vdbec smyslem pro pf i- 
rodu a jeji puvaby. Jako umSni japanskdmu 
jest i poesii pfiroda sc sv^mi zjcvy, hlavn6 
pak kv6ty a ptactvem, nevyderpatclnjm zdro- 
jem bdsnick^ho nadSeni. Styky Japancovy 
s pfirodou a jeji nazirdni jest ovsem z ddsti 
pon&kud zvldstni, distS japansk^, timl stdvd 
se lyrika japanska pro nas z ddsli nesrozumi- 
telnou a pro pfeklad do cizich jazykd neoby- 
dejn6 nesnadnou. K mluv£ basnfkA japan- 
sk^ch-srovnej : Pfizmaier, Die poet. Ausdrucke 
der japan. Sprache (vid. akad. 1874, 2 seS.). 
U vySlicK tfid spolecnosti japanskd po2iva1a 
poesie v2dy velik^ vd2nosti a zaujimala nej- 
vetSi cast jeji pozornosti. V dele krddel dvftr. 
Sidlem literdrniho snaieni bylo od ncjstar- 
Sich dob Kio-to, je2 zdaleka nebylo vyddno 
tak pohnutjm bojftm jako v^chodni J. 

Ze sbirek poesie japansk^ nejslavnSjSi jest 
Manjosii, t. j. Sbirka 10.000 listfi, obsahujici 
hlavnS basn6 z doby 629 — 758, nov6 a sice 
dobfe vydand ve sbirce »Nihon bungaku 
zcnso< sv. IX.— XI. NejvfetSi zasluhu o jcho 
studium a vftbcc obnovu star6 poesie v mo- 
dcrnim J-u ma Mabudi Kamo (f 1759), 
jeden z nejsIavndjSich japanologfl, uditel star^ 
literatury v Jed6. Vlastni jeho dila, vdtSinou 
v^klady star^ch ddl, psdna jsou rovndi sta- 
rou fedi. Druhou ncjslavn6j§i sbirkou jest 
Kokinvakasu, sbirka star^ch a nov^ch bdsn{ 
z r. 905 spofadand k rozkazu cisafe Daiga 
od 4 bdsnikd, mezi nimi Tsuraiukiho, jcn2 
i pfedmluvu napsal. NejlepSi vyddni jeji jest 
Motooriho Tdkagami se vzornou parafrasi 
V prdse. Tsurajuki (f 946) sdm proslul vcdlc 
bdsnika i jako krasopisec. Zndmy jest i jcho 
cestopis po provincii Tosa, Tosa nikki^ jeji 
napsal vraceje se z t^to provincie, kde byl 
guvem^rem. Tfeti slavnou sbirkou jest Hia- 
kuninSju (Sbirka 100 osob), obsahujici z ddsti 
bdsnS psan^ sam^mi vladafi. Cistd japansk^m 
vzorem poesie jest t. zv. ufa, na rozdil od 
dinsk^ poesie pozd^ji zaveden^ ^f, v nil libo- 
vala si affektovanost literdtfi. Uta sklddd se 
z pravidla z 31 slabik scfad6n^ch v 5 veriA 
o podtu slabik 5, 7, 5, 7, 7. Ka2dd uta tvofi 
uzavfen^ celek s jedinou mySl^nkou, tfeba 
formdlne jevi se na konci tfetiho verSe pfe- 
stavka; to, co ndslcdujc, jest bud* antithesi 



Japan (literatura). 



63 



nebo opakovanim pfedchoziho jin;^mi slovy. 

Klani verSfi bylo vidy oblibenjm zam^stna- 

nim JapancA, jii zvali sc dasto vzajemn^ k be- 

scdim verso vnick^m. VcrSc pi§i se zhusta na 

<lIouh6 pruhy pestr^ho papi'ru. Jest zvykem 

i kaid^ dar provdzeti bdsni pffleiitostnou. 

Historie vypravuje, ie za tfctiho Soguna 

z domu Minamoto mohl ka2d^ uniknouti tre- 

stu jak^mukoli, pfinesl-li utu. Takovd byla 

zaliba vladaf e toho v poesii. Jc pfirozcno, 2e 

existuji i kursy clementarni pro skladbu basni, 

jakoi i vzorky poesie za t^mi d^elem sesta- 

ven^, pravidla pro skladini bdsni a p. Z tisXi 

jsou jii ze star6 doby. 

Roman ticko -heroick]^ smysl Japancfi dal 

podn^t k nab^hfim k epicc, i zde vSak 2ivel 

lyrick^ daleko vynika. OstatnS vime my o tdto 

poesii (vojensk^, valecn<§ a pod.) velrai malo. 

Jeste do poslednich dob bylo zvykem, ie ne- 

kdo, hodiaje vziti si 2ivot nebo podniknouti 

reco nebczpedn^ho, zflstavil vcr§e lidicf pod- 

xict jeho cinu a vlastni limysl. Jinak ncmfl2e 

o epick6 poesii u Japancfl b^ti fc^i. Za to 

jest velmi ob]iben6 drama, a6 u nas malo 

o nem vime. Rozeznavd se divadlo vysSich 

tfid (So) a divadlo nizsich tfi'd (Sibai neb 

Kabukfl — Drama jap. jest p&vodu star^ho. 

Jako V Cinfi vyvinulo se z naboiensk^ch tancfl. 

Tyto rozvedenj' a provdzcny slovem (d^jem) 

daly prv<5 drama (n6) v V. stol. po Kr. D6j. 

ktery pfistupoval, byl pfivodnS historick^ 

(drama historick^, fidai-motio), pozd^ji pfi- 

stupuje i drama ze 2ivota (seva-motw). 2ivot 

a mravy starojapanskd nalezly potom a po- 

dnes V divadlo jap. nejvSrnSjsiho stra2ce di- 

stoty a tradice. Ze spisovatclfl dramatick^ch 

vynikaji Cikamatsu Monzaemon (drama 

o dobyti Formosy na Hollancfanech, Historie 

47 rdninfi a j.) jako nejslavn6j§i, vedle nfeho 

Takeda Izumo, autor dramatu o 47 rdni- 

nech. Za nejslavn6j§iho hcrce japansk^ho po- 

vazuje se Saruvaka-Kan-Saburo z doby 

Tokugavy Ijejasa, jeni povznesl divadlo vjedu 

na nejpf cdnfejSi v zemi ; z nyn^j§ich hercfl pro- 

slul Idikava Dan2uro v Tokiu. Pro po- 

vahu dramat jest zajfinavou zaliba v hffcce 

slovni. Jinak vynikaji hry pro vy§si tfidy zd- 

libou V zastaral^ch a nezvykl]^ch v^razech; 

lidov^ kusy — jichi je ovSem nejvice — 

psany jsou i v denni mluvfe lidu. Chozeni do 

divadla je zvl^tS oblibenou zdbavou ni2Sich 

tfid velk^ch mfest. Sbirky dramat japansk^ch 

jsou Sen-dai-ki, jcdnajici zdroveft o divadlech 

vjed^ (1841). Sei-kJoku-rui'San (1847), Kjau- 

gen-ki (komC-die, lo65). Popis t. zv. kusfi Ab 

^vjz svrchu) obsahujc sbirka Nono du-siki 

(1715). Srv. Lcqucux, Le th^tre japonais 

(Pafii, 1889). K poesii jap. srv. z evropsk]^ch 

Fraci: L. de Rosny, Anthologie Japonaise, 
oesies anciennes et modernes, text s franc, 
pfckl. (Pafif, 1871); Chamberlain, The clas- 
sical poetry of the Japanese (plPekl., London, 
1880); R. Lange, Sommergedichte aus der 
Sammlung Kokin wakashu (Lejda, 1891); Gra- 
mauky A., Altjap. Winterlieder aus dem Ko- 
kin wakashu (t., 1892, text, transkr., pfcklad); 
Florexiz» Dichtergrusse aus dem Osten (Lip- 



sko, 1894). Sbirkou cpigrammft na vynikajfci 
mista jest Kin-sei mei sjo uta atsume (1850). 
Roman jest v J-u velmi obliben. Japanci 
sami c^ini tu rozdll mczi romanem star^m a 
modernim. Romdny star6 pfimykajf se co 
nejtSsndji ku vzorum dinskjm. Jsou psany 
i pfimo cinsky. Obsahu jsou ponejvice histo- 
rickdho (dobrodruistvi toho neb onoho reka 
neb rekyn€). Material skjtaly vn^jSi i vnitfni 
dejiny japansk^. Z romand starych, k las si- 
ck ^ch, nejproslulejSi jest Taketori Man ga- 
tari^ fezaC bambusu, z X. stol., i v Evropfc 
nejznamfejSi (pfelo2il Dickins, Londyn, 1888). 
Slohem vynika Gen\i Monogatari {\00A po Kr.). 
Ke star^mu romanu historickdmu pfistupuje 

V dobfi nov^ romdn spole(iensk]^ jako cisty 
vjplod obrazotvornosti s libozvucnou rhyth- 
mikou verSti. Sem naleii Uki^o gata roku mai 
bijaii bu (vydal a pfel. Pfizmaier, Sechs Wand- 
schirme in Gestalten der vergSnglichen Welt, 
Vi'deft, 1847) a Tunetini. Zhusta sctkavdme 
se ovSem i s romany, kde obrazotvomost 
misi se s udaji historick^mi v jedin^^ celek, 
jako je tomu pH nov^ch romanech derpani^ch 
ze stfedovfeku japansk^ho. Od romand histo- 
rick^ch vynikajicich n^kdy rozsahlj^mi roz- 
mfery li§i se men§fm rozm^rem historick^ 
povidky urdend po vjtce pro lid. V J-u t6- 
sily se oblib6 neobycejnd od nejstarsi'ch dob. 
Roztomild jsou zvlastS nfekter^ kratSi; jimi 
jako2 i kratk^mi historiemi illustrovan^mi 
mal^mi dfevoryty hemii se ka2d^ sklad knih- 
kupeck^ V J-u. Psany jsou na rozdil od hi- 
storick<'ch romanfl pouzc kanou. Ukazkyjich 
podal Mitford, Tales of Old J. (nSm. Kohl, 
1875). Z modern ich jest Bakin, plnS Kjoktei 
Bakin (* 1766 v JedS — f 1848), nejslavnt^jSi 
a zdroveft nejplodnSjSi spisovatel romdnfl 

V J-u. Maje 70 let oslepl i diktoval pracc 
sv6 dcefi. Napsal pr]^ 300 d^l. NcjslavnSjsi 
jeho roman jest Satomi Hakkendeu (roman 
o osmi zrnech), obrovskc^ dilo prace dvaceti 
osmi let. Vynika nejen obrazotvornosti a in- 
venci, ale nlavnS slohem. Z jin^ch romanfl 
uvadime: Hi\a'Kw'ige, z historickych Loha 
Bunko a Juki no Akebono^ oba o iivotS 47 r6- 
ninfl. 

Pfedndseni povidekaanekdot lidov^mi 
vypravovateli (Itanaska^ kosaksi) ve vefcjn;^ch 
domech pfedna^ecich (josc) jest oblibenou 
zdbavou Japancd vsech stavfi. Pfcdnasky po- 
dobn6 se nyni stenografuji a tiskem dale sifi. 
Jsou zajfmavy obsahem, cerpanym v^tSinou 
z pomferfl doby feudalni, ovscm i formou. 
Nejproslulejsim vypravovatclcm, od r\(:hoi 
pochdzi vStsina nejoblibcncjsich (Tokio, 18S4 
a2 1895) jest Sanjiiki Enco, JL-nz spraco- 
vdvfil z ^asti i latky anglickd. Jini vypravova- 
teli jsou Matsubajasi Hakujen, Takarai Kiurjd, 
Momokava Zojen a j. Od r. 1889 vychazi dva- 
kratc za mSsic i sbirka takov}J'ch vccerov^ch 
vypravovdni pod n^zvera Hjakkajen (100 kvd- 
tin zahrada). Do t<52e kategorie spadaji i ja- 
panskd listy humoristick(5, na pf . Mam- 
maru dimbun^ Kokkei iimbun a j. Ovzdusi ja- 
I panskd bcUetrie je z pfevaind vfitsiny sveii 
I a zdravd. Vyskytuji se sice i nep^knd vy- 



64 



Japan (literatura). 



stfelky, ale Japancc povaiujc je i za ncpekn^. 
Hlavni Ulohu v kusech japanskych hrajou po- 
vznasejici ctnosti a pfedno3ti, hlavni hrdin- 
nost, ob^tavost, licta k zakondm, smysl pro 
cest, soucit s trpicimi a utla(^ovan^mi, odda- 
nost V osud, cit pro mravnost a odpor proti 
sprostotS druhu jakdhokoli. I pokud lici se 
nasilnosti, dSje sc tak ve znameni t^chto 
ctnosti. 

Stfed mezi touto literaturou a spisy psa- 
njmi V mluvfi spisovnd tvofi literatura vy- 
plynuvSi ze snahy po spojeni mluvy lidov^ 
a spisovn6 (gembun itci), ]ei pfed n^kolika 
l^ty V J-u se vyskytla. Timto zprostfedkuji- 
ci'm jazykem psany jsou n^ktere romdny, 
hlavni pak dlanky novinafske. Nejzndm^jSim 
spisovatelem tohoto slohu jest J a mad a 
Btmj(3. Snaba ps^ti mluvou lidovou vyka- 
zuje ostatn^ 112 vc starSich dobach fadu praci 
obsahu pro lid urden^ho, na pf. Kat6 Hijo- 
rukiovy rozpravy o obchodu {Kojeki mondo), 
o civihsaci [Kaika mondo)2L}. Cestn^ zminky 
zasluhuje literatura pro dSti, psana s laskou 
a porozum^ni'm, Knih pro d^ti a lid, v^tsinou 
obrdzkovych, s velk]^mi illustracemi v bar- 
vach od pfednich mistrfi um^ni a 2ivota 
japanskeho, ma J. tolik, co snad iadn;^ druh^ 
narod sv^ta. 1 ony jednaji o recich star^cn 
casA nebo o znamych osobach nov^ch dob. 
K tomu druzi sc bije a bajky, udalosti smy- 
§len6; k nim fadi se knihy Skolni a knihy 
lidov^, obsahujici v5e, co oby^ejn^ clov^k 
mtiie potfebovati (po^ty, ndvody ku psani 
listA, i cinsky slovnicek). Co zaslouii zvfiistni 
zminky, jest nezvykU u nds Idee knih, s ni2 
zavodi snad pouze doty(^n^ knihy £insk^. Pro 
pfeklad do cvropsk^ch Jazykfl hodi se ovsem 

i'en velmi malo. Srv. Chamberlain, Japanese 
''airy Tales (Tokio, 1880), n6kter6 nfemecky 
Groth. 

D^jepis. Nejstarsi historick^ knihy ja- 
panskd datuji se z po£. VII. stol. po ICr. 
Nam zachovany ovSem jen zpravy o nich 
V ncjstarSim prameni mythologie a d^jepisu 
japanskdho, znam^m Ko-^i-ki (d^jiny starj'ch 
udalosti) z r. 712 (uplny pfeklad Chamber- 
laindv v »Transactions of Asiatic Society*, 
Suppl. X.). Podkladcm jeho jsou die zprav 
tradice japanske pam^ti dvorskd damy Are 
z Hijeda, ktera sebrala je z list vladaf e Tembu. 
O malo pozd^jsi (z r. 720) jest Sihongi, tcz 
Nihotisoki (d^je J-u; pfeklad od L. de Ros- 
nyho V pviblikacich orientalni §koly v Pafi2i. 
a castecnj FlorentzAv v »Mitth. d. Ostasiat. 
Gesellschaft*. Suppl. 1892—96). O tomto dile 
pravi se, ie vynikalo tou m^rou, 2e brzy t6- 
mef liplnS vytlacilo a v zapomenuti uvcdlo 
>Ko2iki<. Kdcito »Koziki« rcprodukujc a za- 
chovava (i formou) starcho ducha japansk^o, 
jcvi »Nihongi« vsude patrnj vliv iinsk^. Jinak 
jest obsah i rdz obou t^i (viz Naboienstvi 
jap.). ObS uvcdena dila byla vjchodistto a 
vzorcm dalSich d6\ podobn^xh, nedosahSich 
v§ak stejndho v^'znamu a obliby. Z r. 807 
mame dodatky star^xh dejin Kogosui od Imbe 
Hironariho. Nejvyznacn^^jsimi plody dalsich 
stolcti zflstavaji rcprodukcc a vyklady uvc- 



denych d£l zakladnich. Nejvice vynikaji Urabe 
no Jakusaty kommentdi^ k »Nihon(;ri« z pel. 
XIII. stol, zndme Sakunihongi, zvldStS pak. 
obrovsk^ kommentdf ke »Ko2iki«, proslulc 
Ko{ikiden o 50 sv. Posledn6j§i jest dilem jed- 
noho 2 trojice (sandai^iu) nejv6t§ich uceDCik 
nov^ho J-u (vedle Kady a Mabuciho) a ncj> 
lepSiho znatele star^ literatury japansk<5, Mo- 
toori Norinagy (f 1801). Potato r. 1764, do- 
konieno teprve r. 1796. Tiskcm vydino v Ic- 
tech 1789—1822. 

Z druh^ katcgoric, pozdnich dgjepisA, vy- 
nika nejvice Dai Nihon-si (dSjiny vclkdho J-u> 
o 240 kn. Povstalo navodem a vedenim slav- 
n^ho pfiznivcc literatury japanske, jednoho 
z pravnuk£i Ijejasov^ch, Mito-no-Komon-samy 
(1622—1700), ktcrj, sebrav rozsahlou japan- 
skou knihovnu, zakoupenou mezi lidem a 
i z kldsterii, pou2il ji, podporovdn detnj^mi 
literdty, mimo jin6 i CiAany, k vybudovani 
uvedeneho dila. Dilo samo jest dilem prvdho 
fadu i sloqiilo za voditko spisovatelto ccld 
fady dalsich d61 o d^jindch J-u. Z t£ch jest 
nejpozoruhodnSjSi Nihon Guaisi (vn£j§i d^jinv 
J-u) od Raj Sanja (* 1780 — f ^832. vydini 
1827, 22 sv.). Dilo to jest nejobliben^jSim di- 
lem d^jepisn^^m, z n£ho2 pouduje se Japancc 
o osudech sv6 vlasti. Autor sam uvddi 259 
historick]^ch del japanskych a ^insk^ch, z nichi 
je vybudoval po dvacetilet^m ilsili. Obsahujc 
dfejiny Sogunu z rodfl Taira a2 po rod Toku- 
gava (od pol. XII. af do po^. XVIII. stol.). 
Stru^njm pfehledem dfejin Japanskych se zfc- 
telem na pom^ry kulturni jsou Kimura Masa- 
kota »Mysldnky na fisskd zile2itosti« (Koku- 
Stan), kdezto pfehledem pouh]^ch dejin jc 
zndm^ dilo Sigena Jasuriho Kokuiigan (f is- 
sk]^ch z^le2itosti prehled), Nikon Kokusiko' 
(hlavni body jap. d^jin) od Saga Seie (Tokio, 
1891). Nejnov6j§imi d^jinami J-u se oblraji: 
Kin-sei-Nthon-guaiii (od 1624—1869, vydino 
1877, 8 sv.); San-ken-iS'Sei (dfijiny revolucc 
1867—1868, 1874, 4 sv.) a Sin-koku-si-rjaku 
(stru<^n<5 d^jiny moderniho J-u od 1865—79, 
4 sv.). Slovnicek historie jap. jest Nikon rti-i 
ki ko sjau (1849i 3 sv.). Historii velk^ revo- 
luce od r. 1853-68 jest Kin-sfi ki bun (1878, 
30 sv. s obrazy), novou dynastii oblraji sc 
Meiii tai hei-kt, dSjiny klidn6 doby dynastic 
Mcisi od r. 1867 na nase dny (42 sv.). feadq. 
popularnich del slouii Udeldm §kolsk]^m. Z nich 
jmenujeme Gempei Seisuiki (Gen a Hei po- 
vstani a padu d^jiny) o d^jinach rodfi Mina- 
moto a Taira. Dila jsou zhusta t^2 illustro^ 
vana. pokud sc osob tyka, vfetSinou die hodno- 
vern^^xh obrazCi. D^jiny jap. vojska psal Katsu 
Ava pod ndzvem Rikugnn reksi. Vlastniho 
spracovani doznaly i d^jc zemi sousednich,. 
hlavne Cina a Korea, i zde v cclku i jednot- 
livych dynastii. 

Ch r o n o 1 o g i i japanskou obira se cela f ada 
zajimav^ch spisd. Zc starsich uvadime tu za- 
jiraav(5 rcpertorium v pofadku alfabetick^m : 
Hon-tjau nen-dai-ki, vyklad chronologic fisc 
japanskd (vyd. 1684) a jinc Ko reki ben-ran 
(strucn^- pf cnlcd starch chronologic, nove vyd* 
1659); z novfjsich: Si-seki nen-peo (chrono- 



Japan (literatura). 



65 



logie ^iadaFiiajejich d^jin, 1845); Sin-sen-nen- 

peo (novd chronologie, od nejstarSfch dob do 

r. 1853, 1856, nov6 1871} a jin6 Vakan yen 

nen^reidjeo-ran, povSechiuL chronologie japan- 

sk«L srovndna s ^inskou a evropskou (1875). 

Existuje i chronologie uvedeni v6d evrop- 

sk^ch : do J-a: Nikon yeu gaku nen-peo f 1877). 

O pAvodu japansk^ho kalenddfe jedna Sin- 

reki'kau (1787), v^klad kalendife poddvi M- 

kan sai-it'ki (1688) a Kojomi si-nan (1797). Ku 

chroQologii jap. srv. i Bramsen, Chronological 

Tables. 

K historiim vSeobecn^m druii sc velki Fada 

dH s p e ci i I n i ch o jednotliv^ch dobich, ro- 

dech, vladah'ch, d£je jednotlivj^ch provincii a 

mbst, valek a v^prav a pod. Z £dsti jsou to 

soudob^ denniky. Existuji i studie o kroji a 

mravech minul^ch, sbirky anekdot histori- 

ck^ch, basnick6 rozprayy o star^ch dijinich, 

sbirky diplomatick;^ch jedndni z doby star^ 

i nov^, genealogie vynikajicich rod& japan- 

sk]^ch. I biograne vykazuje obsahlou litera- 

tnni se iivotopisy vynikajicich Ciftanft i Ja- 

pancfl, na pf. Zen^ken-ko-^itu (d^je slavn^ch 

mu25 vSech dob. 1836, 20 sv.), Kin-sei ki \in 

den (ddje slavn^ch souc^snikfl, 1790, 10 sv.), 

pfibehy ze 2ivota osob historick^ch Je-hon 

sja kautai (1770, 10 sv.), historic 100 slavnj[ch 

rdt& J-u od r. 660 — 1596 Nihon hjaku sjau 

den kito jo banasi, recitace pro jedin^ ve6er 

i,l857, 12 sv.), historic slavn^ch vale^nikfl 

Jei-iu ga-fu (1836, 1 sv.), historic 100 slav- 

nf ch gener^fi japansk]^ch Hon-tjau hjaku sjau 

den (1656, 2 sv.), pozoruhodnd pHbdh}^ ze i\- 

▼ota jap. generila Zu-sjau kan \jau-ki (1716. 

10 sv., k tomu 1844, 10 sv.), k tomu cetn^ 

biografie iednotlivcfl, panovnikA i vojdkfi. 

HlavnS oblibenou ^etbou jsou historic 47 (46) 

v^rn^ch vasallA (rdnind) prince z Akau z roku 

1688 existujici v ^etn^ch spracovdnich (1701, 

1 sv., 1719, 8 sv. a jind 15 sv., 1741 sbirka 

jejich listd. 1801, 9 sv., 1855, 4 sv. atd. 1836, 

18 sv.), davii podn£t i k cetn^m romdnfim a 

dramat^m, a i jin^ch v£rn^ch vasallA a po- 

ctiv^ch ma2&. Existuji i biogralie virn^ch 

ien japanslr^ch Hon-tjau {jo ken (1661, 6 sv. 

s obr.) a jind ctnostn^ch 2en Kau-\jo osije 

ptia (1841, 3 sv.). I jednotliv^ vladkyn6, dobrd 

i zid, a damy dvorsk6 nalezly sv6 biografy, 

jako i 2eny proslul^ svou Idskou {Koi duka 

i^nofcatari, historic o ndhrobku 2eny, jc2 

umfela laskou, 1597, 1 sv.); stcjn6 mudrci ja- 

pansti, v cclku i jednotlivS, malifi, um^lci, 

kailigrafov^, Sachist^, kn£2i, ale i v^rn^ deti 

ad. Podobn6 pozpmosti tHi se i slavni 

Ciian^. 

Ze m £ p i s u sv6 vlasti vinovali Japanci v2dy 
nejv^i pozornost i jest litera' ura zem^pisna 
snad nejbohat^im oav^tvfm ji jich literatury. 
Kniby ty rozm^rft z ddsti veliK^ch t^kaji se 
cd^ J-a i jeho 6dsti, jednbtli^ch provincii 
i jednotliv^ch mfest a vynikajicich mist, v6t- 
Jinou V podoM obliben^ch u Japan cfl itine- 
rifi, prov^eoy mapami a pldny. Maji i vy- 
mm pro hiatorii obsahujice obyiejnfe v f ele 
jednotiiv^ch z^Lhlavi i tradice a zkazk^ k do- 
tyAi^ kraj6na a mistfim sc odndSejici. Mapy 

Ony Storalk Natitoy. »▼. XHI. 29/10 1897. 



je provazcjici jsou v^tlinou itinerdfe s udaii 
mist na cest6 leiicich a jejich vzdjemn^ vzda- 
lenosti. Obsahuji jednu nebo vice provincii, 
jei sloieny ddvajji cel^ J.; lipln^ vnapy J-u 
zfidka se vyskytuji. Kde2to tyto mapy nejsou 
v2dy dosti pe^liv^, vynikaji pl^ny jednotli- 
v^ch mist neobydejnou pfcsnosti. Literatura 
tato jest v celku i na moderni pom6ry velpi 
vhodnou pomfickou touristickou. 

PFiroclni vSdy t&Sily se vj-u vidy nej- 
v£tSi pozornosti. Pracovano tu na zdkladech 
^insk^ch, pfi 6em2 na vymoienostech t6chto 
zaklcidana 1 vlastni baddni. V ohledu torn maji 
Japanci vice m^ni vSccka vynikajici dila £in- 
sk^ ve sv^ch vyddnich. V oboru pfirodnich 
v6d vynikd tu vedlc stodiln^ho pfirodopisu 
^inskeho Kvau-kun hau-fu (nov6 1867) hlavn6 
klassick^ Hon-^au kau-moku (vSeobecn^ pfi- 
rodopis, s pfcvahou botaniky, Ciftana Li-§i- 
£ina z r. 1596, £insky 52 sv.,' jap. 1714, 45 sv. 
sc skvostn^mi illustracemi s dodatkem z roku 
1802, 3 sv., V Praze v bibliot^ce V. Na- 
prstka). Jap. pfirodopisec Ono Ranzan, zvan^ 
Linn^em J-u, napsal k n^mu v^klad o 35 sv., 
nov^ vyd. 1847. Jin^ vydani jeho z r. 1714 
vykazuje zajimavou pfeclmluvu slavn6ho pfi- 
rodozpytce jap. Itau Tsijau-ina. Ncjlep§i 2ak 
Ono-Ranzanflv Midzutani Sugeroku vydal 
cenn;^ slovnik jap.-iinsky pro vMy pfirodni 
(1809, 2 sv. a 2 sv. dodatkd). Vlastni praci 
japancA jest tu co nejpodrobn£j§i prozkou- 
m^ni vlastni zem£ a vSeho, co skyta, se zvlast- 
nim zfetelem na praktick^ pou2iti toho v Id- 
kafstvi, prfimyslu, um6ni a pod. V ohledu 
torn maji Japanci zemi svoji tak prozkou- 
mdnu, jako nejkulturn^jSi stdty evropsk^. 
Z velk6 fady ddl vfinovan^ch pfirodopisu 
J-u jmenujcmc Kvau jamato hon i^au (pb&imf 
pHrodopis J-u, 1759, 4 sv., jin^ podobn^ 
z r. 1776. 6 sv., z r. 1837, 5 sv., 1873, 4 sv. 
atd.). K vSeobecn^m kniham dru2i se odborn^, 
hlavn6 botaniky se t^kajici, se zvlaStnim zfe- 
telem na rolnictvi (Nb-^ed-^ei-.yo, upln6 zem£- 
ddlstvi, 1781 a op6t, 11 sv.) a nerozlu6n6 od 
nfeho zahradnictvi. Vedle povSechn^ch praci 
existuje i bohatd literatura monograiicka 
o jednotliv^ch kategoriicht stromech ovoc- 
njxh, jedWch rostlindch (seznam jich od Ono 
Ranzana. Kioto, 1806, 1 sv.), t6chto opSt die 
doby, na pf. z jara, ale i hojne d61 o jedlych 
rostlinach v dob6 hladu, o jedovat^ch rostli- 
nach (klassickd dilo vydan6 spolkera botanik^i 
provincic Ovari, 1823—27, 2 sv.), o zeleninach, 
o botanicc kuchyn6 a pod., konecnS i o jed- 
notlivych druzich (p6stovdni rfizn^'ch druh& 
tfcsni, caje, o hygien6 cajc a pod.). Hojnou 
literaturu vykazuje i pSstovani morusc a hed- 
vabnikfl. Zahradnictvi vykaziije klassick^ vd- 
dcck^ dilo o flofe japansk^ Kuva-i (kv^tena), 
od pfirodopiscfl Jonansiho (= Bojo Jamamata) 
a uvedcndho Ono Ranzana z r. 1759 (8 dilA, 
4 dily kvStiny, 4 stromy, s illustracemi). find 
cenn^ dilo San-moku d^u-setsu obsahuje fforu 
J-u die syst^mu Linndova (nov€ Tokio, 1874, 
20 sv. s indexem) od Jinamy Joku-saie, 2dka 
feccn^ho ji2 Midzutani Su^eroka (20 dilii snad 
zflstalo v rukopise). Jin^ 2dk Sugerokftv, Itau 



66 



Japan (literatura). 



Keisuke, nejstarSf ze soucasn;^ch botanik^ ja- 
patisk^ch, vydal zajimavou kollekci rflzn]^ch 
list& (Tokio, 1876, 1 sv.) a se synem Itau- 
Judzuru illustrovanou botaniku (Kioto, 1874V 
Existuje i hojnS dfil o kvdtindch jednotliv]^cn 
casA ro^Dich i o jednotliv^ch kvdtindch, zvld- 
StS o obIiben6m chrysanthemu. Specialitou 
japanskou jest vlastni odv^tvi literatury jed- 
najici o vlz^ni kytic. — Z mineralogie 
nqoblibenSjSi je dilo Kino-udzi Senbana Un- 
kon-si (kniha krystalft a kamenfi, Osaka, 1772 
az 1801, 15 sv.). 

S vSdarai pfirodnimi souvisi co nejiSzeji 
Hkirnictvi a Idkafstvf. Proslulou kni- 
hou l^karnictvi na zakladg dnskcm yc Daidou 
rw'\iju hau (sbirka pfedpisfi Idkafskych a 1^- 
kdrnick]^ch) od Hirosady z Idzuma z r. 808 
(nov5 1827, 100 se§., 10 sv.). Hojn£ knih obira 
SQ hygienou potravin. 1 v6da l^kafsk^ zalo- 
2e;na jest na l^kafstvi cinsk^m. J. vykazuje 
tu podnes Skolu dfnskou s fadou vynikajicich 
jmen a dSl. Star^m a velk^ pov^sti se t^Si- 
cim dilem jest tu Nai-kei-so-mon (otazky a 
odpov£d'i l^kafsk6), jehoi autorem 6insk}^m 

i'e pr^ nebesk^ genius z doby myth, cisafe 
loangtia. Jap. vydani jest od Josihiro Gen-tou 
(Kioto, 1663, 24 sv.). Jin6 velmi star6 dilo, 
rovnfef dobr^ povSsti se tSSici, jest Nai-kei 
rei'SH (traktit o Mkafstvi) od Ciftana Si-su. 
Vcdle Skoly £insk^ md vsak J. i modcrni 
Skolu evropskou. NejstarSim repraesentan- 
tem jejim jest slavn^ Idkaf Utagava Sinsci« 
kter^ uvefejnil na poi. XIX. stol. fadu praci 
l^kafskf ch zalozenych na pramenech Holland- 
sk^ch. VSdecka literatura hollandska byla vfl- 
bec prv^m a v 1. pol. XIX. stol. tdmfef jcdi- 
n]^m zdrojera, z nfehoi cerpali v6dychtivi mo- 
derni Japanci sv6 poudcni 6 v6de evropsk<^, 
hlavne o vSdach pHrodnich a l^kafstvi. Te- 
prve r. 1853 pociind vliv americkj a s nim an- 
glick^, k nhmui v nejnovfejSi aob6 se pfi- 
druiil vliv nemeck^. Spojen^m tfemto vlivflm 
dfekuje J. vSestrahnJ sv&j rozkvfit v6deck^, 
kter^, zapocav pf cvoaem pf iruinich knih vscch 
obord lidsk^ho v6d6ni z jazykfl evropsk^ch, 
vrcholf nyni zdsluhou JapancA na evropsk]^ch 
vysokj^ch Skolach vzdelanjch ve vsestrann^m 
vddeck^m snaieni soustfcd6n6m na obou vy- 
sok^ch Skolach japansk^ch, Teikoku daigaku 
(cisafsk^ universite o 5 fakultach. misto thco- 
logick^ fakulty inicn^rstvi !) a Skole zem&- 
dfeiskd, obou V Tokiu. Zfizcny r. 1868 a ob- 
sazeny pdvodn6 silami evropsk^mi, maji nyni 
s nepatrn^mi v^jimkami sily veskrze domaci. 
V6deck^ dorost jejich pak licastni sc badani 
o ncjmodern^jSich otazkach lidskeho v6d(^ni. 
Podotjkime, ie v^tSina t^to ncjmodcrnejsi 
literatury japanskd, zalo2en6 na pracich cvrop- 
skjch, vyddna vladou, jednotlivj^mi minister- 
stvy, narodnim museem v Tokiu neb odbor- 
nl^rai spolky. K vlivu cizimu v J-u mozno 
sfovnati jjlt6 domaci spisy Min-^fjau ita-sin 
(modernisace ducha japansk(^ho, od Fukusavy 
Ju-kitsiho, Tokio, 1879), ministcrstvera osvety 
vydan]^ Bun-gei-ruisan (dejiny zavcdeni a vj- 
voje pisma a krasnc literatury, t, 1878) a 
Ohotsuki Sijuu-zi Nihon you-gaku nen-peu 



(dSje zavedeni v6d a jazykd evropsk^ch do 
J-u, t.. 1877). 

Encyklopaedick^ ukldddni vSeho, co 
jest Japonci hodn^m pOzilani, ve sborniky, 
velk^, n6kdy pfimo obrovsk^, i maid, z casti 
d6tem urtent^, obyiejnfe illustrovand, jest u Ja- 
pancfi velmi oblibeno. NejsIavn^jSi toho druhu 
encyklopaediijest cinsko-japanskaTd-ikat san^ 
sai d\U'kvai (cmsk;^ titul Sam-tsai tu-boei, illu- 
strovana encyklopaedie tfi principfi,'!. j. nebe, 
zcmS a (^lov6ka, z r. 1713, 120 sv.). Analysi 
podal Remusat v Notices et extraits des manu- 
scrits XI. a M. Bastide v Revue orientate et 
amdricaine XIV. Pdvodni^inska encyklopae- 
die doplndna tu cdsti japanskou. Jin6 ency- 
klopaedie jsou: Mei'butsu roku-dev (§est listin 
v6ci zajimav]Jch, t. j. nebe a zcm^; pomfery 
lidskd, domdci a spolcdenskd; v^ci nemovit^ 
a movitd; likony a situace lidskd; telo lidskd; 
f i§e zvifat a rostlin. Autorem jest Okata Si-tei 
a Itau Tsijau-in, 1711—16, 23 sv.). Mali en- 
cyklopaedie pro pouceni lidovd Kun-mo du-i 
dai'fei (1789, 10 sv.) a jeStfi men§i a zvUste 
dftlciitd encyklopaedie pro vyuiovdni ele- 
mentarni 26-ho ka-gaku siu (1669. 5 sv.). Z pfi- 
rucnich encyklopaedii jmenujeme Jedo dai 
setsu (Jedskd encyklopaedie, 1853, 1 sv.) o 2 
oddSlenich, z liichf prvd je strucnou vSe- 
obecnou encyklopaedii, druW jap.-^in. slov- 
nik. Existuji i encyklopaedie razu filologi- 
ckeho majici za li^el vyklidati v^razy histo- 
rickd, geografickd, litcrarni a pod. Takovou 
je na pf. Gun-sjo sju-sui (1658, 2 sv.). Dk. 

Novindfstvi. Kde2to na pocatku nyn^jSf 
vlidy, V Idtech sedmdesatj^ch, mSl J. jedin^ 
vladni list, urieny pro lii'ednictvo, kter^ za- 
sluhoval jmdna novin v naSem slova smyslu, 
citd se V J-u nyni nCkolik set rflznjch list& 
a casopisd. V hlavnich m^stech jsou to den- 
niky, v menSich vychazeji jednou, 2- ncbo 
3krate t;^dnc. Vynikajici dcnniky tokioske 
jsou Nici-nici-simbun (Dcnni listy). Coja Hm- 
bun (Noviny ode dvora a z kraje), Hoci simbun 
(Listy pro informaci). Svobody tisku v J-u 
neni, tiskovj zakon jest velmi pfisn^ a tis- 
nivy; v t^chto pom^rech zasluhujc zvldStni 
pozornosti tfcti stranka tSchto novin. v celku 
t(?hoz uspofadani» v nii z pravidla se vysky- 
tuji clanky razu popularniho a satiricK^ho, 
z nichz.pod maskou, obyiejnfi provizenou 
satirick]^m obrazcm J-u s podpisem n^kte- 
rdho ciziho kraje, dovida se ctendfstvo soudu 
novinaffi o domacich pomSrech. 

K literatufe srovnej : P. F. Sicbold, Nippon, 
Archiv zur Beschreibung von J und desscn 
Neben- und Schutzlandcrn (Lejda, 1832 — 51, 
7 d.); Mdmoircs de la Soci^td des Etudes 
japon. etc. (Pafii, 1877 a n.k Transactions 
of the Asiatic Society of J. (Johokama, 1874 
a n.); Transactions 'and proceedings of the 
J. Society (Londyn, 1893 a n.); The Phoenix, 
a monthly Magazine for China, J. and eastern 
Asia (t.. 1870 a li."). Od r. 1896 vychazi v Tokiu 
m6sicnik »Thc Far East* jako angl. vydani 
Kokumin-nO'tomo (Pfitcle ndroda), seznaniujici 
Evropu s pom^ry J-u a styky jcho s Evro- 
pou. Bibliografii J-u obsahuje: Ldon Pag^s, 



Japan (umcni). 



Bibllographie japonaise depuis 1e XV, sitc\e 
jusq' 4 1859 a jako jeho pokraiovini Fr. 
T. Wcnckstern. Bibliography of the Japanese 
empire 1859—93 (Lejda, 1894); diU rflintf 




t. ui]. JiptoAf diiik (dlr Dri(iiiil[illio vytgbku cloiio- 

katalogy sbirck cvropskjch, na pf, Biblio- 
thcca japonica (Vidcrt, 1875); HoRmann. (Ja- 
talogus librorum et manuscriptorum jupuni- 
corum (Lijila, 1845); Rosnyho Caialotjuc d( 
la Bibliothcque Japonaise de Nurilunskifild 
<Pah'i, 1883). Japanc-i Mini maji Fadu hiblio- 
^a<ick$ch katalu(,>B, na pF.: Sio-seki moku- 
roku Jai-jeti (ilplnd bibliografit', 16S1. 3 sv.); 
Koku-tjaii ijo moku (katalt^ jap, knih, 1791, 
3 sv.); Vakan-s'jn-kttva liu-raii {pfi-hlt-d knih 
a obra^A japanskfch a finsk^ch, l[<44); Brn- 
Aaa sjo moku (biblio ijratic, ld70, 1 sv.); Haku- 
butu kuau-sjo miika {katalog nSrodni knihovny 
V Tokiu. 1873. 3 sv.) a jinj katalog knih Na- 
rodniho musea (t., 1878. 3 sv.). Nfinisuxstvo 
a fyddv^ in6si£n] pKhlcd litcratury .^i- 

ur- 
Volkcrkundt: Ostasiens. Slovnik japanskfch 



67 

a originilnost v kald^m oboru co nejvtce 
podporujici. Na druh£ stranc byly to vnitfiK ' 
pom^ry fiSe s jcjitn fuuddlnim znzeniro, jei 
tilavnA pro rozvoj um£ni osv^dfily sc nejvfi 
blahodarn^mi. Pom^ry ty zabezpc-£ovaly pra- 
cujicim tHdim. k nimf pociUn pr£v6 Ok 
um^lcc jako d^lnfk, cxistcnci, o ail pfisluielo 
starati sc panovi. abi pracovalincba ncd^lali 
Dicuhd. Jimi poskytniiia umetci tnojnost bex- 
starostn£ oddati se pr^ci. nechat vyiadovala 
tato sebe vice fasu, hlavn^ v dobich, kdy 
pofala vrchnoat shli:divati v tora svoji pjchu, 
mohla-li se v faddch svjcb lidi vykiuti vy- 
nikajicimi um£ld. 2c i Icvnd podminky i\- 
votni, jako a£ posud, valnou mfrou k tomu 
pfispivaly, rozuml ae aamo scbou. 

JapansW umtni jest %'viiA.int svjm liielem, 
podstatou, tizem i provedcnim, v ci.lku i v jcd- 
notlivostech. VSim tfm lisi sc podstatne od 
um£ni evropsk^ho. ale p^l:5 Into r&inost re- 
pracscntujc sc zpflsobera, ktiirjm zasluuiilo- 
si obdiv neicn doma, ale i v c>jin€, bczpod- 
minefnC v tvrop&. V poslodni scala se zlliba 
V japonneriich (pfcdm^tcch um^ni a prQ- 
myslu japanskSho) pfirao soucastkou vkusu 
umtleck^ho. Pfihli^dncmc-li bliic k umini 
japansk^mu, pfckvapujc nds jeho ncsamo- 
slatnost. V onkdu torn moino Kci, ie ncnf 
um£ni japansk^ samo sob£ d^elem a citem 






;en der deutsch. Gescllsch. liir Natur- und 



autorfl za nyn^jfi dynastic vydal Kjomidzu 
Sin-fu Me<-d^i, bun-a sei-mei roku (Kioto, 1879). 
Nov^ni bioyrafick*m slovniki'm domSdm ji.st 
Da'iihoit X'mmei \iia (vclkiiho d-u inuifl jmcn 
kniha). O litcratufc vQbuc jedni znini£ dilo 
Nihon bunpaku (iapanskA lituratura) od Mika- 
tnihoaTokatse. Encyklopai'dii japanskou jest 
Nihon iakai Jii. Vfcem vzdulani vinovjn ji;st 
od r. 1884 vychdzcjici sbornik Tfjo gakuftii 
\eHi (sbfrka £kolsk^ch dovcdnosti vfchod- 
fliho moFc). Dk. 

Japanski uminljesi pflvodu ciziho.finsko- 
fcorcjskfho. Plat i to viak jlh o jeho zak1ad<.'ch. 
Nebo na ciifm podktadA dovedli Japanci pln^ 
Tyvinouti svoji sv^raznost a vybudovati bcz 
jakthokoli vlivu dalSiho uni£ni, jci ori(;inal- 
nosti typfi a bbhatstvim motivQ ncjcn sc vy- 
rovni um^nl ktcrdhokoli ndroda jin^ho, nl 
Evropu ncwjimajic, nfbri snad dalcko nad 
nft pfcdci. Si/ni pochyby. iu pfirozenfi pod- 
minky J-u byly vjvoji tomu pfiznivy jako 
nikde jinde. Osamoccnd poloha zcmfpisn^ 
pfivodila zajistd i celkovou isolaci vc vyvoji 
incjen d^jinnfm. ale i kulturni'm. samorostlost 




jeho proTddfni mistrovsk^ch vytvorft. jei by 
vtfijni vystavtny (v museich a p.) unaicly 
pozorovatclc, njbrljfnprostfcdkcm kcili. 
Umfni japanskd sloji \tmif UplnS ve sluib»^ 
ciiL, z «sti niboienstvi, ale ncjvice um6- 



Japan (umeni). 



leckdho prflmyslu (malba porculinu, TijiFfl, 
Btinidel, tapet atd.). Samostatn^ obrazflm 
naiim odpovidajf v domacnosti japanskf ka- 
kemono (v£ci zavfien^). Vedle nich zoimy 
jsou Burimono (yici vytlat^en^), listky, on 




ick prln lakovt. 



n^ Msnfd pi£i verie a um£lci maluji nebo 
kresll; na novj rok koluji meii pFibuinJmi 
a pfiteli. Clnsk^ umilec dopIAujc se tu s te- 
meslnikem a dilnfkem; aezHdka jaou i oba 
V jedn^ osob£ sloufeni a jednotlivi odv6tvi 
umtlecka. po staletf v jedii6 a tUc roding 
domovem. UmSni japanskimu nebylo to roi- 
hodnS na ikodu. Vyhiedivajfc se idubou pf ed- 



panci staff nejjednoduSIE hrafka, by vytT<^ . 
X ni vyDikajici umdleck^ dilo, sestaveai'm i pro- 
vedenfra. Vlaslni umfnl spodvd tu v pfe- 
kvapujicl iivosCi, s jakou vie podino a jei 
~ -ivem V nadieni a Uias uvidf i umiledcy 

ijyytfibcn£jSi kruhy evropskf. Japan. um£tu 
jevi tu viude nejuiit styk s pFirodou, jei 
jest Japanci v3im, a kaid^ detail jeho nej- 
podrobn^jSi jejf studium. Hlavni snahou jebo 
jest tu nekoaeind roimanitosl, jak jevi se 
prdv£ vpfirodi a jejfcb pochodedi. Zdklad jest 
zde roznodn^ realisticlcf, k nteiu viak pfi- 
stupujc viudc konvencionalismus v jeho po- 
diai. On pflsobf, ie pfedm6ty nejsou podiny 
pfesng die pHrody, coi se umSlcAin japan- 
ikym skutecD^ vyt^ki jako nedostatek. Se 
itrany druh^ jcvf se v£ak i tento konveD' 
rionalismus tak dokonalj a voln}, ie celek, 
realistick^ motiv v konvencionalnim podini, 
zdl se b^ci pfi'mo auggerovin pficodou a po- 
zorovatele unSSi. Stejnfi vypozorovan^mi jevi 
se i obrazy ze iivota. 

Z dekorafniho rdzu, jak^, jak i uvcden^o 
vypl^vi, nileif po v^tce utnfni japansk^mu, 
plyne, ie tikladem umAni Japancova jest 
krcsba. Pro ni disponovin jest kaidj Japanec 
jii dlouholet^cn pracn^ studiem pisma tin.- 
japansk^ho, jehoi sprivnd ovMda ' '" 




S. SiiliMvuC duyiutbcBigm ; Hloeli i Itkert pud)'. 



mfty dennf spotfeby a obycejnSho iivota, 
pouiivaiic k tomu i ncjlevn^jiitio materialu 
a zdobic jej obnuy a vjjevy ze viednlho 
iivota jako nejobllberfijilm svjm pfedmStem, 
dovedlo zaujati pro sebe nej£ir£i kruhy a zjed- 
nati si v J-u sanMini intcress vSeobecnJ; Ja- 



jedn6, nejvoIn6j£i tah sc strany drub6. Krcsba 
Japancova vyniki dokonalou lehkosti prove- 
dcni pfi nenucen^m pAvabu far. Zamilova- 
nfcni pfedm£ty jejimi, soucasnS misCrovsk^mi 
kousky u mini Japancova, jsou ptdci. ryby % 
hmyz, hlavni vpohybu (let", plovinf, vymrsfo- 



Japan (umSni). 



69 



vani), tdto nejchoulostivejsi otazce i evrop- 
sk^ho am€ni. K tomu drult se kv^tiny a stro- 
my, zvl^t6 oblibend chrysanthemum, kv£t 
tfeSftoT^, ivestkov^ atd. Fantasii ndleii ob- 
hlien^ drak japansk^. (Vyobr. L 2015. a2 
2019.; Pfedm6ty kresleny jsou veskrze na 
plocho s hlavnim zFetelem na effekt deko- 
rativnL Mistm^m jich provedenim stivd se 
Shasta i nejoby£ejn£j$i v^obek hrn^ifsk;^ 
krasn^ a cenn^m dilem um6Ieck^m. Po- 
kad malby se t^de, postridame s naSeho 
stanoviska namnoze rozdflu svfitla a stinu, 
tfeba neni Japancilm zcela neznam;^. Hlavni 
pozomost v^nuje se harmonii barev, i zde 
se zfetelem na dekorativni rdz pfedmitu 
malovan^ho. Pro barvy mA Japanec smysl ne- 
m6ni vyvinut^ ne2 pro kresbu. Zvldstfi de- 
likitn^ po6'ni si v harmonick^m mlSenf barev 
smil^ch a stHzliv;^ch. Libuje si celkem v bar- 
vich pki^ch» tlumi jejich tdn, Umi nab^vd 
celek klidu. I syt6 barvy dovedn6 spojuje 
nebo V kontrast uvddi s barrami podruzn^mi. 
I tenkrdte, kdy jsou barvy smiM a v^stfedni, 
jen zKdka porusuji celkov;^ soulad. Celkem 
zflstivi malba Japancova za naii malbou, ale 
sv^mn ii£ela dekorativnirou vyhovuje co ncj- 
l^pe. S3rmmetrie v naSem slova smyslu (roz- 
d^leni prostoru na rovn^ ddsti a p.) Japanec 
nemiluje, nahrazuje ji odpoviddnim si tisti 

V podstati, nezf idka i numericky, nestejn^ch, 
T nichi jednotlivosti jsou si podobny. Nutl-li 
ho pfedm^t, jcji dekoruje, tvarem sv^m k sym- 
metrii ve smyslu na^em, spiSe se ji vyh^bd 
neb aspoft, pokud skute6n6 ji pouzivi, hfedi 
ji zasth'ti, CKlvracuje dovedni pozomost po- 
zorovatelovu jin^m smirem (^verce rozd^luje 
si diagonilami, kruh zbavuie pravidelnosti 
nepravideln^mi kfivkami a p.). fapansk^ um6- 
lec se nikdy neopakuie, privi tak jako pK- 
roda, a tim unika jednotvdrnosti a iSablono- 
vitosti; i zddnltvd koptc tdhoi pfedmdtu vy- 
kazuje individualitu um^lcovu, nepfipouStdjic 
aspoA Dezm6nin6 opakovani. Stejni nemfiie 
byti fe£i o mechanickd reprodukci jednotli- 
v^ch vzorkA. I v iasti dekorativni vyh^ba se 
CO nejvice opakovani stejn^^ch linii. Uveden^ 
vlastnosti tvofi zahadu origrinalniho um^ni 
Japancova, jef vrcholi v instinktivnim napo- 
dobcnt pfirody i ve v^cech, na nH Evropa 
pfi podobn6 prici vflbec nepom^^sli, shleda- 
vajic je i na um^ni jap. bizarmimi. 

umini japansk^ vykazuje stalet^ d^jiny a 

V nich fadu fast. je2 prodSlalo. Fase jednot- 
1iv<§ repraesentovany jsou vlastnimi Skolami. 

V nichz brzy vliv ciziny (dinsky). brzy vliv 
domdci pfevladd. Jednotliv^ Skoly charakte- 
risovany jsou i urcitymi sm^ry um^teckymi. 
Pfevaha nilefi malifstvi. Bylo ji2 fe^eno, it 
pflvod um^ni japansk^ho jest ^insko-korejsky. 
rokud tyce se specidln6 malif stvi, povaiuje 
se za jeho zakiadatele v J-u dtnsky malif 
Nan-rjii, tH Sin-ki zvany, ktery v V. stol. 
po Kr. ttsadil se v J-u. Snad souvisel pNchod 
ieho se Sifenim se buddhismu, aspoft vliv 
Duddhismu v tomto nejstarSfm um^ni jest 
mohutny a zfistal i v pozd^iiich dobdch trvaiy. 
Za nejstarSi obrazy japansic^ povafuji se bud- 



dhistick^ obrazy posud zachovan^ v chrdm6 
Horiiiii V Nari. Tato nejstarii Skola zvani 
buadhisticki (butsu-je) vykazuje s po^tku 
jen cizi malife, Cifiany a Korejce. Z domicich 
umilcA vynikl nejvice Kose no Kanaoka 
(IX. stol.), od nihol zachovdno 6 obrazii. Nej- 
znamenit6jSi z nich jest obraz Sotoku daiit 
V jednom kliiitef e v Tokiu. Skola jeho/ vt- 
nikajici hlavn6 v malbi buddhistickych obratz^, 
udrzela se do XV. stol. NejslavnejSim malt- 
fem V oboru buddhistick^ho umini jest Co 
Densu (f 1427). Skola charakterisovina jest 
vedle litek buddhistickych, jei vyhradne si 




C. M19. Vecerka iTestkori i Wtty; die vtoifcii lakovA*. 

obird, nidhemym koloritem, hojnym u2ivi- 
nim zlata a vftbec dekorativnimi enekty. Po- 
nendhlu vyviji se vcdle buddhistick^ho ma- 
lif stvi i Skola domic i {jamatO'riu)^ odvo- 
zujici pdvod svdj od Motdmitsu z rodiny 
Fuzivara, 2dka Koseova (ok. 1000 po Kr.). 
Zvana byla Kasu^a die stejnojmen. chramu 
u Nary. Ve stol. XIII. vyniki v t^to Ikole 
jako jcji hlavni rcpraesentant Tsunitaka, 
podguveme^r provincie Tosy, die nii Skola 
Ieho nazvana pfimo Skola Toskd {Tosa). 
mzev ten vytla^il i!ipln6 pfivodni ndzev Skoly 
a udr2el se jako i Skola sama, tfeba XV. stol. 
podina ieji &padek, posud. Skola domdci obi- 
rala si ktky sv6 vyhradn^ z domdcich d6jin 
. a pov^sti. Vynikd jemnosti kresby hlavni 
V cletailcch, podmininou ncobyiejne jemnym 
Stitcem, jehoi Skola uiivala. ^a to vytyka se 
ji manyrovanost v podavdni osob. Z v£tvi 
t^to Skoly vedle Kasugy vynika vitev Ta- 
kumskd, nazvana die zaklacatele sv^ho Ta- 



Japan (um^ni) 



klimy Tamenii (ok. 1038). 
joii, ve skole Tosa sa\oieni, 
(ok. 1200). Z pozd£i£ici) malifl 
vynikaji zv1ast£ Mit: 
tyn jeho Mitsu^ige 
jeho iijc ikola posud. 
se jako protiv^ha k um£leck6 
na Dovo um£ni finskd. Novou 
skou zaloiil die finskiho 



1 vStev Sumi- 
malifcm Keiu 
ikoly japansk6 
(1496—15933 ^ 

V potomcich 
XI V. abrozujc 

£kole domic i 

tuto Ikolu iin- 

vynikajici 




inalec ftnsk^ho maliFstvi z doby dynaslii Sung 
a Yuen, knf^zjdsetsu. Sidlein jejfm byl chram 
S6kokuii V Kiotu. HIavou £ko1y byl i;ik 
Jdsetsu&v Siu-bun. Za ncjslavnCjiiho uni£lcc 
viak sc povaiujc Ses-£iu (1420—1506). sice 
lovnH iak JcSsl-IsuOv, ale poinavSi iin. umfeni 
i V Cint samS. kdii se vidfilaval do r. 1460. 
Skolu svou m£l vc chratn£ Uiikolu-ii, sim 
proslul hi a vn 6 jako krajmif. Skola jcho udr- 
icla se do XVlI. slol. Uruhy vynikajici iak 
Msetsufiv jest Masanobu (1433—90?),' za- 
Kladacel prosluld ikoly Kano. Skola jcvi 
V po£itcich vliv cinskf. poncnahlu se v5ak 
I nf ho vymaftuje. Ze Sfeoly vynika syn lakla- 
datele. Motonobu (1477—1559), slavn^jSi 
svdho otce. vynikajici kallii^rafickou jcmnosti 
a jjstoiou krcsby, mSnfi kolontL-m. Jcmu bliii 
■e ncjzaslouzilcjii o nov^ smir a proto hlavni 
repraescniant ikohr Moritiobu (1601—75?). 
mam^jSi jmt^nem Tanju. Vcdic n^ho vynika 
Naonobu (1607—51). Skola trva posud. Ji 
nileii i pfcdni soudobf rcpracscntant Skoly 
humonslQ a karikalunstQ Kidsai (* \C32). 
jehoi obraiy vyskytuji sc hojnft rcproduko- 
vdny na svitilnach (uiiva). V malbfi draii si- 
ke kole einsk^ i Ikola naturalistic, jcjii 
zakladatt.-lem jest Okio Marujama (1732 ai 
1785?). Zvana Siz6 die ctvrtj Kiotsk^. v nil 
lakladatel bydlil. Vynikla studicmi die pfi- 
Tody. Mimo jinf naltii ji podobiznaf Kikuci 
Jdsai (1787— t87ti), Obrozujici se ikolc cin. 
ccli po celou dobu parallelnS smfr vykazu- 
jici raz cistfi japanskj. Skol je zde fada. ve- 
spolik lisi sc smfirem prace, jakj ktcra si 
oblibila, Nejsilni>ji vvkazuic rai ducha japan- 
sk^ho Skola Tobs'ka (toba jc), jii zaioiil 



ve XII, stol. Toba Sdi6 (Toba no In. i€i 
Gakuju zvan). Je to £kola kankatury, obirajici 
si h1avn£ humoristicko-satirickd obrazy z dcn- 
niho iivota. lidov^ho t politick^ho. Neivice 
proslavjli ji v XVII. atol. Hanabuso Itco 
(1652—1742) a ippo, ParallclnS s ni kvete 
Skola Korinova, jejii flenov^ prosluli jako 
dodavatclt^ vzorkd pro price lakovti a kovO' 
rytbu. Ncjvice vynikli z ni zakladatcl Korin 
(Ogata, 1640—1716), sdm Idk Sumijoii Hiro- 
zumiho, a jcho idci Kenzan (1663-1744) a 
Hoitsu (1761— 182S). 

Vliv ikoly Tobsk^ jest patrn^ zvldite ve 
Skolcprofanoihomalifstvi(Wi(y-.-je-^iu), 
jii vytvofil na poi. XVII. stol, Ivasa Ma- 
tahei. Slavni jcho £kola lidova vynika rca- 
lismem, Podct vynikajicich umfleck^ch rodd, 
vykazujlcich vice mia& umflcckou indivldua- 
lilu. jest velikj. Jednotliv^ rody cilaji opet 
fadu pHsluSnikfl. Jmenujcme z ni die tfj pe- 
riod, V nii £kol3 se obyccjn^ cfidi. nasledujici: 
1. perioda (slol. XVJI. ai do pol. XVHI. stol): 
Moronobu (t 1715), rody Tori-i,Okumara. 
Niiunura, NiSikava, Hliikava (hlavne 
Tojonobutl789), Hanabusa. Z 2. periody, 
obsahujici 2. pol. XVllI. stol.. pilvabnj Ha- 
ranobu. iik Sigenagy (1764-79 doba jctio 
rozkv^tu). Ippitsusai Buntco (1760—80) 
a jeho sou^asnik, trochu manfrovan^, Kori- 
usai; dilerody Ustagava. Katukava (za- 
klad. Sunfe V 2. pol.^VIII. slol); Ki-tao 
(zaki. Sigcraasa. 1739—1819); Saraku (Tosiu- 
sal, X konce XVUI. stol., ncjlcpii japansk^ 
malif podobizen); Cokj; malif icn Utamaro 
(1754—97). jemui E. de Goncourt v^noval 
celou knihu. se laky Sikimaro. Hidcmaro a 
Siko. V 3 periods, obsahujici XIX. stol . vy- 
nikaji: UtaKavaTojokuni(1769— 18:>5)jako 
malif herc^ a sc^n divadelnich a jeho iaci: 
Kunisada (1785-1864). Kunijoii (1796 ai 
1831. malif historickyj aKunitora (Icijosai). 
2aci Utagavovi tvoFi ikolu Osaka, malujici 
jako jich mistr hcrcc a divadeini sc£ny. Kb 
Skole nilcii Kuniraitsu, Kunimasa, Ku- 
nijasu, Kuniakira, Hokukei. HokuSiu. 
Riukosai a j. Ncjvetii krajinaf japaiisk^ 
Hiroiige Motonaga (1797-1858) zah.ijujc 
^kolukrajinafft MeiSos. JeStfi vice vynika iicj- 
vfitii, ncjplodnSjii, nejrozmanitfijii a ntjpopu- 
larnSjsi malif japansk4.vJ-uivEvrop£, Ho ku- 
sai (1760-1849 jvyobr. t. 2020.1), vykazujici 
vlasini £kolu (viz Hokusai). z nii vynikaji zeC 
jcho J an agav a Si gen Ob u (1787-1842) a jako 
ncjkpSi jcho iik Hikkei. K nim fadi se fada 
iin^^cli (Gakutei.Sinsai. Kcisai.Jeizcn. Hokubc, 
Hokuiiu. Riusai, Rintci). tvofici Skolu Siru- 
nornfi, Z modcrni Jkoly humorislfl a karika- 
tur\stfi vynikaji zin{n£n>^ jii Kidsai, Kcisai 
a j. — O malifstvi japanskfim srv. W, Ander- 
son, Descriptive and historical catalogue of 
a collection of J. and Chinese painlines in 
the British Museum (Londjn, 18S6); tji. The 
Pictorial Art of J (t,,1880. 4 d ); Gonse. L'Art 
japonais (Pafii, 1S83. 2 d). Gicrkejapanische 
Makreien (Berlin, 1S82), Audslev, Ornamental 
Arts of J, (Lond.. 1882—4, 2 sv,); E, Kumsch, 
Japan. Album, Decorative jap. Haodzeichnun- 



gen im Kunstgewerbe-Muscum lu Dresden 
(Lipsko. 1885); J. Conder, The Elowcrs of 
J. and the Art of Floral arrangement (Tokio. 
1892). Japanci sami maji nejen vice m^nfi 
Opiiid, velmi Icvni vydani svjch vynikajicich 
' um£lc& ale i fetnd sbirky vzorkfl pro jcdno- 
tliv* obory umeleck^ho prflrayslu. P4kn6 za- 
stoupeno jest ob^ v knihovn^ V. Naprstkova 
Prfimysl. musea v Praze. I Uteratura obiVajici 
se vjvojctn a dtjinami umfini, v ceiku i jedno- 
tlivych oborA co ncjspecia.lnijiich, je bohati 
lastoiipena. Stejn£ i theoretick^ nivody. 

Socnafstvi a a nim souvisjci kovolije- 
civi a feibafstvi je rovnii pflvodu bud- 
dhistick^o a naboionstvi naleli i nciskvost- 
nfjsi jcho plody, nestL-tn^ sochy boistfv, 
tvld£t& pak Buddhy sam<5ho. Z posledn^jSich 
vynikd. jako jcdna z DCJznamcnit£jSich praci 
ja'panskil'ho um£ni sochaFsk6ho rozm^ry, kon- 
cepci  provcdenim proslulj Daibutsu (viz 
t.) Kamakursky zXlU.stol, K socMm fadi 
se fada jinych pfcdm^tQ, vice mt'ne rovnei 
kuliu nalcifjicich. taktt i namnozc velk Jch roz- 
merfi, jafco jsou bronzove kaditctnicc, gongy 
a p. Stejnfi proslaven^ J5ou ovsem i bronzy.  
Japanci umSji nejen spajcti sve kovy me-' 
thodami v Evropfi neinamymi za licelcm do- 
saicni v^tefD^ho matcrialu, ale jsou i do- 
vednjmi jcho spracovaleli v nejraziitjsi po- 
dob^, dilc oidobovatcii obrazy piako, ryb a 
hmyzu, 'list! a kvCtfi, vklikdanj^ch nebo nand- 
senych ^z bronzu, oceH nebo stHbra s vjtcc- 
nosti nedostilitelnou. Obliben^ y J-fc jesi dilo 
zv. >clQisonne<, tfeba prdvj v tomto druhu 
zflstdvaii za Cifiany, praci i effcktem pro oko. 
TemnvTuSn, jakj voli Japanci pro sv^ grace 
toho ilruhu, jest na skodu celkovSmu effekiu 
jinak v^borneho dila. Dilo vyfadujc vi'liki; 
p^ce a i nakladu a jest i v J-£ samtim drahe. 
treba v poslcdnich dobach hotovi se i zde 
mini ctnna dila pro poifcbu F.vropy. Hlavni 
repraesentanty toho druhu slusi hlcdati v chra- 
mcch jdpanskitch. NcjproslulejSim vjtvorcni 
jiCh jest v^ak 't. zv. ufriiJo, amalgam, z ntlioi 
hotovi broic, knofliky. sponky, ozdoby ruko- 
jeti mecovjch a p.; hlavni spucastkou jtst 
lu ieleco, pokryte castccnfi zlaltni, stfibrcm 
nebo bronzcm, jei spojcny davaji ptstrO 
obrazy, nekdy na prostoru 2ccla ntpairnOra. 
Jsou-li to jindy velke rozmiry, vynikaji zdu ' 
japanci v drobn^m vyfczavani a ryti prtd- 
raStfi o sob6 nepatrn Jch, dcnni potfcbS slou- . 
iicich. Mattrialem jtst tu dfevo, roh. kos(. ' 
ivIislS slonova. kov i lak. K nFJobyCcjncj- ; 
sini toho druhu praccm naleicji proslule nt- 
(iiik«, vyfczavani- knofliky, na niijapanec bcz ' 
v^jimky phvfsujc si sacek na tabak k pasu; ! 
kaHemono. bohat* ciselovan^ kovovO uzavirky 
safku natabdk. memiki, bohatS idobcnc jilcc, 
meie a d*ky {kod^uka, vyobr. c. 2021.). Specia- 
litou umelcckou isou tu i masky. jako jHichi 
Irfrce prosliil v XVII. st. Deme Zioman. Ja- 
panec zachoval si tu. nad ve svatO nikdo jinj 
aepfipadi, hlavnt masky svjch prosl hcrcQ 
V lilohich, V nichi vynikli. Masky samy vy- 
nikaji bizarroostf. Ukazkou fczby slonovt- jsou 
vyobr. t. 2022, V fczbfi do dfeva proalul 



Japan (uineni). 7^ 

nejvice Hidari Zingoro (•1594}. Skvostn* 
ukazky dfevofczby chovajt Nara a Nikko. 
Price, jei v novi! dobfi se do Evropy impor- 
tuii. jsou vftiinou jen slabym odicskem vlast- 
niho um*ni jap. — Srv. Anderson, Japanese 
Woodcuts (18%); Aston, The Art of Castinp 
bronze in J. 

Pdvod hrneiFstvi Japanci sami kladou 
pfed svou dobu historickou (660 pf. Kr.}. 
Skutcenfi obdrieli viak i je, jako£ i virobu 
porculdnu prostfcdnictvim korcjsk^ra z Ciny, 
Tento spoleinj pQvod je patrnj pfi srownani 
vjrobka einskych a japan, v celkovd po- 
dobnosti; jednotlivosti vykazuji ov£cm vSude 
znafky charakteri sticks, svfidiici o torn Je 
vypfljdovaU si Japanci nejprvc od Ciflanfl, 
pozdeji i Cii^ane od nich hojnou m^rou, pfi 
lorn vsak ie oba vynaldzali novfi formy a 
vlastni pochody pfi vfrobe. Prvjm hotovi- 
telera dobreho zboii polcvandho byl v J-u 
Tddiiro r. 1230 a sice v Setfi. Sam vzdOlal 
se V Cinfi. Fabrikace porculanu zavedcna v J-u 




z Cfnjr r. 1520 Gorodaju Sonsuicm. V na- 
skdnjici dobfe vynikaji jako stfidiska fabri- 
kacf provintie Hizen, hIavnO mezi r. 1750 
ai 1S30, s vclikjmi dilnami v Nnyasaki. Por- 
eulan jest malovin neb ctnailovan kvOtinaiiii 
neb i Jin;fnii obrazy; obd nanasi se po konec- 
n^ra vypilcni porculSnu a na glaiuru. Vyni- 



Japan (uiii5ni). 



i porcul^ zasiU k omalovdni. Vedic jem- 
Ti&ho porcuMnu vyribf se »de i horfi porculin 
pro trhy evropske. PorculSn hizenskj i jinjch 
provincif jest toho druhu, lEe moino tvraiti, 
le uevyrobeno nikdy nic kpSilio. Jini vyni- 
kajicf st^ediska charakteristicki pro v^robu 
porcuMnu jsou Satsuma, jeiii porcuUn [tak 
zv. start porcuUn satsumsk^) dosihl DejvitSi 
dokonalosti t 1. pol. stol. XIX. M^kk} por- 
culia jeji poskytuje vhodaijSl pQdu pro pfi- 
jetl jemn^ch emailov^ch barev. ZvldStnlho 
p&vaou dodivi vjrobkflm jemni sineUnoviti 
popraskand glazura. K Satsum^ fadf se CestnS 
porculin z Ovarl ; aJe i porculin z Af ity, Kiota 
a Kaey jest obdivuhodn^. Do Evropy vyviii 
se i nojri§ iboi{ z jak^hosi druhu terrakotty 
s vysoce vystoupl^mi, brub£ modeloTan^i 
obrazy kv&tfl, listl neb zviFat. Obdivu laslauif 
zde BpfSe technick^ ovlid^nf obtIin£ho mate- 
ria u nei umflecki cena v4robk&, hotovcn^ch 
vitiinou s ohledem na potf ebu a vkus Evropy. 
Porculdn i jeho malovini je brub^, barvy ipat- 
B.6, oby£eJD£ je to lehki lelefi, icrvefi a modf. 
Nejiepii zpravu o spracovinf snroviny na 
porculin a O druzich jakoi i ipftsobu v^roby 
obsahujf zarisy svitov^ch v^stav, blavni tx 
Japan JL ['Exposition Universelle de 1878. 
Viomoa knihoa Jeat tn i prflvodcs k japan. 
odd£l«iI KcDsingtonskdho musea t Lona^ni 



Fabrikace lakfl, umCnl EiatS japan sk^, jest 
posud V J-u sprSe untfinfm net prfimyslem. 
Material div4 S&va vytSkajicf v urSitOu dobu 
roini z naHzDUt6 uruii {Rhui vernicifera), 
jinak jest vfroba jeho tajemstvtm. Lakujf se 
po vjtce v6ci dfev&nd, bezvadnf hiadktf, blav. 
dfevo hinoki {Chamaecypurit obtusa) a kiri 
{Pavlatonia imperialii), pro obyfejni! pFedmSty 
\ili (Cryptomeria japanica) a kejakt {Planera 
jiponica). I kovQ ulivd se jako podklaau praci 
lakoT^ch. NaniSeni laku jest price idlouhavi 
a nejv^Se choulostivi. Naniil se nejprre n£- 
kolik vrstcv laku obyiejoriho v mezidobl njko- 
lika dnft neb i t«dnfl, na to laky ilatd (Air* ma- 
kije a laka makiie). Po kaid^m ninosu nisle- 
duje neijemn^jii uhlazenl. Po&:t vrstev fidf 
se pFedmStem jakoi i obrazem. Obraz jest 
buci vryt nebo vystupuie, ihusta vyklidin 
zlatera, drahokamy nebo slonovinou. Lakovand 
price J-u isou nevyrovnateln^, nevyiimajic 
ani v^robka £lnsk4ch. Pfi^inou jest nlavtii 
vftctni. kvalita laku rostlinn^ho, kter^ nad 
to podroben jest sloiitdmu processu ocisto- 
vacfrou, vyladujicioiu trpSlivosti a pozomosti 
nejvftii. Laku pfim£luji se rQzna barviva. 
JednotlivA price, svl, starif, jei nikdy nebyljr 



i°?" 



L na trbu japanskAm, nynl ] 



. jflou difeni vynikajicfch 

um£lcfi. Price toho drnhu moino prlmo oma- 




C. Mil. UUila tubUilitcfa ffiobU M ikHuvlnjr, ■Inlld i UM Jiko 



vlidon jap. poHien^, Art Handbook for the 
Collection in the South Kensington Museum, 
ddle A. W. Franksovo di'lo: Art Handbook 
of Japanese Pottery. Srv. i Audsley & Bowes. 
Keramic Art of J. (Load., 1876—77, 2 av.. 
nov6 18&1, 1 sv., franc, pfekl. v PaHii, 1881); 
Bowea, Japanese marks and seals (London, 
1882); t«i, Japanese Enamels (Liverpool, 1884, 
s dodatkem Notes on Shippo, Lond., 1895); 
t^i, Japanese pottery (t., 1890); tji, A Vindica- 
tion of the decorated pottery of J. [t., 1891). 



Citi jako vrchol umileck^ produkce japansk£ 
(vyobr, t. 2023.}. Do Evropy pFineseny pr»6 
lakovtf price ve stol. XVU. — Srv. Audsley, 
Decriptive catalogue of art works in Jap. 
lacquer (Lond., 1875}. 

I ve T^robf tkanin a jejicb ozdobovini 
vyiivinim, tfcba oht jest rovn^l clziho 
pCvodu V J-u, dosihli Japanci vysokSho 
stupn£, u£inivie z nich svou specialitu. B$- 
valo zvykem, le kaid4 daimio n)£l sv^ sou- 
kromi stavy, jef tkaly zlatohlavy pro n£ho 



Japanske stavitelstvi. 





crnftv 8U)V(rtK nauCn*. 



Japansk^ stavitelstvf. 




Zimak V Kagoji. 



Japan (hudba). 



a jeho rodinu, iile torimy na obyfejnfjif 
UUcy pro svou dniliQU. Stejn£ uiel i cfsaf 
sv£ stavy v Kiot6 a Jed£, jel dodivaly mu 
v^hradne litkj na odiv; miniatFi opouic^jlcc 
dvfir dostivali ie darcm. Aviak nikde jinde 
neJBVl se tak vieobecnj umileck^ vkus, jako 




C. mat- t>«konnA knbict, nudoboii ulUimnfinl tMy 



a, vvidobaii 

V torn, 2e i nejobyiejnijjf tdlkv vykaiuji ob- 
razv vybrand jakosti v barvdcn pfekvapujf- 
cioi. Tim pFirozenfjil jevi se teato vkus 

V uin£l£ni vviivdnf, iei jeat nedoatilitelnd 
kriaou obraifi, roztNd£n{m barev a dokona- 
losti ru(n[ price. Zmlnky zaslouii J japanski 
v^roba papirfl, blavnd tapet. Zde iadi se 
opakovani ttihoi obraiu v kaid6m jcdnotli- 
v^m £tveredku, i pfichdii k platnosti uvedeni 
zisada lastirinf t^to symmetrie a odvidinf 
oka. by nepostFehIo tuto stejnost, zpfisobem 
«bdivahodnfm. UDiileckjmi vfrobky jaou 
i oblibend patrony. — Srv. R, Akock, Art and 
Art Induatries in J. (London, 1878); J. Brinck- 
manii, Kunst nnd Kunsthandwerk in J. (Ber- 
lin, 1889); F. Regamey, J. in Art and Indu- 
stries (angl. pfekJ. Lond., 18S3) ; H. Dolmctach, 
Japan. Vorbilder (Stutgatt, 1883); W, Tuer, 
Le livre dea deaseina channants ct Strang., 
PaHi, 1893 Gap. Sablony). 

Evropa sezndmila se s uminfm japansk^ 
lined na po£dtkn sv^ch stykO s J-em. Jil 
tenkrdte upoutalo urnfinf japanskd jeif po- 
lomoat, jci nakzla v^raz v objcdnivkich 
rfiin^ch praci, hlavn£ nidobl a nSf-adf, v J-u. 
Pfe<uii&ty toho druhu, ivan^ v Evropa old J., 
vykazujf viory evropak^, na nichi jen price 
byla japanska, a i ta rozliodn£ ac zfctelem 
na vkus objednatel&v. Price takovd vyni- 
kai'f skviiymi barvami a silnym pozlacenfm. 
Vlastni um£ni iapanskd poznala Evropa 
pozdiji, a sice byla to nejprve v^stava lon- 
dfnaki r. 1862, jeJ otevfela jcho poklady 
sv£tu; nislcdujlci vfatavy, pahisk^ z r. 1867 
a 1878 a vidcflski z r. 1875, pfcdstavily Evropfi 
um^nf to V cel6 jeho okizaloati, ve vjHaoru 
pofJien^m samou vUdou japanskou. Od 16 
doby pof fni ae ziiem a liliba v uminf torn 

V Evropfi a v^sledkein toho bylo hlavnfi obo- 
haceni railifnjch musei a sbirek evropskjch, 
vrfejnjch i soukrom^ch, vzornfmi vCrobky 
uminf a pr4mysla japansk£bo. 2e ziCliba ta 



73 

nemohia zOatati beie vlivn i na vcSkercn prfl- 
mysl evropskj, hlavn£ v ohledu dekorativnfm, 
Tozumf ae samo acbou. Vyskytla ae i hojni 
napodobenl, ale tvQrcQm chybl i pfi nejvltit 
iruinosti technick^ to, co tTOfi privfi pod* 
statu uminf japanskdho. t. j. zoalost J-u, jeho 
d£jin, niboienstvi a zkaiek lidov^ch, ddle 
um£leckf vkua japansk^, zkritka vie, co tvofl 
podstatu umfnl japanskiho, V Praxe cbovi 
piknou sbirku pfedm^fi prflmyalu japan- 
skdho Prfiowsl. Museum Niprstkovo. Um^ni 
jap. pfekroi^lo jii divno avftj vrchol Tjvoje. 
Zm&nou pom^a, jet um£ni podpororaly, na- 
stal i ide poinm ilpadek, kterf styky J-u 
s Evropon jen bnae pokra£oTati. Japanci aami 
doznivajl. le anad v nedlonh£ dob£ budoa 
muacti VYnikajicI viory sviho uminf shledi- 
vati a araic kupovati v Evropi. Cennou 
knihou o prilmyslu japan, t nejiiriim slova 
amyalu jest katalog prflm. v^atavy nirodnf 
c r. 1877 vydan4 miniateratvem vnitra. 

Stavitcfstvf japan, mi materiilem irftn 
pf evahou dfevo. Vypi Jvi to pf iroienfi te viae- 
nosti kamene atavebnfbo, dile jest to i ni- 
sledkem £aat^ch, velk^ch zemfitfeaenf, nepH- 
pouitfjfcich t£jk^ch Btaveb. Materiilem jest 
podmfnin oviem i ccl^ riz stavitelstvf. Domy 
jap., I pravidla o jednom poschodf, nejv^ie 
s nfzk^m poachodim druh^m, jsou lehkd tri- 
movl vybudovan^ na pouhri zemi, tedy bei 
zikladQ, pokryt^ doiky nebo tajkaroi. O vlast- 
nfch rdech neraiiie bfti fc«i. Dv<Sfe {amado) 
jsou dfevin6 a pohybujf ae re draikich; 
v limS nahrazujf se t. zv. fo\l (poloprflhled- 
r^rai dvcFmi papfror^mi). Vnltf je dflm pfe- 
paJen lehk^mi spanelskymi st£nami, jel Ize 
die potfeby odstraniti a tak komnaty iv&tiiti. 
Dr^fe komnat jaou z paplru. Priv6 tak jedno- 
duchd jako obydli jsou i chriniy (vis Sin- 
toism). Staviji se budna nivriich nebo vhi- 
jlch a obklopeny jsou oby£ejn£ kaplemi rflznd 
podoby na jchlich. Stfechy chrimu pFeinfvajI 
daltko na krajich jaouce zahnuty. Pokryty 
jsou taikami nebo mfidl. Teprve vlivem bud- 
dhismu rozniihi se i zde nadhcra, proti nii 
nov&jlf J. se obraci. V celkn ifistivi alob 
japansk^, oatatni milo proahidovan^, ta sv^rn 
viorem, alohem Clnakyni, tfeba po nejednfi 
strince vyniki vitSJ f istotou.vypl^vajfcf priv£ 
z jeho jednoduchosti. — Srv. Uresaer, J. ita 
architecture, art and art manufactures (Lon- 
dyn, 1882). Dk. 

Hudba japanski budovina jest na tradi- 
clch z Ciny a Korey pfenesenjch, kterfi pfl- 
vodn£ ilzkostliv^ byvie atFeleny ^aaem pod- 
lehly r&mfm promSniin. Jako v Cinf , i v J-u 
hudba mS ilzkii styky s ndboienstvira, vedlc 
toho vaak i V dfiv^jlich dobich vizala ac 
k n£kter$m stitnim akcfm; na pF. vyalanci 
japanjtf cizl velmoie pfi prvnlm slyii;nl ne- 
oslovovali, n^bri opSvovali. Hudebnici roz- 
tFidSni jsou v cechy sestupujicf se die po- 
tfeby k urfltS pFedepsan^m produkclm sv£t- 
skfm i duchovnim ; roimo to vydriovali dnihdy 
mikado, kniiata a daimiovd soukrome kapely. 
Ze 100 likonfl o jogunatu ijejascm zflstavc- 
n^ch pravf 25., ie poslech zp€vu a hudby 



74 



Japan (dejiny). 



neni hlavnim zamSstndnim §ogun)&v» ob^as 
vSak obveseluje zachmufenou mysl a zpfi- 
jemftuje radosti mfru. O vjroinicn a mSsic- 
nich lidov^ch slavnostech zvan^^ch sekku ne- 
smSji tato cvi^eni um^lecki b^ti zastavena.. 
Konc^nS existujt i hudcbni'ci, ji2 soukromni- 
kfim hraji za odm^nu, a cclkem Ize tudii mczi 
nimi rflzniti 3 tfidy. Pfednfe tf idu hudebnfkd 
duchovnf hudbou se zamSstnavajicich, theo- 
reticky vzd^lan^ch a notov^ho pisma znal^ch, 
ktcrdi tak vysok^ tHi se vdinosti, ie pfi- 
ndleieti k ni neni i pfisluSnfkAm dvora br^- 
nSno. Druh^ misto zabiraji svdtSti hudebnici 
bez thcoretick^ho vzdSldni i znalosti not; a 

' ncjniie pak stoif slepci, vystupujfd v 2en- 
sk^^ch kostumech, ktefi obiraji se obyfejnou 
hudbou a daji za penize umSni sv^ najmouti. 
Lidovd hudba, dosti bohatd, jest majctkem 
pfedctn^ch zp6vacek a harfcnic (f^esa); i panf 
a divky vySSich kruhfi ncpfiucuji se ne£ sv6t- 
sk^ hudb6 niiSiho stupnfe. V tc\e cechu stoji 
uditcl, V jchoz pravomoci jest dleny odm6- 
ftovati pochvalou a udileti jim vyznamendni 
na pf. clovolcnim, aby hrif prvni strunu nd- 
stroje sm^l o oktdvu ni2e si naladiti, ne2 
b^va obvyklo. LcpSi kusy jsou v^hradnjm 
majctkem urfiit^ho cechu, nesmSjice jinymi 
b^ti provozovany. O vlastni podstatS theorie 
i praxe hudebni v J-6 nem«ime dostatefn^ch 
zprav, jeitb domorodci pfi zdrieliv^ p'ovaze 
sv6 stSiuji pfistupnost duchovnich v]^konfl 
hudebnich, takie dosavadni bad^ni nese se 
vice po strdnce zevni, jmenovitS studiem 
charaktoristick^ch nastrojCl se obirajic. Z nich 
nejroz§ffenej§( jest celcd' dlouh;^ch, ctyfhran- 
n^ch harf, zvana koto. Z jcdnotliv^ch druhfl 

* k ni nalcicjicich uvadfeji se: jednostrunna 
summa koto, dvoustrunnd id\uruo koto, scsti- 
strunna jamatnuo koto ncboH vaugf^ong a tf i- 
ndctistrunnd sono koto. Posl^ze jmenovan^ 
nastroj jest ncjobh'ben^jsim ; zpevacka upra- 
vuje si zladeni jeho die polohy sv6ho hlasu 

' bud* n lie nebo v^Se, levou rukou zkracujc 
k docileni mezitdnfl struny zhotoven^ z hed- 
vdbi voskem nass^tc^ho, pfivaddjic je vc 
chv^nf hrotem ze slonoviny, jen2 upevfiuje 
se koicnjm krouzkcm na 3 prstcch prav6 
ruky. Druh^m typem strunn]^ch nastrojfi jest 
ityfstrunnd kytarovita biva a tfistrunna sa- 
miseng, na ncz hraje se sckyrkovit^ra tlu- 
kadlem, zvanym batsi. Podotknouti dluzno, 
fe strunnych nastrojfl, jmenovite dvou po- 
sk^ze zmin6n]^ch, u2iva se k prfivodu zp6vu, 
jeji pSstuji vsak vyhradnfe jen di'vky, jcito 
domaci mrav nedopousti muiflm sestupovati 
se V pevcckd jednoty, podobn6 jako ncdo- 
voluje jim vc spolecnosti poust6ti se se '2e- 
nami v tanec. Tim v^tsi projcvuji v§ak muii 
oblibu V poslcchu zpcvu ncjcn v rodinS, 
nybri i ve vcfejn Jch mistnostech, na pf. v na- 
l^virnach caje, kde cviien6 diviiy zpcvem a 
hrou obvescluji hosty. Z dechovych nastrojii 
nejvctsi dulczitost ma so, jeni v orchcstru 
Hdi ladeni; k ncmu druJi se rfl2n<5 druhy 
pistal, hoboji podobni^ had\iriki se 7 otvory 
na pfcdni a 2 na zadni strane, trubka zro- 
bcna z ulity tritonu a kone^nS vicchlasntS 



piSfaly podobn6 dstni harmonice. Bicf nd- 
stroje zastoupeny jsou kotly a bubny rflznd- 
velikosti (taiko, kakko, isud^umi, vi\e^nf d^in^ 
daiko a j.). Obsainou sbirku t^chto nastroj & 
japansk^ch chovlGrassiovo ndrodopisn^ mu- 
scum V Lipsku. Dojem, ktcrj odndSi si Evro- 
pan ze zplvu i zvuku orchcstru japanskcho^ 
nikterak neni pov^ndSejicim, navzaiem vsak 
i Japanec nena(6zd zdliby na um6M -hudt>e' 
civilisovan;^ch narodft. NovftjSi dobou zfizeny 
byly v Tokiu tfi orchestry po evropsk^m 
zpflsobu, totii kapela pluku cis. gardy, jejiz. 
dirigent Yo^ito Cimoto jest yfibcc prvnim 
Japancem, jeni studoval evropskou hudbu^ 
pak orchestr vojensk^ hudebni §ko!y, Jejif 
feditel HiroSima Furuza vzdSIal se v Ne- 
mecku a ve Francii, a posl<?ze cis. hudebnC 
sbor7 V jehoi iele stoji kapelnik Ciba. Ev- 
ropSti hudebnici tam povolani pe^uji o vzd€- 
lini dorostu pro sdruicni posl^ze .znjinen<5, 
kter^ ponejvice doplftuje se ze synfl dcn& 
jeho, cimf vyvinul se pro obsazov^ni jedno- 
tliv^ch mist princip dMick^ posloupnosti. ' t^ 
Dejiny. NejstarSi dejiny J-u nalcieji mythxi. 
Die tohoto iest prv]^m zemsk^m vladafem 
potomek bohynS slunce Amaterasu, Zimmit 
Tenn6, jako vladaf Kamu Jamato Ivare Bika 
(660 — 585 pf. Kr.). feisi svou mk\ v jiini fasti 
ostrova Kiu-siu, odkudi pronikl nejprve na 
sever tohoto ostrova a ddle na hlavni ostrov,. 

V jehoz stfedu zaloiil residenci svou Jamato. 
Jadrem zpravy t^to jest asi osazeni J-u ny- 
n^jSim obyvatelstvem. Osazov^ni dclo se po- 
zvolna a, pfihliiime-li k modernim v^^sledkfim 
anthropologic a ethnografie, jci uznavaji pro 
J. dva typy, sluSi uznati hlavnS dva proudy,. 
oba mongolsk^; jeden (repraesentovanj nyni 
typem jcmntjSim) bral se snad ze sev. Ciny 
pfes Korcu a ostrovy Tsu-sima a Iki-§ima do 
jihozap. J-u, vdob6 davnd, a£ bliie nezname; 
druhy proud (jemui nalczi nynejSi hrubsi 
typ) pfiscl snad z jiini Ciny a osadil nejprve 
zapad ostrova Kiu-siu, odkudi, proniknuv 
dale na ostrov Nippon, zaujal jeho jih a stfc d. 
Zdc zaloiili H§i Jamato. Oba proudy splynuly 

V jedno tvofice novy ndrod japansk^, pi'ecl 
nimi domorodci Nipponu (Ainov^) ustupovali 
nejprve na sever, odkud pak v IX. stol. po 
Kr. pfcSli na ostrov Jesso. Po Zimmovi jako 
zakladateli dynastic nasledovala fada vladaf d^ 
jcjichz vlada vyplncna jest finy vdlecnjmi. 
Ncjslavncjsim rekem teto star^ doby jest 
Jamato-dake, syn 12. mikada (Keiko, 70 ai 
130 po Kr.), jemui pfipisuje se dobyti v^ch. 
casti J-u. Z naslcdujicich dob mame spolc- 
hliv^ zpravy jen o stycich J-u se zemfimi 
sousednimi, v prv6 fade s Koreou a Cinou. 
Byly politick^ i kulturni, mirumilovn<5 i va- 
Iccn^. O posclstvi korejsk<5m do J-u ctcme 
r. 33 pf. Kr., japanski^ poselstvo vyslano do 
Ciny r. 57 po Kr. Z Korec pf inescno do J-u 
umeni vysivaci (285 po Kr.), soufasnS i na- 
bozcnsk^ knihy cinsk^ {Ror^go, Sen^hnon)^ 
r. 552 i buddhismus; z Ciny pfiSli r. 306 
po Kr. d^lnici, jii v J-u zavcdli tkani, a 
r. 461 zadalo se zde pestovdni moruSe. Od 
pod. III. stol. po Kr. fteme i o v^pravach 



Japan (dejiny). 



75 



valecn^ch proti Korei, z nich2 prva podnik- 
nuta vdovou pd 15. mikadovi, Suai-tenno 
r. 200 po Kr. uvedla kniiata korejska v po- 
druzt J-u. 

Stol. VI. po Kr. ndleii zavedeni buddhismu, 
jenz nikoli bez bojd koncem VI. stol. opa- 
noval pole. Soucasn6 s nim po(al i vliv tin- 
sk^, juhoi n^ledkem v VII. a VIIL stol. byl 
upiny pfevrat vcsker^ch poxn^rA a zm&na jich 
po vzoru dinsk^m. Potud rozpadalo se oby- 
vatelstvo J-u ve kmeny s vlastnimi ndcelniky, 
mezi nimii nddelnik nbjiliocn^jSi'ho kmene jako 
tenno, t. j. nebesk]^ vladaf, po2ival jist;^ch 
yjsad, jsa vrchnim kn6zem, velitelem, z dasti 
i soudcem naroda. Podaf ilo se 6asem u6initi 
z cestn6 hodnosti tenno skutedn^ vladafstvi 
i nad ostatnimi nadelnfky, ale teprve vlivu 
cfnsk^mu n^le2i uzakonSnt tSchto pom^rfi a 
zm^na fise V centralis ujici stdt i!ifcdnick^, 
V nemi tenno byl neobmezcn^^m vladcem, 
konajicfm vladu bezprostfcdnfi sv^mi misto- 
driiteli v provinciich, v5ude pak sv]J*mi lifcd- 
niky. Dobe t^to nale2i mimo jin6 zavedeni 
cinskc^ho letopo^tu »ii>n-A«o, jap. nen-go, r. 645, 
zfizeni provincii po vzoru ^msk^m (646), osmi 
ministcrstcv s vrchni radou nad nimi tvofe- 
nou premier-ministrcra {dai3(o dai^'m) a dvema 
kanclcfi, levice {udiiii(in) a pravice {sadaifiu), 
z r. 649. Naslcdovalo zavedeni a upravcni 
kroje, zfizeni celnic na hranicich za Ocelem 
kontroly cizincd, rozd^lcni JapancA na 8 ro- 
din a pod., vSe za vlady Temmu-tenna 
(673 — 686). Z r. 702 pochazi japansk^ zakon- 
nik Taihorjo, spracovanj die vzoru cin- 
sk^ho, z t^ze doby jsou i nabofensko-histo- 
rick6 knihy Ko'\i-ki ^ Nihongi. Za Kam mu- 
te nna (782 — 807) pfenescna residence do 
nov6 zaloien^ho Kio-to a zaveden v J-u 
bavlnik Jako vflbcc rolnictvi venovana zvlastni 
pozornost. Za jeho ndstupce pocato i s p6- 
stovanira ^aje (815). Z politickych uddlosti 
pamatna je porazka Japancd spojen^mi Ko- 
rejci a CiAany r. 663. 

Moino-li mluviti potud o blahodarn^m vlivu 
cinsk^m, tfeba vytknouti i ncblahj vliv za- 
vedeni 6'nskeho obfadnictvi v J-u. Cercmo- 
nielem timto zdrzovani totiz vladaf i od vlastni 
vlady, ie2 pfc^la pfirozenS na ufcdniky, z ca- 
sti civilni, z casti vojcnsk^. JednotUvd, zvlaste 
nejvysSi, lifady stavaly se tu pfimo dWic- 
njmi, ucinivSe dfedicn^m i majetck, nasiln6 
rozSifcn^, kter]^ jim pfivodn6 jjn lidelem na- 
leiel. Bylaf cela zeme rozd^lena v lidcly ncjen 
obyvatelstvu, ale i Ufednictvu, kde2to vlast- 
nim panem prohlaSen zakonnikem cisaf. Sou- 
^sn^ jest znamenati i v^rvoj stdleho vojska 
z pflvodnich ncvolnfkA vynikajicich rodd, ji2 
na sevcru konali sluzbu valecnou. V ccle 
vojska byl So gun, jehoz ufad v tdto dob6 
zniatkfi trvajicich n6kolik stoleti byl dddic- 
n^m V rodinach Taira, odvozujici od vnuka 
cisafe Kammutenno sv^ pfibuzenstvi s rodi- 
nou cisafskou, a Minamoto (potomci 52. ci- 
safe Saga-tenno), prav6 tak jako nejvyssi 
iXfad civilni kambakku (vrchni spravcc i'isc) 
byl dedicn]^m v rodinfe Fuzivara. TituI sam 
pfijal pHsluSnik t^to rod in y Motatsune 



V hodnosti prvniho ministra r. 888. Rodina 
Fuzivara provozovala timto zp&sobem od 
VII.— XII. stol. pfim^ porudenstvi nad cisafi^ 
ji2 jedin^ z ni brali sv^ man2clky a jedin^ ii 
davali sv6 decry v maniclstvi. Teprve poc. 
XII. stol. zatlacena do pozadi uveden^mi 
rody Sogunsk^mi, mezi nimii od t6 doby 
po6md zapas o moc u dvora, nejprve intri- 
kou, pozd^ii zjcvnou valkou obcanskou. Oby- 
£ein6 vlddl vlddce do sv6ho 20. roku vdku,. 
kcly zavfcn do klaSter^. Nejprve zviiSzil nd- 
celnik rodu Taira, Kijomori (f H81), i po- 
tdhl na sebe jako premier-ministr vc£keru 
moc, dosazuje a sesazuje vladafe ze svd vflle. 
Rod Minamoto, jen2 vykazuje ji2 pfed tim 
z pol. XI. stol. podmanitele kmenA EmiSt 
vsev. Nipponu JorijoSiho a jeho ie§t6 slav« 
nfejSiho synaJoSiije, Slavendho v legenddcb 
pode jm^nem Ha£iman-taro, mel tenkrate 
nddelnikem JoSitoma, a kdyi tento r. 1159 
k rozkazu Kijomoriho popraven, jeho syna 
J or i to ma. Ten valiil v okoli residence, 
kdeito bratr jeho, JoSitsune, obliben^ 
hrdina japansk^ch legend vypravujicich o je- 
ho hrdmstvich, jc2 konal se sluhou sv^m^ 
obreni Benke, porazil na jihu op6tovn6 na- 
stupce Kijomor io va, Munemuriho, av bitv6 
u Dannoura (u Simonosckt) jcj i zajal a 
usmrtil. Sam stal se obfeti iarlivosti bratrovy, 
byv na ut6ku pfed nim zradnym vasallem 
usmrcen. Joritomo stal se nyni (1185) panem 
situace a dav si r. 1192 od ctsafc udOliti 
dddi£n6 hodnost sei-i-tai-sogun (genera- 
lissimus nad barbary) stal se zakladatelcm vo- 
jensk6 vlddy sogunatu a tim i dualismu 

V fiSi. Vedic chabeho vladafe byl vlastnim 
vladcem sogun, vedIc vladafskych misto- 
drfitclfl V provinciich vojcnsti guvern^rovd 
(sM/fo). Stav takovj^ potrval na malou vj- 
jimku po vsccky dalsi doby a2 do r. 18o8. 
Joritomo (f 1199) zaloiil dynastii 5ogun& zva- 
nou die nov^ residence Kamakurekou, die 
p&vodu Minamotskou se tfemi panovniky 
?1186 — 1219). Ji vystfidala nejprve dynastic 
Fuzivara (1220—51, 2 vlad.), dale dynastic 
Zimmu-ten-vo (1252—1338, 6 vl.). Tato doba 
ncnalezi nijak k slavnif^ra dobam sof^unstvi. 
Skleslit sogunov^ hned po smrti Joritomov6 
na hficku v rukou regent^ (sukken) z rodiny 
Hojo spfizncne s rodcm Minamoto, jichi se 
vystfidalo za dobu od r. 1199—1334 dvanacte. 
Prvy byl Hojo Tokimasa (od r. 1205), nej- 
slavnejsi Hojo Tokimune proslul porazkou 
Moni^olu u Takasimy (12S1). Rodina ta do- 
sazovala vetsinou ncplnolctd soj^uny z rodin 
Minamoto a Fuzivara. Sama proslula krutosti 
anasilnictvim, jimi^. potlacovala pokusy o ob- 
noveni moci cisafQ i sojzunu. 

CI 

Konecne podafilo se r. 1333 hrdinn^mu 
Nittajosisadoviz rodiny Minamoto zmoc- 
niti se Kamakury, sidla Sogunii, ASikaga 
Takaudzi pak dobyl soucasnfe Kiota. resi- 
dence mikadft. Rodina Hojo pokofena a Mo- 
rijosi dosazen za soguna (1333). Ale jii r. 1334 
prohlasil se Takaudzi §ogunem a zalo2il dy- 
nastii Sogunft z rodu ASikaga (1334—1573, 
16 vladafii, z nichi dva vlddli po dvakrate). 



I 

J 



76 



Japan (dejiny). 



ftfSe mila za tdto doby jednou pfimo dva 
mikady, dynastii sev. a ji2., od r. 1332—92, 
kdy jizni mikado vzdal se dobrovoln^ trAnu; 
ale oba byli slabi proti Takaudzimu. Za Aii- 
kagy JoSimitsu (1376—93) uveden sice J. 

V poplatnost Cfn^ (1000 unci zlata ro£n6), 
pf es to vynikd vlddce tento nad ostatni deny 
dynastie. Podaf ilbC se mu zjednati pokoj a za* 
v6sti pofddek, hlavni i zameziti lupi^stvi. 
Ale za nistupcfl jeho nastal op6t nepofidek, 
kter^ koncem A VI. stol. pfechizf v pfimou 
anarchii. V dob6 t^ povstali t. zv. dai-mio 
(velka jm^na), vojenskd llechta {buke), pfl- 
vodni t zv. sugov^, u6iniv§e se samostat- 
n^i p^y sv^ho i&zemf. V t^to dob6 podnd 
se i moc jednotliv^ch vynikajicich rodfl ja- 
pansk^ch. Daimiov6 zdpasili vespolek o moc, 
zatim CO zem£ hynula nejen spoi^ ale i zem£- 
tfesenimi a nei&rodou. DAleiit^mi body t^to 
doby jsou pfistdni Portugalce Mendeza 
Pinta naostrflvku Tanegasimi (1542) a od- 
tud podinajici obchodnf styky s Portugalci, 
ddle pfistini sv. Franti§ka Aaversk^ho v Ka- 
goSimd na ostrov£ Kiu-siu a zavedeni kf esfan- 
stvi, je2, podporovdno z politick^ch dflvodfl 
2 ^dsti i japansk^mi kni2aty, hlavne na ostrovS 
Kiu-siu V Bungu, Omufe a Arimi zdimi se 
ujimalo. 

V t^to dob6 povSfil r. 1567 mikado Oki 
Ma£i vynikajiciho a mocn^ho vile^ika z rodu 
Taira jmdnem Ota Nobunaga i&kolem, za- 
vdsti pofadek v zemt. Ota Nobuna^ u^inil 
r. 1573 konec Sogunatu Asikagfi a tim na £as 
iiogunatu vflbec a vojenskou moci zjednal si 
porddek v zemi. Sdm podporoval kfesfanstvi 
a pronisledoval buddhismus, jehoi kntii 

V politick^^ch pletkach hrdli v2dy dflle2itou 
^lohu. Ve StepSjich jeho krd£cl po jeho ni- 
8iln6 smrti r. 1582 vojevAdce Tojotomi Hi- 
dejoSi (Taikosama) jako mikaddv kvam- 
bakku (1586—92). Jemu podafilo se usmifiti 
a, pokud to neSlo, pokofiti i nejodbojn^jSi a 
nejmocn^jSi daimie a tim zav^sti pokoj v zemi. 
Kfesfanstvi zakdzino ediktcm z r. 1587 a knS- 
iim jeho porudeno opustiti zemi. Ndsledkem 
nedodrieni zikazu bylo ukfi2ovdni cizich i do- 
morod^ch kfesfand v Nagasaki r. 1597. Sdm 
zahynul na v]^prav£ do Koree, z ni2 datuje 
se uvedeni korejsk^ch hrn^'ffl do J-u a tim 
pflvod japansk^ keramiky. Za poru^ensk^ 
vlidy na mist^ nedosp^I^ho jeho syna Hide- 
jori nastaly nov^ spory, z nichi vyScI jako 
vit6z HidejoSim obohacen^ a tim nejmocn^j- 
iim u^in^n^ Tokugava Jjejasu, poraziv 
se sobS odaan^mi daimii severu kni2ata ji2ni 
bitvou u Sekigahary (1600). Od mikada vy- 
cnamenan za to r. 1603 titulem udai2in a 
sei-ittai-Sogun fviz str. 75.) Jjejasu jest obno-. 
vitelem Sogunatu a zakladatelem Sogunatu 
Tokugavskeho se sidlem v Jed£. s 15 vlddci 
a dobou vlady od 1603—1867. Vrdtil fiSi po- 
klid, kter^ stal se zakladem vScstrann^ho 
kulturniho v^^voje J-u. hlavn^ na zaklad^ din- 
sk^m, jak^^m stol. XVII.— XIX. sc vyzname- 
nivaji. Vnitf spofddal fiSi t. zv.sto zdkony 
(Gongetisama), rovn^2 na podklad^ dinsk^m. 

V (ele zemi stdl cisaf se sv^mi 6estn^mi 



prdvy, vlastnim vladafem byljeho vojensk^ 
mistodr2itel (iogun) z rodu Tokugava, opi- 
rajici se o svou moc (provincie Kuanlo, 
Va Hie byla jeho ildilem od Hidcjoliho) \a 
OQvisM daimie {fudai daimioY jimiz osazen^ 
vei^kery vySSi lifadv. Elitu obyvatelstva tvo- 
f ila kas'ta s am u r a i d, nrtif i s pf esn6 V3n^inut^in 
pojmem o destn^m.sv^.postttveni a cti vftbe^ 
i^haiakiri)^ v SirSim slova smyslu ndleieli k nim ^ 
i daimiov^ ; mocnSiSi mili svi vasally, slabSi 
byli pouh^^mi vojdky ve slu2bdch sv^ch dai- 
miA. Sogun sdm mil asi 80.000 samuraifi 
o tfech stupnich: hatamoto (lennici), go- 
ken in (prostfedni) a aSigaru robyiejni vo- 
jdci). Ostatni lid (heimin) rozpaaal se na fte- 
dUky, femeslniky a kupce. Zminky zaslouii 
v pomiru jeho system vzdjemni zodpovM- 
nosti. Bezprivnou tfidu v^vr2endi (eta^ tvo- 
fila konecni rtiznd neiista zamistndni, dile 
herci a taneinici, nevistky a pod. V politice 
zavlddl mir, kter^ vsemo2ni podporovin, 
hlavni snahou proti jakimukoli vlivu dztmu. 
Domorodcflm zakazovdno opou§t6ti zemi, pri- 
vi tak jako cizincAm nedovoleno se zde usa- 
zovati. S tim souvisi i zdkaz stavini velk^cn 
lodi. I kruti prondslcdovdni kfesfanfl — z id* 
sti ne bez jejich viny — za Jjejasu, hlavni 
pak jeho vnuka Jjemitsu, vyplynula z tito 
snahv, hlavni pak z obavy pfea styky kfe- 
stand 8 cizinou. R. 1614 prohUSeni cizi kni2i 
pfimo za nepfdtele zemi a nafizeno yyha- 
beni kfesfanstvi, je2 v litech ndsledujicich 
i provedeno, hlavni v r. 1637—38 v poko- 
fcni t. zv. odboje zoufaKch kf esfaiHi na polo- 
ostrovi Simabafe (tvrz tiara) a ostrovi Ama- 
kuse u Nagasaki. T enkrdte povstalci Smahem 
povra2dini a kfesfanstvi timif vyhubeno. 
Ddly se sice opitovni pokusy cizinci\ (Angli- 
ianu a RusA) o obchodni styky s J-em, ale 
udr2ela se toliko hoUandskd faktorie z po£« 

XVII. stol. na ostrflvku Delimi u Nagasaki. 
AvSak v^sledky politiky tito byly opain^, 

ne2 se iekalo. V dlouhim pokoji rozmno2ilo 
se sice obyvatelstvo, ale nikoli zdroje v^2ivy, 
jimi2 zflstaval potud hlavni v^nos pflay, a6 
i tento zmaf en byl opitni neilrodou. Z toho 
vyplynula vScobecnd finanini tisefi, ji2 v prv6 
fadi po8ti2ena byla tfida, o ni2 rod Taku- 
gava hlavni se opiral, toti2 sarouraiovi, ji2 
z idsti slu2bu opouStijice stdvali se rotami 
dobrodruhfl (ronin), K tomu pfistoupila ne- 
schopnost nastupcfl, za ni2 ponendhlu vedli 
vlddu cti2adostivi Ofednici. Slabost vlady pak 
doddvala na novo odvahy nespokojen^m dai- 
mifim zvlaSti jihu, ktef i jen iekali na pfile- 
2itost, aby moc Sogun A se sebe setfisli. Ko- 
neini sluSi vytknouti i hnuti literdrni poii- 
najic XVII. stol., smifujici k vyvrdceni vlivu 
iinskiho a n«ivratu k stari japanStini. S po- 
iitku t^kalo se to literatury, ale pfcSlo pak 
i na nabo2cnstvi a filosofii a stitni zfizeni 
vAbec. V ohledu tom 2adaji historickd dila 

XVIII. a poi. XIX. stol. (AimiAon^i, zvt^ti 
pak Mhon Gvaisi) pfimo i ni&yrat k cisafi 
jako Jcdini oprivninimu repraesentantu vli- 
dy. Posledni myilinka stala se heslem, za 
kterym sjednotili se vSickni nespokojend, 



Japan (dSjiny). 



77 



spojivSe se za tlm tiiEelem se stranoa dvomf, 
V jejii 6ele stdli Sanzo a Ivakura. Ote- 
Tfenf nikter^ch pf istavA japansk^ch (Simoda, 
Na^^isakiy Kana^va a Hakodate) cizincfim za 
lidelem zasobovani se a prodeje zboii, nejprve 
americk^mu kommodoru Perrymu. jen2 r. 1853 
s flotillou objevil se s listem presidenta Spo- 
jen^ch StatA v zdtoce ledsk^, a roku nasle- 
dujiciho odnesl si dotycnou smlouvu, }\i stall 
se t6ho2 roku Adastn^mi i Angli£an6 a nasi, 
roka Rusov^, zavdaio podnSt k zjevndmu ob- 
vifiovini vlddy ze slai>osti a nevlastenectvi. 
Vlidn vedl tenkrdte za neschopn^ho loguna 

ijesada (od 1853—58) regent I'l Kamon, 
niie Hikonsk]^, kter^ sice cizinc&m nemohl 
celiti, ba r. 1858 jim (Americe, po ni Holland- 
sku, Rusku, Anglii a Francii, r. 1861 Prusku, 
1866 Italii a 1869 Rakousku) novou smlou- 
vou otevfel pfistavy Kanagavu (pozd6ji na- 
hrazena^okohamou), Nagasaki, Hakodate, Nii- 
gatei, Hiogo TKobe), Jeoo a Osaku, ale oppo- 
aid proti vlad£ dovedl pfisn^mi tresty na 
uzd6 udrieti i po smrti Jjesadovi, vladna za 
121et^ho Jjemoii, jehol prosadil. 2i Kamon 
ozna^ie se privem jako Japanec, jen2 prv^ 
otevfel zemi sv^ poiehndni a vj^hody evrop- 
sk^ civilisace. (Srv. jeho iivotopis n. Saton, 
Agitated Japan, Tokio, 1896.) Ne tak ji2 po- 
rudnik mlad^ho vladafe Hitotsubaii, jen2 
po zavra2d6ni Kamonov6 na jeho misto na- 
stoupil. R. 1862 pfepadla dru2ina regenta 
Satsumsk^ho mezi Jedem a Jokohamou angli- 
ckou spole£nost, je2 yyjela si na prochdzku, 
a zabila clena jejiho Richardsona. N^ledkem 
toho vyvrdtilo lodstvo anglick^ residenci 
Satsumskou KagoSimu. R. 1863 op£t knife 
CoSu, provid^je pfili$ do slova rozkaz mi- 
kadflv o vypuzenf cizincA, stfilel na americkd, 
nizozemsk^ a franc, lodi v ^iinlb Simonose- 
ck^, na^ci tyto spojen^mi silami roku ndsl. 
znidly japansk^ lodi a batteric u Simonoseki. 
K tomu musila vUda sama finan£n6 zdpasici 
platiti velik^ summy jako nahradu cizin£. 
Uddlosti tyto pfesvMiily Japance o torn, 
2e jcn silna vlida mfl2e deliti cizincfim. Upu- 
stiv$e tedy od pronisledovdni cizincA, po^ali 
protivnici Sogundtu volati po mocn^ dynastii 
mikadsk^. Dvdr cisafsk^ uznal r. 1865 smlou* 
vy, je2 vUda musila uzavfiti s cizinou, Hi- 
totsubaSi pak, kter^ po smrti §ogunov£ 
r. 1866 stal se jeho ndstupcem, neudriitel- 
nost sogundtu. Proto. kdy2 r. 1867 nastoupil 
nov^ 14lett mikado Mutsuhito, vrdtil Hi- 
totsubaSi, hlavn^ k domluv6 knfiete z Tosy, 
svou hodnost v ruce mikado vy. kter^ pfijav 
jeho resignaci sv^fil mu dalsi vedeni fiSe 
do uspofldani nov^ch pom6rfl. Protivnici 
HitotsubaSiovi nemohoucc dodcati se jeho 
pddu jali mikada, co2 m^lo za nasledek ci- 
safsk^ edikt, kter^ zruSeny vSecky dvor- 
sk6 i!ifady, jei potud zabezpecovaly SogunAm 
vliv a moc nad mikady. Hitotsubasi, tfm 
rozhn£vdn, uch^lil se do Osaky, odkudz po- 
stal vojsko do Kiota, je2 vSak pfed Kiotem 
u Fu§imi bylo pora2eno (1868). HitotsubaSi 
prohlaScn pak za bufi^e a sesazcn i uch;^lil 
se do soukrom^ho 2ivota. Strana jeho po- 



kra^ovala nSjak^ ias v boji, na£e2 pfejedii 
do Jessa provolafa tarn v lednu 1869 republtku. 

Si vSak udrfela se sotva do dervna t. r. 
ne 6. listop. 1868 zahdjena novi officidini 
perioda osvity (mei-{i), die ni2 odtud i^ta 
se poditaji, 26. list, pfenesena residence do 
Jeda, ie2 pfezvdno Tokio (residence v;^chodu), 
a 5. ledna 1869 pfijati ve vefejn^m slySeni 
zdstupci cizich mocnosti na znameni, 2e za- 
haiuje J. nov^, moderni 2ivot. 

Nasledovala ^plni zm6na ve smyslu moder- 
nisujicim, ji2 J. prom6n£n v centralisujici 
monarchii se zfizenim byrokratick^m. Dai- 
miov^ ponechdni nejprve jako mistodr2itel6 
ve sv^m iizemi\ r. 1871 vsak definitivnd od- 
stranSni a pfif6ena Jim Vio dfiv6jSiho dA- 
chodu jako pense. Tolikd2 dostali i samu- 
raiov^, jejich2 privilegia zruSena, a zikazem 
noScni med& dino jim na ruku obraceti se 
k jin^m povolanim. Pozd6ji i renty ob^ma 
kapitalisovdny, timi teprve obmezeni. Novou 
vladu fidil velkokancl6f San2o s 9 ministe- 
rii, obsazen^mi ndielniky vit^zn^ch rodfl, 
ji2 vdtSinou posud jsou u vesla; r. 1885 
nahrazena kabinetcm o 9 ministerstvech die 
vzoru evropsk^ho, v jeho2 c^ele stal hrab6 
Ito jako ministrpresident; r. 1888 zfizena 
stdtni rada jako poradni sbor cisafflv. Se 
zm£nou Astavy $la ruku v ruce i reforma 
spole6ensk^ch pom^rA. Ze star6 Slechty vo- 
jensk^ {buke) a dvorsk6 {kuge) povstala novd 
ilechta (kvaxoku) o 5 stupnich hodnosti (mar- 
k^z, kni2e, hrab6, vicomte, baron), proti nil 
tvofil lid jedinou tHdu (heimin), Samuraiov6 
pojati z ^asti do Slechty. obyceini obdr2eli 
nov^ nizev ii^oku. Ufednictvo aSlilo se na 
ministry (ii*w>ii>i), Afednictvo vvSSi (sokunin), 
stfedni (loni'ff) a ni2Si {hannin), Zavedeno stdl6 
vojsko die vzoru a s vycvikem evropsk^m, 
zhzeny vysok^ Skoly a v cel^m 2ivot6 za- 
hijen pokrok hledici pou2iti i nejnov£j§ich 
vymo2enosti Evropy (zeleznice, pamiky, te- 
legraf, zbran£ atd.). Reforma neSla ovSero bez 
obti2i. K provadSni ji nebylo pen^z, jich2 se 
bylo nedostivalo ji2 vladS pfedeSl^, vynika- 
jici rody rivalisovaly o vynikajici postaveni 
a Afady v fi§i, tak2e bylo nutno sahati jako 
posud ke kompromissAm a koalicim; daimiov^ 
byli roztrp6eni, samuraiovc 2adali, aby byli, 
jak jim slibovdno, vedeni proti cizincAm. 2a- 
vadlni reform po zpAsobu cvropsk^m stup- 
fiovalo jen jejich nespokojenost, prav6 tak 
jako nesvoleni k vojcnsk^mu tafeni do Koree. 
By je pon^kud utisila. podnikla vlada v;^pravu 
proti piratAm na Formosu, ale Cina zamezila 
jak^koli Aspdch (pfivtSleni Formosy). Nastala 
fada boufi a povstani r. 1874 v Saze (Saga), 
r. 1876 v KummamotS a Cosu, r. 1877 osmi- 
m^sicni v Satsum^, v jeho2 cele stal statn^ 
a oblibenj Saigo Takamori, podporovan^ 
samuraii. Teprve kdy2 vl^d^ podai^ilo se s nej- 
krajn^jsfm napjetim vsech prostfedkA vojen- 
sk^ch i Anancnich pfekonati odboj, ustdvi 
aspoA hromadndopposice proti no v^mu kursu. 

Nov^ boje nastaly o repraesentativni Astavu 
pocinajic r. 1868, kdy radili se o nf reprac- 
scntanti samuraiA, jim2 vldda z nich po^la 



78 



Japan (d^jiny). 



<:ht6Ia popfdti iS<$astcnstvi. Proti t^to 2ddali 
radikalovc* zastupitelstvo lidov^. R. 1874 vfld- 
cov6 libcrdlniho hnuti, Itagaki, Goto, Soeiima, 
pfedloiili vladd pamStni spis pfiiplouvajici sc 
za zf izcni parlaim^ntu, jc2 vlada jako pfod- 
-^asnd odmitla. Ale snaha tfm neutuchla, na- 
opak rozmahala se v pom6ru, v.jak^m se 
:Sifila, pfibirajic na scbe rdz demokratick^. 
Vlada zatim jako pr&pravu pro parlament 
■zafidila volcna okrcsni zastupitelstva s prd- 
^eni povolovati . okresni budiet, r. 1881 pak 
CIS. prokjamaci sliben i parlament pro r. 1890. 
"V tinoru (11.) 1889 prohlaSona novi listava 
a 29. listopadu 1890 slavnostn^ zahdjcn ja- 
pansk^ parlament. Proti nov^ dstavS vyvstala 
opposice vedena hrab. Itagaki, O.vumou a i., 
iadajici parlamentdrni formu vUdy die angli- 
•ck^ho vzoru, by mohla eventualni jich majo- 
cita V parlamentu vytladiti vit^zc z r. 18o8. 
Vcdle rozlidn^ch i v Evrop6 zndm^ch pro- 
^tfedkfl opposicnich v parlament^ i mimo 
parlament, jei vynesly na povrch i novou 
tf idu polovzd61an]^ch politikii ze f cmesla (.<of /, 
^kolaci. die jin^ho v]^kladu sildci), ne§titicich 
se ani krveproliti pfi volbach (na pf. r. 1891), 
mimo jin^ volant po sniieni dan^ pozcmkovd, 
iadali revist smluv s cizimi mocnostmi uza- 
vfen^ch se zruSenim soudni moci cizich kon- 
£ulA nad Japanci, ale soucasn^m rozSifenim 
soudni moci japanskd na ciztnce. Sou^asn^ 
trvaji oviem i na tom, aby nepouSteli se ci- 
zinci dovnitf J-u a nedovolovalo se jim na- 
^^vati zde zemd a dcastniti se prCimyslovych 
podnikA. S tim souviseji nejcn \!itoky dom^- 
cich listfl na cizince (od r. 1889), ale i hlavnfe 
vraiednj Otok na hrabfete Okumu, kdyi cht^l 
<izinc&m povoliti smiSend soudni kommissc 
jakoi i jmenovani cizincA soudci. a usmrceni 
ministra Mori, ob^ t^hoi roku, litok na ru- 
sk^ho korunnfho prince r. 1891 a j. R. 1893 
dosly vdci tak daleko, 2e mikado nucen byl 
parlament uzavHti a i nove zvolcn^ parla- 
ment, a6 jeho liberdlni strana ^itajici 120 
poslancfi neprovddela ji2 zdsadni opposici, 
majic sv^ho v&dcc hrab^te Itagaki ministrem 
vnitra. zasedal jen od 15. kv. do 4. 5na a uza- 
vfen 2 dni pfed stanoven^m koncem zascdani 
pro n^vrh adrcssy odsuzujici jednani vlady. 
VitSzna valka Japancfl s CiAany, jei t^hoi Idta 
vedena pro Koreu, posilila vladu proti oppo- 
■sici, steii ale trvale. Japanci vidouce ohroien 
majetek sv^ch souroddkA na Korei pfcdc^li 
tu. CiAany volant Korcjci na pomoc, obsadili 
pHstav seulsk^ Comulpo a iadali provcdenf 
vnitfni reformy na Korei. Cina protestovala 
proti tomuto vmesovani se J-u do jejtch zale- 
iitosti, jcito se povaiovala za protektora 
Koree, J. odpov^dSl vsak vyslanim lodstva 
a vojensk^ch zastupA na Koreu. Pozemsk^ 
vojsko cinsk^, jei zc sev. vniklo do Korec, 
poraieno 15. zafi 1894 jap. mar£alcm Jama- 
gatou u PinjTjangu, kdeito lodstvo s nov^mi 
;posilami,jei cht61o vysaditi u listi feky Jalu, po 
ztrdtS 4 vclk]^ch lodi zahndno (17. zAH). Korei 
vnuccn Japanci spolek na ochranu a odboj, 
nacei Japanci vnikle do Mandzurska opanovali 
Jodstvcm sv^m nejen 2lut6 Mofe, ale i zdliv 



Pecilsk;^. Vit^zstvi toto vyvolalo takovd na- 
dSetii, ie pominulo rdzem vSccko nepfatelstvi 
stran a parlament na rychlo svolanj do cisaf - 
skeho tibora v Hiro§im£ povolil naklad valec- 
nf (100 mill. jenA). Koncem fijna pfistal gene- 
ral Ojama s druhou armddou na v^b^iku spoju- 
jicim iinsk^ v^ilecny pfistav Port Arthur pfi 
sev. vchodu do zalivu Pecilsk^ho s pevninou, 
dobyl 4. list. Kiu-£eu a dne nisled. Ta-licn- 
vanu a po kritk6m odporu obsadil 10. list. 
i sam Port Arthur. Koncem ledna 1895 pfi- 
stalo vojsko japansk^ u Ci-fu, dob^vajic 
pevnosti pozemsk^ch, kdeito lodstvo sou- 
casne borabardovalo pfistav, torpedy znidilo 
fadu 6'nsk^ch lodf a ostatek lodstva cinskdho, 
jchoi admirdl skon^il . sebevraidou, pfinutilo 
vzdati se prciv^ tak jako pevnosti ostrova 
Lin-kung-tao. Na to pfcpraveno vojsko jap. 
do Ta-lien-vanu a spojivSi se s prvni armadou 
postupovalo proti houievnat^ odpor kladou- 
cim CiAanfim. Pfes Niu-cuangajink-keu, obou 
dobyvSe, proklestili si cestu na Mukden a Pe- 
king. Le^ necas nedovolil prov^sti Omysl Ja- 
pancd. jii obratili se proto proti Rybafsk^m 
ostrovAm, odkud ohroiovali bfehy jihocinsk6. 
KonednS donucena Cina vlastnim vyslancem 
do J-u, zndm^m Li-hung-cangem (na ndhoi 
podniknut v Hiro§im6 vraiedn;^ litok), vy- 
jedndvati o mir. PfimSfi povolcno, naccf 
17. dubna 1895 podepsdn mir v Simono- 
seki. jim stanoveno, ic md Cina uznati neod- 
vislost Koree, vydati J-u Formosu, RybifskiS 
ostrovy a poloostrov Liao-tung po 40° a uvo- 
liti se V 7 letech zaplatiti 200 millionfl taclA 
stffbra ndhrady vdlecn^. UcinSny i diilezit^ 
listupky obchodni a prflmyslov^, mimo jin6 
otcvfcny dalsi tfi pfistavy J-u a i Evrop^. 
Kone^n^ smluvena obchodni ,a pfatclskd 
smlouva mezi obdma zemSmi. Usp^chy, ja- 
k^ch dosahl J. tfmto mircm, vyvolaly iarli- 
vost Evropy (Ruska, ddle N^mecka a Fran- 
cie), jei postavily se proti smluven^ra pod- 
minkdm, protestujice proti postoupcni Liao- 
tungu. Ndsledkem jejich protv stu i J. ustou- 
pil, obdriev jako nahradu 30 million^ taclft. 
Japanci sami nebyli uspokojeni podobn^ 
odSkodn^nim ; brojeno nlavn6 proti Rusku 
vefejn^ i v iurndlcch, coi m£lo za nasledek, 
ie mnoh^ listy zastaveny. I na Formose p&- 
sobily £insk^ lupicsk^ »cern^ vlajky« obtiie 
a odpor, takie doslo teprve koncem fijna 1895 
k jejimu annektovanf. Nov^ zdpletky nastaly 
na Korei, kde i krdlovna, die povdstf Japanci, 
usmrccna. Z i!icastenstvi na tom vindn mimo 
jin6 Japance pfimo, die v^sledku soudu v To- 
km neprdvem, i japansk^ zastupce v Korei 
Miura. Krdl korcjsk^ sdm hledal i!itocistS na 
ruskcm vyslanectvi. Japansk^ vliv zdd sc, ie 
ustupuje od t^ doby rusk^mu. coi melo snad 
za nasledek, ie povolil jap. parlament, z velk6 
^dsti i hlasy potud nesmifiteln<^ strany po- 
krokov^ (Simpoto), velk^ sesileni vojska po- 
zemsk<5ho i ndmofnictva r.l895 a 1896. V otdzce 
zruScni soudni moci cizich lifednikfl konsu- 
larnich uzavfcly s J-em novd smlouvy r. 1894 
Amerika a Anglie, r. 1895 Francie, Italie, Rusko 
a Belgie, r. 1896 Nfimecko, SvWsko, Norsko 



Japanske more. 



70 



a Sv^carsko, jimi2 uvedcn^ mod vzddvaji se 
prdva sv^ch pfisluSnikft, b^ti souzcnu sv^i 
konsuly, za to pfizndvd se jim prdvo obcho- 
<lovati a nab^vati- pozemkA v cel^ zemi. 
V platnost vstoupi t&mluvy tyto nejdfive rok 
po liplndm zavcdenf moderniho trestntho zd- 
kona V J-u, kterj jii nyni v jednotliv;^ch v6t- 
vich o evropsk6 zdkonniky se opird. R. 1896 
yykazuje ovScm i nebtahou zitopu pobfcini, 
jii padla v noci na 15. dcrvna 1896 za obht 
fada mist a mist se 30.000 ob. na v^ch. po- 
bfeii japanskdm. V zdH t^hoi roku vzdal se 
hrabe Mutsu pro nemoc ilfadu zahranidniho 
mtnistra, coi m^lo za nasledek krisi ceMho 
kabinctu. Na misto mark^ze I to, na n^hoi 
sancvf ela strana starojapanskd pro jeho ustou- 
pcni V otazce Liao-tunpfsk^, dosedl pfedni 
nnancni politik J-u hrab^ Matsukata, sou- 
•casnS jako ministr linancf, ministrem zahra- 
nicnim stal se vfldce pokrokdfA hrab^ Okuma. 
K litcratufe srv.: Rosny, Extraits des histo- 
riens du Japon ^afii, 1875, 3 d.); Appert, 
Ancien Japon (Tokio, 1888); Dickson, J., 
history, government etc. (Lond., 1869); Reed, 
<J. its history atd. (t., 1880, 2 sv.); Adams, 
The history of J. (t., 1874—75, 2 sv, do 
r. 1871, nfem. Gotha, 1876); Mounsey, The 
&t$uma Rebellion (Lond., 1879) ; Ejjgermont, 
Le Japon, histoire, relig. (Paf., 18^5); Lamai- 
rcsse. Le Japon, hist. etc. (t, 1892); Murray, 
%J. (Lond., 1894); Treaties and Conventions 
between the Empire of J. and other powers 
<Tokib, 1884). O vilce cinsko-jap. psali Ku- 
nowski & Fretzdorflf (Lipsko, 1895} a v. MQIler 
<Bcrh*n, 1895). N^ladem vlddy jap. vyddny 
zvlastni (fdjiny J-u u pHlc2itosti chicagskd 
v^'stavy. 

Literatura mimo ji2 uveden^ spisy: Kam- 
pfer, Geschichte una Beschreibung von J. 
<vydal Dohm v Lemgo, 1777—79, 2 sv.); Thun- 
bcrg. Flora Japonica (Lipsko, 1784); tfi, Resa 
uti Europa, Africa, Asia (Upsala, 17^-8—93, 
4 SV.); t^i, Iconcs plantarum Japonicarum 
<t., 1794—1805); P. F. v. Siebold, Nippon. 
Archiv zur Beschreibung von J. (Lcjda, 1832 
ai 1851, 20 oddfeleni); R. Alcock, The capital 
of the Tycoon (London, 1863); Die preussi- 
sche Expedition nach Ostasien, ofliz. Bcricht 
{Berlin, 1865—73, 4 sv.J; B. Taylor, J. in our 
days (New-York, 1871); v. Scherzcr, Fach- 
m^nn. Berichte uber die oesterr.-ungar. Expe- 
dition nach Siam, China u. J. (Stutgart, 1872); 
Bousquet, Le Japon de nos jours, et Ics 
^helles de Textr^me Orient (Pafi'i, 1877, 
2 sv.); Black, Young J. (Londj^n, 1880—81, 
2 sv.); Rein, J. nach Reiscn und Studien 
(Lip., 1881 — 86, 2sv.); Metchnikoff, L'empire 
japonais (Geneva, 1881); Depping, Le Japon 
(PaJ'jf, 18S3); Dickson, The land of the mor- 
ning, an account of J. and its people (Lond., 
18S3); Holtham, Eight years in J. (t., 1883); 
Griffis, The Mikado's empire (New- York, 1884, 
,2 vyd.); Hassenstein, Atlas von J. (7 listfl 
vm6f. 1:1,000.000, Gotha, 1885); Naumann, 
Ober den Bau und die Entstehung dcr japan. 
iBsein (Berlin, 1885); Milne, Appendix to Re- 
cherches sur les tremblements de terre au Ja- 



pon (Bcrl., 1885); Faulds, Nine years in Nippon 
TLond., 1887, 2 vyd.) ; Kussdka, Das japanische 
Fcldwcsen (Berlin, 1890) ; Rathgen, Japans 
Volkswirthschaft und Staatshaushalt (Lipsko, 
1891, I. sv.: Dcr Staat); Normann, Real J., 
studies of manners^ morals, administration etc. 
(Lond., 1891); Exncr, J., Skizzcn von Land 
und Lcuten (Lip., 1891); Fesca, Bcitragc zur 
Kcnntnis der japan. Landwirthschaft (Berlin, 
1891); Chamberlain, Things Japanese (Joko- 
hama, 1891); Nippold, Wandcrungcn durch 
Japan (Jena, 1893); J. KofenskJ, Cesta kolem 
sv£ta» 2aponsko (Praha, bez uddni roku); 
dr. Jan Palacky, J.iZemepisn;^ ndstin (t., 1883). 
Z publikaci obcasn^ch: Commercial reports 
from H. M. consuls in J. (Lond.); cestovni 
knihy vyddvaii Murray-Satow (3. vyd. Lon- 
don, 1891) a Chamberlain-Mason (3. vyd. New- 
York, 1893). 

Jayaaaki mofe, stf ednf ze tfi v^chodo- 
asijsk^ch okrajnich moff Tich<5ho okc«inu — 
a£ nasledkem uzavfcnosti proti Sir^mu okcdnu 
a mal^ hloubky prfilivA s timto je spojuji- 
cfch I6pe by bylo nazvati jc mofcm stfcdo- 
zemnim — , rozklddd se v ploSc 1,043.824 km* 
mezi mofem Ochotsk^m na sev., s nimi sou- 
visi zalivem Tatarsk^m a U2inou Lapcyrou- 
sea, a mofem Cinsk^^m na jihu, se ktci;^m 
spojeno jest iliinou Korejskou, kdcito do 
Sir^ho oke^nu vedc dfina Tsugaru a Bungo. 
Ohrani^eno jest J. m. ostrovy japansk^mi 
Jcsscm a Nipponcm, Korcou, ruskou oblastf 
pHmofskou a ostrovcm Sachalinem. Utvar 
dna jv'ho jest malo znam, jisto v§ak, 2c J. m. 
jest dosti m^lk^, takie Krummel pd£f pr&- 
m^rnou jeho hloubku na 2200 m. Ncjhlub^t 
jcho i!ival lc2i bli2c bfehu pcvninskdmu nei 
japan sk^mu a m£H pfcs 3000 m, kdeito mezi 
130® a 131* V. d. tahne se ve sm^ru pole- 
dnikov^m lizki podmofski vypuklina m^ldf 
ne2 180 m, ktcrou odd^Iuje se pfi v^ch. 
bfehu korejsk^m rovn^i od sev. k jihu se 
tahnouci dilabina, v jcjii severnfm dile na 
40*' 55' s. 5. a 130<> 14' v. d. zm^fena ncjvfetSf 
hloubka mofe tohoto 3200 m. Povrchov^ 
proudy J-ho m. tvofi kruhovj^ pohyb, otd- 
dcjici se proti ruckam u hodin, jeho2 po- 
idtkem jest t. zv. proud limanovj, vycha- 
zejici od listi Amuru a tdhnouci se pod^l 
bfehu asijskt^ho na jih pfcs Vladivostok a 
zaliv Posjct ai ku bfeh&m korcjsk^m. Na 
v^ch. strand mofe proudi voda opainjm 
sm^rcm sev., tvofic tcplj proud Tsusima, 
kter^ vyt^k^ diinou Lapeyruusca, takie voda 
jiine od mysu Trptlivosti na Sachalinu jest 
o 4® — 5® C.'tcplt j§i nei na sever ocltud Za- 
padni d^sti J-hu m. poloicn jest kabel z Vla- 
divostoku do Nagasaki, stale pak vzr^istajtci 
jeho plavba a v^znam hospodafsk^ pohnuly 
Japance k mySldnce, spojiti je pfimo s Ti- 
ch^'m okeancm umfelj^m prflplavcm asi 8 m 
sirok;^m, 185 km dlouh^m a jdoucim od mfsta 
Tsurugy na z<Lp. bfehu nipponskdm k jezcru 
Biva a odtud k Osacc na vjchodfi, i utvofila 
se r. 1897 za tim i!i£elcm spolednost s kapi- 
tdlem asi 7 mill. zl. V Osace na konci prfi- 
plavu md b^ti zalofen velik^ pfistav. 



80 



Japansky vosk — Jara. 



Jamuuik^ vosk, neidAle2it^j§i z vegeta- 
bilnich tukd. Dob^vi se no lisovinim za tepla 
z rostliny Rhus succedanea rostouci v Cine a 
Japanu. Je barvy bled£ 21ut^, voskovit^, na 
suchu po delSi aob6 stdvd se 21ut^m a2 hnS- 
d^ 8 nddechem snShov^m. Taje pfi 52 ai 
53^ C, hlavni jeho souc^tkou jest palmitin. 
Uiivi se ho jako vosku vdeiiho, s nim2 se 
1 misi k v^roTO svicf a pod. Do Evropy a 
Anieriky se hojn6 vyviii od r. 1834 z Japanu 
a Singapuru, z ddsti pfes Cinu. 

Jap4ra viz D2apira. 

JapelJ J ur il, spis. slovinskj^ (* 1744 v Kam- 
niku V Krajine — f ^^07 v Celovci), vystu- 
dovav bohoslovi v Terstu byl zde kn&em, 
na£e2 lublaftsk^ biskup Herberstein jmenoval 

{'ej sv^m kaplanem a tajemnikem. Po smrti 
>iskupov£ J. pAsobil v r&zn^ch mistech jako 
fartf a d^kan, a2 posl^ze st^ se kanovnikem 
a inspektorem ^ndrodnich ikol v Krajini. 
Hlavni jeho prdce jsou: Veiki katekismus 
(1779 a dast^ji); Cerkovue pesmi (1784 a 2. vyd. 
1788); Zbrane moHtve (1786) ; Lyste in evangelia 
na vsf Nedele in Prainike &^ lejtu (1787, 3. vyd. 
1806); Pridige ^a vse Nedele (1794); Fresta- 
vljanje ene latinske Fejsmi Imenovane: Ribi6i 
tih ludy (1803). Hlavni zdsluhu ziskal si pfe- 
kladem bible, podniknut^m s n^kolika mla- 
d^i pracovniky: Kumcrdejem, J. Skrinjarem, 
A. Travnem, J. Kiharem, M. Srajem, M. Wol- 
fem a j. Dv£ st6 let po Dalmatinov^ pfekladi, 
jen2 byl jednak vclmi vzdcn^, jednak zak^dn 
jakofto protestantsk]^, J. vydal prvni svazek 
nov^ho pfekladu s n^zvem Sveta Pismu no- 
viga Testamenta (1784). DalSich 6 sv. vySlo 
v 1. 1786—1802. Tim lidu slovinsk^mu poddn 
poprvd pfcklad cel^ bible. Ale i jinak J. na- 
leii ku pfednfm spisovatelflm a vlastencAm 
doby Vodnikovy a ku prvnim ver§ovcflm slo- 
vinslc^m vflbec. A£ nebyl povolan^m b^ni- 
kem, mnoh^ pfeklady cirkevnich pisni se mu 
zdafily. Teho pfeklady z Mendelssohna, Gel- 
lerta, Kleista, Hagedorna a j. zdstaly v ruko- 
pise, podobnS jako jeho vScslovanskd 
mluvnice (5 sv.). Usiluje s Vodnikem oci- 
stiti spisovnou mluvu, uchyloval se k fe£i 
lidu a kde tato nevysta6)vala, k ostatntm 
nirodflm slovansk^m. Tim vysv6tluje se po- 
pularita jeho praci. S Kumerddem hodla) 
svolati sjczd slovanskych u^encu, aby pfi- 
jali jednotn^ pismo pro v£ecka slovanska na- 

Japelli Giuseppe, architekt ital. (* 1783 
v Benatkdch — f 1852). Studoval na pfipravn6 
akademii v Bologni a pak u architekta Anto- 
nia Sclvy. SaaiostatnS provedl stavbu velko- 
lcp6 kavdrny Pedrocchi, vefejnych jatek, di- 
vadla a paldce Giaccominiho v Padov6; od 
n^ho jest tdi ndvrh university v Padov§, skla- 
dilt^ V Bendtkach a pomniku Palladiova ve 
Vicenze. Jeho prace vynikaly sm61osti my- 
sl^nck, krasocitem a dcelnosti v uspofaddni. 

Japodovi^ viz Chorvatsko sir. 346. 

Japuca, t^i Yapura, mohutny pHtok 
f. Amazonsk^ s lev6 strany, vzniki z nfiko- 
Kka pramenfl f. Magdalcny na Cerro dc las 
Animas a na sopce Bordoncillu ▼ jihozdp. 



Columbii, te^e nejprve pode jm^nexn Ca- 
que.ti poviechn^ sm^rem vvj., tvoH sa 
ilstim Ria Imia voaopddy Ktnani fCadnatti)^ 
o n6co ddle za 73^ z. d. velkolepe vodopady 
Araraquara(Aracoara), pHitmd pod nimi 
zna^ny ph'tok R. Jary, proudi za 70* x. d. 
pef ejemi Sihar6-Cachoeira (Cachoeira de Cu- 
pati), jimii Ize s jistj^m namdhdnim proplouti, 
a pfijavii pfi svdm vstupu.na i&zemi brazil* 
sk^ ^tit Amazonas) velky pfitok Apaparis 
(pfi Osti 380 m Sir.) tede sm^rem v^ch. ai 
t^m£f k 65^ z. d., kde se po^ini rokv£tvo- 
vati V ohromnou siC prAplavA> tak 2e po 
7^ zem. d^lky shledavame se s j^ch ^sXita 
do f. Amazonsk^. Snad existuje i bifurkace 
s Riem Negro. Hlavni rameno tksti do i, Ama- 
zonsk^ u TefTd (45 m n. m.) a mi i za nej- 
ni2$i vody 1800 m Sifky. CclJ vjvoj f cky ol>- 
ndSi asi 28Q0 km, ilvodi ok. 300.000 Irm*. Mimo 
jmenovan^ -pef eje a vodopidy jest spid f eky 
velmi mfrn^ a J. pro parniky na 1560 km az 
k vodopddum Araraquara a odtud pro kanoe 
a2 t^m6f ku pramennm splavna. J. Jest feka 
velmi vodnatd. I za nejni2li vody mivi v dol- 
nim toku 5000 m' vody. Nepfifuni s prav^ 
strany t^mif 2cidnych pfitoko, za to v&ik 
znadn^ pfitoky s lev6 strany, z nichi hlavni 
byly uvedeny. Na po£. Xl5C. stol. sledova) 
Martins J-ru od i&sti a2 k vodopidAm Ara- 
raquara, r. 1879 mapoval Crevaux eel} tok 
feky od pramenfl a2 k listi. Pfitoky U-ry 
jako2 i celi sit prAplavfl pfi listi a2 na hlavnC 
rameno jsou t^m£f zcela neznimv. 

Japygla viz Italie (starov^k^. 

Jap3ni: Ha lid, rod Supinuiek z £eledi Ja- 
pygidae, mi tykadla ^t^tinoviti, postridi oti, 
makadla ^elistni jsou 2dlennd a zade£ek nemi 
na konci Statin, nybr2 kritk^ 8iln6 kli$tky. 
J. gigas Br. 2ije na Cypru. Kpk, 

Jaqualot |2akl6] Isaac* franc, theolog 
protest. (♦ 1647 ve Vassy — f l'^^ ▼ Ber- 
lin£), byl pastorem v Haagu, ale po odvolini 
ediktu Nantesk^ho pfesidlil se r. 1702 do 
Berlina. Ve sv6m spise DissertMion sur Vexi^ 
stence de Dieu (1647, 1744) vystupuje pole* 
micky proti orthodoxnimu kalvinismu a prott 
skepticismu Bayleovu. Hlavni jeho spis jest 
Traite de la verite ..,de livres du V. et du N. 
Testament (Rotterdam, 1715, Amsterdam, 1752). 
J. byl znamenit^m kazatelem; jeho Sermou% 
sebriny ve 2 sv. a op&tn6 vyddny (poprv6 
V Amsterdam^ 1710). 

JaqiMtte [2akM]. franc, kabitec, kazajka^ 
2aket. Pflvodni J. (jac^uet) franc, byl t£ini. 
kamizolka nedosahujici kolenou s polorukivy, 
s nichi za loktem splyvaly pruhy litky ai 
k podkoleni. Pflvod jeho sahi do polo vice 
XIV. stol. Etymologicky souvisi pr J s Jacque 
(Jakub). 

JaquotOt |2akot6j, Jacquotot, Marie 
Victoire, malifka porculinu (♦ 1772 v Pa- 
fi2i — t 1855). Hlavni jeji price jest kopie 
Raffaelovy Madonny se \dvojem (1835), kterou 
Ludvik Filip daroval pape2i Rehofovi XVI. 

Jara, feka v sibifsk6 gubcrnii i okruhu 
jeniscjsk<^m, v kraji turuchanskdm, prameni 
se V jezefe Juboltaj a tc^e k s. do zitoky 



Jaraczewo — Jardin. 



81 



Jcnisejsk^ tokem na 750 km dlouhym, 250 a2 
400 m, pfi Tisti pf cs 1 km Sirokjm a 4—8 m 
hlubokjm. 
Jaraose'wo, n6mecky Jaratschew, m^sto 

V kraji jaraczynsk^m prus. vl. obv. poznai^- 
sk^ho, 15 km zip. od Jaroczyna. ncdaleko 
pramenA Obry, ma stan. poSt. a telegr., katol 
farni kostel, synagogu, ndrodni banku, v^- 
robu drasla, s^ra a Imu, obchod s dobytkcm 
a 945 ob. (1890). 

Jaraoz6wsk4 EUbUta, spisov. polskd 
(♦ 1792 — f 1832 V Krakovfe), pochazejic z hrab. 
rodiny KrasiAskych iila s mu2em na vsi, kdc 

V dosti pozdnim v^ku jala se psati povidky. 
OsIepnuvSi byla nucena sv^ prace diktovati. 
Po povstini r. 1830 — 31 rozloucila se s muiem 
ateprve po jeho smrti pfestehovala se do Kra- 
kova. Hlavni jcji povidky jsou: Zqfija i Emi- 
lija (Var§. 1827, 2 d.); Wiec\6r adweniowy 
(t, 1828J; Pierivs^a miodosd, pierws^e uc\ucia 
(t.. 1829), poklddand za nejlcpSi, a Upominek 
dla d\ieci c%yli krotkie powieici moraine (t., 
1828). SoubornS vvsly se iivotopiscm od 
W. Ossolinske ve Vratislavi (1845. 4 d.). J. 
naleii vedle Bernatowicze k prvnim vzdela- 
vatelftm polsk6 povidky a prace jeji nepo- 
zbyly dosud v]^znamu jakoito vern^ obraz 
tehaejsi spole^nosti polskc. 

Jarama [charamaj, feka ve stf. Spanelsku, 
vznika v rozvodnim pohofi Kastilskdm na 
h. Cebollefe (^2127 m), tcce povsechnj^m sme- 
rem jjz. provinciemi Guadalajarou a Madri- 
dem, pfijima s pravc strany Lozoyu a Man- 
zanares, s lev6 Henarcs, pfi jcho'2 iisti pfi- 
bliiuje se az na 20 km Madridu, pak Tajunu 
a po toku 199 km vl^vd ,sc u Aranjuczu do 
Taja u vJSi 480 m n. m. Uvodi J-my zaujima 
11.955 few*. Kanaly rozvdd^ji vodu feky k za- 
vlalovani okolni krajiny. 

Jaraask, iljczdn6 m6sto v rus. gub. vjat- 
sk6 na ficce Jarance, pfitoku Piimy, mi (1891) 
3171 ob., mezi nimi 131 ncpravosl., 46 domii, 
12 ulic, 2 ndm^sti, 6 pravosl. kostelfl, 2 kla- 
stery, 4 Skoly. postu a telegraf. Priimysl jest 
nepatrn^. tovaren jest 5, z nichi vynikd pouze 
lihovar s v^robou ro6ni kolcm 80.000 rublA. 
Obchod omezuje se na vj^robky hospodai^- 
sk^: obili (300.000 pudfl), platno domaci (za 
80.000 rublfl)» ko2e surov^, sadlo, len, srst a j., 
vjrocni trh v zafi. J. zaIo2en byl jako pev- 
nost r. 1584 proti Tatar&ra a Ceremisflm, 
r. 1601 vypovczen sem V. Nikitii Romanov, 
r. 1609 pfidal se J. k samozvanci, r. 1708 
pfipojen ke gub. kazansk^ a r. 1780 k nam^st- 
nictvu vjatsk^mu. — Jaransk;^ iljczd za- 
ujimi jihozdp. lihel gub., t. j. 13.109 fcw* pfldy 
rovn^, zv;^scn6 pouze na bi^ezich fek, hlinito- 
piscite, misty dernozemni, av§ak vcsraSs 
urodn<;. Z fek iSjezdu jsou hlavni: na sv. 
Vjatka s pf it. Pi2mou, na j. Koksaga a Rutka, 
pfitoky to Volhy, a na zap. Usta, pfit. Ve- 
tlugy; hojnd jsou modaly zaujimajici 20 9% 
veSkertJ plochy i!ijezdu. Obyvatel jest 367.940 
(1891). mczi nimi 10-97o Ceremisfl, 926 roz- 
koInikQ, pravosl. kostelu jest 66, osad 2264, 
maio zalidn^n^ch ^pouze 15 s vice ne2 500 ob.). 
Hlavnim zamlstnanim obyv. jest orba, ncbot 

Ott&v Slovnik Nau£o^, iv. XIII. 2,ir 1S97. 



357o veSker^ pfldy jest oseto hlavni iitem, 
jedmcncm, ovsem, z £asti i pSenici, hrachcm 
a brambory, hlavnfe v§ak Inem. Dobytka po- 
5ita se asi 450.000 kusd, ddlciitdjSi jest Ics- 
nictvi, nebot Icsy zaujimaji 3867o pudy. Zd- 
vodii prAmyslovych jest zde 43 s rodni vj- 
robou za 1,131.850 rublQ, nejv£t§i z nich jsou 
3 lihovary s v}^robou na 1 mill. rublA, pak 
sladovna s 50.000 rubly v^roby. Stfedem ob- 
chodu jest v iljezd^ krome J-a osada Ku- 
karka s pfistavem, jehoz obrat ro6ni padi se 
na 2V4 mill. pudA, z dchoi 2Vt mi^. pud& 
pfipadd na obili. 

Jaratsohew. m. prus., viz Jaraczewo. 

Jaroke Karl Ernst, publicista n^meck^ 
(♦ 1801 V Gdansku — f 1852 vc Vidni); stu- 
doval v Bonn6 prdva, stal se tarn r. 1823 
professorem prava trestniho, r. 1824 usidlil 
se jako advokat v KolinS a pfestoupil kc 
katolicisrau, r. 1831 zalo'2il v Berlin^ »PoIi- 
tischcs Wochenblattc, v nhmi se stanoviska 
ultramontanniho proti rcvoluci horlil, a r. 1832 
stav se radou ve dvorni a statni kancelafi 
vidonsk^ psal pro rakouskou vlddu do cas. 
•Ostcrreichischcr Bcobachtcrc a do augSpur- 
ske^ »Allgcm. Zeitung«. S Philippsem a Gor- 
resem zalozil r. 1839 klerikalni »Historisch- 
politischc Blatter*. Mimo to psal: Havdbucli 
des gemeinen deutschen Strafrechtes (1827 — 30, 
3 sv.); Die fran\6shche Revolution von t83o 
(1831, anonymne) ; K. L. Sand und sein an 
Kotiebtie vembter Mord (1831) ; Vermisclite 
Sch iftcn (1839, 1854), 

Jaroovii, Jafovd, ves na MoravS, hejt., 
okr., fara a ps. Val. Mczifici; 110 d., 705 ob. 
c. (1890), 2tf. sk. Pascky: Brazfska, Hanusky, 
Krplov, Zavapene. 

Jar6ina, feka chorv., pfitok Sdvy s lev6 
strany. 

Jardin I harden], franc, zahrada. J. des 
plantes |z. de plant], pfivodn6 botanickd 
zahrada v Pafi'2i, kdc se nyni nal^za t^z zoo- 
logicka zahrada a sbirky pfirodnickd. 

Jardin [zardehj Nicolas Henri, archi- 
tekt franc. (♦ 1720 v St. Gcrmain-des-Noyers — 
t 1802). R. 1741 vyznamenan vclkou cenou 
za navrh choru kathcdrdlniho, v 1. 1744 — 48 
ccstoval po Italii, naccz vrativ se do Francie 
vstoupil do sluzcb kralovskych stavcb. R. 1754 
povoliin kralem danskym Bedfichcm V. do 
Kodane za profcs.sora architcktury a inten- 
danta kralovskych stavcb. Zdc vystav^l palac 
Moltk^v a chrani, rozsahlou rotundu z bil^ho 
mramoru s pozlacenymi ornamenty bronzo- 
vjmi, jcjiz stavba na dlouhou dobu pfcru- 
scna, pocata opct za nasich dnfl, rytifsky sdl 

V zdmku christiansk^m, zdmek Bernsdorf a 
paldc V Amelicgade. Vrdtiv se do Francie, po- 
voldn J. do akademie architcktury a jmeno- 
vdn krdl. architcktem a rytifem sv. Michala. 
Mezi jinjm vystavSl ve Francii neraocnicij 

V Lagny, s Antoinem vypracoval pldny nov6 
fagady radnice v Cambrai. Napsal: Les plans ^ 
coupes et elevations de Vegiise royale de Fri' 
deric V. a Copcnhague (Pafiz, 1765). — Bratr 
jeho Louis Honors J. (♦ 1730 — f 1759 

V Kodani) byl t(32 za profcssora architcktury 

6 



82 



Jardiniere — Jarisch. 



povolin do Ddnska, kde2 pomihal bratru 
sv^mu V jeho prvnich pracich. 

Jardiniere [2ardifii^r|, franc, 2ardini^ra, 
stoiek na kv^tiny; vySivan^ Sdtck na krk, 
t6i pruha naprsni. 

Jaxeoki Henryk, hud. skladatel polskV^ 
(♦ 1846 ve VarSave), osv6ddiv v iStl^m mlidi 
hudebni vlohy posilin byl ve sv^m rodiSti 
na konservatof. kde vzd^ldval se pod vcde- 
nim Moniuszkov^m, nadei vstoupil jako kon- 
trabasista do orchestru tamni carsk^ opery. 
V t6 dob6 u6inil prvni pokusy skladatelskd: 
ouverturu, symfonii, po dvou duetech a kvar- 
tctech smydc. a Aa/m pro smiScn^ sbor, mimo 
to as 40 pisni. SirSi vefejnost upozornil na 
se, kdyi »Towarzystwo muzycznec poctilo 
cenou jeho violonccllovou sondtu; bylC jme- 
novan na to kapelnikcm pfi divadle poznaA- 
sk^m a odtud povoldn za artistick^ho fc- 
ditele opcry Ivovsk^. Ze skladcb jeho, kter^ 
snail se primknouti se modernimu smSru 
pokrokov^mu, stfljtef zde: Stra^ nad Wisia 
pro smi§. sbor, symf. obraz iwi^to majowe 
a bdscA Hugo pro sbor s orchestrcm, hudba 
k >Balladyn&c a » Lille Wcned6< , mnoho 
sbor A a pisni a opery: Nocieg w Apeninach, 
Miftdowe \\'a»da^ Jadwiga^ Barbara Rjd^i- 
wiMivna a Powrot Tatry, — Srv. »Tygodnik 
lllustr.c, 1897. 9 

Jarenak, djezdn^ m6sto v rusk^ gubernii 
vologodskd na I. bf. f. Jarengy, vl^vajici se 
4 km pod m^stem do Vydegdy, a na ji2. lipati 
hory NikSny, ma (1888) 1302 ob , krom^ 18 
veskrze pravoslavn^ch, 3 pravoslav. kostely, 
192 domy, divci progymnasium, Skolu femes!., 
i!ljezdn6 udiliStd, nemocnici, chudobinec, poStu 
a telegraf. Zamdstnanim obyvatelfl jest t^m^f 
v^hradnS orba, prAmyslu ncni, obchod jest 
nepatrn^, hlavn^ s dfivim stavebnim. J. pfi- 
pomind se r. 1609 pode imdnem Erenskij 

f[orodok, le2ev§i pdvodn^ pfi sam^m dsti 
arengy, avSak pro £ast^ ziplavy Vydegdou 
pfelo2cno m^sto r. 1636 na nyn6jsi sv^ misto, 
r. 1719 pak pfid6leno gubernii archangelsk^, 
r. 1780 namestnictvu vologodsk^mu a r. 1796 
u5in6no m&tem lijczdnfm. — Jarensky 
^jezd zaujima v severov^ch. dasti gubcrnie 
68.045'3 km* pfldy ploch^, porostl^ Icsy a po- 
kryt^ mocdly. fecky v n6m pramcnici nalc- 
ieji livodi Vydegdy a Mczen6, avSak rozvodi 
obou syst^mfl jdouci od scvcrov^ch. k jiho- 
zdpadu neni nijak hornat^ ; severozapad 
^jczda lefi v ilvodi Mczcnfe, jehoi ncjdale- 
iitdjSim pfitokem jest Vaika, jihov^chodni 
pak tist zavlaiena jest Vydcgdou s hlavnim 

£fitokem Vym. Jczcra, vesmds men§i, Icii 
lavn6 V lidoli f. Vycegdy, moddly rozptjlcny 
jsou po cel^m iSjczde; nejvetSi z nich pro- 
stira se pfi pramemxh f. Jarengy v d<51ce 
vice nei 100 km, Obyvatcl ma lijczd 44 016, 
t6m6f veskrze pravosl., z nich jest 787o Zyr- 
jan5, pravosl. kostclA jest 31, dale 11 §kol 
obcc, 5 farnich, 1 femcslnickd, osad jest 306 
(8 s vice nci 500 ob.). Hlavnim pramencm 
v^iivy obyv. jest lov zvSfc (bil^'ch vcverck, 
tetfevfi, tetfivkfl a j.), orba jest slaba, stacic 
sotva mistni potfebd; pdstuje se zito, jedmen 



a brambory; lepSi jest chov dobytka, jehoi 
6ita se na 50.000 kusfi; Icsy kryji sice 98*/o 
pAdy, av§ak t62ba lesni omczuje se na skrovn^ 
plavcnf dfivi k Archangelsku. Z prflmysl. za- 
vodfl jest zde jediny solivar Seregovsky s ro^ni 
vyrobou asi 50.000 rubld, vyroc. trhft jest 6 
s rodnim obratem na 160.000 rubifl. 

Jars^au I2ar26]. hi. m^sto kantonu v arr. 
orl^anbkd'm franc, dep. Loirct na I. bf. Loiry, 
108 w n. m., md kostcl z Xl.—XVll. stoL, 
vyrobu pokryvek, ndbytku, umfeljch kvdtin 
a ucta, ko2elu2ny a 1480, jako obec 2522 ob. 
(1891). Roku 1429 dobvla ho na Anglida- 
nech Panna Orl^anski. Nedalcko zamek La 
Qucuvre, nSkdyjcdno z hlavnich sidcl kal- 
vinistfl. — Kanton md na 208*73 km* v 9 obcicli 
10.261 ob. ^ 

Jargon [2argon| viz Hant^rka. 

Jarohi viz Ra§i. 

JarUo, ndzev lidov^ slavnosti konan^ v n£- 
kter^ch dastech Pruska; slavila se hlavn6 

V dob^ slunovratu letniho, jen2 byl po ce- 
l^m t^mtf sv6t6 zvlastnimi obfady symboli- 
ckymi oslavovdn. Misty slavnost J -la' konala 
se zaroveA s Kupalem (viz t) o svdtka 
sv. Tana Kftitele, ^asteji v§ak pfipadala na 
oktav toho svdtku, neboC cel^ tjden po sv. 
Janu Kft. byl pova2ovdn za jeden svatedni 
cyklus. Zprdvy sebran^ od folkloristflv o prtL- 
behu t^to slavnosti jsou kuse; vime toiiko, 
2e ve Voron62i 30. iervna scSel se lid a vy- 
volil nSkoho, jen2 m61 J. pfedstavovati. Vy- 
bran(5ho obl^kli do pestr^ch Sat A, ozdobili 
kvitfm a stu2kami, navSsifi naft zvonecky a 
rolnidky, na hlavu mu dali malovanou ccpici 
papi'rovou s kohoutimi p^ry a do ruky pa- 
li^^ku. Takto jsa ozdoben ubiral se po ulicich 
zpivaje, tancuje a krouti se a za mm hlu£n^ 
zastup s hudbou, zpevem a tancem. Kone£n6 
se li^astnici rozd^lili ve dv6 strany, kter^ 
spolu bojovaly. V Kostrom£ a jinde na Mal6 
Rusi zachoval se zase jcn obfad pohfbivint 
J -la. Loutka, kterd pfedstavovala J -la se 
vSemi pfiznaky mu2sk6ho pohlavi, vlo2ena 
byla do rakve a nesena po zapadu slunce za 
m€sto. Zeny v prflvodu jdouci odfikavaly 
hlasit^ pohfcbni pisn^, nafkem a posuAkv 2a] 
a bol nad i!imrtim J-la na jcvo ddvajice. Rdyi 
J. byl dosti oplakdn, zakopali ho do hrobu 
a oddali se nad hrobem jeho vescldmu ho- 
dovdni. Die jin;^ch zprdv slavnost J-la konala 
se-v nSkterJch krajindch ruskych ji2 po jam 
a spojovala se se svatkcm sv Jifi. Jedna z di- 
vck pfestrojena jsouc za J-la iela na koni 

V pruvodu do osct]^ch poH, kde2 ostatni 
divky ozdobend v6nci tandily a zpivaly pisni, 

V nich2 blahoddrn^ pAsobeni J-la jako2to 
darce hojnd lirody se velebilo. Z toho se 
soudilo, 2e J. byl n^jak^ bA2ck pohansk^, 
a n^ktcfi stotoiAovali ho s Herovitcm ncbo 
Ru^ievitem SlovanA baltsk^ch. ^fL 

Jariaoh Anton Hieronymus, pacdagog 
nSmeck^ (♦ 1818 v Cesk6 Lip* — \}), vstou- 
pil do semindfe v Litomificich, za studierai 
poslan od litomdfickdho biskupa Hilla do 
pra2sk(3ho listavu pro hluchon6m6, byl nej- 
prve kaplanem v HainSpachu, potom udite- 



Jarjavay — Jarkovsky. 



83 



lem a kazatelcm na vfdeftsk^m t&stav£ pro 
hluchonim^, stal se r. 1855 zcmsk^m §koI- 
nim radou pro £t<Tsko a r. 1861 d6kanem 
V LhomAtovS. Vcdlc detn;^ch praci do?mati- 
ck^ch a naboiensk^ch nieditaci, z nicni na 
pfednini rnist^ stoji jeho Stunden der Andacht 
fur Katholiken (1855, 1858), jci mCly b^ti 
protivahou Zschokkrovu spisu stejiK^no nd- 
zvu, uv^ti sluSi polcmick^ spisek Uiber die 
Aufhebting der Kl6$ter» Em Promemoria fur 
den Reichstag (VideA, 1848) a jmenovitS jeho 
didaktick^ pomflcky k v^uce hluchon^m^ch: 
Methodt fur den Unterricht der Taubstummen 
in der Lant*prache, im Rfchne*t und in der 
Rdifcion (1850); Lesebuch fur Taubstumme der 
niederen /nstitutsklasse uud fur den Private 
unterricht (1851); Die Lautir-Methode mit An- 
gabe der naturgemdssen Lage der Sprachorgane 
(1852), Proti t^rdni zvifat psdno jest Biicke 
in djs Ijeben der Thiere od^r Forschungen uber 
die Th'^ersele (1851). 

Jaxjavay '2ar2av<^] Jean Francois, Mkaf 
franc. (* 1815 V Savignac-les-£glises v Dor- 
dogni — f 1868 v Lajanhe u Pdrigucux). L6- 
kafstvi vystudoval v Pafi2i, r. 1847 stal se tu 
agr^^em pro chirurgii a r. 1859 prof, anato- 
mie; mimo to p&sobu jako chirurg pfi Hos- 
pice des enfants-trouvds a Lourcine. Napsal: 
Mem. surlef vaisseanx Ivrnpl atiques du pttumon 
(1 847) ; De V influence des efforts sur la produc- 
tion de< maladifs chivurgiotles (1847); Di*s frac- 
tures des articulation:^ (1851); Traite d*anato- 
mie chiruTgicale (1852—54, 2 sv.); Recherches 
anatomiques sur rur'etre de Vhomme (1856). 

J4rkaad, Jdrkend, Yarkand, t. j. misto 
radosti: 1) J , feka ve v^ch. dinsk6m Turki- 
st^u, pramenici pod jm^nem Raskem na sev. 
tvahu pohofi Karakorum ve v^§i 5150 m n. m. ; 
teie nejprve k zdpadu, zah^bd pak ostfe 
k sev.-vf ch. a vl^vi se na 39* 30* s. 5., v^ch. 
od Mara'ibaSi do Tarimu. Hlavnim pfitokem 
J-u jt*st Sarykol. 

2) J., hi. m^sto distriktu (^insk^ho V^^ch. 
Turkistanu a ncjznadn^jSi obchodni misto 
▼ t^chto krajindch, na 38« 22' s. 5. a 93® 58' v. d.. 
asi 1200 m n. m., na stfednim toku feky J-u, 
kteri zde te^e nSkolika rameny. J. skladd se 
ze star^ho m^sta, nov^ho nebo ^inskdho m^- 
ita, cfnsk^ tvrze s menSi osadou a z roz- 
sdhl^ch pfedm£sti. Star<^ m^sto md dzk^ a 
ipinav^ ulice, domy z cihel na slunci suie- 
n^ch a prostoupeno jest 67 dzk^mi prAplavy 
a vice ne2 200 struhami. Kolem m^sta posta- 
vena jest hlin^na hradba, 12 m vysokd, 14 m 
silna, jii vede 5 bran. Jest zde 160 mcSit se 
Skolami, 12 karavanscraji, 2 velkcS zboiim 
bohati zasobend bdzary a j. T£sn£ k stardmu 
m^stu pfil6hd m^sto nov^, taktdi pfikopem 
a hradbami 10 m vys. obchnan^, s ulicemi 
iirok^mi a 6ist^mi a s p6kn^mi domv, v£t- 
iinou o jednom poschodi. Zde nacndzi se 
b]^va!f residcn^nf paldc emirflv a sidli zde 
nejvysSi dfnSti lifednici. Ponfikud jiin^ji po- 
losena jest tvrz JengiScr, vni2 nachdzi se 
sfini 6inska posddka. Zde sidlo md vojensk^ 
ni^elnik dinakj a asi 5000 ^insk^ch a dun- 
ganskj^ch obchodnikfl. Poiet obyvatel celdho 



mSsta pd^i se na 75—120.000 hi. sunitsk^ch 
muhammcddnfl kmene turko>tatarsk^ho. Zby- 
tek tvofi CiAan^ a zdstupci ncjrfizn^iSich nd- 
rodfl vnitroasijsk^ch. HI. zam^stndnim obyv. 
jest chov bourcA, v^roba tkanin a plsti, ale 
pfedev^im obchod. J. byl ji2 ode ddvna prfl- 
chodni stanici obchodni a vzkvctl zvldStS nd- 
slcdkcm Opadku Chotanu. Zboftm v^votn^jva 
jsou: bavln^n^ a hedvdbni^ Idtky, koberce, 
lemnd vlna k hotoveni kaSmirskfch shawlfl, 
konopi a zlat^ prach; do vdii se: £ai, cukr, 
opium, kflie, stfeln^ prach a j. Obchod do- 
vozn^ jest hlavn6 v rukou CiAanA, Angli^anfl 
a RusQ. Okoli jest ndsledkcm um^l^ho zavla- 
iovdni velmi Arodn^ a rodi vclik^ mnoistvi 
pSenice, je^mcne, rjie, bavlny, ovoce (hlav. 
jablek a vinn^ch hroznA) a j. 1€i chov do- 
bytka pistuje se zde vclmi £ile, jmenovitS 
kozy pro srsf, tlustoocas^ ovce a kon6. J. 
opanovdn byl r. 1678 Kalmyky a r. 1760 Ci- 
Aany. Tito v§ak r. 1862 byli z J-u vypuzcnt 
a m^sta zmocnili se Dungani. V t^ dob^ byl 
J. po n^ak^ (as druhou rcsidenci fi'sc Kas- 
gdrsk^. R. 1877 opanovali CiAan^ J. podruh6 
a od l€ doby jest nepfetriite v jejich moci. 

Jarkartovloe, ves slezskd, viz Jakarto- 
vice. 

Jarkovao, ves v okresu kova^ick^m uher- 
sk^ stolice torontalsk^, pfi ji2. strand prA- 
plavu B^gy, se stanici po5t. a telegr., ko- 
stelem fecko-v;^ch. a 3013 ob. (1890) Srbo- 
chorvatv. Zde v prosinci r. 1848 svcdl voj- 
voda uhersk^ch SrbA Supljikac neSfastnou 
bitvu s Madary, nadei ustoupil na jih k Pan- 
6evu, Nasledkem bitvy t€ ztratili Srbov6 skoro 
ccl^ Bandt. 

Jarkovioe: 1) J., osada v Ccchdch u Ji« 
rovic, heit., okr., fara a p5. BeneSov; 9 d., 
74 ob. t. (1890V pansk;^ rybnik. — 2) J., osada 
t. u DobfcmSlic, hcjt. a okr. SuSice, fara a 
p5. Velhartice; 2 d., 5 ob. 6. (1890). 

3) J. {Jarkowiti(), ves slezskd, hejt., okr. a 
p5. Opava, fr. Jaktaf ; 32 d., 70 ob. 6., 120 n. 
(1890). kaple sv. Jana Ncp. Od po^dtku a2 do 
naScho stol. ndleiely kc tfem panstvim. BIi2S{ 
viz V. Prasek, Hist. top. zemfc opavsk^ (Opava, 
1889). 

Jarkovak^ Samuel, vMUt a lesnfk 
desk J (♦ 1816 ve Vclk^ Bfilci u Tfcbecho- 
vic — t 1873 V KraskovS). Jil jako chlapec 
pomdhal sv(^mu otci pfi v6elafcni, zab^vaje 
sc sou&asn6 p6stovdnfm stromkA a chovem 
holubA, pozd^ji studoval v Lcvin6 v prus. 
Slezsku, V Hradci Krdlov<5, Pardubicfch a ko- 
nein6 na technice v Praze. Kdyi veSlo ve 
zndmost dilo pohybliv^, ihned si objcdnal 
u Dzierzona Al s vlaSkami a stal sc od t^ 
doby horliv^m jich pSstitcIem a oddan^m 
pfitelem Dzierzonov^m. R. 1853 dosazen za 
Icsniho V Kraskov^, kami pfivezl si z do- 
mo va p6t vcelstev. R. 1857 zfidil si ji2 velk^ 
osmihrann^ pavilion, kter^ obsahoval pfea 
50 vcelstev v Alcch Dzierzonskjch. NavStfi- 
voval pilni sjezdy vdelafA n^mcck^ch a ra- 
kousk^ch a Adastnil se mnoha v^stav, na 
nichi dostalo se mu detn^ch vyznamcndnL 
Pf ispival dldnky ze iivota v5el do £ichst&dt« 



84 



Jarkowski — Jarlyk. 



sk^ch novin vSelafskJch, pak i do »Vcelafe«. 
PSstoval horliv6 vlasky a cy perky, pozd^ji 
i krajinky, a pflsobil mnoho k rozSifeni vce- 
lafstvi ve vlasti na§i. Byl spoluzakladatelcm 
a mistopfedsedou prvniho cesk^ho vielaf- 
sk^ho spolku. 

Jarkowski: 1) J. Pawet, bibliograf pol- 
sk^ (♦ 1781 v Krakovsku — f 1845 v KijevS), 
byl bibliot^kdfem v Krziemienci (1805—32) a 
od r. 1834 ph university v Kijev6. Cenn6 
prdce jeho bibliograiick^, iilologick^ a histo- 
rick^ zdstaly z vetSi cdsti v rukopise. 

2) J. Antoni, bratr pfed., prvni praefekt 
lycea Krziemieneck^ho, vydal nSkolik spisd 
pfile2itostnJch a svoji korrespondenci s pfed- 
nimi muii polsk^mi doby tehdejSi, jako s H. 
KoH^tajem, T. Czack^m, J. Sniadeck^m a j. 
(Korrespondencije w pr^edmiotach oswiecenia 
narodowego). 

Jarl, skandinavsk^ ndzev normansk'^ch 
ilechticfl, pozdtji titul krdl. ndmfestkfiv u Nor- 
manAv. Zc slova toho povstalo angl. Earl. 

Jarl Otto, sochaf sved. (♦ 1856 v Upsale). 
Studoval na technice ve §tokholm6 podlchaje 
hlavnS vlivu Ncrgina a Sodermanna, pozdcji 
odeSel do Vidne, kde pracoval v atelieru 
Weitmannov6 a zarovcn na akademii pod 
Hellmerem v umSni se zdokonaloval. Hlavnf 
jeho obor jest plastika zvdfe. Vzdav se zahy 
^nnosti umSleck^ iije v Dornbachu u Vidne. 

Jarlooh (nSm. Gerlach)^ kronikaf ccs. 
(♦ 1165 — t 1228 die Hajka), byl rodu vzne- 
len^ho a ncjspise pfibuzn^m hrabfite Jifi'ho 
z Milevska, v 12. roce sv^ho v^ku dostal 
se do praemonstrdtsk^ho klaStera v 2ciiv6, 
slouiil opatu Gottsalkovi po sedm let a pro- 
vdzel ho r. 1182 k volbe biskupa Jindf icha a 
r. 1183 k fadov]^m schfizim v Kounici, Bcr- 
neku a Jarosi; byl i pi'i jeho smrti 17. lin. 
r. 1184 v Lunovicich a pfevezl mrtvolu jeho 
do Zcliva. Nabyv r. 1186 sveceni na kn^ze, 
byl jii r. 1187 ustanoven opatcm nov^ za- 
loien^ho praemonstr. klastcra v Milcvsku; 
jmeno jeho vyskyta se r. 1221 na listine 
krale Pfemysla I. mezi svfidky opaty. Kro- 
nika jeho pocina hned jako pokracovani Vin- 
centiovy kroniky r. 1167 a saha do r. 1198, 
kde kondi slovy creat re^em Bo , , , ., vse 
ostatni jest ztraceno; v§ak sama o sobe 
svSddi, ze sahala ddle, nebo pfi r. 1197 mluvi 
o smrti biskupa Daniela, ktcra udala se o 16 
a pAl l^ta po roce torn. Pracovati pocal asi 
na poc. XIII. stol., tedy v pokrodilejsim veku, 
nebof cerpa z casti ze sv^ch vzpominek a ze 
. zprav starSich mnich&. Kronika jeho, jak jiz 
Dobner tu§il, jest totoina s kronikou 2eliv- 
sk^ho mnicha a jest ncjspoIehliv^jSim a ncj- 
lepSim pramenem pro dobu cesk^ch d^jin 
V 1. 1173—97, iSpadku to zem6, kde se 10 Pfe- 
myslovcfl svafilo o trfin a zaprodavalo se 
liplatnjm Hohenitaufflm. J. vypravuie objek- 
tivn^, nezatajujc chyb Pfemyslovcu, chova 
velkou lictu k duchovnim pfedstavenym a 
proto vy§cl z liceni jeho kniie-biskup Jin- 
df ich Bi^etislav dokonalcjSim, ne2 zasluhujc. 
Zachovaly se tl^i rukopisy: 1. Strahovsky, 
J-fiv rukopis pro kldster milevskj, 2. Piter^v 



opis v kldstefe rajhradsk^m a 3. Litom^fick^ 
cili VokounskJ. 

Jarlaber^ og Xiaurvlk, norsk;^ amt (okr.) 
ve stift^ chnstiansk^m na zap. pobfeii fjordu 
christiansk^ho, zaujima 23309 km*, z cchoi 
58 km* pfipadd na jezera. Stfedni v^'Ska ce- 
\6hQ okresu obnaSi 145 m. Podnebi jest zdrav^, 
vegetace hojna. R. 1891 bylo tu 97.745 obyv. 
(42 na km*), jest nejhustSji obydlenjm amtem 
Norska. Obyvatelstvo iivi se hlavne orbou a 
chovem dobytka, vcdle toho tak6 rybafstvim, 
stavbou lodi, vjvozem dfivi a ledu. Dob^i 
se tu tak^ n^co zinku, niedi a olova. Od 
r. 1881 spojen jest zeleznici s Christian if. 
R. 1889 bylo tu 2eleznic 132 km, silnic 884 km 
r. 1885. DAlclit^jSi mista jsou Laurvik (hi. m.), 
Holmestrand, Sandeflfjord, T6nsberg, Svelvik, 
Horten, Asgardstrand. Panstvi J. u Tdus- 
bergu, po n^m2 okres jest pojmenovdn, na- 
leii od r. 1683 hrabSti Weddel-Jarlsbergovi» 
jsouc nejrozsahlejsim cel^ho Norska. 

Jarlyk byl ve star6 Rusi ndzev stitnich 
listin, jei vyddvali v dob£ tatarsk^ho jafma 
chdnov^ tatarSti rusk^m kniiatAm i rusk^mu 
vysok^mu duchovenstvu. Podrobeni Tatarfim 
jevilo se mezi jin^m v torn, 2e ruSti vlad- 
nouci knizata povinni byli vymoci si u tatar- 
sk^ho chana j., v n^mi uzndvali svrchovanost 
chanovu, avsak za to utvrzcni byli ve vladd. 
Za prv}^ch sto let panstvi Tatarfl na Rusi 
nedosedl ani jeden rusky knize na tr&n, kter^ 
neobdriel di^ive chansktiho j-u. Tyto j-y po- 
driovaly platnost pouze po dobu, po kterou 
byl na 2ivu chan, kter^ J. udelil. Nastoupil-li 
chan nov]^, musil knile jiti do ordy a vy> 
moci si j. nov^ — arci za hojn6 dary cha- 
novi, chanov6 a tatarsk^m velmo2Am. J-y 
musili si opatfiti t6i biskupove a metropo- 
lita. Chanov^ osobili si nejen prdvo ud^Io- 
vati ruskym knizatflm j-y, n<bri i prdvo od- 
nimati a zarovcii i souditi ruska kniiata. Cht6- 
jfce moc knizat scslabiti, prodavali jim tatarsti 
chdnov6 ncjen kniiectva, nj'bri ranohdy da- 
vali novemu uchazeci j. na kniiectvf, kter6 
uddlili jii pfedtim knizeti jin^mu. V j-u upra- 
ven byl pomer knizete rusk^ho k chanovi. 
Knize zavazoval se mezi jin;^m, 2e v pfipad^ 
valky s jin^mi narody posilati bude chdnovi 
na pomoc vojsko, a skute£n6 stavalo se 
mnohdy, 2e ruska vojska bojovala v zajmech 
chdnov^ch, jakoz i naopak, ie Tatafi pfispi- 
vali svymi vojsky na pomoc ruskym knizatan» 
V jejich vzajemnjch sporech. V j-ach byla 
t6z ustanoveni o nastupnictvi kniiat na trun, 
nejvice vSak vztahovaly se j-y k pravflm du- 
chovenstva. V nich potvrzovana byla ducho- 
venstvu a duchovnim korporacim prava a 
v^hody, jichz poJivaly od dob nepamStn^ch. 
Jednotliv^ zndmky ukazuji k tomu, 2e j-y sc- 
pisovdny byly pod bezprostfednim vlivem sa« 
mdho duchovenstva v nich siicastn^ncSho. — 
Z J-Ci vydavan^ch ruskym metropolitiim za- 
chovalo se a2 na nyn6j:§i £asy pouze scdm. 
Naproti tomu nedosel nds ani jeden z J-fl, jef 
byly ud^leny kniiatflm. NiciliC ruSti knizata po 
skonceni tatarsk^ho panstvf vSochny chansk6 
J-y, je2 jim pf ipominaly dobu vlastni poroby. 



Jarmanka — Jarnik. 



85 



Studiu j-u venovdn jest spis prof. Berezina 
(z r. 1850) Chanskije jarlyky. Jii pfcdtim po- 
jednal o jejich hodnov^rnosti ve zvlastni roz- 
prave prof. Grigorjev (r. 1842), — Srv. Bfelja- 
jcv, Lekciji po istoriji russ. zakonodatSljstva 
f Moskva, 1879) a Michajlov, Istorija russ. prava 
(Petrohrad, 1871). —Nynf nazjvajf se v Rusku 
j-em jist6 zndmky v cclnictvi. -die. 

Jamuuika. botan., viz Astrantia. 

JarmarldJes byl poplatek, jej2 dostdvali 
rektof i venkovsk^ch §kol mfistsk^ch v XVI. st. 
od svych idktk jako pfilcpSenou o kaidem 
vjrocnim trhu. V Nachodc dostdval rektor 
J. dvakrate do roka, totiz o jarmarce sv.-Vft- 
skdm a sv.-Martinsk^m, a to po dendiru bil6in. 
(Arch. Nach. II., 3.) //?>. 

Jarmartloa, ves. mor., viz Jam art ice. 

Jarmen, m6sto v kraji dyminsk^m prus. 
vl. obv. st6tinsk6ho, 24 km v^ch. od Dymina, 
na f. P6ne a na ielez. tratich Angermiinde- 
Stralsund a Fricdland-J., stanice paropla- 
vebnich trati Naklo-Dyrain a Dymin-St^tin, 
md stanici post, a telcgr., evang. farm' ko- 
stcl, spofitclnu, sklad zbo2i fisskcS banky, 
tovarnu na stroje, mliSkafstvi, palcni vapna, 
obchod obilim a 1787 ob. (1890) vStsinou 
evangel ikfl. 

Jannim, ves v Ccchach, viz Jaromef 2). 

Jarmolinoi (polsky Javmolinci), mcstccUo 
v ruske gubcrnii podolske, lijczdS prosku- 
rovskem, pf i pramenech f . Usicc, ma 2972 ob., 
starobyly zamek a znamenit^' vyrocni trh ve 
'2. pol. cervna s obratem pfes 1 mill, rublfl, 
ii:i n^mf pouzc koni proda sc do 2000. M6- 
stecko zaloicno bylo r, 1407, opcvneno a ob- 
dafeno m<^stskym prdvcm r. 1455. 

Jammk, i'ccky Hieromyk^s, talmi!idsk6 jm. 
nejvctsiho pfitoku Jordan u, nynf Seriat el 
Mcnddire. 

Jarmiuiiewloz Jan, hud. spisovatel pol. 
{♦ 1781 v Zarzeckc Wolc v Halici — f 1844 
V Zaczerni), studoval gymnasium v Rzcszowc, 
filosofii a theologii ve Lvovfi, r. 1807 vysve- 
ccn byl na kn^'zc a vedle dfadu katecheti- 
ck^ho a pozdgji farafskdho (v Zaczerni) p6- 
stoval s oblibou studium vM i um^n, ob- 
zvlast6 hudby. Scpsal: Choral grcgojyjanaki 
rytualny historyc^nie objasniony i na terai- 
niejs\e noty pr^eiitilony (Videft, 1834); .\fowy 
do litdii wiejskiego kvotkle i tatwe na ws^stkie 
nied\tele i swiqta (2 sv., 1841 a 1853); Noivy 
system mu^yki c\yli gnmtowne objasnienie me- 
loJyi, harmonyi i kompo\ycyi mu\ykalnej we- 
dlug ^asad dotad nie\nanych (1843). Vynalezl 
t6i hudebni ndstroj »fortepiano smyczkowc«, 
kterj mechanikou klavirovou v pohyb uva- 
dSl smycce, jei tfely se o ovii struny, tak 
ze hra naft pflsobila dojem smycc. kvarteta. 

Jarmnz, jarmus cili kapusta zimni 
(botan. viz Brassica), zvldStni odrflda zelnd, 
pro zimni obdobi oblibend, je2 po cclou zimu 
mflie bcze Skody venku b^ti ponechana a 
i zc sn^hu k potFeb6 kuchynfi se vyhrabati. 
Sazi se do pftdy dobfe vyhnojen^ t^'mJ zpfl- 
sobem jako jin6 zelniny. Fin. 

Jamao Izarnak], hi. m. kantonu v arr. 
cognack^m franc, departementu Charente na 



prav^m bfehu Charenty a ielczni^ni trati 
Angoul^me-Beillant; rodi se zde proslul6 ^er- 
ven6 vino a vyrdbf velmi dobrj cognac zv. 
champagne. Ddle ma J. bcdndfstvi a 4482, 
jako obec 4880 ob. (1891). U J-u zvitdzilo 
r. 1569 krdlovsk^ voisko pod v6vodou z An- 
jou a marSdIkem z Tavannes nad Hugenoty, 
vcdenymi princem Ludvikem z Conde, jeni 
zde byl zajat a pak tikladn^ zastfelen. Na 
bojiSti postavena pyramida. — Kanton md na 
161-40 km* ve 14 obcich 12.937 ob. (1891). 

Jaml bod, (T) ^od, v n6m2 zddnlivd drdha 
slunce (skutecnd drdha zem5), ckliptika, pro- 
tind, na sever vystupujic, rovnik nebesk^. Od 
bodu toho uihfi se na rovniku i na ckliptice 
sm^rem znameni. Vzddlcnost na rovniku sluje 
rektascense (ascensio recta, pfim^ v^stup), 
na ekliptice a<^lka. Bod ten couvd rodn6 asi 
o 50 ' obloukovych. Viz Praecesse. VRy-. 

J'amld, b^vald ves ve Slezsku na Brun- 
tdlsku, zanikfa r. 1472 za ndjezdu MatydSova 
do Slezska. R. 1506 jako pustd naposled se 
pfipomind v deskdch opavsk^ch. 

Jamlk Urban, spisovatel slovinsk^ (♦ 1784 
u Nadiiarju v Korutancch — f 1844 v Blato- 
gradS [MoosburgD^ vzdclav sc na gymnasia 
a V seraindf i cclovecke^m vysvdcen byl r. 1806 
na kneze, na^ei byl kaplanem v Podkrnosu 
(Gurniti), od r. 1811 v Celovci, od r. 1818 
fardfem Smihclskjm a od r. 1827 blatograd- 
sk^m. V mladlich letech psal basn6, vStsinou 
razu didaktick(iho a pfilczitostncho {Zve^dis(e\ 
Oenica; Bu^elica\ Pomlad\ Jesen\ Kres a pod.), 
nebo vlastcneckcho {Sa Slovence, podle Vod- 
nikovy bdsn6 »Na mojc rojakc«), z nichi 
n6ktcr6 FcUinger pfclolil do nSmciny. V6t- 
§ina z nich zfistala rozpt^'lcna po casopiscch 
ncbo V rukopise. Maji dosti hladkou formu, 
a6 nejevi pfilis ducha basnick(5ho. PozdSji 
vydal nikolik pou^nych knih prostonarodnich, 
spracovan^ch vet§inou z nemciny {Zbor lepih 
ukov ^a Slovensko miadino, Cclovcc, 1814; 
S.idjerejj^ t., 1817 a Nevarnosti mladih ludi). 
Mimo to i!icastnil sc pfi vydavani casopisfl 
»Carinthia« a »Karntnerische Zeitschritt*. Do 
t(5 doby spadaji X.€i jeho rozpravy Vaterldn^ 
dische Blatter fur den dsterreicltischen Kaiser^ 
staat (1813) a Andeutungen uber Kdmten^s 
Germanisierung, ke ktcrc sbfral po 13 let latku, 
sna2e sc dovoditi slovansk}^ piivod nyn£^j§ich 
N6mcfl korutanskvch. V pozdc'jsich letech 
zab]^val se v^'hratlnc filoloi;ii, zcjmcf'na slo- 
vanskou, a vjsledkcm praci tech byly spisy: 
Kleine Sammlung solcher altslav. Worter, wehhe 
im heutigen windischen Dialect noch krdftig 
fortlebcn (Celovec, 1822) a Versuch eines Ety- 
mologikous der slowenischen Mundart in Inner^ 
Oesterreich (t., 1832). Vedle toho pracoval 
piln6 o rozsahlcm slovniku nC^m.-slovinsk^m 
a latinskem. Hojn(*ho matcridlu ji'm sebrandho 
pouiil pozdeji Janciid pro svflj slovnik. Jako2to 
pfedni zdstupcc ndrodniho hnuti Slovincfl ko- 
rutanskjch, biisnik a jazykozpytec byl J. ve 
styku s pi'cdnimi vlastenci a u^enci slovan- 
sk;^mi, jako s Safafikem, Srczn^vsk^m, Ko- 
pitarera, Vodnikcm, Mctclkou, SlomSkem, 
L. Gajem (s M. Majarem byl horliv^m stou- 



86 



Jarnik — Jarnovick. 



pencem jeho illyrsk^ idee), s Vrazem a j. Ko- 
nednfe vynikl i jako duchovni pastjff, vydav 
nSkolik spisfl rdzu naboienskdho: XioUtne bnk- 
vice (t., 1817); Jedt'o kersanskih resnic (1820); 
Evangefje in branja a j. Snk. 

Jarnik Jan Urban, filolog £esk]^ ^* 25. kv. 
1848 V Poi5tJ-nS nad Orlici). Prvni tfidu gymn. 
navStdvoval v Rychnovfe n. K., ostatni v Hradci 
Krdlovd. R. 1870 su odebral na universitu vi- 
deAskou, kde se vSnoval studiu sanskritu 
i srovnavaci mluvnice jazykfl novSjSich, hIavnS 
ronadnsk^ch. Podrobiv se zkouSce stitni ode- 
bral sc r. 1874 na studijni cestu do Pafiie; 
r. 1875 ustanoven jako supplujid a r. 1876 
jako skute^n^ u^itel na niili rcaln^ §kole ve 
vid. Lcopoidov£, t. r. stal se doktorem filosofie 
a habilitoval se dva roky na to pro filologii 
romanskou na university vfdcAsk^, odkud2 
r. 1882 byl povoldn za mimofadn^ho pro- 
fessora t^hoi oboru na ^eskou universitu 

V Praze, kde r. 1888 byl jmenovdn profes- 
sorem fddn^m. Od r. 1882 jest fcditclem se- 
mindfe roniansk^ho a zaroveA 61enem vSde- 
ck^ kommisse zkuscbni pro u^itelstvi na gym- 
nasiich a Skolach realn^ch. V Pafiii pobyl 
dvakrate a rovnSi dvakratc podnikl cestu mezi 
Rumuny scdmihradsk^ a v krdlovstvi. — J. si 
obral za pfcdm^t spccidln^ho studia jazyk ru- 
munsk^ a albansk^ a uvcfcjnil r. 1877 v alma- 
nachu vydan^m k oslav£ 70lct]^ch narozenin 
Semberovjch staf Sico o Rumuuech, pak t. r. 

V druh^ \n^ro6nf zpravd niiSi realky v Leo- 
poldov^ SpracMiches aus rumdnhchen Volks* 
mdrchen a r. 1881 vc v^rodni zpr^v6 t^ho2 
t^tavu Zur alhanischen Sprachenkunde, k tcmui 
se r. 1883 V pojcdn^nfch krdl. £esk6 spolec- 
Dosti nauk pfidrufily Prispfvky ku po\ndnS 
ndMi albansky-ch, ddfe r. 1878 'index \u Die\ 
etymologischem Wdrterbuch der romanhchen 
Sprachen (Berlin) a nov^ zna£n6 rozmnoien^ 
vyddni t^ho2 dila r. 1889 Neuer voUstdndiger 
Index (Heilbronn). R. 1885 vydal s Ondfe- 
jem Birseanem ndkladem rumunsk6 akadcmie 

V BukurcSti sbirku rumunsk^ch pisni lidov]^ch 
ze Sedmihrad pod nazvem Doine ^si strigdturi 
din Ardeal, ji2 opati^il i!ipln^m glossafem ru- 
munsko-francouzsk^ni; 2. vyddni t6ic sbirky 
pro lid vySlo v BraSovi r. 1895. Roku 1894 
Qvefejnil v pojcdnanich icsk6 akadcmie £vi 
verse starofrancou\ske legendy o sv. Katefini 
alexandrijske. Do rumunStiny pfcloiil »Vo- 
j^a nova^kac od Pravdy a »Babi£ku« N^m- 
cov6; prvni vySel pod nazvem Pavel Cdtand 

V mesiiniku »Convorbiri Litcrare« 1881, pak 
ve fcuilletonu denniku »Gazcta Transilvanici« 
a odtud jako kniika r. 1891; »Babicka« vy- 
chdzcla r. 1885 jako tcuillcton >Tribuny€ a 
t. r. pod nizvem Bunica jako cis. 14 sbirky 
»Bibliotcca poporali a Tribunei*. Kromc 
toho napsal do odborn^ch ^asopisA, zcjmcna 
do »Littcraturblatt fiir germ, und rom. Philo- 
logie€,»Zcitschrift fur romanische Philologicc, 
»Z. fiir. Volkskunde«, »Z. fur oestcrr. Gym- 
nasicn*. >List{i filologick^chc, »Athenacac a 
>Sborniku narodopisn6ho«, cetn6 a zevrubn^ 
posudky V oboru jazyka rumunsk(Sho a alban- 
sk(5ho, tak zcjmcna o Miklosichovi, Gustavu 



Meyerovi, Weigandovi, Vil. Meyer-Lflbkcovi, 
Sain^novi, Tiktinovi, Piskovi. Pro »Svetozor« 
r. 1882 spracoval V\pominky na pobyt me^i Ru- 
muny, jdL uvcfcjnil r. 1878 — 79 v ^asop. »Ostcnc 
pod nazvem Reisebriefe evies Pailologen, kde 
vySla tH jeho habilita6ni pfcdnaSka o ddlc- 
2itosti studia jazyka rumunsk^ho. J.jcstmimo- 
fadn^m dlenem krdl. 6esk<5 spolcdnosti nauk 
a £esk^ Akadcmie v Praze, dopisujictm clcncm 
Akademie rumunsk^ v BukureSti, Anthropo- 
logick6 spolednosti ve Vidni a Spoiku pro 
studium nov6j§ich jazykA v Berlin^, destnj'm 
dlenem Romania Jun& vc Vidni a Asociatiunca 
transilvand (Spoiku sedmihradskdho pro lite- 
ral uru rum. a osv^tu lidu rum.) v Sibini. Auto- 
biografick^ rysy uvcfcjnil J. v PclclovS alma- 
nachu r. 1893 v Rychnovfe n. K. (Jak jsem 
set na studie), r. 1895 ve Sborniku CechA 
dolnorakousk^ch {Kus \e fivo^a chudeho ^e^ 
skeho siudenta ve Vfdni) a r. 1897 v almanacha 
»Pot§tJn€ (str. 104 — 110), jako2 i rumunsky 

V »TribunS« r. 1891. Srv. t^i >Zlatd Praha« 
r. 1883, >Zeitschrifl fur franz. Sprache und 
Litteraturc sv. XVI. (1895) a almanach »Pot- 
Stjnc (str. 229—232). Vc svdm rodiSti zaloiil 
J. pfcd 15 roky spolck okraSlovaci, jchoi 
byl po vScchna ta l^ta pf cdscdou, a take jest 
starostou Spoiku pro podporov^ni nemajct- 
n^ch studujicich takulty nlosoiickd, o jchoi 
rozkv^t v§emo2n6 usiluje. 

Jami rovnodennoat nastdvd 20. nebo 
21. bfezna, kdy slunce vstoupi do rovnika. 
Tou dobou jsou vSude na zcmi den a noc 
stcjn6 dlouh6, trvajicc 12 hodin. Viz Acqui- 
noctium. VRy, 

Jami saUit, Valerianella oUtoria Pollich, 
viz Valerianella. 

Jami tiplnl^k jest prvni ilpln^k, jen2 na- 
stava po jarni rovnodennostl dne 20. neb 
21. bfezna. 

Jami znameni jsou Skopec, B^k a Bli- 
2enci. Nesouhlasi vlak se souhvezdimi, zna- 
meni Skopce nachdzi se nyni' v souhvdzdl 
Ryb, znameni B^ka v souhv6zdi Skopce, zna- 
meni Bli2cncA v souhv^zdi Byka. VRy. 

Jamoviok(Jarnovi(f,Giornovichi),vir- 
tuos na housle (♦ 1745 v Palcrmu — f 1804 

V Petrohrad^J, byl synem rodidA pflvodu pol- 
sk^ho. Uditelem jeho byl slavn^ houslista 
Antonio LoUi. R. 1770 vystoupil v »Duchov- 
nim koncertuc v Pafi2i zprvu s lisp^chcm 
nikoli znadn^m, ale tim v^tSi pochvaly do§cl» 
kdyl produkoval se s konccrtem vlastnf 
skladby. V^hlas, jeho2 dod^Ial se v nekolika 
l^tech, svcdl jcj k nczfizcn^mu 2ivotu, pro 
nej'2 nuccn r. 1779 Pafi2 opustiti a odcbrati 
sc do Borlina, odkud r. 1783 nastoupil cestu 
do Vi'dn^\ Varsavy, Petrohradu a Stokholmu. 
R. 1792 pfcsidlil se do Lond^^na. Sldva jeho 
pobledla pfichodcm Viottiov^m a podobn6 
Rode porazil jcj v Petrohradu, kam2 obrdtU 
sc r. 1802, pobyv pfed tim dclSi ias v Hara- 
burku. Pf icinou ilpadku ieho byla ndru2ivost 
ku hfe na kulccntku, ktera mu byla na sklonku 
2ivota pramenem v]^2ivy. Hra J-ova vyzna- 
covala se distotou a vkusnou ozdobnostf, 
ncdovcdla vSak vyluzovati pln^ a §irok^ 



Jaro — Jarolimek. 



87 



t<5n. Die F^tise uvefcjnil J. 15 koncertd, 
3 smydc. kvartcta, houslova dueta, soncity a 
n^kolik symfonii, kterd v§ak brzy vySly z ob- 
liby. ? 

Jaro ve smyslu hv£zdifsk6m jest na 
severni polokouli doba ro^ni od vstoupeni 
slunce do rovniku nebesk^ho v bodu iarnim 
(kdy nastanc jarni rovnodennost) a2 do nej- 
vy^i polohy slunce nad rovnikcm, t. i. a2 
do Ictniho slunovratu. Slunce probiha za 
dobu jami znamcni: Skopce, B}^ka a Bliicnce. 
Vstup stfedu slunce do bodu jarniho (do 
znamcni Skopcc) nastavd nyni 20. bfezna, 
▼stup slunce do znamcni Raka (zacdtek Idta) 
21. dervna. Pro ncstcjnomfern^ (zdanliv^) po- 
hyb slunce a couvani bodu jarnino ncpfipada 
podltck jara vidy na toui hodinu, proto se 
nd^vi pfcsndji v kalcndafich (na pf. r. 1897 
9 h. 30 m. rano). Z tdic pficiny ncni j. v2dy 
atejn^ dlouh^. prflmdrn^ trv^ 92 dni 21 hodin. 
S jarem na scvemi polokouli soucasnS trv«L 
podzim na jiini. — J. fysikalni souvisi jen 
v^eobecn^ s jarcna h v^zdaf sk^^m ; zdvisi'C na 
zcm^isn^ lifce a na poloze roista, jc2 po- 
▼tonost ovladaji. — J. metcorolo^^ick^ 
tnri tH 3 in6sice, ale zadini se prvnim bfez- 
nem. VRy-. 

Jarookl Feliks Pawel, zoolog polsk^ 
(♦ 1790 u Paean owa — t 1864), vzdSlal se 
▼ Krakov^ a dosahnuv doktordtu (1814) vS- 
noval se stavu ucitclsk^mu. R. 1815 povol^n 
z PoznanS do Var§avy, posUn do Berlfna a 
do Pafiie a r. 1817 jmenovan sprivcem zoo- 
logickjch sbirek ve varsav6. Uvcfejnil mnoho 
oobom^ch clinkfl v >Pami^tniku« pMtel vSd. 
Hlavni jcho dflo, jchoi ddsC zAstala v ruko- 
pise, jest Zoologij:i cxyll \wiei'\etopismo ogolne 
(VarSava, 1821—27, 6 dilft). Mimo to vydal 
Ptsma ro^maite wiers\em i proici (t., 1830, 2 d.); 
Trese ^oo'osii (t., 1851) a j. 

JarookiJ Vasilij Gavrtlovi^, ndrodnf 
hospodaf rusk;^ (♦ 1855 v PetrohradS), vzddlal 
se na petrohr. university a pobyv deUi dobu 
la hranicemi pfedndSel politickou oekonomii 
a finandni pravo v alcksandrovsk^m lyceu 
(od r. 1883) a ve vojcnsko-prdvnick^ aka- 
demii (od r. 1890). Obhdjiv dissertaci Eko- 
nomiieskaja otvitstvennost pred prinimatilej 
(1888) stal se docentem petrohr. university. 
ObSirn^ jcho dilo Strachovanije rabo^ich (1895, 
2 d.) podava ccnn^ materidl k otdzce d^l- 
nick^ho pojiSfovini v rdzn^ch zemich. Uvc- 
fejnil t6i mnoho odbornjch stati v Caso- 
pisech a ku pfanf minister, financi vypracoval 
projekt o odpov^dnosti zamdstnavatelA (1893), 
pfedloicn^ st^tni rad£. 

Jaroozyn^ hi. ro^sto kraje v prus. vl. obv. 

poznaAskdm, na tratich LeSno-J., Poznaft- 

Kreuzburg, 01e§nice-J. a J.-Hndzdno prus. 

St drah, jest sidlcm krajsk^ vlddy a soudu, 

mi stanice poSt. a telegr., katol. a evang. 

fzrni kostely, znatn6 trhy na dobytek a 2903 

obyv. (1890) hi. katol. (361 iidfl). — Kraj md 

na 720*28 km* ve 4 mfistech, 101 obci venk. 

a 59 obvodcch statkdfskych 44.513 ob. (1890). 

Jarohadvloey chybn^Jarohftovice, ves 

naMoravd, hejt., okr. a faraKromifii; 71 d., 



418 ob. 6. (1890), 2tf. Sk., p5., stanice Sev. 
drahy cis. terdinanda (Krom6fi'2-Zborovice). 
J. byly snad pAvodn£ sidlcm stejnojmenn^ho 
rodu, z n£ho2 se r. 1348 Vit z Jarohn^vic zde 
poprv^ pfipomind. Tvrz byla r. 1492 pustou. 
Jaroohowaki K a z i m i e r z, historik polsk^ 

S* 1829 V Mal^ch Sokolnikach v Poznafisku — 
* 1888 V Poznani), studoval gymnasium v Po- 
znani, kde r. 1846 zaplcten oyl do polskdho 
processu a vyiouden. Pozdgji studoval prava 

V Berlin^ a r. 1848 i!i£astnil se povstdni v Po- 
znaAsku. V r. 1862—82 byl ve statni slu2b6 
jako soudni ilfcdnik a r. 1887 byl zvolcn za 
poslance na sn^m prusk^. Vydal dAlc2it6 
listiny, vztahujici se k sask^ dob£ d^jin pol- 
skjch, s nazvem Teka Gabryjela Junosij" Po' 
dohkiego (PoznaA, 1856—61, 6 d.), dale D^ieje 
panowania Augusta If. (t., 1856); Car Fiotr 
f carewic\ Aleksy (t., 1862) a Wieikopolska 
w c^axie pierws\ej wojnjr s^wed^kiej (t., 1864). 
McnSi pojedndni svd vydal jako: Opowiadania 
historyc\ne (t., 1860—63, 2 d.); Opoivhdauia 
I studyja historyc\ne (VarSava, 1877); Nowe 
opowiadania i studyja historycine (t., 1882); 
Z CxAsow saskich spraw wewit^tr^uych, polity ki 
I wojny (t., 1886) a j. Mnoho cennjch praci 
jeho uloieno jest v odborn^ch dasopisech 
pol. S pscudonymem Sewerin Przcrowa 
vydal t^2 spis Literatura po^natiska (Krakov, 
18S0). Srv. W. SmolcAski, Stanowisko Kaz. 
J-kiego w historiografii polskicj (Var§., 1888) 
a A. Kraushar, Orobiazgi historiczne (Petro- 
hrad. 1891, 1. sv.). 

Jarolim viz Jeron^m. 

Jarolimek: IIJ. Vincenc, paedagog 
ieskj (♦ 1806 V Cdslavi — f 1885 v Pardu- 
bicicn). Studoval na malostransk^m pacd- 
agogiu a na technice praisk^, na^e2 r. 1827 
stal se u6itelem na hlavni Skole, r. 1854 na 
niiSi a r. 1863 na vy§si realce v Pardubicich, 
kde sctrval do r. 1868. V r. 1838—46 byl tdi 
feditelem kflru v Pardubicich, v r. 1846—56 
byl tamt(52 pfcdscdou okresnich porad uditci- 
sic^ch. Napsal oblibcn^ Poitdrstvi pro A a 
If, tHdu skol realnych, jei v r. 1863—73 se 
do^kalo fitvera vyddni. 

2) J. Jilji, spisovatel £csk^ v oboru hor- 
nick^m, syn pfed. (♦ 1836 v Pardubicich — 
t 1886 V Pfibrami). Absolvovav studia tcch- 
nicki r. 1854 v Praze studoval na hornick<5 
akademii v Pi^ibrami, byl potom lii^ednikem 
stdtnich dolfl v Kapnik-Banyi, Najry-agu a 

V Pfibrami, v r. 1872—83 vrchnim hornim 
radou v ministerstv6 orby ve Vidni (tam redi- 
goval »Ocsterr. Berg- und Hiittcnmannische 
Ztg.«) a od r. 1883 dvornim radou a pfed- 
noslou dolfi pfibramsk^'ch. Proslul zdai^il]^mi 
pracemi z oboru hornickeho strojnictvi. 

3) J. Vincenc. mathematik ceskj, bratr 
pfed. (• 1846 V Pardubicich). Studoval na rcal- 
njch §kolach a na polytechnice v Praze, stal 
se pak r. 1868 assistentem, r. 1869 supplen- 
tem a r. 1873 profcssorem na c. k. cesk6 re- 
alce V Praze-II. R. 1891 jmenovan byl fedi- 
telem statni realky v Hradci Kralov^, r. 1894 
desk(5 rciilky karlinsk^ a r. 1895 c. k. Cesk(S 
realky v Praze. Uvcfejnil mnoho praci z oboru 



Jaromar — Jaromcf. 



mathematiky a deskriptivni geometric v pro- 1 
grammcch fkolnfch a v odbor. (^asopisech, 
zcjm^na v iCas. pro pistovdni mathematiky a 
fysjky«. R. 1875—77 vydal trojdiliiou Deskrip- 
tivni geomelrii pro vyHi Ikoly redlne, ob§irntf 
kompendium tdto vfidy v jazyce icskfim; ve 
ikrdccniim 3. vyd. (1893) uiivi se tiito uCeb- 
nicc na v^cch Ccskjch rcdikach. Krom£ toho 
vydal spisy: Sbirkii uloh ^ deskript. geametrie 
(2 vyd. 1873 a 1880); Geomelrie pro 4. tfidu 
skol redl. {]. vyd. J874, 4, vyd. 1893); Geo- 
melrif pro nifsi tftdy Skol rial. (1. vyd. 1891, 
3. vyd. 1897); Nauk.i Ivarech mifickyih pro 
I. If. Skol slfednich (1. vyd. 1891, 3. vyd. 1894). 
PrScc J-mkovy vyznafuji so pfcsnosti vjrazu 
a jasnosti v^kladft. 

JftTOmar I., prvnl kFest vMdcc na RujanE 
(• 1169 — t 1218), bratr poslcdm'ho samostat- 
nSho kniiete Ranfl, Tcclava, kterj rok po 
pddu Arkony zemfd. Jsa ducha bystr^ho po- 
2nal J. I., ic ncmoino odcpfi'ti din. Valde- 
maru I. posluinost a udrjEcti pohanstvi proti 
kFestanstvi; proto aznal svrchovanost d^n- 
Ekou a ncvzpiral sc tomu, kdyi papci Alex- 
ander III. pFipojil ccl^ ostrov vctSinou k di^- 
cSsi rocskildske, mcnlinou ivSh'nskt^. Odda- 
nost k Dansku prok^zal tim, ic r. 1184 spojll 
se s ddnskjm Knutem VI. proti pomofan- 
sk^mu kniicti Bogislavovi a pFisptl k vft^z- 
stvi Knutovu, kterj mu la to udfilil Itncm 
iist Pomofanska proti Rujan^ tciici. KFc- 
stanstvf upevAovai zaklidinim kM£terQ. prv^ 
r. 1193 ifenskj kliSter na Rujang ke Cti Panny 
Marie, zarodck to nyn. hi. mfsta BcrtT<;nu; 
na pevninc xc za1o2cn^ho kidstcra Eldenu 
vzniklo mi'Slo Grcifsvald. Zarovcn podporo- 
val prflmysl a ponfivadi m£I nedoslatek pra- 
covni'ch iomici'ch sil, zavddcl obyvatclstvo 
pon6m(il<S, kter^ usazoval v dSdinSch novjch 
jako u KorSnicc, ncbo v mSstech ranskjeh 
jako V Korfinici, kteri ve stu Iftech byla 
ilpln€ pontm£ena a nazvdna Garz. Na pevnm€ 
zaloiil r. 1209 mfisto Stralov, nazvanS po 
protileiicim ostrov^ Strele, nyn. Stralsund. 
Zcme zkv^tala, kfcstanstvi pFislo se svou 
vzd^lanostf, ale zdrovcA zav^dfny jsou Fddy 
feudalni a iivel slovanskf propadal kvapne 
gcrmanisaci, tak le J. 1. prosp£l a zv^iSil 
svi^ kni^L-cCvI. ale pohfbil iivd slovansk^ a 
dal tim nSstupcilm svfm ipatn^ pi'iklad. J. 11. 
(1249— 12C.0), tfeti nastupce J-a I., kraiel 
V ti^hol SlcpSji'ch a podporoval dvflr papci- 
Bk<i V icho sporu s kr^lcm din. KriStofi^m 1., 
zmocnil se KodanS, dosadil tam od kralc se- 
sazcndho biskupa rocskildskiiho v jcho dfad, 
r. 1260 vypravil se proti Bornholmu, by zi- 
skal jej op6t strand papciski, byl tu viak za- 
vra£d6n. 

Jarom«: 1) J,, Jaromif. krdl. v^nnfi 
mfsto v Ccchdch v hcjt. krdlov6dvorsk<!m, 
ma s pfedmestimi; Dolni a Horn! Dolce, Ja- 
kubsk6 a PraiskC pfedmdsti r.89 d., 680S ob, 
i.. 101 n. (1890), zc 6925 pfit. Obyv. 6574 
katol., 187 cvang., 59 iid., 5 j.J okr. soud, 
kommissafstvi fin. straic, Jetn. Stan., slanici 
poSt., tclosr, stanici Josrfov-J. Rak. scv.-zdp. 
dr. (Brod N. -Pardubice- Li bava), staroiitn^- got. 



dekansk} kostcl sv. Mikuldse s nilhrobkcni 
litcvskfho kniiete Dimitra Sanguszka r. 1554 
v J-i zavraidfineho, kostcl sv. Jakuba zc sto- 
leti XIV., V XVII. stol. pfeslavfinj, kapli sv. 
Anny (1750L radnicl, £pit^l, mest. museum, 
Stf. obec. (sc 3 parall.) a 311". mHt Sk. pro 
chl. a div., stdt. Fcmeslnickou a prOm. pokraf. 
&k., nemocnici, l£kdmu, spofitelnu, obc. a okr. 
hospod. zdloinu a zastavimu, kasdmy zem. 
obrany, vodovod, m&t. pivovar, pfidclnu 
na jutu, pfj'zi a len. vclkou tov&rnu na ko- 
bcrce, barevnu, tiskarnu a lipravnu, 3 vdlc. 
miyny, 2 pity, mcchanickou tkajcovnu na ba- 
vlnSnC iboii a sukna. v<robu muJlovCho zboii. 
tovarni v;^robu svrSko a sodov6 vody, slc- 
vdrnu iEcleza, 2knihtiskdrnyakamenotiskdrnu, 
suiirnu na Sekanku a Sindelku, pfes Labc 
FctfezovJ a iclczn;? most a ielcznou lavku. 
U J-c po£ina Labe b^ti splavnfm a£ do Mel- 
nika pro pitf. Mfsto J. icii ve velmi iirodn£ 
krajinfi na lev6m Mehu Labe ve >Zlati5ro 
prutui a obyvatel^ jeho provozuji v$nosn6 
zcm£d61stvi a drob- 
ndfcmeslaiobchod. 
ZdcjSi trhy na obili 
jsou vyhldienfi po 
cel^ch v4chodnich 
Cechdch. Tu a V o- 
koH pSstuje se hoj- 
ni vjbornd zeleni- 
na,ktcrd odvdiise 1 
doN6mecka Za mfc- 
Etem ]dzn^ u sv An- 
ny a na llp&. M6st- 
skj znak (vyobr. 
e.2024.):vicrven^m 
poll stHbr. lev krdi 
i^esk^ho a na stitS 
tmovi koruna zlattJ barvy. — O J-i jako hradu 
kniiecfm f ini se zminka r. 1126, kdy zdc dr2an 
Bfetislav, syn Bfetislava !!., od SobSslava ve 
vazb6. Byl dfcvfnj a pfikopcm obi-hndn. Ve 
XIII. stol. povoldni sem kolonist^ z N£nicc, 
hrad naddn mtstsk^mi pravy a opevnen mfist- 
skou zdi a kol r. 1300 vfadfin do poftu krll. 
mfst. Na pof, XIV. stol. jmcnujc sc J. kr^. 
v6nnjm mestem krdlov<5 Alibfity Poiska, col 
sc pozdt'ji opakovalo, ie byla J, vCnn^m lidfi- 
1cm kralovcn ccskjch. V titni stol zaloicn 
(u k!dS t IT august inidnsk^, pozd^ji dommikan- 
sk^ na Kamenieh piTzni arcibiskupa praJskOho 
ArnoSta. ktcrj kostcl sv. Mikuld£c i s podacim 
l(;mui kiditcru daroval. R. 1404 kidster pfc- 
loicn kc kostelu sv. MikulaJe. Poncmccni J-e 
bylo ph'finou, ic J. na po£. vdlck husitsk^ch 
stala sc stfcdi.skcm dhlavnfch ncpfdtel husitfi, 
ktei^f proto vypravili proti J-i vo^sko. MfSfanrf 
vidouce vclikii nebezpcci nabidli husitflm vy- 
ddni mC-sta. budc-li ilvotO jejich uSetfeno, 
Husitii vlak, sotva vkrofili do m6sta, ncmilo- 
srdnS JaromfFskJm spldccli jejich provinSni; 
miStantf pobiti nebo vrieni do f. Labe a na 
ndmCsti upalcn kn£z, jcn£ by! roznficoval zufi- 
vost proti husitflm. Tito dricli J. do r.I434, 
potom zastavil ji Sigmund kralov^ Barbofe, 
ktera potvrdila mGstu svobody kralem Vicla- 
vem IV. udfilenS. AvSak Jaromffiti brzy ae 







Jaromefice — Jaromefsky. 



89 



vzbouHli proti krdlov^ a ta zastavila mSsto 
Jifikovi z Pod^brad (1445). J. musila se pod- 
dati Jifikovi v prav6 ck>vecenstvi a2 do jcho 
korunovani (1448). Za tou pfi^inou uddlal Jiff 
2 domu proboStsk6ho hrad, pozd^ji hrad ten to 
zastaven. Za krile Ladislava potvrzena m^stu 
pnvilegia a vysazen m^stu vjrocni trh (1497), 
1 . 1504 clo a vjroc, trh pfidan. M6sto poc. 
XVI. stol velice vzkv^talo, dflchody obce 
velmi se vzm^aly, tak2c i okolni statky ku- 
povalo. J. zflstala v^rna u^eni Husovu a r. 1547 
rerdinandovi odepf ela pomoci ; proto po bitvS 
u Muhlbcrka ztrestana J. vclmi krut6 na stat- 
cfch, ale i na pcnczich, a k tomu jcstC^ mesto 
r. 1548 vyhofelo i s kostelem. R. 1564 a 1575 
obdrf elo m^sto rAzn6 v^sady a svobody. V cas 
▼alky SOletd neuSetfena J. pohroray a 2c 
r. 1618 Ocastnila se povstdni, konfiskoviny ji 
statky, ale pozd^ji op^t ji navraccny. R. 1625 
zaveaena tu pfisnd reformace. R. 1639 po- 
hubili straSnfe Sv6dov6 mfesto, r. 1645 dobyl 
ho gencrdl Torstcnson, pfi ceni2 spalen bo- 
hat^ archiv m£stsk^. R. 1670 mSsto opfet vy- 
hofelo, r. 1753 sesula se v£z kostcla sv. Miku- 
]ase. Za vdiek slezsk^ch mdli zde rakouSti 
^cnerdlov6 sv6 t«ibory, r. 1780 pobyl zde cisaf 
Josef II. zakladaje pevnost Pies, r. 1788 za- 
vcden zde magistrit a r. 1813— 14 tahla tudy 
spojcnd vojska ruska a pruskd proti Napo- 
IcoDU I. R. 1831 vystaven tu iclezny most. 
Kostel sv. Jakuba na Jakubsk<^m pfcdm^sti 
se hfbitovem pochazi z dob husitskych. Na 
>Ostrov£€ zbudovdna ncdavno nova budova 
Okolni. V nasem stoleti stala se J. stfcdiskcm 
obchodu a prfimyslu a pfi znacn^m staveb- 
nim ruchu i populace se zdvojnasobila. — 
Okresni soud jarom^fsk^ zaujfma 
•J17-2 /fiff*, obsahuje 46 polit. obci, 3868 d., 
30.333 ob. a., 5137 n., 14 j.; z 35.621 pfit. ob.: 
34.510 katol., 833 evang., 198 zid., 80 j., z tech: 
18.795 muf., 16.826 ien. Srv. Ant. Knapp, Pa- 
in^ti kr. vSn. m^sta J-e (t., 1887). 

2) J., Jar om if (Jamirn, Jormim)^ ves t., 
hcjt, okr. a p§. Kaplice, fara Blansk^; 61 d., 
5 ob. e., 289 n. (1890), 3 mlynv. 

Jaroml^Hoe: 1) J., m^stc^ko na MoravS 
pfi soutoku Rokytn^, Jaromefice a Stcpdnov- 
sk<5ho potoka a na stanici Rak. scv.-zap. dr. 
(Znojmo-N6m. Brod) v hejt. znojemsk<5m, okr. 
moravsko-bud^jovick^m, ma s pfcdmcstim 
Lhotou 447 d„ 2429 ob. i., 7 n. (1890), dCk. 
chram sv. Markdty, hfbitovni kapli sv. Joscfa, 
spital s kapli sv. Katcfiny, 6tf. obcc. a 2tf. 
prflmysl. pokrai. §k., p5., tclcgr., na Jaromc'f ici 
2 ml^ny. Fid. panstvi zaujfma 340381 ha pfldy; 
ndlezi k ndmu zamek s rodinn^m archivcm 
hr. KounicA, dvflr, pivovar a lihovar. Majclnfk 
fidcikommissu na ten £as neznam^. Na nd- 
m^ti V prflccli zamku socha Nejsv. Trojicc 
nakladem Jana Ad. hr. z Qucstenbcrka po- 
ffzend (1716), krdsn^ zdmcckj park, v zamku 
bohatd knihovna, sbirka obrazft a divadlo. 
D^k. kostel s bohatjmi freskami jest z nej- 
krasn^jSich budov v zemi, v r. 1715—38 v novo- 
fimsk^m slohu vystavend na mistfi dfivt jsiho 
kostela. R. 1673 vystavSl Jan Ant. hr. z Quc- 
stenberka na pfedmfisti Lhotfi loretanskou 



kapli s kffzovou cestou, kterou r. 1675 pfe- 
m6nil v klastcr servitfi, r. 1785 vyzdviien^. 
Fara zalo2cna r. 1362 a die Schwoye prdvo 
patronatni vykondvali tehdy opatov6 cister- 
cidck^ho klastcra v Sedici v Cechach. R. 1454 
jracnuji se J. mSsteckem. V XV. a XVI. stol. 
usadili se zde CcSti bratfi, ktef i se i fary zmoc- 
nili, r. 1627 fara op^t osazena katol. fardfem. 
R. 1631 vyhofely J. i se zdmkem, farou a rad- 
nici a r. 1635 cdstc^nS. Kol. r. 1249 pfipomind 
se na zdcj§im zboii Hynek z larom^fic, r. 1390 
Jan mladsf purkrabf z Maiburku, jeni od mark- 
rabi Jodoka statck v Mno pfijal. V J-cfch pak 
sam^ch data (1448) Kldra z JaromC'fic jeden 
dvflr Provdzkovi z OkraSovic. Brzy na to sedfel 
na J-cich Vdclav z Ludanic, jcmui krdl Vla- 
dislav J. z Icnniho svazku propustil (1498). 
Po jeho potomcich (1522) pfipomind se tu 
Jan z Pernst^na, dale Jindfich z Lomnice a 
jcho synovd (1560), Jiff Mezefick]^ z Lomnice, 
jeho2 dcera prodala (1609) tvrz J. i s mfeste- 
dkem a okolnfm zbo2im Sigmundovi z Tiefen- 
bachu; po ndm tu sedSl (1612) Pctr Rcchcn- 
berg zc Zclctic, jeni silcastnil se stavovskdho 
odboje, za£e2 mu jeho statky zabrdny a Jaro- 
mirovi z Qucstenbcrka prodany (1624). Po 
smrti tohoto (1646) ndsledoval syn Jan Ant 
do hrabdciho stavu povJSenJ. Jan Adam zc- 
mfcl r. 1752 jako posledni pffm^ potomek 
rodu toho, zanechav jmf ni synu svcho Svakra, 
Dominiku Ondf. hr. z Kounic-Rittbcrku. Ten 
nastoupil v dedictvf r. 1762, pfijal pfidomek 
Kaunic-Qucstenbcrg a pfcvcdl (1769) na J. 
fideikommiss. — 2) J., far. ves t. pfi Uso- 
brn6nsk<?m potfl^ku, hcjt. Mor. Tfcbova, okr. 
a p§. Tcvic^ko; 271 d., 1690 ob. 6, 9 n. (1890}, 
pout, kostel Pozdviicni sv. Kfiic na hofe Kaf- 
vdrii die vzoru chramu jerusalcmskdho vysta- 
vt^n;^, 4tf. sk., tckgr., stan. Rak. sev.-zap. dr. 
(Chornice-Vcl. Opatovico), mlyn. Alod. statck 
se zdmkem, dvorcm a Nov^m Dvorcm jest 
majilkcm prince Lamonila Thuna-Taxise. 
Mimo to jrst zde popl. dvflr Lud. hr. Hcrber- 
stcina J Iczcly na starodavne^ ccste z Olo- 
mijcc do Prahy a jiz v X. stol i s Kojetincm 
ndlczcly biskupstvi pra2sk(5mu. Cisaf Sigmund 
za.stavif je (1436) jifimu ze Stcrnbcrka a tim 
dostaly se navidy do svdtskych rukou. Fil. 
kostel VSech Svat<'ch byl ai do XV. stol. 
farnim. 

Jarom^i^tk^ Jan, jinak ValcS, plodn^^ 
vcrsovcc latinskv v dobc Rudolfa II., pochdzel 
z nu'sfanskc rodiny v Caslavi a vzd(;laval se 
mimo skoly domaci tt'z v Kut. Horc, Ilradci 
Kralovc a Zhofclci. K. 1005 stal sc bakaldfem 
na univcrsite v Prazc a vyucoval potom na 
ruznycli nu'stcch, zcjmcna vjicinc, na Mclnice, 
u sv. iu'pana Vctsiho v Prazc, v Nachodfe 
a Hradci Krai. Po vydani Rudolfova maje- 
stdtu obrdtil sc kc stavu duchovnimu a vy- 
sveccn byv r. 1612 na kncze obdrzcl mfsto 
farafsk<5 u sv. Bartolomrje v Prazc. R. 1613 
pfcscl na faru v PolOhach bli2c Caslavi a 
opatfil si jcste takc^ hodnost maoistra, pod- 
robiv sc zkouskam na prazsk^ univcrsite. Od 
tc doby stopa po n6m se ztraci. Latinsk^m 
versovanim zandScl se jii od let studijnich 



90 



Jaromir. 



a dosti zna2n6 pov6sti byl li^asten, a^koli 
nad prostfednost nevynikal a v rozlicn^ch 
podivnAstkach si liboval. V£t§i sbirky vcrsti 
jeho, skoro v£dy pfilciitostn^ch, jsou: Strena 
anni post secutarem decimum sextum quarti 
d. d. Maecenatibus et patronis dicata (1604); 
'OiiovnuK primatum in urbe Gitschina ad Cydli- 
nam ^1605); Manes Sigismundi Smir\ickx a 
Smir^ic\ (1609); Jgd^ epigrammatum (1609) 
a j. Fo dcsku napsal kazatelsk^ traktdt Hlas 
Boif, volajic( k svobodi otroku mamonovjrch 
(1612). TTir. 

Jaromir: 1) J., kni2e, syn Boleslava II. a 
kndf ny Emmy, obdriel od otce iid61 asi ve v^ch. 
Cechdch. Po smrti otcov6 byl na rozkaz bratra 
sv^ho Boleslava III. as od VrSovcA pfcpadcn 
a vyklest6n a prchl pfed ukrutn^m bratrem 
8 Emmou a bratrem Oldfichem do Bavor 
k v^vodovi Jindfichu (11.), kterj uprchliky 
pfdtelsky pMjal. Po smrti Vladivoje polsk^ho 
byl J. od lidu £esk6ho povolcln na tr&n i pM- 
iel r. 1003 s matkou i s Oldfichem a byl 
8 jdsotem nastolen ; avSak za n^kolik dni pf i- 
tcLhl Boleslav 111. s pomoci polskou a J., nc- 
maje dostatecn^ moci, musil znova prchati 
k Jmdfichovi. R. 1004 vypraveni byli J. a 
Oldfich V dele pfedvoje cis. vojska i uvi- 
t^ni byli s jasotem ode vSeho lidu; zmoc- 
nivSc se Praiskt^ho hradu vyhnali Pol^ky, J. 
vyhldsil obecn<i odpu§tSni a slibil obnoviti 
star6 zemsk^ ^^^dy, na(^e2 byl na VySehrade 
znova nastolen a od pfibyvSiho cisafc Jin- 
dficha II. potvrzen. J. byl sice mirn^ povahy, 
ale stdtnick^ho rozumu ncmel; vrhl se cfo 
n^udf Jindficha II., ba podporoval ho osobne 
ve vdlce jeho proti Bolcslavu Chrabr^mu (1004) 
a proti Lutictim (1005). USkodil zcmi Ccsk^, 
ie mirem Poznansk^m postoupil Moravu a 
v^boje sv^ch pfcdkd a zem£ Ccskd z^istala 
obmezena na svd pfirozen^ hranice. Proto 
ztTcicel p5du pod nohama; konec^nS r. 1012 
vyhnal ho Oldfich, nejspiSe z navodu VrSovcfi, 
ze zem£, i uprchl J. opet k Jindfichu II., ale 
ten dal ho uvdzniti v Utrechte a r. 1013 vy- 
dal ho Oldfichovi, kter^ zavfcl J-a na hrade 
Lys^ a dal pobiti jeho pfivrzcnce. Kdyz 
Oldfich r. 1033 na rozkaz Konrada II. byl 
V feeznfi drian ve v6zeni, propustil Bfetislav 
J-a a vladli spolecnS po dv£ Idta. Oldfich 
r. 1035 byl propuSt^n s podminkou, ie roz- 
d^li se s J-em o viadu, ale sotva sc vratil, 
dal J-a oslepiti a znovu na Lys^ uvezniti. 
J. zfekl sc po smrti Oldfichovi trAnu vc pro- 
sp^ch Bfctislava I. a varoval synovcc pfed 
VrSovci; ti pomstili se mu, ie ho 4. list. 1038 
zavraidili. 

2) J., biskup praisk]^ (♦ kol 1040 — t 26. cna 
1089), itvrtj^ syn Bfctislava a Jitky, urf en byl 
ke stavu cfuchovensk^mu a proto ncdostal 
iddn^ho liddlu, ale bylo mu po smrti Scbifove 
udelcno biskupstvi Prazskd. Vzdelaval sc v ci- 
zind, ale ke stavu knCiskcmu ncjevil mnoho 
chuti, njbri miloval honbu a v^lku. Po smrti 
SpytihnevovS myslil, ze dostanc od Vratislava 
ndjak^ iid61, a proto se vratil, ale bratry pfe- 
mluvcn dal se posv^titi na jdhna a c^ctl pfi 
m$i Sebif ovS cvangclium ; brzo v§ak zncchu- 



tilo se mu povoldni to a odloiiv roucho kn£2- 
sk^ odebral se do Pol ska, odkud teprve po 
smrti SebifovS (1067) byl od bratfi povolan 
a od nich pfcd Vratislava pfcdvcden se 2a- 
dosti, by mu slibend biskupstvi ud^lil. Vra- 
tislav zatim r. 1063 zfidil v Olomiici biskup- 
stvi a obsadil jc lanem mnichem bfcvnovsk^^m, 
kterdmu odevzcfal statek Podivinskj^, nalcicvSi 
biskupu pra2sk<Smu, Scbifi pak ndhradou slfbil 
u2itck z 12 komornich vesnic. Obdvaie se, 
2e by J. nabyl velik^ moci, ncvyhovel nyni 
iadosti bratfi, odkdzav je na sn6m, ktcr^ mdl 
se konati v leieni u Dobcnina; av§ak tarn 
cht^l na biskupstvi pov^Siti sv^ho kaplana 
Lence, proboSta litom^fickdho, ktcrdho na 
rychlo do leieni povolal, ale ncpochodil. ncbof 
v6t5ina snfimovni, vcdena jsouc Kojatou VSc- 
borovicem a Smilem Boicjovicem, ujala se 
J-a a odvedla ho s scbou do nov^ho tdbora 
u Opocna. Vratislav odporcm tim zastraScn 
uznal volbu J-ovu, a ten 30. dna 1068 pfijal 

V Mohuci od Jindficha IV. invcstituru a 6. cce 
od mohudskc^ho arcibiskupa Sigberta posv6- 
ceni na biskupa. V lifad^ svc^m vedl si spravn^, 
byl poboin;^, zavcdl pfisn^jSf kazcft mczi kn62- 
stvcm a podporoval chudd, ale nebyl staI6 
povahy a dal se strhnouti v prudkosti k nc- 
rozvdin^m dindm. J. iadal na knficcf komofe, 
by vyplatila mu slibcn^ v^nos z 12 komornich 
vsi, ale komora to odepfela; tu Konrad brnSn- 
sk$ zmocnil sc Podivina a postoupil jc j J-ovi. 
Tim vznikly dlouh^ spory a oba biskupov^ 
se obratili na papcic Alexandra II. ; neili doSlo 
rozhodnuti, vykonal J. ncpfcdloien^ din, ie 
r. 1071 pfi navStdvd u biskupa Jana v Olo- 
miSci ho sc svou chasou tdlcsn^ zt^ral. Vra- 
tislav nafidiv, aby J. statky obsazen^ vydal, 
ialoval na ndho u dvora papcisk^ho. Alex- 
ander II. vyslal do Cech legata Rudolfa a Vra- 
tislav svolal vSccky pany, cirkcvni hodnostdfe 
a oba biskupy k soudu. J. sc nedostavil a 
odvolal sc k metropolitovi Sigbcrtovi a ten 
tak^ se ho ujal; legat zatim zakdzal mu yy- 
konavati biskupsk^ lifad a zastavil mu vsccky 
ddchody, takic musil hlcdati pomoci v cizin6. 
fechof VII. poslal do Ccch dva legdty a hrozil, 
ic na J-a >vytasi med hn^vu apoStolskdho i a2 
na jeho zahynuti* J. uposlcchl a ftehof VII., 
na ndhoi mdla J-ova pfibuznd, Mathilda To- 
skanska, vclikj vliv, pfijal ho vlidnd, smifil 
se s nim a ozndmil to zvlaStnim dopisem Vra- 
tislavovi. J. sc navratil, ale usadil sc op^t na 
Podivfnd, takic spor vlckl se ai do r. 1075, 
kdy Rchof VII. na zvlastni synodd rozhodl, 
aby spornd statky rovn^m dilcm byly mczi 
oba biskupy rozddlcny, dim oba byli spoko- 
jcni. J. poiival takovd ddvcry Jindficha IV., 
ic tento 11. cna 1077 jmcnoval ho svjm ncj- 
vy§§im kancldfcm; J. zastaval lifad ten v po- 
hnut^ch tdch dobach s nejvdtsi obczfelosti 
ai do dee 1080. Jindfich IV. r. 1086 na sndm6 

V Mohuci odcvzdal Vratislavovi kral. korunu 
a potvrdil na iddost J-ovu starou zakladni 
listinu biskupstvi praiskdho, a tudii spojena 
byla zase Morava s Ccchami pod jcdnim bi- 
skupem ; ale r. 1088 obnovil Vratislav biskup- 
stvi v OlomUci a odcvzdal je svdmu kaplanu 



Jaromir — Jaroslav. 



91 



Vecelovi i se statkem podivinsk]^m. J. roz- 
mrzen tim odcSel do Uher ke krali Ladislavu I. 
a zemfel tam ndsl. roku. 

Jaromii^ viz Jarom^f. 

Jaromifka, Jaromifice, vlastni jm^no 
hnib^ stfelby stfcdoveki vclikosti prostfednf, 
uiivan^ r. 1422 u KarlStejna a metavSi koule 
kamenn^ 30 — 40liberni. FM, 

Jaronioe. ves v Ccchdch, hcjt., okr. a p§. 
Bud^jovice, fara Dubn^; 30 d., 148 ob. d.(1890). 
Kol r. 1414 zmocnil se Chval z Jaronic s Be- 
neSem z Dubn^ho a Buzkem z Machovic tvrze 
▼ Dubndm. 

, Jaronin, osada v Cechach a Janovskdho 
Udolf, hcjt. Krumlov, okr. ChvalSiny, fara 
Brlohy. p§. Kfcmie v Cechdch; 35 d., 17 ob. c., 
175 n. (1890), kaple P, Marie, myslivna a vj- 
roba dfcvSnek, lopat, loukoti a jm. dfcv6n^ho 
zboii po dom^cku. 

Jaronovioe, osada u Dubfian na Morav^, 
hcjt. a okr. Hodonin, fara Dol. DubAany, p§. 
DubAany; 7 d., 194 ob. c. (1890), dvflr a my- 
slivna hodoninskdho cis. statku, ml^n a velika 
sklarna. 

JaroAskiFeliks. filosof polsk^ (♦1777 — 
t 1827), byl probostcra a profcssorem filo- 
sofie na university krakovsk^. Ndzory sv^ 
uloiil V rozpr^vh Jakiej fi o\ofii Pblacy poir^e- 
kujq (Krakov, 1810). Vcdle toho vydal spis 
spracovan^ na zakladc B. E. Wcntzla O fito- 
iqfii (t., 1812, 3 ca.sti). Niikicl k prvnim, kdoi 
jaJi sc scznamovati Poldky s filosotii n6mcckou. 

Jaroplnk, jm^no knizat rusk^ch: 1) J. 
Svatoslavic, vclk;^ kniic kijevs'kj^ (972 a2 
9S0), ncjstarSi syn vcl. kni'2cte Svatoslava, 
ktcr^ udfelil mu r. 969 Kijev s prvcnstvim 
nad bratry, Olegem, jeni dostal zem6 Drevanfl, 
a Vladimircm novgorodskj'm ; pfi smrti otcovS 
byli vSickni tfi ncdosp61i a proto potfebovali 
rddcfi, coz bylo pficinou mnohjch sporA. 
J. vyvolil si Sv^nalda, radce Igorova a Svato- 
slavova, a ten, kdyi syn jcho byl od Olcga 
zabit, protoze honil v jcho Icsich, popudil J-a, 
by ztrestal bratra valkou. Olcg pora2en byl 
r. 977 u Ovrucc a zhynul na lit^'ku, Vladimir 
pak ze strachu uprchl z Novgorodu a J. spo- 
jil jejich lidcly s vclk^m kniiectvim. R. 980 
vratil se Vladimir s pbmoci varja2skou, opa- 
Doval Novgorod, pojal za manielku sooubenku 
J-ovu Rognedu, dceru vojvody polock^ho 
Rogvolda, a postoupil ke Kijcvu, odkud2 J. 
na radu Bluda od Vladimira zakoupen<^*ho 
uprchl do Rodni, kde byl oble2cn; i odcbral 
se k Vladimirovi, by s nim vyjcdndval, ale 
byl od dvou najat^ch VarjahA zavraid^n. 

2) J. Izjaslavid obdricl po smrti otcovi 
r. 1078 VySehrad v Kijevsku, ale pfidal se 
ke strand velkdmu kni2eti Vsevolodu ncpfci- 
telsk^ a proto byl vypuzen ; navrativ se r. 1086, 
byl na cestd do Zvenigorodu zavraidc^n. 

3) J. Vladimirovic, velk^ kni2e kijevsk^ 
(1132—39), syn Vladimira Monomacha, na- 
stoupil po bratm sv^m Mstislavovi; za ndho 
nastaly v rodS Monomachovd, prve svorn^m, 
xhoubn^ spory. J. udilil sv^mu synovci Vse- 
volodu Mstislavi^i Perejeslav, co2 popudilo 
Jifiho Dolgomk^ho tak, ie napadnuv Vsevo- 



loda vyhnal ho z Addlu. J. na to Perejeslav 
uddlil bratfim, prve Izjaslavovi, pak Vaclavovi, 
kdyi ten Izjaslavovi dal Turov. Jifi ncuznal 
v5ak tohoto upraveni, zmocnil se op^t Pcreje- 
slavfe, na to Vaclav obsadil op6t Turov a Izja- 
slav zAstal bez podilu; proto se spojil se Vse- 
slavem nov^orodsk^m a oba bratfi donutili 
J-a, 2e musil Izjaslavovi postoupiti Vladimif 
VoIyAskou. Za sporA vrdtila se kniiata Po- 
lockd z 6.ecka a zabrala kniiectvf Polock^, 
jim od Mstislava odAate. 

4) J. Rostislavi^, vnuk Jifiho Dolgo- 
ruk^ho, obdricl kniiectvi Suzdalsk^, avsak 
r. 1162 vypuzen byl od Ondfejc Bojjoljub- 
sk(!ho. Po jcho smrti ziskal J. ztracund pan- 
stvi znovu, ale kdyi po6al utiskovati lid a 
druiina jeho pdchafa hrozna ndsili na cirkvi, 
byl pfispSnim Vladimdfsk^ch vypuzen a Su- 
zdalsko dano Michalu Turjcvidi. J. na At6ku 
upadl s bratrcm Mstisfavcm do rukou Rja- 
zansk]^ch a ti jc vydali Michalu, jen2 jc dal 
oslepiti, avSak nabyli opetnd zraku, co2 bylo 
povaiovdno za zdzrak. Mstislav stal se kniie- 
tem V Novgorod^ a po jcho smrti r.ll78 na- 
stoupil J., ale na krdtko; poslcdni zminka 
o ndm d€je se r. 1196. 

Jaropol6, b^vald Addlnd ves carA moskev- 
sk^ch na fcce Lamd nedaleko Moskyy, pa- 
matna tim, ie ji ud61il r. 1690 car Feodor 
Michajlovi£ prosluk-mu hctmanu kozdck6mu 
Petru Dorosenkovi, jeni tu r. 1693 zcmftl 
a pochovdn jest na mistd ozna^cndm pomiii- 
kem. 

Jarosoh, vlastni jm^no ndm. spisovatcle 
Alfreda Waldaua (v. t.). 

Jaroslav: 1) J., ves v Ccchdch, hcit. a 
okr. Vys. M^to, fara RadhoSf, p5. Hor. Jelcni; 
66 d., 379 o'b. 6. (1890), Itf. Sk., mljn a my- 
slivna. — 2) J., Jaroslava, osada t. u Ha- 
brov^, hcjt., okr. a pS. Rychnov n. Kn., fara 
Javornicc; 18 d., 76 ob. c., 3 n. (1890), samota 
Vochoz. 

3) J., Ajczdn^ m^sto rus., viz Jaroslavl. 

Jaroslav, mu2sk^ jmc^no slovansk^, zvl. 
mnoh^ch knifat rusk^ch, z nichi vynikli: 

1) J. I. Vladimirovi^, MoudrJ, vclik^ 
kniie kijcvsk^ (1019~58V syn vcl. kn. Vladi- 
mira a Rognfedy, dostal ocl otce nt jprvc Rostov, 
potom Novgorod. Kdy2 po smrti VladimirovS 
r. 1015 tfcti jeho syn Svatopluk zmocnil se 
Kijeva, dal zavra2diti svd tfi bratry, Borisa 
(Rostov), Gleba (Murom) a Svatoslava (zcm6 
Drevanu), a zmocnil se jejich lidclfl.tu J.scbrav 
na 40.000 Novgorodsk^ch a najav 1000 Var- 
jahA porazil r. 1016 Svatopluka u Lubcc; 
a kdyi pak se tfi s pomoci polskou vratil, 
byl r. 1019 porazen podruh(5 na f. Alt6, nadcJ 
zahynul na i!iteku. J. pfdozil t. r. sidlo sv^ 
do Kijeva, zabral ccl6 lizemi Svatoplukovo 
a stal sc nejmocn^jlim kniictcm rusk^m. To 
zdvid^li mu jcho bratfi a pfibuzni i stihali 
ho valkou; tak r. 1021 napadl ho synovcc 
jeho Bfetislav Izjaslavid, ale byl pora2cn; J. 
ncmstil se mu, ale dal mu dobrovolnfi Vitcb- 
sko. R. 1023 napadl ho bratr Mstislav Tmu- 
torakaftsk;^, ktcr]^ J-a porazil u Cernigova a 
obsadil cc\6 PodnSpfi, zemfel vSak r. 1034, 



94 



Jaroslaw. 



Vyzndni jsou v6t§inou orthodoxnfho, jedino- 
vercfl jest 3368, rozkolnikA 6103, katol. 1300, 
iidA 1620, evangel. 770 a muharamcdanA 130. 
KliSterfl jest v gub. 19, pravosl., kostclfl 1042, 
jedinovfireck^ch 5 a 2 evang. Ustavfl vyudo- 
vacich jest (1891) 754 s 38.474 iaky, a to 
1 prdvnick^ lyceum, 7 stfed. §kol pro chlapce, 
6 pro divky, 8 3tf. mC'§(. Skol, 43 Skoly po- 
^dtedni, 683 ndrodni, 1 duchovni serainaf, 
6 duch. Skol a 3 opatrovny. — Pfes rflznd 
T gubernii kvetoucf odvetvi prAmyslu jest 
hlav. zamfistndnim obyvatel orba; 273% ve- 
Sker^ plochy zaujimaji role a scje sc hlavnS 
iito, ovi'S a je£men, m^n6 picnice a hrach, 
misty puhanka a proso, vSude p6stuji se bram- 
bory a nad jin^ dAleiit jest len, jeho2 klidi 
8e ro^n^ na 120.000 pud5, hlavn6 u osady 
Velikoje. Zahradnictvi se provozujc pouze 
T okoli m^st i pdstuje se hlavn6 £ckanka, 
cukrov^ hraSek a okurky, sadafstvi pak do- 
dava pfcdevSim jablka, srstku, maliny, m6r\€ 
viSne. Mdlo rozvit jest v gubernii chov do- 
bytka. jehoi podita se asi 631.800 kusA, toti2 
178.400 koni, 2o0.000 skotu, 188.700 ovci a 
4700 vepfA. Rybolov proti dh'vdjSim dobdm 
poklesi, i lovi se hlavnd sterlcd* pro trh mo- 
skcvsk^, avSak lov ten netvofi nikde zvU§t- 
niho zam£stnan{. — Vcdle toho jsou oby- 
vatel6 femesln£ neob^'dejnS dinni, rozsifcni 

1'souce jako femeslnici vScho druhu po cel^m 
iusku a Finsku a vyrab^jice hlav. rukavice, 
koiichy, zboii dfcven^, koSikdfsk^, zamc£- 
nick^, fcmcnafskd atd. Tovdren a velk^ch 
prflmysl. zavodfl jest pfes 1700 s rodni v^- 
robou na 22 mill. rublA, z nich2 na prv^m 
mistS stoji pfcLdelna bavlny s ro£. v^r. 5 Vi mill, 
rubid, 4 tovarny na tabak s t^m6f 3 mill. ro£., 
4 pfadclny Inu rovnei na 3 mill, rub., 1 pfd- 
delna Inu a bavlny s ro£. produkci I'/s mill, 
rub. atd. Stfedcm obchodu jsou m^sta Ry- 
binsk a J., obo d&leiitd pro obchod cM 
Rusk^ Fi§o tak, jako gubcrnte jaroslavskd 
vAbec svoii pololiou mczi tfemi hlavnimi 
Gentry obchodu a pr&myslu ruskdho: Pctro- 
hradcm, Moskvou a Novgorodcm. Zboii pfi- 
va2i se do ^ub. hlavn^ po fekdch (33 mill, 
pudu) a vyv;i2i odtud po 2cleznicich (46Va "^i^^* 
pudA rodn£). hlav. pak pfcdm^^tem obchodu 
jest obili tvofici 70% vcSkerdho obratu. Vf- 
rodnich trhd jest v gubernii 88, dflle2ity jsou 
vSak toliko 4: v Rostov6 s obratem na 1 mill, 
rub., Rybmsku, J-i a v os. Velikoje. 2clez- 
nidni trati vedou gubernii 4: rvbinsko-bolo- 
govska (oM km\ moskevsko-jaroslavska r97 km), 
jaroslavsku-kostromska (35 km) a jaroslavsko- 
volo^rodska(114 A'm). z nichi ncjd{ilc2it^j§i jest 
rybmsko-bologuvska s rodni dopravou na 
33 mill. pudQ. Z vodnich cest jest daleko 
nejdAlef itcjsi Volha s rut. dopravou na 38 mill. 
pudA. Z<'ijin{ini obchodnini slou2i odd61eni cis. 
banky ruski' v J-i a Rybmsku, mdst. banky 
▼ Rostovd, Rybmsku, J-i, Romanov-Boriso- 
gRbsku, Moloze, Ugli^i, Danilov6, PoSechon^ 
a Ljubimi, ddle jest v gubernii jaroslavsko- 
kostroniska zemska banka, dv^rni spuled- 
nosti V J-i a PoSechon6, spofitelny v J-i 
a Rybinsku, pak deset zdlo2ensk^ch spolkfl 



a pokladen. — V ohledu sprdvnim dSli se 
gubcrnie jaroslavskd na 10 djezdA: jaroslav- 
sk^, danilovsk]^, Ijubimsk^, moloisk^, my- 
Skinsk^, poSecnoAsk^, romanov - borisogl6b- 
sky, rostovsk^, rybmsk^ a uglidsk'^, z nichl 
n(.jv6t§i po§echoAsk^ zaujimd 17% plochy 
gubernie a nejmenSi danilovsk^ 6%. — Uzeml 
nyn6j§i gubernie jaroslavsk^ znamo jest jako 
samostatnti kni2ectvi severni star^ Rusi Jil 
v IX. stol., kterd v§ak ob^^vano bvlo pAvodnd 
plemenv finsk^mi: Vcs, Merja, Mordva, Ma- 
roma, Ccremis. Ale ji2 v X. stol. byli tu panu- 
jicim obyvatelstvem Slovan^, jichz neistarSim 
mistcm byl Rostov, kde2to J. a Uglic Jme- 
nuji se v XI. a XII. stol. R. 1218 kni'2e Kon- 
stantin Vsevolodovid rozdelil toto lizcmi zvan^ 
»Rostovskaja oblasfc na 3 dddly: rostovsk^, 
jaroslavsk^ a uglidsk^, ale samostatnost paa> 
stvi t^ch netrvala dlouho, nebof ji2 veik^ 
kni2e moskcvsk^ Ivan Kalita uvedl je v putl- 
danstvi moskevsk^. M6sta a okresy lizeml 
toho spravovali od t£ch dob moskevSti misto- 
dr2ici, i!id61ncL kni2ata pak stala se prost^mi 
vasally carA v MoskvS. R. 1708 rozd^lena b^- 
vald tato kni2ectvi mezi gubernii moskcvskoo 
a ingcrmanlandskou, r. 1777 utvofcno jaro- 
slavsk^ nam^stnictvo s 12 djezdy a r. 1822 
zavedeno nyndjSi zfizenf spravni. 

Jaroslavlsk^ djezd le2i v jv. £dsti guber- 
nie na ploSe 3400*5 km* pAdy hlinito-pis£it6, 
malo drodn^, zdvihajici se na jz. do v^Se 
220 m, odkud2 rozbihaji sc fady mdn6 patr- 
nych zvySenin. Ujezd nale2i v^lu£n6 do dvodf 
feky Volhy, ktera jcj d61i na dv6 <^dsti, mentf 
levou sklanejici se k jjz. a vdt§i pravou sklo- 
n£nou k ssv., a z jeji2 pHtokA ma dAlc2itost 
jcdind feka KotorosC, zavla2ujici vdtSi d^t 
ujozdu. Jezera i modaly jsou vcsm^ mcn£L 
Obyvatel ma Ajczd bez m^ta J-i 125.322, 
mczi nimi 878 jedinovSrcA a 1120 rozkolnikA» 
pravosl. kostelA jest 146, 1 jedinov^rcck^, 
1 kla§ter a 1293 osady. Hlavnim zamestn^nim 
obyv. jest orba, p^stuie se 2ito, oves, jedmeQ, 
mcn6 pSjnice a hrach, za to hojn6 len, i jest 
zvldSt^ osada Velikoje prosluli sv^m 1n£n^ 
pldtnem. Zahradnictvi slou2f jen domdci po- 
tfebd vyjmouc okoli J-i, chov dobytka (78.000 
kusA) jest dosti chatm^. Domaci prAmysl za- 
stoupen femenafstvim, ko2e§nictvim, koSi- 
kdfstvim. pfddelnictvim, hrndifstvfm a j., roimo 
to na 6000 osob odchazi ro^nS za v^ddlkem 
do jin^ch krajin, hlavnd do Pctrohradu. To- 
varen jest 89 s ro^ni v^robou na 16 mill. r. 
a s 5500 dclniky, hlavni ovSem v J-i, kte- 
r<5zto mesto s osadami Norsk ij a Velikoje 
jest td2 stfedcm velmi znacn^ho obchodu 
AJezdu. 7$r. 

Jaroslaw, okr. m^sto v Hali^i na fece 
Sanu V pise^n^ rovind, sidlo okr. hejtmanstvf, 
md stanici drah Karla Ludvika a Jaroslavsko- 
Sokalskd, vyssi gymnasium, tov^mu na spo- 
dium a slyne v]^robou hlin^n^ho nddobi. M&to 
saino ma 8407 obyv. (1890) a to 5538 pol^ 
1080 rus.. 889 ndm. a 141 jin^ ndrod., co do 
nab. vyzndni 3040 Hm.-katol., 2016 fcc-kat, 
3250 isracl. a 101 j.; s pfedm^stimi Krakov- 
sk^m, Gl^bock^^m, Garbarze a j. md 18.065 ob. 



Jarosz — Jarosynska. 



95 



a to 14.616 pol., 2061 rus.. 939 n6m. a 141 j. n., 
CO do nab. vyznani 8524 f im.-kat., 4534 fec- 
kat., 4820 isr. a 187 j. — J. byl zaloicn vc sto- 
len* XL rus. kniictcm Jarosiavem Moudrjm. 
Zdejsi trhy navstcvovali obchodnici ai z rcr- 
sic a Turccka. R. 1498 zpustoSili J. Valaii, 
r. 1502 Turci, ktcfi jci vyplcnili po druh^ 
r. 1624. Rok na to J. Ichl popclcm a s nim 
zboii za 10 mill. zl. Roku 1571 povolcno 
pouzc dv6ma iidovsk^m rodinam usaditi se 

V mcst6, jci ve stol. XV III. stale klcsalo. — 
Okrcsni hcjtmanstvi jaroslawskc mi 

V 1 iD^st^, 1 m^stc^ku a 49 obcich 55.597 
obyv.. mezi nimi 45.223 Polaky a 33.34s ou. 
f-fm.-katol. /ir 

Jarosz, pseud, polskdho spis. Henryka 
Rzc'wusk^ho. 

JaroBza, pseudonym spisovatelky polsk^ 
Sew. ryny Pruszakowy. 

J&roszewioz : 1) J . F 1 o r y a n, reformdtor 
polsk^ z pol. XVIII. stol., pAsobivSf ve Lvovg 
a V KrakovS. Vydal iivotopisy polsk^^ch sva- 
rjch A/atka stvi£txch Polska (Krakov, 1767, 
2. vyd. Piekary, 1850, 4 d.); dale Principia 
ThcnioKiae asceticae (L^ov, 1152) \ Stare M£dy 
swiatowej madroici (t, 1771) a Stary argument 
siphtowej madrosci (t., 1771). 

a) J J<3scf, historik polsky (♦ 1793 — 
f 1860 V Bielsku u Grodna), vzdclal sc na uni- 
versity vilensk^ a na lyceu krziomencckc^m a 
od r. 1826 byl professorcm prdva Hmsk^ho 
a polsko litevsk^ho ve Vilnd. NejdAleiitdjSi 
jeho dilo jest Oh ai LUwy pod w\g.^dem jej 
oswiatx I cywiliiacx't od c\as6iv najdanmiej- 
s^ych do konca XVIII. w, (Vilno, 1844—45. 
3 casti). Cenna jsou t^z jeho pojedndni menSi: 
O HeniLich, pob' atyntt^ach Litwinow (t.,lS40)\ 
O tvphrwie religii chr\eA».ij.mskiej na cywUiia- 
CYJe Stowiau (»E)zien. Warsz.«, 1826); O sta- 
nie Lttwy do priyj^cia wary chr\esdjansk>ej 
(»2niczc. 1834); Litwa pod w\)il^dem crwih- 
X^^tcyi w tr^fih pienvsiych Jej chr^escijanstwa 
ufiekac'i (t., 1835) a j. 

J&roBzewski Zygmunt, spisovatel pol. 
(♦ 1832 V Pr^dmku — f 1891 v KrakovSJ, stu- 
doval na university Krakovsk^ a pozdCji za 
hranicemi zkoumal stav rolnictvi, nac^cl jal 
86 doma pracovati k opravdm domaciho ho- 
spodafstvi. Za tim i!icck*m sepsal Gosp dar- 
gtwo nfy}rowe, jeho2 prvni dil krakovskd aka- 
demie vyznamcnala zlatou medailli. Mimo to 
vydal n6kolik jin^^ch pojcdndni v tomto oboru 
a zaiozil odborn^ listy »Gospodyni wiejska« 
(VarSava, 1876), »Dw6r wiejskic a »Rozw6j 
f^ospodarczy wiejski i przemyslowy« (Krakov, 
1889). Zaiolii iH vcelafsk^ museum ve Var- 
iav6 a n^kolik jin^xh podnikA sm^fuji'cich 
ku povzneseni zem6d61. prAmyslu v Polsku. 

Jaroi (zkrdcen^ Jaroslav):' 1) J. M. To- 
tna^. zvonaf a puSkaf cesk]^ (* na pod. sto- 
Icti XVi), dovcdn J mistr v sl^vani a formo- 
vini mckkych kovA, usadil se v Brandyse a 

Sotora V Praze; cisaf Ferdinand I. jmcnoval 
o CIS. puSkafem a dal mu vykonati mnoho 
dila konvafsk^ho, jako kaSnu pro zahradu 
k letohrddku kral. Anny, kterou za pomoci { 
Vavfince Kf ineck^ho a Volia puSkaf e r. 1554 i 



provcdl. Pro chrdm sv. Vita slil zvon »Zik- 
mund« zvan^, pro chrim TJnsk]^ zvon >Mir- 
dansk^c, »MikulaS< pro Jilove(15o8), zvon pro 
kostcl sv. liH na hrad6 Pra^sk^m a j. Zvony 
jeho majf legcndu: Vox mea — vox vitae — 
vos voco — ad sacra venlte (Hlas mflj — hlas 
zivota — vas volam — ke msi pojd\e). 

2) J. G us tav, spisovatel desk^(* 1867 v Ra- 
kovnice), synovec Josefa Jarosche (Alfreda 
Waldaua), absolvoval prdvn. fakultu v Praze 
a jc nyni dfcdnikem u obce praisk^. Vydal 
posud dva svazky belletristickd: knihu studii 
pr6sou Publikdni a hHliici (Praha, 1891 u Si- 
inadka)a verSovanou literarni burlesku z r. 1824 
Sldva (t., t. r.). ob6 prace vjrazn^ razu roz- 
hodne realistick<^ho. V poslednich ItStech pS- 
stujc i litirarni kritiku. 

Jaroienko Nikolaj Alexandrovi^, 
malif rusk^, Fadi'ci se podobiznami Saltykova, 
Mendclejeva, Spasovic^c, Kavelina a i. ku pfed- 
nim umdIcAm ruskym. Jeho genry (1870—80), 
jako: Vsude fivot; Student; Miiosrdnd seatra; 
Kursistka a pod., poutajf sv]^m obsahem a hu- 
manni tendcnci. Od let 90t$ch pfilnul k no- 
v(^mu sm^ru gcnristA koloritu a ndlady (//o- 
dina \pivu a j.). Krajiny jeho vynikaji svdrls- 
nosti, silou a jasnosti t6nA. 

JaroikOT. JaroSov, vcs v CechcLch, hejt. 
Prachatice, okr. Vimpcrk, fara Mal;^ Zdfkov, 
p§. VclkJ Zdikov; 24 d., 237 ob. t. (1890), 
poblii loiisko v^p. kamene. 

Jaroiov: 1) J. {-^areschau), ves v Cechdch 
na Kamenickdm potoce, hcjtm. a okr. Jindf. 
Hradec; 71 d., 492 ob. cJ., 4 n. (1890). farm' 
kostel sv. Prokopa (ve XIV. stol. far.), 2tf . §k., 
p§., telcgr., Stan. Cesko-mor. pfiini dr. (Vcscli- 
Hor. Cerekvice), 2 mKny a v blizkdm Hlubo- 
k^m Udoli pf^delna. K. 1751 kostel shofel a 
r. 1755 a r. 1895 obnoven. — 2) J , osada t., hejt. 
a okr. Chot^bof , fara a p3. Uhel. Pfibram ; 25 d., 
150 ob, t. (1890), samoty Kvetinov, Stfitd 
a Tfidvory. — 3) J., ves t., hejt. a okr. Lito- 
mysl. fara Mladocov, pS. Nov(^ Hrady; 101 d., 
493 ob. e.. 2 n. (1890), 2tf. 5k, B^vala tu tvrz, 
sidlo pr^ Vavfince Toulovce z TfcmoSn^ 
(1407—12). R. 1480 koupila J. obec Lito- 
mySlskd. — 4) J., ves t. v hejt. prachatick^m, 
viz JaroSkov. 

6) J., ves na Morav£ na lev. bf. f. Moravy, 
hejt. a okr. Uher. Hradi§tS, fara Derflc, p5. 
Bifovice; 157 d., 907 ob. d., 14 n. (1890), 2tf. 
§k., pivovar a sladovna. 

Jaroisrnaka Evhenyja, spisovatelka bu- 
kovinsko-rus. (♦ 18o8 v Cunkov6 na Bukovinfe). 
Pfisobf jako ucitclka v Rarandi a prvotnS 

V Britku. S pocatku psala nS.nccky, tcprve 
na upozorn6ni' rusinskych vlastencQ vdnovala 
se V}^hradn6 pisemnictvi ndrodni'mu. Jcji no- 
velly, povidky a stati, dotykajici se 2enskcho 
ruchu na BukovinS a iivdta tamcjSfch selek, 
tisknou »Dilo€, »Bukovyna«, »Zorja<, »Baf- 
kiv§cyna«, »Narod«, kalcndafc »Prosvity< a 
»Bukovynsko-pravoslavnyj«, zenskd bibliot^ka 
»Nasa dola< a j. Zasluinou cinnost vyviji tc52 

V pisemnictvi detskem; prace toho druhu 
uvcfejftuje v cernovick^ »Bibliotece dla molo- 
dczyc. Pro >Iraperator. russ. gcograf. obS.c 



9G 



Jarotice — Jasan. 



V Pctrohrade sebrala na 500 narod. rusinsk Jch 
pisni z Bukoviny. Jir. 

Jarotioe, vcs v Ccchach, hejt. a okr. Pisek, 
fara Radobytcc, ps. Mirotice; 19 d., 92 ob. 6. 

(1890). 

Jarov: 1) J., vcs v Cechdch, hejt. Hofo- 
vicc, okr., fara a ps. Beroun; 19 d., 167 ob. c. 
(1890), kaple sv. Vaclava. — 2) J., ves t, hejt. 
a okr. Kralovice, fara a ps. Plana u Kralovic, 
54 d., 395 ob. c. (1890), lozisko pyritu a kame- 
nednc bfidlicc. Samota Tfebokov. — 3) J., 
ves t., hcjtm. Plzeft, okr. a ps. Blovice, fara 
Prddlo; 62 d., 447 ob. c. (1890), 2tf. Sk., sa- 
mota Cabuzi. 

Jafcvk, vcs moravska, viz Jarcovd. 

Jarovioe, osada na Moravg u Vranov^, 
hejt. Zabhih, okr. Mohelnicc, fara a pS. Vra- 
nova Lhota; 8 d., 39 ob. c. (1890). 

Jarovlt viz Gerovit. 

Jarovskj^ viz Mizcra Ondfcj. 

Jarpioe, vcs v Cechach, hejt. a okr. Sland, 
fara Budcnicc, ps. Zlonicc; 102 d., 522 ob. c. 
(1890), piskovcovci lomy^a vc zpod. vrstvach 
kamcnnd uhli. Samota UdeSicc, n^kdy zvl. 
statck s tvrzi, nyni popl. dvflr. Vcs tuto da- 
rovala (1333) Jenofita z Obofistti klaStcru 
Zbraslavsk(5mu. R. 1594 dostaly sc J. k Hospo- 
zinu a s nim pi^ipojcny ke Zfonicflm. 

Jarretiere [2ar'tj6r], francouz. podvazck, 
ordrc dc la J., podvazkovy fad angl. 

Jarrdba [cha-1, Haroba, Charuba, obilni 
mira v pfistavcch jihozap. Marocka = 159 /. 
Oby^cjn6 pfcvadi sc na vahu, na pf. J. kuku- 
f ice V Mogadoru = 108 leg. 

JaxTOW [d2ar6], mcsto v angl. hrabstvi 
durhamskcm, 25 km ssv. od Durhamu, v tcs- 
n^m souscdstvi se South Shields, na pr. bf. 
feky Tyne a na trati Sev.-v^ch. drdhy. Ma 
stary kostcl sv. Pavla, r. 1866 restaurovany, 
zficcniny klastcra zc VII. stol., tovdrni v^- 
robu plachtoviny, papiru a ludebnin, stavbu 
lodi, velk6 doky, uhelnc doly, obchod s uhlim 
a 33.675 ob. (1891). Ncdalcko jest Monkton, 
kdc narodil se Beda Venerabilis. 

Jarry [ia-| Nicolas, nejslavnSjSi kraso- 
pisec franc. XVII. stol. (f po 1666). Existuje 
aspon 46 ieho praci, jez chovaji se z casti 

V Narodni bibliotece pafizsk<3. Jmenujcmc 
z nich: Praeparatio ad missam (1633) a jin<$ 
pozd^jSi, Mlssale (1639), snad pro kard. Ri- 
chelieua, jehoi erb ncsc vazba; la Guirlande 
de Julie (1641, majctck v^vodkynfi z Uz^s, 
horSi jsou dv6 pozdejsi kopie); Pieces biblicae 
fl641), nyni vChantilly; le Psaultier de Jesus 
(1641); la Prigione di Fillindo il constante 
(1643); Livre de prieres (1649—51); Officium 
beatae Mariae Virginis (1648); Office de la 

Vierge (1651; jin6 z r. 1664); La Fontaineuv 
Adonis (1658); les Sept Offices de la semaine 
(1663) a j. Existuji i padfelky pod jcho jmdncm. 
Jiirta Hans, statnik a spisovatcl Sv^dsky 
(♦ 1774 — t 1847 V Upsale), pochdzel zc stare 
slechtickc rodiny Hierta, ale vzdal sc §lcch- 
tictvf. V 17. r. vstoupil do ministcrstva za- 
hranicn^'ch zalezitosti, pozdeji psal mnoho, 
dosti vtipn6 a ostfe proti vladc hlavne v pam- 
flctu Nagra tankar om sdttet at uprdtta ocli 



bcfdsta den urgamla Franska monarchien (1799). 
Na fiSsk^m snfimu (1800) patfil k opposici. 
Pro »jakobinsk^< sm^SIeni zbaven byl mista 
protokollniho sekretafe v ^^cvisi justitiac-<, 
jimz jmcnovdn r. 1796. Po rcvoluci (18ti9; 
jmcnoval jej svolan]^ fissk]^ sn£m tajfm- 
nikem konstitu^niho v^'boru a J. pflsobil 
pfi vypracovdni nove formy vladni. Zarovcn 
byl 6mn^ jako statni sckrctaf obchodniho a 
financniho spolku, kter^hoi mista se po 
zm6n€ na trSnu vzdal, ale r. 1815 znova je 
pfijal na n^kolik mcsicft. Od r. 1812 byl 
landshovdingcm v kr.iji Dalaro, kter^^ velmi 
zvelcbil, aod r. 1837 chefem fisskt^ho archivu. 
J. je z pfcdnich gvcdsk]J-ch prosaikd sve 
doby. Vydaval take v r. 1823—24 politicko- 
literdrni fist >Odalmannen<. Zaspis h6*s6k att 
framstdlla svenska lasfarenhetens utbildniug 
ifr. Gustaf /. antvdde till regeringeu intilt 
slutet af I "J. drh. dostal prvni ccnu akademie. 
Vybor ze spis5 J-tovJch vydal H. Forsscll 
(1882—83). IfKa. 

Jarva, botan., viz Cnidium. 

Jarvi (cuchonsky), jczcro. 

Jary: 1) J., spccidlnc podolskc, zovou se 
na hahcsk^m Podoli hlubokti prorvy, jakynii 
tekou nctoliko vsccky Icve pfi'toky Dnestru 
v t($to krajinS, ale i ncpatrn6 potoky. Strma 
jcjich ubocf, pfipominajici partie horskd, jsou 
porostla lescm ncbo nizkym kfovim a pro- 
tkana pastvisti. Misty dcrou sc v nich na den 
skaly vipcnncS a sadrovc. V jarach pro xnir- 
nSjsi jcjich klima a dostatek vody jsou roz- 
sdzeny vesnice, kdc2to nad nimi zfiti pouzc 
nckonccnd roviny polni. Rr. 

2) J., levy pHtok fcky Amazonsk(3, vznika. 
na yd. svahu pohoH Tumuc-Humac na hranici 
mczi nizoz. Guayanou a Brazilii, v hor. sv^m 
toku pfijima fadu pfitokfl s lev^ strany, plync 
povScchnJm smSrem jjv.. tvofi pcfcjc D<Ss- 
cspoir a v dolnim toku pfijav mczi vodopddy 
nad San Antoniem s Icv^ strany znadn;^, dosud 
neprozkouman^ pfitok Iratapuru vl^va se 
u San Jos6 do f. Amazonsk^. Stoupati voda 
pocind v prosinci al do 4 m. Delka feky, jii 
prozkoumali Crcvaux a Coudrcau, pdci se 
na 700 km. 

Jaryikov6 zemiti naz^^vali se v Moskcv- 
skc^m state policcjni sluhov^, ktefi pfi ce- 
stach a slavnostnich prfivodech panovnika 
i jeho dvoru chodili napfed, d61ajicc volnc 
misto a starajicc se o pofadck. 

Jarz^bata, osada vc Slezsku, hejt. Bilsko, 
ok. Skocov, fara Ustroii, p^. Wisla; 13 d., 
103 ob. pol. (1890). 

Jasak naz^vala sc ji2 ve star^ Rusi dai^, 
ktcrou platila knizcti rAzna cizi plemena, jez 
nebyla liplnfe pokofcna a nctvofila sou^ast 
Ruskd fisc, na pf . plemena finska, Jatvfzi, Li- 
tcvci. J-em naz^va se jc§t6 dnes dan, ktcrou 
plati rQzni kocujici narfidkovd a t. zv. jino- 
rodci ruStf do statni pokladny. J. odvadi s'- 
hlavne v naturaliich (nejvice v kozich), av§ak 
i v pcn^zich. 

Jasan (se strany botan ickd viz Fraxinus) 
fadi se mezi vzacn^jsi lupendce lesA stfedni 
a ji2ni Evropy. Nejlepe roste v rovinich 



Jasanovic — Jasenice« 



97 



u potokA i fek a svSd^i mu zvliSti pAdy 
vihk6, kypr^ a hlubok^ ; na pfldich sac%ch, 
iD6lk;^ch anebo kde voda diouho stdvd, se 
mu nedafi. Nejdast^ji tvofi smiSen^ dfeviny 
s duby, buky, jedlemi, smrky i jin^m stro- 
movim. Semeno jasanovd, dozrdvajici pozd£ 
▼ jeseni, klidi teprve ve 2. roce a proto po- 
nechavi se po cel^ rok v jamdch mezi pisii- 
tou hlinou vrstevnati ulozend. Ndslcdujiciho 
jara vys^vd se oby£ejn6 'fit zkli^en^ na pfi- 
pravcsd zihony ve Skolce a po roce pak roz- 
sadi se mlad^ jasanky f idee, na£e2 n^kdy jii 
po 2 Idtech do m^ti se vysazuji. Nej^^t^ji 
se vSak jeSt£ jednoa Hdceji pfeskoluji a pak 
se jako 4 — 5let6 v}^rostky sdzeji do stromof adi 
u cest, prAsekA nebo do m^i, jednotUv6 nebo 
ve skupinich. Mlad^ J-y zprvu libuji si v mir- 
n^m zasdnSnl, ale kdyi pon^kud sesilily, tou2i 
po volnosti. V stAfi 40 — 50 rokd po^inaji plo- 
diti semeno a dosahuji veku 120 — 150 rokfl. 
P;^^ezy mJad§ich kmend vytvof uji c^etn^ a bu- 
jar^ v;^hony, z kofenfl v§ak se nevyvinuji. Ai 
J-y bujn6 rostou v pafezindch a dobfe se 
hodi za v;^stavky pro lesy stfedni, pfecejen 
nejv^hodndji p^tuji se v kmenovindch s dclSi 
(asi lOOletou) obm^tnosti, smiSen6 s jin^^m, 
lepe pAdu zastifiujicim stromovtm. Vedlc spa- 
n^lsk^ mouchy {Lytta vesicatoria) s2irajici 
listi jasanov6 m^" ^hdy i srSAov^ poSkozuji 
mladii jasdnky oblodavdniro, a pod korou 
vrtdvaji larvy zejm^na ljko2routa (Hylcsinus 
fraxini), Hbit6 vzr&stajfci J., dosti otuiil^ 
oproti nepfizniv^mu ilcinku pov^trnosti i 2i- 
velnim nehodto, jeho2 p^stovant ncvyiaduie 
mnobo p^^e, jest v lesnim hospoddfstvi obli- 
ben a t^2 pro vydatnou t£2bu, jakou posky- 
tuii jasanov^ kmenoviny pfi v2dy v;^hodn6m 
odbytu sv^o cenn^ho dfivi, doporuduje se 
pfi zalesfiov^i vSude, kde jsou jen pon^kud 
pHzniv6 pom^ry stanoviitni. &n, 

JajMUiOvl6 Josef, prav]^m jm^nem Josef 
V 6 voda, spisovatel ces. {* 1864 v Rychti- 
fov6 u VySkova na Morav^), r. 1887 byl vy- 
sv£cen na kn^ze a kaplanoval v Hanusovi- 
cich, potom byl katechetou na redlce v R^- 
mafov6 a nyni jest nadadnim kaplanem na 
Nov6 Ulici u OlomUce. Vydal sbirku lyri- 
ck^ch bisni V^dechy a popivky a k tisku pfi- 
pravil novou sbirku bdsni a dvS sbirky po- 
videk. PiSe do rAzn^ch casopisfi bdsn^ a 
povidky a j. pode jm^ny Bohdan Louck^ 
a Adam Kucblovsk^. Roku 1892 zalo2il 
v Olomiici zdbavn^-poudn^ obrazkov^ caso- 
pis pro lid, 9NaS Domovc, prvni toho drubu 
na Morav^, a r. 1893 literami »Jednotu Na- 
iebo Domovac k vydriovdni tohoto £aso- 
pisu ku podpofe dobrdbo pisenmictvi £e- 
sk^bo. 

Jaflavl (tur.), v Persii a Stf edni Asii ndzev 
t^lesn;^cb sluiebnikd vladafsk;^cb. 

JaMlnidlJ naz^^val se ve star6 Rusi dvor- 
sk^ tU^ednik, kter^ od konce XV. stol. stdl 
V cele koAsk^ sprdvy a nastoupil takto na 
mlsto n^kdejSiho bojara*koAu§ibo (viz Ko- 
ftuSij). V Seremet^vsk^ bojarsk^ knizc vede 
se seznam J-&'cb od r. 1495. K Afadu tomuto 
povoliv^i byli lid^ ni2§i, £tvrt6bo stupnS 

Ottfiv Slovnlk NauCn^, sv. XIII. 6 ii 1897. 



hodnostnibo. Ze lestnicti zndm;^ch rodin 
J-<^icb pouze sedm rozmnoiilo fadu dumn^ch 
dvofanA a ze XH rodin stali se jednotlivci 
okolnidmi. Na sluiebni stupnici zaujimali J-ci 
niiSi misto ne2 strjapdi s kliiem, avSak vysSi 
nei sokolnidi. Srv. Sergdjevid, Russkija jurid. 
drevnostt, 1. sv. (Petrobrad, 1890). ^dlc, 

J4S0ii4: 1) J., Jasennd, Jesenn^ (n^kdy 
Ros$berg), far. ves v Cecb^cb, hcjt. DvAr 
Krilov6 n. L., okr. Jarom^f; 216 d., 1311 
obyv. 6. (1890), kostel sv. Jifi (r. 1352 far., 
1817 rozSifen), 4tf. ik., £etn. st. a pS. (v miste). 
Ves, pfes 2 bod. dloubd, nileiela pAvodne 
ke kralovstvi a r. 1346 dostala se v drieni 
mansionaf A praisk^^cb. Cisai^ Sigmand zapsal 
ji Hynkovi z Ccrvene HAry, od jeboi potomkA 
pfe§la na MikuIdSe st. Trdku z Lipy a r. 1533 
pfipojena k panstvi Smil^ick^mu. 

2) J., far. ves na Moravi, bejt. HoIcSov, 
okr. a p5. Vyzovice; 157 d., 784 ob. L (1890), 
kostel sv. Mafi Ma^., Itf. katol. obec. a Itf. 
evang. soukr. §k., evang. kostel a fara. Oby- 
vatelB provozuji sadafstvi (rod. prod^vaji a2 
za 10.000 zl. ovoce), vyrdbdji slivovici, v zimd 
cbudSi pletou opanky a mnobo se jicb iivi 
podomnim obcbodem. Stdvaly zde cbmelnicc, 
vinobrady a pdlilo se vapno. Nad J-nou vrch 
VartovAa (647 m n. m.), kde stavala strdi. 
Ves i fara pfipominaji se teprv r. 1548; tato 
byla nepocbybni v dr2cni Ces. bratfi. Te- 
prve po vyddni tolerandnibo patent u fara 
osazena farafem katol. Kostel vystavdla r. 1672 
na miste star^bo Zuzana Docziova pi. na Vy- 
zovicicb. Stdvalo zde fojtstvi, ktcrd a2 do na- 
Sicb dasA dr2el rod MikulaStikovsk^. 

Jasenioa, fcka v kralovstvi Srbskem, 
vznikd v Rudnickdm pohofi, tcdc smerem 
sev.-vycb. obdma okresy jascnick^mi krajA 
kragujevackdbo a smedcrevskdbo a vl^vi se 
do Moravy u vsi Veliki OraSje. 

Jasenloe: 1) J., ves na Morav6, bejt., 
okr. a fara Val. Mezifici, p§. Krasno u Val. 
Mezifidi; 63 d., 384 ob. c. (1890), Itf. 5k., 
obora. — 2) J., osada t., bejt. Val. Mezifici, 
okr., fara a ps. Vsctin; 142 d., 1416 ob. c. 

J 1890), skolni cxpositura a mysUvna. — 3) J., 
esenice, ves t, bejt Tfcbic, okr. a ps. Ni- 
mdst u Brna, fara JinoSov; 48 d., 305 ob. c. 
(1890), kostel sv. Klimenta, ndkdy poutni 
kaple sv. Mafi Mag., Itf. §k. R. 1398 pfipo- 
mina se tu dvAr a fara, kol r. 1567 tvrz. Fara 
zaSIa r. 1650. — 4) J. N6meck6 (Deutsch- 
Jassfiik), far. ves t. pfi Asti potoka Luby do 
Odry, hcjt. a okr. Nov^ Jicin; 165 d., 5 ob. c, 
1200 n. (1890), kostel Nanebevzeti P. Marie 
(r. 1383 far.), 4tf. §k. obec. a bospod. po- 
kra^ovaci §k., p§., stan. Sev. dr. cis. Ferdi- 
nanda (Hranice— Suchdol), parni mljn, v Adoli 
odersk^m kysclka. Alod. statek J. N. se stat- 
kcm Vra2no zaujimd 293*5 ha pAdy; ndle2i 
k n^mu zdmecek, dvAr, pivovar, majctek Ka- 
roliny §1. Ciscbini. Kostel a §kola vystav^ny 
r. 1683 od bjv. dr2itclky statku sv. pi. z Kocb- 
tic; kostel r. 1752 rozsifen. R. 1710 ves ii- 
stccn6 vybofcla. Pod. Xlll. st. byla majetkem 
klastcrnim, pozdeji se na listindcb vyskytuje 
Hynce z Jasenic. 



98 



Jasenka — Jasinskij. 



Jasenka, ves na Moravi, hejt Val. Mezi- 
fiii, okr., fara a p§. Vsetin; 117 d., 833 ob. i. 
(1890) ; Itf . ik, U vsi prf&ti se dobri sirkovice. 

JaMnovao, obcc v okr. novski^m chor- 
vatsk^ iupy po2e2sk^, na 2elezn. trati Gra- 
diSka-Sisek-Zdhfeb, stanice paroplavebnf na 
pr. bfehu S^vy naproti ilsti Uny pfi boscn- 
8k^ hranici. Jest sidlem celniho lifadu, md 
katol. a fecki^ kostel, stanici poit. a telegr., 
stavbu Iodic, cil^ obchod 8 Bosnou a 2410 ob. 
(1890) Srbochorvata. 

JasenoT^, osada na Morav£, hejt. a okr. 
Uhcr. Brod, fara a p§. St. Hrozenkov; 7 d., 
56 ob. t. (1890). 

Jilser I j^zr], tak^ Jftsere, mezi sedmihrad- 
sk^mi Sasiky a Rumuny zobecn^l^ ndzev 6ct- 
n^ch mofsk^ch ok a jezirck Transylvansk^ch 
alp, k nSkdejSim slovanskjrm oby vatclfim Sed- 
mihradska poukazujici (Cibins-Jascr, Frccker 
Jaser. J2sere Girsovi a j.). Dkl. 

JiiiM)likowits, ves slezska, viz Jczdko- 
vice. 

z JasleAoa Pavel, vdlcdnik polsk]^ ve 
stol. XV., vyznamcnal se r. 1461 v bitvS proti 
prusk^m kfiidkAm u Pucka a r. 1471, kdy 
velel polsk^mu sboru 9000 mu2&, s ktcr^m 
doprovodil Vladislava (11.) kc korunovaci do 
Prahv. Prahu opustil 20. zafi r. 1471, op6t 
v dele sboru svdho, a pfes Moravu vtrhl do 
Uhcr a za sporfl MatydSe s Kazimirem zmocnil 
se Nitry; scznal v§ak, ie by se proti pfesile 
uhersk^ diouho neudricl, a proto Nitru opustil 
a provedrmistrn^ Ostup pfes Tatry do Polska. 
PozdSji byl krdlovsk^m jednatelcm na snSm^ 
AugSpursk^m r. 1473 a u MatydSe Korvina 
r. 1479. Zemfel po r. 1480 jako kastcUn san- 
domSrsk^. 

Jasienioa (Heiniendorf), far. ves vc SLez- 
sku, hejt. a okr. Bilsko, p§. Javof ; 243 d., 
1858 ob. pol., 5 d., 51 n. (1890). kostel sv. Jif i, 
2tf. a Itf. Sk., tovdrna na nibytek z oh]^ba- 
n^ho dfeva, 3 ml^ny a samota Kubldwka 
8 parnf pilou. Ves roztrou§ena daleko po lidoh' 
a osazena po v^tSind evangeh'ky. 

jMileAsld Jak6b viz Jasirtski. 

Ibn Jtoin Abdullah, muhammedansk^ 
dervil XI. St., rodcm z Marokka, zakladatcl 
sekty al-Moravidfiv (v. t.), t r. 1058 nd- 
sledicem poran^ni v bitv6 s obyvateli mSsta 
Siisy na zdp. bfehu africk^m. 

JaslnoT, Jasina, ves na Morav^, hejt. 
Boskovice, okr. KunStdt, fara a pS. Lctovicc ; 
26 d., 143 ob. 6. (1890), loiisko ielezn^ rudy. 

Jasinskl: 1) J. (| as i ei\ s k i)J a k 6b, general 
pol. (t 1794), vstoupiv do ddlostfclectva litev- 
sk^ho, dosdhl hodnosti kapitdna a za Stani- 
siava Augusta vyudoval v kadetnim sboru 
varsavskdm. Jako plukovnik inicn^rfl litev- 
sk^ch vynikl v bojich u Zielcricuv a pod 
Dubienkou a jako nddelnik d^lostfclectva 
(1794) udcfil z ncnadani na Vilno, zajal celou 
ruskou posddku a proSel se svj^m sborem 
Litvu, kde podafilo se mu roznititi povstdni 
a zorcranisovati armadu. Ko^ciuszko povolal 
jcj do ndrodni rady var§avsk6 a Kolt^taj 
cht61 jej postaviti v dolo povstdni misto 
Kosciuszky jakoito mu2c k ^inflm odhodla- 



n^jSiho. J. pfijal velitelstvi jedn6 divise a 
po bitv6 u Maciejowic povoldn k obran6 
pfedmSsti Pragy, kde dnc 4. list, padl v^rcn 
jsa slibu dan<^mu pfi odchodu z Vilna. Vedle 
statednosti vynikal bdsnick^m nadcLnfm a jeho 
pisn6, vyznadujici se prostotou, t^Sily se 
znain^ popularity. Nejzndm6j§t z nich jest 
Chcia^o sif Zosi jagodek, vystihujici SCastn6 
tdn pisng ndrodni. Zminky zasluhuje 162 jcho 
2crtovnd bdseA Spriec\ki. Price jeho vydal 
K. W. W6jcick! (Pisma, Krakov, 1869). A. Mi- 
ckiewicz z&stavil liryvek dramatu, nesouciho 
jcho jmdno. Snk. 

9) J. Jak6b. l^kaf polskj (♦ 1791 vc Var- 
5av6 — t 1855 tam.). Pftsobil ncjdfive jako 
okresni fysik v LipnS, od r. 1834 pak p4- 
sobil jako m6stsk^ fysik ve VarSavd, ziskav 
si zejm^na r. 1836, 1837, 1848 a 1852 za epi- 
demic cholerov^ zdsluhy o zdravotnictv{ rodst- 
sk6. Z jeho literirnich praci uvddfmc: Zra- 
nienie aorty narxfd\im osirem^ ktore pr^ebilo 
chtiqstke mied^x j c 8 kr^gitm gr\bietowy'm ; 
smierd it go dnia choroby vl837). 

3) J. Jan Tomasz Seweryn, herec a 
dramatick^ spis. pol. (♦ 1806 ve Var5av6). 
absolvovaf dramatickou Skolu ve Var§av^, 
r. 1826 debut oval, pozdiji byl re2is(5rem a 
feditelem divadel varSavsk^ch. R. 1862 §el 
do v]^slu2by. Jeho pAvodni price i pfeklady 
vySly s nizvem Ptace dramatynne (VarSava, 
1838—39). Mimo to vydal povidku Pr^yjaifk 
i Zbrodnia (t., 1829); Nowe bajki, pr^ypowieici 
i epigramata (t., 1866) a j. 

4) J. Filip. privnik polsk^ (f 1843). Byl za 
£asu Variavsk^ho kn{2ectvi krilovsk^m pod- 
prokuritorem pfi soud£ prvni stolice variav- 
sk^ho departementu a pozd^i advokdtcm pfi 
kassa6iim soud£ krilovstvf Polsk^ho. Vydal : 
Kodex post^powania sqdowego hyminalnego 
(Varsava, 1810, 2. vyd. 1. 1811); Kodex prje- 
stfpstw I kar (t., 1811; ob<5 pfel. z franc. 
jaz.) a Motiwa kodexu francu^kiego ktyminal^ 
nego, 

6) J. Felix, ryjec pol. (* k. 1860 v Zab- 
kovS), 2dk Gaucnercla a Le Rata v Pafi2t, 
kde se i usadil. Z jeho DeizdafilcjSich rytin 
uvidime: Madonna (die Botticclliho) ; Jaro 
(die t6ho2); Zlate schody fdic Burne-Joncsa) 
a jind listy die Holbcina, Durera a j. 

JaslnudJ Jeronim Jeronimovid, 8pi- 
sovatel rusky (♦ 1850 v Charkovfe). vzddlav 
se na gymnasiu ^crnigovskdm a na univer- 
sity kijcvskd byl finandni'm dfednikem, po- 
zd6ji tajemnikem dernigovsk^ho zemstva a 
ziroveA redaktorem »Zrmsk6ho sbomfku*. 
Literirni dinnost zahijil v >Kijevsk6m V6st- 
niku< r. 1870 a vSnovav se Upln6 literatufc 
uvcfcjnil b^hem prvnich 10 let mno2stvi po- 
pularnich stati pfirodov^dcck^ch v rflznych 
casopisech, zcjmdna vc »Slov6c a v »Gazctd 
Gatcukac, jich2 byl spoluredaktorem. Vyma- 
niv se z nazoru Pisareva, podccfiujicfho v;^- 
znam um^ni, jal se psiti ke konci let 70t^ch 
povidky a rominy a uvefcjAoval jc s pseud- 
onymem Maksim B£linskij v ^sopisech 
» V^stnik Jevro^«, »Ot&6cstvennyja Zapiski«, 
»Russkaja MysU, »Rus. Obozrdnijec a j. V6t* 



Jasiotda — Jasminaceae. 



99 



iina vySIa pak o soM. Hlavnl z nich jsou: 
Motodyje vtchodY\ Bolotnyj evitok\ SpjaHaja 
krasavicj't PttirburgskajA povisC; Gorod mert- 
vych; fr inarch Ptufarchov\ /VoroAr; iskra Bolja; 
Stafyj drug; Svit pogas; Tragiki\ Glui\ Ve- 
liki j ielovik; Griika Gorba^ev; Sirenivaja 
poema; Dobraja feja] Putivodnaja fv^^a; 
Antikvjrij a mn. j. Vynikaji p^knj^m kolori- 
tem a ostr^m realismem v duchu Zolov£, 
pfesahuiicim n^kdy, zejm^na t prvnim ob- 
dobi jeno tvorby, um^leck^ takt a mfru. 
Li^e hlavn^ stfeani vrstvy mdStanskd, J. po- 
dobnS jako Zola analysuie jeiich dpadek 
mravnf, pK tend zabihd do pfiUSndho sen- 
sualismu. jevictho se jak ve volb6 pikantni 
Utky, tak v pHliSn^m protokollismu, doddva- 
jicim mnoh^m jeho pracim rizu fotografii a 
iarii. Teprve od r. 1885 vymaAuje se z vlivu 
naturalistu francouzsk^ch a stavi se na sa- 
niostatn&|§i pAdu. N^kter^ price jeho byly 
pfeloicny t6i do deStiny. Ai/r. 

Jasloida,t^2 Jasoida,Jacolda,Ja8elda, 
feka V rusk6 gub. grodcnsk^ a roinsk^, lev^ 
pfitok Pripeti, nebo die jinjch jedna z vStvf 
Pripef tvof icich, prameni se v rozsahi;^ch mo- 
£dlech na hranicich iSj. volkovysk^ho v gro- 
dcnsk^ gtib., te£e k jv., pak obraci se k v., 
prot^kajic jezero Sporovskojc a Motalskojc, 
a listi u osadv Ka^anovidi po toko na 270 km 
dlouh^m. Sifka jeji v hornim toku 2—15 m, 
V del. 20—40 m, hloubka v hor. toku V» "«. 
T dol. 1 — iVt fit, av§ak v dob£ jarnich po- 
vodni stoupd tak, 2e jest splavnou nejen pro 
Tory, ale i lodi; tok jest voln^ s cetn^mi 
pobo^n^mi rameny, Udoli piscit^ a mocalo- 
▼it<5, bfehy nizk^. J. mi, zna£n^ obchodni v^- 
znam jako prflvozni cesta mezi N^mncm a 
Dndprem, aviak nenf na ni dobrdho pfista- 
vvSt^. Z pKtokii jest vMi pouze Pina. 

Jafllo&e L., pavinec, rod rostlin z fddu 
zvonkovit^ch (Campanulaceae Juss.), obsa- 
huje byliny 2let^ i vytrval^, lys6 nebo chlu- 

f»at^ s konc£n]^mi, hust^mi, dole obaln^mi 
Isty obdan^mi, strboulovit^mi okolikyjichi 
ncjcast^ji modr^, pfed rozvitim trubkovtt^ 
kdmny se d£H z dola nahoru v p6t 6arkovi- 
t^ch, posl6ze rozevfen^ch u§td. Nitky tyci- 
nek jsou dole teninkd, neroziifen^, praSniky 
z mladf dole spolu slepend pozddji se hvSzdo- 
vite rozeviraji. Scmennik 2pouzdr^ md klino- 
vitou ^n^lku se 2 kratk^mi laloky bliznov^^mi 
a dozrivd v tobolku nahofe na ploch^m te- 
ment derou se pukajtcf. Ze 12 druhA evrop- 
sk^ch a stf cdomof sk^ch roste vSude po stfednf 
Evrop^ na such^ch pahorcich, lesnich pisdi- 
ndch i mezich od dervna do srpna modfe, 
fidccji bile kvetouci pavinec obecn^ ti 
jasionka (J. montana L.). bylina 21eta, na 
Vs "^ v^soKa s kofenem jednoduch^m, lo- 
dyharoi detn^i a tak jako pfiscdl^, ddrko- 
vite podlouhl^ a vlnovitS vykrajovan^ listy 
srstnat^mi. Ploch^ strboulky kvdtni majidetne, 
▼cjdito-kopinat^ Hstky obalni. Vs, 

JasiODlca, botan., viz J as ion e. 
Jaslrdwka |-r{kv-|, osada slezski u Har- 
burtovic, hejt. Bflsko, okr., fara 9 p§. Skocov; 
15 d., 92 ob. pol. (1890). 



Jaslddr Mikolaj, prdvnflc polsk;^ (* 1504 
ve Lvov6 — t kol 1560 v KrakovS), byl m6st- 
sk^m sekretdfem krakovsk^m, poiivaje velik^ 
vdznosti u m^stsk^ho dfadu a t^iie se ne- 
obydejn^ pfizni krile Sigmunda I. a kancl6Fe 
Petra Tomick^ho, bisk, krakovsk^ho. O pol- 
skou prdvnickou literaturu ziskal si velkou 
zdsluhu tim, 2e po i:«ask^m znova se zab^val 
prdvem magdebursk]^ni, v Polsku uiivan^, 
a opatf iv si rukopis tohoto prdva ze sameho 
Magdeburka, porovnal s nim prdvo uiivan6 

V Polsku, revidoval glossy magdebursk^ho 
prdva, sestavil dfikladnft rejstfik a vydal no- 
vou sbirku dotden^ho prdva pfeloien^ho do 
polsk^ho jazyka v Krakovi r. 1535 (u Jer. 
Victora) pod n. Juris provinciaiis quod Spe- 
culum Saxonum vulgo nuncupatur libri tres. 
Dilo to pfipsal sam^mu krdli Sigpnundovi I. 
Jako dopln^k tohoto dila vyily ie5t£ t. r. a 

V t^ie tiskirn6 nov^ dv6 price J-ovy: Juris 
municipal is Majdeburgensis f'ber vuigo Weich- 
hild nuncupatus a Promptuarium juris provin- 
cialis Saxonici, quod Speculum Saxonum vo- 
catur, Dflo J-ovo pfehl^dl a doplnil pozd^ji 
Adam Burski (Bursiusz) a vydal je r. 1601—02 
pod stejn^m titulcm v Zamosti. 

Jasmuik^ Ondfej, uden^ jesuita a spi- 
sovatel uhersk^ (♦ 1715 — f 1784), byl pro- 
fessorem theofogie a filosone na univcrditi 
trnavsk^, po zru^cni fadu kanovnikem v Roi- 
nav£. Napsal: institutiones Logicae et Meta- 
physicae (2 d. 1754 a op6t); Institutiones Phjr- 
sicae generalis et particularis (1757 a opSt); 
Oratio de Virginis Deiparae sinemacula Con- 
ceptu (1744); Tractatus de angelis, beatudine 
et actibus humanis (1769). 

Jasto, hi. m^sto okr. hejtm. v zip. Halidi, 
na sev. svahu Karpat, pfi stoku obou pra- 
nienn;^ch fek Wisloky, jasiolky a Ropy, na 
2elezn. tratich J.-Rzcsz6w a Sucha-Stryj, sidlo 
okr. hejtm., kraj. a okr. soudu, hi. berniho 
ufadu a revirnfho i!ifadu hornick^ho, mi sta- 
nice po§t. a tele^r., p6kn^ farni kostel, kar- 
melitinsky klaSter se studnou posv6cenou 
sv. Vojt^chem, star^ zimek, polsk^ vy§5i 
gymnasium s 500 2iky, truhlifstvi a 4527 ob. 
(1890) hi. Polikft (935 iidii). V okoli pra- 
meny pctrolcje. — Okr. hejtmanstvi mi na 
1055 frm« V 155 obcich, 324 osadich a 144 
dzcmich statkifskj^ch 102.507 ob. (1890) a 
sklidi se ze soudnich okresfi prysztack^ho, 
saselsk^ho a zmigrodskdho. — Okres jasel- 
sk]^ mi na 42916 km^ v 78 obcich, 163 osa- 
dich a 73 lizemfch statkifsk^ch 55.595 ob. 
(1890) hi. katol. Polikd. 

Jaimilii [iasm^nj, franc, hra proven^al- 
sk^ho jm6na Jansemin (v. t). 

Jasmin, bot., viz Jasminum. — J. bil^ 
d. desk^, t. j. pustoryl, Philadelphus coro- 
narius L., viz Philadelphus. 

Jasmin Petr viz KliStersk^ Antonin. 

Jasmlnaoeas Qasminovit^), fad dvou- 
d6lo2n^ch srostloplitedn^ch blizko pfibuznj^ 
s olivovit^mi (Oieaceae) a s t^mito kladcny 
do skupiny Diandrae mvojmu2n6), V]^znadnc 
kv^ty pravideln^mi, kalichero a korunou 4- a2 
rononodetn^mi, 2 tydinkami a tolik^i plodo« 



100 



Jasminovy olej — Jasov. 



11sty» tvoHcimi 2pouzdr^, nadkvStn^ semen- 
nik. J. od olivovit^ch se Viii kalichem a ko- 
runou namnoze 5- a2 mnohocetn^mi a ko- 
runou V poup^ti sto^enou. Semenni'k nese 
1 bliznu s cn^lkou celou nebo 2lalo£nou; 
pouzdra oby6cjn6 maji po jcdin^m vaji'^ku 
pfim^m, basdlnim. Plod jest jednoduchd nebo 
zdvojena bobule nebo tobofka obHznut^ neb 
pouzdrosecnS pukajici 1- a2 2pouzdra, 1- a2 
2semenni (fiddeji vicesemennd). Semena bez- 
bOednd nebo s mdlo vvvinut^m bilkem. Kel 
rovn^ s koHnkem dold obrdcen^m. J. jsou 
nevysok^ stromy nebo kefe, casto popinav^ 
s listy obydejni vstficn^mi a slozen^mi, licho- 
zpefen^mi, 1- a2 mnohojafm^mi, zfidka jedno- 
duch]^mi, bez palistAv. J. obsahuji asi 50 rodA, 
rostoucich V krajindch tropick^ch a subtropi- 
ckjch. Mnoh6 jsou rostlinv ozdobn^ a von- 
n^mi kv6ty v^zna£n6. Nejdale2it£j§i rody isou 
Jasminum (jasmin) a Njrctanthes (nodnice), /d^. 

Jasminovjr ol^, ^therick^ olej z kv^tfi 
jasmfnov^ch {Jasminum officinale)^ slou2ici 
za jemnou voAavku. Pfipravuje se z kvdtA 
^erstv^ch napouSt^nim tuku neb oleje (behe- 
nov^ho neb mandlov^ho); destillaci pfipra- 
ven;^ jest ptiXvk drah^ a nedosahuje jakosti 
prvnim zpusobem pftpraven6ho. Hlavni stfe- 
diska jeho v^roby jsou iiSni Francie a Tunis. 

Jasmlniim (jasmin), rod a hlavni, typi- 
ck;^ zdstupce jasminovit^ch (Jasminaceae), 
yyznacuje se kalichem 4- az 9zub;^m nebo na 
tolik^2 dilft rozeklan^m, korunou fepicovitou 
s krajem 4- ^i 5-, zfidka vicelalocn^^m, tycin- 
kami v trubce uzavfen^mi, cn^Ikou zakonce- 
nou 2k]anou bliznou, bobuli 1- a2 2pouzdrou 
o tolik^i semenech. Pfim6 nebo popinav^ 
kefe se stfidaWmi, Hdieji jednoduch^mi, 
Scetn^i nebo lichozpefenj^mi listy, kv6ty 
namnoze do vidlanA dvojramenn^ch posta- 
ven^mi. J. grandiflorum L. (jasmin velko- 
kv6tj\ kef ai 1 m vysok^ s kminky pfi- 
m;^mi, listy vstficnjmi, 4jafm^ lichozpefenj^mi 
s listky vejcitjmi, hrotit^mi, 3 nejhofejsimi 
namnoze spl^vajicimi. Kv^ty dosti velik^ po 
3 — 5 V kvStenstvi silnS vonn^, s kalichem 
usttiv do polovice trubky korunni sahaiicich, 
s korunou bilou, vn6 ^ervenou, u$t&v ellipti^- 
n;^ch nebo podlouhl^ch, tup^ch. Pochdzi z jizni 
Asie (vjch. Indie) a:p6stuje se hojn6 v za- 
hradach ji2ni Evropv, zvlast^ ve Francii, kde 
ro£ni skiizeA kv^ta vyndSi asi 50.000 kg. 
Z v^tvi ohebn^ch d£laji se dlouh^ troubele 
k d^mkdm, zvldst6 v Turecku hledan^. Kv^ty 
jasminov^ bvly dfive v l^kafskdm u2ivani 
a slou2i dosucf k parfumovini pomdd, vody 
a rosolek. Vyrabi se z nich t^2 t. zv. si I ice 
jasminovd {oleum jasmint) t\m, 2e se kv6ty 
pol6vaji olejem behenov^m, pochdzejicim ze 
stromu Moringa oleifera. ,— J. sambac Vahl. 
(jasmin arabsk^), kef 5—6 m vysok^ opl6- 
tav^ s kmenem na prst tlust^m, sedokor^m, 
vfetcvkami chlupat^mi, listy vstficn^mi, vejci- 
X^m\ nebo pfisrddit^^mi a2 podlouhle kopina- 
tjmi, zakonditjhni, lys^mi, v t&2Iabi postran- 
nich nervd p^l'it^mi, fapikat^i. Kv^ty bild, 
3—4 V liilabi hofejSfch listfl vynikM, tvofici 
kvStcnstvi, kratsi listu podpArn^ho, s listeny 



^drkovit^mi. Kalichy p^fit^ s uSty Sidlovi- 
t^mi, do polovice trubky korunni sahajicimi. 
Koruna bili, pfijemni pichnouci konvalin- 
kami a kvSty oran2ov^mi, s uSty podlouhle 
kopinat^mi nebo vejdit^mi, tup^mi; bobule 
dvojitd (ze dvou £asti slo2end) feskle cerna. 
PAvodem jsa z V^ch. Indie a z Arabie p£- 
stuje se V cel^m orientu. KvSty zvlast6 ve^er 
a V noci lib6 pdchnoucl slouzi v (Linh ku 
parfumovdni £aje. TH z nich vyrab^ji iasmi- 
novou silici a vodu na zpdsob vody ru2ov^. 
Oran2ov6 trubky kvitni slou2i ve V^ch. Indii 
misto Safrdnu k obarvovdni pokrmfl a jinych 
pfedmStd. — Zminky zasluhuje posl^ze. fe 
t zv. jasmin £esk^ sem nenalezi, n^'brz do^ 
rodu Philadelphus, Ic. 

Jumimd, poloostr. na sev.-v^ch. stran6 
ostrova Rujany (v. t.). 

Jasna, jasn6 viz A vesta. 

Jasn6 mezidobi viz Intervallum luci- 
dum. 

Jasnomdek viz Proust it. 

Jasnost. n6m. Durchlaucht, titul £lend pa- 
nujicich nebo mcdiatisovan^^ch rodin knize- 
cich; jest vyssi ne2 Osviccnost {Erlaucht\ 
jen2 nalezi clenfim rodin hrab^cich, dfive fis- 
8k]^ch. Ze zdvofilosti ddvd se i ostatnim oso- 
bam knifecim, jimz nale2i vlastnS pouze titul 
kni2eci milost Pln^ titul zni: Jeho J. nej* 
jasn^jSi kn i2e. 

Jasnovloe {JasnowU^^ osada slezska, hejL 
T6§in, okr. Jablunkov, fara a ps. Jistebni; 
31 d., 170 Ob. pol. (1890). 

Jasnozrakost, jasnozfeni (franc, clair^ 
voyance\ jest nazev pro ony pr^ stavy du- 
§ev|ii, kdy pfi smyslech zavfen^ch v intui- 
tivnim pohrou2eni vidime v6ci casern i pro- 
storcm vzdalen^, je2 jinak smyslAm neb oby- 
cejn^mu usuzovdni jsou nepfistupny. Zavfe- 
n^ma ocima 6'sti pismo na prsa nebo ialudek 
polo2en^, prohl^dati utrobu svou nebo cizi 
a sidlo nemoci tam odkr^vati, v budoucnost 
zirati a tuto pfedpovidati a pod. jsou v^kony 

V J-i pr^ provad^n^. Jest pravda sice, 2e za 
okolnosti mimofddn^ch £ivost nervstva ne- 
oby6ejn^m zpAsobem se mfl2e stup&ovati, ale 
neobycejnost ta neni nikdy zizra^ou, n^bri 
v2dy jen pfirozenS fysiologicky vysv£tlitelnou» 
a ncmA2e nikdy zalo2iti novou mohutnost 
ziracif jei by nad cas a prostor se dovedla 
povzn^sti, jak tomu chce J. Zkrdtka, pokud 
toto vyhlaSovano b]^vd za zpflsob pozndvdni 
jin^, nei by se dalo podle zdkonAv mysleni 
a z podminek organisace mozkov6 vylofiti, 
Ize je odkazati do fady nejen neprav^ch 
tvrzeni, ale i v^royslfl vypo^itan^ch na kfana 
lehkovfern^ch lidi. 

Jasolda, feka ruskd, viz J asi old a. 

Jasoik ^= jasn]^ bflh), jm^no, jim2 n^kteH 
6e§ti bdsnici, zejm^na doby probuzeni a pf e- 
kladatel^ z jazyk^k klassicK]^ch, ozna^uji f e- 
ck^ho boha slunce Apoll<3na fH^lia). 

Jasorom Bespabiloa, t^2jasorvcnses 
Thermae viz Daruvar. 

J4aoT, madhr. Jdsio, nhm. Joos, ve1koot>ec 

V uhersk^ stglici abaujsk^, jihozdp. od KoSic; 
na f. Bodv^, md zdmek, proboStstvi fddu prae- 



Jasove — Jasy. 



101 



monstr., zal. r. 1255, jehoi pfedstaven^ jest 
ilencm tabule magndtu, nidhcrn^ chrdm, ar- 
chiv a knihovnu, umSl^ chov ryb, kutani 2e- 
leza, ielezdmy, lomy na mramor a 1387 ob. 
^890) mad. vyznini katol. Nedaleko pozoru- 
hodna jeskyne kr^pnikovi. 

JasoT^ viz Chorvatsko a Slavonsko 
str. 346. 

Jasowits, ves mor., viz Jazo vice. 

Jasper Victor, ryjec (• 1848 ve Vidni), 
2dk Jacobyho, iije ve Vidni. Ryl: Sv. Justin 
(die Bonvicina^; Sv, Sebastidn (die Mantegni) 
a Durerflv videfisk^ obraz Viech Svatf-ch. 
Mimo to pochodi od n£ho mnoho podobizen, 
jako: Dejregger^ Zumbusch, Ranch a j. 

Jaspis viz Kfemen. 

J. porcuUnov^ (porcelanit) slovou jfly 
nebo hliny vypilend v pfirod^ hofenim lo- 
iisek uhll na hmotu ponSkud kamenin^ po- 
dobnou, £asto J-u basaltov^mu analogickou, 
tvrdou, lomu lasturovit^ho, barvv bSIav^ ied^, 
n^kdy (erven^, nezfidka vSelijaJc pruhovan^, 
na pf. V okolt Biliny, Teplice, Duchcova a 
Mostu. — J. basaltov^ (£cdi£ov^) slovou 
jily, hliny nebo piskovce vypdlen^ pAsobenim 
vyvfel^ ihav^ latky basaltov^ na hmotu tvr- 
dou, rovnii na kameninu nebo na jaspis po- 
n^kud upominajici, neprfihlednou, barvy nej- 
€ast^ji vSelijak Sed^ nebo modrav^, na pf. 
na lipatf Bofen^ pobliie Biliny (prom^n^n^ 
jil) a na So vim vrchu u LitomSfic (prorn^- 
nfeny si in). Bv. 

JasjiOTaii^ l&tky, jemn£ 2ihan^ tkaninjr, 
spfcdend z niti rflzn^ch barev, tak2e nabihaji 
m^niv^mi, planoucimi barvami. 

JasMUia viz Parra. 

JaMldae {CicadelUdae), kfiskov^, ^eled* 
bodavcfi stejnokfidl^ch (Homoptera), 
iichi zistupcem jest rod Jassus F., ma t£lo 
8tihl6, hlavu uilf nei t^lo, zadni holen£ velmi 
dlouh^, na hrandch stfidavS dlouh^mi a krdt- 
k^mi ostny posazen^. Na lesnich lukich 

V dervnu ai srpnu iije Jassus atomarius F., 
hned^ a ^erne kropenat^, s bil^mi iilkami 
v pfednich kfidlech a bil^mi kraji krouikfl 
bfi5nich, d^lky 7—8 mm. Kpk. 

' Jassus, zool., viz J ass i da e. 

Jassus sextains, dcadula sexnotata, kf i- 
sek iestiskvrnn^ cili pidikf isek viz Ci- 
c a d u I a. 

Jassy viz Jasy. 

Jastsrsdorf, ves mor., viz Jest febi. 

Jastfab, n6kdy ves v Cech., nyni saroota 
Kucerava (u Kucerav^ch) u Orh'ka na 1. bf. 
Vltavy, v hejt. piseckem. okr. mirovick^m. 

Jastrow, mdsto v Zap. Prusich, kraji va- 
]e&k<^m (Deutschkrone), vl. obv kvidzynsk^m, 
na pobodce pnis. stdt. drdhy z Poznan^ do 
Nov^ho Stitma, ma soud (zemsk^ soud je 

V Schneidemiihlu), evang. a kat. koste], syn- 
agoeu, bohat^ sirotdinec, poStu 2. fddu, telegr., 
pfdaclnu na vinu, tkalcovnu, v^robu strojuv, 
obuvi, $ftupav6ho tabdku a doutnfkflv, orbu, 
hlu6i^ trhy na kon6 a 5288 obyv. (1890), z tdch 
417 kat. a 272 2idft. Za mSsto byl pov^'Sen 
r. 1603 poisk^ kralem Sigmundem III. , k Pru- 
sku pfipadl r. 1772. 



Jastrssb, Uz. misto v prus. Slezsku, viz 
Kralovice-Jastrzeb. 

Jastrxfbieo |-tfenb-| Wojciech, stdtnik 
pol. (t 1436), vstoupiv dostavu duchovniho stal 
se biskupem poznaiisk^m, pak krakovsk^m 
a r. 1423 arcibiskupem hn&densk^m. Jako 
korunni kancl^f mil 6nn^ il^astenstvi ve 
spriv6 stdtni a r.l434 uzavi^el mir s kfiidky. 
Zaloiil Hi misto Jastrz^bicc a napsal vedle 
latinski mluvnice nikolik lat. traktitA. Srv. 
L^towski, Katalog biskupdw, pralatbw i ka- 
nonikdw kr6lewsi;ich (Krakov, 1852). 

Jastrs^bleo Zelazowskl viz 2elazow- 
ski. 

Jastrsebowskl Wojciech, pfirodozpy- 
tcc polsky (♦ 1799), vzdilal se v Plocku a ve 
Varlavi, na£e2 vyuc^oval pfirodnim viddm. 
R. 1828 vynalezl pfistroj hodinov^ a kompa- 
sov^, jehoi pomoci rozl^eSeny n£kter<£ zdhady 
astronomicki. Vydal: Kompas polski atd. (Var- 
5ava, 1843); Pr\epowitdnie pogody , . , (1847^; 
UMad swiata ^astosowany do potr{eb powsjeck- 
iiX-cA(1847); Historyja naturalna (1848); Sty- 
chologija (1849 a 1856); Mineralogija (1851) a j. 

Jastrzfbskl Ludwik Korwin, palaeo- 
graf polsk^ {* 1805 na Volyni — f 1852 
v feimi), vzdilal se na KrzemieAci a v Pafi2i 
(od r. 1830), na£ei z rozkazu franc, minister- 
stva prozkoumal evangelium remciskd ( Texte 
du Sacre) a prvnt prohlasil, 2e druhd jeho 
Ccisf psana jest glagolici a tedy rovnii staro- 
slovanitinou, vysloviv zarovcA domninku, 2e 
jest to autografsv. Prokopa. dokonan^ v kli- 
stefe sdzavsk^m r. 1030 (v »Journal gi^niral 
de Teducation publiquec 1839). Domninku 
tu opakoval i v »Musejnikuc (1842, I. str. 150) 
proti Kopitarovi ( ^Prolegomena histor.« 

V Slav. Bibliothck, 1.). Odebrav se do kima 
vydal jeiti Notice sur le manuscrit de la Bibl, 
de RheimSf connu souf ie nom du Texte de 
Sacre (feim, 1845) a Polskie U i^ytfti atd. (t., 
1849). Sti2en byv zde duSevni chorobou, 
skon£il sebevra2dou. 

Jasy, Jassy, rum. Ja^i Ijasi], hi. misto 
kraje v Rumunsku a b^vali hi. m. kni2ectvi 
Multanskiho, v krisni poloze 318 m n. m., 
na 1. bf. f. Bachlui, 8 km od Prutu, na 2elez. 
tratich Cernovice-Pa^cani-J., J.-Unghcni- 
Odisa a Vaslui-J. Misto jest stavino velmi 
nepravidelni a rozlo2iti, ma §iroki ulice v no- 
vij§] dobi vesmis asfaltovani, domy ponej- 
vicc o 1 poschodi. J. jsou si'dlem prefekta, 
appelladniho soudu, vclitelstvi IV. armddniho 
sboru, feckiho metropolity, katol. biskupa 
a nikolika konsulA, mezi nimi i rakouskiho. 
Z 43 feck^^eh kostelA vynikaji metropolitm', 
neddvno restaurovan^, s 4 vizemi, kostel Trei 

{erarhi {tfi svitcA) ze XIV. stol. a kostel sv. 
rlikuldSe ze stol. XV.; ddle jest zde po jed- 
nom kostele katol., evan^. a armenskim. Ze 
svitsk^ch budov vynikaji b^vBlj kni2. dvftr, 
nyni sidlo vySSich dfadA. palac feckiho metro- 
polity, divadio, ietni palace bojarski, veliki 
hCteiy, tr2nice a j. Pfed paldccm metropolity 
jest pomnik Stipdna Velkiho od Fremiera. 

V nikterjch itvrtich skvostni kramy kon- 
fekciondfski, lahtidkdfski a j. dodavaji jasdm 



102 



Jasz Jatky. 



r^u velkom^stsk^ho. J. maji univcisitu s 30 
u£itcl. silami a 200 posluchadi, feck]^ boho- 
sloveck]^ semindf, 2 knihovny, 2 Ivcea, 2 gym- 
nasia, listavy pro vzd^lini u^itelo a uiiteick, 
malifskou akadcmii, prfimyslovou Skolu, vySSi 
divdi ikolu, hudebni konscrvatof, vojcnskou 
akademii a 3 ncmocnicc. Obyvatel bylo r.l889 
72.859, nyni paci se na 90.000 (1893), z tvhoi 
asi 50.000 zidd, ostatek Armeni, Rusov^, Uhf i, 
Tatafi, Cikani. Prdmysl jest nepatrn^, naproti 
tomu obchod vclmi cil^. Vywiii se kukufice 
(1892: 3-98 mWl kg), jeimen (217 m'lW. kg), 
vlask^ ofcchy, vepfov^dobytek, kamenni sul 
a ne£i§ten^ pctrolej. Dovozn^m zboiim jsou 
rAzn^ tkaniny, koberce, zbo2i od^vnick^, ko- 
vovd a rukodiln^, cukr, sledi, uhli* a j. Ob- 
chod u slouii mi mo drahy vodm' cesta z Galace 
po Dunaji. V malebn^m okoli nal^zaji se c^ctn^ 
villv rumunskj-ch bojarfi. — V XI. stol. pfi- 
st6hova]i sc scm Jazygov^, od nich2 asi mdsto 
mi. sv6 jm^no. Jako m^sto pf ipomini se po- 
prv^ V XIV. stol. a bylo od r. 1565 sidlcra 
kniiat multanskjch. VJasech uzavfen r.l792 
mir mezi Ruskem a Tureckem, kter^m 
Rusko nabylo pruhu zcm6 mezi Bugem a Dn^- 
strem s pevnosti Ocakovem. Po uzavfeni mfru 

V BukurcStu r. 1812 byly J. n6kolik let obsa- 
zeny Rusy. Mnoho utrpdly za povstdni f eck^ho 
r.l821, zpflsoben^ho Alexandrcm Ypsilantim. 
R. 1822 d^snS poplenSny Janidary a r. 1827 
velk^m pozarem. R. 1828 a 1853 ve valkach 
rusko-tureck^ch obsazeny Rusy, r. 1854 voj- 
skem rakousk^m. — Kraj jassk^ ma na 
3110 km^ 175.379 obyv. 

Jtoz- Ijasj jako prvni cist mistnich jmen 
uhersk^ch oznacuje tato jako leiici v distriktu 
Jazygfl; vizjazygqv^. 

JkMZ'Apkti viz Apdti. 

Jaszay IjasajJ Pal, historik mad. {* 1809 

V Szanto, f 1852), tajemnik kancelafe uhcrsk^, 
prozkoumal f adu archivfl a podnikl velik^ dilo, 
jeho2 pouze prvni svazek byl ukonc^en: Uher- 
sky- ndrod po pord^ce muhafske (Pe5(, 1846). 
Po smrti jeho vydal FrantiSek Toldy jin^ 
dilo J-ovo. Ndtod uhersh^ od nejstarsich dob 
ail do \late bully (PesC, 1855). KromS toho J. 
napsal fadu monografii ze XVII. stol. 

J&sz-Bertay viz Ber^ny. 

J4sz6 Ij^s6], mgsto v Uhrdch, viz Jdsov. 

Jaszowieo, osada ve Slezsku, hejt. Bilsko, 
okr. Skocov, fara a ps. Ustroft; 14 d., 128 ob. 
pol. (1890). 

Jaimak (tur.), zivo] orientalnich 2en, po- 
kr]^vajici ve dvou odd^lenich hlavu a krk. 
Doplftuje t. zv. feredii (v. t). 

Jatag^an cili y atagan, zbran sccna a bodna 
velmi podobnd. namnoze totozna, s hand 2a- 
rem (v. t.). Nazvu j. uiivaji vice muhamme- 
dini severoafridti v Marokku, Aliirsku, TiS- 
nisu a EgyptS, jm6na handiar Jihoslovan^ 
a muhammcdani na Balkan^ a v Asii. FM, 

Jatemi bolest viz Hcpatalgie. 

Jatemlk, botan., viz Hepatica, 

Jatemi nemooi viz Jatra (ncmoci). 

Jatemi skvmy viz Chloasma. 

Jativa [chati-|, San Felipe de J., okr. 
mcsto v Span. prov. Valcncijskc, v malcbn^ 



poloze pK dpati Sierry de las Agujas na fcce 
Albaidu a 2elez. trati Madrid -Valencia, mi 
tvrz, kollegiitni kostel, divadlo, ar^nu pro 
h^ti zapasy, nemocnici, bursu hedvabnickou 
a 14.099 Ob. (1887). V Hmsk^ dob£ naz^^vano 
Setabis a za panstvi maursk^ho tesilo se 
znadn^mu rozkvStu. Po vypuzcni Maur£i na- 
zvino San Felipe, avSak udriclo sc stard 
im^no. Ve VcUce o Span^lsk^ d^dictvi spa- 
leno. J. jest rodiStSm papeie Alexandra VL 
a malife Ribery. 

Jatka V myslivectvi viz Ohrada lapaci. 

Jatky jsou vyhrazcn^ prostory a stavby» 

V nichi zabiji se'dobytek, jehoi roaso dlov^k 
pojida, hlavn6 tedy dobytek hovezi, vepfov]^ 
a skopovy, krom6 toho i kon^ a osli. Pon6- 
vadi po zabiti dobytdetc ndsleduje ccli fada 
vykonA, prve ne2 maso k pfipravd pokrrou 
mAie byti odevzddno, jako stahovani kfiie 
nebo pafeni, vyvrhnuti a ^iSt^ni vnitfnosti, 
rozsekdvdni a chlazeni masa, a pon^vadi jc 
IH tfeba dobytek do jatck pfihnan^ pfcd 
zabitim kdesi umistiti, skladaji sc J. z chlevA 
(staji, salaii), poriiek, komor a chladircn 
masa, drStkaren a stfevircn s pfisluSnymi 
hnojiSti. Kde spotfcba masa jest mala, sou- 
stfcd^ny jsou v jedn^ budov^ s n^dvoh'm 
pf imSf en6 velikym ; pro v^tSi spotfebu masa 
(v m^stech s vice nei 10.000 obyv.) jii nutno 
zafiditi vice budov die jich i&delu shora jmc- 
novan^ho a tak^ se postarati o mlstnosti pro 
zam^stnan^ tam osoby Tporaicde a pomahacc\ 
dozorcc, lifedniky, obcnodniky a j.). ccly pak 
souhrn budov t^chto liccln^ scskupcn^ch na 
pfim6fen6 vclik^m pozemku ohraditi. Ka2de j., 
zt soukrom^, af vcfcjnd, jakoito zavod po- 
travu opatfujici (appro visadni) maji v prvni 
fadd byti posuzov^ny sc stanoviska zdravot- 
niho a tudii die toho umist^ny, zbudovany 
a fizeny. Krom£ dAkladnd stavby, zejm^na 
dlaieb, zpodnich tisti st^n a v^born^ kana- 
lisacc, jest ddlciita pfisnd pronlidka iivcho 
i zabit^ho dobytka. jakoi , i masa do jatck 
pHvezcn^ho. tak aby ponze znalecky zarucen6 
a zdravi lidskemu ncSkodn^ zbo2i masnd 
z jatek vyslo. ostatni vsak vyloudcno a k po- 
2ivdni ncpfistupnym udin^no bylo. Stanoviska 
zdravotni rozhoduji i pfi volb^ pozemku, jakoi 
i V celkov^m uspofadani zivodu, rovn^z jako 
jest rozhodujicim, aby v2dy byly zavodcm 
svefenym rukam a dozoru moci vcfcjnd. 
Z tdhoi dflvodu maji byti j. soustfedeny na 
jednom pozemku a za obvodem m^stskym. 

Pol oh a voli se na strand po v^tru, u nas 
tody na vj^chod nebo jih, moino-li, bliic to- 
ko uci vocly a tak, aby ph'hon dobytka mi- 
nul m^sto. OvSem k mistnim pomtrum nutno 
miti te2 zfctel, jako k moinosti pohodlnc 
kommunikace s mSstem, se ieleznici k vfili 
dovozu dobytka, na zpAsob odvideni splaSkili 
atd. Z d^jin jatek vcfcjnych Ize scznati, zc 
ve staroveku i stf edovdku takfka ka2dd m^sto 

V Evrop6 melo sve vel^cjn^ j. a tcprve za 
vdlky tf icctilcte mnoh^ z nich byly opuSteny. 

V r. 1807—10 nafidil Napoleon I. mdstilm 
francouzsk^m, aby stav^ia vef. t&stfcdni J. pro 
zdsobovlni obyvatelstva masem, zakdzav za- 



o 

H 

H 
O 

< 

r 
o 
< 

2 



> 
rv 




-■ IP) 
— p« 

I 

I 



w<oow» 



Jatky. 



103 



roveft zf ixovini jatck porfiznu a bh'2e obydli. — 

Pozemek jatecni ma b^ti tak veliky, by 

die potfeby stavby stavajici mohly b]^ti zv^t- 

seny nebo nov6 pfistavdny. Die oosavadnich 

zkusenosti moino velikost pozemku pro J. 

stanoviti tak, ie pocitd se pfi m^stech s 5000 

al 7000 ob. 0-40 m» na 1 ob., s 7000—10.000 ob. 

0-35 m«, s 10.000—50.000 ob. 0*30 m\ s vice 

nd 50.000 ob. 025 m* na 1 ob. — Celkov^ 

uspofadini jatek Hdi se tvarem a veli- 

kosti pozemku, jeho polohou vzhledcm k m£- 

stu a kommuniicadnim prostfcdkflm, pom£ry 

mistnimi vAbcc, tedy i podnebim a polohou 

staveniSt6 ke stranam sv6tovym; dale i to 

ma vliv na rozvrh budov jatecnich, jsou-li j. 

saray o sob^ ncbo v pfim^m sousedstvi s trhem 

dobyt6im. 

Typick^ sestavenim budov rozezndvaji se 
dva zp&soby: 1. francouzsk^, pfi nhmi sta- 
veni sama o sobS stoji, ponechavajice mezi 
sebou ulice, kter^to zpAsob mi v^hodu mo2- 
n^bo a snadn^ho zv^tseni jatek die vzrfistajfci 
spotfeby masa, 2. n^meck^, kde vice rAz- 
n^ d£cl&m slouiictch prost'or jatednich spo- 
jeno jest v jcdn^ budove nebo ve vice budo- 
v;ich spolu souvisicich spolec^nou krytou pro- 
storou (chodbou, prdjczdem); tento zpusob 
chvili se pro dsporu raista, ndkladu staveb- 
niho a snadn^ pfchled, md viak vady pfi 
rozSifov^i zavQidu. V^eobccn^ poiadavkv 
sprivn^ roz 1 oh y budov jatecnichjsou: Bucf- 
tei a) chl^vv co nejbliie u poraiek pf isluSn^ho 
dobytka ncDO v pfim^m spojeni s nimi (hlavn^ 
u ovci, telat a vcpffk), b) pord2ky mezi chivvy 
a komoramt na maso, c) komory na maso 
V pfim^m sousedstvi s pordikou, co moind 
k scveru, chran^ny pfcd v^pary z poraiky a 
phrd pfim^mi paprsky slunednimi, <f)drStkarny 
a stfevimy na blizku poraiek, pfistupny 
z techto kryt^i chodbami, na strand po 
vtou a po spddu odpadkov^ch vod, e) hno- 
ji$t£ pobliie obvodu jatek, pfi chl^vcch a 
drStkdm^f rovnei na strand po vStru, /) chla- 
dimy um^l^ k delSimu uschovdni masa z po- 
raieic pfistupn^ kryt<]mi pfechody, g) kotelna 
k v^voji pdry ncpfiliS vzddlend od pordiky 
vcpfovdho clobytka, drStkarny a stfevdrny, 
konccn6 h) budil pamatovdno na moinost 
roziifcni jednotliv^ch budov. 

Pordiky zfizuji so die 2 zpflsobfl: 1. jako 

fada mcnsich prostor vedlc sebc v jcdn^ 

budov^, die t. zv. zpdsobu komorovdho ti 

francouzsk^bo , 2. vc vclik^ch prostordch, 

sinicfa, die zpfisobu siAov^ho ti n£meck^ho. 

Prvni zpflsob md jcdin^ tu v^hodu, 2e feznici 

(iivnostnici) sc svou chasou majt pro svou 

prdci vyhrazcnou mistnost, jinak md tolik vad, 

CO drun^ pfcdnosti. Zpi!ksob sifiov^ usnadAuje 

zdravotni prohlidku dobytka jak 2iv^ho tak 

zabit^ho, dozor nad pordicnim, cistotou a po- 

fddkcro, poskytujc prostory svStl^ a vzduSn^, 

ktcr^ Ize vyaatn6 v^trati, a jest konc^n6 

i levnijii nci komorov^. Ka2da pordika md 

bfti y I6t6 co moind chladnd a v zim6 pfcd 

tuh^m mrazem chrdndna; toho Ize dosici pf i- 

m^enoa iSpravou zdf, stropA (stfech), oken 

J dvefi. PHm6 paprsky slune^ni nemajf pa- 



dati na mista, kde se pracuje. Pro pHvod 
cerstv^ho vzduchu zfizuji se pfi dla2b6 ve 
zdech otvory se zdklopkami nebo Soupdtky, 
vzduch necist^ a v^pary odvdd^ji se v^par- 
niky ve stropi nad stfechu; jinak prov^trd- 
vati Ize okny k snadn^mu otvirdni (skldp^ni 
nebo poSinovdni) zafizen^mi, ncildpe 2clez- 
n^mi a co mo2na vysoko nad dlaibou umfstd- 
n^mi (ncjmdnS 2 m). Strop md b^ti co nej- 
vySSf a md b^ti moino jej se stfechou v jedno 
slou^iti ; k tomu hodi se ncjl^pe stfechy krytd 
dfevit^m cementem (papir s asfaltov]^ nd- 
t^rem ve 3—4 vrstvdch a vrstva oblazkA asi 
10 cm silnd), takie pak drah6 stropy klenut6 
netfeba provddSti. St6ny pordiek do v^§ky 
2 m chrdni se proti poSkozeni a trvahfmu 
zne^istdni obklady z hladkj^ch, sv^tle pol^- 
van^ch cihel, anebo hladkou cementovou 
omitkou, kterou Ize t^2 (vSak teprve po dvou 
l^tech) natfiti barvou olejovou. Velmi dillc- 
2ita v pordlkdch jest dlaiba. Musi b^i zcela 
nepropustnd, velmi pevnd a houievnatd a na 
povrchu tak upravend, by se dala vodou 
snadno splachovati a cistiti, avSak nikdy tak 
hladkd, aby bylo nebezpe^no po ni choditi; 
v^bornS osv^dcily se dlaiby dusand z cemen- 
tovd malty, a£ 1 dlaiby ze chamottov^ch dla2« 
di^ek se pro £istotu chvdli; pro hiadkost jsou 
chAzi ovSem velmi nebezpecny. — Vnitfnl 
dprava pordfek fidi se 1. druhem dobytka, 
kter^ se md zabijcti, 2. mistnimi pomcry 
iivnostensk^mi a 3. obvyk1)^m v mistS zpA- 
sobem provozovdni femesla feznick^ho Qatcc- 
n^ho). V m£stech menSich Ize zfiditi pro 
vSecky druhy dobytka jednu spolcdnou po- 
raiku; kde vSak jest pfes 30 tisic ob., tfeba 
pro zabijeni ka2d^ho druhu dobytka pord2ky 
zvldStni. 

Pordiky na hov^zi dobytek die sou- 
stavy komorov^ sklddaji sc ze fady komor 
po obou strandch obddnikov^ho dvora nebo 
Kryt^ho loubi. Komory stav^ji se rAzn^ veil- 
kosti: od 18 do 100 m*, v$ak nejm^nd 4 m 
Sirok^ (v Berlin^ 520 X 9-40 m). VeSker^ mo- 
dernS zaftzend J. maji mista k pord2eni skoro 
v^hradne soustf cdena v jcdn<S vclik6 prostof c, 
t. j. die zpAsobu siAov^ho, a to bud po jedn6 
ncbo po obou poddln^ch strandch, kdcito 
uprostfed jest chodba kommunika^ni a pro 
pfihon dobyt^at. Poraika mcla by b^ti tak 
velikd a tolik mista ku pora2eni obsahovati, 
by mo2no bylo za jcden den zabiti a spra- 
covati dcnni nejvfetSi potfebn^ podet kusd 
dobytka. B^fc se v§ak za zdklad prflmSr 
vypf^vajici z celkov6 spotfeby kusA za rok. 
Po(^itaji se toti2 v t^dnu 2 a2 3 dni, vc ktc- 
r^ch se hlavn6 porazi a jich2 jest 100 — 150 
do roka; ro^ni po6et kusA d^lcn 100 — 150 a 
zndsoben 1*5 uddvd po^ct prAm^rn^, na jak^ 
nutno pord2ku zaf iditi. Die statistick^ch udaju 
^etn^ch m^st pfipadd na t ob. ro6n£ 012 kusu 
hoviziho dobytka. Jednotlivd mista k pord- 
2eni bcz chodby jsou 14 a2 18 m* velikd pfi 
sif CO aspoA 3 m (s chodbami pfipadd na iedno 
misto 20—30 m^) a zafizeni ka2ddho sklddd sc 
z kruhu k upoutani dobyt^ete, zdvihadla a vC- 
saku na droby a nd^ini zabijcci. Poutaci kruhy 



104 



Jatky. 



zeleznd jsou pevnS zakotveny bu(f ve zdi nebo 

V dIaibS a slou2i k provle^cni provazu otode- 
n6ho koleni rohfl dobyt^ete. Zdvihadly stroj- 
nimi zvedaji se pora2en6 kusy k spracovdni, 
jako: staSeni Vtie, vyvrhovdni vnitfnostf, pA- 
lenf nebo dtvrccni masa a po pfipadS t6i k jeho 
dopravi do komory k vychiadnutf. Die toho 
skladaji se z jef dbu s ozuben^mi koly, klikami, 
brzdou a bubnem pro lana nesouci rozporu 
s hdky, na kter6 zavSSuje se dobyt£e za zadni 
nohy. Die mistnich zvykfl bud zdst^vd kus sta- 
ien]^ a vyvrhnut^ v cclku nebo ve dv6 pflle roz- 
d61en^ viseti na rozpofe v poraice a2 do 
lipln^ho vychiadnutf (v N^mecku), na£e2 se 
ukladd do chladirny, anebo se d61i na 2 pf edky 
a 1 zadek (u nds), na£e2 se sejme s rozpory 
a dopravuje k vychladnuti do zvIaStnfch ko- 
mor, kter6 s pora^kou souviseji. K dopravS 
spracovan^ch kusA nebo jich velk^ch £asti 
z pordfky do chladfren slouii pfistroje po- 

J*ezdn6 na visutj^ch kolejich, nebo i6i pfimfe- 
en6 zafizen6 vozfky na kolejich v dla2b6, 
kter^mito opatfenim mnoho prdce a (asu 
se uspoff. 

Pord2ky drobn^ho dobytka(telat, ovd, 
skopcA, koz) stav^jisejako samostatn^ budovy 

V mSstech s vice nc2 50.000 ob. a tarn, kde 
obchodnici drobn^ dobytek pord2eji ve vel- 
k6m, jinak Ize jej zabijeti v poraice dobytka 
hovSziho. K vnitfni iSpravS nale^eji hlavnfe v6- 
Sdky, na ktcr6 se kusy i\v6 nebo zabit^ v6$i 
k dalSimu spracovanf. Mista k porafeni maji 
na pf. V N^mecku na dvou nebo tfech stra- 
nach v6§dky a jsou 3*8 — 4 m do dtverce; tclata 
zabfjejf se na vSSacich, ovce na jeslich, u nds 
na t. zv. k olid lech, dlouh^ch to stolech 
dfevfin^ch nebo zddn]^ch, tSsnfe ku zdi pfi- 
Mhajicich, na kterd se ovce hfbety dolA kla- 
dou a no2em zapichuji, krev chyta sc do 
21abkfl, po kter^ch st^kd do mis pIechov]^ch. 
Stahovani kflie a vyvrhnuti vnitfnosti ddje se 
po zav^Seni zabit^ ovce na ka^irek, asi 30 cm 
dlouh^ to provazec s navlecen^^m hnatem sko- 
pov^m na trdmci ve v}^si asi 2 m nad diaibou 
visicf. NSkolik stolfl na rozbirani stfev a vnitf- 
nosti doplftujc vnitfni zafizeni pordiky, kdc2to 
zdvihadel vflbec nctfeba. Velikost fidi se po- 
ctem kusfl do roka zabijen Jch. Statistika uvadi, 
ic na 1 obyvatclc pfipada rodnS prflmtSrnfe 
035 kusu clrobn<5ho dobytka. 

Pordiky vepfovdho dobytka rflzni sc 
podstatnS od pordick ostatniho, pon£vad2 
manipulacc pfi zabijeni jest jind a mimo to 
sc zabit]^in vepf&tn kflie ncstahuje, nybri 
opafuji se St^tiny horkou vodou. Tvofi tudii 
dfilciitou dasC vnitf niho zafizeni porafky kotly 
na vafeni vody. Mistnost k opafovdni vepfu 
nazyvd se pafirnou (pafiSt^m), K tdto poji 
sc zabijecky v pfim<^ni anebo co moina 
bli'zk^m spojeni s chivvy, pak prostora pro 
vyvrhovdni vnitfnosti a mistnost pro obra- 
ceni a hrub6 ^iStdni stfev. Veskcr^ tyto mist- 
nosti mohou b^ti slouc^eny v jcdn<5 prostofe 
nebo jsou od sebe odd61eny» avsak jinak iSzce 
spolu souviseji. Hlavni poiadavek pfi torn jest, 
aby za sebou ndslcdovaly tak, jak toho pfi- 
rozcny postup prdce vy2aduje. V cclku Ize 



rozezndvati patero zp&sobfi v tomto uspofa- 
ddni: 1. Pafirna uprostfed na pod^ln^ ose 
budovy a po obou stranach prostory, kde se 
vnitfnosti vyvrhuji; 2. pafirna uprostfed na 
pficn^ ose budovy, v pravo a v levo sc vy- 
vrhuje; 3. pafirna na jedn^ strand Mn6 a 
k ni pfildhajici prostor na dalsi spracovdni; 

4. pafirna pod^l jedn^ delSi strany mistnosti, 

V ni2 se vepfi otvirajf a vnitihiosti zbavuji; 

5. pafirna slou2ici zdroveft za mistnost k vy- 
vrhovdni, obraceni a £i§t6ni vnitfnosti. Prvnich 
£tyf zpAsobfl uiito v ^etn^ch jatkdch m^st 

V N6mecku, posledni proveden jest v J-kdch 
praisk^ch. Volba toho neb onoho zdvisi na 
mistnich pom^rech iivnostensk^ch a femesl- 
nych. Snaha zachovati ^ist^ vzduch v mist- 
nosti, kde cist^ maso zAstavd viseti, vedla 
jednak k tomu, ie obraceni stfev se d^je 

V mistnosti pro to vyhrazen^, jednak k tomu, 
2e se vyvr2en^ kusy rozv^Suji do komor od 
pordiky zcela odddlenych, aby tarn znendhla 
vychladly, Tento zpflsob jest nejsprdvn^jsi 
a osv6d^il se takd v i!istfednich J-kach prai- 
skych. Pokud se t^kd pafeni sam^ho, provadi 
se bud pf imo v kotlu, v nbmi se voda ohf iva. 
nebo v neckdch, v nich2 kus po kuse horkou 
vodou se opafuje. Prvdho zpAsobu u2iva se 
t^mfif ve viech listf. J-kach, pfi temi s vf- 
hodou upotfebuje se otd^ecich jefdbfl, jimi2 
jeden nebo vice vepffi za rypdky zav6§enych 
ponofuje se do vafici vody a zase vytahuje; 
druhy zpflsob byvd vidan v menSich pordzkdch, 
ale i ve velikych i^stfednich J-kdch vyborn^ 
se osvidcuje, jako2 sv£d£i vepfovd pordika 
jatek prazskych, kde rodnS ve 12 ielezn^ch 
neckdch vypafuje se pfcs 170.000 vepffl. Hro- 
madnym pafenim v kotlu voda zna(^n£ se 
znec^iSfuje, iimi se tvofi siln£ £pici para; 
md-li se voda v kotlu £ast6ji vym£6ovati, jest 
jeji spotfeba znadnd, nehledic ani ku ztratdm 
tepla. Ohfivdni vody v kotlech dSje se bud 
pfim^m ohn^m pod nimi nebo parou, ktera 
tlakem 5—7 atmosf<6r bud pfimo do vody in- 
jektory se 2ene, nebo v dutdm pldSti dno kotlu 
rozpalujic vodu a2 do varu pfivadi. Opafcn^ 
kusy zbavuji se st6tin a ncdistoty oskrabo- 
vdnim a splachovanim na stolech dfevcn^ch 
nebo 2cleznych vedle kotlft, na£e2 se vHi na 
haky za zadni nohy, vyvrhuji a studenou 
(tvrdou) vodou oplachuji, 6imi prdce pora- 
ze6e se ukoncuje. K dopravS t^2kych zabit^ch 
kusA se stolfi na vdidky slou2i jednak po- 
jezdn6 stoly, jednak visutd kolejnice s pojezd- 
nymi kladkostroji, jimi2 se kusy zvedaji na 
vesdky. Velikost pord2ky vepfovd fidi sc zpA- 
sobem jejiho uspofaddni a nejvdtSim postern 
dennfe zabijenych kusfl. Kde pord2eji se vepfi 
pouze pro mistni spotfcbu, nikoliv pro v^voz 
masa, pfipada asi 018 kusu na 1 obyv. ro^n^. 
Hlavni vadou vscch pordiek vepfovjch jest, 
2e V zimni dobo a za studcnych dna vubec 
jsou napln6ny parou tak, 2e neprohlcdnd 
mlha zabrafiuje sir§imu pfehledu. V ncjno- 
v6j§i dob6 ucindny mnoh6 pokusy ku zmen- 
Scni tohoto zla; zcela jc odstraniti bylo by 
mo2no, kdyby se pordika dala na 14—15^ K 
vytdpCti. 



Jatky. 



105 



Pord2ka koni stavi se v jatkach, kdy2 
spotfeba koftsk^ho masa jest takovd, 2e yy- 
2aduje pravideln6ho zabijenf koni. Zah'zeni 
poraiky je v celku stejn6 jako na hov6zi 
dobytek, vyiadujc pouze v^tSich rozm^rA pro 
jcdnotliva mista k pordieni, obv^ejnS aspoft 
5X5 m. Dlaiba musi b^ti obzvlaStd pevnd jii 
vzhledem k tomu, ie jsou kon^ okovani. Po- 
rdzka koni md svoji vlastni drStkdrnu, zvlaStnf 
kotel na vafeni vody a pfislu§n6 nddoby a 
stoly. 

Pordika kontumacni ci policejni 
slou2i k zabijeni dobytka neroocn^ho nebo 
nemocf podezfel^ho. Jest rozm^rA jen nej- 
nutn£j§ich a zah'zena tak, aby kter^koliv drub 
dobytka mohl se tarn poraziti a spracovati. 
Ma svoji vlastni drStkdrnu, pak mistnost na 
vySkvai^ovdni sddla a loje a komoru na maso 
zabaven6. Pf i pord2ce t6to stavi se obydejn^ 
tc2 chl^v kontuma£ni k pozorovdni podezf e- 
]6ho dobytka, n^kdy t^ i pitevnf sift pro 
pfisnou zvSrol^kafskou prohlidku zabit^ch 
kusA nebo zdechlin. Vc§ker6 tyto mistnosti 
scfaddny jsou ii6eln6 vc spole£n6 budov6, 
ku kter^ pfil^hd menSi dv&r zdi obehnan^, 
takie celek jest jakoito i!istav zdravotnick^ 
sum pro sebe uzavfen^ a od ostatnich budov 
jate^nich odiouden. 

Drstkdrny jsou mistnosti nebo budovy, 
V nichi se (isti hlavn^ drStky z hov6ziho a 
skopov^ho dobytka, mimo to i no2i£ky teleci. 
Proto maji se nal^zati co nio2nd blizko po- 
rd2ky hov6ziho a drobn^ho dobytka a slouii 
ob^ma pordikdm tSmto v2dy jccua dr^tkdrna 
spole^nd, jsouc s nimi ve spojeni die moi- 
nosti krytou chodbou. Oby6ejn6 md dr§tkdma 
odd^lcni pro yyprazdftovdni (vykoleni) hovS- 
zich ialudkd a lich prani zhruba, druh^ odd6- 
leni pak pro dukladn^ vy£i§t£ni horkou i stu- 
dcnou vodou. K tomu ti^elu jest upraveno 
pfi dr^kdmS hnojiStS nejMpe tim zpasobem, 
ie se obsah drStkv vysype pfimo do vozu 
(hnojnikuX ddle pak dostate^n^ nddriky s vo- 
dou, by vice dr$tek najednou mohlo se zhruba 
vymdcnati. Pro jemn6 diSt^ni jsou pod61 st6n 
upraveny menSi stolky a nadoby s pfitokem 
student a tepl^ vody, pak uprostfed v^tSi 
stoly a kotly na vafeni vody, do kter^ se 
drsliiy atd. ponofuji a na stolech oSkrabuji, 
nacez se kladou do nddrick s cistou studenou 
vodou. Dostatedn^ podct v6Sdkfl podel st^n 
doplftuje vnitfni lipravu drStkdrny. — Stf e- 
vdrny slouii k ^iSteni stfev a m^ch^^ftk v po- 
rdikdch vyprdzdndn^ch a tedy jil zhruba 
oci§t6n^ch, pak k jich nakldddni (soleni) a 
suSeni. Die il£cl(i tdch obsahuji pHslu§n6 
dilny, skladi§t£ a suSdmv; tyto kladou se 
obycejn^ do prostor pftcfnich, dilny a skla- 
dist^ do pfizemi a sklcpd. 

Chivvy na jatedni dobytek zh'zeny jsou 
CO mo2nd nejbliSe u phsluSn^ch pord2ek 
anebo v pfim6m spojeni s nimi. Pro dobytek 
hovSzi stav^ji se nejl^pe jednotlivd oddelcni 
na 20 — 30 kusA, obydejn^ dv6 fady stdni 
s chodbou 2 — 2*6 m sir. uprostf ed ; na jeden 
kus pf ipadd misto 2'80 m dlouh6 aim Sir. ; 
n5kdy se t^2 zfizuji chodby pro krmeni a 



jsou 0-8— 1*2 m Sirok^. Na dobytek drobn^ 
stavSji se chivvy co velk^ prostory, d^len6 
paicnim dfcv^n^m, ielezn^m, nebo t6i b^to- 
nov^m (zd6n^m) as 1*20 m vysok^m v pfi- 
hrady a choaby. Po&'td se obydein^ na 1 tele 
0*8 m*, na 1 ovci (skopce) 0*6 m\ na 1 vepfe 
1 m* plochy chl^va, v £em2 ji2 jest obsa2cna 
plocha chodeb mezi pfihradami; tyto jsou 
1*20— 2*00 m §irok6, hlavni prAhony a2 3 m. 
Ka2dd pfihrada md jedny nebo vice dvifek 
0-8—1 m Sir., je2 n^kdy se zfizuji k otvirdni 
ve smSrech opa£n^ch (die proudu pfihonu). 
Kde se stavdji t6i stdjc pro konS, po^itd se 
na 1 kus d61ka stdni 3 m, Sif ka 1 — 1'5 m ; chodba 
mezi 2 f adami koni b^vd 2'5 — 8 m Sir. VeSker^ 
chivvy maji b^ti tak zafizeny, by se snadno 
daly cistiti a v6trati; plati tudi2 i zde, co 
v pfiim6 dla2by, st6n, oken atd. u pord2ek 
bylo uvedeno. Na vepfe uhersk^ (bagouny) 
zafizuji se zvldStni chldvy, salaSe, kryt^ to 
polootevfen6 pfihrady s vrstvou pisku asi 
50 cm silnou, pod ni2 jest upravena dla2ba; 
na 1 bagouna se po6itd 1*5 — 2 m*. Nad chl6vy 
hoveziho dobytka jsou p&dy pro pici a stelivo. 
Chladirny vj-kdchjsou nezbytn^m po2a- 
davkem, nemd-li maso za tepl^ch dnfi utrp^ti 
zkdzy; jsou bucf pfirozcn^ nebo strojni. Ony 
jsou prostory k ulo2eni masa spojeni s led- 
nici bucf ve sklepd nebo v pfizemi; chladirny 
strojni v nov6jSi dob6 zcela vylou^ily zfizo- 
vdni lednic v J-kdch, pon£vad2 zdsobuji se 
chladcm pflsoben^^m stroji zimotvorn^mi, 
a maji hlavnS tu v^hodu, 2e v kter6koliv 
rocni dobi poskytuji chladn^ a pfi tom such}^ 
vzduch, V jak(:m ncjlepe a ncjd^le se maso 
drii V dobrdm stavu. Teplota vzduchu v chla- 
dirnS b]^vd -j- 2—5® C. V podstat^ slo2eno za- 
fizeni strojni chladirny ze 3 6dsti: ze stroje 
zimotvorn^ho, z chladiciho i!istroji a z pro- 
story chlazen^, vlastni to chladirny ti skla- 
diSte masa. Stroje zimotvorn^ (viz Chla- 
dici stroje) jsou rflzn^ch soustav, maji vSak 
zdsadu spolecnou, 2c upotfebnji k vytvofeni 
zimy Idtek snadno pfi mzk6 teplotS tekav^ch 
a tedy okoli sv^mu teplotu odnimajicich; 
jsou to hlavnS £pavek, kyselina uhli^itd a ky- 
selina sifi^itd, die cchoz upraveny jsou sou- 
stavy Lindeova, Pictetova a j. Slozcny jsou 
v2dy ze 3 6dsti: a) z odpafovace cili gcnerd- 
toru-refrigerdtoru, kde se zimotvornd teku- 
tina odpaf uje, b) z pf istroje, kde se pdry tyto 
jimaji a zhuStuji, absorbdtoru nebo komprcs- 
soru a c) z kondensdtoru, v nemi pdry ty se 
mSni opet v kapalinu pfcvdd^nou zp^t do 
odpafovace, by znovu zimu tvofila. Chladici 
i!istroji slou2i k pfcvddSni zimy od stroje 
zimotvorn^ho do prostory, jc2 se md chladiti. 
Jako prostfedi k tomuto pfenaseni zimy upo- 
tfebuje se nejvice soln^xh roztokfl, je2 snesou 
nizkou teplotu pod bodcm mrazu, ani2 pfi 
tom zamrzajf, a kter^ sc vcdou rourami do 
chladirny, jeji2 vzduch chladi se bud' pfimo 
o vyt^kajici mrazivj roztok aneb o roury, 
jimiz tento prot^kd a ku stroji zimotvornt-mu 
se vraci. Jsou t6i chladici listroji bez roztoku 
soln^ho, kde sc vzduch ochlazuje pfimo ve 
stroji zimotvorn6m a 2enc pfimo do chla- 



106 



Jatky. 



dirny. Vlastni chladirny, kde se maso uklddd, 
musi vyhov^ti t^mto hlavnim pozadavkfim: 

1. stSny, strop, podlahu, okna a dv^fe musi 
miti takov^, by ztrdta chladu by la co nejmenSi; 

2. musi b^ti opatfeny v^Sdky na maso v hojn^ 
mife a to tak, aby studen^ vzduch mohl se 
vscch stran k masu; 3. musi tvofiti jednu 
spole^nou prostoru, je2 se v menSi komory 
dSli svisl^mi stSnami ze ielezn^ho mh'iovi 
nebo drdt^n^ho pletiva. 

Die mistnich a obchodnich pom^rfl stavi 
se pfi ]-kdch tH tr2nice masnd pro prodej 
masa ve velk^m. Zafizeni jeji musi poskyto- 
vati dostatek pfchledu zbozi k prodej i roz- 
v6Sen6ho a volnost kommunikace pfi ob- 
chodu. Proto jest opatfena detnjmi v fadach 
uspofddan^mi v^i^ky na maso a Sirok^mi 
chodbami a prftjezdy. Osv^tleni musi miti 
CO nejlepSi, aviak proti pHm^ paprskflm slu- 
necnim budii vnitfni prostora trinice chra- 
n6na, by se udriola v stdl^m chladu. Co nej- 
bliisi spojcni trinice se strojni chladirnou 
jest iiceln6 a i^douci v z^jmu zdravotnim. 
Dostatedn^ po^et vah k vaieni masa do- 
plftuje vnitfni i!ipravu trinice. — S j-kami 
souvisi nSkdy t6i rflzn^ tovarny, jei spra- 
cuji hlavnS krev a Ifti kromS odpadkfl zvifc- 
cich, jako jsou pazncnty, St^tiny a j. Z krve 
vyrabi se albumin, z loje margarin a stearin, 
z paznehtft klih, §t£tiny se £isti a suSi k ilce- 
lAm prfimyslovj^m atd. Po strdnce zdravotni 
vSak maji b^ti ve§ker6 tyto zdvody tovdrni 
od jatek pf im^fenS vzdaleny a neb^ti s nimi 
pfimo spojcvy. 

Krom6 uveden]^ch staveb jatefnich jest 
d{ile2ito opatfcni vody, odvadeni splaskfl a 
osvStlovini um61<5. Voda pro jatky cerpd se 
ze studen k tomu ili^elu zalo2cnych parnimi 
ccrpadly do vodojemfl voddrny, odkud se 
potrubim po cel^m obvodu jatecnim rozvddi. 
Oby^ejnS jest vodovod pfipojen tH k vod- 
nimu potrubi m^stsk^mu a tim postarano 
o zalohu pro pf ipad nedostatku vody zc studni. 
Poriika vepf ovdho dobytkavyJaduje nezbytne 
dostatek vody tvrd^ a student k vyplachovdni 
zabit^ch vepfA, ku kter^mui dcelu se tei 
umdle chladi stroji zimotvornymi. Odvdd^ni 
spla§kA z jatek (z budov i z ulic) d£je se 
kameninov^m potrubim, vn6 i vnitf glasuro- 
vanym. Roury ty jsou poloieny pod dlaibou 
ve stcjnom^rn^ch sp^dcch a tvofi sit kanali- 
sadnf, jeji2 hlavni potrubi vedena jsou stfc- 
dcm Ulic a k nim pMpojeny jsou odbo^ky 
z budov. Otvory v dla2b^, jimii voda a splaSky 
do kanalisa^niho potrubi vt^kaji, jsou opatfcny 
mf i2emi a koSiky k zachyceni hrubiich ^astek, 
mastnot a p., jimii by mohla nastati zicpa, 
pak tH uzavirkami vodnimi ^sif6ny) proti 
vystupovani zdpachu z rour; kae toho tfcba, 
zfizeny jsou bud* z kameniny nebo ze zdiva 
vodotesn6 lumpy k usazovdni kalu (kaliSt^). 
Ze sit6 kanalisacni vcdou se Spinav^ vody 
do spoledn^ho sb^rade, tim to pak bud* pfimo 
do feky, md-li tato dostatek vody proudici, 
nebo se dfive cisti ve zvldStni 6istici sta- 
nici. To d^je se jednak mechanicky usazo- 
yinim kalu, jednak t^2 lu£ebn£ milenim spla- 



Skt s ml^kem vapenn^m a pod. — K uin€- 
16mu osv^tlovdni jatek upotfebuje se nej- 
vice plynu, v nov^ dob£ tii elektfiny; pro 
strojni chladirny a velk^ prostory hodi se 
nejl^pe sv^tlo elektrlck^. 

Budova pro sprdvu jatek a obydli pro zf i- 
zence jatecnf stavi se bli2 hlavniho vchodu. 

V rozsihl^ch ]-kdch, kde t^m^f po cel^ den 
se pracuje v pora2kach, licelno jest zfiditi 
t^2 mistnosti hostinsk^. Ulice mezi jcdnotli* 
v^mi budovami jatednimi jest nejl^pe opatf iti 
dlaibou, kterd v mistech £ast^mu zncci§t6nt 
podl^hajicich md b^i vodot^sn^, aby se dala 
snadno splachovati, anif by nedistota pro- 
sa^ovala pod dlaibu a tarn zahnivala. 

Ustfedni ]. velk^ch m^st jsou z pravidia 
spojeny s trhem dobytdfm, z n^hoi se za- 
sobuji a jeni tvofi nezbytnou jejich souddsC 
Jen tehd^ Ize odekdvati zdrav^ v^voj obchodu 
a iivnosti v obou t^chto zavodech ku pro- 
sp6chu z^bK>bovdni mista, Jsou-H trh a J. 

V pfim^fcnd souvislosti mezi sebou. V trhu 
dobytdim musi b^ti dostate^i velik^ prostory 
pro vSecky druhy dobytka do jatek pfihdn^- 
ndho, chivvy, triiStS a trinice, budova pro 
obchodniky (bursa) ve spojeni s hostinccm, 
budova pro sprdvu a obydh lifednikfi, rampa 
pfi kolejich 2elezni£nich k vykl^dcLni dobytka 
z vagonA, prostora se 2elezni£nimi kolejemi 
pro ciStdni a dcsinfckci vozfl. Celkov^ uspo- 
fdddni viech t£chto objektd mi, vyhov^ti po- 
2adavk£im snadn^ho pfihonu a odhonu do- 
bytka, voln^ kommunikace a obchodu v&bcc. 
Velikost pozemku triniho fidf se nejv^tSim 
dosavadnim pf ihonem dobytka, k jehol zdvoj- 
nasobeni v2dy pfi novdm trhu nutno miti 
zfetel a die toho pfisluSn6 plochy reservo- 
vati pro jeho rozSifeni; prfim^rn^ se pocitd 
na 1 obyvatele mista asi 0*3 m' plochy pro 
pozemek trini. Prodej a koup6 dobytka d^jc 
se bud V prostordch (ohraddch) nekrytych 
nebo kryt^ch a to bua otcvfen^ch nefaio za- 
vfenych; posledni jsou nejvyhodn£j§i, pon^- 
vadi chrani proti nehodam dasov^m, vyho- 
vujice pohodli nejlepe. 

Trinice a chivvy dasto se spojuji v jedno 
a d^li se jen die druhtk dobytka; pouze pro 
hov^zi dobytek doporuduje se z dflvodfl zdra- 
votnickych zfiditi chivvy a trinici co zcela 
samostatnd budovy, kdeito pro drobn^ do- 
bytek radno jest v2dycky ob^ spojiti pod 
spolednou stfechu za pfi£iaou ncsnadn^ho 
pfehdn^ni dobytka. V tr2nicich musi b^tt 
dobytek se vSech stran pfistupn;^, aby se dal 
snadnS ohl^dati. Dostatek ventilace, sv^tla 
a prostornost vflbcc jsou pfednimi po2adavky 
trinic, rovii^2 jako v^borni dla2ba co moind 
beze spar, d£istatek vody a fddnd kanalisacc 
jsou nezbytnou podminkou distoty, jaki se 

V nich stdle musi udr2ovati. Tr2nice na ho- 
v£zi dobytek jsou, jak ji2 fedeno, dvoji: 
bud* vyhracfnt^ ku prodej i dobytka anebo slouit 
mu zaroveft za staje. Prv^ zpflsob md stdni 
dobytka v fadach nejcasteii na pfi6 stfidav^ 
s chodbami uspofddand tax, aby ke zvifatdm 
CO mo2nd s obou stran byl voln^ pffstup; k va- 
zani jednotliv^^ch kusA zfizena zabradli nebo 



Jatnfk — Jatra. 



107 



knihy. Pod^i trinice vede jedcn stfedni neb 
i vice Sirok^'ch prAchod^i. fci slou2i ponejvice 
za shromaidist6 obchodnikfl; na pfihodnych 
mi'stech jsou vahy na dobytek. Na 1 kus hpv^zi 
pfipada I s chodbaaai 3"2— 5*5 m* vnitf. plochy 
trznicc. £)ruhy zpAsob, tr2nice kombinovan^ 
s chl^vcm, nema zabradli k vazani, n^bri 
zlaby pro krmcni a napajeni. Stani jsou uspo- 
fadana bud poddl ncbo napfid trinicc, avlak 
vidycky maji pfed ilaby (febfinaoii) chodby 
pro noseni krmiva« za stanim pak chodby 
pro prihon dobytka a pro obchodniky. Tyto 
•chlevov^ trinice« musi b^ti naleiiti opatfeny 
proti zim6f jinak v§ak plati o nich, co shora 
o trinicich uvcdcno; na dobytie pfipadi 

V nich (i s chodbami) prAm6rn6 6 — 7*5 m*. 
Ackoliv se timto zpusobcm uspoH stavba 
chl^vd CO zvlastnich budov, pfcce ma vadu 
oproti samostatnym trznicim, 2e ncposkytuje 
dosti pPehledu, tim m^*ne pak pohodli pro 
obchodniky. Trznice na drobn^ dobytek 
jsou zafizcny burf na vsecky jeho clruhy, ncbo 
jsou zbudovany pro vcpfe zvlastni a pro do- 
bytek skopov]^ s telaty iCi zvlastni stavby. 
Oboje jsou chodbami dclcny v pfihrady 11 az 
1*3 m vys. zabradlim zc dfcva ncbo ze zcleza, 
ano i zdenVm, pfistupne dvifky pro pfihon 
a odhon dobytka. Die druhu dobytka jsou pfi- 
hrady ty opatfeny pfimefenjmi ilaby a jcslemi , 
mcnsi oddelcni nci na 10 kusd se nevyhrazuji. 

V pficinS velikosti trznicc na drobnj dobytek 
plati pravidlo. pro tele 04 m*, ovci 0'25 m* 
bcz chodeb, 0*8 a 0*5 m* s chodbami ; pro vepfc 
0-5— 06 ni' bez chodeb, OS— I w* s chodbami. 
Na uhersk^ bagouny zfizuji se kryt(i sice, 
jinak vsak otcvfen^ pfihrady s 30 cm silnou 
vrstvou pisku na dlaib^, na I bagouna po- 
citaji sc 2 m* prostory ohrazcne. 

Bursa v trhu dobytcim jest pfimefcnS pro- 
storna dvorana jako shromaidiste obchodnikd 
pfed irhcm i po ndm; v primem spojcni s ni 
jest ^ada pokojikd, kancclafi to obchodnich 
jednatelfl (kommissionafd), casto i »niasna 
pokladnac, je2 obchodni styky a pomery zpro- 
stfedkujc. Bursa jest obyccjn^ zaroveA hostin- 
ccm neb t h6tclem; zkusenosti dokazaly jen 
prosp^'snost takov<^ho opatfeni. 

Doprava dobytka do jatek ncbo trhu d^je 
se v^tsinou po ieleznici vc zvlastnich k tomu 
Ocelu zafizcn^ch vagonech. S tim souvisi sta- 
nice dobyt^i v trhu ncbo J-kach, kde se 
dobytek bud skladd nebo naklada. K tomu 
cili jsou poloieny kolcjc, s nimi pak sou- 
being pfekladtSt6 61i rampa nad kolejni- 
cemi pfim^fenS vyv^Sena, by dobytek z voz£i 
snadno mohl se vyvdsti, k £cmu2 se s v^ho- 
dou pouiivi pomocn;^ch mfistkfl pfcnosnych 
ncbo pojezdn^ch. Pfi pfekladisti jest fada 
ohrad, do nich2 se dobytek uzavira za ucelem 
prohlidky zv6rol^kafsk^, po ktcr^ tcprve sc 
pfevadi nebo dopravujc do chl^vfl, trinic 
nebo pf imo do jatek. Dlsiiba i pf epaicm' tcchto 
ohrad musi b^ti tak provedeny, aby se daly 
snadno ncjen cistiti, ale i6i desinfikovati. 
K ciSt^ni a desinfekci vagonA icicznicnich 
zafizena jest samostatna stanice dcsinfekcni 
o jedn^ nebo vice kolcjich, jojichi plocha 



opatfcna jest f^dnou dlaibou. Pon^vadi se 
disti horkou vodou s poufitim sody, vapna 
net>o kysehny karbolovd, nal^zd se ve stanici 
t^to kotelna a vodarna, pak pfisluSna potrubi 
na vodu studenou i horkou. — K Opln^mu 
zafizeni trhu a jatek naleii konedn^ hnojiSt^, 
zachodv, konirny a boudy pro taind psy fez- 
nik^i; k nakoupcni rflzn^ch potfeb a nd6m 
k femeslu jateck^mu zafizuji se i pfislu§n^ 
krimky v trhu nebo J-kdch. 

Zevn^jdi i!iprava budov jatcdnich a cel- 
kov^ uspofadani md b^ti sv^razn6 a Ucclu 
pfim(;fen^. Jcdnoduchost a solidnost vnitf 
1 vn€ budov t^'chto vfdycky budc miti pfed- 
nost pfed nddherou a hlcdanosti, ktcrou se 
stavt>a a tim i poplatky a maso zdraiuji. — 
Stave bni ndklad jatek fidi sc jejich roz- 
sahem a zafizenim a die velkcl'ho prfimeru 
provedcn^ch jii cetn^ch jatek ilstfedntch pfi- 
pada naA za kaid^ho obyvatcle mdsta 4—6 zl., 
kde jsou strojni chladirny a2 10 zl. — K po- 
znani povSechn^ho zafizeni i!kstfcdnich jatek 
a trhu dobyt^'ho pfipojeny jsou polohopi.^-n^ 
planky iatek a trhu v Praze a Berlin^. dV<r. 

Jatnik viz Jato. 

Jatp (pAv. hejno) naz^valo se na CcrncS 
Hofe bratrstvo ^itajici vice nei 50 puSck» 
mu2A, ktefi die toho sluli jatnici. 

J4tra (lat. hepat\ jecur) jsou nejv^tii 21a- 
zou obratlovcfl a obdobn^m zpfksobem i ostut- 
nich v^'Se organ isovanjch iivocichd. U clo- 
veka jsou umist^na v dutin£ biiini pfmio 
pod branici, zabirajice cc\€ prave a ^astcdn6 
1 lev^ hypochondrium. Podobaji sc pfibh2n6 
tf ibok6 p'yramidS s otupenym vrcholem, jen2 
se vkladd do klenby brdnidn^; proto Ize na 
nich celkem rozeznavati horni a dolni plochu, 
kraj pfcdni, prav^ a zadni. Pokud se iknc 
rozm^rfi, dosahuje pfi^n^ pr£imC'r 30 cm^ po- 
dding z pfcdu na zad 20 cm a prflm^rnd vah.i 
u dosp^lt^ho muie 1*5—2 kf[ die toho, va2i-li 
se dstroj krevnaty nebo bez krvc; barvy 
jsou J. dervenohnedd. Horni plocha jest hladka» 
konvexni a rozdelcna zav6sn^m vazemja- 
ternim (iigamentum suspensonum hepatis) na 
vetSi lalok prav^ {lobus dexter) a mcnsi 
lalok lev]^ [lobus sinister), jeni je t^i tend 
neili prav]f'. pfcsahuje na stranu levou a 
kryje castccne ialudek; tento lalok naMzd se 

V t. zv. d&lku srde^nim dili ialudc^nim pod 
me^ikovitjm nasadcem kosti hrudni, doty- 
kaje se tu pfedni stSny bfisni. Dolni plocha 
je velmi nerovna a styka se s vetsinou bfiS- 
nich iltrob. Pfedevsim sc tu rozeznavaji tfi 
brdzdy, ve kteri^ch leva podelna brazda 
(sulcus longitudinalis simster) je nejznacnejSi. 

V pfednim oddilu jejim naleza se obly vaz 
jaterni {lig, teres hepatis), jcnz je zbytkem 
2ily pupc^ni z doby plodov^; v zadnim od- 
dilu naleza se vaz 2iln]^, totii zaSla spojka 
filna (ductus venosus Arrantii), ktera ma pro 
krevni ob^h plodov^ zvldstni v^znam. Pravd 
pod^lnd brdzda {sulcus longitudinalis dex^ 
ter) jc v pfedu zabrana zlucnikem a v zadu 
dolni zilou dutou, mezi • ob^ma oddily pak se 
pne pravidelnS mal^ lalok jaterni zv. hrbol 
ohonaty (tuber culum caudatum). Pficna 



108 



Jatra. 



brdzda {sulcus transversus) naz^va se zkrdtka 
t6i vchodem jaternim (porta hepatis), nc- 
bo( tudy vchdzi do jater if la vrdtnice s tep- 
nou jaterni a pletenfemi ncrvov^mi, vychdzeji 
pak v^vody 21u£ni\ zcjm^na 21ucovod jatemi . 
spolu 8 t^mito cevnat^i v!istroji a nervy pro- 
stupuji tudy do jater t^2 hojn(i obaly vazi- 
vov6 {capsula GUssoni). T6mito brazaami je 
rozd^lena dolnf plocha jaterni na zvleLStni la- 
loky. Lev J lalok {lobus sinister) kryje vfet- 
Sinou ialudek a nSkdy se dot^ki i sleziny; 
shoduje se s lev^m lalokem na horni strand 
jater, kdcito mohutnSjSi oddil, odpovidajici 
prav6mu laloku die hornf plochy jaterni, jest 
rozdSlen ve tfi ^dsti, totii v lalok dtver- 
cov]^ £i pfedni (lobus quadratus sive an- 
terior), jen2 se pf ikladd k vrdtnikov^ iisti 
ialudku, lalok zadni (lobus posterior £ili 
Sptgelii), jeho2 hrbol bradavkov^ (tuberculum 
papillare) klade se na t. zv. menSi pfedst^ru 

V menSim oblouku ialudkov^m, kdeito hrbol 
ohonat^ (tuberc. caudatum) se pfiklddcl na 
horni pHdnou £ds( d vandctniku ; tf eti nejmo- 
hutnejli oddil jeprav^ lalok (lobus dexter) 

V u2§im smyslu, jen2 zabird prav^ hypochon- 
drium a st^kd se s prav^m ohybem tlustdho 
stfeva, pravou Icdvinou a nadledvinkou. Zmi- 
x\hn€ brizdy jaterni, jei podminfiny jsou pf e- 
devSim cevnimi litvary, b^vaji u ruzn^ch tfid 
obratlovcfl nestejnou m^rou vyvinuty, pod- 
mi Auj ice tak v^§i nebo mensi lalo6natost 
jater. — Pfedni kraj jatemi je ostr^ a sho- 
duje se pfibliinS s kraji dolnich tXyf 2eber 
po prav^ strand; od pfedniho konce 9. iebra 
pfesahuje pfes nadbfiSek na stranu levou 
k pfednimu konci 8. 2ebra a ztraci se tu 

V lev^ slabin6. Tup^m zadnim krajem pfi- 
kladaji se J. na zadni svah branice a pak 
hlavnS na dolni dil patefe hrudni (10. a 11. 
obratel), velk6 c^vy trupov^ a jicen; v mi- 
stech t^chto nal6za se v zadnim kraji znadn^ 
vykrojek patefni (incisura vertebralis) a 
obycejnfi n^kolik otvorfl, kudy fily jaterni 
se dsti do dolni 2ily dut^. Prav^ kraj jaterni 
jest vlastn^ pokra^ovdnim zadniho a rovnH 
tak mohutn^. Hmota jaterni md barvu derve- 
nohn&dou a skldda se z velmi drobn^^ch, po- 
dlouhl^ch a mnohostrann^ch lalflckfl ja- 
ternich (lobuli hepatis), jei se na prftfezech 
objevuji jako zvlastni ostrfivky t^snS vedle 
sebe sefadfin^; die stavu krve v cevich ja- 
ternich mivaji n€kdy tmavsi stfed, jindy 
obvod. V ose kaid^ho lalfldku vznikaji ko- 
feny iil jaternich (vena centralis lobuli it. tn- 
tralobularis), sbirajice se pak ve vetSi vdtve 
iiln^. kdeito rozhrani jednotlivi^ch lalflckfl 
tvofi rozvfetveni iily vrdtnice (venae interlo- 
bulares) s konccnymi vStvemi tepny jaterni; 
v chorobn^ch stavech, kdy zvla5t6 vazivo 
pouzdra Glissonsk^ho vybujt, jsou hranice 
jednotliv^ch laifickfl ovSem daleko ur^itSjsi 
neili za stavu normalniho. Kofeny vyvodfl 
jaternich (ductus bihan'i) sbiraji se zcela sa- 
mostatn£ mezi lalflcky. 

Jakoito ncjkrevnatcjSi listroj tSlcsn^ jsou 
J opatfena velmi mnohymi cevami. Pro likony 
jaterni jest nejvjznadnejsi vrdtnice (veua 



portae), mocnd 2ila« je2 vznikd spojenfxn iil 
ze ialudku, tenkdho i tlust^ho stfeva, sli- 
nivky bfiSni (pankreas) a sleziny vychdzejicich; 
V ph'6n6 brdzdfi vstupuje do jater a rozv^t- 
vuje se tu zvldStnim zpflsobem, jsouc pro- 
vdzena hojn^m obalem vazivov^m {capsula 
GlissoniV vfitvemi divov^mi, miznicemi a drob- 
n^i ilazkami miznimi. Tepna jaterni (ar- 
teria hepatica) odbodujc ze spole£n^ho utrob- 
niho kmenc tepnov^ho (tripus Hailerf) a jeji 
v^tve rozd61uji se die vfetvf vritnicov^ch. 
Rozm^ry tepny v pom^ru k rozm^rdm vrat- 
nicov]^m jsou pom^rn^ maM, tak 2e ji2 z t^to 
okoln'osti Ize seznati, 2e krev tepnova urcena 
jest asi pfedevSim pro v^iivu hmoty jatemi, 
kdc2to 2ilnd krev vrdtnicovd slouii specifi- 
ckjm lidel&m jaternim, zeim^na k pKpravS 
21u^i. Vlastni 2ily jaterni (venae hepaticaeV 
jei odvddfeji z jater krev vratnou nebo iil- 
nou, opouSt^ji J. na zadnim, tup^m kraji, 
vl^vajice se tu pfimo do dut^ iily vystupu- 
jici. Pozorujeme tudii u jater vzhiedem kji- 
n^m ilaznat;^m tistrojfim dvoji tichylku pH 
kfevnich cevdch, totii, ie iily opouSt&ji listroj 
na jin^m mist£, neili kde vstupovaly do n^ho 
c6vy pfivodn^, a pak ie pfivodn^iiii cevami 
jsou nejenom tepna, n^bri i mociia 2ila vrdt- 
nice. Miznice zachovdvaji dvoji sm€r: s horni 
£dsti sbiraji se hlavnS do meziplici, z dolni 
provdzeji krevni c6vy k utrobnimu kofenu 
mizovodu hrudniho. Civy vstupujf do jater 
hlavnS podle tepny tvofice zvldStni pleteft 
jaterni (plexus hepaticus), jei odbo^uje z ple- 
ten6 utrobni; hlavni soucdsf pleten6 jaterni 
jest p{ivodu sympathick^ho a jen men§i dil 
pochazi z £ivu bludiv^ho (nervus vagus) a 
z £ivA meziicbemich. 

ZvldStnim chovdnim vyzna^uji se ilu^o- 
vody. NejpatrnfjSim iStvarem je miSek ilu- 
iov^ (cystis felea 6. vesicula biliaris), do 
n^hoi se hromadi ilu£ z jater v obdobich, 
kdy ji k trdveni neni potfebi, avSak ilaznat^ 
st^ny miSku dovedou t^2 samy odm^iiovati 
sCavu 21u£ni. Misek 2lu6ni b\\ 21u£nik md po- 
dobu hruSkovitou, klade se do pfedniho 
konce prav^ brdzdy jaterni tak, 2e rozSifen^ 
dno misku pondkud pfeinivd ostr^ kraj ja- 
terni a dot^kd se pfedni stSny bfiSni v lihlu, 
kter^ je na povrchu bfiSnim patrn^ mezi 
krajem pfimdho svalu bfiSniho a dolnim kra- 
jem 9. chrustavky 2eberni. V Jvod miSkov^ 
(ductus cysticus) spojuje se s v^vodcm ja- 
ternim (ductus hepaticus) vcspolednj21u- 
^ovod (ductus choledochus), kterf se iSsti do 
sestupujici ^dsti dvandctniku (duodenum). Prfl- 
chod ten ozna^uje se uvnitf fasami slizni^- 
n^mi, zvldStnim zpflsobem upravenymi. jei 
dovedou zejm^na znesnadniti prostup iluc- 
nich kam^nkft. 

Pro mohutnost a krevnatost by la J. jj^ 
starovSk^m Idkaffim a pfirodozpytcAm na- 
padna, prodei se stala pfedmStem ilvah fi)o- 
sofickych a l^kafsk^ch. Pro krevnatost byla 
povaiovdna za nejddleiit6j§i listroj t^lesn^ a 
za stfed i!ikond slouiicich k zachovdni iivota, 
pro ilui pak byly dkony jater velmi zahjr 
spojovdny s pochody zaiivacimi a mnoh^i 



Jatra. 



109 



pochody duievniml; humordini theorie sta- 
r^ch feekfi o krvi a iluci pak se udricly od 
t6 doby dlouho do nov^ho v£ku v Idkaf- 
sk^ch svst^mech vddeck^ch a ohlas jejich 
shieddv^e dodnes v l^kafstvi poput^nim. 
Pozd^ji bylo pHhliieno vice k mechanick^mu 
lidinu hmoty jatemi a J. povaiovdna byla, 
zejm^na ve stfedov^ku, za nejdAlciitdjSi t!istroj 
zahfivajici ialudek a pfivozujici takto sprAvni 
triveni, je2 poklddano bylo za pouh^ vafeni 
hmot pozit^ch. Die f eck^ho l^kaf stvi a hlavni 
die Galena byla ]. neidfllciitdjSim zdrojem 
krve, a odtud odvozovan t^z pftvod tftlesnych 
2il jakoito hlavnich cev t^lesn^ch. Ndzor ten 
pak se udrfel v pln6 platnosti a2 do XVI. st. 
a teprve z po£. XVII. stol. byl zvrdccn ob- 
jevenim skute£n6ho obShu krevniho. Od t£ch 
dob se t6i po^inau spravn£jSi nazory o i!iko- 
nech jatemich. Pokud se tkne nejdfllelit^jiich, 
sluSi uv^ti, 2e v prv6 fad6 prod^ldvi tu 
krev zm^ny velmi podstatn^, tak 2e star^ 
nazor, ie jsou ]. ilazou krevnf, riBbfvA i v mo- 
demi dob£ jist6 oprdvnSnosti (srv. Krev). 
S hacmatopoetickou funkci jater souvisi IH 
antitoxick^ v^znam jejich, projevuiki se ru- 
§enim Skodlivin, hlavnS bakterielniho p&- 
vodu. Nejpatrnijsi odm^Sek jater je 21uc a 
tak nab^vaji ]. velk^ho v;^znamu pro spravn^ 
traveni. Mimo to pf ipravuje setu glykogen 
a ]. sama maji velmi znacn^ vliv na pfipravu 
tuku a modoviny, ovScm nejsou pochody tyto 
podrobni a pfcsn6 znimy. Pro v§ecky tyto 
t&kony je zajist^ oprdvnSn ndzor, 2e j. jsou 
analogick^m listrojem se slezinou a shniv- 
kou bhSni zdroveft, jc2 uloieny jsou vice na 
lev^ a zadni stran6 za2ivadel» kdcito J. za- 
biraji celkem stranu pravou a pFcdni. Ana- 
logick^ nebo i homologick^ listroje jaterni 
.n^u^zime u vScch tfid iivo^iSn^ch ve spo- 
jeni s pdsmcm zaiivacim; poclrobn6 jejich 
vypsdni naldzd se pfi lideni phsluSn^ch druhft 
nebo tf id. Sr^, 

Nexnoci jater. Sloiiti soustava krevni, 
cetn^ a dAleiit^ funkce i anatomick^ styk 
jater s mnoh^mi orgdny dutiny bfiSni vy- 
svitluji ndm casti onemocn^ni listroji toho. 
'Poznani nemoci jater jest £asem snadn^, jindy 
alevyiaduje vcsker^ho dia^ostick^ho urou; 
to( zavif^uje skryta poloha jater, chrinftn^ch 
brdnici a dolnimi 2cbry. Pom^Slime na one- 
mocn^ni jater, Jsou-li zvStScna neb umenSena, 
hmatni cast jich tuha a bolestivi, povrchu 
nerovn^ho a nadorovit^ho; ze samovoln^ch 
bolesti V krajini^ jatemi; ze 21outenky; z ob- 
tiii triveni; ze zv^tScni sleziny; z pathologi- 
ck^ch prom^n mo^i; z vodnatelnosti bfisni; 
z horedky a posl^z ze seSlosti t^lcsn^. Uvc- 
den^ pfiznaky spolduji se rozmanit^^m zpA- 
sobem a souhrn jejich budi obraz, podle 
kter^ho diagnosu scstrojiti mflicme. 

Klinick^ zajem uiA vrozend pfesmek- 
nutf jater do levd poloviny bfisni. J. Ic2i 
V krajin^ slczinn^, slczina se nal6zd na mistc 
jater. Casto s pfesmeknutim jater sloudcno 
byva i pfeSinutf srdce do prav6 poloviny 
hnidnf. J. bloudivi {hepar mi gram) shle- 
davame pfi ncobvykW d^lce a protafeni z4- 



vdsn^ch vatfi jaternich: jev ten nenf pfilii 
dast^ a pfisluSi skorem v^hradn^ 2endm. J. 
sestoupi hluboko do dutiny bfiSni, tak ie 
klenuti £dsC jejich pod obloukcm icbcrnim 
spodivd; jsou ndpadnS pohybliva v kaidt^m 
sm6ru, snadno poSinuta b^ti mohou do pfi- 
rozen^ polohy, aby op£t klcsala, kdy tlak 
pfestavd. Jev ten b^va slouden s fadou ner- 
vosnich pfiznakfl, neni ncbezpedn^, stivd se- 
jim ale pfi stodeni vazfl zdv^sn^ch Kolcm osy; 
tehdy snadno se druii zin^t pobfidnice. Ca- 
st6j§im pathologick^m jevem jsou J. jnSro- 
vaci, vyskytujici se t6ni6f vyhradn^ u 2en. 
T&n^ sevfcni dolni ddsti hrudniku pasy a 
Snftrovadly budi sniicni jater, tehdy ale r^ha 
inSrovaci povstati nemusi. Jcstli v§ak J. jii! 
dfive sni2ena byla a ilcinkuje-li tlak sevfe- 
nim na vystouplou tist jejich dlouho, pak 
r^ha Sn^rovaci nczbytn6 vzniknouti must. 

Trval^ drd2d6ni povrchu jaterniho zpfiso- 
buje nad to zdn^t peritonedlniho povlaku, 
ktery do jist^ hloubky se §if e vznik Sndro- 
vaci r^hy usnadAujc. Na J-rdch dnfirovacich 
mfl2eme pfidn^ pruhovit^ zdfez vyhmatati 
i stanovime velkou pohyblivost iisti jater,. 
kterd pod Sn^rovaci ryhou se nal^zd. 

Z chorob ziskan^ch n^kterd maji toliko 
anatomick^ zdjcm — tak pravi hypertrofie 
a hyper p las ie, je2 pfi liplavici, leukaemia 
a pseudoleukacmii pozorovdna b^vd. Tehdy 
shledavame zbujeni i zvStSeni bun^k jater- 
nich. Pfi leukaemii a pseudoleukaemii obraa 
prav^ hyperplasie se zastira dilem pro infiU 
traci leukocytA do vaziva nitrojaterniho, di-^ 
1cm pro novotvofeni se adenoidni tkani. 
Zpravidla mivd zvetSeni jater jinou pfidinu;. 
buAka a cdvy jatemi se infiltrovaly patho- 
logick^mi hmotami : tukem, {>igrmentem a amy- 
loidem, nebo be2i o staveni se krve a 2luci» 
nidory, zbujeni pojiva atd. 

Pov'Sechnd atrofie jater jest projevem ma-^ 
rasmu, inanice a kachektick^ho stavu ; distcdna 
vznikd V okoU jatemich nadorfl a nSkdy se 
zjevuje pfi tlaku, kter^ ze souscdicich orgin&. 
vychdzi. Rokitansk^ zaznamenal zvlaStni druh 
celkov6 atrofie jaterni: dervenou atrofii, 
hlasici se umenSen^m objemem jaternim,- 
tuhosti a dervcnohned^m zbarvenim tkanS: 
bujiky jaterni b^vaji mal^ a bohaty na pig- 
ment. Jsouc vzdcn^m zjevem vyskytuje se^ 
nejspiS u choromysln^ch, pfi pcptick^m vfedu ' 
arakovind 2aludccm. Diagnosajeji nenimo2na. 
Podruzna atrofie iatcr vzmkd pfi trvaMm 
pfekrveni jater, vlckldm zdn^tu vmezefendho* 
pojiva a pouzdra jaterniho. — Pfekrveni 
jater jest cast^ a snadno pochopitelnd, nel> 
ob6hu krevniho v l-rach i!i£astni se dv6 sou- 
stavy pfivodiv^ (arterielni a vrdtnicovi) a. 
jcdn'a odvodiva (venosni). Arterielni pfekrveni 
pozorujcme pfi drazech a zran^ni, pfi prud- 
k^m a vlckl(^m zan^tu jater, malarick^ infekci;. 
staveni se krve v soustav6 vratnicov6 pfi 
vlekl^ch zdnfitcch jatemich, nepfim6fen6 2i- 
votosprdv^, alkoholismu, malarick^ infekci a. 
liplavici cukrov^; venosni hyperaemie jest 
obvykl]^m zjevem pfi onemocnSni srdce, ro- 
zedmd a chronick^ch katarrhech plicnich,.. 



110 



Jatra. 



stla^enl dutd lily atd. Arterielni h3^eraemie 
sotva budt ndpadndjSi pffznaky; na nejv^S 
bolest, tlak a poclt napjetf v krajin6 jaterni; 
staveni sc krve v soustav6 vrdtnicov^, zv^t- 
i^enf a cidivost jater, pfiznaky dyspeptick^, 
nziloutV} kolorit, zna^ndjSi vyme$ovini ky- 
seliny mo£ov6 a staveni se krve v pfivocii- 
v;^ch iilich portdlnich. Staveni se krve ve 
venosnf soustavS pozndno b^vd ze zvStSeni 
jater, kter^ v t^ mife se vzmdhi, ve kterd 
venosni hyperaemie vzrflstd; bolest, tlak a 
oepfijemn^ pocity v nadbf iSku, 6asera patrn6 
tepini jater, i&kazy porufen^ho tr^ent, 21 ou- 
tenka, vodnatelnost dutiny bf i§ni jsou dalSimi 
pfiznaky. JeIiko2 staveni se krve i v jin^ch 
orgdnech trvd, pfidruiuji se dalSi zievy: ka- 
tarrhy prfiduSek a t!istroji zaiivaciho, albu- 
minurie, jpovScchnd vodnatelnost, cyanosa, 
duSnost. Trvd-li venosni p^ckrveni jater dlou- 
ho, ]. se uraenSuji a pro hyperplasii vmezefe- 
n6ho pojiva nab^vaji zmit^ho vzezfeni. 

Vzdcny nejsou zdn6ty jater. Zan^t dasem do- 
t^kd se jen peritoncdlniho pouzdra jaterniho 
a zvdn jest perihepatitis. Pozorovdn b^vd 
po ilirazech na krajinu jaterni (£dste£n^ zdnStj, 
pfi pov§echn6m zdn^tu pobfiSnicc, ale tak6 
pfi zdnStu souscdicich organd (picurv, 2a- 
ludka, slep^ho stfeva atd.), pM hnisavem zd- 
n£tu jater a 21u^ovodfl, rakovinS a chronick^m 
zdnctu jater. Rdz onemocn^ni prvotniho pfi- 
ndSi s sebou bud zdn^t prudk^ (vldkninov^, 
hnisav^, jichov^) nebo vlekl^. tinisav^ zdnit 
hidsi se tfcsavKOU a horeckou, prudkou bo- 
lesti V krajinS jaterni, duSnosti, dyspepti- 
ck^mi jevy, ftkytavkou, vzrAstdnim zvuku 
prazdndho nad J-mi — 21outenkou atd. ; po- 
zndni je snadnijsi, kdy ku popsanj^m zievAm 
se dru2{ pfiznaky zdnitu pobfiini^n^ho. — 
Vlekl^ zdn£t pozndvdrae z bolestivosti a citli- 
vosti v krajin£ jaterni, ze tfecich delestfi nad 
J-mi a s nepohyblivosti iater pfi pohybech 
dychacich. Ndslcdkem vfdkninov^ho a vlek- 
l^ho zdn6tu obalu jaterniho b^vd srflstdni 
jater s brdnici; hnisav^ zdn^t se provali do 
vaku pohrudni6n6ho, do plic, dutiny bf iini atd. 

Zdn^ty jater jsou rozroanity a slJUii rozeznd- 
vati zdn^t du2ninov^ (hepatitis parenchr^ 
matofa) a zdn6t vmezeren^ {hepatitis in- 
terstitialis). Posledni jest dilem prndk]^ a hni- 
sav^, dilem vlekl^ a bujiv^. Prudk^ paren- 
chymatosni zdn6t jater jest povScchn^ a zndm 

!>od jm^ncm prudk^ 21ut^ atrofie jater 
Atrovhi^t hepatis flava acuta), jeliko2 prflb^h 
jeho jest boufliv^. — Zdni^t vznikajici zajist^ 
infckci, jcji2 povaha dosud objasn^na neni, 
vyskytuje se s pfevahou u 2en tShotn^ch a 
V pucrpcrium; jinak mmuti se zdn^u pod- 
poruji alkoholismus a spatn^ hygienlckd po- 
mSry. Nejd(llc2itfij5ira anatomirk^m zjevem 
jest hynuti buAky jaterni a podru2n^ zan^t 
pojiva jaterniho a podle toho se utvdfeji 
pfiznaky. Prflb^h 21ut^ atrofie jater St^pi se 
ve dv6 obdobi; v prv^m se vyskytuji pfi- 
znaky dyspepti ck^ a 21outenka, vc druh^m 
t£2k^ cclkov^ a nervosni jevy. PrvSjii trvaii 
6—10 dnft, druh^ 3—4 dny. S celkovj^mt pfi- 
znaky dostavuje sc horedka, slab^ puis, krvd- 



ceni ze stfeva, nosu, ledvin, povSechnd skle- 
slost ajako dflleiit^ fysikdlnijeyv postapn6 
ub^vdni jaterniho obiemu a nadufeni sleziny; 
mo£ chovd jako zvldStnf komponenty leucin 
a tyrosin; 2lu£niho barviva v mo^i test pfes 
to, 2e 21outenka zna(nd jest, jen mdio, za to 
stolice chovaji velk6 mno2stvi 21uciva. ~ PrA- 
b6h choroby jest v ka2d^m pfipad6 bezna- 
dSjn^ — nemocni po pfedchozich deliriich 
upaaaji v hlubok^ koina. 

Prudk^ (hnisav^) zdn6t pojiva jater- 
niho vede ku vzniku hlizy. Cast^ v krajindch 
tropick^ch, jest u nds vzdcn]^m jevem a pod- 
minSn mfekci stafylokokkfi a screptokokkA ; 
pfidinami jeho jsou zranfini jater« ialude^ni 
do jater se pro2irajici vfed, hnisavj^ zdn6t 
2lu£niku a 21u6ovodd, vfednatf zdn^t nitro- 
bldny srdedni, hnisavj^ zdn^t vrdtnicov^ 2ily. 
Hliza jaterni pfivodena b^i mfi2e tak^ za- 
plavenim infekciosnich prvkA z onemocn£l^ch 
orgdnfl, kter^ prostfednictvim 2ily vnitnicov6 
s J-mi V bli2§im spojeni jsou. Proto pozoro- 
vdna b^vd pfi dysenterii, zan6tu slcp^ho stfeva, 
vfedech stfevnich a konc^nikov^ch, zdnctu 
pobfi^nice, u novorozencd pfi hnisavem zd- 
nctu pupku; pffle2itostn6 se dostavuje i pfi 
randch povrchnich. Hnisav^ zdn£t neni po- 
vSechn^, n^br2 omezen^; po smrti nal^z^nc 
jednu nebo vice hliz rozmanit^ vehkosti; Ca- 
sern ohromnd hliza zaujimd cel^ lalok jaterni. 
prav^ neb lev^. — Diagnosa jest dasem snadnd. 
ale casern ncmo2nd ; f idi sc to pf i^inou, vcl - 
kosti hlizy i rozmanit^mi komplikacemi. Z pfi- 
znakfl uvedeny budtc2: bolest a nepfijemn<5 
pocity V krajini jaterni; gastrtck6 jevy, ilou- 
tenka, zv^tSeni jatcr, tfeci Selesty, pfi po- 
vrchnich hlizdch temnd fluktuace, hore^ka, 
£ast6 tfesavky. Hliza sidlici povrchn^ prA- 
b^hem doby se provali do va^u pohrudnid- 
n6ho, do pfic, na venek skrze st^ny bfiSni, 
do dutiny bfiSni atd. Mistni t celkovd pfi- 
znaky, jaKo2 i dalSi osudy hlizy kombinujt se 
V ncjrozmanit^jiim pomeru a Ize sotva cel- 
kov^ obraz uspokojiv6 vyli(^iti. Pfedpov^d 
hnisavdho zdnctu jater jest v ka2d^m pfi- 
pad£ zld. 

Vlekl^ zdnity vmezcfen^ho pojiva ja- 
terniho (hepatitis interstitial is chronica) jsou 
prudk^ch nepom^rn^ dast^jii. Aetiologte, pr A- 
b£h i anatornick^ ndlez vy2aduji, abycnom 
zdnSty ty tfidili. V ndktcr^ch pfipadcch vedc 
k ndpadn^mu smr§t£ni jater — t. zv. atro- 
ficka cirrhosa jatcr, ji2 byl La€nnoc prv}^ 
mistm£ popsal; v jin^ch pfipadcch J. na- 
b^vaji pro bujeni pojiva neobydejn^ch roz- 
m€rA — t. zv. cirrhosa hypcrtroficka. 
Soudi se, 2e v prv^m pfipad6 zdndt se ubird 
z pojiva, kterd v&t§i v6tve 2ily vrdtnicov6 
objimd a na samd pcriferii jaterniho lal&^ku 
pfestdvd (sclerosis hepatis multilobularis^ extra- 
lobuiaris a annularis)', v druh^m pfipad^ zd- 
n£t po£ind v nitru lalfi^kov^m a v pojivu, 
kter^ ka2d^ jednotliv^ lalfi^ek objimd: odtud 
ndzev sclerosis monolobularis, infra- a extra- 
lobuiaris. V tfetim pfipad6 zdn^t se zaklddd 
na staveni 21u6i v soustave 21u£ov^: cirrhosis 
biliaris, jindy na staveni sc krve v soustavC 



Jitra. 



Ill 



vcnosni: cirrhosis cardiaca, a posl^ze zndme 
zin&ty zavin6n^ pHjici jaternf sclerosis Hepatis 
syphilitica. 

Atrofickd cirrhosa jater hiisi se t£mito 
ktassick^mi pfiznaky: n^padn^m umenSenim 
jatcr, zrngniin jich povrchu; vodnatelnosti 
bfiinf, v^pomocn^m oMhem krevnim, hae- 
morrhagiemi z rozmanit^ch listroji, nddorem 
sleziny, dyspeptick^mi jevy a dasem ilouten- 
kou. PrAbi&h jest nepHzniv^, nemoc trvd asi 
15 iii6sicA. — Cirrhosa hyp^ertrofickd 
usouzena b^vi z nipadndho zv6ticQ{ jater, 
jci mail hladk^ nebo jemnozrnit^ povrch, 
z velk^ho nddoni sleziny, ze 2loutenky. Vod- 
natclnost bficha a kollaterdlnf ob6h b^vaji 
postrddiny, krvdcenf jest h'dk^m Akazem. 
2ivot obstoji 2—8 let. — fiilidrni cirrhosa 
vyvfjt se po zatvofeni lludovodfl kam^nketn, 
jizvou nebo novotvarem. J. b^vaji mimft 
zv6tSena, povrch jejich drobnozrnny, hyper- 
plastick^ pojivo objimd prst^nkove lald^ek 
a vnikd do jeho nitra. Klinick^mi pfiznaky 
jsou: chronick^ ikterus, nifm6 zv^tieni jater « 
skrovn^ ascites a n^dor sicziny. Poznini 
formy t6 nen( snadn^ a vMinou jen uvdie- 
nim pfiiiny molnd. 

Vlekl^ vmezefen]^ zinSt pfiyod6n^ 
pfijici mi, n6ktcr6 zvlditnosti; nenf po- 
vJ .'chn^ jako pf i pfedeSl^ch formdch, n^bri 
k ohraniden^m okr§lkAm poutdn. V^chodi- 
5t^ni zin6tu jest syfilitick^ novotvar (hliva), 
ktcr^ dilem se rozpadavi, dflem tvofenim 
novc^ho pojiva se hoji. Proto na mtst6 hlivy 
zb^vd posf^ze hlubokd pruhovd nebo hvd- 
zdovi jizva, ze kter^ pruhy vazivovd hluboko 
do tkani zanikaii. Ieliko2 hliv vice b^d, yy- 
chizi na jevo, 2e J. hluboce zbrizdSnd laloc- 
nat^ho vzhledu nab^vaji, se umenSuji a za- 
kulacuji. To( ndlez, iak^ pfislu$i ndkazc zf- 
Bkan6. Pathologic ale zna zin^ty zavinSn^ 
pHjici zddd^nou: ty na rozdil oa pHjice zf- 
skan^ jsou povSechny. D£ti se zan^ty t6mi 
rodi se rortvy nebo sihy po porodu zmiraji, 
coi pro dfllczit^ v^znam jater se samo vy- 
rozumfvd. PHjice jatcr b^vd jen st^ii po- 
znana; nebo pfiznaky mnoh^: bolest jaterni, 
pinost a tiha v krajin6 jaterni, nemaji velk^ho 
dosahu, spiie lalocnatf a hrbolov^ tvar jater, 
hmatnd hlabok^ brdzdy na okraji, tfeci $e- 
Icsty V sousedstvi dolnich icber, vodnatel- 
nost bf iSni, seSlost t^lesnd a nad tyto ilkazy 
pKjicn^ jevy vjini^ch orgdnech, pfi nejmen- 
\\m doznini synlitick^ nakazy. PHibjh cho- 
roby jest vleklj^ a zanit jen zfidka bczpro- 
stfedne ohroiuje livot. 

Tudnatost a takovd zvrhlost jater 
neni vzdcnym zjevem. Jist^ mnoistvi tuku 
shleddvdme tak^ ve zdrav^ch J-rdch a mo2no 
tudii jrn st^i naznaditi hranici, pfi kter^ tu- 
kovd infil trace jater po^fnd. Tuk hromadi se 
V bu^ce jatcm! ve forrn^ kapek. Jc Ihostejno, 
b£ii-li jen o prost^ ukldddni tuku, nebo tvo- 
fenf se tuku ndslcdkem degenerace jatcmi 
bufiky. Oba stavy, jakkoli rozdilnd podstatou a 
dosahem, nelze anatomicky od sebe liSiti ; my 
je pozndvdme to.iko po aetiologick^ strdnce. 
Tukovd infiltrace jater jest £asta, zvU§C u 2en ; 



sedav^ 2ivot ji podporuje, ddle strava bohatd 
na tuk a uhlohydrdty, nemim^ po2itck alko- 
holu. Tukovd degencrace buAky jaterni se 
vyskytuje v zdp6ti infek^^nich a celkov^ch 
chorob, pfi tuberkulose a rakovin^, mnoh^ch 
otravdch (fosforem), po ztrdtdch krve, pfi 
chlorose, n£kdy i pfi onemocnSni jater. Oba 
stavy nebudi valn^ch pfiznakfi: J. jsou velkd. 
hladkd, m^kkd, nebolestiva; trdveni v^tSinou 
poru2eno, stolice bled^ a achoHck^; ^asty 
b^vaji prfljmy. Nemocni b^vaji bledi a maji 
pastdsni vzezfenf. 

VMi dosah ne2U tu6iatost mdamyloidnf 
zvrhlost jater, zaklddajicf se na uklddani 
zvldStni bilkovinnis hmoty ve st^ndch jaternich 
kapillarii i v6tlich cev. Prve ne2 k podobn^ 
innltraci dojde, hmota amyloidni koluje v krvi 
a tim se tak6 vysv6tluje, 2e sou^asn^ v £et- 
nych listrojich t£lesn^ch, ve slczin^, ledvinS, 
ve 2Iazdch lymfatick^ch se uklddd. Infiltrace cev 
hmotou amyloidni md v zdpeti atrofii bunSk 
jaternich; mnoh^ z nich ale v pokro^ilejSim 
obdobi choroby prosdknuty jsou rovn&2 amy- 
loidem. Pfi^^inou amyloidni degenerace jsou 
trval6 hnisdni rozmanit^ch t!istroji (kosti, klou- 
bA, poko2ky, plic, pleury, stfeva), cclkovd 
pfijice, chronickd malarickd infekce. Jevy, zc 
kterych amyloidni degenerace diagnostiko- 
vdna b^ti md2e, jsou tyto: ndpadnd bledost 
nemocn^ch, seilost tSlesnd, zvStSeni jatcr, 
ie2 se hmataji tuhd a nepodajnd; povrch jatcr 
jest hladky, okraj okulaceny ; bolesti neby vd. 
Pf iprava 2lu^i jest nedostatedna. stolice bledd. 
Sou£asn6 vznikd i zvrhlost sleziny a ledvin, 
ii2 usuzujeme ze zv6tScni prv6j§iho t!istroji a 
z trvaM albuminuric. Posldze se dostavuji 
dplnd dyspepsie a tvrdoiijn^ prfljmy. Prdb^h 
jest vlekl;^, pfedpovM nepfizniva. 

K obvyklym zkuScnostem ^itdme nddory 
jater, mezi kterymi rakovina a sarkom 
maji nejv^tSi dosah. Prvotni rakovina jest 
vzdcnd, 'podru2nd tim £ast6jSi, jeliko2 bude 
sotva pfipadu rakoviny jin^ho Ostroji, pfi 
kter^m by podru2n6 bujeni novotvaru se ne- 
vyskytovalo; dilem sc Sifi novotvar ze sou- 
sedicich listroji na ]. (2aludek, stfevo, mikter, 
21u6nik), dilem zavlc^ena byvd proudem krev- 
nim. Povahou svoji jest rakovina scirrhosni, 
medulldrni neb alvcolarni. Prvotni rakovina 
jevi se ve form6 bakulov6 nebo po zpflsobu 
infiltrace, je2 rychlc postupujic v nejkratSi 
dob6 celd J. zasdhne, podruznd jest baku- 
lovitd a po^ct bakuli vcliky. Sarkom jater 
jest v6tSinou prvotni; mctastatickt pozoru- 
jeme zvldStS pfi onemocnSni pokozky a oka; 
z anatomick^ho stanoviska po^itati musimc 
zvld§t& s melanosarkomcm. Podru2nou rako- 
vinu nelze diagnostikovati v tSch pfipadech, 
kdy nebyla vdtSi'ho rozSifeni nabyla; jcstli 
se dostate6i6 v J-rdch rozbujila, jest pozndni 
jeji mo2n6, a tato zku^jnost plati tak6 o ra- 
kovinS prvotni, kterd dostatecny das k roz- 
voji mivd. Pfiznaky rakoviny a sarkomu jsou 
tyto: kachekticky vzhlcd nemocndho, na- 
21outiy neb iktericky kolorit nemocndho, 
tvrdosijnd dyspepsie, bolcstivost jatcr i sa- 
movoln^ bolesti v koniind jaterni, postupncS 



112 



Jatra. 



zvStSovani jater siii6rem vzh&ru i do dutinv 
bfiSni, ale pfcdeviim vyskytovini se nadora 
na povrchu jaternim, nestejnfe velk^ch. Pro- 
di en im doby nddory ty nabjvaji v6t§iho ob- 
jcmu; pozdeii mfrn^ ascites zHdka schdzivd. 
Sarkom budi stejn^ jevy; zbujeni jater b^vd 
v§ak mnohem v^tSi a nad to chovd mo( ccr* 
nav^ pigment, jeho2 pf itomnost pozndni sar- 
komu usnadAuje. Rakovina i sarkom jaterni 
kon£i za kaidou okolnosti smrti. 

Z cizopasnikd jaternich jmenovati sluSi 
m£cho2ila, t. j. m^chofepov^ stadium ta- 
semnice taenia echinococcus (viz Echi no- 
coccus). Ve vfet5in6 ph'padfi bfvi, nalezen 
V j-rich toliko jedin^ mate^n^ boubel, v^- 
jime£n6 2—3, a sidlem jich b^vd z pravidla 
prav^ lalok; boubel pozvolnfm vzrAstem na- 
bj^vd rozmSrA velk]^ch, ai licfsk^ hlavy, a pak 
tisni a vytla6uje souscdid orgdny. Posl^zc 
snad sdm od scbe nebo po drazu se protrhne 
a provali do dutinv bfisni, pohrudni6n^, do 
plic (po pfedchozim srost^ni), do ialudku 
atd. MaM boubele dosti £asto odumiraji a 
zhnisaji; odumirdni pfivod^no b^vd ztuhnu- 
tim a zvdpenat6nim zevnfho pouzdra. Sidlo 
a velikost boubele rozhoduji, budi-li m6- 
choiil pfiznaky dill nic. Drobn6 cysty ne- 
zpftsobuji ani objektivnich ani subjektiv- 
nich obti2i, na nejv^se snad, kd^2 sedi na 
povrchu jaternim; tehdy dochdzi k ohrani- 
cen^mu zdnStu jaterniho pouzdra, k pfizna- 
kftm perihepatitidy. Velk^ boubel umo2iiuje 
vsak diagnosu, zvldSti^ kdy2 sedi na dolni 
ploSe jaterni. Mimo pfiznaky dyspeptick^ ide 
tu zvld§t6 o zvStSeni jater sm6rem vzhuru 
nebo dold. Zv£tSeni smirem vzhflru md zvldSt- 
ni konfiguraci, kterd pfi jin^ch chorobdch 
jaternich se nevyskytuje; vyrflstd-li boubel 
z dolni plochy jaterni, shleddvdme m£kk^ 
splichav^ nddor, ktenf* souvisi s J-mi. Cef- 
kov^ stav nemocn^ho trvd pfi tom po 16ta 
pfizniv^, tfeba dochdzi i ku zna^n^mu stla- 
ceni plice rostoucim boubelem; ale posl^ze 
se vyviji pfece marasmus. Nebezpecn^m vSak 
stdvd se nosi^i, zhnisd-li nebo provali-li se 
do utrob dychacich, pobfisnice, zaludku atd. 
Vedle jednokomorn^ho zndme je§t6 viceko- 
morn^ho mfichoiila jaterniho {echinococcus 
hepatis multilocularis); m^chofepy nejsou uza- 
vfeny ve spoledn^m mate^n^m boubeli, n^bri 
roztrouSeny v J-rdch a toliko misty tvofi 
v6t5i shluky. J. nab^vaji jimi misty nerov- 
n^ho a hrbolov^ho vzezfeni a ka2d^ hrbol, 
jsa velmi tvrd^, znad houf m£cho2ilov]^ch 
boubelA, kter^ jeden vedle driih^ho samo- 
statn£ vyrfistaji. Hnizdo to prostupuji mo- 
hutn6 vazivov6 pruhy, d61ici je ve v6t5i nebo 
menSi komory, je2 chovaji rosolovou hmotu. 
t. j. vlastni hydatidy, majici stejn^ anatomi- 
ck6 sloleni jako m6cho2il jednokomorn^; n£- 
kter^ z nich jsou neplodny, ale jin^ chovaji 
hlaviiku. Vdtlinou vicekomorn^ echinococcus 
zhnisd a jest jednokomorn^ho nebezpe£n6j§i; 
o tom, jak vicekomom^ mfechoiil se vyviji, 
vime mdlo. N^ktefi pom^Sleji na hlista jino- 
rod^ho, jini tvrdi, ie pu^eni proliferacni 
membrany d^lo se mimo pravidlo na jeji 



zevni ploSe. Tevy vicekomorndiho m6cho2ila 
jsou ponSkud nejasny; v fad£ pfipadA za- 
znamendny: zvStseni jater, tvrd6 a citiiv6 
hrboly na jejich povrchu, mirn^ nddor sle- 
ziny, iloutenka, ohraniden^ zdndt pobfi&iice 
a hektickd hore6ka. J/jt. 

J. se stanoviska pathologick^ anato- 
mic. Z anomalii rozvoje jater nfipo- 
menouti jest nSkolik mdlo zjevA. Pfedevsim 
dosti £asto nal^zdme rftzn^ lichylky od 
normdlniho tvaru jater. Ty vSak nemajf 
v^znamu pr6 funkci orgdnu. Ffi situs visce- 
rum inversus, kde pom&'y jsou takov6, 2e 
utroby dutinv bfiini uloieny jsou iipln6 
opa6n6 ue2 de norma, nal^zdme I. uloiena 
na strand lev^, kdeito ialudek a sfezina leii 
na strand prav^. Pfi vrozen^ch k^ldch (pu- 
pe6n6, brdni6n^) J. neb aspoili lalok jcjicb 
tvof ivd s jin^mi orgdny £asto obsah tdchto kj'l. 

Z poruch obdhu krevniho samostat- 
n&j§i v^znam md m6stndni se krve v '^A-- 
trach. Obdh krevni v nich ji2 za normdlniho 
2ivota jest znadnS pomal^ u srovnani s prfi- 
mdrnou rychlosti krve v jin^ch orgdnech. 
Odtud vysvStlujeme si, pro£ jakakoliv pfe- 
kdika v obShu, a€ v J-rdch sam^ch nebo 
mimo n6, md zdhy patm^ vliv na prouddni 
krve V J-rdch. PfedevSim pfi vaddch srdc^- 
nich, pfi chorobdch plicnich, kterd maji v za- 
pdti znesnadndni obdhu krevniho, pfi ziiient 
zily dutd dolni jakdhokoliv pAvodu stiii se 
odtok krve venosni ze 2il jaternich, ndsled- 
kem deho2 krev se mdstnd nejprve v nich 
sam^ch, pak v jeji vdtvich {venae sublobulares) 
a konednd ai v za6dtcich ven jaternich v 2il- 
kdch listfednich, kterd le2i v poddlnd ose 
lalfl^ku jaterniho. Odtud mdstndni pokradujc 
a2 na samd vlase^nice lalftdkfl leiid mezi 
trdmefky bundk jaternich. Ndsiedek mdstndni 
jest nedostatednj^ pfivoz potfebnd krve svdzi 
a z toho hynuti, atrofie, i ddle zvrhlost, de- 
generace buni^ek jaternich. Orgdn z prvu 
ndsledkem pfekrvcni byv zvdtSen, pozddji se 
vie a vice zmenSuje, atrofuje, jelikoi celd 
massy bun^k iaternich hlavnd v okoli sa- 
m^ch iilek lald^koy^ch tiplnd za svd berou 
(cyanotickd atrotie jater). Trvd-U mSst- 
ndni dlouho, pak vedle zm6n atrofick^ch « 
degenerativnich pozorujeme velmi ^^to ieitd 
dvoji zjev, totii infiltraci zbyl^ch bundk ja- 
term'ch tukov^mi kapkami a bujeni vaziva 
V okoli cev jaternich. O v^znarou krve te- 
pennd a portdlni pro ]. pouduje nds spiSe po- 
kus ne2 zkuSenost anatomiclca. Podvd2eme-li 
tepnu jaterni, odumiraji celd ]. Podvd2eme-li 
jen venu portae, ustavd na das funkce ja- 
terni, vymeSovdm 21udi se stavi, ale po dase 
krcv tepenna zv^Senou energii rozta2en]^nii 
tepcnkami do jater se hmoud vyrovndvi 
nedcstatek krve portdlni. 

Nejdiiie2itdj§imi z chorob jaternich jsoa 
ovSem zdndty. Jsou ndkolikerd povahy: pfe- 
devSim v dele stoji zdndtv vlekld nehni- 
savd, zvand cirrhosy. KemenSi dAle2itost 
maji zdndty hnisavd. Konednd specifi- 
ckd zdndty granuladni, vyjimaiic snad 
syfilis, maji v^znam jen podfizendjSi. 



Jatra. 



113 



O cirrhosdch (viz Cirrhosis) ji2 bylo ' 
promluvcno. Uvesti zdc toliko slusi, 2e bczi 
o zdndt vlekly lokalisovan}^ hlavne vc vazivu 
vmezefen^m mczi lal&cky i skupinami lal&^kA, 

V prostordch kolkolcm rozvetveni veny por- 
tac. Zanct ten po^ini nahromadenim jadcr 
bohatj^ch nuklcinem v tSchto prostordch, 
dale i bujenim ilucovodkA v hojn^ sit6, zv. 
pakanalkov^. V dalSim pr&behu techto jadcr 
vie a vice ub]^vd. ale prostory periportalnt: 
vie a vice sc rozsifuji jcvice postupn^ pfi- 
bytek vaziva nov6ho, zprvu bohat^ho jddry 
vfetenit^mi, pozd^ji iSplnfi fibr6sni'ho. Par- 
enchym jaterni trpivd pfedevsim tim, 2e 
bujici vazivo mezilalflckovc postupnc obk'.o- 
puje cel^ skupiny banidck jatcrnich, pfiltiha- 
jicich na obvodu lalflcku ku prostoram mczi- 
lal^dkovym, a pfivadi jc k i!ipln^ atrofii. Dale 
parenchym v pfipadech rozvit^ch trpivd po- 
ruchou cirkulacc, ncbo vazivo novetvofcnd 
stlacuje na cetn^ch mistech cevstvo niezi- 
lalfidkovd a dale stc2uje ob6h na rozhrani 
mczi lal&^kem a prostorou mezilalfickovou. 
Pfipady zdn^tu vlekl^ho konc^fciho libytkem 
objcmu jater {cirrhosis atrophica) jcvi postup 
zanetu nyni vyliceny, tedy zmeny zdnctlivd 
probfhajici mczi lalQcky a skupinami lalfickd. 
Jest vsak druhd skupina, formy hypertro- 
fickc^, kde ndslcdkem zdn^tu ]. ziskala na 
objemu. U t£chto forcm nal<^zdme nejen 
zm^ny zdn6tliv^ mezi lalflcky, ale bujeni va- 
zivo v6 z prostor mezilal&dkov^ch pokro£ilo 
a2 do sam^ch lalfi^kQ a to cestou vlase^nic 
snnerem ku 2ilce 1alfickov6 (yenula centralis). 
C irrhosy provazi z pravidla mfestndni se krve 

V file vratn^ ^ j^j^ rozvetveni i ndslcdky tohoto 
mestndni (nddor slezinv, mestnani krve v 2a- 
ludku a stfcvcch, krvaceni do ialudku, vod- 
natelnost bfisni). 2loutenka, a£ castd, pfece 
nem' konstantni. 

Vznik zdndtliv^^ch zmSn vlekl^ch 

V J-rdch vysv^tluje se piisobenim Skodlivin 
pfivaien^cn cestou krevnl do jater. V po- 
pfcdi klade se ilcinek alkoholu a snad i pfi- 
boudlin neb i esscnci aromatick^ch v alko- 
holu obsazen^ch. Ddle v souvislost uvddcji 
se jin6 otravy vlckl^, pfedevSim otrava ko- 
stikem. I jcdy bakterielm a mikrobielni vfi- 
bec, jak sc zdd, maji zde v^znam; uvadime 
drrhosy v zdp^ti malar ie, lues, tuberkulosy 
se objevujici. T6i diabetes, liplavice cukrova, 
ndsledovdna by vd zdnetem jater. Stranou od 
tSchto cirrhos stoji c. bilidrnf, vznikajicf 
z m^stndni ilu^i, a c. venostatickd, majici 
p&vod svflj v mfestnani krve. Konccne uvesti 
slu§i cirrhosy parasitdrni, hlavne u zvifat sc 
vyskytujici: cirrhosy po psorospermiich, po 
distoma hepatobium, po cysticerku neb echi- 
nokokku. 

Hnisav^ zdn6t jater [hepatitis purulenta, 
suppurativa apostematosa) charakterisujc se 
v^vojem jedn6 neb i vice hliz ve tkani ja- 
terni neb i cel^ch infiltrdtfi hnisav^ch. Zanet 
hnisav^ prvotnfi v J-rdch zahnizdSn^ byva 
jen vtropick^^ch krajich pozorovdn. Obyccjn^ 
jest chorobou druhotnou, a to tak, Ic bud' 
hnisdni pokra^uje z okoU pfimo na J., neb 

CttSv Sknrnik Naa^n/, bt. XIII. 8/11 1897. 



ze cinitcl hnisdni zp&sobujici zavlcccn jest 
cestou krcvni nebo iluiovodni do jater, zde 
se zachyti a hnisdni vybavi. V prv^m ph'pad6 
pozorujemc ncjcasteji hnisdni pfi kulatdm 
vfedu, kter^ zpodinou svou po srdstu 2aludku 
s j-mi prodral sc a2 do jater sam^ch a tak ote- 
vfel cestu ndkazc do tkan6 jaterni. V pfipadc 
druh(3m bczi o hnisdni mctastatickd, t. j. ta- 
kovc, kde agcns zavlcccno bylo ze vzddlenjch 
mist do jater. Pfedevsim krev artcrie jaterni 
mi&'2c pfin(!'sti Skodlivinu. Stdvd se tak nej- 
castcji pfi hnisdni v plicich a pfi septikopy- 
aemii, kde mikroby vflbec koluji v krvi. 

V obou pfipadech mikroby v J-rdch se za- 
klini V maljch tepdnkdchineb i v kapilldrdch, 
zpQsobi ohrani^enou umrf tkan<3, nace2 re- 
aktivnim zdndtem v okoli cel<5 umrtven^ lo- 
2isko zhnisd a vc hlizu se prom^ni. Hlfzky 
zpravidla byvaji mnohocetn6 a drobounke, 
nejvice vcliKOsti spendlikov^ hlavicky {hepa- 
titis embolica mycotica). Vnikne-li agens do 
later krvi 2ily vrdtnicov<5, vznikd takt^2 zanet 
hnisav^, ale vychdzi od v5tvi portdlnich. Tato 
forma prozrazujc se anatomicky cetn^^mi hli- 
zami, dalcko vetsimi, chobotnatymi, namnoze 
vzrflstem vzdjemnd splj^vajicimi. Mimo to 
snadno pozndme povahu jejf, pdtrdmc-li po 
pfivodu hnisdni; najdeme toti2, 2e zdroj nd- 
kazy Iczi nekde na obvodu rozvfetvenf vrdt- 
nice (zvfcdovatSni, rozpadl^ nddory 2aludku; 
vSelik6 hnisav6 vf edovite pochody na sliznici 
stfev neb i vbezprostfednim jich okoli), neb i ve 
kmenu vrdtnice sam^ {pylephlebitis purulenta). 
Kone6n£ mikroorganismy hnisoplodn<5 vnikd- 
vaji z dvandctniku ccstami 21ucov^mi a2 do 
samdho nitra jater {choilangitis a perichoilan- 
gitis purulenta); hlizky majici pflvod svflj 

V 21ucovodcich peri portdlnich ji2 tim se pro- 
zrazuji, ze hnis iejich pomiSen jest zpravidla 
se 2lu^i a tim do zlutozclena zabarven. 

Ze specifick^ch zdnStd granula^nich 
pfedevsim tuberkulosa a syfilis, fidceji 
aktinomykosa v J-rdch se vyvinuji. Tu- 
berkulosa V J-rdch nejcastSji vznikd dru- 
hotnfe, mctastaticky pfi tuberkulose plic, ve 
zpflsobS mnohocctn^ch drobounkych uzlikA 
sotva prostjm okcm viditelnych. Bacill do 
jater zan^sti se m&2e bud' vrdtnici (z vfedd 
slfevnich) nebo tepennou krvi (z plic). Uzlicky 
seddvaji nejcastSji v okoli ccv portdlnich, 
ac i nfekdy v nitru acinu samdho, ncjvzdcncji 
ovsem ve stSn6 21ucovodfl a v jejich okoli 
{angiochoilitis a periangtochoiiitis tuberculosa). 
Velikd s^rovite uzly osamocend neb i mno- 
hodetne jsou velmi vzacny, podobnS doupata 
tuberkulosni vznikld rozpadem v6t5ich lo2isk 
tuberkulosnich. 

Syfilis, pfijice, a to jak vrozend, tak i zl- 
skand, vzhledcm k jinym orgdnflm pomSrnfi 
nejcasteji v J-rdch se lokalisuje. NczndmJ 
jed syfiliticky piisobivd dvoji zmfiny, a to 
jcdnaK zdnctlive vlckl6 proccssy, jcdnak jest 
pficinou vzniku hliv, gumraat, PfedevSim 
zmeny zdn^tlivd vlckl^ probihaji pod obra- 
zcm cirrhosy, od ni2 co do povahy ni^im 
podstatnjm se neli§i. U dospeljch, ktefi zi- 
skali pfijici, viddvdme obraz cirrhosy multi- 

8 



114 



Jatra sirna — Jatrovky. 



lobuldrn^, kterou vSak od oby^ejn^ cirrhosy 
snadno rozezndme die toho, ze vazivo novS- 
tvofen^ jest neobyiejnS tuh^, bil^, sklcro- 
tick^, a ze znadn^m jeho svraSt^nfm ]. jsou 
deformovina a povrch jcjich jizevnat^mi bra- 
zdami rozekldn na mnoistvi lalokfl a lal&^kfl 
(hepar lobatum). U novorozenjch se zd6d6- 
nou pfijici vyviji se zhusta diffusnf zanSt 
tvoFivJ; nov6 vytvofen^ vazivo naplftuje ne- 
jen prostory mezilaIflikov6, ale pronika 6et- 
n^mi vlasecniccmi ai do centra lalfi^kfi sa- 
m]^ch {hepatitis peritrabecularis). Na konec 
partie tkan6 nejintcnsivn^ji posti2cnd (hlavnS 
hilus jater) pfemSftuji sc i!&pln6 ve tkafi va- 
zivo vou, V mi zb^vaji jen nepatrn^ stopy po 
bujikdch jaternich. Jinak syfilis jevivd se do- 
cela typick^mi gummaty. U d6ti gummata 
b^vaji drobnd, ve stfedni sv^ tisW scs^ro- 
vatSla; obydejn^ nenal^zdme na obvodg zm^n 
vazivov^ch. U dosp^l^ch gummata b^vaii 
mnohocetnd, rAzn^ velikosti (a2 zvici ofcchu), 
rychle s^rovatSji a na periferii obklopena b^- 
vaji mohutn^m vazivem, kter^ do periferie 
paprskovitd se rozbihd. Podrobnosti viz ve 
stati Gumma. Konecnd syfilis ve vzacngj- 
§ich pfipadech zpflsobuje zmeny na ccvach 
i V bezprostfednim jich okoli. Podrobnosti 
viz Endarteritis obliterans, Syfilis, 
Gumma. 

Aktinomvkosa zHdka vzbuzuje chorobn^ 
stavy jater. Jevf se ve tvaru jedn6 nebo V4ce 
»hliz, oby^ejnfi vlekld povahy, v jejichi hnisu 
plovou charakteristickd 21utav6 trsy. B;^va 
v2dy affekci druhotnou. Infekce d£je se nej- 
£ast6ji krvi 2ily vr^tnicov^. Ostatni viz Akti- 
nomycosis. 

N a dory v J-rdch jsou nemoci velmi &i- 

stou, ale prvotni nddory pom6rn6 jsou vzacny. 

Nadory benignf ^fibrom, adenom, an- 

l|[iom, V. t.) nemaji praktick^ho v^znamu, 

jelikoi hhii o nadorky mal^, nendhle rostouci 

'a lipln^ ncSkodn^. N^dory maligni pri- 

mdrnS v J-rdch vznikl6 (sarkom a rakovina) 

ijen vzdcn6ji ku sekci pfichdzeji; zejm^na sar- 

Ikomy prvotni isou vzicny. Rakovina prvotnd 

vyskytuje se hlavn6 ve dvoji formfi: bucf celd 

J. jsou rakovinnS zvrhld, tkafi zdravd substi- 

tuovdna tkani nddorovou, nebo rakovina 

vzniki a vyviji se ve tvaru ohraniden^ho 

juzlu massivniho. Piivod bujeni die povahy 

ibun^k roo2no nal^zti v n^kter^ch pfi'padecn 

;ve ilu^ovodech, vjin^ch v samj^ch buAkich 

■jaternich. 

Atrofie, iSbyf jater, zna%i se prostdmu 
oku tim, 2c objem organu se zmcnSi, objc- 
vuje sc za ncjruznfijSich okolnosti. PfedevSim 
hladovfeni, dale viecky choroby vysilujici, 
vlekl^ho rdzu, vedou k atrofii jater. Cdstcd- 
nou atrofii pozorujeme u 2en stahuji'cich se 
V Sn^rovacku. Tlakcm jejim vznika v pfcdni 

CloSc jater nad okrajcm r^ha rflznd hloubky, 
a atrofie mfiie se tak stupiiovati, 2e ai se 
od jater oddSli ryhou cel]^ novj lalok sou- 
viscjici s J-mi jen listcm vazivov^'m. 

O degeneraci, infiltraci tukov6 i amyloidni, 
atrofii a cchinokokku viz pfisl. hesla. Kla. 
J&tra flim4 viz Hcpar. 



Jatropha (d d v i v e c, Brechnuss) jest rost- 
lina dvoud£lo2nd bczkorunnd (Apetalae) z fadu 
pryScovit^ch (Euphorbiaceae) z podfadi 
sko6covitJch {Ricineae). J. vyznacuje se 
kv6ty jednodomymi bez zdkrovu, nanmozc 
V kv6tenstvich vrcholikovit^ch, okv^ti'm ve 
dvou kruzich (kalich a koruna) aneb v jed- 
nom kruhu (koruna potla^ena), ty^inkami lOti 
(zfidka a2 30ti ve 3—6 pfeslincich), jedno- 
bratr^mi. Sam^i kv^ty nemaji zakrsku cn^lky, 
samici na vnitfni stranS podplodndho tcrce 
s 8 — 10 zdkrsky ty^inek fstaminodic) se 3 tnh\- 
kami dvojklan^mi. Ploa tobolka o 3 kokous- 
cich jednoscmennjch. Semena maii pf ivisky 
(caruncuia). Asi 70 tropick^ch druhu, namnoze 
keffl neb statn^^ch bylin, zfidka stromA, s tistv 
v^tSinou dlouhofapidn]^mi, celokrajn^mi neb 
lalo6nat^mi, se zpefenou neb £asto dlanitou 
nervaturou. J. Curcas L. {Curcas pur jf ens 
Med.) jest strom neb kef 2 — 4 m vys. s dlou- 
h^mi vStvemi, listy roztrouScn^mi, srd^it^mi, 
m61ce 3— 5laloCn^mi, na rubu po nervech p"}- 
fit]f'mi, s fapikem stejn6 d^lky, kvSty drob- 
n^mi V dilabnich vrcnolicich s korunou za- 
chovalou V sam^ich i sami6'ch kvdtech, tudii 
s okv^tim ve 2 kruzich. Korunni pidtky na 
zpodu ai do polovice slepend, takie koruna 
zda se b^ti srostlopldte^nou. Plod tobolka 
vej6itd, velikosti mal^ho ofechu, ilutd, pak 
(^ervend, s tlustou koiovitou kflrou a s pou- 
zdry (kokousky) biRmi, dfevnat^mi, 2chlop- 
n^mi o 1 semene bobovit^m. Domdci v Indii 
zap. a tropick^ Americe a p^stovand t6i v In- 
dii v^chodni. Roste poddl potokfi a f ek. Se- 
mena asi 2 cm dlouhi, ricinov^m podobnd, 
ale demd a mdld, byla df ive obliben^m pro- 
stfedkem pofiifujicim a ddvicim {^emen Cur- 
cadis, semen Ricini maioris), T^2 oleje ze se- 
men se za tim ti^elem dobj^valo {oleum Ricini 
majoris, oleum infemale), — J. Manihot viz 
Manihot U. 

Jatrorhisa. bot, viz Colombo. 

Jatrovky (viz vyobr. L 2025., obr. I., IL 
a III.) neboli mechy jatrovkovit^ (//<?- 
paticae, Musci hepat ic(), tfidz rostlin vjtrus- 
n^ch neboli tajnosnubn^ch {Sporophyta- 
Cryptogamae), sfoicn^ch pouze z bun6k, je- 
jich2 tllo md dvoji tvar: n£kter^ maji stonek 
pdskovit^, namnoze vidlicnatS rozvdtvcn^ a 
budto beze v§i stopy listA, nebo opatfenf 
dvSma fadami Supinovit^ch listfl na strane 
zpodni a k ilstfedi hojn^mi pfichytkami (via- 
scnim) dosti t£sn£ pfirostl^. Takov^ stonek 
sluje na rozdil od stalky hSejnikfi chfdst a 
j. takov6 slovou chfastnat^ {Frondosae). 
Z techto nemnoh^ maji listovit^ i!ikrojky po 
obou krajich chfdstu. Ku v6t§ind ]-vek nd- 
lc2cji vSak druhy s patrn^m jemn^m ston- 
kern vyzna£en]^m dv^ma fadami listu prav^ch 
a namnoze je§t£ tfeti fadou listkfi men§ich na 
zadni neboli zpodni strand stonku pf irostl^ch 
(J. listnat^, Foliosae), Chfdst, z pravidla ze- 
Icn^, roste-li vSak na suSSim v;^sluni, i na- 
rucfl]^, ma s v^jimkou nejjednoduSSich druhfl 
patrnou, z prodloufen^ch bun^k sloicnou 
stfcdni iilu a na sv6m povrchu i zvlaStni 
prtLduchy rozdilnd od prav^ch pichfi tim, ie 



jsou stile otevfen^ a I n&kolika nad sebou 

postavenjmi a vicebunCin^mi kruhy ome- 

len^. Listy ]-vek skl^dajf se t jedin6 vratvy 

bunfk a ncmaji Udnd fily ani fapiku. OstatnS 

isou Ivaru ni^jrozmanit^jliho: celakrajn£ I lu- 

bati^, vykroji;n^ t rfl£n£, al dlaniti, lalofnaM 

a sefn^. Krom^ toho po- 

skytuji vetknutim Bvi 

ipodiny dvoji zvUitno- 

sti uvisid na rychl^fim 

nebo volnijiim vrrftsti- 

ni svrchni strany stonkn 

prott strand ipodni. PN 

rychlcjiim vzrfistu svrch- 

HI strany stonku pfikr^- 

vi Etarji list sv^m hofe- 

Ti:m okrajcin dolcni fist 

listu naslcdujiciho (listy 

horcm se kryjici ne- 

boil nadsazent^, /olia 

inc-ba); aviak v pfipadi 

opain<!m fcryje mladii 

list sy^in dok-nim krajpm 

hofcjii fist listu starliho 

(listydolem sc kryjici 

ncbolipodloicn^./o/id 

tureuba). \1. rozmnoiuji 

sc dilcm n(^pohlavn£, di- 

lem pohlavn^. Ncpohlav- 

D* mnoli se vcikeriS vy- 

trval(5 dmhy vcgctativ- 

nim ipasobcm.t. j. vlast- 

nimi vetvemi, ktcri: bci 

ohicdu na starii odumi- 

rajici iisti mateNktf rost- 

liny. o schopnost vlast- 

niho vlascni se opira- 



ruhj ipflsob ncpohl; 
□iho mnoicni docili se 
Toimnoiovacinni pupeny, 
ktcrtnapf.uj.mnoho- 
tvarnd (.Varr.Aflnri.i) ja- 
ko iofkovitd tgliska ve 
ivISitnich poharech na 
povrchu chfastu nfikdy 
sc vyvinuji a na vlhkou 
pfidu dopadfc zihy v no- 
v^ chtist snadno dorfl- 
ttaji — ncbo jsoo to pu- 
peny pouie jfdnobunSi- 
Dd ncbo I chutnlfkO bu- 
nik slofeni oddtlujicfch 
■cpo kraji UstQ mnohfch 
dmhQ tistnat^ch. ivlditi 
kfiiitkovit«ch (Jun- 
gtrma»niacf.-e). Pohlav- 

nt J. roimnoiuji sc vjtruay. ktert sc vyvinuji 
nepfimo nislcdkem zilrodn£ni buAky t. iv. va- 
Wat, ndleicjici k pohlavnimu ilstrojf sami- 
Clmu(archegoniu,iirodeeniku),scmcn- 
n^tii vliknem dstroie samdiTio nebotj pelatky 
(flntheridia). Pelatky vyvinnji ae u j - v c k 
christaat^ch na povrchu chFistu ncbo 
vitvi k tomu clli ve zvlSStnl tvar dorostljch 
T podobi kyjoviWch dstrojQ, jichl veikerj 
obsah kromi jednovrstevng stfitiy dospIvA 



Jatrovky. 115' 

V buAky po jednom senieanto vljlknu vy- 
vinujicf; u listnat^ch ]-vek stoji pulatkv 
v paidi postrannich listfi. S polohuu polateK 
srovnlvajl se U chfistnat^ch druhfl i zarodcf- 
tou odchylkou, lo laujimaji na ivIUt- 



ifchvfi 



v£tvich stranu ipodni 



1 dnihfi list- 




ratjch vrcholovou list atonku — oboje v po- 
mtrech jcdno- nebo dvojdomstvi. Zilrodnen^ 
zirodeinik vyvinuje z vojifn^ buf^ky pujtifku 
na di 1 Jim neb kratjim, velmi ch^ibCni ititu, 
jcji zflstdvajicf ii&t zpoditiy zdrode^nikovd 
v podobf zvliilniho obalu [peiiaithium) obe- 

{■'mS, okolo nfihoi se u druhll listnaljch z nej- 
liHich tff listft jiitfi t, zv. kaliick [peri- 
chattium) vyvinuje. Pu$ti£ka obsahuje kromi 
v^trusQ af na velmi nepatrnd vjjimky t. zv. 



116 



Jatvezi — Jaur. 



mrstniky, t. j. prodlou2en6 buftky, jednim 
neb dvema spir«lln;^ini sraicninami na vnitf- 
nim obvodu bunScn^ bldny obtocen^, jest 
ponejvice ellipti^nd a otevira se z pravidla 
4 zuby neb chlopn6mi. Na vlhk^m stanoviSti, 
nestafo-li se ji2 v puSticce, vykli^i v]^trus 
V prokel, z jeho2 n^ktertS postranni bunky 
▼yvinuje se rostlina. PonSvadi J. na chfastu 
neb listnat^m stonku i!istroje pohlavni cho- 
vaji, tvofi chfast nebo lodyha generaci po- 
hlavni proti puSticce, jc2 zove se genera ce 
nepohlavni. J. ob^vaji na veSker^ch vlh- 
k^ch stanoviskach zejm^na stinn^ch, ani ktlfe 
stromA a vod6 se nevyh^bajice, tvofice mi- 
stem i rozsdhl^ paiity a na skalm'ch st^nach 
souvisl^ porosty. NSkter^ (Ricciocarpus) spl^- 
vaji t6i po vode, nSkter^ {Riccia fluitans) pluji 
volnS pod hiadinou, jin^ tamt^z zakofen^n^ 
na dn& fe^ist^. Velkou vzdcnosti u nich jest, 
2e ta ktera vydivi pfijemnou aromatickou 
vfini {Grimaldia a j.); v jindm ohlcdu, kromfi 
dAlezitosti vscobecn^, 2e vlahu zadr2uji\ ne- 
jsou prospSsny, aikoUv druhdy nfiktcr^^ch 
chfastnat^ch druhfi proti jaternim neduhdm 
uiivali. J. rozd^luji se ve 4 fidy: 1. Antlioce- 
roteae, hlevikovit^; 2. Ricciaceae, trhutko- 
vit6; 3. Marchantiaceae, porostnicovite a 
4. Jungermanniaceae, kfiiitkovit^, z nichi 
u nis zastoupeno jest 15 5eledi se 39 rody 
a asi 130 driAiy. DeJ. 

Jatv6zl, nisky Jatvjagi, pol. Jadiwingi, 
kmen pAvodu nejspiSe litevskdho, jen2 v pozd- 
nim stfedov^ku scd£l v polsk^m Podlasi 
mczi Buhem a Nfimenem. Z t6 doby teprve 
mame o nich podrobn^jsi zprdvy. Barsov 
soudi na zaklad6 nejstarSich rusk;^ch kronik, 
ie za doby dfivejsi scd^li J. vice na jih, roz- 
loieni mezi vlastni Rusi, m^sty £ervensk]^mi, 
Lechy a Litvou, tak 2c by zajimali pflvodn^ 
kraj na N^mcnu a jeho pfitocich Mol^adi, 
Safe, Zelv^. Rose a Svislo^i a2 ke Grodnu, 
na jih ku Pripcti. Jini vSak soudi, 2e si'dla 
jejich sdhala jc§t^ dale k Bugu a2 po fcku 
r^arev. Ndrodnost J-^g& ncni na jisto posta- 
vena, a£ o ni mnoho bylo psdno. Nejvctsi 
ti&t polsk^ch a rusk^ch badatelft md je za 
Litevce, hlavn6 na zdkiad6 sv^dectvi polsk]^ch 
kronik^fl Kromera, DluaoSe a MatSje z Mie- 
chowa a jeStS jinjch. Jednotlivci ditaji je iH 
k Lechflm, Finn&m nebo, jako Safafik, k Sar- 
matfim (sarmatsk^ Jazyg£im). Nie. 

Jaubert [idb^rj Amddde chevalier, oricn- 
talista franc. (* 1779 v Aix v Provenci — 
t 1847). Zprvu sazec u Didota, vstoupil na 
skolu v^chodnich jazykfl v Pafiii, kdc tak 
vynikl, 2e v 19 l^tccn ustanoven tlumocni- 
kem vjpravy egyptsk^. Jako takov^ pozival 
velikd dflvery Bonapartovy. Vritiv se do 
Francic stal se tajemnikem a tlumo^nikem 
vlady a professorem na £cole dcs langucs 
oricntalcs (1800—01). V l^tech nisledujicich 
svCicna mu opfetovnfi politick^ poslani do 
Berbcrska (1802), Cafihradu (1804) a zvlastc 
dfllczitc^, ale i ncbezpecn^ do Persie (1805-07), 
na n^m2 del§i dobu byl i v6zn€n. Jeste kratce 
pfcd pddem Napoleonov^m posldn byl Na- 
poleonem jako diplomaticx^ zdstupce do Cafi- 



hradu (1815). R. 1818 podnikl cestu do Asie, 
by pfivezl ao Francie tibctskou kozu. R. 1830 
stal se £lenem Institutu, r. 1841 ^Icnem sn£- 
movny, souCasnfi byl professorem na College 
de France a f editelem Skoly ]£cole des langues 
orientales. Z cinnosti v£deck6 uvadime vedle 
mno2stvi ^lankfi v »JournaI asiatique* a >Re- 
vue encyclop^diquec : Voyage en Armenie et 
en Perse (Pafi2, 1821); Elements de la gram^ 
maire turque (t., 1821 — 1834); Grammaire et 
dictionnaire de la langue bertere (t., 1844). 

Janer, m^sto slezsk^, viz Javory. 

Janernig^ viz Javomik. 

Janffret [25fr^] Gaspard, theolog franc. 
(♦ 1759 — t 1823), proslul sv^m odporem 
proti civiini liprave kn62stva; opposici tu vedl 

V listu jim r. 1791 zalo2enem »Annales de la 
religion et du sentiment*. Za doby cisafstvi 
pracoval na reorganisaci cetn^'ch dru2stev 
ndbo2ensk^ch a stal se almu2nikem Napo- 
leona I., r. 1806 jmenovdn biskupcm v Me- 
tdch a r. 1811 arcibiskupem v Aix. Z (etn^'ch 
jeho publikaci sluSi jmenovati: Du cult e public 
ou de In nec'ssite du culte public en gene> al et 
de Vexcellence du culte catholique en particulier 
(1795). 

Jaoftre Badel de Blaja [2(5fr ryd^l-], trou- 
badour, 2il ve 2. pol. XII. stol. a proslul hlavn$ 
jako domnSlJ milenec kralovny Elconory, kte- 
rou2to legendu spracoval Uhland. Z bdsni jeho 
dochovalo se nds jen §est, je2 vydal Stimming 
(Kiel, 1873). Srv. Gaston Paris v »Revue hi- 
storique* 1893. 

Jaumaim Rudolf Alfred, malif (* 1859 

V Plzni), 2dk Makarta a LofTtze v Mnichov6, 
kde se i sam usadil. Maluje genry, jako jsou: 
Ve^erni piseii (ncmocn^ dSv^e u klaviru) ; Chleh 
\ milosti a j. 

J4iineJ2(5n], franc, 21ut^, 21ut ~ J. an- 
glais l-angl^l, 21uf anglick^, viz Dinitro- 
kresol. — J. brillant [-brijSj, 21u€ kad-. 
miovd, viz Cadmium. — J. de Steinbuhl, 
barytovd 21ut (v. t.). 

Jauner Franz, herec a div. feditel n^m. 
(♦ 1832 ve Vidni). f idil v 1. 1872—78 ve Vidni 
divadlo Karlovo a v 1. 1875 — 80 dvomi opcru, 
r. 1881 pfevzal feditclstvi vid. >Ringtheatru<, 
je2 8. pros, t r. vyhofelo. Od r. 1894 jest 
vicefeditelem divadla >Thaliac v Hamburku. 
Jako herec vynikal J. trefnou charakteristikou 
a dopodrobna udlen^nou hrou. 

Jaur Heinrich Karl, stdtnik a spis. hcs- 
sk^, syn Helwiga Bernharda J-a, prof, stat- 
niho prdva (♦ 1781 v Giesscnu — f I860 

V Darmstadt^). R. 1803 habilitoval se ve svdm 
rodisti jako soukrom^ docent, r. 1804 stal se 
mimof. a r. 1806 fddn^m professorem prav. 
Od r. 1815 zaujimal rfiznd vysoka mista v mi- 
nisterstvech v Darmstadt^; r. 1832 zvolen za 
poslance. Nasledkem cinnosti poslaneck^ dan 
byl r. 1833 do pensc. V cci 1848 povolan za 
pfedsedu hessk^ho ministcrstva, avsak ji2 
r. 1850 musil ustoupiti rcakci a jmcnovdn 
druh]^m pfedsedou vrchni konsistofe. Krorn^ 
detnych spisQ (na pf. Die Aujlosung des Rhei- 
nischen Bundes^ Giessen, 1814) vydival n£- 
kolik casopisd, jako >Germanien« (od r. 1808 



Jaureguiberry — Java. 



117 



ai 1811, 5 sv.)i *Germanien und £uropa« 
(1812) a »Staatsbote€ (Darmstadt. 1826—27). 
Janr^gpiberry f26regiberi-] Jean Ber- 
nard, admiril franc. {* 1815 v Bayonnu, f 1887 

V Pafizi). VSnovav se nimofnictvi li^astnil se 
v^prav do Parany a Uruguaye, na Krimu 
vyznamenal se pfi litoku na Kinburn, v Ko- 
^incin^, kde hail vzetf Turanu a pevnosti 
Kihoa, obranu Saigonu a j., kone^ng v Cin^, 
kde po bombardovlni opevn^ni Peiha v cele 
namofnikfi veSel do Pekingu. B^hem t<^ doby 
dostoupil hodnosti kapitdna fregatty (1856) a 
lodi vale£n6 (1860), v nii odebral se jako gu- 
vem6r do Senegalu (do r. 1863), na to slouiil 

V pfistavech. fti vypuknuti vdlky s N6me- 
ckem r. 1870 byl majorem-genercLlem lodstva 

V Toulonu. Ve vdlce pfidelen mu vynikajici 
likol. Nejprve pfidelen admirdlu Fourichonovi 
ticastuil se mam 6 v^pravy do So v. mofe, 
potom svifcno mu postupn6 organisovdni 
obrany Charentonu a ddle veleni 1. divise loir- 
sk6 armddy pod Chanzym. Pfi poslednim 
lifastnil se bitvy u Coulmiersu a, ac ndmoN 
nik, V Cele p5§ak(i rozhodl vitSzstvi (6. list. 
1870). Na novo se vyznamenav u Villepionu 
a Patay (1. a 2. pros.) jmenovan viceadmird- 
lem, soucasnS vrchnim velitelem 16. sboru 
po Chanzym. I v ncSCastn^ bitv£ u Mansu 
(10.— 12. ledna 1871) byl to on, jeho2 sbor 
se nejI6pe osvedcil. On chranil i t!istup k La- 
valu (bitvy u Chassilld a St. Jean-sur-Evre, 
14. a 15. lednaV 

do Jaureni y Ag^uilar [chauregi i agilar] 
Juan, bdsn^ a malif Span. (* kol 1570 v Se- 
ville — 1 1649 V MadridgJ, pochdzel z rodiny 
vizcaysk^, odeSel v mlddi do Italic a studoval 
malif stvi v 6.im6; vynikal pr^ zvldStd v por- 
traitu. V 6.im^ pfcloiil do kastilStiny Amintu 
Torquata Tassa (1607), dilo proslul^ a vskutku 
mistm^ v6rnostx i clegantnostf. Bdsnfk nc- 
spokojil se vSak prvni versf, n^bri mnoho 
opravoval svftj pfeklad a vydal pozdfiji druh6 
dplne zm6n^n<S jeho vyddni ve sbirce svjch 
bisni IvrickJ^ch Rimas (Sevilla, 1618). Vrdtiv 
se do Spanel namaloval podobiznu Cervan- 
tesovu (pfed r. 1613). Usadil se v Madrid^ a 
byl jmenovin podkonim krdlovny Isabelly, 
prvni ieny Filipa IV. VStSi price verSovan^ 
jeho jsou je5t6 Orfeo (Madrid, 1624) a volnd 
parafrase Lucanovjch Pharsalii v oktdvdch, 
jei byla uvefejnfena v Madrid^ a2 r. 1684. 
Bdsn^' tyto pfes skvostn^ a nddhern]^ stil jevf 
vliv gongorismu, proti n^mui J. y A. dfive 
v Disctirso poetico contra el hablar culto y estilo 
oscuro (Madrid, 1624) tito^il. Ph'leiitostnfijSi 
ddely m61y Discurso apologetico o malif stvi 
(nedatovan^, z 1. 1621 — 33), polemika Apologia 
por la verdad (Madrid, 1625) a Memorial al 
rey sobre los escritos contra Francia. Z men- 
Sfch basni vynika n^kolik sonetfl, <5da na krd- 
lovnu Markdtu a zvld§t6 delikdtni Aventura 
amorosa. Kom^die El retraido (1633) je ne- 
podafend satira na Queveda. VeSkery jeho 
spisy bdsnick^ vySly v 6—8 sv. Fernandezovy 
»Coleccion« (Madrid, 1789—1819); »Rimas€ a 
»Aminta« tak^ v »Bibl. de autores espafio- 
Ies« (1857, sv. 42.). 



Jaurifl [26rel: 1) J. Constant Louis 
Jean Benjamin, admirdl franc. (* 1823 v Pa- 
fizi — t 1889 t.), vstoupil r. 1839 k namof- 
nictvu, sil^astnil se jako dfistojnik vdle^n^ch 
v^^prav na Krimu (1854, 1855), v Italii (1859) 
a V 1. 1860—61 V 0'n6 a Anamu. Pfi vypuk- 
nuti vdlky r. 1870 pfidelen k severni eskadfe 
admirdla Fourichona, po jeji2 dislokaci po- 
voldn k armdd^ pozemni a jmenovdn divi- 
siondfem; zdroveA mu uloicno organisovati 
21. armddni sbor, s nfmi op^tovne dspS^ni^ 
bojoval proti velkov^vodovi meklenburskdmu 
a V loirsk6 armdd^ Chanzyho tisnSn^ho Be- 
dfichem Karlem. Po miru r. 1871 jmenovdn 
kontreadmirdlem. T^ho2 roku zvolen byv do 
Narodniho shromd2d6ni vSnoval se odtud ne- 
pfetriitS pracim parlamentirnim a zahrani£n6 
slu2b^ politick^ jako vyslanec v Madrid^ od 
r. 1878—82 a v PetrohVade r. 1883; r. 1889 
vstoupil do kabinetu Tirardova jako roinistr 
ndmofnictva. 

2) J.Jean, pfednf politik-socialista franc. 
(♦ 1859 v Castres v Tarnu), byl pfijat r. 1878 
do »6cole normale«, z nii r. 1881 vyscl jako 
professor filosofie, ktcr^i u^il po dv^ 16ta na 
lyceu V Albi; dv6 l^ta potom byl maitre de 
conference na filosofickd fakultfe v Toulouse. 
R. 1885 byl zvalen poslancem v dcpartementu 
tarnskcm. Ve snemovn^ sed6I na levici a £a- 
st^ji se zdarem fe^nil, ani2 v§ak pfimknul se 
k uriit6 strand. Nebyv r. 1889 znovu volen 
vrdtil se na filosofickou fakultu toulousskou; 
hned potom skoro byl jmenovdn obecnim ra- 
dou tohoto m^sta a byl po tfi I^ta pfidelen 
mairovi v zdle2itostech vefcjn^ho vyudovdni. 
Snaiil se o zfizcni l^kafsk^ fakulty v Tou- 
lousu a odcvzdal stdtu vc jm(^nu mdsta stavby 
pro fakultu filosofickou a l^kafskou. V t^ie 
dobfe podal these doktorsk^: De primis Socia- 
lismi Germanici lineamentis apud Lutherum, 
Kant, Fichte et Hegel (Pafff, 1891) ^ De la 
realiti du monde sensible (t., 1891). Za vSe- 
obecn]^ch voleb v zdfi 1893 byl znovu zvolen 
poslancem na zdklad^ programmu rozhodnft 
socialistick^ho; dSInfci odmSnili ho tak za 
mravnf podporu, jii jim J. sk]^tal v tzs velk6 
stdvky carmauxske cincm i p^rem. V parla- 
mente stal se J. zvolna pfeddkem skupiny 
socialistick^ zejm^na jako fe^nfk, jeho2 velik6 
naddni uzndvajf i odpArci. 

Jaoxi, na an^l. mapach Yaury, kraj na 
lev. bfehu stfcdniho Nigiru v sev.-zdp. Africe 
mezi 10«50' a 11<>10' s. S., poplatn^ fiSi Gand- 
skd a ndleiejici do sf6ry zajmft britsk^ch. 
Hraniii na zap. a na jihu na feku Nigir (kraj 
Nupe), na sev. na Gando, na v^ch. na So- 
koto. Kraj ten, ostatnfe velice nczdrav^, byl 
otrokdfsk^mi ndjezdy Hausfl a Fulbft tdmfef 
odlidnfin. Dfive zde vladnuvSi kmcn Kambari 
oraezen dnes t^m^f jen na bfeh a ostrovy 
Nigiru. Mfisto J., kter^ je§t6 v 1. pol. tohoto 
stoleti Lander popisuje jako velice rozsahl6 
a bohatd, bylo ndjezdem FulbA zni^eno. 

Java [diava], ostrov v Malajsk^m sou- 
ostrovi, neimenSi, ale ncjkrasnSjsi a ncjbo- 
hatSi z velk]^ch Sundskjch ostrovfi. Jmeno 
pochdzi od domorodcS vych. fdsti ostrova. 



118 



Java. 



ktefi kdysi ob^'vali cel^ ostrov. Ptolemaiova 
Javadvipa neb Jabadius, jako2 i Marka 
Pola a arabsk^ch zem^piscfl J. menSi nevzta- 
huji se na Javu, n^brl na Sumatru. Marco 
Polo naz^vd ji Giaua a popisuje ji, adkoliv 
ji nenavStivil ; cinsky nizev ostrova jest Ci-pu. 
J. Ic2i mezi 105<> 10* a 114<>30' v. d. a mezi 
5® 52' a 8® 47' j. §. Pod^lni osa ostrova sm6- 
fuje od zsz. k vjv. Nejv6tSi d^lka dinf 1070, 
Sifka koHsa od 67 do 208 km. Plodn]^ obsah 
jest 125.896 km^^ s Madurou a ostatnimi pf i- 
lehl;^mi ostrfivky, z nichi ddleiit^jSi jsou Ka- 
rimon, Komodian, Parang, Krakatau, Panitan 
a Nusa Barong, 131.509 km*. Na sev. Javsk^ 
neboli Sundsk^ mofe dbU Javu od Bornea, 
jiini bfehy om^vd Indick^ okedn. Na zdlp. 
oddSlen ostrov od Sumatry diinou Sundskou, 
na v^ch. 4 km Sir. diinou Balijskou od ostrova 
Bali. Pobfcii' md d6lku 2340 km. Jiini pobfe2i 
Javy tvofi cist okraje Sir^ho bassinu Indi- 
ck6ho okednu a ji2 v maM vzdalenosti od 
pobfe2i nach^zeji se velik^ hloubky mofsk^. 
Pobfeii jest zde pfikrcS a zna£n6 vysok6, a2 
i pfes 100 m, a pro prudk^ pfiboj mofsky 
skoro vSude nepfistupn6. Kaproti tomu na 
sev. pHl^ha k Javfi mofe mfelk^, pro£e2 po- 
bf eii jest nizk^, vrouben6 detnjmi ostrflvky. 
Zde nal^zd se n&kolik vybomych pfistava, 
jako jsou zdl. Bantamsk^, Batavla, Samarang 
a Surabaja. Ji2ni pobfezi ma pouze dve pfi- 
zniv^Si pfistaviSt6 a sice zal. Pachitansky a 
zdl. Segara-anakan. 

Ostrov J. jest pfevahou hornat^, pouze 
na sev. pfechazeji horsk^ hfbety v rovinu 
alluvidlni, bahnitou, pfi torn v§ak velmi drod- 
nou. Rovina ta nejsir§im pruhcm t^hne se 
pod^l sev. pobfeii zap. c^sti ostrova od Se- 
rangu ai po Ceribon, kde2 se sdiuje. Ostatek 
ostrova zaujimaji horskd pdsma, spo5ivajici 
na archaick^m podkladu, jehoi sledy Ize po- 
zorovati v residentstvf preangersk^m. Jinak 
sklddd se J. skoro v^hradn^ z tfetihornich 
usazenin, jako2 i flySe a serpentinu, vedle 
toho pak z ohromn^ch spoust mladovulka- 
nick^ch produktA, lavy, popelu a tuffi. Od 
mysu Sv. MikuUSe tduine se od sev.-zdp. 
diagonal ni pdsmo vyhasl^ch i finn^^ch sopek 
k jinov^ch. cipu ostrova. Jest to pokra^ovdni 
pod^ln^ fady vulkdnft sumatersk]^ch, s nimi 
ie spojuje Krakatau v ii2in^ Sundsk6, a po- 
kracuje t6i vych. od Javy ddle maiymi Sund- 
skymi ostrovy. Vulkany tyto brzo stoji o sa- 
mot&, brzo ve skupinach smSru od severu 
k jihu, cimi povstdvaji pfi6nd Udoii. Sopky 
ty vSecky jsou pfesn^ od sebc odd^lcny 
ruznS hlubokymi sedly a rovinou, ktera mezi 
isolovanymi sopkami vniki bluboko do vnitra 
ostrova. Z 50 dosud zndmych sopek jest 
28 6innych. Sm^rem od zip. k vych. jsou 
z nich nejznamenit^jSi: Karang (1759 m), £inn^ 
od ostatniho pdsma isolovand sopka v sev.- 
zdp. cipu ostrova, vyhasiy Salak (2203 m) 
ji2nS od Batavie, jeho2 posledni vybuch udcil 
se r. 1699, dosud £inna Gede (3050 m), Gun- 
tur (2454 m), pro neustdl^ vybuchy naz^vany 
»horou hromuc, vyhasiy Tangkuban Prau 
(2019 m), V jeho2 souseastvi, na maMm pla- 



teau, ale jeit^ v trupu hory, nal^zd se Guva 
Upas, to jest i!idoli jedovat^ nebo smrti, 

V n^mi pr^Sti se kysclina uhli^itd (ale ne, 
jak b^jeno, ve v£t§im mnoistvi neili v Grotta 
del Cane u Pozzuoli), Papandajang dili Ko- 
v^rna (2870 m), jcho2 posledni vybuch r. 1772 
byl z nejvfitSich v dob6 historicki, vyhasiy 
Tjikorai (2814 m), rovn^i vyhasiy Tjirimai 
(3070 m), iinny Slamat s 2 vrchofy, z nichi 
vy§§i m'd 3426 m, £inn^ Sumbing (3386 m), 
zfidka vybuchujicx Merapi (2806 m), zajimavy 
tim, 2e patfi k on^m malo sopkam Malaj- 
sk^ho souostrovi, z nichi vyti^kaji \Avov6 
proudy, ddle vyhasiy a skoro a2 po sam^ 
vrchol zem6dSlsky vzdSlany Merbabu (3115 w), 
6inny Lavu (3236 m), zdvihajici se mezi pra- 
mennymi fekami Sola, cinny Vilis £ili Zcleni 
hora (2584 m), v^ch. od feky Brantasu vy- 
hasiy Ardjuno (3034 in), rovnei vyhasiy Kavi 
(Butak), 2865 m vys., vyhasiy Bromo (2651 m)^ 
nejvy§si hora ostrova cinny Semcru (3666 m) 
s kr^terem o pr&mdru 6950:9270 w, vyplne- 
nym vSak do vySe 2125 m popclcm, Tengcr 
(2979 m), souvisici s pfcdcsiym vysokym hf bc- 
tem a honosici se nejv^tSim kratcrcm o pr A- 
m6ru 7240:9654 m, jeho2 dno jest skoro iliplne 
rovn^, cdstecn6 pis(iit<5 a nci^rodnd, ale vsude 
jinde hust6 travinami a nizkym podrostem 
pokryt^ a v jchoz stfedu zdviha sc skupina 
pahorkfi, z nichi nejvySSi (200 m) domorod- 
cflm znam pod jmenem Bromo (Brahma) a 
stdle jest £inny, d^le vyhasiy Argopuro 
(3007 m) a kone^ng zase ilplnS isolovany 
Kaon 6ili Ravun (3119 in), honosici se taktdi 
jednim z nejvStiich kr^terQ sv^ta o pr&mcru 
7380 m. Vedle sopek jsou na Jav£ t<^2 cctna 
pdsma pahorkfl a meniich hor, jmenovit^ 

V ii2ni oLsti ostrova, kde tak6 sc tsLhne velk6 
pasmo hor asi 1000 m vys., slo2en<S z £edicA, 
trapu a n£kdy i z vdpencd miocdnnich. 

V krajind tak eminentn^ sopecnd neschazi 
ovSem i jin^ch zjevfi, kter^ maji souvislost 
s vulkanickou dinnosti. V kratercch vylia- 
sl^ch sopek utvofila se nezfidka jezera zv. 
telaga. Vedle velkdho rono2stvi horkych vh'deU 
solfatar a pod. sctkdvdme se na JavS i s rflz- 
nymi vzicn^jSimi projevy vulkanick^ ^innostt. 
Proslul^ ildoli smrti Guva upas neni ovSeni 
daleko tak hroznd, jak o n^m bylo vybajeno. 
ale V jin^m lidoH nedaleko jezera Telaga 
Bodas prySti kyselina uhli^itd v dostatecnSa 
mno2stvi, aby usmrtila veSker^ 2ivo^ichy jixn 
probihaiici. Analogick^ zjev jest jezero v kr4- 
teru TaSemu ve vjch. Jav6, je2 tak jest na- 
syceno kyselinou sirovou, 2e nemohou v n^m 
2iti 2adn6 ryby. Rovn62 tak jest v fece, kterl 
z jezera toho vyt^kd, a jeSte v mofi pH ilsti 
feky na zna^nou vzddlcnost 2ddnd ryba ani 
jiny 2ivoiich se neukd2e. Try sky horlav^ho 
plynu nazna^uji existenci znacn^ho mno2stvi 
petroleje. V distriktu grobogansk^m v pro v. 
d2aparsk^ jest i6i n^kolik sopek bahennich. 
2e najavd £asto uddvaji se zhoubni zem^ 
tfeseni, jest pfirozeno, ale, a^koliv J. jest 
nejsope5n£J§im lizemim sv6ta, pfece v ohlcda 
tom pfeddi ji Filipiny. NejznimSjSi zem^tfe- 
seni jest ono, je2 uddlo se r. 1699 pfi vy- 



Java. 



119 



bachu Salaku, pfi n^m2 bylo napo6teno 208 
znacn^j^ich narazd a mnoho domA v Batavii 
pobofeno. T^2 r. 1867 uddlo se velk^ zem£« 
tfcseni ve stfedni JavS, pfi nSmi jedinfi 
V Diokdiakart^ usmrceno asi 1000 lidi. 

fceky jsou skoro ncspodctn^, jmenovit6 
na sev. strand, ale pro ilizkost ostrova maji' 
skoro vcskrze jen nepatrnou d^lku; pfispi- 
vaji v^k velkou m£rou k zdrodni^ni ostrova, 
jmcnovit^ sv^i stfidav^mi povodn^mi. Nej- 
vSUf fekou jest Solo vznikajici nedaleko ji2- 
niho pobfcii, protekajici kfivolak^m tokem 
ostrov k sev.-v^ch. a ilstici se proti ostrovu 
Madafe. Jest 499 km dl., pro menii cluny po 
cel^ rok, pro v^tsi lodi mimo m^sice srpen, 
z4h a f ijen splavn^. Druhd nejv&t§i feka jest 
Brantas v prov. surabajsk^, vznikajici rovnH 
nedaleko jiiniho pobfeii, zip. od sopky Sc- 
mem, a &stici se dv€ma rameny, z nich2 
jedno prot^ka Surabajou. V zdp. Jav6 jsou 
nejv^tSi feky Tji Tarum aTji Mamuk. Jezer 
zminky hodn^ch zde neni. 

V klixnatick^m ohledu le2i J. po cel^m 

srte povrchu v oblasti monsund, takie jest 

podnebi ceMho ostrova velmi stejnom^rnd. 

Rozdfl mezi suchou dobou podmin^nou t. zv. 

dobr^ monsunem jihov^chodnim a mezi po- 

casuD vlhk^ se spatnj^ ti deSConosn]^ni 

monsunem sev.-zdp. neni pFiliS ostr^. PrA- 

mircm jsou nejde§Cnat£j§imi m^sice prosinec 

al bfezen, Serven a2 zdi^i nejsusSi'mi, tak2e 

trvi doba deStfl od listopaciu do dubna a 

doba sucha od kv^tna do ffjna. avsak n6kdy 

se stivd, 2e v lednu a v ilnoru panuje ^ej- 

jasn^jSi po&si po cel6 t^dny. Nicm^ni oby- 

£ejn6 b^va ve zmin£n6 mokrd dob6 cela 

obloha pokryta Sed]^mi mraky pfihnan^mi 

ze s. a sz., % nichi prSivd casto bez pferu- 

ieni po 24 hodin. Vzduch jest tu dusn^ a 

neoby£ejn6 vlhk^, potoky i feky se rozvod- 

jkuji, jest^H a hadi vnikaji do pfibytkA a 

vSude hemii se hmyzem a moskyty. Rozdil 

mezi teplotou denni a nocni obnasi v t^to 

dob6 sotva n^kolik stupfi£i Fahrenheita. Velmi 

rozdfln6 od toho jest suchd po£asi, zvl^t^ 

V (ervenci a srpnu, kdy nevane t^m^f 2adn^ 

vitr, pouze na pobfeii stfidd se pravidelnd 

jako po cel^ rok slab^ vdnek mofsk^ se 

zemsk^, kter^ vSak na such^ zemi nejsou 

patmy. Noci jsou tich^ ajasn^ a ndsledkem 

aln6bo vyzafovlni ochlazuje se v noci atmo- 

sfdra tak, 2e pokr^d z rdna zemi husta mlha 

do v^§e 1—2 m, kde2to nad moddlovit^mi a 

lesnat^mi rovinami dosahuje tato mlhova 

vTstva v;^5e 15—30 m. Po v^chodu slunce 

mlha se roztahuje, vystupuje v^ie, pokr^vajic 

ntiiny hojnou rosou, znencLhla pak stoupa a2 

do 1000 m, kde sra2i se v bild mra^na kumu- 

loviti, kter^mi zdhy slunce prord2i a je2 

rostrbivaji se po poledndch dpInS, obycejn£ 

za bojn^ bl^skavice a hfmSni. Tento vliv 

monsunfi nesabd vSak v^^e ne2 do 1600 m 

n. m., takie rozdilu mezi such^m a de§tiv^m 

ro6ifm podasim ub]^vd tim vice, iim ddle do 

nitra a &n TfSe vystupujeme. Krisn^ stfedni 

pianiny a vysoki lidoli javskd, jako Bandong 

a Garuty t&ii se po celf rok t^m^i^ stejn^mu 



pocasf, ve kter^m jest rozdil obou ro^nich 
dob daleko nepatrnSJSim nei v ploch^ch kra- 
Jindch pobfefnich, kde plnou silu rozvinuje 
jen monsun severozdpadni. ZvldStS pocdtek to- 
hoto v6tru V fijnu a listopadu provazen b^vd 
straSn^mi boufemi v6trn^mi, kdeito pocasi 
such^ jest sou^asn^ po^asim klidu atmosf^ri- 
ck^ho. Ve v^§i nad 2000 m vane po cel^ 
rok passdt jihov^ch., podasi jest zde stejno- 
mern^, noci a jitra jasnd, avsak za dne spa- 
davaji z mra^en v t6to v^Si nakupen^ch £ast6 
srd2ky. 

Teplota rozdSlena jest po ceMm ostrov6 
velmi stejnom6rn6, takle li§i se od sebe tern- 
peraturou pouze mista leiici v rflzn^ nad- 
mofskd v^li. V tom ohledu mflieme roze- 
zndvati: hork^ pdsmo nizk^ do v^ie 650 m 
s prflmfirnou rodni teplotou 25®— 28* C a 
v^li ro^nich sraiek pfes 200 cm, ddle pdsmo 
stfedni mezi 650—1450 m s 23—18* C prii- 
m^rn^ ro£ni teploty, pak pasmo mra6en ve 
v^Si 1450—2400 m, kde teplota klesd a2 na 
13** C a srd2ky jsou hojn^, ale ne tak vy- 
datn^ jako v nizinS, a konec^nS pdsmo nej- 
vy§§ich vrchold hor javsk^ch nad 2400 m, 
kter6 md teplotu a2 0^ kde vSak pfes to 
nikdy nesn£2i a velmi zfidka pr§ivd, neboC 
mracna zfidka sem vystupuji. 

Velikd jest stejnomernost podnebi javsk^ho 
bShem dne, m^sice i roku, neboC prftm^rn^ 
kolisdni teplotv denni obndii 6—7'' C, v su- 
ch^ch m6sicicn 7— S'* C, kd^2to ve vlhkych 
pouze 4—5® C, mfisicni extremy liSi se od 
sebe o 8 — 11* C, absolutni extremy rocni 
jsou 34* C a 9*2* C, avsak mezi prumfercm 
m^sice nejteplejSiho a nejstuden&jSiho neni 
vfitSinou rozdilu vfetSiho nei 1* C. V;^§ka rod- 
nich srd'2ek kolisd v ni2indch mezi 200 a2 
450 cm, takie J. v tom ohledu jevi se typi* 
ck^m ostrovem malajsk^ho archipelu se stej- 
nomfirn^^m, tepl^m a vlhk^ podnebim. Tsr. 

KvStena Javy jest v celku dosti zndmd, 
dii prdce botanick^ zahrady v Buitenzorau 
(u Batavie) leckdys jestfi nSco nov^ho pfi- 
ndieji. Jest bohata (4646 druhfl a 185 rod in 
die Miquela), die rdzu hlavnS malajskd, hygro- 
filni palaeotropickd, podobnd indick^. ToC uka- 
zuji rodiny pfevlddajici: nejvice je orchidct 
(432 dr. ale Miquela), leguminos (337 dr.), 
rubiacei (257 dr.), 173 dr. trav, 164 dr. arto- 
carpei (hlavnS mnoho Ficusfl), 153 dr. euphor- 
biacei a jen 132 dr. composit, 105 dr. acan- 
thacef. ZvldStnich rodin neni a endemismus 
bude Ize teprve zjistiti, a2 bude nejbliiSi Su- 
matra l^pe zndma. Na vrcholich nad 2500 m 
je zvldltni flora alpinskd s rody evropsk]^mi, 
ale druhy jin6: Primula impenalis (i na Su- 
matfe die Schiffnera), Gentiana laevicaulis, 
Stellaria australis (3300 m), Festuca nubigena 
vedle Leucopogon javanicum, Myrica javanica, 
Gualtheria punctata (3300 m), Pimpinella pru- 
atjan do 3700 m, ale stromovit6 kapradi Also- 
fila lanuginosa do 3000 m. 

NejlepSi lideni krajinn^ podal Junghuhn, 
z nfihoz b^feme tento vjtah. DSlil Javu na 
4 horni pdsma. Prvni nejyySSi nad 2500 m, o kte- 
r^m jsme se jl2 zminili. Pfiddvdme jen z rostlin 



120 



Java. 



jcSt6 tyto: Hydrangea oblongifoUa^ kef do 
65 m vysokj, Casuarina, Rhododendron do 
3 m; 4 violy, Fragaria indicazj.\ 36 rodfl alpin- 
skych ma tu jen po 1 druhu. Druh6 jest pdsmo 
hornich Icsfi (1330— 2500 m). Zde nejvice druhfi 
dubfl cclolistych, totii 26, ale i javorfl, z co- 
nifer jen Podocarpei, dale Laurinei, av§ak jsou 
tu i tropick^ tvary i stromovit^ kapradi (Cya- 
thec), Cedrely, Cinnamomum (Kiami ddvA 
skofici javansKou) a j. Tfeti pasmo (660 ai 
1330 m) tvofi, kde neni vody, vice traviny, jeli- 
koz lesy byly vyhubeny a ostaly jen nlkter^ 
Liquidambary (Liquidambar altingia^ dfevo 
rasamala zvand davajici, ai 53 m vysokd), misty 
palmy (Licuala, Wallichia), bambusy atd. Pocf- 
rflst lesni tvofi tu hlavn§ Melastomee, Rhodo- 
dendron javanicum, pfil tuctu jedl^ch malin 
(na pf. Rubus rosaefolius), 11 Araliacei, Astilbe 
(do 3 m) a j. Ctvrtd pasmo jest pfimofskd 
niiina do 660 m, nejv^tSi a tak6 nejrozmani- 
t€j§i. U raofe nSkdy les Rhizofor (mangrove), 
Pandanee, Corypha gebang. Avsak nejvStSi cdst 
nevzd^land pfldy zaujimaji traviny, hlav. troji: 
glagah (Saccharum spontaneum) aneb alang 
{Imperata Konigii) nebo traviny krdtk^ (An- 
dropogon, Anthistiria a j.). Traviny alan^ov^ 
pfevlddaji zejm^na po pordienych lesich, jimi 
neddvaji ji2 vzniknouti. Rostou v nich pouze 
jednotliv^ kefe rodfl Grcwia, Butea, Flemingia 
nebo lesicky, jci tvofi rody Vitex a Zizyphus. 
V kratkych travinach, jedinjch, jei se^ou 
pro pici (Paspal«m, Poa), jsou bylinky menSi 
(Desmodie misto jctele, Cassie, Sidy). Lesiky 
byly nejvice michan6, ^ist6 jsou hlavnS dvoji: 
akacii {Acacia procera i stipulata) a teakov^ 
(Teciona grandh), jediny pSstovan^ les. strom 
ddvajici ncjlepsi dfevo. Pralesfl jest ji2 radio; 
byly velice rozmanit^, obsahujice Ficusy, Dip- 
terocarpee, Ptcrocarpus, Myrtacec, Legumi- 
nosy, Spathodea a j. Podrflst tvof f na pf . Scita- 
minee (do 4 m), Pavetty, Pothos, Bohmerie. 
Ve stinu dafi se mnoistvi epiphyt, kapradi, 
orchidei. Nepenthes, povfestnd Rafflesia, ale 
i na pf . houba Tlielephora princeps dosahuje 1 m 
v prflfezu. Dfive povestn^ a jedovatj strom 
upas {Antiaris toxicaria) neni jim vice nei jin^; 
smrtici lifinck, ktcry se dfive pfipisoval stro- 
mdm, klade se na vrub uhlicnat^^ch v^pard 
z pfldy V lidoli smrti (upasov6m). 

Velik^ a rozmanitj uiitek poskytuje by- 
linstvo Javy. Zejm(^na bambusy {Bambusa blu- 
meana a j.) davaji pr^ stery uiitek. Tak dSld 
se vosk z Ficus cerifera^ mydlo ze Sapindus 
rarak (ovocc), olej zc semen Aleurites moluc- 
cana, Terminalia catappa, jedi se semena 
3 druhA kastand, tamarindy (lusky), semena 
rostlin Farkia biglobosa, Jnga bigemma^ Albi\\ia 
lucida, listy stromu Gnetum gnomon a kv6ty 
byliny Agati grandijlorum. rapir se vyrdbi 
z kflry (1 j^i) Broussonetia papyrifera, provazy 
a sit6 z vlaken Bohmerii, cukr ze sfdvy palmy 
Aren«^a saccharifera, matrace z vlny semen 
Bombax pentandrum atd. 

Zvif ena Javy rovn62 jest bohatd a jii asi 
dosti zndma, avsak dila o ni neni a co pfi- 
naseji Bleeker a Temmink, jest dilem zasta- 
ral(3. Je podobna zvifend ostatni Malaisie a 



Zadni Indie, neschazeji vSak zvldltnosti. O nif- 
§ich zvifatech musime poukdzati na Wallace. 
Ze ssavcA zemnich (90 v celku) m61 Wal- 
lace 9 opic, Giebel 4, Murray 9?: Hylobates 
syndactylus (siamang), H. leuciscus, Semno- 
pithecus comatus [maurus, Martens), S. meta- 
lopliuSf Inuus cynomolgus^ Nycticehus javanicus 
a tardigradus TMartens), pak Galeopithecus 
volans. Netopjru uvddi Giebel 30 druhfi. Dob- 
son 40 dr., mezi nimii 7 ovoceirav^ch Ptero- 
pidfk (3 end.), 10 (1 endemick^) Rhinolofidd, 
2 Nycteridy, 6 druhfl rodu Vesperugo (i V. 
abramus Evropy), 10 Vcspertilionid (1 cndem., 
i Miniopterus Schreibersi)^ 5 Emballonurid 
(nejvic indick^ dr.). Z dravcfl tu 17 — 18 dr., 
mezi nimi : Felts bengalensis, F. diardi, F. Java- 
nensis, F. minuta, tygr (do 3000 m v^Sky sc vy- 
skytujici, jinak hojn^, plati se v§ak jen 8 zl. 
za zahubeni jednoho excmpldfe), levnart (die 
uddni Trouessarta), Viverra malaccensis, V. ^i- 
betha, Arctictis binturong^ Paradoxurus (3 dr.), 
Herpestes javanicus^ Canis prlmaevus^ Lutra 
leptonyx, 2 kuny {Mustela jlavigula^ die Jung- 
huhna, 3/. henrici a M. nudipes), Mydaus me!- 
liceps (do 2300 m v}^§ky se vyskytujici), 2 H di- 
et is (Trouessart uddvd jen H. orientalis) a 
Ursua Maiayanus. Ze sudoprstcfl jest tu Bos 
sondaicus (banteng), jeleni {Cervus petonii, 
hippelafus a muntjac)^ TraguUts javanicus a T, 
pygmeus, nSkdy hojni, jakoi i kanci divoci 
(Sus vittatus a verrucosus). Ddle je tu tapir, 
nosoro2ec {Rhinoceros javanicus)^ Afanis Java- 
nica, pak 3 rejskov^, Cladobates (2 dr.), Hy- 
lom^s (1 dr.), kone^n6 z hlodavcfk: dikobraz 
(Hystrix javanicus), uveden^ indick^ zajic 
{Lepus nigricollii)^ 12 druhfl vcverck/Ptero- 
mys (4 druhy^ a 3 dr. mySi (2 dr. cndcmick^). 
Kontinentdlnich ssavcfi m^n^' nei na Sumatf e ; 
schdzeji tu sloni, kone, ovce, antilopy, kozy. 

PtdkA uvddi Vordermann (Nat. Tidsk. voor 
Nederl. Ind. 44) 404, z nichi 218 jest i na Bor- 
neu. Wallace m^l jen 270, z nichz 40 cndc- 
mick^ch (45 Elwes). Elwes uvadi 200 druhii 
zemnich. Wallace tvrdil, 2cje J. chuda a ncma 
zvlaStni rdz, leda ie tu 11 indickych rod5 
(Pnoepyga, Pavo muticus, pdv) a schdzi ji 25 rodd 
malajsk]^ch. Elwes uddva jako typick<5: ko- 
houta (Callus varius)^ Arrenga cyanea, Myio- 
foneusjlavirostris, Loriculus pusillus, Cissa tha- 
lassina, Myeofaga andromeda a 7 zvldStnich 
holubfl, 3 dr. rodu Macropygia, 1 dr. rodu 
Treron, 2 dr. rodu Ptilinopus, 1 dr. rodu Car- 
pofaga. Polovicka vsech druhQ je spolecna 
Borneu, Sumatf c a Jav6; 29 rodii javskjch 
schazi Timoru (Wallace). Ze seznamu Vorucr- 
manna uvddime rodiny vice charakteristickd: 
12 lednaf kfl (Alcedinid), jen 3 papouSky, ak- 
14 datlfl (Picid), 16 kukacek (CuculidV 11 Mel- 
lifagidfl, 27 Timaliidfl (indick^V i jihoevrop- 
skou Cisticola cursitans, 16 Muscicapidd, 8 
Pericrocotidfi, 8 Ploceidfl atd. Jen mezi vod- 
nimijsou ptaci (stShovavi) naSi : Calidris arc- 
naria, 4 dr. rodu Totanus, 2 dr. rodu Numc- 
nius, i Squatarola helvetica^ Strepsilas inter- 
pres^ ale ji2 kachny jin^ a husi zde vflbec neni. 

Chud§i jsou ielvy. Bleeker uvddi 12 dr., 
my zndme jist^ch 9 zemnich (jako Strauch) a 



Java. 



121 



2 mofsk^ (Testudo emys^ Cistudo-ambohtensis 
gibbosa Bleeker), Qemmys spinosa (Dogania 
dhor, crassicolla, trijuga), Trionjrx javanicus 
(Geoffroy) a subptanus (carinifer). Jest tu i k ro- 
le o d i 1 ( CrocodHus biporcatus). JeStfirflje vice, 
26 u Boulengera, ale jen tfi endemick6 druhy : 
Harpesaurus tricinctus, Lygosoma Temminckit a 
Gonyocefalus Kuhlii, ostatni roalajskd. Ddle 
jeste 7 Geckonidfl, 9 Agamidfl, Varanus sal- 
vator, Tachydromus sexlineatus z Lacertid a 
8 Scincidft. — Had A je 77 (popsano ai 81), 
z nich: 4 Typhlopidy (1 endemick^), 2 dr. rodu 
Python, 1 druh rodu Cylindrofis, Xenopeltis, 
Acrochordus , Xenodermus , Polyodontofis , 
7 dr. rodu Tropidonotus, 1 dr. r. Xcnodon, 
Brachyorhos, Elapoides, monotyp end. Tetra- 
Icpis (Frflhstorfcri), 2 druhy rodu Lycodon, 
2 dr. Vodu Zamenis, 1 Xenelafis, 2 dr. rodu 
Coluber, 2 dr. rodu Dendrofis, 3 dr. rodu Si- 
motes, 2 dr. rodu Oligodon, 2 dr. rodu Abla- 
bcs, 11 Calamarii (2 endemick^), mnoho Ho- 
malopsid (6), 10 Dipsadid, 6 Elapid (mezi nimiz 
Naja tripudians i africka), 3 Amblycefalidy 
a 3 Crotalidy. Napadn^ mnoistvi Calamarid 
a Homalopsid, relativnS i Amblyocefalid, mdlo 
Boid. Enciemismu malo, jen 5 druhA a 1 rod. 
2a b uvadf Boulengcr 17. Z nich: 7 dr. rodu 
Rana, 2 druhy rodu Rhacoforus, 1 dr. rodu 
Ixalus, z DcndrobatidA 7 dr. rodu Microhyla 
(tn^ystoma Dum B.), 4 dr. rodu Bufo, mono- 
typ endemick^ Nectes, z PelobatidA Megalo- 
frys. Gunther mfel 18 dr., popsano bylo 19 
(Dum^ril a Bibron). 

Ryb vsech (mofsk^ch i shidkovodnich) po- 
psal Bleeker pfes 1100 druhfl, z nichi 170 ai 
260 druhd (asi) sladkovodnich, jeliko2 ryby 
V listich fck a poloslan^ch vod nerozeznaval. 
Weber ma 331 dr., z nich2 126 dr. vlastnich 
sladkovodnich. Jednotliv^ mistnosti sladko- 
vodni mivaji u Bleekera ai 27 dr. NcjvdtSi 
cast tvofi Cyprinidy (80 druhft u Bleekera, 
63 u Webera), avSak druha celed' Siluridfl ma 
tu 55 dr. (u Webera 45), nebo vyloucil 12 z vod 
poloslan^ch. Z poloslan^ch vod m(:\ Bleeker 
58 dr., hlavn6 32 GobiidA (mimo 24 sladko- 
vodnich), ale i 3 Clupeidy, 1 iraloka (Car- 
charias), 4 dr. rodu Mugil atd. ZvlaStnosti 
ryb malajsk^ch jsou nasledovni rodiny: Oli- 
cefalidae (zde 5 dr. u Bleekera i Webera), 
Labyrinthici (8 dr. u Bl. i W.), Nandidae (1 dr.), 
Mastacembelidae (3 dr. u Bl. i W.) a Cyprino- 
dontidae (2 dr.), 2 dr. rodu Notoptcrus, Lates 
nobilis a j. Z mofsk^ch jsou tu Trichiums 
savala^ Monopterus javanicus^ Ambassis, Poly- 
Dcmus, Platyptera, 4 Syngnathidy, 2 ouhofi, 
2 dr. rodu Dules a j. ve sladkd vode. 

PoCet obyvatelstva Javy s Madurou a 
ostatnimi prilehl^mi ostrovy jest 25,067.471 
(1894), takie pfi rozloze 131.509 fcm" pfipada 
na 1 krn* 191 ob. Jest tedy hustota obyvatel- 
stva v§t§i nei V Anglii a skoro takova jako 
v Belfirii i ndleii J. vAbec k ncjvice zalidne- 
n^m krajflm sv£ta. Nejv^tsi hustota jest na 
Madufe (274 na 1 frm'), dale jsou zvlaste silnS 
zalidn^ny krajiny Bagelen, Kedu, Pckalongan 
a okoli Surabaje. Z veSker^ho poc^tu obyv. 
pfipadd 24,746.368 na doroorodce, 50.393 na 



Evropany, 251.325 na CiAany, 16.319 na Araby, 
3066 na riindy. Ostatek sklddi se z pfislus- 
nikfl rfiznych iin^ch narodd asijsk^ch a afri- 
ck]^ch. Nehledic k EvropanAm a jin^m pfi- 
st^hovaiym plemenAm, ndleii obyvatelstvo 
Javy ke tfem narodfim. mluvicim pfibuzn^mi 
ale r&znicimi se jazyky. Jsou to Sundanci, ob^'- 
vajici ve vSech koncinach rozklddajicich se 
na zap. od Ceribonu, Javanci driici stfed 
ostrova a v^chod kromfe sev. fasti v^chod. 
poloostrova, a Mad uf and, usedli na Madufe 
a vc v^tSi dasti vychodniho poloostrova. Ja- 
vanci tvofi asi tfi itvrtiny vSeho obyva- 
telstva, MadufanA jest o n£co vice nei 
SundancA. V6t§ina obyvatelstva domorod^ho 
zab^vd se zemSddlstvim, ale i obchod a rAzni 
odv6tvi femeslnj'ch iivnosti nejsou zanedbd- 
vana. Z pfistfhovalcA nejdAleiit^jiim iivlem 
jsou Evropand, z nichi pfirozenfi valnd vfit- 
§ina jest HollandanA. Jsou rozSifcni asi stejno- 
m£rn6 po celdm ostrovS; zam^stnanim jsou 
pfedevSim kolonialnimi iSfedniky, vojiny, 16- 
kafi, kupci, plantainiky a cukrovarniky. Z ci- 
zincA nejpocetn^jSi jsou CiAand, ktefi iivi 
se hlavnfe femesly a mal;^m obchodem. Jm£n{ 
CiAanA zdejiich pa£i se na 132,000.000 zl. 
Ponevadi Ciftand velice vyssivaji selsky lid 
javsk^, ucinila vlada hollandska n^ktera opa- 
tfeni na zti2eni stdhovani se CiAanA na Javu, 
jmenovitd zavcdcnim dan6 z hlavy a zostfe- 
nim pfedpisA o prAvodnich listecn. Ostatn6 
mnozi Cinand zdejSi jsou potomci 6'nsk}^ch 
otcA a malajsk^^ch ien, t. zv. Penakani. Ara- 
ho\6 jsou ponejvice obchodniky nebo mu- 
hammedanskymi kn^zi, t6i pisafi. Jsou zde 
z Wsti nov]^mi pfistehovalci, z Wsti potomky 
t. zv. Moros, kterc^ Portugalci pfi sv6m ph- 
chodu do zcmi vychodoasijsk^ch nalczli vc 
vsech pf istavcch Orientu. Ve vetsich raestech 
zdriujt se taki3 vSudc vlastni MalajovtS jako 
obchodnici. Ncjlidnattjsimi mfisty jsou: hi. m. 
Batavia (111.703 ob.: 18Q4), Samarang (69.429• 
1889), Surakarta (101.987: 1894) a Surabaja 
(148.191: 1894). 

J. jest hospoddfskou osadou prvniho 
fadu; v^tSiek vclcxirodnd pAdy jeji, kter6 
jest vzd^lano uhrnem 3,375.411 ha, cini ji pro 
Nizozcmi nesmirne ccnnou. nebof na jeho 
zaklade jest ostrov jedind s to, by tc\'\\ jinak 
hrozidm schodkAm v hollandsko-indick<?m 
statnim rozpodtu. Uiitek tento zvysuje jestfi 
ta okolnost, ie vcskcra pAda ostrova prohla- 
scna jest za majetek statni, pouze v zdpadni 
jcho dasti jsou soukrom^ pozcmky, patfici 
vsak vfetSinou EvropanAm a Cinanum. Vlada 
pronajima die zakona z r. 1870 pozcmky na 
75 let V dt^dicn]^ najem domorodcAm, ktefi 
ncjen jsou pfidriovani k pt^stovani urcit^ch 
plodin, ale musi tyt^i odvadcti tci do vlad- 
nfch skladA za nizkou ovsem cenu, stanove- 
nou vlddou. 

Ncjdulezitejsim produktcm or by javskc 
jest jako V cel6 jii. Asii a v archipclu malaj- 
skrm rj'ie, ktcrou oscto jest 2637o P^dy, 
vedlc mi pocina so ptlistovati vice a vice ku- 
kufice zaujimajici 227o vzdelan6 plochy. Pole 
r^zova tvofi tudii na Jav6 vyznadny rys v razu 



122 



Java. 



a obraze cel^ch krajin. R^£e pSstuje se na- 
mnoze v mocdlovit^ch niiin^ch, ve vy§§ich 
polohach pak za pomoci umSl^ho zavlaiovani 
na terassach zv. tipar, zvlastd k tomu cili 
vystav^njch a vzd^lavanjch pluhem, anebo 
na svazich horsk^ch zv. gaga, hnojen^xh 
lesnim podrostem a vzdelavanych pouze mo- 
tykou. KromS rjfe a kukufice poskytuji oby- 
vatelstvu hojn^ v^bfir ku pfestovani a zuzitko- 
vani p5dy cetn^ domici rostliny s uzitecn^mi 
plody, jaico: papaya, palmy, mango, banany, 
durian a batdty. 

Jmenovan^ plodiny slouii specialn6 vfiivh 
domorodcfi, kdelto Evropand zavedli celou 
fadu plodin, ktcr^ jsou dnes nejddle2it6jSimi 
pfedmSty v^vozu. Mezi nd patfi tftina cu- 
krova, kava, tabdk, pepf, indych a ^aj, kter^ 
vesm^s daH se na Jav£ pf i skrovnd prdci a 
ve v^tedn^ jakosti, jeito utvar povrchu ostrov- 
niho, kter^ zdviha se ve mnoh^ch kondinach 
vysoko nad mofe, rfiznou svoji vJSkovou po- 
lohou mMe vyhov^ti ndrokfim jednotliv^ch 
rostlin. THina cukrova p^stovdna byla na 
Jav6 ji2 V dob£ dobyti ostrova Hollandany, 
ktef I toto odvetvi hospodaf stvi javsk^ho poa- 
porovali velmi usilovnS zvlastfi od r. 1871 rfiz- 
n^mi agrarnS-politickymi reformami. R. 1891 
piantaze cukrov6 zaujimaly l*87o vesker6 pfldjf 
a sklidilo se na nich 7,039.115 pikolfl (=asi 
430.000 1), av§ak pfes to v]^voz nasledkcm 
stoupajici soutSie na trhu cukernfm od r. 1885 
klesl se 420.000 na 315.740 t. Krom6 toho 
utrp6Iy plantaie v I^tech osmdesat^ch ne- 
moci tftiny zvanou sereh. VJrobu cukru pro- 
vozuji podnikatel^ evropSti a 6'n§ti, z nichi 
kaid^ ma vladou pfikazano ndkolik osad, 
jich2 obyvatel<5 musi pro n6 za cenu viddou 
stanovcnou pestovatt tftinu a pracovati v to- 
varndch. Starou a vysocc d&lciitou jest kul- 
tura tabaku, zaujimajtci 2'2Vo p^dy a stoup- 
nuvSi v poslcdnim dcsetileti dvojnasobn^. 
Produkcc skutccna vzrostia v menSi mife 
nei tabakem osazena plocha, obnaScjic r. 1891 : 
6,954.639 kg, kdezto v^voz tabaku z pf istavfl 
javsk^ch stoupl ze 4275 t r. 1883 na 15.886 t 
r. 1890. Rovndi kdva byla uvedena na Javu 
HoUand'any vclmi zahy a nabyla pro ostrov 
ze vSech plodin nejvetsi dAlciitosti, avsak 
v poslednich l^tech pfes velk]^ rozsah kavo- 
vjchplantaii p^stovani jejf klesa.ncbof lihrnny 
v^tfeiek iinil r. 1891: 684.000 pikolfl proti 
1,421.000 pikolAm r. 1883. Mladsi kulturni 
rostlinou Javv jest caj, nicm<Sne jest dnes 
ostrov vedle Ciny, V^ch. Indie a Japanu nej- 
dftlciitSjSi v^robni jeno zemi. R. 1891 obnaSel 
vjtfeiek 3,331.570 kg, z cchoi tcmgf 3 mlW.kg 
pfipadaly na statni pozcmky, vyvoz pak so 
pacil na vice nei 3 mill. kg. V poslednich 
Idtech zavedeno pfestovani bavlny, jei v§ak 
proti konkurrenci ostatnich vjrobnich zemi 
nema valn<i dulef itosti, pak vyroba opia, chov 
kosenilly na nopalovych plantaiich a r. 1854 
Strom cinchonov]^. Tato posledni odvStvi jav- 
skdho zemidSIstvi jsou statnim monopolem, 
dalcko nejddlczit^jsi z nich pak jest vyroba 
chininu (r. 1891 : 3,134.256 kg), ncbof strom 
cinchonov}^ dafi se zde tak v^bornd, 2e kon- 



kurrenci zdejSi velmi utrpSl chininov^ obchod 
zemf, V nichz strom ten jest domovem, toti£ 
jihoamerick^ch republik kordillersk^ch. Rov- 
nH monopolisovdno jest sbirdni nnizd sa- 
langan, vyroba mofsk^ soli a t^icni df ivi 
teakov^ho pro stavbu lodi dflle2it^ho, z dehoi 
vft6iQk zpcnd2uje zvIdStni obchodni spolec- 
nost k tomu zfizend >Nederlandscb Handels 
Maatschappijc. VzdSldvdni pfidy obstaravaji 
t^mef vJhradnS domorodci, vedle nichi Hol- 
land'an^ iiji v zemi pouze jako kupci a lifed- 
nici, bydlice ndsledkem toho t^mdf jen v m6- 
stech pfistavnich a hlavnich m^stech sprav- 
nich okresfi. 

Oproti p^stovani polnich plodin ustupuje 
chov dobytka jako samostatn^ odvetvi ho- 
spoddfsk^ do pozadi, R. 1890 po6'talo se: 
534.617 koni. 2,353.477 kusA skotu a 2,634.637 
buvold. — Rybolov provozuje se hlavn^ na 
sev. bf ehu pf edevSim oby vateli Madury s iisp6- 
chem, ma v§ak v^znam pouze mistm, priv6 
jako lov zvSfe v horach. Tsr. 

Nerostn}^mi poklady iest J., jinak tak 
bohata, dosti chuda. Z kovu vyskytuji se ve 
v^tSim mnoistvi jen rudy felezn^, jich2 do- 
b^vdni se v§ak nevyplaci, mimo to jsou na 
ostrovg rudy manganov^, rtut v mal^m mno2- 
stvi u Samarangu a v pisku ndktcr^ch fek 
trochu zlata. Uheln^ doly v Bantamu doda- 
vaji pouze lignit, za to nafta a asfalt velmi 
hojn^ se vyskytuji na sopedn^m dzcmi, misty 
prySti petrolej a sfil dob^va se v nejrflzncj- 
Sich kondinach ostrova; krom£ toho soln^ 
prameny obsahuji jddium. Stavcbnf kdmcn 
Ume se u Kedonu, dobyvini soli mofsk6 pak 
jest monopolisovano vladou. 

Pr&mysl jest pfes znacn^ nadani domo- 
rodcfl pro femeslnou praci dosud jen v po- 
cdtcich. Z vyrobkd pr5myslu domiciho vy- 
nikaji batiky, latky to bavln^n^ s omament^r 
nanalenymi v barvach od ruky a pomoci 
vosku, jim2 zal<5vaji se mista, kteri maji z&- 
stati nezbarvena. i odvetvi prfimyslu v u2sim 
smyslu na prv^m mistS stoji cukrovamictvi, 
kter^ po t62k^ krisi v l^tech osmdcsatych se 
op£t podina pozvedati. Dale bylo na Jav6 
r. 1891: 140 miynfl na ry2i, 10 pil. 12 destil- 
lerii arraku, 9 tovaren na mydlo, 41 tovarcn 
na umijiy led a miner, vody, 39 tiskarcn a j. 

Naproti tomu jest J. hlavnim sidlcm ob- 
chodu cel^ Nizozcmsk^ Indie. Vyvaii se cukr 
(463-54 mill, kg r. 1891), kava (288 mill, kg), 
tabak, cin z Banky a Billitonu (za 53 mill. zL), 
ryze (27*6 mill, kg), indych, arrak, kokosov^ 
a muskatov^ ofechy, daj, pepf, skofice, hfe- 
bicky, chinovd kfira, bambus, dfivi teakovd, 
gamoir, kA2e, hnizda salangan a j. Hlavnimi 
pfedmfity dovozu jsou bavln6n6 Idtky fr.l891 
za 2983 mill, zl.), pctrolei (93*61 mill. /), lou- 
pana ryzc (54 8 mill, kg), rflzn^ potraviny 
(za 3-4 mill. zl.). ryby (1873 mill, kg), ddle 
pytle, mouka a maslo, r&zn^ ndpoje, zvlaStd 
pivo, hlinSne zboii, barvy, kamcnn^ uhli, kovy 
(hi. iclezo a occl) a kovov<S zboit. Paropla- 
vebni spojeni s Evropou obstaravaji 2 evropw 
spolecnosti,Nederland Stromvaart Maatschap- 
pij a R otter damsky Lloyd, udriujice pravi- 



Java. 



123 



deln6 linie z Amsterdamu a Rotterdam u do 
Batavie. Mimo to ovSem jest t\\6 spojcni 
s asijsk^mi zem&mi, jmenovit6 s ostatnimi 
koloniemi nizozemsk^mi, kter6 udrzuie Ko- 
ninklinkjc Packetvaart Maatschappij. NejdA- 
leiit^jsimi pHstavnimi m&sty jsou na sever, 
pomofi Batavia, Samarang a Surabaja, na 
yj^ch. bfehu Panarukan a na jiinim pobfc2i 
Ijilatjap. Viechna jen pon&kud dfileiitejSi 
mista spojena jsou sirok^mi silnicemi s pra- 
videln^m spojenim, jei udrfujc stdt. Kon6 
propfljcuji se i!kfednikfim statnim a dfistojni- 
kftm bezplatnS, soukrom]^m osobam za na- 
hradu. Zboif dopravuje se na kdrach, do nichi 
zapfahuji se buvolov^. Prvni silnici na Jav6 
daJ r. 1 808 postaviti generdlni guvern^r Daen- 
dels; byla to silnice k Ocel^ltn vojensk]^m a 
probihala cel^m ostrovem. 2eleznic jest 
r 1894 V uiivani 1314 km, ve stavb6 408 km 
a vystavily je dilem Nederlandsch-Indische- 
Spoorweg Maatschappij a jin^ privatni spo- 
Icdnosti, dilem vlada. Nejstarsi jest traf ze 
Samarangu do Tangrengu (79 km)^ postavend 
r. 1867. Hlavni trati zclez. drah jsou z Ba- 
tavie pfcs Buitenzorg. Tjand2ur, Bandong do 
Tjilatjapu na }\i. pobfeii a odtud pfes D2ok- 
dzakartu a Surakartu jcdnak do Samarangu, 
jednak do Surabaje; dalsi trati spojuji Kediri 
a ildoli horniho Brantasu s hlavni trati a Su- 
rabaju s Probolingem, ktcraito traf ma b^^ti 
prodlou2cna ai ku pobfeii proti ostrovu Bali. 
Z v6tsich m6st jest nyni pouze Ccribon bez 
ieleznicnfho spojeni s vnitrem ostrova. T^z 
md J. dv6 tratd silnicnich parnich drah a sice 
ze Samarangu do Joany (188*2 km) a z Bata- 
vie do Meester Cornelis (14 km). PoStovnich 
dfada bylo r. 1887: 116. stanic telegraf. 69. 
R. 1894 mSl Stat 40618 km telegrafnich linii 
se 6228*5 km drahy. Kabelcm spojena jest J. 
se Sumatrou, Madurou, Balim a rort-Darwi- 
nem v sev. Australii. 

Mine! u2iva se t^ch2 jako v Hollandsku. 
Papirov6 penize vyaava Javska banka po 5. 
10, 25, 50. 100, 200, 300, 500 a 1000 zl. M irou 
d^lkovou jest amstcrodamska stopa (2813 mm), 
plosnou jonke (28386 aru) a 4 bahus, mfra 
pro such^ pfedmety, hi. obili a sfil. kter^ sc 
vidy v^zf, batavsk^ kojang, citajici 27 pikolii 
(1661066 kg), mira na tekutiny kan (1*49 /). — 
Vahy V obchod£ uiivan^ jsou pikol (61*521 kg), 
Citajici 100 bety k i6 thelu, 3 pikoly jsou mal^ 
bahar. 4Vs pikolfi vclk^ bahar. 

NcLboienstvi a vzdSlani. Ve stfedo- 
v6ku roz§]fen byl v JavS brahmanismus a 
buddhismus a zachovaly se z doby tc rfizn^ 
pamatky stavebni i literarni. Nyni pi'cvazna 
vetsina obyvatelstva pfiznava sc k islamu, 
kter^ sem byl zavedcn koncem XIV. stol. 
kndzi malajsk^mi a arabsk^f'mi. Ale islam na 

iav£ valnS pozm6nen jest pfezitky z dob po- 
lansk^ch, tak2e nezfidka ndboienstvi zdejSi 
oaz^va se javanismem. Kfesfansk^m mis- 
sii'm na Jav6 valn6 se nevede. R. 1890 pfi- 
znivalo se ke kfesfanstvi pouze 17.271 domo- 
rodcfl. Od r. 1842 jest v Batavii katol. apo- 
itolsk^ vikariat, k n£mu2 patfi t6i Sumatra, 
Flores, Timor a jin6 mcnSi ostrovy. R. 1891 



bylo na Jav6 43 katol. kn62i a sester. Ddle 
p&sobi zde nizozcmsk6 spolecnosti evangeli- 
ck^ s 30 missiondf i a 27 stanicemi. Vzd^lani 
domorodcA nal^zd se na stupni velmi niz- 
k^m. R. 1891 navStdvov^y 203 n^odni Skoly 
34.607 ditkami; mimo to bylo 28.285 §kol 
muhammedansk^ch se 281.119 2^y. Evro- 
pan6 maji 1 Skolu normdlni, lyceum v Batavii 
a vy§§i ikoly meStansk^ v Batavii (t62 pro 
divky), V Samarangu a Surabaji. Soukromych 
§kol evropsk^ch jest 251 se 24.212 iaky. 

Zasadou sprdvy hollandsku na Jav£, ktcrd 
jest skutecn6 korunovana tak v^te(^n]^mi v^- 
sledky, 2e mimo l^ta 1830 a 1849 panoval na 
ostrov6 v2dy pln^ klid. jest panovati domo- 
rodcflm domorodci sam^mi, ne-li ve skute£- 
nosti, aspoA die jm^na. Hollandan^ pone- 
chali na venek spravu jednotliv^ch residencii 
domorod]^m kniiatfim, ktcf i2 jako regenti ob- 
klopeni jsou velikou nddherou a obfadnictvim 
a jim2 i Hollandan^ okdzale prokazuji velkou 
cesf ; ve skutecnosti vsak jsou tito domorodi 
regenti pouh^mi loutkami v rukou svi^ch 
evropsk]^ch pand. od nich2 si davajf platiti. 
Ni2Simi domorod^^mi ufcdniky, spravujicimi 
jednotliv6 obce a distrikty, jsou vaidonov^ a 
mantriovd. Vrchni spravu cel6 Javy vede hol- 
landsky resident se sidlem v Batavii, jemu2 
k ruce jsou assistenti a kontrolorovd. V2dy 
nekolik regentstvi tvof i dohromady residencii, 
jich2 jest na Jave 22: 

Zapadni J.r 

Bantam . . . Serang . . . 7.326 . 613.545 

Batavia . . . Batavia . . 6.982 1,070.078 

Kravang. . . Purvakarta . 4.994. 381.235 

Ceribon . . . Ccribon . . 6.773 . 1,485.897 

Prcanger . . Bandong . . 20.874 . 1,981.220 

Stfedni J.: 

Tegal .... Tegal .... 3.782 . 1,075.941 

Banjumas . . Banjumas . . 5.561 . 1,209.164 

Pekalongan . Pekalongan . 1.790 . 561. 98S 

Bagelen . . . Purvorcjo . . 3.430 . 1,343.018 

Samarang . . Samarang . . 5.187 . 1,467.987 

Kcdu .... Magelang . 2.048 . 756.283 

Dzokdiakarta Dzokdzakarta 3.089 . 744.871 

Japara .... Pati . . . . 3.117 . 934. 553 

Surakarta . Surakarta . . 6.228.1,163.305 

V^chodni J.- 

Rembang . . Rembang . . 7.511 . 1,279.824 

Madiun . . . Madiun . . . 5.903 1,084.456 

Surabaja . . . Surabaja . . 6.029 . 2,005.0(^3 

Kediri. . . .Kediri - . . 7.398.1,118.924 

Pasuruan . . Pasuruan . . 5.307 . 936 319 

Probolingo . Probolingo 3.462 . 536.512 
Bcsuki a Ban- 

juvangi . . Bcsuki . . . 9.656 . 672.730 

Madura . . . Pamekasan . 5.286 . 1,439 9o5 

Ddjiny. Ze vSech ostrovfl archipelu ma- 
lajsk^ho vynikla J. nejdfive svoji kulturou, 
pfes to vsak nilc2cji dSjiny jeji za star^ doby 
k nejtemndjsim. Star6 dobfe chybi i jakakofi 
chronologic. Nejstarsim historickj^m bodcm 
dfejin Javy jest velka immigrace z Indie ve 11. 
nebo V I. stol. pf. Kr. pfes Indo^tnu a Su- 
matru. S ni vnikl do Javy i brahmanismus, 



124 



Javanci. 



kdeito buddhismus, jcstS za doby cinsk(5ho 
ccstovatele Fathiena (414 po Kr.) zde temef 
nezndmj^, teprve pozdSji se §ifi, ac brzy roz- 
Sffenim brahmanismu se vyrovndvd. Nejslav- 
n£j§i pamatkou buddhismu na JavS jest 60- 
robudor (v. t.). Pflvodu indickdho by la i nej- 
starSi vzaSlanost Javy, jak svMci mimo jin^ 
i ndzev ostrova J., indick^ dfdva {Panicum 
%talicum\ vyskytujici se poprv6 u Ptolcmaia. 
Za star^ch dob rozd61ena by la J. na fadu 
krdlovstvi s vlastnimi dynastiemi. D^jiny je- 
jich, promi§en^ zkazkami indick^mi, tvofi 
obsah nejen domacich anndlfl, ale i poesie 
epick^. Z fiSi tSchto, jejichi jedin^mi zbytky 
jsou podnes zachovan^ trosky nSkdejSicn 
residenci Doha, Brambanon, Madong-Kemo- 
lan, Dienggolo, Singhasari, PadiecHaran a 
MadJapahit, vynikly ve vzajemn^ch bojich 
jako ncj^eln^jsi obe posledni. Koncem sto- 
leti XIII. poprv6 tvofi J. jedinou celistvou 
H§i pod mocn^m vladafem Uttu Gad^vou, 
ale jen na kratko. R. 1304 vyvratil sultdn 
ternatsk;^ fiSi Madfapahitskou, ale ji2 r. 1359 
nabyli domorodci op6t vrchu, v polovici sto- 
leti XV. pak sctkavame se zase s velikou 
fiSi Mad2apahi^tskou, ]\i zbudoval tenkratc 
Ankavidiaja. Ri§c obsahovala mimo Javu 
t^mfef cel^' Malajsky archipcl. Av§ak zatim 
nabyl pfldy v zemi novy nebezpe^nj ne- 
pHtel, muhammcdani; objeviv§e se na Jav6 
poprv^ r. 1405, ji2 r. 1478 znifili h'si Ma- 
dzapahitskou a domorodce vytlacili do vy- 
chodni casti Javy, odkudz tito utekli se 
na ostrov Bali, kde se posud udr2eli. Od tc 
doby n^lczf J. islamu. Zem^ rozdelcna na 
novo a zfizeny staty muslimsk(5, vedle nichz 
o2ivly i nfektcrd domaci, oboje pod docasnou 
vladou malackou do r. 1511. V XVI. stol. 
vynikd ncjvicc stat Mataram, vedle neho se 
udriuji Diakatra, §cribon a Bantam. Portu- 
galci, jiz pfibyli na Javu z Malakky r. 1522 
pod Henriquem Lerncm, zh'dili zde rflznd 
obchodni faktoric. Vytladeni byli Hollandany, 
ktef i objevili se r. 1594 pod Houtmanem a za 
pomoc vladafi Bantamsk^mu proti Portugal- 
cflm obdrzeli dovoleni zfiditi faktorii. R. 1610 
zmocnili se Dzaktry, r. 1619 zalozili Batavii, 
odkud pronikali dale poddl sever, bfchu na 
v]^chod. R. 1677 po mnohych sporcch s ma- 
taramskj^mi kniiaty obdrzeli i rozsahla lizcmi 
a dfllczite listupky obchodni, r. 1749 musil 
kni2e mataramskj za to, ze zavolal je na po- 
moc proti Maduranskym a Makasarskym. po- 
stoupiti pfimo svoji n§i hollandskd Vychodo- 
indick^ spolccnosti, je2 dosadila tarn jako 
Icnnfka jeho syna. Ale jiz r. 1755 rozddlena 
h'se vc dve samostatn(5 fi§e, Surakarta (Solo) 
a Dzoksakarta, jez valne ztenccny dosud se 
udrzcly jako knizectvi. R. 1808 pfipadla Hol- 
land'anOm fi'sc Bantamska. Za gcneralniho 
guverncra Dacndaclsa (1808—11) vedle jinjch 
oprav zfizcna skvostna vojenski silnice od 
Anjeru do Banjuvangi. R. 1811 za guverncra 
Jansscnssa vydana J. (18. zafi) Anglicanflm, 
kterym nalczrla do r. 1814 (13. srpna), kdy 
traktatem Londynsk<'m Hollandaniim vracena. 
Anglicanc' zfidili jii'pfcd tim r. 1602 za sira 



Lancastera faktorii v Bantamu, ktera vsak 
r. 1683 opuitSna. Nastaly vSak dlouh^ a krvav^ 
boje (1825—30 vzpoura prince D2ok§akart- 
sk6ho Drepa Negora). Z casti n^sledkem ne- 
pHzniv^ch pomdrA spravnich na Jav€, jimii 
blahobyt bral za sv^, z dasti i nasledkem 
spletenjch pomSrfl politick^ch v EvropS 
mohla J. zi na uvedena dv6 domdci knizectvi 
b<^ti prohlaSena za provincii hollandskou te* 
prve r. 1830. Od t6 doby datuje se novj 
rozkvSt Javy zvl. jako v^sledek guvern^em 
hr. Job. van den Boschem (1830 — 33) zave- 
den^ho kulturniho syst^mu, ji'mi dosa- 
2eno 6st^ho roiniho v^nosu 40 — 60 mill. zl. 
Otroctvi na ostrovS zru§eno r. 1860. — Srv. 
Raffle, History of J. (Londjn, 1817, 2. vyd. 
1830, 2 sv.); van Deventer, ueschiedenis der 
Nederlanders op J. (Haarlem, 1886 a n.); Kan, 
Histoire des d^couvertes dans Tarchipel in- 
dicn (Lejda, 1883); Van Gorkom, de Oostind. 
Cultuure (1883). 

Literatura. J. Crawfurd, History of the 
Indian Archipelago (Edinburk, 1820, 3 sv.); 
Kussendragger, Natuur en Aar drykskundige 
Beschreibv. van J. (Groninky, 1841); Tem- 
minck, Coup d'oeil gdn^ral sur Ics possessions 
n^erlandaises dansrlnde archip^lagique (Lej- 
da, 1846) ; Junghuhn, J., seine Gestalt, Pflanzen- 
decke u. innere Bauart (Lip., 1852—54, 3 sv.); 
J. Miiller, Beschreibung der Insel J. (2. vyd. 
Berlin, 1866); Veth, J., gcographisch, ethno- 
logisch, historisch (Haarlem, 1875 — 81, 3 sv.); 
Hbfdijk, In't hartje van J. (Amsterdam, 1882); 
Rees a Perelaer, Neerlands Indie (Lejda, 1883, 
3. sv.); Van den Berg, De Handel van J. (1883); 
W. Barrington, Life in J. (Lond., 1864); Louw, 
De J.-Oorlog van 1825—30 (Batavia, 1894). 
Mapy: J. Rcsidentiekaarten (Haag, 1880 a n.). 

Javanoi nalc2eji k zap. skupinS plemcne 
malajo-polyn6ssk<^ho, jehof jsou nejvzd61an6j- 
§im narodem. Nejbliie pfibuzni jsou s nimi 
Madufan^. Celkem neliSi se t61esn6 valnS od 
ostatnich Malajfi, ale jsou StihlejSi a men§i. 
Soumfirnd postava dosahuje prflmSrn^ vj^§ky 
1650 mm, ot\ jsou iern^, nos mal]^ a kratky, 
lista §irokcL, vlasy cern^ a velice bujnd, ple( 
hnSdS ilutava, nfekdy i vclmi svfetli. J. jevi 
velik^ schopnosti duSevni, jsou vSak malo 
energifti a ph'lis oddani smysln^m poiitkflm; 
ale jinak jsou ucelivi, povahy jernn^ a mim^ 
snadno cizimu vcdcni pfistupni a die Craw- 
furda ncjpravdomluvn6j5i ze vscch v^chod- 
nich Asiatfl. Od^v, u obccn^ho lidu velmi 
jednoduch^, jest celkem u obou pohlavi stejn^ 
a sklada se ze Sirok^ suknS >sarongu«, ktera 
se kolcm tSla ovinuje, a z kratk^^ch nohavic. 
Misto techto nosi nekdy i jen jednoduch^ 
zastdry pasem spjat^. Tu a tam nosi se tak^ 
kazajky podobnc kosilim. Hlavu kryji hed- 
vabn>'mi, pcstfe zbarvenj'mi a nizkjmi cepi- 
cemi nebo Satky. Obydejne chodi na boso. 
J. jsou velikjmi milovniky Sperkfl a cctek, 
nosi mnoistvi stfibrni^ch a zlat^'ch zavSskfl, 
prsteny, nausnice a j. Neobyccjna jest jcjich 
milovnost cistoty, takie denn6 se koupaji. 
Obydli ma ziiplna raz malajsky. Jsou to nizK'^ 
bambusov^ chyze, kryt6 palmovj'm listim a 



Javansky jazyk a literatura. 



125 



postaven^ na kolech asi 1 m vys. nad zemi. 
Vesnice vidy jsou obklopeny mnoistvim 
ovocn^ch stromft. Vzne§en6 tfidy maji ov§ein 
domy paldcovit^, namnoze i z kamene po 
evropsk^m vzoni stav6n6. J. jsou vi^borni 
zem6d61ci a zvla§t6 velkou pozornost v6nuji 
uro^^mu zavlaiovdxu. Hlavni jejtch potravi- 
nou jest ryie, u chudlich kukufice, m^nS 
rvby, zfidka kdjf maso zvifat teplokrevn^ch. 
mpojem jest jim vino vyrdbdn^ ze SCavy 
kokosov6 palmy a kvalend ryiovi voda. Ze 
itav palem roda Strenga a Borassus vyr<Lb£ji 
cnkr. Z pochutin niru2iv6 iv^kaji betel a 
koofi taMk a opium. Jsou v^born^mi fe- 
meslniky, jmenovitS ve spracov^ni dfeva a 
kovfi. fh'obn^ nafadi, jako nddoby menSi, 
liice a pod. robi ze skofepiny kokosov^ho 
ofechu, z vydlaban^ch kmenu hotovi v^t§i 
nidobi na mleti r§ie a lodi n^kdy velmi 
ozdobn^. Z rotan^u zhotovuji klobouky, ko- 
berce a jin6 potfeby. Vrcholem jejich Fe- 
mesln6 cinnosti jest v^roba zbrani a litck. 
Tkaji pldtna v^te^na a barvi je skv^l^mi 
barvami ve vkusn^ch ornamentech. Ze zbrani 
vynikaji>krisy«,d^ky to.jichicepele opatfeny 
jsou jemn^mi omamenty a rukojeti vyvedeny 
z nejjemn^jSich druhA dfcv nebo ze slono- 
viny a yykladiny zlatem a drahokamy. U vzne- 
§en£jSich osob panuje veskrze mnoho2enstvi, 
a obecn^ho lidu monogamie. 2ivot manicl- 
sk^ b]^vd pravidlem spofddan^. ObHzka, ob- 
vykli ji2 pfed zaveaenim islamu, d(jc se 
V 10. roce. Pfi dosaieni dosp^Iosti piluji se 
d^tem zuby do $pi£ky a dovoluje se jim od 
t^ doby iv^kati betel. Jako vSichni Malajov^ 
tsou i J. ndruiiv^mi hrd^i a milovniky ko- 
hontich zdpasfi. Maji t6i zvliStni drub dtvadia, 
pfi nhmi se vrhaji stiny ploch^ch dfev^n^^ch 
ngurek na transparentni ziclony, pfi dcmi 
feditel odfikivd aim veSker^ illohy. Jind hra 
jest vajang, pfi nf2 figurky jsou vyfezdny 
z kftie, rftznfe zbarveny a postaveny v popfeai 
jevi$t£. Davaji se vetSinou kusy historick^, 
jichi litka cerpdna jest z legendarni historie 
ostrova. Pfcdstaveni trvaji s pfcstdvkami 
nezfidka nSkolik dni. J. isou t^f ve znacn^ 
mife hndby milovni. Kaicr^ pohlavdr md svflj 
vlastni orchcstr zvan^ gamelang, fitajici oby- 
dejn6 10 — 12 muiii. Nastroje jsou gongy pro 
hlubok^ t6ny a prouiky kovav6 ncbo bam- 
busov6 pro tdny vy§si. Vedoucim ndstrojem 
jest biola^ houslov^ to ndstroj s jednou stru- 
nou. Pfivodni ndbo2enstvi razu naturalistic 
ck^ho panovalo a2 do VI. stol. po Kr., kdy 
zavedeny brahmanismus a buddhisraus. Tyto 
systdmy op^t byly zatlaceny konccm XIV. 
a b^hem XV. stol. isldmem. 

Javaask^ Jasyk a literatura. J. J. fia- 
vanStina) jest jazyk malajsko-polyn^ssk J. Vy- 
vinul se ze stafStho kavi (v. t.), jc2 samo 
posud zfistalo na Iav6 jazykem naboienstvi, 
z £^ti i literatury. Zaklad malajsko-polynes- 
sk^ z&stal nctknut i v moderni mluvg, za to 
rozhojn^n silnS slovni materidl, ncjvic#san- 
skritem, iako ji2 v kavi, dale arabstinou (od 
XII. stol.;, koneCni i portugalstinou a hol- 
landStinou. J-m ]-em mluvi nyni asi 18 mill. 



obyv. a sice ve stfedni a v^chodni Jav6. 

V jazyce sam^m tini se pfesn^ rozdil mezi 
mluvou zdvof ilostni (kram.i), j{2 ufiv«i i v^- 

frravnd prosa, a mluvou ddvcrnou ci tykaci 
ngoko). Mezi obema je t. zv. madja (stfedni 
fe^). roesie pouiivd viech tfi dosti volnS. 
Rozdil mezi nimi spocivd v uiivani zajmcn, 
koncovek. dale i jednotliv^ch v^razfl. J. J. 
mi i vlastni pismo, vy vinuvSi se rovndi z pisma 
kavi. Cita 20 pismcn zakladnich, k nimz pfi- 
stupuji pak podru2n6 znaky orthografickd. 
Existuje pismo rovn^ (^f<^(^^) a svisl^ {mi- 
ring). NejlcpSi grammatiky J-kcho J-a podali 
T. Roorda, Javaansche gram. (Amsterdam, 
1855, strudneji 1874, 4. vyd. 1893) a Favrc, 
Gram, javanaise (Paf., 1866), pfiruini Bohatta 
(Videft, 1892). Slovniky jsou od Favrea (ia- 
vansko-franc, Vidcft, 1870) a T. Roordy, do- 
kon6en^ Vreedcm (javansko-holl., Amster- 
dam, 1875, 2. vyd. 1883—86), s dodatky od 
Janssa (Samarang, 1883). Vc studiu javanstiny 
vynikli Hollandan^, z ostatnich £vropan& 
Francouz Favre a Ncmec Rost. Vynikajici 
znalci javanStiny v Hollandsku, z tisXx na 
Jav£ pusobivSi, jsou: v. d. Brojk, de Hollan- 
der, te Mechelen, Meinsma, Roorda, Stuart, 
Vrcede, Wilkens, Winter. 

Literatura moderni javanStiny vyniki 
hojnosti i rozm'\nitosti svjch spisft. NejCel- 
n^jsi jeji strankou jejt poesie, pfevahou epi- 
ckd, zalofend na zkazkich domdcich i cizich, 
nejvice indickjch, v pozd^jsich dobdch i mu- 
slimsk^ch. Literatura stard psani jazykem 
kavi odra2i se mocn6 i v moderni literatufe 
javansk^, jc2 si, v^tsinou pfeklady, osvojila 
i ncjvyznacncjsi jeji plody {Brata-juda, Ar- 
dfuna-Sasrabahu^ V'ivahaf Kama). VSecky uvc- 
dcn^ plody ex.stuji i v domdcim prosaick<;m 
spracovani. Z (^asti star]^ podklad vykazuje 
i kosmo^'onicka bdsefi Manik-Maja. Z vlastni 
literatury javanskd vynikaii obsahl^ kroniky, 
vStSinou v fc^i vdzan^. Spolecn^m ndzvem 
jejich jest Babad. N^kolik jich vydino (B^- 
bad Padfadfaran, B. Demak, B. Fadfang, B. 
Mataram, B. Kartasura, B. Petina^ B, Gianti^ 
B. tana D{avi^ posledni pr6sou). Jim bli^i se 
historick^ romany, domaci {Damar Vulan^ 
Adi(i'Saka^ Angling Djrma^ Baron Sakender^ 
D{aja lengkara) i c\d (muiilimsky prosaickj 
roman o Moj{isi a Faraonovi, Rad{a Piran- 
gon a zvla§t6 obsahlj Menak^ versem). V ncj« 
tSsnSjsim spojeni obsahov^m s touto tvor- 
bou htcrarni jsou t. zv. vajangy, divadelni 
pfedstaveni, jc2 v§ak jen zfidka srovndvaji 
se s nasim pojmem o dramatu. V^tSinou jsou 
to hry stinov^ a pantomimy. Z hur t^chto, 
provozovanych zvlastnimi recitatory (dalang)^ 

V jichi pamSti i v^tbina jich iije, vyd^ny na 
pf. Pregiva^ Palasara^ Pandu, Purva (6 kusfl), 
Abjasa. Mno2stvi jich, z cdsti zkrdcenj^ch, jest 
i ve formS pouh^ch povidek (23 jich vy- 
dal te Mechelen v Batavii 1879, jin^ch 24 
Mayer, Samarang, 1883). Zccla tdhoz rdzu, 
pouze s nositeli zvifecimi, jsou oblibend u Ja- 
vancfl bajky zvifeci. Prv^ misto mezi nimi 
zaujimd vtipni baseii Kandil (vyd. van den 
Broek, Haag, 1878, 2. vyd. 1889). Z ostatni 



126 



Javary — Javofi. 



literatury uvidiroe vynikajici cestopis modemf 
Purvy Lelany (Batavia, 1865). Srv. Vreede, 
Catalogus van dejavaansche. .. Handschrif- 
ten der Leidsche Universitats-Bibliotheek 
(Lejda, 1892). Dk, 

Javary |2avar^], t6i Jacarara L Yaca- 
rana, przvf pHtOK feky Amazonsk^, vzniki 
pode jm. Aruita na 8^ j. S., na styku hranic 
Bohvie, Peru a Brazilie, a tvofi a2 ku sv^mu 
\isti hranici mezi Bolivii a Brazilii. Prot^kd 
hust^m pralesem povSechn^m sm^rem sev.- 
v^ch. a Osti se u Tabatingy do f . Amazonsk^ 

V Sifce 235 m. Odtud jest na 800 km splavna. 
V^voj feky obndSi asi 1000 km, livodi 91.000 km*. 
I za such^ doby pf iniSi f ece Amazonck 1200 m* 
vody. ftcka byla ohledina brazilsko-pcruv- 
sk]^mi pohranic. kommissemi r. 1866 a 1874. 

Javea |chav6-|, kdysi Ha be a, m^sto ve 
Span. prov. Alicante, malebnS rozloien^ pfi 
mal^ zdtoce Stfcdozemniho mofe, do ktcr^ 
se zde ilsti pobfeinf feka Gorgos, na jiinim 
tipati Monga (712 m). Obehnano je star^mi 
zdmi a vSiemi. Md 7441 ob. (1887), menSi pfi- 
staviit^, ti\^ pobfeini obchod, v^voz vina, 
hrozinuk a mandli, rybdfstvi. Z J-ey vede 
podmofsk^ telegrafni kabel na ostrovy Bale- 
arsk^. 

Javelleak^ looh, eau de Javelle [6 d'2av^l], 
viz Draslik str. 934. 

Javor (se strany botanick^ viz Acer) jest 
▼ desk^ch lesich zastoupt-n tfemi druhy. Z t^ch 
J. mle£n^ (Acer platanoides) a J. klcn (A. 
pseudoplatanu$) rostou tu oby£. porflznu mczi 
jehli6any a buky. Ncjl(^pe dafi sc iim v pflddch 
nlinitopisdit^ch, i kdy2 nt-jsou hluboky, je:i 
kdyi maji zpodinu rozpukanou, zkypfelou a 
obsahuji-li aspoA trochu humusu; pfimiScn^ 
vdpno jest vzrfistu jejich velmi prosp^Sn^. 
Pfidy mokr^, ba ani znadn^ii vlhk^, anii t£2k<5 
jflovit^ jim nenvfiddi. J. mf<S6n^ je uspokoji- 
vhykU dafi se i na v^slunt, klcn libuje bi vice 
v polohdch stinnj'ch, chladn^ch a jest proti 
vlhku a mrazu chouIostiv^jSi, ale vystupuje 
v^Se na hory a tu dosahuje mnohem vttSich 
rozmdrA neifi v rovinich. OpadalC nebo v je- 
seni zasctd semv.no klidi zdhy na jafe a proto 
mladd, choulostiv^ semenddicy mohou obstdti 
jen, isou-li dostate£n£ chrdn^ny pfcd mrazem. 
Vyklidel^ rostlinky obou druhfl liSi su od scbc 
pouz« tim, ie J. ml6£n^ md d61ohy tmav6jSi 
zcleni a prvni dva prav6 listky celokrajn^, 
kdc2to kl n mi listky tyto pyfit<^. V pfiro- 
zen^m zmlazcni javofin vznika pod ochranou 
korun stromov^ch bujarj podrost, ktcrj brzo 
vyiaduje odstin^ni a roste pak vclmi hbit^. 

V 40.— 60. roce v6ku sv<5ho podinaji J-y pfi- 
ndSeti dobra semena a ve 100—120 I^tech 
dosahuji v pfizniv^ch stanoviSmich pomdrech 
ina^njjch rozmSru, takic casto i buky pfed- 
stihuji. J. ml^dn^ mivd pekn^jsi pefi, ale roste 
volnSji neili klen. VJmladnost jejich je znaind. 
Pafezy vytvofuji ne sice detn^, ale siln^ v^- 
hony, jcz velmi rychle rostou a dasto ji2 

V prvnim roce 2—2*/, m ddlky nabjvaji. M6n^ 
vznikaji v^hony na kofcnech. K umfeldmu 
zalesftovdni pou2ivdme nej^ast6ji sazenic ve 
ikolkdch vyp^stovan^'ch a vysazujemc v kme- 



novindch obyCejnfe v^rostky 4 — 6Iet^, nejv^- 
hodn^ji mezi buky a jehli6any. Do stfednich 
lesfi hodi se J. za podrost i za nadrost, pod- 
rostem mA2e v§ak b^i jen tarn, kde jest 
nadrost fidk^ a mnoho nestfni; za nadrost 
hodi se l^pe J. ml^dn^, proto2e klen ve volndoa 
stavu rozv^tvuje korunu Siroce a podrost 
pfiliSnS zastiAuje. V pafezinich po2ivl pfed- 
nosti klen, majici vhtki obnovitost. — Babyka 
{A, campestres L.) jest v lesnim hospoddfstvt 
m^n^ dAle2iti a ostatni druhy J-fi v lestch 
deskjch nerostou. ^m. 

Javor: 1) J., D^dov, D^dovd {Ober- 
Mohren\ ves v Cechdch, hejt. Broumov, okr. 
Teplice, fara Starkov, p§. D^ov-Sofienthai; 
69 d.. 409 ob. n. (1890), 2tf. 5k. — 2) J., vea 
t., hejt. a okr. Klatovy, fara T^ec, p5. Jano- 
vicc n. Uhlavou ; 30 d., 192 ob. c. (1890), popL 
dvflr s ovdinem. — 3) J., viska t, hejt Tabor, 
okr. a p§. Ml. Vo2icc, fara Vrcho4tovice ; 4 d., 
23 ob. t. (1890). — 4) J., nSkdy tvrz a ves t., 
v lese mezi Sfihlavy a Kornaticemi. Ves jakoi 
i tvrz zanikla v XV. stol. a pozemky pfipo- 
jeny k panstvi Scihlavsk^mu. 

Javor, hora v Sumav^, viz Arborec. 

Javorek: 1) J., ves na MoravS, hejtm. a 
okr. Nov^ M6sto, fara a p§. Jimramov; 60 d., 
283 ob. t. (1890), Itf . Sk. Na blizku stival na 
skdle loupe2nick^ hrad Skdly, jej2 markrabi 
Jan rozbofil (1356); pozddji hrad obnoven, 
ale r. 1452 pfipomind se pust^m. — 3) J., ves 
t. v hejt. brn^nsk^m, viz Javfirck. 

JavoH: 1) J., ves v Ccchich, hejt, okr. 
a pS. Klatovy, fara B^Siny; 13 d., 92 ob. t, 
(1890). — 2) J. {Michel schlag), osada t. u Mla- 
dof.ova, hejt. Krumlov, okr. a pi. ChvalSiny, 
fara Jablonec; 7 d., 49 ob. n. (1890). — 3) J., 
osada t. u Cunkova, hejt. Sedliany, okr., fara 
a p5. S.dlec; 5 d., 37 ob. b. (1890). — 4) J. 
{Giibetle), ves t., hejt a okr. SuSice, fara a 
p5. Petrovice u SuSice; 7 d., 55 ob. n. (1890). — 
6) J. {Gabhorn), ves t, hejt Karl. Vary, viz 
Javornd. — 6) J. Dolni, ves t, hejt Ji^n, 
okr. Novi Paka, fara a pi. Pecka u Ji^ina; 
25 d., 139 ob. t. (1890). — 7) J. Horni, ves t, 
81 d., 139 ob. L (1890). 

8) J., javor y, chybnfi Zdvof {Ohrnes\ ves 
na Morav6, hejt. Zdbfch, okr. Mohelnice, fara 
a p§. St Modletin; 47 d., 332 ob. n. (1890). 

0) J., Javof, obcc. Polomec, osada ve 
Slczsku u Domadrovic, hejt a okr. Opava, 
fara Radkov, p§. Vikitcjn; 3 d., 16 ob. £. 
(1890). — 10) J. Dolni (pol. Jawor^e dolne, 
ni-m. Ernsdorf Nieder-Y far. ves v tdiinsk^m 
Slezsku, hejt. a okr. Bilsko; 102 d., 758 ob. 
pol., 3 6, 113 n. (1890\ kostel Prozfetelnosti 
Pdn^, dv^ 2tf . Sk. (na ruzn^ch mistech), evang. 
kostel, fara a sidlo pastora, poita. telegr. a 
2elez. Stan. sev. dr. cis. Ferdinanda (T^Sin- 
Bilsko), ml^n. Alod. panstvi zaujimd 1476'49A4; 
nilc2i k n^mu zdmck s parkem a oborou, 
dvAr, vipenice, cihelna, pila, parostr. lihovar 
a s^rarna, majetck Fil. hr. Saint-Genois. Od 
r. lft2 je zde IdzcAsk^ ilstav pro l^^ni 2in- 
tici a studenou vodou (ro£n£ a2 600 hosti*). 
Romantickd krajina hojn£ turisty navSt^vo- 
vand. LaznS ndle2eji k panstvi. Zde po mnohi 



z Javoricc — Javorinka. 



127 



l^ta meSkdival polsk^ bdsnfk Vincenty Pol. — 
11) J. Horni (pol. J, gorni, n6m. Ober-EJ), 
osada t., fara a p§. Javofi Doln{; 42 d., 351 ob. 
pol., 8 n. (1890). — 12) J. Prostfcdni (pol. 
J. &redni€^ nera. MitteL-EX osada t; 64 d., 
684 ob. pel., 26 n. fl890). ka nejstarSi doby 
naleiela ke kniieci icomofe, r. 1571 prodina 
i s pansk^m zboiim Karlu Promnicovi. Ve 
2. pol. XVII. stol. statek rozd^len mezi dva 
majetniky; vystfidalo se zde D^kolikmajctnikfi, 
ai V stol. XVIII. pfipomind se na Hornim J. 
Karel Boh. z Marklova a na Dolnim J. ArnoSt 
Leop. z Lisavy. R. 1752 koupit liH Lud. La- 
2ovsk^ od Karla B. z Marklova H. J. a r. 1754 
i Dolni od ArnoSta z Lisavy a spojil oba 
statky V jedno; r. 1782 vystav£l v J. protest. 
XDodhtebnici a zaloiil nadaci pro pastora. Po 
jeho smrti (1787) dMila J. dcera, kterd jelt£ 
t&koi roku postoupila je sv^mu bratru Ji^imu 
Adamovi, jen2zalo2il kolonii >Nal^n2c. R.1793 
pfc§lo J. na Arnolda ze Saint-Genois, jen2 
zde vystav61 Skolu pro obd vyznanf, r. 1800 
zacal pfestavovati dfevdn^ kostel. V osad6 
na »Lou2ic je kaple sv. Jana Nep. Jif pfed 
100 16ty b^valy zde vdpenice a kam. lomy. 

z Javorioe, pfidomek erbovni n^kolika 
rodin v XVI. stol. v Praze a v 2atd usedl^ch. 
Z osob zndm^j^ich u2ivali bo: 

1) Viclav Danielfiv z J., tdi DanSlo- 
▼ic aneb i Vdclav Lazar zv., syn Daniele 
bakalafe, radniho pisaf e a konSela starom^st- 
sk^ho V Praze, po n&jakou dobu professor 
nniversitni (1513 — 1516) a potom vedle Jana 
Hlavsy z LiboslavS vynikajici pfiznivec novd 
naiiky Luthrovy. Ocf r. 1519 do r. 1524 za- 
sedaf V in6stsk^ rad& a pfi dflle2it^ch v^ko- 
nech obecnich i zemsk^ch t\\6 mival Oda- 
stenstvi. Strannick^ pikle Jana PaSka z Vratu 
na pokraj zahuby je] pfivedly; r. 1524 dne 
9. srpna byl zdroveft s iin^zni obvin&n ze zr^d- 
n^ch zimerA proti obci, jako2 i z novotaN 
sk^cb bludA ve vife, vsazen do v6zeni a pfese 
v$ecko dokazovani sv^ neviiw odsouzen a 
z m^t Prafskjch vypov6dSn. Snahy jeho, by 
trest nespravedlivS naA uvalen^ zrusen byl. 
dlouho nepotkivaly se s dsp&chem; protivnici 
nedbali rozkazii krdlovsk^ch aneb je dovedli 
vidycky zmaf iti. Teprve r. 1530 v dnoru. kdy2 
moc PaSkova nadobro ji2 poklesla, docililo 
se smini a kf ivda byla od^in^na. Brzo potom 
Vaclav Danielflv zemfel morem v dub. r. 1531. 
Osudy jeho zevrubn6 a tkliv6 vylicil Bartos 
Pisaf ve sv^ Kronice Pra2sk^. 

2) Jan z J., pffjmim Kulata, nebo t^2 die 
rodi5t6 PfeStick^ (Praesticenus), odr. 1513 
ai 1531 mistr a professor na vysok^m u^eni 

^ V Praze. Mnoho let byl proboStem kolleje 
Karlovy, dvakrat po sob£ d^kancm (1515 
a 1516), Sestkrit rektorem (v r. 1522—31) 
a nikolikrat tak^ pfi'sedicim konsistofe poa 
oboji. kdc2 byl znam jako pfiznivec nov^ho 
n^enf Luthrova. R. 1532 se o2enil a stal se 
mdSCancm na Mal^ Strand; zemfel r. 1550 a 
pochovin byl v kostele sv. Vavfince v Nebo- 
videch pod Petf mem. Knihy sv6 odkdzal uni- 
versity. V BartoSovfi Kronice Pra2sk6 6te se 
p^kni jeho feC, kterou m€[ r.l524 dne 5. kv. 



v Kutn^ Hofe, jsa rozhod^im v ndbo2ensk^ 
pfi Mat^je Malinsk^ho, z rouhdni obvin^ne^ho. 
3) Toma§ z J., pAvodn£ Rakovnick^, 
tcz Rakovnik podle rodist^ naz^van^, stal 
se na university pra2sk(5 bakaldfem (1515), 
potom mistrem i professorem (1518), d6ka- 
nem (1520) a kone^n^ po navratu z Italic, 
kdc2 jako prAvodce mlad^ho patricia Mcli- 
chara Strnada dilem v Benatkach, dilem v Bo- 
nonii na humanistick^ch studiich pfcs dvh 
Idta byl meSkal, rektorem (1527). V t^o hod- 
nosti pfidiAoval se, a£ bez v^sledku, o po- 
tvrzeni statut a privitegii universitnich se 
strany kralovsk^ a hled^l tak^, pokud mohl, 
mirniti vd§n^, kterd za prudk^ch tfenic ob- 
ianskjch v dob6 Jana Paika z Vratu jmeno- 
\\Xh p&sobenim Caherov^m na universitu do- 
tiraly. Hned po roce rektorsk^m (1528) opustil 
kollej a ujal se slu2by vcfejn^, jsa ncjprve 
pisafem a pozd^ji, po Oldfichovi z Prosti- 
bofe, kancl^fem Stardho M£sta Pra2sk^ho 
(1530—40). Zdhy domohl se ^elndho mista 

V ob^anstvu, nebof vynikal nejen vzd^ldnim, 
dAmysIem, v^mluvnostf a obratnosti v jed- 
ndni, ale tak^ znadn^m jm^ntm, joho2 sc mu 
dostalo sftatkem s Ane2kou z Milhostic. Byl 
v r. 1543—45 perkmistrem Hor Vini^njch 
a v ndsledujicich osudn^ch l^tech zasedal 

V radS Star^ho M£sta mezi konSely. V zdfi 
r. 1545 m£l ilcastenstvi v poradich kommisse, 
zfizen^ kralem k ohleddni stavu vys. udeni za 
liielem pfipadn^ opravy, a v boufich r. 1547 
byl vedle Sixta z Ottersdorfu hlavnim pro- 
stfednikem v jedndni mezi Pra2any a kralem 
Ferdinandem. Opatrnost ve skutcich uchri- 
nila jej pohromy a pojistila mu pfizeA dvora 
i pro budoucnost; podr2cIC sv^ misto v rad6 
staromdstsk^, byl volen do snSmovni kom- 
misse pro srovnani zemsk^ho zfizeni s privy 
m^stsk^mi (v zdfi' r. 1547) a stal se posl^ze 
pfisedicim radou nov^ho soudu appelladnfho, 
jcj2 Ferdinand dne 28. ledna r. 1548 na hrad6 
Pra2sk^m osadil. Zemfel kol. r. 1555. V pisem- 
nictvi desk^m poji se ku Jmdnu jeho 2altdf 
Psstlmnve a pisni Davida krale v Israeli. S pred^ 
mluvou M. Tomdxe i J. fPraha, 1538 u Pavla 
Severina). — V 2atci m^li pfidomek z J. Ho- 
SCdlkov^ (v. t). Thf. 

JavoHdko: 1) J. {Gaberl)^ osada v Ce- 
chdch u vsi Brti. hejt. a okr Klatovy, fara 
Stra2ov, p5. B€smy; 6 d., 40 ob. c. (1890). — 
2) J., Javofi, osada t. u ZamySIe, hcjt. a okr. 
Su§ice, fara Hlavftovice, p§. Petrovice u Su- 
Sice; 7 d., 39 ob. t. (1890). 

3) J.,vcs na Morav^, hejt. a okr. Litovel, fara 
Luka. p5. Bflzov; 25 d., 183 ob. 6. (1890). 2tf. 
Sk., Io2isko 2el rudy 

Javorina, nejvyS'Sf vrch lemkovsk^bo Bez- 
kydu (viz Bezkydy), bli2c Krynice, 1116 m 
vys. s rozkoSn^m rozhlcdem do Moravy a 
Uher. NitranSti Slovaci oslavovali zde r. 1845 
vyjiti »Slov. Narod. No vine a »Orla Tatrin- 
sk^ho«. 

Javoftnka (pol. Jawor^nka), ves ve Slez- 
sku na hranicich uherskjch, hcjt. T6§in, okr. 
Jablunkov, fara a p5. Jistebni; 243 d., 1327 ob. 
pol. (1890), Itf. 5k. a kaple. 



128 



Javorje — Javornik. 



Javorje (Afriach), ves v Kraftsku, okr. 
hcjtm. Kranj, okr. soud Skofia Loka, 32 dom5 
a 164 obyv. (1890) slovensk^ch, jako obcc 
1598 ob. slov. 

Javorka, ves v Cechdch, hcjtm. a okr. 
Chot£bof, fara a p§. B^stvina; 5 d., 14 ob. t. 
(1890), loiisko vdpen. kamenc a myslivna. 

Javoni4: 1) J., Javorn}^, Javofi (Gab- 
horn)^ far. ves a zdmck v Cechach, hcjt. Karl. 
Vary, okr. a poSta Bc^ov; 63 d., ^11 ob. n. 
V %}-n6 vsi a 12 d., 96 ob. n. (1890) v J-n6 
Zamku, Itf. sk. Naproti vsi zamck, kdc je far. 
kostcl sv. Jana Nep. (do r. 1856 zdm. kapic), 
Itf. Sk. K nd. statku naleii zamek, dvflr, pivo- 
var a plavirna kaolinu, majetek Bcdf. v^vody 
Beauforta-Spontina. V J-n^ ji2 za staroddvna 
staval mansk^ statek, pfisluSn^ k Bochovu 
a Andelske Hofe. Pozdeji oddClcn a s nSko- 
lika vesniccmi a zdmkcm tvofil samostatn^ 
statek, na n6mz v XV. stol. ai do r. 1631 se- 
d61i Kolonov^ z Felzu; jim od kril. komory 
zabran, ponSvadi se i!icastnili vpddu sask6ho 
do Ccch (1631), a prodan (1636) d^dif n6 Ger- 
hartovi sv. p. z Questcnberka, za nShoi pf i- 
pojcn k Becovu. R. 1752 Jan Adam hr. Que- 
stenbcrg odkdzal vscchno zboii sv^ manielcc 
hr. Kaunicov6-Rittbergov6, po nil je d^dil 
Dominik kn. Kaunic, jeni pak pfijal jm^no 
Kaunic-Rittberg-Questenberg. Syn jeho Alois 
prodal ^1813) nynejsi Be^ov i s J-nou nynejSi 
panujici rodine. ~ 2) J. (0/ioni), ves t, hejt. 
2lutice, okr. a ps. Bochov, fara Brazec; 31 d., 
152 ob. n. (1890), Itf. §k. 

Javomd, osada v Cechdch v hornat^ kra- 
jinS, hcjt. Chrudim, okr., fara a p5. Nasevrky; 
20 d.. 146 ob. c. (1890). 

Javomioe: 1) J., ves v Cechdch pod 
vrchem Helfenberkem, hcjt. Pisek, okr. Vod- 
ftanv, fara, p5. Dub u Vodnan ; 34 d., 236 ob. 
c. (1890). R. 1284 pfipomind se J. sidlem vld- 
dycim. — 2) J., far. ves t. na potoce t. jm., 
hcjt., okr. a p§. Rychnov n. Kncl ; 261 d., 
1608 ob. c. (1890), kostcl sv. Jifi. 5tf. Skola, 
2 ml^ny, hackovani, plcteni krajek a dfevaf- 
stvi. Samoty: Cihadlo a Rovina. Kostcl r.l602 
vystav(5ny ze dfeva a r. 1785 z kamenc by I 
fil. k Rychnovu, r. 1855 stal se farnim. — 
3) J., osada t. u Kni2nicc, hejt. Semily. okr. 
Lomnice n. P., fara a p§. Libu^; 11 d., 66 ob. 
c. (1890). 

Javomidek: 1) J.. Javornik, Javor- 
nicky, ves v Cechdch, hejt. a okr. Vysok^ 
M^to. fara a pS. Nov^ Hrady; 29 d., 137 ob. 
c. (1890), ml^n. 

2) J., osacia na Morav^ u M. Karlovic, hcjt. 
Val. Mczifici, okr. Roznov, fara a pS. Velkd 
Karlovicc; 15 d., 96 ob. c. (1890). 

lavornioky Jan, cesky kn£z a spisovatcl 
pacdagogicky (♦ 24. ^na 1785 ve Vys. M^'tfi — 
t 20. ccc 1847). VysvScen na knfeistvi r. 1808 
stal se katcchctou na §kole novodvorskt:, 
fizcnd tchdy J. Rautcnkranccm, jeho2 pfikla- 
dcm a pficineni'm stal sc z J-k(3ho horlivy 
pcstitel ccs. litcratury, zvlastS paedagogick^ 
a prostondrodni. R. 1815 vstoupil na Kauten- 
krancovo misto pfi t6ic ikolo, pozdeji po- 
volan za farafc do Cirkvicc v Caslavsku, kdc 



2il a2 do smrti, dockav se mnoha vyznamc- 
nani za zdsluin^ sv6 pflsobcni jako duchovni 
i jako ucitcl lidu a mlddezc. T6inu2 ;lcc!u 
vlnovdna tak<^ rozsdhld literarni jeho ^innost. 
ovScm jcn z tisti pflvodnf. Zacala bdsn^-mi 
a drobn]^mi belletristick^mi pfisp^vky razu 
pou^neho, jc2 vychdzely v Hromddkovych 
»Prvotindch« (s pscudon. Ivan Tavorsky> 
>Pfiteli mladezec, >Kv6tech€ a >Cas. pro kat. 
duchovenstvo*. O sobfi vySly: Krdsne povidh' 
pro ditkjr dic Jalsa (Praha, 1812 si., 2 dilky',; 
Paul' MHosfavovd, povidky pro mladei die 
Glace (t, 1813); Zlate ^rcadlo (t., 1815); »/- 
svitlena prislovi 6eskd (Kr. Hradec, 1815) ; Zdvo- 
riljr fdk (Pr., 1818); Nimeckd dobropisemnosi 
(t., 1817); Nimecky mluvnik (t, 1817 a 1821V, 
Kratochviine tiauieni, jak by se ditky ce^ky 
a nimecky slabikovati a (isti v krdtkem ca^e 
naudly (t., 1820 a 1830); Cviceni v mluveni 
jaiykem nimeckym (t., 1819, rozmn. vydani 
spisu Rautenkrancova) ; Dokonaiy ^emsky jed- 
natel (t, 1820); Duchovi a strasid/a (t.,'i824); 
Be\pe^ny- vudce katechet&v (t., 1823— 26, 5 d.); 
Luci'dn^ syn Fortundtuv, a obec Skatenskd (t., 
1827, 3 d.); Ceskd biblioteka (t., 1830—43, 6 sv.); 
Kmn to ten chlapec pfivedl (Cdslav, 1844) a ]. 
Krom6 toho J. tak6 spracoval a vydal cetna 
kdzdni, modlitby a pod. spisy ndbo^6 naucn(5 
a nSkter^ spisky nfemcckd pro potfcby Skolni: 
Deutsche Rechtschreibmtg (Praha, 1822); Ndits- 
liche Lehrstunden (t., 1832); Klcint deutsche 
Sprachlehre (t., 1822); Uebungen im Deutich- 
sprechen (t., 1828) a j., namnozc pfeklady 
ncbo spracovdni podobnjch spisA deskych. 

Javornik: 1) J. {Ahomberg), hora severni 
Sumavy, viz Cechy str. 17. — 2) J., hora 
V Bezkydech, viz Bezkydy str. 926. — 3) J , 
hora boscnskd, viz Bosna str. 429. 

Javornik: 1) J., ves v Cechdch, hejt Bc- 
nesov, okr. Vlalim, fara Stfepdnov (ddstefnS 
Kcblov), p§. StSpdnov u VlaSimi; 37 d.. 289 ob, 
c. (1890), myslivna a samota Peklo. — 2) J • 
Javorniky, Javornice, osada t. pfi prav. 
bf. Sdzavy, hejt. a okr. BcneSov, fara a ps. 
Pofi^' n. S.; 19 d., 141 ob. t. (1890). — 3) J. 
{Jaberlich), ves t., hejt. a okr. Liberec, fara 
a p§. Dlouh^ Mosty ; 54 d., 267 ob. n. (1890). — 
4) J., ves V hejt. vysokom]^tsk^m, viz Javor- 
nicek. — 6) J., ves t. na Krdl. Hvozdi, hejt. 
SuSice, okr. Ka§p. Hory, fara a p5. Stachy; 
65 d., 508 ob. c. (1890). K obci ndleieji sa- 
moty: Blahov, feihov a Tejmlov. — 6) J. (3/o//- 
ren), far. ves t., hejt. Vrchlabf, okr. Hostinnc, 
ps. Hefm. Scjfy; 149 d., 899 ob. n. (1890\ 
kostcl sv. Martina, ndkladem zdejSiho rolnika 
Vil^ma Erbena vystavfin^, stal se r. 1785 farm', ' 
§pitdl (pro 6 osob), 3tf. §k., slevdrna a stro- 
jirna, tovdrna na papirov^ a dfev^nd citky 
pro pfddclny, ml^n, pila, popluf. dvflr, my- 
slivna. PffsluSi sem osada Helfendorf. ^^ , 
starodavna stdvala zde tvrz s mansk^m stat- \ 
kcm, pfislusnd ke hradu Trutnovu. na trrzi 
pfipomind se r. 1528 Martin Radikovsk^ 
z Hrddku, r. 1533 Adam Zylvdr z Panlkova 
a ten jcj pfipojil k BfecStcinu. Od r. 18^^ 
s Hefm. Sejfy tvofi samostatn^ statek, jcni 
jest majctkcm Jos. Klugcho. ' 



Javorniky — Javorsko. 



129 



7) J., ves na Morav6 v krajin^ slovdck^, 
heit. Hodonin, okr. Stri2nice, fara a pS. Velkd 
u Striinice; 218 d., 1024 ob. e.. 6 n. (1890), 
z nichz 1000 jest evangel ikfi, evanj^el. fara, 
kostel a Skola (z r. 1782), spofitelni a ziloi. 
spolek, poblii n^kolik ml^no. Nejnoviji pro- 
jektovana tudy draha z Veseli n. M. k mo- 
ravsko-uhersk^m hranicim. ObyvateM provo- 
zuji rolnictvi a'sadafstvi a pdlf slivovici. R. 1827 
celi obec vyhofela. — 8) J., ves t., hejt. Mor. 
Tfebovi, viz Javorniky. 

0) J. {Stadt Jauernig), m£sto ve Slezsku 

na dpati Johannisbcrku, v hejtm. fr^aldov- 

skem, farnosti johannisbcrsk^; ma 214 d., 

1778 ob. n. (1890), okr. soud, kommissafstvi 

fin. strdie, celni UFad, 4tf. obec. §kolu pro 

chl., 5if. soukr. s privem vef. pro div., spo- 

fitelnu, tovdrnu na stroje, 4 mlj^ny, pilu, v^- 

robu m^dla a svf^ek, zdvody na v^obu zboii 

pleten^ho a stavkov^ho; tu a v okoli znadnd 

v^roba bavin, a In6n. zbo2i. Na blizku doly 

na stKbrnou rudu. Deskovj^ statek viz Ja- 

vornik ves. Nedaleko mesta farm osada 

Johannisberk (v. t.) se zamkem, kter^ se rov- 

ni'i J. naz^val. Kdy a od koho J. zalo2en, 

ncni znamo. R. 1342 jmenuje se mSste^kem, 

ale pravde podobno, ie v r. 1506—20 na mSsto 

ix)v^§cn. V tu dobu spadi td2 udSleni znaku. 

J. jest rodiStfem Ant. Petra, svj^mi spisy 

o siezsk^^ch hradcch a zamcich zaslou2il^h6, 

a n6m. bisnika Jos. Krist. Zcdlitze. Co se t^cc 

dejin, viz Johannisberk a Fr. Slamy >Vla- 

stcneck6 putovini po Slezskuc (Praha, 1886). — 

Okr. soud javornick^ obsahujc 11 polit. 

obci se 13.445 ob. n.; zc 14.164 pfitom. ob. 

14.062 katol., 78 ev., 24 2id., z t€ch 6489 mu2., 

7675 ien. — 10) J. ves (Porf Jaueniig), ves 

t., okr. a poSta m^sto J., fara Johannisberk; 

162 d., 1046 ob. n. (1890). kostel sv. Kfiic 

na hfbitovfi, 2tf. Sk., 4 mlj^ny, tkalcovstvi. 

DcskovJ^ statek ve v^m^fc 59*55 ha pfldy jest 

majetek m^sta J-u. 

11) J. (Jauerhurg), ves v Kraiisku, okr. hejt. 
Radovljica, okr. soud Koroska Bela; ma pL, 
telegr.» 2elezni6ni stanici, 32 d., 305 obyv. 
(289 slov., 16 ndm.) a ielezn^ huti. 

Javorniky, pohofi v Moravsk]^ch Karpa- 
tech, viz Bezkydy str. 926. 

Javorniky: 1) J., ves v Cechach, hejtm. 
BeneSov, viz Javornik 2). — 2) J., ves t., 
hejt., okr. a p5. Vys. M]^to, fara Cerekvice; 
100 d.. 555 ob. L (1890), 2tf. Sk., 2 mljny. 

3) J., Javornik {Afohren)^ ves na Morav6, 
hejt. Mor. Tfebovd, okr., fara a ps. Svitavy; 
75 d., 7 ob. c., 488 n. (1890), Itf. 5k. 

Javorsk4:l) J. Mala (AT/^in-J^ifrfrn), osada 
V Cechdch, hejt. Litom^fice, okr. U5t6k, fara 
a p5. Vcmefice; 7 d., 24 ob. n. (1890). — 2) J. 
Velka (Gross- J.), ves t, fara Merboltice, p§. 
Vemefice; 65 d., 318 obyv. n. fl890), kaple 
N. Trojice, Itf. Sk., lo2isko hn£a6ho uhli, na 
nH n£kdy i dolovdno. Jedna z t6chto osad 
pfipomina se r. 1609 pustou a ob^ odpro- 
dany n^kdy v XVII. stol. k Nov^mu Zdmku. 
JavorsklJ Stefan, bohoslovec rusk^ 
(* 1658 v Javoru na Volyni, die jin^ch ve 
Lvovfi — t 1722 V PetrohradS), byl 2dkcm, 

Ottflv Slovnik Naofo^, sv. XIII. iS.'zi 1897. 



pak u^telem a praefektem akadcmie a ko- 
nedn6 pfevorem kUStera v Kijev^. V Moskve 
obrdtil na sebe pozornost Petra Vel. pohfcbni 
fe^i, na^ei r. 1700 stal se metropolitou rja- 
zadsk^m, r. 1702 po smrti posledniho patri- 
archy zastupoval jeho Of ad a r. 1721 stal se 
prvnim pfedsedou nov6 zfizcn^ho synodu. 
Hlavnf jeho spisy jsou Kamen viry pvavo- 
slavno-kafolideskija vostocnjrja cerkvi a Pro- 
povidi. 

Javorsko, kni2ectvi Slezsku, prostiralo se 
od nejvySifho hfbetu krkonoSsk^ho od Nisy 
po obou bfezich Bobry k Odfe; bylo pfivodnc 
£dsti knii. Lehnick^ho a vzniklo r. 1278, kdy2 
zemfel Boleslav Lys^, od PolikA >Rogatkac 
zvan^, a o panstvi po n6m se rozddlili synovc 
jeho tak, 2e Jindfich podriel v£t§i cast Leh- 
nicka s J-kem, kdefto Boleslav I. obdriel 
Lvovec, Hir§perk a Kamennou Horu {Lands- 
hut). Kdyl r. 1290 vratislav. kni2e Jindfich IV. 
Spravedfiv^ zemfel bezd^tek, zvolili si vratisl. 
stavov6 za sv^ho kniiete, nedbajicc d£di£n^ch 
smluv, jci Jindfich IV. nejprve s Pferayslcm II., 
pak s Vaclavem IT. uzavfel, Jindficha Lehni- 
ck^ho podc jmenem Jindf icha V. ; i^i uvazal se 
ihned v panstvi Vratislavsk^ a postoupil bratru 
sv6mu Boleslavu I. Javory, Stfehov (Striefjau), 
Svidnici, Reichenbach, Frankenstein a Stfe- 
Ifn; pozdfeji dobyl i Boleslavce, kter^ho se 
dfive Jindfich III. Hlohovsk^ nepravem zmoc- 
nil. Po smrti Boleslava I. r. 1303 rozd^lili se 
jeho synove o jeho kniicctvi, 2e Bernard 
dostal Svidnicko, Boleslav Zembicko a Jin- 
dfich J. Jindfich V. r. 1315 pojal za manielku 
Anc2ku, dceru Vaclava II. a Eli§ky (vdovy), 
dimz stal se svakem Jana Lucemburskdho, 
jsa zdroveft po matce svd Matyldfi v pfibu- 
zenstvi s Valdcmarcm braniborsk^m. Po smrti 
Valdemarov6 r. 1319 prohlasil Jan Luccmb. 
sv^ pravo na dfedictvi Hornoluficktf, ktere 
kdysi Pferaysl II. postoupil Otovi Branibor- 
sk^mu, a opanoval BudySinsko, ve Zhofelci 
vSak pfcdelel ho Jindfich I. Javorsk^ a Fiir- 
stenbersk^. Vdlka z toho povstald skon^ila 
se smlouvou 01e§nickou (22. zdfi), kterou se 
Jindfich vzdal ve prosp^ch Jan^iv BudySina, 
Luiice, zemfe Lubusk^ a Frankfurta n. O., 
sdm vsak obdrfel Zhofelec a Lubno v dh- 
dictvi a 2itavu do zastavy za 19.000 hfiven 
stfibra jako v6no sv6 manielky. Zdd se vSak, 
fe vUdl nad nov^m lizemim krutS, nebo Zho- 
feledti r. 1329 obrdtili se ke kralcvici Ceskdmu 
Karlovi (IV.) s prosbou, by se jich ujal a 
lizemi jejich pfipojil trvalc ke korun(: Ceskc. 
Proto nastal napjatj^ pomfer mezi Janem Lu- 
cemb. a Jindfichem Javorsk^m a potrval af 
do smlouvy Vratislavsk^ 4. led. 1337 zavfen^, 
kterou kni2e Jindfich Janovi dal Zhofelec 
a statky v Lu2ici: Lubno, Fridberk. Zarov, 
Tfeble, Zlokomorov (Senftenbcrk), Cachovo 
a Svdt, za to obdr2el do2ivotn6 m^sto Hlo- 
hov s hrady a vesnicemi k nfemu ndle2ej{cimi ; 
ddle zavdzal se vdle^n^ pomdhati Janovi i Kar- 
lovi proti ka2d^mu nepffteli, ovScm za uhra- 
zeni Ikod a 2oldu. Zflstal jinak samostatn^m 
podobn6 jako bratr jeho Boleslav II. Svid- 
nick;^. Za sporfi Janov^ch s Kazimirem Pol- 



130 



Javory — Javurck. 



sk>'m stil Jindf ich na stran6 Janove, ale ukon- 
ceni sporu se nedodkal, nebot zemf el po^tkem 
r. 1345 zanechav 14letou deem Annu. V d6- 
dictvi po n£m uvdzal sc Boleslav II. Svfd- 
nick^ jako porudnfk Anny, kter<L byla tehdy 
vychovdvdna na dvofe Ludvika Unersk^ho. 
Boleslav II. nemSl s manielkou svou Alzbdtou 
ditek, tak2e Anna mSla b]^ti iedinou icho d£- 
dickou. Pom^rfl tSch hled6l Karel IV. u2iti, 
by ziskal ob^ kiiiicctvf, J. a Svidnicko, pro 
korunu Ceskou, a proto vyjedndval s Bole- 
si a vcm II. o sfiatek sv(5ho prvorozendho syna 
Vaclava s Annou Javorskou. V tomto smyslu 
byla 13. pros. 1350 zavfena svatebni smlouva, 
V nii Boleslav II. pro. pfipad, 2e bv se mu 
jeSt6 narodil syn, vyhradil si pro tonoto n^- 
stupnictvi v kniiectvich, na6e2 Anna by do- 
stala 10.000 kop gr.; kdyby se mu narodila 
dcera, pojroe ji za chof prvorozen;^ ncbo 
druhorozen^ syn Karlfi v ; kone6n6 kdyby bylo 
vice deer, dostane manielka prvorozence 
Karlova kni2ectvi, ostatni dcery maji pak 
podil po 10.000 kopach. Prvorozenec Karlflv, 
Vaclav, zerofel v§ak r. 1351 na 2ebricc a 
r. 1352 zemfela matka jeho Anna; tu nabidl 
se. Karel IV. sim Ann£ Javorsk^ za maniela 
a po jejim a Boleslava II. svolcni a po za- 
vfeni nov^ch svatebnich smluv vykon^n byl 
sfiatek V BudinS 27. kv. 1353. Na to odcbral 
se Karel se sli^nou choti svou k Bolesla- 
vovi II., kter^ 3. dee uddlil Ann^ kniiectvi 
Javorsk^ a Svfdnick^ s m^sty Svidnici, Stfe- 
hovem, Hajnovem, Landshutem, N^m^im, 
Reichenbachem, Javorem, Lvovem, HirSper- 
kem, BoleslavcemaSobotkou, ddle hrady sm£- 
steiky GreifenSteinero, Greifenberkem, Ule- 
anem, Sonovem, Klicdorfcm, Hornsbcrkem, 
Kynzburkem a vSim, co k tomu sluSi, bez 
v^jimky. D^dictvi to m^lo spadnouti na Annu 
a jeji potomstvo po smrti Boleslava a jeho 
manielky Aneiky. Karel IV. potvrdil smlouvu 
a udilil sv^mu tchdnu panstvi Sobotcck<3 do- 
2ivotn£; druh^ho dne holdovali Ann£ a jejimu 
potomstvu stavov^ javorSti a svidnidti jako2 
i mdsta a lid. Boleslav II. Svidnick^ zcmfel 
r. 1368, man2elka jeho Ane2ka r. 1392 a J. 
se Svidnickem pf ipadlo ke korun6 Cesk6 jako 
jeji neodcizitelnt majetek. Viz Fr. Palack^, 
my ndr. Ces., dil II. III.; Vavf. Dusek, O pfi- 
pojeni kniz. Slezsk^ch kc korund Cesk^, v C. 
C. M., 59. rod., 1885. Bka, 

Javory: 1) J., osada v Cechdch, hejt. a 
okr. Blatna, fara a pS. HvoMany; 7 d., 45 ob. 
c. (1890). — 2) J. (Ohren, Mohren), far. ves t., 
hejtm. a okr. Ddcin, ps. Podmokly; 48 d., 
252 ob. n. (1890), kostel sv. Prokopa, ndkla- 
dem obcc vystavfin;^, Itf. §k. J. vyskytuji se 
hned od poc. jako pHsluinost hradu Dddina. 
R. 1748 postavena tu kaplc, ktera pozddji 
zvdtSena (1772, 1816) a zi^izena (1798) expo- 
situra, jez r. 1853 pov;^§ena na faru. 

3) J., ves mor., hejt. Zdbfeh, viz Javoi^i. 

4) J., nSm. Jauer^ krai. mSsto v pruskem 
vl. obv. lehnick^m v Dol. Slezsku na pr. bf. 
Divok^ Nisy cili Javorky a na prus. st. dr. 
(Kamenec-Rudy), 193 m n. mof., ma soud, 
katol. far. kostel (z r. 1267—90), evang. kost.cl 



z r. 1655, synagogu, sirotdinec, gymnasium, 
divadlo, pMdekitiJia bavlnu, strojirnu, to> 
vdrnu na kfl2e, v^robu sukna, doutnikfl, kozi. 
dfevdn^ho zboii, vozfi, os a per, znadn;^ obchod 
s obilim a s voj. posddkou 11.576 ob., z nichi 
3494 katol., 97 2id. (1890). NdkdejSi kni2ect 
zdmek promdn£n v kdznici. Nedaleko ve St. 
J-i'ech cukrovar. J. byly ji2 r. 1161 mdstem 
a kdysi hlavnfm mdstem knf2ectvi Javorni- 
ck^ho, kter6 se rozklddalo v TLyjkh]ii jiini 
ddsti vldd. obv. lehnick^ho a zaujimalo kraje: 
J., Boleslav, Hir^perk, Lvovec a Schonau. 
R. 1629 utrp£lo mnoho od LiechtenStein- 
sk^ch dragon A, jich2 pomoci evang. Slezanc 
meli \yjX\ obrdceni na viru katolickou. 

Javiarek,Javorek,Jav{lrky, ves na Mo- 
rav6, hejt. Brno, okr. ByteS Vel., fara a ps. 
DomdSov; 73 d., .506 ob. t, (1890), Itf. Sk.. 
lo2isko 2el. rudy, myslivna a samota Smel- 
covna. B^valy zde hamry a vysokd pcci a 
pfed r. 1575 dolovano tu na stfibmou rudu. 

Javftrek : 1) J. J o s e f, sdzavsk]^ benediktin 
(♦ 1741 V BeneSovfi — f PO r. 1803 t). Vy- 
studovav filosofii v Prazc vstoupil do klatora 
i stal se tu posl^ze f editelem koru. Kdyz kla- 
Ster byl zruSen, usadil se v BeneSov^ i za- 
b^val se hudbou a literaturou £eskou. J. sio- 
2il n^kolik sondt pro housle, ddle fugy, prae- 
India a j. pro varhany; pfelo2il takd do ^e- 
§tiny Fenelonovy Pfibihy Telemacha, syna 
Ulyssova (Praha, 1796) a napsal Postillu (t., 
1819, 2 dily). 

2) J. Josef, hudebnik, bratr pFed. (*1756 

V BeneSov6 — f 1840 ve Varlav€), irwlSlav 
se litern6 i hudebnS v kldStefe sdzavsk^m 
pMjal r. 1793 misto u^itele hudby u knffete 
Michala Radziwiiku R. 1800 jmenovin pro* 
fessorem pfi konservatofi varSavsk^ a byl 
tu po n^jak^ das td2 uditelem Chopinov^. 

3) J. Karel, malif desk^ (* 1815 v Praze). 
2ijc V Praze. VzdSlal sc v pra2sk<S akadcmii 

V 1. 1837—49 za Kadlika a Rubena (od r. 1844 

V atelieru); po te byl 2dkem Danhausera ve 
Vidni. R. 1850 cestoval do Belgie a r. 1855 
do Pafi2e, kde v atelieru CouturovS v umern 
se zdokonalil. Vedle Jar. Cermdka, jen2 ode- 
Sel do Belgie ji2 r. 1849, byl J. z prvnich 
um61cfl desk^ch, ktefi opustivSe antikisujici 
a eklektick^ tradice pra2sk^ akademie obrali 
si za vzor historick^ um^ni zdpadocvropsk(^, 
nehlcdajicc sv^ho zdokonaleni ji2 v Italii, 
n^br2 v Brusselu, v Antverpdch a v Pafiii, 
t\mi pfivod^n byl nov]^ rozkv^t a novi pc- 
rioda v ddjinach naseho um6ni. Vedle toho 
spociva zasluha J-rkova i v torn, 2c by{ 
z prvnfch, ktefi s nadsenim sdhli po domaci 
historii, pomahajice tak buditi vlastenecki* 
uvddom^ni (srv. Hus v um^ni v]^yarn^m 
str. 922). Z jeho velmi detn^ch d£l, jiraiz po- 
sud um^leck^ch vi^stav prazsk]^ch se licastni, 
uvddime^ Krdl duchu (ErlkSnig, die Klimse, 
1839); Sv. Ludmila (die Kadlika, 1841); Lo^' 
cent Husa s krajany (1846); Smrt Jana Lu- 
cemburskeho (1847); Marie Stuartovna (1S48); 
Hus, Jeronfm a Zi^ka (1849); &{ka po bitvC- 
u Sudomific u mrtvoly Bfenka \e Svihova 
(1850); Pdnove i Dtibe a i Chlumu u spji^' 



Javurky — Jaworski. 



131 



nisti kostnickeho (1852; pFi pfileiitosti vystavy 
tohotd'obrazti vytJl?aho J-rkovi Vef ejnou kri- 
tikou V Bohemii, 2e i!lmysln& voli husitsk^ 
sceny. z nichi cpi kouf slavnd hranice); Sv, 
Jan Sep, (1853 ; olt. obraz v Nove Vsi) ; Eber- 
hard Greiner po bitvi u Reutlingen (1853); 
yfrfrd ne»ista{\&&3^ ; Jan Lucembtirsky' odmm4 
%veho sjma Karla JV. sve choti (maj. dr. St. 
IJcrjjer, Praha, 1854); Mnich cte rvtifi upisy 
ll855h Zajatec (1856); Smrt cis, Albrechta I. 
1 1857); Vevoda Jindfich \drdhd ne pomoci cis. 
B^.dnchovi Barbarossovi (1B5S)] Sv. luan (1858); 
Zavrafdfni posledfiiho Premy stovce {1S59); La- 
dlslav Pohrohek odminuje Jiskru \ Brandysa 
1I86I); Cisare Sigmunda hrdinne chovdni v ^a- 
jeti (1862, p. Kavalier v Sdzavc); Sv. Vojtich 
hdji ciyofo^nici ^ rodu Vrsovicu proti jejim pn- 
b:t^njrm (1863); Cihajici vrjh (1864); Xajeti Ji- 
riho 7 Lobkovic (1864); Vevoda Bfetislav II. 
yostfelen ukladni (1865); Krdl Lear (1866); 
Sdvrat ^ Palestiny (1867); Vojdci { tficetUete 
vdiky (1868); Drahomira nale\d mrtvolu sv. Vd- 
dava (1869); Vdclav Budovec x Budova pred 
popravou r. 1621 (1869); Sobisiav II. i vi^eni 
fovoldn na trun knifed (1870); Smireni krdle 
Vratislava s bratrem Konrddem a jeho synem 
Bfetislavem (1871); Bedrich Falckf ^a bitvy 
»a Bile HoH (1872); Zavrafdini Svatopluka 
(1873); Zavrafdini dustojniku Valdstynovych 
(maj. K. Kraus, Neustupov); iddne smilovdni 
(episoda z tHcetilet6 vdlkv, gal. v KudolfinS 
vPraze); Sv. Havel (olt. obraz v Ncveklov6); 
Odsou\eni Mutiny Vrsovice a jeho dvou synti 
vevodou Svatoplukem r, it 08 (1875); Sv. Petr 
(1876); 5i^. Pavel (1876, oW pro rodinu Nach- 
linger^ vc ZvfestovS); Pi^ed ^avrafdinim po- 
sledniho Pfem^slovce Vdclava III. (1877); Hrabi 
Oiotek. opousti vlasf se svjrm synem r. 1621 
0878); Pi'edm strdf v tricetilete vdlce (1878); 
Bernard Sasko-Vymarsky u sveho umirajiciho 
pfitele Jindficha Rohana po bitvi u Rheinfelsu 
r. i638 (1879, maj. Kamila kni2. Rohana); 
Pieta (1879); Pokuseni sv, Antonina (1880); 
Tisitel (1881); Maxm. hr. Valdstfn, cis. plw 
kovnik^ nale\d den po bitvi na Bile Hore r, 162O 
svoji nevistu v jejim otcovskem domi v Pra^e 
jakoito mrtvolu (1882) ; Smireni brati'i Bedr'icha 
vevody ieskeho a Konrdda markrabite morav- 
skeho (1883); Prekafeny Unos {lSSA)',LudvikXI., 
krdl Jrancou^sky-f a sv, Frantisek de Paula 
fl885); Doubravka obraci Mecislava na viru 
k f esfanskou (1S8S); Zdijin rytii'u Malteiskych 
(1890); Pbsledni chvile sv. Wwf ire (1892); Eber- 
hard der Greiner (die Uhlanda, 1892); Epi- 
soda I divii vdiky (1893); Zatknuti Zdvise 
I Rofmberka (1895) J Satyr yypravuje nymfdm 
historky (1896) ; JefiiKristus v Emausich (1897). 
Mimo to pochodi od n£ho fada kopii a studii 
die starsich nizozemsk^ch d£I a r&znd podo- 
bizny. OcenSnf um^leckt ho v^znamu pro d6- 
jiny ces. malifstvi srv. Fr. Jifik, Ruben a 
jeho praiskd Skola m^lif ska (Rozhledy 1896, 
str. 578 a dile). J-k. 

4) J. Jan, filolog desk^ (* 1825 v Blatn^). 
Studic g3nnn. vykonal v risku, filosofickd 
V Praze. R. 1847 — 48 byl posluchadem tech- 
niky, r. 1849 stal se redaktorem >Vlastimila<, 



poucndho a politick^ho listu pro lid, r. 1850 
i!ifcdnikem v ministerstvfe vyucovani a r. 1851 
posldn byl jako subst. ucitel do Levo£e na 
Slovensku, kdci stav se professorem a2 do 
r. 1862 setrval. Z Levoic piln6 dopisoval do 
>Pra2sk^ch Novinc livodni i zabavnc cldnky, 
sbirajc star6 zvyklosti a obyceje lidu sloven- 
skeho. Pozd^ji dopisoval i do >Ndrodnich 
Novinc. R. 1862 byv pfcloien na akademicke 
gymnasium v Praze lidastnil se horliv6 ruchu 
politickeho a uvefejnil ndkolik clankii v »Po- 
krokuc, jako2 i obSirnd pojedndni O r^nemrav- 
nilosti republiky fimske \a poslcdnich dob. Mimo 
to pMspival rdzn^mi ^lanky do vsech tenkratc 
vychdzejicich 6asopisA, jm'enovitfe do »Blaho- 
v6stU€ (O svatem tydni v Rimi) a »Svdto- 
zoruc (O puvodi a vV'voji Idsky u vsech nd- 
rodu). Roku 1872 vydal tiskcm Brus ja^ylia 
ieskeho. Byl t^2 po 12 let zkuScbnim kbm- 
missafem aspirant^ pro jednorocni dobrovol- 
nickou sluibu a posud jest pHscin^'m trans- 
Idtorem pro jazyk latinsk^. R. 1848 vyucovnl 
£e§tin£ mnoh^ tenkrate vynikajici osobnosti, 
mimo jinc spisovatelku Idu z DOringstcldii, 
pfekladatclku ndrodni'ch pisnt ceskych do 
nfimciny. 

6) J. An ton in, hudebnik moravsky (* 1834 
ve Vojnovu M6stci — f 1887 v Krne), byl 
doktorem prav a zastaval po P. Kf likovskehi 
dfad sbormistra >Besedy Brn£nsk^c. P£'stoval 
s oblibou iertovn^ skladby, z nichi ncjznd- 
m6j§{ jest opereta Prodany nos. — Bratr jeho 
NorbertJ., doktor Idkafstvi (♦ 1839 ve Vojn. 
M^stci -- 1 1880 ve Splitu), proslul jako do- 
vcdn^ skladatel sborA a zvld^^ harmonisator 
niroanich pisni moravsk]^ch, je2 75 poctem 
vydala »Matice hudebnfc r. 1875. Pokrac^ova- 
nim sbirky tc jsou Fr. Bartosovy a L. Jana- 
ikovy »Nov6 pisn^ moravsk^'<. 

Javftrky, vcs moravska, viz Jav^irek. 

Jawor6w |-uv], rus. Javoriv, okresni staro- 
davne mfsto vc v^ch. Halici zap. od Lvova, 
slyne dl^evafsk^m prfimyslem lidovym, jehoz 
vjrobky z javoru, lipy a olSc zasobuji trhy 

V tdto casti zem6. Z nich vytknouti slusi klc- 
novd sita, ndfadi a nacini kuchyAskc^, dctskc 
hra^kv, orobincovc kabely, slamSnd rohoze 
atp. V XVII. stol. J. mSl tiskarnu a r. 1848 
zorganisovala se zde rusinska garda, jcdina 

V celd Halici. V jedn^ ze tfi unitsk^ch ci'rkvi 
(Materyfnd) chova se stareS psand cvangclium 
a pfekrasna ikona p^ivodem z klastera lis- 
sk^ho. Zensky kldster vasilidnck zalo2. r. 1621 
vydrfujc rusin. skolu divdi a sirotcincc. Obyv. 
J. ma: 5427 Rusinfl, 3093 Poldkfl, 560 NrmcO. 
z nich 2483 2idfi (1890); 1609 domii. /?r. — 
Okr. soud jaworbwskj obsahujc 34 polit. 
obci se 7629 domy, 34.808 obyv. rus.. 5552 
pol., 2132 nem,; ze 42.640 pnt. obyvatel 3467 
fimsko-katol., 34.535 I'ecko-katol., 3524 zidc, 
1114 j. vyzn. (1890). 

Jaworski Apollinar, rytif, statnik pol- 
sk^ (* 1825 V rialici), vystudovav prava ve 
Lvove a vc Vidni vstoupil r. 1846 do statni 
slu2by. V 1. 1868—74 byl okresnim vyborcm 
ve Zloczowc'^ r. 1870 zvolcn na sn^m halicskj^ 
a r. 1873 od sncmu na fisskou radu ve Vidni. 



132 



Jaworze — Jazycek. 



Po zavcdcni pHm^ch volcb zvolen op$tn6 do 
f fs. rady za velkostatck okresu ittoczowsk^ho 
a po smrti Grocholsk^ho stal sc pf'cdsedou 
polsk^ho »Kola« na radd ffSsk^ (10. pros. 
1888). Od t6 doby nalefi ku pfednim politi- 
k&m a parlamentdrnim vddcflm polsk<[m a n£- 
kolikrate zasdhl velmi d^innS do politick^^ch 
udalosti t^to poloviny Hie. Tak zlomil k za- 
kroceni koruny odpor polsk^ho klubu proti 
Dunajewsk^ho pfedloze o dani z Iihu a pfijat 
byv dnc 12. list. 1891 opetnS v audienci« po- 
stavil se proti agitaci klubu polsk^ho belief 
k decentralisaci stdtnich drah v Halici. Sen- 
sacni zpravy o t^to audienci v pfi6in6 ohro- 
2cn6ho stavu zahrani^n^ho vedly k prudk6 
krisi bursovni, takie snSmovna vidfela se nu- 
cenu dosaditi zvlaStni kommissi k vypdtrani 
vinnika techto indiskretnosti. Prohldsiv se ve 
volebni kampani r. 1891 pfed voli6i proti spo- 
jcnectvi s nimcckou levici, pon^vadf prj ni- 
ccmu se nenauiila a niceho nezapomnfila, vze- 
pfel se proti utvofeni vlddnf vfetsiny bez klubu 
Hohcnwartova (1892) a pi'ipojil se po krdtk^m 
vahini k akci tohoto proti volebni pfedloze 
Taaffov6, na^cz 12. list. 1893 vstoupil do koa- 
licniho ministerstva jako ministr za Halid. Po 
padu Windischgrfitzove (19. cna 1895) povo- 
Idn do provisorniho ministerstva Kielmanseg- 
gova, nacei v ministcrstvfi Badenovd zam^nil 
jcho misto Rittncr a J. po odstoupeni Zale- 
sk^ho zvolen v celo polskeho klubu (5. fij. 
1896). R. 1891 jmenovan byl tajnjm radou, 
r. 1893 zvolen mistopfcdscdou delegaci a po 
n^jakou dobu byl t6i clenem fissk. soudnfho 
dvora. Po utvofeni pravice zvolen byl J. za 
pfedsedu parlam. kommissc exekutivniho ko- 
mit^tu pravice, kde pfes sv^ staff jest jednim 
z nejhorliv^jsich a nejrozhodnijSich zastancfl 
jcdnoty a pcvnosti pravice. 

Jaworze Dolne, G6rne a Srednie viz 
Javofi Dolni, Horni a Prostfedni. 

Jaworzno, m^stys v Halici, okr. hejtm. 
a soudni okres chrzan6wsky, na trati Szcza- 
kowa-J. sev. drahy Ferdinan^ovy, ma 5419 ob. 
pol. (1890"), jako obec 6637, doly na kamenn6 
uhli a kalamin, huti zinkovc^ a sklarny. 

Jaworzynka viz Javofi nka. 

Jazajrtes, star)^ ndzev feky Syr-da rjd 
(v. t.). 

Jazt, feka ve Virtembersku, viz Jagst. 

Jay fdi^l John, statnik severoamerick]^ 
(♦ 1745 V Nov. Yorce — f 1829 v Bedfordu, 
Massachusetts), navrhl gcneralni kongress a 
byl do nfeho zvolen v zafi 1774; redigoval 
adressu ndrodu britskeSmu, jinou Kanad'an5m, 
byl zmocnSn ke korrcspondenci s liberaly 
evropsk^mi a i. R. 1779 jmenovin byl po- 
slancem §pandlsk^m, ncdosdhnuv tu vlak ni- 
ceho odebral se do Pafi'ie, kde s Frankli- 
nem ujednaval smlouvu o mfr s Britannii 
(1782—84). R. 1788 pfim^l stdt Nov^ York, 
ie pfijal dstavu fedcralni; r. 1789 jmenovan 
byl pfedscdou ncjvyssiho dvoru. R. 1794 byl 
vyslan do Anglie smluvit vymczeni hranic a 
n^hradu Americe za nespravnosti anglickych 
lodi, ujcdnal smlouvu, ktcra v5ak nebyla 
pfiznivc pfijata, pfcs to v§ak ratifikovana. 



Po 5est let byl guverixdrem novo-yorsfcjm, 
r. 1800 zanecnal politrckd ^innosti. J. byl 
ryzi charakter, ^lovdk humanity a spravcdl- 
nosti, soudu neoby^ejn^ logickc^ho a pfimeho, 
jeden z nejv^razn^jSich zakladateld Spoj. 
Obcl sev.-americkjxh. 

Ja3rme [chai-], Span., Jakub. 

Jaysalinlr, vasallsk^ stit a m^sto v Pfcdni 
Indii, viz Diaisalmir. 

Jaza, zakonnik mongolsk;^, viz Dfengiz- 
chdn. 

Jazet [2az^]: 1) J.Jean Pierre Marie, 
ryjec franc. (♦ 1788 v Paffii — f 1871), iak 
Debucourtflv. Z Jeho rytin uvidime: Tricdtjr 
prvy iervenec iSSo\ Rebekka u studn€ (obc 
die H. Verneta); Karel X. roxdiii ceny v Sa- 
loni r. 1823 (die Heima); Ludvik Filip, po- 
dobizna (die Gosseho); L. David v atelieru 
(die J. Odevaera) a j. Pracoval zejm^na v ma- 
n^fe aquatintov^; v§ech jeho listd jest pfcs 
175 6'sel. 

2) J. P. L., gcnrista franc. (♦ 1848 v Pa- 
fiii), zak Barriasa. Vystoupil poprv6 r. 1872. 
Maloval: Po krtu\ Mesalliance (1878); Le^eni 
vojenske (1876); Pi>chod eskadrony (1880); Zita- 
meui ku vseddni do sedel (1881) ; Piredni strd^ a j. 

Jazlowieo, m^stys v Halici, v okr. hejt. 
budacsk^m, ma 2998 ob. (1890), z tSch */> poL, 
Vs malorus. narodnosti, star^ nradby, l^ccbnu 
studenou vodou a iensk^ klditer s vycho- 
vatelnou, R.1684 porazil u J-cePotockiTatary. 

Jazlowleoki erbu Abdank, rod polskv. 
z n^hoz vynikli: 1) J. Waclaw, jeni jako 
vevoda podolsky vdlcil v 1. 1470—77 d Tatary. 

2) J. ferzy, korunni hejtman, psal se z Bu- 
ca^e, valcil pod Mik. Kamiensk^m na hrani- 
cich proti Tatarflm a Turkflm a r. 1563 byl 
poselstvim u Sulejmana. Jako velitel pohra- 
nicniho vojska konal Okol svfij se zdarcm, 
padl vsak r. 1575 v potycce. 

3) J. Mikolaj (f 1594), syn a ndstupce 
nfed., byl v posclstvf, kter6 r. 1576 oznamilo 
§t6pdnu Bathorimu jeho zvoleni za krale pol- 
skeho. Ve valkach s Tatary zajal Jankula, 
kter]^ sc vydaval za potomka valassk^ch ho- 
spoadffl. Jsa ncpfitelem J. Zamojskdho pod- 
poroval po smrti Bdthonov6 snahy Maxmi- 
liana rakousk^ho, ale brzy ho opustil. 

Jazovioe, Jeievci, Jezovci, Jezovice 
(Jasowiti)^ ves na Moravfe, hejt. Znojmo. okr. 
Vranov, fara St. Petfin. p§. Safov; 40 d., 208 
ob. n. (1890), kaple sv. Michala arch., Itf. §k., 
ml]/n, myslivna. R. 1515 ves zpustla a teprvc 
r. 1552 op6t vystavfena a osazena. 

Jazva, levj pfitok f. ViSery v ruskO gu- 
bernii permsk^ a iSjezdS cerdynsk^m, vyteka 
z hory KvarkuSe, mi d^lku asi 300 km, sifku 
do 60 m, hloubku V«—lVs ''«. tok bystrj a jest 
splavna pouze z jara. Pfitoky jeji (Molmaz, 
Gluchaia Vilva a i.) jsou nepatrnd. 

Jazydek: J. (lat. lingula) v botanice viz 
List. — J. jest te'2 cesk^ jm^no rodu bot. 
Himantoglossum (v. t.\ — J. u pusky 
viz SpouSf. — J. pi§tal viz Pi Stal a. — 
J-cky vanatomii naz^^vaji se mal^ li'stky 
kostm pfi rflzn^ch otvorech a pak listkovit^ 
iStvar V mozccku (lingula). 



Jazycnatky — Jazyk. 



133 



Jaiy6&atky viz Lingnatulina. 
JusnU^ykdysi samostatn^distriktve stfed. 
Uhrach, jiind od Matry, prot^kan;^ ZadVou, 
zaujixnal ^odnou a pastvinatou rovinu v roz- 
loze 1100 Irm* a m£l asi 60.000 obyv., v6t$i- 
nou hni.-katol. Hlavni misto v n6m: Jdszbe- 
r^ny; mimo n6 Arokszdllis, AIs5-Szent-Gry- 
5rg>% jisz-Apdti, Jisz-Fenyszaru, Jdsz-Kis-£r 
a Jasz-Ladiny. R. 1876 pfipoiena J. ke komi- 
tatu Jasz-Nagy-Kan-Szolnok, kter^ tehdy novS 
utvofen z Tazygie, Velk6 Kumanie a jiz. £isti 
Hevcs-Szomoku. 

Jaxy^v^, kmcn sarmatsk^, objevili sc 
spolu s ostatnimi Sarmaty na dSjiSti Evropy 
V pol. II. stol. pf. Kr., ne-li jt2 dfive. Jeste 
Herodot znal Sauromaty za Donem ; r. 94 nal^- 
zime vsak jii sarmatsk^ kmen Roksolanii mezi 
Dn^prem a Donem, odkudi brzy na to tia- 
ciii se dile ku Dn6stru a Dunaji. Za nimi §li 
ostatni sarmatsti kmenove, mezi nimi J. Stra- 
b6n a Ovidius znaji jc na scveru Dunajc. 
Zdc. patm^ kdesi na Dn^stru, by la prvni za- 
stavka tohoto kmene. Odtud vsak <tist brzy 
pfesla I^upaty, vnikla do Uher a usadila se 
T oiiinich mezi Dunajem a Tisou, t. zv. J. 
pfistihovalci (JA\Yges metanastae)^ kde se 
pfipominaji jeSt6 v V. stol. po Kr. Safafik 
scdonmival, ale nespravn£,2c 6^sf jina odeSla 
Da severozdp. do polsk^ho PodlaSi a 2e histo- 
ric i Jatvizi (v. t.) jsou potomky t^hto sem 
pfislych J-gii. A^koliv se J. uvad^ji jako 
kmen sannatsk^, neni tim irdnska ndrodnost 
vscch J-gfi naprosto zjiStina. Nle. 

Jasyk (lat. lingua, glossa) jc svalnat^ i!istroj 
dutiny Ostni, vyrAstajici z jejiho dna. U ^lo- 
v^ka je podoby podlouhle do^kovit^ a roze- 
zniva se na n^m voln^ hrot {apex linguae), 
stfedni oddil t^lov^ {corpus linguae) a'pak 
zadni oddil di kof en {radix linguae), jim2 
prinisti na jazylku. Horni ii hfbetni plocha 
je konvcxni, dot^kajic se v zavfen^ dstni du- 
tind patra tvrd^ho i m6kk^ho, v pfednich 
dvou tfetinach je drsna a poseta bradavkami 
jazykovjmi, v zadni tfetin^, je2 hledi do 
bltanu, je hladSi a prostoupena zvldStnimi 
hrudkami hmoty adenoidni. Bradavky jazy- 
kov<5 rozeznavaji se celkem troji: Bradavky 
nitkovit^ {papillae filiformesS zabiraj i pf edni 
dvc tfetiny hfbetu jazykov^ho podmiftujice 
charakteristick^ jeho vzhled; mezi nimi jsou 
roztrouSeny bradavky hf ibovit^ {papillae 
f»ingiformes), kdeito rozhrani mezi t£lem a 
kofcnem jaoykov^ tvoH 7—12 bradavek 
ohrazen^ch {pap, circumvallatae), ie2 jsou 
sefadtey v podobu V, pfi jcho2 vrcnolu na- 
l«iasc t zv. slepd d ira J-a {foramen coecum) ; 
bradavka listovitd {pap. foliata) je v\diStn€ 
sefaseni sliznice kraje jazykov^ho. Bradavkdm 
ohrazen^ pfisluii pfedev§fm dkol chutnaci, 
kdeito viecKy ostatni jsou celkovou povahou 
bradavky hmatov^. Zpodni plocha jazykovd, 
pokud je volna, .md sliznici hladkou, je2 po 
kaid^ strand tvofi dv£ zvldstni fasy, toti2 
fasu tfepenitou (plica fimbriata) a fasu 
podjazykovott {plica sublingualis), kterd2se 
sbiha s rasou druhostrannou pod J -em v bra- 
da vce podjazykov6 {caruncula sublingual 



lis), V ni2 dsti se v^vod 21az posafiov^ch a 
podjazykov^ch. Charakteristick^m litvarcm 
jest uzdidka jazykovi {frenulum linguae), 
je2 zpodni plochu jazykovou spojuje s mfek- 
k^m dnem dutiny dstni a b^vi. u novoroze- 
n^ch d£ti n^kdy tak zv^tSena, 2e vadivd pfi 
ss^i a pozd^Ji t^2 pi^i mluvent (podrostl^ 
J. viz Ankyloglossum). tak2c musi b]^ti 

V 6as pfestfi2ena. V prostfed J -a shleddvime 
nciiplnou kolmou pf cpd2ku {septum linguae), 
a pod sliznici hfbetni plochy jazykov^ tu2§i 
obal vazivov^, do n6ho2 se upina v6t§ina 
vlaken svalov^ch. 

Svalovina jazykovd sklddd se z pfedet- 
n^ch svazkA a samostatn^jSich snopcdkfl sva- 
lov^ch, je2 prostupuji se v§emi srafery, pod- 
miAujicc takto neobydejnou pohyblivost J-a. 
Celkem Ize rozezndvati dvoji svalovinu jazy- 
kovou, toti2 svalstvo pdvodu zcvniho a vlastnt 
svalstvo nitrojazykov^. K prv6 skupin^ na- 
le2i: sval bodcojazykov^ {muscttlus stylo- 
glossus), jen2 vychazi z boacovitdho v^cn^lu 
kosti skrai^ov^ a probiha v postranm dasti 
jazykov^, proic2 dovede j. zatahnouti vzhflru 
i vzad; sval jazylkojazykov<' (m. hyo- 
glossus) vychdzi z jazylky a ztraci sc pod 
pfedesl^^m v postrannich ddstech j-a, tiskne 
J. nazad a dolu; sval bradojazykov]/ (m. 
geniogtossus) vychazi z trnu bradov^ho na 
vnitfni ploSe dolni dclisti a vfijifovitfi sc roz- 
Sifuje V cel^ hmot6 jazykov6 od §pi6ky a2 
ke kofenu; proto dovcdc i J. siln6 vpfcd 
vytahnouti; sval patrojazykovy {m. pa- 
latoglossus) vychdzi z m5kk6ho patra pf i dipku 
a vchazi do postranni hmoty j-a pfi kofenu 
tvofe hlavni soucasf pfcdniho patrovc^ho 
oblouku a jsa dfilciit pfi polykani. Nitro- 
jazykov^ svalstvo ma hlavne prflbeh pficnj;' 
(m. transversus linguae) a pak pod^ln;^ (m. 
longitudinalis c. lingualis sup. et inf.), pfi ccm2 
niu vazivovj obal jazykovj a pak pfepiiika 
jazykova poskytuje mista Uponova. — Ccvy 
a nervy jazykov^ jsou vclmi hojn^. Zdroj- 
nou krev pfivadi tepna jazykova {arteria 
lingualis), je2 sc v jazykovc hmot6 rozdeli 

V tepnu kofenovou a podjazykovou {a. dor- 
salis linguae, a. sublingualis, a. ranina), hojnc 
2ily pak sbiraji sc konednS do vnitfni 2ily 
hrdelni, miznicc tvofi hojn6 sitfe pod sliz- 
nici hfbetu jazykov^ho a v prostorkach mezi- 
svalov^ch sbirajice sc konccn^ do 2lazek pod- 
bradov^ch a podsaAovJch, jc2 proto snadno 
ot^kaji pfi jak<5mkoli zdnctliv^m pochodu 

V J-u. Civy jsou trojiho razu: 6iv jazy- 
kovj {nervus lingualis) ic mocna vetcv t'wxx 
trojiatntSho, opatfuje sliznici pfednich dvou 
tfetin J-a a je povahy sensitivni; civ jazyko- 
hltanovj (w. plossophary-ngeus ci IX.) vStvi 
se hlavnfe v ohrazcn^ch bradavkach a jest 
Civem chutov^m; £iv podjazykovj (w. 
hypoglossus t\ XII.) jc v^hradnS motor icky 
a opatfuje svalovinu jazykovou. 

Choroby vyskytuji sc na j-u vrozcn(5 
i nabyt^. Prv6 jsou zjcvcm vzdcn>;'m; jsou 
to rozlicn^ zrfldnosti. J. mfi2c liplne scha- 
zeti {aglossia), nebo jest mal}^, zakrnCl^ 
{mikroglossia)\ stav opa^n]^ jest J. zdvojcnj' 



134 



Jazyk. 



(ii'giossia) a].napadn6velik^ {makroglossia), 
NSkdy bjvd J. vc stfedu sv^m pod^lnS roz- 
st^pcn {glossoschislSj lingua bifida), nSkdy 
jest srostl]^ sc dnem list liplnfi, jindy pfi- 
pcvncn k nemu uzdi^kou kr^tkou, sirokou, 
J. podrostl^ {ankyloglosson). Tato mflie pfe- 
kcLicti pohyb£km J-a a st£2ovati fe£. Opatrn]^in 
nastfihnutim, konanj^m od l^kafe, Izc tu ne- 
mocncmu pfisp^ti ku pomoci. Pozorovdny 
jsou i pfipady, kde uzdidka byla nad miru 
dlouha. 

Nabyt^choroby J-a jsou mnohem £etn6j§i 
a cast Ij Si. Z poran^ni ncj^ast^jSimi jsou 
rdny kousnutd, fid^eji pHhazujf sc rany bodn^, 
f ezn(S, tr^n^ a stf eln6. Kdc jen ponSkud moino, 
radno jest spojiti rdny stchem; vidy vSak pfi 
M^eni pe^IivS dbati jest, aby zamczena byla nd- 
kaza ran, ktcra2 miva n^kdy ndslcdky osudn6. 
Ran^n^^m pfedpisuji se k vyplakovdni list 
vhodn^ roztoky antiseptickd. Bodnuti v£el 
i vos vzbuzuje zna^n^ zdufeni J-a; v^jime^nS 
z ph'dn dosud neznam^ch otravou nastala tu 
i smrt. Hork^mi tekutinami zpflsobcno bf\A 
popdleniy oby6ejn6 jen povrchni; pofit^mi 
kyselinami nebo 2fravinami poleptdni roz- 
sahle i hlubok^. 

Zdn6tliva onemocn^ni povstala z pfi- 
^in mistnich nebo povSechn^ch na sliznici 
list pfechazeji i na sliznici J-a, tak zan£t 
crythemat6sni, katarrhdlni, puch^fko- 
vit^, aphtosniaj. ZdnSty po6asn6 sfiznicc 
podmifiujf jeji ztlult^ni a zdufeni 2Iaz slizo- 
v^ch i lymfatick]^ch foUikulfl pfi kofenu j-a. 
U kufdkd vyskytuji sc na sliznici J-a a list 
bild ztlustSla mista (psoriasis ^ ichthyosis, leu- 
coma, leucoplakia). Na tfichto raistcch jsou bra- 
davky zbytn^l^ a epithel ztluSt^n. Mista takovd 
nesm^ji b^ti drdfd&na, pondvadi, jak zku§c- 
nost uci, m£ni se n^kdy pak v rakovinu. Avsak 
zdndt uhosfujesci V hloubi, vdu2nin6j-a; 
zachvacuje bud* J. ccl^ nebo jen idsf jehoa pro- 
bihd ndhle nebo po^asn^. Ndhl^ zdn^t du2- 
niny J-a (glossitis acuta) b^vd provdzen bouf- 
liv^mi pfiznaky a pAsobiva nemocn^m velikd 
obtiie jii tim, 2e J. zna£n£ zv6t§uny z list vy^niva 
a lista vyplnuje; nemocni nemohou mluviti, 
ncmohou poiivati potravy, trpi bolcstmi, dusi 
se, ano vzbuzen]^m oedcmem hlasivky mohou 
se, nebyla-li jim v fas poskytnuta pomoc, za- 
dusiti. V]^potek zdnetliv^ v hloubi v pfizni- 
vjch pfipadech se vstfcbd ve 3 ai 5 dnech, 
anebo dochdzi k vytvofcnf se ndhl^ch hliz 
obmezenSjsich nebo znafn^ch rozmfird. Nfikdy 
zc zdn6tu takov(^ho mflfe vzcjiti scptickd nd- 
kaza cclkovd. Ndhl^ zdn^ty vznikaji nCkdy bcz 
zndm^ch pfifin, jindy po poranfenlch. jindy 
pfi celkovych chorobdch infekcnich. Pfi za- 
nctu po(^asn^mdu2ninyJ-a (glossitis chro- 
nica) jsou pfiznaky mnohem mirn$j§i; dochdzi 
pak tu k vytvofeni hliz obmezcn^jsich, nebo 
kc ztluSteni a zhu§teni tkan^ jazykovd. V^^ji- 
mcine zdn^t sledovdn bjvd sneti j-a (gan* 
graena linguae). L^f eni zdnStu zdlcfi v mirnfeni 
pfi'znakflv zdnetliv^ch ledem a vhodn^mi anti- 
scptiky a v mirnfini obtiii nemocn6no. Zdu- 
feni J-a velmi znafn6 Ize zmenStti zdfezy; vy- 
tvofila-li se hliza, nutno ji otevfiti na mistS 



vhodn^m. Kdc hrozi zaduScnf, tfeba vykonati 
tracheotomii. 

Vfidky a vfedy na j-u vyskytuji se dosti 
£asto. Odfirky, trhliny, fissury, vfidky 
vznikaji nezf idka v prAb^hu uvcden^ch chorob 
zdnStliv^ch. Nejcast£j§t jsou vSak vfedy zp&- 
soben6 tfenfm se o ostr6 hranyahroty 
zubfl kotlav^ch. Objevuji se na okrajich 
j-a, nab^vaji znafn^ch rozmSrfl do Sife i do 
hloubky, buji mnohdy a mohou stati sc i vy- 
chodiSt^m onemocneni rakovitdho. Po od- 
stran^ni zubu kot}av(3ho nastdvd z pravidia 

V krdtke dob6 vyhojcni. 

Na j-u uhosfuji sc t^f prvotnt* vfedy 
chankrov6po bezprostf edni ndkaze a sice jak 
chankr mdkk^ tak i chankr tvrd^. Avsak 
i vlastni pfiji6n6vfedyu nemocn^ch pf ijic- 
n;^ch bfv2i}i na j-u pozorovdny, a to jak pi aty 
mokvav^ ti §irok^ koncfylomy (plaques 
muqueuses) Si vfedy rozpaddvdnim se jich vznik- 
16, tak i vfedy povstala z rozkladu hliv (gum- 
mat). Vedlc l^ccni mistniho nutno v posled- 
n^jSich pfipadech konati l^feni protipfijicnc 
cclkovd. Tak i pfi hlivdch ncrozpadKxh. — 
Vfedy tuberkulosni pfidruiuji se oby- 
dcjnfi k tuberkulosnimu onemocneni pli'c» 
hrtanu, hltanu a list ; jsou bucf jen povrchni 
nebo i hlubsi, umist^n^ na hrotu. okrajich 
nebo pfi kofenu j-a. Na periferii jich vidcti 
zhusta uzlicky tuberkulosni; nemocn^m puso- 
bivaji znacn6 bolesti. Pfedpov^d' poddvaji nc- 
pfiznivou. Kdc jsou obmezenc, moino po- 
m^Sleti na jich odstran^ni no2em nebo vy- 
palenim. Pfi tuberkulose dochdzi vSak takd 

V du2nin6 J-a k vytvofeni bucf mal^ch neb 
i vStSich uzlA tuberkulosnich ; u posled- 
nSjSich nastdvd i ses^rovatSni. — Z chorob 
j-a plisn6mi vzbuzen^ch jmenovati slusi 
actinomycosii. N^kdy pfechdzi z okoli, 
zejm^na z celisti, na j., jindy vyskytuji se 
uzliky aktinomykotickd samostatne a sice bud 
prvotnd nebo druhotn^. Ddlc uvdsti jest 
moudnici, Soor (mycoderma albicans. y Pfi 
prv6 mycose licinn^m jest n^kdy l^fcni ope- 
rativni, pfi druh6 l^dchi roztoKy antiscpti- 
ck]^mi. Z pf i2ivnikft-hlistfl nalezeny byly, 
ai velmi zfidka sc vyskytuji, v j-u m6cno- 
2il, cysticcrcus a trichiny. 

J. b^'vd te2 sidlem nddorft. Pozorovdny 
byly tu papillomy, granulomy, fibromy, 
lipomy, adenomy, cnchondromy, ostc- 
omy i sarkomy. Vvskytuji sc v nSm an- 
griomy, nadory z rozJff cn^ch a nov6 vytvo- 
fenych cev krevnich, a to bucf ploch^ nebo 
houbovitd, crektilni. Nalezeny tu i nddory zc 
zbytnel^ch a rozta2cn^ch miznic, lymphan- 
giomy, kter62 bivaji n^kdy podkladem znac- 
n^ho zv^tseni j-a, u d^ti a mlad^xh osob 
pozorovan^ho. Nddory posledn^jSi jsou asi 
vrozen^. — Objevuji se tu i boubele rflz- 
n6ho pflvodu a rflzn^ch rozm^rd, tak boubclc 
dermoidni, boubele zc 21az stizovj^ch, boubele 
retencni, zejm^na z vjvodfl Zlazy Hlandin- 
Nuhnovy. NcjdastfjSim nddbrem vSak jest ra- 
kovina (cancroid, carcinomit linguae). Vy- 
skytuje se hlavn6 u nemocn;i^ch vc stafi 40 
a2 60 let, n^kdy ovsera i dfi'vc, nepom^rne 



Jazyk. 



135 



casteji u ma2fi ne2 u ien. Vznikd jako vfcd 
na okrajich J-a neb jako uzel v du2nin£ ieho, 
zv^tsujc sc rychle, pfechdzi na okoli blizSi 
i dalsi a zpfisobuje v pod^elisti brzo zdufeni 
a oncmocn^ni ilaz niiznich. Vc vfedech na- 
sXivi. rozklad s pachnoucimi v^m^iky, pro- 
vdzeny nezfidka silnym krvacenim. ^Ic^lOcni 
b^vaji trdpcni prudkymi bolestmi, poiivani 
potravy sti^cno, mluveni t6i znesnadn6no 
a pfi delsim trvani nastdva celkovd skies- 
lost a za trapn^^ch ph'znakft smrt. Ledeni 
nidorfl zaieii v opcrativnim jich odstran^ni, 
coz kond se pravidcln^ nolem, v^jimccn^ 
klickou galvanokaustickou. pfistrojem Paque- 
linov^, 6crasseurem Chassaignacov]^m nebo 
konecn^ sdrhovacem Maisoneurov^m. Pfi an- 
giomech n^kdy vysta^i vboddvdni ihzy^ch 
jehel, ignipunctura nebo galvanopunctura; 
pfi lymfangiomech provdzen^ch makroglossii 
zmenSuje se J. vytnutfm jednotliv^ch ^asti 
jeho. Pfi boubelech tfeba se nikdy spokojiti 
se Sirok^m jich otevfenim a ndsledn^m zni- 
cenim jejich pouzdra. U rakoviny nutno od- 
straniti nejen v§e chorobn^ a jen ponSkud 
podezfeM, n^briitiddoucno, by odstran^na 
byla jeSt^ 6ist z okoli zdrav6ho. Cim 6asn6ji 
se tu operuje, tim v£tSi jest nad^je v trval^ 
vyhojeni. Kde pro v^kon operativni lista ne- 
poskytuji dostatei^n^ho pfistupu, tarn mo2no 
fezy V tvafi, v podbradi, a prof iznutfm cclisti 
die navodfi Regnoliho, Billrotha. Lan^enbe- 
cka, Kochra a j. doapS onemocn^M u6niti si 
pfistupn$j§i(n. 2e zv^tSen^ 21azy v podbradi 
a na krku se sou£asn6 tu odstraftuji, samo 
sebou se vyrozumivd. 

Na J-u pozorovdny b^vaji tak^ chorobn^ 
stavy ncrvov^ pAvodu centralniho nebo 
periferniho; tak kfe£ spastickd, obrna jeho, 
neuralgic, necitelnost a ztrdta chuti. -chl, 

J. podrostl^ viz Ankyloglossum a 
Hluchonimi str. 381. 

Jazyk, pfivodnS pohybliv^, masity listroj 
V ustc-ch, organ chuti a hlavni organ pfi mlu- 
veni, zna6' V pfenesen^m smyslu samu £in- 
nost mluveni (ve frasi wTcn ma ostr^ J'< a 
pod.). Mluvi-Ii jednotlivec, pfi kalddm mlu- 
veni jsou £inna jeho mluvidla, on kond tim 
jist^ akt; v^J-sledek tohoto aktu je fee, kte- 
rou poslucha6 slySf, fakt, toti2 skupina zvukfl 
urdit^ho zabarveni, rhythm u atd. a ur6it^ho 
v^znamu. Zndm6 rozezndme po fc^i a ne- 
tfeba ndm jc vidSti. Mluva je tedy subjek- 
tivni, fee objektivni strdnka t^ho2 zjevu (srv. 
nfm. das Sprechen — die Rede). Obe tato 
slova maji rdz individudlni, naproti tomu j. 
rdz socidlni. Ptdm-li se po j-ycc n^jake osoby, 
ncdbdm o zvldStnosti jeho hlasu, o jeho zvlaStni 
zpusoby, frdse a pod., ale jde mi o to. kte- 
rW j-em mluvi, cesky, n^mecky atd. Ovsem 
sc fikd tak^: fee ceska, n^mecka atd., i mluva 
ceska a pod., ale hlavni se mluvi o J-yce 
cesk^m, n6meck^m atd. a v tomto v^znamu 
spojuie i strdnku subjektivni i objektivni, J. 
jc mluva i fee ccld' spolecnosti, kmene, 
naroda. A od ndroda jednoho pfechdzimc 
k drub^mu, k cel^mu lidstvu a j. zna^i onen 
zvldstni zpdsob dorozumivdni se a v^m^ny 



mySl^nek, citii i tuieb, kter^ jest jen 61o- 
v^ku viastni a ktcr^ jcj rozliSujc od zvife- 
ctva, 2e dldnkovan^ zvuky mluvidly zpAso- 
ben<^ maji ur^itou formu, ur^it^ rnythmus, 
urcity postup, pfizvuk a zvldstni, urdit^, 
symbolick^ yrfznaxn. 

Zdkladcm pozndni jest j. jednotli vce. Clo-* 
v^k, nemoha pfimo rozvinouti obraz sv^ch du- 
§evnich, vnitf nich stavfl, tini tak ncpfimo (ier- 
vend se, bledne, uSklibd se atd.). Toto nepf imd 
naziiadenf vnitcrniho stavu nebo d6je slove 
projcv. Hlavm'mi projevy jsou posunky a 
mluva. Posunky ukazuji, deho chci dosici : kre- 
slim pfedm^t, jej2 mdm na mysli, nebo iinim 
posunek, jen2 nutnS skoro se vyskytuje pfi 
}\sX6 v^ci (napodobim chovani k oznaieni di- 
t^te) ; zvldstni jsou posunky symbolick^, kon- 
venciondlni, jich2 v^znam neni samozfejm^, 
jej2 musi zndti, kdo jejich pomoci se chce 
srozumSti. A tak^ J. je v^tsinou soustavou 
takov^chto posunkd symbolick^ch, posunkfk 
zvukov^ch, mluvidly provedenych. Posunky 
dorozumivaji se i zvifata, zvldst6 opice maji 
velmi vyvinut^, ano i hlasov^ projevy u nich 
nachdzime. Ale zvuky jednotliv^ch zvif at jsou 
pfiliS mdlo £lenit^, aby se z nich dala sesta- 
viti soustava rozmanit^ho v^znamu. Tak^ 
obsah jest chudick^, jsou to jen zvuky zna- 
6ici pocit nebo tu2bu; duSevni podminky 
jsou ddny pouze dlov^ku. Takt^2 i fysick^: 
proud feci jest jen u ^lovdka mo2n^, kter^ 
ma volnd prsa, jich2 dech nezdyisi na pfed- 
nich kon^etindch ; zvuky ssavcQ jsou jen kratke, 
pfer^van^, u n^kter^^ch pfi chAzi vfibec ne- 
mo2n6 (srv. proti tomu zp6v u ptdkfi, jich2 
plice se t^2 neopiraji o pfrdni kon6etiny, 
kfidla). J. jednotlivec pozorujemc staticky 
i dynamicky. Pfi statick<}m pozorovdni roze- 
znavdme strdnku fysickou a psychickou. 
Pfi studiu strdnky fysickd pozorujemc cin- 
nost mluvidel, tvofcni jednotlivj^ch hldsek, 
jich skupcni, jakof i akusticky jejich i!i6nek, 
tedy fysiologii i akustiku hldsek (viz 
HIdskoslovi). Pfi strdnce psychickd po- 
zndvdme souvislost mczi bohatosti pfedstav 
a slov, mezi pfesnosti mySlcni a vyjadfovdni 
se, mezi synthetick^'m a abstraktnim my§le- 
nim a urfitosti vc volbfe slov a jich spojeni 
apod. Jestliic bud'cinnost du§evni budmlu- 
videl jest chorobnd, vznikaji zjevy patholo- 
gick^ a pathologic feci dopliiuje oba 
pfedchozi oddily. Po strdnce dynamick^ po- 
zorujemc vyvoj j-a u jednotlivec cili onto- 
genetickj^ v^voj feci. Jde tu hlavn6 o fee 
d^tskou, o uceni sc feci t. zv. matefskd-, 
pozdfeji o u6eni se jin^m fccem atd. 

Pfi pozorovdni j-a ccld spolecnosti vysky- 
tuji sc pfirozene tytez zjevy, kter^ jsmc 
v j-ycc jcdnotlivcov6 pozorovali. Jenom ir. 
mimo nS vyskytuji sc i zjevy nove: vzajcmne 
dorozum^ni a vzajcmni? vliv druha na druha. 
Tyto vzdjcmnc vlivy zpdsobuji zmeny v j-ycc 
jednotlivcovc i cclc spolecnosti a tak^ rAznc 
pomfery. Pravou podstatu a 2ivot j-a pozndme 
jen studiem jeho vc spolecnosti: ov§em j. 
jednotlivcflv poskytuje k tomu vjborn^ zd- 
klady. V^voj spolccn^ho J-a slove polygene- 



13u 



Jazyk. 



tick^ (filogehetick^) ahlavnidruhy 2m6a 

V ndm jsou tyto: 

Prom^ny hUskov^ slusi pozorovati se 
dvou stran; jednak je tfeba poznati pfi^iny 
jejich, jednak jejich rozSif eni v prostofe 
i ^asc. NejdAle2it6j§i z pfic^in jest usnadnSni 
prace mluvidel, pHcina mcchanickd. Kaidd 
6ist mluvidel m^2c zpfisobiti zm^nu hldsko- 
vou : plice m^ni dechov^ proud, dobu a silu 
jcho, hlasova StSrbina v]^§ku hlasu a jeho 
jasnost, V ustech md2e se po§inouti £linko- 
vdni. Pfilis siln6 vydechnut^ slabiky nevydr2i 
plice dlouho, slab]^ dech zasc nesta^i na vfSkvL 
dlouh;^ch slabik, proto i pfilis vyra2cn^ jako 
pf ili§ slab^ slabiky jsou kratk^. Hlasivky zase 
nechtdji se pfi skupin^ souhlasck nastrojo- 
vati na kaidou zvlastd a proto meniva se 
cela skupina v stejnorodou (bud* tcmnou nebo 
jasnou). Pro zmfeny v dutinfe listni dobfe je 
rozezndvati dva pHpady, je2 ostatn6 moino 
rozezndvati i v uveden]^ch ji2 zmdndch. Bud' 
se urcitd hldska m6ni bez ohledu na soused- 
stvi (zm^na spontanni), ncbo se meni jen 

V jist^m seskupeni, vlivcm jeho (zm^na kom- 
binatorni). Z kombinatornich zm^n nejdfl- 
leiit^jSi jest ass i mi lace (v. t.). mdne dis- 
similacc, pfisouvani, odsouvani, pfesmyknuti 
a j. Co se tfie rozsifeni. jsou n^ter6 zm6nv 
tak zalo2eny v ilstroji mluvidel, 2e vyskytuji 
se v2dy a ve vSech jazycich, na pf. skupina 
souhldsek v2dy sc vyslovuje cela jasn£ nebo 
temnd. Jine jsou omezeny. Jsou-li omezeny 
jen na malo jednotlivc5, na mal^ okrSlek, 
ffkdmc jim sporadick^; daleko ddleiit^jSi 
jsou zm^ny vseobecn^, v §ir§i oblasti. Jen 
2e sc prdve pfesne musi dokazati, kam zi 
sdhaji a vc kter^ dob^ se provdd^jf. Jsou-li 
mechanick6, b^vaji bez vjjimky, a pak ff- 
kdmc, 2c V onom dzcmi v on^ dob6 platil 
urcity zdkon hlaskov^ zm^ny. PH6inu 
jeho'neb^va moino pfesne vytknouti, b^a 
to shluk okolnosti a zm6na se prdv6 pro- 
vadi, pokud tento shluk trva. Okolnosti tyto 
nemaji ovsem pfim^ho vlivu na mluvidla, 
n^bri nepfim^, prostfedim dusevnim. Musi 
pozmcniti vzpominku dosavadniho vyslovo- 
vdni. Cim starSi dlovSk, tim vzpommka je 
utkv61ej§i, tim m^ne m6ni svou v^slovnost. 
Rychlost V provedeni hlaskovd zm6ny umo2- 
Auje jen neustalenost vzpominky u mladdho 
pokoleni. 

Promfiny v^znamov6 jsou zase bud* 
sporadick^ bud' vSeobecnd; tyto jsou 
umo2n6ny zasc mlad^m pokolenim. Kaid^ 
slovo ma svfij ustdlen^, tradiciondlni v^- 
znam. V rozmluve vlak uziva sc slova ve 
smyslu bud' pon^kud SirSim nebo uisim, ve 
vV'znamu jen pfilciitostndm (okkasiondl- 
nim). Tento pfileiitostn^ v^znani mflfe sc 
vsak ustaliti a star^ ustalcn^ zapomenouti. 
To je vsak moznd jen u mladdho pokoleni, 
u nohoz star^' v<'znam jcstc ustdlcn neni. 
Ncjsnazc se pfilciitostny vyznam ustalujc, 
kdc nasledkem maid hlaskovc zmeny slovo 
nabylo dvoji podoby : svatost — svdtost, baba — 
bdba, divka — divka (differcncovani v^znamu). 
Sc zmdnami v^znamu souvisi zm^ny lexi- 



kaini vAbec. Pfestane se n^kter^ch pfcd- 
mStd ufivati, pfestane se o nich mluviti, 
ztrati se vyznam i stovo samo. Ten badatele 
ie znaji a n^kdy uiiji ho jako sfova zastara- 
idho, archaistickdho. Nov^ poznatky pHvodi 
zase potf ebu nov^ch slov. OvSem uiije se take 
star^ch slov v novdm, pfilciitostndm vyznamu, 
ale pfece u velik6 mifc vznikaji nova slova a 
slovnik kulturnich j-Cl stale roste. 

Zm^ny tvar& jsou bud* nasledkem zmen 
hlaskov]^ch {dusa'dusi-duse) nebo analo- 
gie (v. t.). Pam6t se nerada obtdiuje tvary 
osamoccn^mi, isolovan^^mi (2. os. sg. jsi proli 
neseSf umis, voids atd.), a podriuje tvary, jci 
ndlc2eji celd skupine slov; die v6t§iny fidi 
se menSina a casem s ni splyva. Co v ur^ite 
dob6 plati v6tSinou, to je pravidelne, co 
menSinou, je ncpravidelnd. Pravidelne 
mdie se stdti casem nepravideln^'m (aorist 
V (^e§tin£) a naopak ^1. os. sg. na -m). Ne- 
kter6 tvary sc nem^ni, n^'bri viibec zanikaji 
a nahrazuji se zcela jini^mi, z pravidla jedno- 
duche opsan^mi (£es. perf. za aorist a imperf .)• 
Formy opsanc mohou 6asem splynouti ve 
slovo jcdind, ve formu jediioduchou; na pf. 
franc, faimerai (amare habeo), pol. bylismy, 
byliscle. Stard jednoduchd tvary tak6 vfetli- 
nou vznikly timto zpi&sobem. Die toho, pfe- 
vladaji-li v n6kterd dob6 v torn kterdm j-vcc 
tvary jednoduchd t\ opsand, rozezndvdme rase 
synthetickd a analytickd; na pf. mo- 
demi j-y indoevropskd jsou analytickd proti 
starSim fasim synthetick^m. 

PromSny syntaktickd nejsou dosud 
tak pf esng vylo^ny a roztf id^ny jako ostatni, 
a<^ V nich priv6 vfezi duch v^voje. K poroz- 
umSni jich jest tfeba pfedcslati krdtkou livahu. 
Ka2dd jednotlive promluvcni ma jist;^ smysl; 
vyjadfuje bud'pocit, bud'pfani, rozkaz a pod., 
bud* v^povM zkuScnosti, nazoru, i!isudku. Na 
poslucna^e pfi tom dasto nepo^itam, na pf. 
pfi v^kficich: Ach! B4da mi! ICe{ bych se byl 
nenarodiU Hm, to je he\ke! atd. Ale caste) i 
limyslnf^ mluvim, aby posluchac^i slySeli a roz- 
umeli. Poslucha^stvo neni vSak vzdy stejnc, 
a chci-li, aby mi bylo ndleiit^ rozum^no, nc- 
fikam totd2 v2dy stejn^m zp&sobem, ale die 
poslucha^stya a okolnosti volim formu sve 
v^pov6di. Ucelcm jest jasnost. Rflznd forma 
jest moind ovsem jen tchdy, mdm-li na v^^b^r 
rflzn6 prostfedky. Tyto jsou: mluvnickc 
tvary, slovoslcd a mimika hlasu s pf i- 
zvukcm. Ty tvofi dohromady formu feci, 
jeji smysl pak obsah t\ Idtku. Jsou v^po- 
vidi, jei formy ncpotfebuji, na pr. Ach! roz- 
kaz Smeknout! v^'kfik Vlk! kdc neprond^im 
lisudek, ale nazor stiStSnj^ t(3 chvfle v jedi- 
nou pfedstavu blizk(3ho vfka, kterd ten oka- 
m2ik vypudila vSechny ostatni pfedstavy a 
ovlada celou duSi mou. Z pravidla vSak formy 
potfcbi jest a nejjednodu^i prostfedky jsoii 
slovoslcd a mimika hlasu. Tyto sc vzajemnr 
doplAujf; bud touto neb onim nazna^uii, oc 
hlavn^ b^2i a co je TcdlejSi, nebo ob^ma 
prostfedky. Pfi v]^pov6dcch vyjadf ujicich lisu- 
dek jest tfeba i mluvnick^ch tvarA. ProndSim 
tu i^sudck, CO sc d6je, at tjkd se jii po- 



Jazyk. 



137 



vSechn^ situacc (prSi) nebo ur<^it^ho podm^tu 
(otec pracuje). Tyto zdkladni tisti v^ty jed- 
nak bliie ur^uj i, jednak doplftuji. Souvis- 
lost vyzna^uji tim, 2e Eastern urcuiicim di- 
vam tut^ formu jako hlavnim, doplAujici 
pak zvl^tnimi tvary (pddy) vyiadfujf zpftsob, 
mira a dosah dopln^ni. Mluvnick^ tvary umol- 
Auji tedy jednak vyj^dfeni shody (kon- 
gruence), jednak zavislosti v^tnd. Tvary 
mluvnick6 jsou ovScm moiny jen tarn, kde 
die v^znamu se slova tf f di vkateeorie (sub- 
stantiva, adjektiva atd.), tyto tfebas i v kate- 
gorie dalSi nxi&i (substantiva se tf fdi die rodu), 
u jcdnotliv^ch kategorii vyjadf ujeme pak ne- 
ien pojem zakladnf, ale i konkretni znaky pfi- 
leiitostn^ (£islo jmcn, zpAsoby a 6asy sloves). 
Cim vyvinut^jSi jsou tvary mluvnick^, tlm 
m^n£ vihy md slovoslcd. Ale proto2e z psy- 
chologick^ho dAvodu nejddleiit^jSi slova vy- 
jadf ujeme na mistech nejv;^zna£n6j$ich a z t^- 
ho2 dAvodu jsou podm^t a pfisudek slova 
ncjdfiIe2it£jSi, neni ani v J-ycich na tvary nej- 
bohatiich slovoslcd zcela libovoln^. Ubytkcm 
forem roste jeho dAleiitost a ustdlcnost. Zvy- 
kem a vzdjemnym stykem ustdli se urdit^ 
slovoslcd, jako celd forma v£t, forma tra- 
diciondlni. Proto2e v nej£ast£j§ich ph'pa- 
dcch nejdc o to, by se i!kmysln£ ddlala fc£ 
zvlaSf jasnou, odpovida tato forma druh^mu 
principu, jimi jest J. ovliddn, principu ncj- 
v6tsi tispory sil. JeSte jcden vjznainy 
charakter md tato forma. J. ncni projevem 
logiky, n^bri duSevnich stav& a d6j&. Ale 
i jednotlivec i cell nirodovd, dim jsou vzd^- 
landjSi, tlm jsou rozumn^jSi, tim logi6t6ji soudi 
a rozumu vse podrobuji, coi se jcvi i v mluv^. 
1 v^povSdi, je2 nejsou dsudky, vyjadfuji se 
formou lisudku. Pfi t^chto pom^rcch forma 
tradiciondlni b^va ta nejlogi^t^jSf, jc2 za dan(^ 
v^sc vzdilanosti ndroda je moina. Le£ jed- 
notlivec neodddvd se v2dy rozumov^mu roz- 
limani, city a snahy bldsi se o slovo, a v jcd- 
Qotliv^ch pf ipadedi misto formy obvykl^ uiijc 
zvldStnf, pfileiitostn^ (okkasiondlni); 
cast logicky podfizenou klade na misto v^- 
zna^n^ a teprve dodate£n6 celou v£tu upra- 
vuje (srv. franc, voire soeur, je Vai vue misto 
i'ai vue voire soeur). Jsou-li pfiiiny k tdto 
zm£n£ 8tdl6, trval^, jsou-li zalo2eny v duiev- 
nim stavu (ovSem pozmSnSn^m) celd spole6- 
nosti, opakuje se a stdvd se zmSna pfile2i- 
tostnd trvalou. Zm^na mA2e nastati, 2e se 
m^ni v^znam kategorii, 2e se m6ni vyjadfo- 
vdni znakii vedlej^ch (dLal se ztrici), 2e sc 
m^ni v^znam tvarA (zpflsobA slovesn^^ch), 2e 
sc m£nf shoda a pom^r zdvislosti; ndslcduji 
zm^ny v slovosledu a v mimice hiasu (zvldSt^ 
ve v^tndm pf izvuku). Zejmdna zm^na v^znamu 
kategorii, zvldSt klesdni slov pUidho v^znamu 
vc slova pouzc formdlnf, zp&sobuje velikd 
zmdny v pojimdni pom^ru jednotliv^ch slov 
k sobS ve v6t6 i jcdnotliv^ch vfet mezi se- 
bou ; sem patf i v^voj spojek a co s nimi sou- 
visi, jako na pf . v^^voj fe^i nepfimd z pfimd, 
nepfim^ch otdzek z pffm^ch atd. 

Pozorujeme-li j. spoie6iosti, pozndvdmc, 2e 
vlastn£ existuji pfcce jen J-y jednotlivcAv a 



|. spole&iosti jest pouhou abstrakcf toho, co 
jest jim spolecndho, a opominutim toho, co 
V mluv£ individuilni je zvldStniho. Cim v6tlf 
a 6ast£j§i styk mezi jednotlivci, tfm vice spo- 
lec^ndho maji ve svd mluvS, zvldStnosti se 
otrou, bud* 2e je celd spole^nost pfiimc, bucf 
ie se jich jednotlivec vzdd. Styk cfelaji po- 
m^ry. V^tSi vzddlenost, obtf2e spojeni (hory, 
feky) znesnadAuJi styk; a v tdm2c mist^ roz- 
dil zam£stndni, jm^ni, vzdSldni a pod. rozd£- 
luje lid v rAznd spolc^nosti. Tim vznikaji 
vetSi menSi rozdily mezi J-y jednotliv^ch spo- 
lefnosti. Tyto rozdily scfaclujeme um^le die 
v^tSi menSi dAle2itosti a kupime J-y spolci- 
nostf V ndf e£f, podf c£f, ruznofe^i (dia- 
lekty V. t) a rozezndvdme dialekty ve sm^ru 
horizontalnim, mistnim, a vertikdlnim 
(die vrstev spoledensk^ch). Ony se liii hlavn6 
v^slovnosti, tyto slovnikem. U ndrodA vzdS- 
lanych v2dy nekterd ndfc^f vynikne nad jind; 
byva to nafe^i, kde soustfeoUje se moc po- 
liticka, elita kulturnf, obchod atd., v n£m pi§f 
dAle2it§jSi listiny a pfirozen^ se ono stdvd 
pojitkem vscch ostatnich a jaksi normou pro 
spravnost J-a. Vyvinc sc J. spisovn]^. V6- 
dom£ sc pak upravi ieho pravidla, je2 maji 
proti iiv6 mluv£ t^2 ukol jako psan^ prdvni 
kodex proti prdvnim obydcjAm. Hranice jeho 
vlivu jsou zdroveA hranicemi ndroda. Ov§em, 
pokud sousedi spolu J-y pfibuznd, mezi nimiz 
ndfec^i pfcchodna ncncchdvaji pfesnc^, jasnd 
hranice jazykovc^, tam je rozssdi jeho vlivu 
jen v^sledkcm historic a nikoliv pom£r& ja- 
zykov]^ch. Jazykovd pfibuznost mu2c 
ovrSem b;^ti rdznd. N6kde dd se jen v^decky 
dokdzati (slovanskd J-y a germanskd), jinde 
zc snadndho porozum6ni i bez baddni ji po- 
zndmc (J-y slovanskd mezi sebou); stupnS 
pf ibuznosti a pf i£iny jejich jsou ovSem 
veskrze jen otazkou v^dcckou. 

J-y sc misi mezi subou. Tim, 2e st^kaji 
sc jednotlivci z rdzn^ch ndfe^i a zvldlt^ zc 
n^ktcfi mluvi n6kolika nafe^imi, pfcndSeji se 
z jednoho do druht^ho v^slovnost, slova, tvary 
i vazby. Tak vnikaji nikdy i do J-a spisov- 
ndho, ovSem v mife maid, nebof kodex mdni 
se teprv, af nutnd je toho potfeba, a mdni sc 
na zdklad6 svdho ndfe^i. DAlc2itdj§i jest mi- 
seni cizich J-A. Pfi klidndm sou2iti a zvldSt6 
pfi £ilej§ich stycich obchodnich na rozhrani 
iazykovdm misi se cizi J-y prdv6 tak jako pfi- 
buznd nafe^i. Ale fasto sc toto miscni ^ifi 

Eo celdm ndrodd jcdnom a nikoliv tak v dru- 
6m. Onen je pfi miscni passivnim, tento 
aktivnim, Aktivni vynikd bud politicky (vi- 
t6z nad pfcmoien^^m), bud' hospodaf sky (pan, 
delnik), bud' podtem, bud' osvdtou. N^'kdy 
osvStou vy§§i nirod pfcmo2enJ jazykov6 oa- 
ndrodni vit^zc (Bulhafi, Cinand panujici Man- 
diuy). Misi-li se J-y vzajemnd v spolccnou 
smdsici, vznikd J. nov]^ (angli^ina). 

Pocct J-A neda se dobfe stanoviti, pro- 
to2e, kde neni J-A spisovn^ch, nclze pfcsnS 
povdddti, kde konCi pouhd nafe^' a kde po- 
cind se jinj pfibuzny J. Ddle nejsou vScckv 
kraje podnes prozkoumdny, a pravfi v takycli 
krajich, kde 2iji primitivm kmenovd, b^vd na 



138 



lazyk. 



mal^ prostof e fada rfizn^ch J-fi. Proto udaje 
kolisa^i od 200 do 1500. Jen tolik mftieme 
fici: Stav primitivni je stav velikd roztfiStfi- 
nosti jazykov^. Na bfezich Maraftonu. v nej- 
jiiuejsi Americe, v ilkzemi poldmim, na se- 
ver u Vj^ch. Indie, na Nov^ Guinei, v oblasti 
velik^^ch jezer africk^chf vSude, kdc lidstvo 
jest na nejniiSim stupni osv6ty, nal^zdme ne- 
s£etn6 mal6 kmeny, je2 mluvf fedmi zcela 
nepfibuzn^nii. PatrnS jen bojem, vitSzstvim 
a odnarodngnim Sifi se oblast jednotliv^ch 
J-Av. T^m2 zpAsobem vSak umo2nuje se i delba 
prdcc a osvcta, a tak vidime, ie v^§c osv6ty 
a rozsifenost n£kter6 v^tvc jazykovc^ jsou 
spolu V pHm^m pomSru. A jako nynf kul- 
turni narodov^ podmafiujf si mdnd kulturni 
a odn^rodAuji jc, jako nyni Sifi se anglidina, 
ruStina atd. na i!ljmu celd hidy pfivodnich 
j-fl, jci uplnc vymiraji, tak bylo vidy. Velike 
mnoistvi j-& zaniklo bczc stopy a jest J-ii 
dim ddlc tim m6nh, Osv^ta lidstvo spojujc a 
jazykov^ uniformujc. Proto mnozi pfestfelu- 
jice poti^cbu hledaji vSeobecn^ J. svfetovj a 
chticc vsem vyhovfiti neberou iAduf z ii- 
vych, n^bri tvofi um6l^; pokusy ovSem zby- 
tccn^ a proto marn^ (volapuk) 

Srovnini a tf ideni j-ift jest ovScm pfi 
tak^m mno2stvi iijicich i vyhynul^ch velmi 
nesnadnO. Kdyl pocdtkem tonoto stolcti se 
ukdzalo, jak obti2n£ srovndvanim dokazuje se 
pfibuznost jazykovd^ a 2e v^tsinou ani se 
ncda dokdzati, vzdali se badatcl^ pokusA 
o klassifikaci pfirozenou, genealo- 
gickou, a vym]^51eli tfidSnf um61^. Se- 
stavilo sc dvoji tfidSni: klassifikacc morfo- 
logickc a psychologickd. Ale kdy2 2ddna 
z nich se neosveddila, opStovaly se pokusy 
o tFi'd^ni die pfibuznosti fviz Jazykozpytj. 
Poddvdme pfchlednSklassinkaci Gabclentzovu 
s jistj^m doplnSnim o jazycich ncsdrufen^^ch 
V pfibuznou n^jakou skupinu gencalogickou. 
Vlastni roztfidcni viz Tazykozpyt. J-y na- 
rodfl vzd^lan^ch a polovzdelan^'ch tvoH ve- 
\ik6 skupiny. Protole v6t§inou jimi mluvi nd- 
rodovd V historii vynikajici, Ize na nich stu- 
dovati, jak dalece charakter ndroda a duch 

t'eho ddjin v j-yce sc obrazf, jak se o to po- 
[iisil Gabelentz. Ostatni j-y butfse raorfologi- 
cky i psychologicky bli2i k nekter6 kulturnf 
skupinc, jindc jich fada tvofi, byf genealogi- 
'cky nepfibuznou, pfcce morfologicky a psy- 
chologicky stejnorodou skupinu, a jen nej- 
nizsi jsou zcela isolovan^. Pf idiny tdchto zjevd 
jsou rozmanit^; pl^m6, zem£pisn6 i kulturni 
pomC'ry, historic jsou hlavnimi diniteli. Hlavni 
vclik6 skupiny j-fi jsou: 1. Indoevropsk^, 
2. a) scmitskd, b) himitsk^, 3. a) uralskd, 
b) altajsk<3, 4. cinsk<$, 5. malajsk^, 6. bantusk^. 
Pfi charakteristice tfichto skupin pfidrfime 
se mysMnck Gabclentzov^clh Indoevrop- 
sk6 proti ostatnim vyzna^uji se formaln6 
pfcsnfi upravcnou v^.tou. Od uraloaltaj- 
skych, jimi jsou ncjbliisi, v mnohc^m se lisi. 
HIaskovfe pfevldda sandhi (nasc pfehlaska), 
kde ffdi se hldsky pfedchozi nasledujicimi; 
ve vdtc urdujici cdsti jdou pfed urcenjmi, 
ale jiz z pfedu sc shoduji s nimi. To jest, 2c 



Indoevropan, sotva 2e v£tu podini, jiz celek 
ma na mysli a ji2 fidi se namnozc tim, co 
teprve nasleduje. V uraloaltajsk^ch )-ycich 
vlddne vokdlovd harmonie, slabiky dalsi fidi 
se pfcdchozimi, jen k minulosti se h6fc zfetel, 
nic k budoucnosti. V indoevropsk^ch je kaide 
slovo, af jednoduch^, af opsan^, formdlne ho- 
tovo, opsan6 tvary Ize pro jednotn^ vyznam 
stdhnouti, ale nikdy nelze nalepovati na ho- 
tov^ tvary now6 suffixy a m^niti jich ukon; 
v uraloaltaijsk^ch vSak Ize i k cel;^m v^tam 
pfipojiti suffix a zm^niti je v tist podfadnou 
a doplftovati ddle, konec vfety nikdy neni vi- 
d^ti 7. pfedu, v6ta jednou zapodata rafiie se 
protahnouti, ai ndhle nemi&ze ddle. Doplno- 
vdni k minul^mu vSak provddi se ddkladne^ 
pfcsn6; J-y uraloaltajsk^ maji bohatstvi pff- 
pon a jmenovit^ zdvislost jmen urcitd znaci. 
Indoevropsk6 vSak tak6 v tomto ohledu vy- 
nikaji. Jin^ho rdzu jsou scmitske. Vsuae 
naldzdmc hidskovou symboliku (srv. nase bim- 
bam, pif-paf-puf)f aje Semite ji provedli dfl- 
sledn^ jako grammaticky syst6m. Ve v£t6 
napfcd vyslovuji, co se dije (sloveso), pak 
tcprv d^j bliie doplftuji; a tut^X smyslnost 
prozrazuji dalsim slovosledem, napfed jm^no 
jdc, pak bliili urdeni (attribut). Ziji pfitom- 
nosti vice nci jin;^m dobam, dasy ncjsou 
vsudc uplnd vyvinuty. Rddi lii^i, ale nehlou- 
baji, nerozvijeji mysldnky; v^ty jsou jcdno- 
duch6, periody ncoblibeny. V mnoh^m jsou 
jim podobny j-y malaisk^, je2 naopak jsou 
pravym kontrastem uraloaltajsk^ch; se semit- 
skymi maji podobny slovosled, odpor proti 
sloienym v6tdm, neiipln6 vyvinut^ dasy; nc- 
maji vsak vokdlov^ symboliky, ani rodu jmen. 
Pddy v semitStinS slab£ isou vyvinuty, v ma- 
lajstine jcstc slabeji. Hlaskov^ zmSny semit- 
skc jsou podobny indoevropskym, malajsk^ 
uraloaltajskym. Jestliie v§ak v t^chto je vy- 
vinuto bohat6 jm^no, v malajsk^ch sloveso. 
Protoic Malaj vice dbd b vysledek nei o cin, 
pfevlddd vazba passivni. Sloveso vlastnS je 
vSim, v n^m jc vyjddfcn i pdd zavisMho 
jmdna. CinStina jest J. morfologickv bez 
formy, ale psychicky bohat^ formdlni. Po- 
moci jen nSkolika castic a pouhym slovo- 
sledem, pak tfm, fe skldddnim a j. urcitc vy- 
mezuje, kdc tfcba, vyznam slov, obsahuje bo-^ 
hatfi vyvinutti vety. ano ceM periody. Vnitfni 
formou vynikd tedy nad semitStinu, tf.rba je 
vndj§i formou vclmi chuda. Jest to j. lidu, 
jcnz s mal^'mi prostfcdky mnbho pracuje, 
nestaraje se pfi torn ni o minulost ni o bu- 
doucnost. Bantusk(S j-y svou fysiognomii 
ddkuji SVC soustavfi kongruence a svjf'm prae- 
fixiim, cim2 se lisi od vSech ostatnich skupin. 
Z t^chto skupin hamitskym podobaji sc 
mnoh<5 severoatricktS a zvldstfe mibskd v mno- 
h^m ohledu, morfologicky i psychologicky; 
ale jednak isou zndmy z pfilis mlad<S doby, 
jednak podf^haly ode ddvna vlivfim ciztm a 
hlavne semitskjin, takze nelze o podobc tc 
mnohorozhodnouti. Uraloaltajsk^^m aspon 
morfologicky podobd se japanStina, jez vsnk 
vnitfni, psychicky, valnfe se lisi a pfi toni jc 
j-em siln^ promisen^m zvlaStc 2ivly (inskymi. 



Jazykopis — Jazykovy povlak. 



vyj 



Podobne morfologickou pouzc podobnost 
s nimi maji J-y dravidsk^, taktdi siln£ pro- 
misen^, takie nesnadno jest uriiti, co zpfi- 
sobil cizi vliv a jak velik^ byla podoba pfl- 
vodn£. S dinStinou vn^jif podobu maji 
J-y zadoindick^, tibctStina a j., ale vniti^ni 
podoba je mali. 

M orfologicko -psycho I ogick6 skupinv 
tvofij-y: a) hottentotsK^ v Africe, ^) austral- 
ske, c) poldrni (hyperborejske). Pfiiiny jich 
podoby^smc jii uvcdli. Hyperborejske jsou 
agglutinujfci jako uraloaltajsk^ a pfi torn vy- 
kazuji V slovese shody s amcrick^mi, tvofice 
tak jak]^si pfcchod od jcdn^ch k druh^m. — 
Roztf iSt^ny jsou v kaf d^m ohledu J-y stf edo- 
africk^, kavkizsk^, novoguinejskd a j.; isolo- 
vana z pflvodn^ snad v£tSi vStvc jc baski- 
ctina. Kavkdz die Gabclentze je tito^iStem roz- 
manit^ch kmcnQ rdzncho puvodu a odtud ta 
sm^sice. 

Amcricke J-y jsou gencalogicky velmi 
rozth'St^ny; jcn uialo skupin ponckud v^tsi'ch 
Ize dokazati, na pf. aztccko-sonorskou. Ale 
morfologicky a psychologicky tvofi pouzc 
dv6 skupiny: A) Vdtsina j-u pKrdstavujc typ, 
jcni nejl^pe se jcvi v nahuatl, t. zv. poly- 
synthesi : sloveso a jcho objckt jsou vyjddfcny 
urcit6, ostatni i s podmctcm jc veci Indiinu 
vcdlejii; a pokud moinA, stahuje cclou v£tu 

V jedin^ slovo (sloveso) s objcktivni konju- 
gaci. PH torn vse si pfcdstavujc zpAsobcm 
slovesn^'in, zcmfely otcc ic mu prav6 tak 
pcrfektum jako usnul, utckl a pod. Abstrakci 
neznd; rozeznavd otce scdi'ciho, Iciiciho, cho- 
diciho, kouficiho, spiciho. ale samotn^ pojem 
>otec« jc v5tiinS neznam]^. B) K druh^ sku- 
pin6 patfi jen nckterc j-y stfcdni cdsti Jiini 
Ameriky, hlavn£ kedchua. Jsou jaksi pfe- 
chodem od ostatnich k a^^lutinuji'cim J-Am 
australsk^m a malajskym. Gcncalogickd roz- 
thstinost nejvetsi panuje pfi Maraftonu vjiini 
a pfi zap. pobfczi v Severni Amcrice. Kf. 

Jazykopis viz Jazykozpyt. 
Jazykov:l)J. Dimitrij Ivanovic, d£- 
jepisec rusk^ (* 1773 v Moskv6 — f 1845 

V Petrohrad^), vzd61al se v Moskv6, v r. 1786 
ai 1797 slouiil ve vojsku a pozdi'ji v mini- 
sterstvu nar. osvfity, kde stal se fcditelem 
departementu. Vyd«Q: Sputnik v carstvo Pot- 
ikoje i V respitbliku Krakovskuju (1822); So- 
branije putisestvij k Tataram i k drugim vo- 
stocnym narodam v XI 11., XIV. i XV, stol. 
(1838) a ndkolik pfckladA, j. Lerhergovy i\sU' 
dovanija k obJasuMju dvevnij russkoj istoriji 
(1818) a pod. 

2) J. Nikolaj Michajlovic, basnik rus. 
dobV Puskinovy (* 1803 v Simbirsku — f 1846 

V Moskve), pochdzeje ze Slechtick^ho rodu 
vzddlal se v hornick<' m ustav6 v Petrohradfe 
a r. 1820 vstoupil do skoly in2cnyrsk(^, nc2 
zahv zanechal studii z ncchuti k mathcmatice. 
Podlehnuv vlivu ucitele rus. slovesnosti A. 
D. Markova, jal se psdti basn6 (1822). jef 
obritily na n^rio pozornost Vojcjkova. K ao- 
mluvim jcho odebral se na universitni studia 
do Derplu, kde seznamil se s mm r. 1823 
Zukovskij. Bdsnicka slava J-ova rostla tak 



rychle, 2e PuSkin nasi. r. obratil se k nemu 
s poetick]^m posldnim a zval jej k sob^ do 
vsi Michajlovsk^. Osobni znimost obou bds- 
uikA uskute^nila se r. 1826, kdy proiili spo- 
le^ne ve vsi cel6 l^to. J. vylidil pak sv6 
dojmy ve vzletn6 bdsni Trigorskoje. R. 1829 
opustil derptskou universitu a vstoupil do 
statni slu2by, ale ji2 r. 1833 iel do v^sluiby. 
Tdhoi r. vydal sbirku bdsni Stichotvorenija. 
Stizen byv tSlkou chorobou iil v r. 1838—43 
za hranicemi. Po ni.vrat£ vydal sv6 hk&nh ve 
sbirkach 56 stichotvorenij a Sovyja stichotvo- 
renija (Moskva, 1844). J. neni basnfkem ob- 
sain]('m, opfcvuje v duchu anakreontsk<3m pi^e- 
devsim Idsku, vino a vcsel]^ iivot mladistv^. 

V pozddjSich Ictech dot^ka se t6i themat 
vdinejSich [Poetu, Xemletrjasenije a j.), nadei 
pfcchdzi k historick>'m pfsnim v duchu sla- 
vjanofilskdm. Z dramatick^rh pokusii jeho 
zminky zasluhuje ver.sovuiiu pohddka iar 
ptica. Bclinskij, uznavaje smelost a origina- 
litu jeho basni, jako'2 i jcho trval^ v^znam 

V d^jinach rusk^ literatury, nazj'vi jeho poesii 
rAznobarevnou zifi slunedni, odrdiejici se na 
ledovd kfe. Vsccka jeho sila spocivd v nc- 
napodobiteln6 krdse verse, jej'2 mu zavid^l 
sdm PuSkin. v harmonii mluvy, tak ic die 
slov Sevyreva a Gogola pfednosti jeho Musy 
hrou osudu vyjidfeny ziroveft v jeho jmene. 
Vystihuje dokonale poesii ruskdho jazyka vc 
vcn^i, tesil se nevSedni popuIarit6 a mnohe 
z jcho bdsni ncpozbyly j£ dosud {Siljudimo 
nase more a i)od.). Soubor jich vySel r. 1858 
(4 casti). Mnohe pfeloieny do jm^ch slov. 
jazykfi. Do ccstiny pfckldd.ili z nfiho Cela- 
kovskv' (K bdsniku, I'udopdd), Koubek {Co 
mate diiat, tff umru), Pokorn^ (Kecfer), Stulc 
(.\fd vlasn a j. Snk. 

3) J. Dmitrij Dmitrijevid, dfijepiscc 
rusky (♦ 1850 v Moskv^), vzd6Ial se na uni- 
versity moskevsk^, vyucuje v Aleksandrov- 
skdm a Jckatcrininskcm listavc v Moskvc. 
Vydal: Voltir v russkoj Utiraturi (Petrohrad, 
1879); Ob\or ^i^ni i trudov t uskich pisatilej 
(Moskva, 1885—92, dosud 7 d.); iiiii ruskidi 
dijatilej (t., 1894. dosud 3 d.). Jest ilcncm 
redakce casop. >lstorictskij V6stnik« a »Mo- 
skovskija V6domosti«, kde uvcfejftuje svc 
historicko-litcrarni a bibliografickd stati. 

JazykovSda viz Jazykozpvt. 

JazykOT^ Ppvlak. Hlcdc rd^ova sliznicc 
jazykova b]^va dosti casto pokryta ulozeni- 
nou. ktcra majic bclavou, scdavou, nazlout- 
lou,hn6dou i hn6doccrnou barvu s pf evahou 
se skldda z hlenu, opadavajicich cpithelial- 
nich bun^k, duti, tukov^xh kapck, hojn^^ch 
plisni, pigmcntu, bil](xh a rudych bunSk krev- 
afch, prachu, zbytkii [)Olravy atd. Dosah vfetsi 
ma J. p. jcn za jist^ch okolnosti a tfeba pfedc- 
vSim popfiti myll^nku, 2e hldsd v2dy 2alu- 
de6ni a stfevni onemocn^ni. Nejt€2§i 2alu- 
decni choroby, rakovina i vfed, nebudi j-v6ho 
p-u, za to mohutny b^lav]^ i na21outl]^ po- 
vlak shlcdavamc pfi prudke dyspepsii a pfi 
prudktjm 2aludecnim a stfevnim katarrhu. 
VetSina infekdm'ch i krevnich chorob, pokud 
jsou rdzu t^2§iho, vyznafuje se j-m p-em. 



140 



Jazykozpyt. 



V nejt£2Sich pfipadech pokr^vd se jazyk dosti 
mohutnou os]^chajfci vrstvou, kterd prodlc- 
nim nab^vd temnohn6d6 i ^em6 barvy — po- 
slcdni. podminSna jest drobn;^mi haemorrha- 
giemi z popraskivajici sliznice ; stcjn;^ povlak 
shicdavdme pak i na ddsnfch a na rtech (/u- 
{igo). ilut} b^vd povlak, ani2 byla Sloutcnka, 
za to pfi ikteru J. p. jest v^tlinou b^Iav^. 

V ^etn^ch pfipadech jest j. p. jevem iistfi 
lokdlnim a podmin^n driid^nim jazyka (ta- 
bdkem, ostr^mi ndpoji), nebo svMci o zd- 
n^tliv^ch processech autiny listnf (angina, 
periostitis) nebo o prudk^m katarrhu dstrojf 
za2ivacich a dychacich, kter^ tak6 na jazvk byl 

f»ostoupil. Pri hore^nat^ch chorobdch jest 
. p. proto tak £ast^, pon^vadi opaddvajid 
epith^l jazykov^ a sedimentujici 6asti ze se- 
kr^tu dutihy Ustni pro nedostatecn;^ pohyb 
iazyka pfi polykini, iv^kdni a mluveni se 
hromadi a nedostate^nS b;^vd odstran^n. Afx. 
Jasykospsrt zna^i soustavn^ studium ja- 
zvka. Ji2 tfm, 2e jazyk md n6kolik v^znamfi, 
a61i se i J. (srv. jazyk jednotlivce, kraje, 
ndroda, jazyk jako schopnost ^lov^ka proti 
zvifatAm). J. vSak d61i se sam i die lii^elu 
studia, die methody, die stupn^ a v^sledku. 
Hlavnim li^elem je studium jazykA jednotli- 
v^ch ndrodfl, v2dy, pokud moznd, sc vScmi 
ndfc(5fmi a v cel^m historick^m vyvoji. Cil 
pfi torn je dvojf: 1. znati jazyk, t. j. oviddati 
jej, mluviti jim — licel praktick^, 2. zndti 
soustavu jeho, ph'dny jednqtlivjch zjevfl 
a pod. — liiel .theoretick^. Ccel praktickj* 
muie zase b^ti rozmanit^ a die toho i stu- 
dium jazyka: obchodnik cnce zndt jen nynCjsi 
i\Y^ jazyk, literdt jcn spisovnj jazyk, ale 
nejen nyn^jSi, n^br2 i z dob minul^^ch, filolog 
a nistorik jazyk pisemn]^ch pamatek vfibec, 
atd. ; die toho jest d^el trud* (^iste praktick^ 
nebo vMeckJ^, a studium za lidclem vede- 
ck^m bli2f se theoretick^mu. Prav6 studium 
jc ovSem theoretick^, lidelem jest jazyk sam, 
vSecky jeho zjevy, jeho dialekty, jeho vjvoj, 
ieho pfic^iny. 

Materidlem kaSd^ho jazyka jsou jeho slova 
s rozmanit^mi v^znamy a k tomu pfistupuje 
forma slov a formdini spojeni slov 

V feL O prv^m pou£uje slovnik, o tomto 
mluvnice. Af cnci zndti jazyk theoreticky 
nebo prakticky, v2dy jest mi studovatl jednak 
mluvnici jeho, jednak slovnik. Praktick^ zna- 
losti jazyka mu2e se ovSem dosdhnouti rfiz- 
n^m zpfisobem: a) dstnim stykem; sem patfi 
prdv^ tak udeni se dit^te vlastni matefstin^, 
jako cizi fe^i jen die sluchu; b) methodick^m 
vyudovdnim; c) studiem textd ; zvld§t£ nastd- 
vajici cestovatel^ v nezndm^ch krajinach b^- 
vaji radi, mohou-li se aspofi pon^kud nauciti 
jazyku domorodcfi z textd, pokud jakd jsou. 
Thcoretik musi pokro^it ddlc, musi vsecky 
zjevy ndle2it6 roztfiditi, seskupiti a vyloiiti. 
R tomu md jistd technickd pravidla, jak md 
sbirati materidl (collectanea) bud* z mluvy 2iv^, 
bud z pamdtek, jak roztfidbvati a scfaaovati. 
Shrncme-li pak v^sledek studia, pozndvdme, 
zc pro lively praktick6 sta6' pouh^ popsdni 
jazyka, jazykopis a methoda popisnd (de- 



skriptivni). Pokud je v^sledek ten nlozen 
v mluvnici, je tato spofdddna die ilcclu roe- 
tho dicky (rozd^leni v lekce die postupu 
u£eni, ne die obsahu) a bud' i!iplnd budT e la- 
ment drni fpro zaidtedhiky jen v€ci nejoby- 
£ejn£j§i). Jeanotlivosti jsou poddny zpfisobem 
didaktick;^m. Proti tomu mluvnice theo- 
retickd jest soustavnd a kriticka. Po- 
dobn£ slovnik jest bud* spofddan prakti- 
cky, nebo je theoreticky, t. j. historick^' a 
etymologick^. 

J. je v6da konkr6tni. Obird se vidy urci- 
t^ zjeyem jazykov^m nebo fadou takovych 
zjevfl. Ukol j-uje zndti a vysv^tliti jazyk 
kafd^ho jednotlivce, kaid^ho kraje, kaidcho 
ndroda a to nejen v dobe nyn^jsi, ale i ja- 
zyky dob minul^ch, ano i vymfel6. Vf dy vy- 
sv^tluje strdnku hldskoslovnou, tvaroslovnou. 
skladebnou, tvofeni slov (viz Mluvnice) 
i slovnik (v^znam slov). Zvldstc dfilc2it6 od- 
dily jsou studium jednotliv^ch ndfe^i v po- 
mdru k sob6 a k jazyku spisovn^mu (dia- 
lek to logic), historicky v^voj jednotliVych 
jazykft (historick^^ J.) a srovndvdni jednot- 
liv^ch pfibuznych jazykA mezi sebou (srov- 
ndvaci J.). 

Historicky j. jest ovSem moin^ jen tarn, 
kde mdme pisemn6 pamatky z dob starSich; 
a to jest pouze u narodd kulturnich. Ciia 
dfive kter^ ndrod dosp^l k vySSi vzd^lanosti, 
tim dfive pismem zachoval podobu sv<Sho 
jazyka. Historickt^ studium jazyka jest mozn6 
jen u EgypCanti, CiiianA, narodd scmitskych 
a indoevropsk]^ch, pon^kud i u nSkterJch 
ndrodd uraloaltajsk^chamalajskych. Ale doba, 
od ktcrc a2 do ktcr<5 se dd v^voj stopovati, 
jest velmi nestcjnd. Vedle stdfi pamdtek jest 
dAleiita i nepfetr2itost jejich. Ndrod, ktcry 
upadl V porobu nebo vflbcc klesl s vJSe svd 
osvfity, ztrdci i pisemnictvi, bud' na cas nebo 
na vzdy; tak6 mA2c sc stdti, 2e z rflznych 
pficin rozvoj pisemnictvi jc pfetr2en ancbo 
ze se z n^kter^ doby pamdtky nedochovaly. 
M{i2eme tedy studovati jazyk takov^ v r&z- 
nych od sebe odd^len^ch dobdch, ale nikoli 
v nepfetr2it^m historick<Sm postupu ; mezery 
ovSem se daii pfeklenouti rozmanit^mi do- 
mn^nkami, ale nikoli pevn^mi doklady. 

Srovndvaci J. zabyvd sc z pravidfa sku- 
pinou jazykfi pfibuznych. J. toti2 dokdzal 
o mnoh]('ch, 2c pom^r' jejich k sobfi jest a 

V starSich dobdch jc§tc vice byl t]^'2 jako nd- 
fcci. Pfi^iny pfibuznosti a vznik jeji hledati 
sluSi V dobdch dalcko starsich, nc2 jsou ncj- 
starSi pisemn^ pamdtky. Srovndvdnim tako- 
vychto jazykA nejen vysvitne bli2§i £i vzdalc- 
nqSi pomer pfibuznosti, ale namnozc osviti 
sc i historicky vyvoj jednotlivych jazykA 

V dobe pfedhistorickd a vysvfith se ronoh^ 
zjev, kter^ by se z vlastnich pamdtek jen 
t^2ce dal vylo2iti. Srovndvdnim tedy prodlu- 
2ujeme studium historick^ho vyvojc a proto 
methoda historickd a srovndvaci se spojuji 
a historicko-srovndvaci j. jest jejich v<- 
slcdkcm. Skupiny jazykd pfibuznych jsou 
vyssi a niiSi, na pf. jazyky slovansk^, gcr- 
mansk^, romdnsk^ atd. a vysSi skupina ja- 



Jazykozpyt. 



141 



zyky indoevropsk^ (vedle semitsk^ch, uralo- 
altajsk^ch atd.;. 

J. neobird se pouzc jednotliv^mi jazyky, 
ale vSemi a pfirozen6 vSecky mczi sebou pfi- 
rovndvd. Podafi-li sc badatelflm dokizati pff- 
buznost n^ktcr^ch, sIou6i tyto ve skupinu 
genealogickou, ostatni pak tfidi die podob- 
nosti a die diiidel vice m^n6 umSl^ch. A to 
jest dalSim diileiit^m dkolem J-u: k las si- 
fikace veSker^ch jazykfi. RAzn6 theorie na- 
jdcme dole v d^iindch J-u. Ale jelt6 jin6 
ukoly si J. ukldda. Probadd nejen jednotliv^ 
jazyky a srovnivi je, ale stopuje urdit^ zjev 
vc vSech, CO moina, jazycich a vznikaji pak 
monografic, jako Pottova o rcdupUkaci, Ga- 
bclentzova opassivu.rflzne monografie o rod^, 
o disle a pod. 

Takov^mito monografiemi nab^vdme po- 
vscchn6no nazoru o jcdnotliv^ch kategoriich 
a buduje se jimi t. zv. vscobccna mluv- 
nice. VSeobccna mluvnicc byla kdysi velmi 
oblibena, ale upadla v ncv^inost, protoie se 
nauky jeji budovaly pfilis aprioristicky a 
neosvM^ily sc. Casern vSak opSt k ni musi 
dojiti, ovSem cestou jinou, srovnavinim ve- 
sker^ch jazykfi. Tim vsak od j-u jii pfechd- 
zime do jazykovddy, v6dy abstraktni. Jako 
jazykopis poskytuje latku J-u, tak tento zase 
dale jazykovSa^. Jazykov^da pojimd jazyk 
jako cinnost veskerdho lidstva, jim2 se toto 
charakterisuje proti zvifcctvu. Ona prdv6 se 
zab^vd otdzkami, co jest jazyk, jak^mi z<i- 
kony se fidi jeho vjvoj, jak^ jest jeho yf- 
znam, jak vznikla mluva lidskd, jak6 jsou 
moin6 kategoric v n6m, proi kde kter^ se 
objevuji a naopak proc kde kterd se neob- 
jevuji atd. Do rozboru tfichto ddleiit^ch 
otazek nebudeme se pouSt^ti, nebof tcprv 
jednotliv^mi monogranemi d^ji se pfipravy 
k jich rozfeSeni; ostatnS srv. Jazyk. 

Jazyk je hlavnim projevem dusevniho 21- 
vota lidsk^ho. Proto studium jeho souvisi 
CO nejil2eji s on^mi vSdami, ktere se zab^vaji 
s timto nitern^m iivotem: s psycho log if 
a sociologii. Psychologic zkoumd obsah 
dusevniho livota, jeho2 jest jazyk projevem; 
pom^r obou osv^tlu)i obe v6dy, psychologic 
s J-em dohromady. Clov^k 2ije a vyviji se 
vc spolednosti. Svazky spolecnosti jsou zase 
hlavnS razu vnitfm'ho, duSevniho; hlavnim 
vsak pojitkem jest jazyk a soudinnost spo- 
lecnosti na n6m nejl^pc se jevi. Sociologie 
je s J-em jest^ dicji spojena ne2 psychologic 
a ob6 vedy tyto mu slouii za ziklad. 2e 
fysiologie a akustika pomdha mu vyloiiti 
zvuky a tvofeni lidsk^ho hlasu, vime ji2 (viz 
Jazyk). Dfive cht^li z logick^^ch kategorii 
vyvozovati jazykov6 a tak logiku kldsti za 
zaklad J-u. Ndhled ten byl vyvrdcen, ale J. 
pfece potfebuje logiky, nebof ona pf ece jen 
vym6hjje ieho metnody a ocefiuje pfesnost 
jeho v^sledkflv. Naopak vSak ^lovSk a lidstvo 
je stile ]ogi6t^j§im a to i v jazyce se jevi; 
mimo to tyt^2 logick^ kategorie v rAzn^ch 
jazycich ruznS sc vyjadf uji, j. poskytuje tim 
mnoho pou^eni lo^ice, vice ne2 ona jemu. 
Mnoh^ zjevy objasni ndm v jazyce historic, 



srov. na pf. vliv cirkevni latiny na zdpade 
Evropy. Naopak j. doplftuje historii. Na jeho 
zdklad^ buduje se na pf . obraz kultury v dob£ 
pfedhistorickd a vznikla celd t. zv. lingui* 
stickd palaeontologie, je2 vzdjemnc do- 
plAujc v^klady archacologick^. Jazyk jako 
nlavni projev vnitfm'ho 2ivota je tak6 nej- 
lepSim pramenem pro posouzeni jednotiiv;^ch 
ndrodA a tim stdvd se J. zdkladem ethno- 
logic. Otdzkou o pdvodu lidsk^ mluvy a 
souvislosti jeji s podstatou dov^ka, jakoZ 
i otdzkou o zdkladech rAznosti jazykovt^ J. 
spojuje se k rozfeSeni jejich s anthropo- 
logii. VSecky tyto v5dy jsou dosud mladi> 
jako J. a v^voi jejich pokraiuje stejn^.n po- 
stupem, J. je iasti v6t§iho proudu vfedeckeho. 
Ncjddlc2itSj5i theorie jazykozpytmS a sm6ry 
baddni poznamc z d^jin J-u, ke ktcr^m pfi- 
chazime. Cest ncjstarlich jazykozpytcdv pfi^ 
disti sluSi Egypfanilm, ktefi dovedli jazyk 
rozlo2iti v hldsky a tyto pismenami vyznaditi. 
Druzi byli Assyrovd. Tito naSli v sv^ vlasti 
pamatky starSiho kulturniho ndroda nescmit^ 
sk^ho (pamatky akkadsko-sumcrske) a po- 
kusili sc je pfclo2iti. Jejich pfeklady a slov« 
niky atd. jsou pocatkem vfedeck^ho rozboru. 
Tfeti jsou na fade CiAan6, ktefi maji bo- 
hatou starou litcraturu. Z oboru J-u jsou nej^ 
starSi pracc Icxikalni (asi ok. r. 1000 pf . Kr.)» 
od II. stol. pf . Kr. podind 6ild cinnost v oboru 
textovd kritiky, lexikografic, stilistiky atd. 
Pod vlivcm indickym pozd^ji studovati po- 
(^ali i hldskoslovi a zab^vaji se i v§eobecn^mi 
otdzkami jazykozpytn^mi. V grammaticc do- 
bfe rozcznafi kategoric a provcdli sprdvn6 
roztfidfini ^insk^ch slov. Nejvice ze starych 
ndrodd v J-6 vynikli Indovd. Asi od Vl/st. 
pf. Kr. horlivd patrali po pflvodu slov, zkou- 
mali promeny hldskovd, rozeznali kategorie 
slov, kofcny, pfipony atd. Jejich iinnost 
vrcholi V mluvnici Paniniovft asi v IV. st. 
pf. Kr. Jest to dilo vfedeck^ a spolu umCk*. 
Mluvnicc jc co ncjtipln^jsi a zejmdna hlasko- 
slovi je CO ncjpodrobncjsi. A celd obsahld 
latka jc vtdsndna asi do 4000 krdtk^^ch pra- 
videl. Juho ndzory a v^klady mfely vice nef. 
po 2000 Idtech vliv i na evropsk^ badatclc 
a jsou vcdlc klassicke filologie zakladem mo- 
dcrniho J-u. Studium jazyka vy2aduje hlavnc 
pecliveho sbirdni dat a dumysln^ho rozboru;. 
proto feckov^ jako myslitel^ a duchove 
tvflri^i V n6m nevynikli, ai rozmanitost nd- 
fe6i a styk s mnoha cizimi ndrody silnt jc 
k n6mu nabddaly. Jazykcm zab^^vali sc jen< 
jako filosofov^, vedouce spor o to, maji-li 
slova svflj vjznam yuoet TpfirozenS) ci Oiatt 
(dohodnutim, ustanovenim). Ono minfini pro- 
nesl H^rakleitos z Efesu a hajili je stoikovc 
a Epikuros, toto pochazi od D^mokrita z Ab- 
dery a hdjili je skeptikov6. Theorie tyto a 
jejich dfivody shrnul Plat6n v dialogu Kra- 
tylos. Filologie vznikla teprve tehdy, kdvi 
jii tvflr^i doba zaSla, kdyi na mist^ umfelcuv^ 
pfiSli kritikov^ a vykladadi jejich d61. V Egy- 
pt6 a V Mal6 Asii sbiraly se pamdtky feckeho 
piscmnictvi, vyklddaly a rozebiraly. V gram- 
maticc Slo hlavnfe o stanoveni pravidel a vy- 



142 



Jazykozpyt. 



jimek a vyvinul se spor, zda vUdne v jazyce 
pravidelnost, analogic, jak hUsal Aristarchos 
a skola alexandrinskd, ci libovfile, anomalie, 
jak tvrdil Krat^s a pcrgamski Skola stoikAv. 
Vc sporech t£ch snesTo se hojn£ materiilu 
a na konec alexandrinska Skola zvit6zila zd- 
sluhou velik^ch filologd Apollonia Dyskola 
a jeho syna Aelia Herodiana. Filosofick^ zcL- 
klady k mluvnici poioiil ji2 sice Aristotel^s, 
ale teprv z alexandrinska Skoly pochazi prvni 
mluvnice, jii sestavil Dionysios Thrax. ft.i- 
manc byli jen iiky 6.ek^v. Ani oni neoddali 
sc studiu linguistick^mu. ac v§e je k tomu 
vybizelo. Trosce filosofick^ch livah o jazyce 
naucili se od kek(i. Cim je pro fedtinu Alex- 
andrie, tim je pro latinu Byzantie; tarn pS- 
stovala se filologie latinska, tarn napsal Pri- 
scianus sv6 Institutioncs grammaticae. 

V stfedov^ku klesly veSkery v6dy na 
stupeft velmi nizounky. VeSker^ studium slou- 
2ilo pouze disputaci. V zasad^ stal se jisty 
pokrok: kfesCanstvi, je2 hlasalo cvangelium 
vSem narodfim jejich jazykcm, uznavalo vsccky 
jazyky za hodny pozornosti a studia. Missio- 
ndfi rozsifili zniniosti o vzddlen^ch naro- 
<lech a pfeklddali bibli do cizich fe6i. A tyto 
pfeklady jsou namnozc jedin^mi pamatkami 
mnoha jazykd z dob minul^ch a mnoha ja- 
zykfi vfibcc vyhynul^ch. Jinak pAsobil isldm. 
Proto2e Kordn se ncsra^l pfeklddati, stalo sc 
pro vzd^langjSi ndbo2enskou povinnosti na- 
u(iti se arabstin6 a cisti Koran v originate. 
ArabStina se tim sifila, ale zarovcft dialekti- 
cky th'Stila a kazila, coz vedlo k stanoveni 
sprdvn^ho jazyka. Arabov^ pracovali ve filo- 
sofii na zaklade Aristotela a t6i v grammatice 
byl jim zakladem. Ale dosp^li mnohem ddle 
ve tvaroslovi a syntaxi. Jejich grammatick^ 
skolv Basra a Kufa kvctly od Vfl. do XII. st. 
po Rr. VUv arabsk^ho baddni nciprve se 
obievil u 2idd. Ti po zkdze Jcrusaldma od- 
dali sc studiu sv^ho piscmnictvi. Jelikoz vSak 
pfi rozdrobenosti lidovsk^ vznikla velikd 
rozmanitost ve v^slovnosti hebrejStiny a pi- 
smo jejich jest bez samohldsek, ^tly se pa- 
mdtky jejich jen die tradice a bylo tfeba 
tUologick^ho studia k pfesn^mu stanoveni 
v^slovnosti. Pod vlivem arabsk^m pak po- 
cali pracovati soustavnS v hebrejsk^ gram- 
matice a tim pfevedii vliv arabsk^ch studii 
i mezi kfestansk^ theology. V Evrop6 
od XII. stol. byla celkem vSude stejnd vzd6- 
lanost. Obsah jeji urcovala cirkev, forma a 
d&vody dluiily se od Aristotela. Lating ucilo 
se vSude stejn£>. §lo hlavn6 o dobropisem- 
nost, tedy o vazby a sloh, m6n^ o tvary. 
VScvladn^ scholastika pfibrala jazyk, ovsem 
jen latinu a hebrcjStinu, do oboru sv^ho 
mudrovdni. Hlavni ndzory pfejala od Arabfl, 
tak rozd^Ieni slov (jm^no — sloveso — ca- 
.sticc), v^klady o podstat^ a p&vodu slov a j. 
Veskery ndzory byly aprioristick^, myslitcl^ 
ud^lali si ideilni typ v6ty, z n£ho2 odvozo- 
vali skute^n^ zjevy; prflpravn^m materialem 
byly iim ten jazyky mrtv^ a to jen v maMm 
rozsahu (latina z doby pozdni). Vsecku tuto 
ufcnost soustfedil v sobS v XVI. stol. San- 



chez (Sanctius), ieho2 spis Minerva r. 1587 
je vrcholem schoiastick^ cinnosti na poli J-u. 
PJ^iSel novovfik. Pro j. znamend to pfede- 
vsim velik^ rozhojn^ni litky tfemi sm^ry: 
a) reformace povznesla proti cirkevni latinr 
jazyky harodni, narodni literatury zkvetly a 
pocalp studium jejich jazykii ; b) velikd objevy 
zem^pisn6 (objeveni Ameriky. Australie) sc- 
znamily Evropu s nov^mi ndrody a jazyky; 
c) sm^r human it ni ukdzal klassick^ narody. 
feck^ a fimsk]^', a jejich jazyk i literaturu 
v jin^m sv^tle ne2 dnvc. Sm^r studia jazyko- 
zpytn^bo m^nil se v§ak jen nendhlc. Huma- 
niste zm^nili jen latku, nikoli zpflsob studia^ 
stilistika zflstala ddlc2it6j§i nei grammatika. 
Ve filosofickych nazorcch o jazyce pocina 
novou dobu John Locke (1632—1704) stu- 
dicm o vzniku pojmfi vyjadfen^ch im^ny a slo- 
vesy a lokalistickou theorii pddfl. Vlivtm ieho 
filosofic pestovala sc t.zv. vSeobccnd mluv- 
nicc, jaka prvni vySla r. 1650 od Amaulda 

V kldStcfe Port Royal. V tSchto vSeobecnJch 
mluvnicich hlavn6 se uva2ovalo o i&^elu mluv- 
nick^ch tvarfl. a vznik jejich se vyvozoval 
z lidsk^ho mySleni a uva2ovdnf. Aprioristicka 
methoda scholasticka trvala ddle i ccl]^ smtr. 
Z tvarfi jen pravidelnd, u klassikflv oblibcnO. 
mSly cenu, ostatni se zavrhovaly. Ve filolonji 
vynikali hlavni HoUancfand a N^mci. Nej- 
vicc vynikl Christ. Wolf (1679—1754). jcnz 
upravil terminologii pro logiku a grammatikn. 
V5e, CO se v tomto smfiru vykonalo, shrnul 

V sobS G. Herrmann, maje ty2 vyznam 
jako Sanctius pro sm^r scholastick^. Jeho 
spis De emendanda ratione graecae gramma- 
ticae vy§el r. 1801. Grammatika byla tedy 
stdle ve slu2b6 logiky a v;^klady ni^nily sr 
jen die toho, jak mcnily se ndzory filosofii 

V logice. K jednotlivostem sc nepfihliielo, 
feSily se jen otdzkv vSeobccnd zpfisobcm 
apriornim. Misto v^kladu skute^n^ch tvaru 
hledal se idedl jazyka, idcdlni tvary. Berlinska 
akademie docela vypsala cenu na toto thema 
a obdr2el ji Jenisch za spis »Das Ideal eincr 
voUkommenen Sprache*. V t6mz duchu ridi> 
se patralo po pdvodu fe£i a ovSem vScobccne 
se uznival boisk]^ jeji p&vod, tak2e §lo jen 
o to, kter}^ jazyk je prajazykem, proc se po- 
kazil a pod. ^est rajsk^ mluvy dilvala se he - 
brejstin^, latinS, ^inStinC, baskictin^ a j. Teprv* 
Herder r. 1776 mSl odvahu fici, ie vznik 
mluvy se md vysv^tliti z podstaty ^lov^kn, 
ale i on sv^ minini odvolal (v;^klady o pu- 
vodu feU viz fee 2). 

Vedle hlavniho sm^ru byl jinj^, m^£ za- 
stoupen^, ale v^sledky dflleiit^Sf, jehoi za- 
kladatelem je Leibniz (1646 — 1716), jenz 
nal6hal na srovndv^ni veSkerych jazykA, sdm 
chtfel evropskd jazyky seskupiti die pfibuz- 
nosti a poznal pfibuznost madkr§tiny s finsti- 
nou a tureitiny s jazyky mongolsk^mi. Nemohl 
se vymknouti duchu sv6 doby a feseni vse- 
obecn^ch otdzek (pflvod fe6i a pod.), ale 
iadal jinou methodu, methodu srovn^vaci 
Na zdklad^ jeho mySl^nek pozd^ji carevna 
Katcfina dala pofidit zndm^ slovniky; lei 
Adelungflv a Vaterflv zndm]^ Mithridatcs 



Jazykozpyt. 



M3 



r.l806 — 17 (ot(^eQiS v r&zn^ch jazycich a mluv- 
nickymi nidrtky) jest pokra^ovdnim Leibnize. 
T^rai sm6rem pracovali Re land us (Disser- 
tationes misc. 1706—8), ktcr^ dokdzal pfibuz- 
nost jazykfi malajsk^ch a stanovil zdkon hid- 
skov^ch stfidnic, Job Ludolf, jeni ukazoval, 
zc srovndvati slusi mluvnick^ tvary a nikoli 
nahodild etymologic, a zvldSt^ Lorenzo 
Her vis, vftedn^' znalcc jazykft amenck]^ch, 
jeni V Catalogo de las lenguas (1800—1802) 
pfesne vytkl pHbuznost jaz. semitsk^ch, pfi- 
buznost sanskrty s fedtinou, provcdl zna- 
menit^ roztfid£ni jaz. amcrick^ch a vflbcc 
poloiil zaklady k v£deck<^ klassifikaci jazy- 
kfiv. N6ktcfi badatclc tohoto srovnavaciho 
smSru nazna^ili tak£ ji2 pfibuznost sanskrty 
s evropsk^mi jazyky. SassettiH2v XVI. stoi. 
byl prvni, jeni na ni upozornil, zvIdSt6 vSak 
c:oeurdonx r. 1767 a Jones r. 1786 ji hld- 
sali. Tim pfibliiila se doba obratu ve v^voji 
j-u. Zpi&sobilo ji pozndni sanskrtsk^ho jazyka 
a indick^ch praci grammatick^ch. O poznani 
to zdsluh si zfskali Hauxlcden, spisovatel 
prvni sanskrtsk^ mluvnice, Wesdin, jeni 
prvni takou vydal r. 1790, ddle znameniti indo- 
logov6 Colebrooke, Carey, Wilkins a 
Korster a zvldSt^ F. Schlegel, jchoi spis 
>Ueber die Sprachc und Wcisheit der Inder< 
r. 1808 polozil zdklad k indick6 filologii po 
zpftsob£ filologie klassick(3 a zarovcA sv^m 
tHdSnim jazykS stal se proslul^^m. V obojim 
smiru byl tento spis zdrovcii zakladero praci 
Roppov^ch, jimi2 po^ind doba soustavn^ho 
studia jazykozpytn^ho. 

R. 1816 vydal Frant. Bopp (1791—1867) 
svfij »Conjugationssystem etc.*, cim2 podina 
vjvoj v&deckdko pSstfini j-u. Dcjiny jcho ddli 
sc na tfi obdobi: doba Boppova, doba Schlei- 
cherova a doba novd (mladogrammaticka). 

A) Doba Boppova. Bopp v prvnim svem 
spise pfidrioval se nazorfi ¥. Schlcgelovjch. 
F. Schlegel pozoroval, ic na pf. jazyky ro- 
mdnsk^ potfebuji k vyjddfeni dasA, padu a p. 
vice pomocn^ch sldvek nc2 latina, tato vice 
iie2 sanskrta, a usuzoval, 2e tedy potfeby po- 
mocn^ch slfivek a pHpon, kter6 z nich vznikly, 
tim vice ub]^vd, dim hloub jdemc do minu- 
losti, a pAvodn6 ie jich vflbec nebylo, n^fbri 
jazyky naiSe indoevropsk^ vyjadfovaly funkce 
grammatick^ vnitfni prom£nou slov. To jest 
organism najich jazykA, kde2to ostatni jazyky 
jsou neorganick^. Bopp pfidriel se t^to theo- 
rie, ale neiipln^, v jedn^ vSci opiral se o mi- 
n^ni sm^ru klassick^ho, toti2 uzndval ve slo- 
vese spojeni participia s verbem substantivem 
{esse); currit bylo mu currens est. Jmenovitd 
ve tvarech, kde s objenrujc se v ph'ponfi kmeno- 
tvom^, jako v sigmat. aoristu, futuru a pod., 
vid^l stopy jeho. Ale jin6ho slo2eni neuznd- 
val. Pfevrat vSak zpflsobilo jeho u2iti srov- 
ndvaci methody ve velk<Jm slohu, tedy 
dftslcdntS provedeni mySl^nek Leibnizov^ch 
a sice pfi urdit^ skupin£ jazykAv. To byl 
hlavni jeho tin a nikoHv jeho ndhledy, neboC 
vyslcdky nov^ho sm6ru musily star6 ndhledy 
pfcvrdtiti, a sice u Boppa sam6ho i u jin^^ch. 
A vskutku jii r. 1819 v anglickom spracoviini 



sv^ho prvnibo spisu jde sm£rcm nov^m, ktc- 
r^ho se pak vAbec pfidriel a jcj2 rozvinul 
hi. v sv^ srovndvad mluvnici (1833—52), kte- 
ri2 je kompendiem v§eho baddni doby prv^. 
jejim ukondenim kondi take doba prvd; tfebas 
Bopp ie§t6 2il, podind ji2 doba Schleichc- 
rova. Novd theorie, ktcrou Bopp rozvinul, 
zvit£zila pfes odpor §koly Schlegclovy. A. 
W. Schlegel, bratr dfiv^jSiho, nazval Bop- 
povu theorii posm^Snd »agglutinadni«. Zdkla- 
dem nov6 theorie byly nauky indick^. Kofeny 
slov jsou jednoslabidn<C*. Slova vznikla slo2u- 
nim icofcnA. Tyto mdly v^znam bud* nomi- 
ndlnfe verbdlnj^. bud zdjmcnn]^. Pfipony ohy- 
baci jsou pravideln6 pAvodu zdjmenn^ho. 
Bopp zab^val se hiavnc tvary slov. Srovnd- 
vdnim ukdzal tvar nejslarSi a tento pak vy- 
svdtloval. Tvary ddlil na organick^, kae 
pHpony hncd s poddtku v£dom6 maji ur£it^ 
dkol (na pf. -mi v bhardmi), a neorganicke, 
kde pAvod pfipon je ji2 zapomenut, ndsled- 
kem deho2 tvar je otfel^ (-m v 1. os. opta- 
tivu). Hldskov^ zm£ny pfi tom jsou bud 
fysick^, bud mechanick^. Do rekonstrukci 
pratvarA se Bopp nepouSt^l. V^sledkcm jeho 
baddni byl dukaz pfibuznosti jazykAv 
indoevropsk^ch. Proto2c pak tyto jazyky 
isou ze vSech nejdftlc2it6jsi a maji velikou 
literaturu, stalo sc studium jejich zdkladem 
vSeho baddni jazykozpytn(^ho. 

Boppovo dilo podstatnd doplnili A. F. Pott 
a J. Gr i m m ; onen sv]^mi Etymolog. Forschun- 
gen polo2il zdklad fddnc^nfu studiu hldsko- 
slovi, Grimm je zakladatelem filologie ger- 
mansk6. Vc sv^ » Deutsche Grammatik* ukdzal, 
2e pfi srovndvdni tvarA jc tfeba brdti jejich 
stdfi. Neplati ka2d6 pravidlo v ka2d^ dob£. 
Jazyk je tfeba poznati v historick^m v^voji 
a ka2d^ tvar smi se odvozovati jen z ooby 
bezprostfcdne pfedchozi. Grimm jest zakla- 
datelem historick^ho J-u. OdpArci no- 
v6ho sm6ru byli hlavnfe Schlegel a Lassen. 
Tvrdil-li Bopp, 2e augment je tot62 co a pri- 
vativum, smdl se Lassen, 2e dlov^k mel pA- 
vodn6 divnou logiku, kdy2 chtfeje fici »viddl 
jsemc fikal >ncvidimc. Khtika neSkodila; vc 
mnoha jednotlivostech sc chybilo a ndsled- 
kem kritiky sc opravilo. §kola Schlegelova 
si ziskala vSak i jinak zasluh, toti2 lisiln^m 
pdst^nim indick^ filologie ; vyddvali >Indische 
Bibliothekc, v ni2 ukladali sv6 prdce. 

Otdzky vseobecn^ pfed nov^mi vyslcdky 
a Akoly ustoupily do pozadi, ale pfece jimi 
dosti se zab^vali i sami pfedaci nov^ho smSru 
i odpArci jejich i pfivrienci stardho sm6ru 
klassick^ho. Grimm psal o pAvodu feci. Pott 
o reduplikaci a konal vAbec studia ze vse- 
obecn^ mluvnice, Bopp se Schlcgelem vedli 
spor o tfidfini iazykA die jejich vndjsi formy 
(morfologicka klassifikaccj. Hlavnim stoupen- 
cem klassick^ho sm^ru byl K. V. Hcckcr 
(»Organismus dcr Sprachc«), hlcdajc stale 
je§t$ v logicc zdklad a pAvod jazykovych katc- 
gorii a tvarA. Nade vsecky vsak filosoficke 
jazykozpytce vynikl W. Humboldt. Tak ob- 
sdhl<5 a hlubok^ v6domosti, jako on, ncm^l 
dosud nikdo a take hloubkou myslcnck nikdu 



144 



Jazykozpyt. 



dosud se mu nevyrovnal. V§ichni vrstevnici 
i pozd6j§i badatelcS rddi se prohlaSuji za jeho 
ucn6. On vyvritil mineni, 2e by jazyk byl 
n^co samostatn^ho a nSco hotov^ho, s da- 
razem vyti^kajc, ze mluva jc stdla ^innost, 
stale se opakujici a m^nici. Ukazoval sou- 
vislost duSevniho iivota ndrodfl a jcjich ja- 
zyka. On ukazal rozdil vnSjSi a vnitf ni formy 
jazyka. Co se tkne jazykdv indoevropsk]J'ch, 
pfidrioval se smfiru Boppova a Grimmova. 
Tak^ k morfologick^ klassifikaci jazykA vzal 
si tffd^ni Boppovo za zaklad, ale pozm^nil 
je, tak2e die Pottovy formulace tfidil jazyky 
na normdlnf, t. j. flexivni (indoevropsk^ a se- 
mi tsk^), intranormdlni a) isolujici, b) aggluti- 
nujici, a transnomidlnf, t. j. iniigujici (ame- 
rick^\ Ale on zdroveA ukazoval k vnitfnfm 
rozdimm, dobfe v6d61, 2c isolujici (^inStina 
vnitfni formou daleko vynikd nad mnoh^ 
agglutinujici, a polo2il zdklad ke klassifikaci 
psychologick^. Nov^ sm6r pfinesl bohatou 
2cA. Badatel^ na poll jednotliv^ch jazykii 
evropsk^ch se ho vesmSs pfidrzeli, na pf. 
Safah'k, Miklosich ve slavistice, Prichard, 
Pictet atd. v studiu keltStiny atd. Indickd 
filologie zabo^ila v l^tech dtyficdt^ch do no- 
v^chkoleji studiem v^dsk^ literatury. Pfibylo 
pracovnikfiv, Benfey, Kuhn, Max Mullcr, Auf- 
recht, Roth atd., pfibyly nov6 otdzky, na pf. 
jak]^ je pomfer jazykdv indocvropsk]^ch mezi 
scbou, jakci je spolc(^nd jejich minulost a pod., 
a tim vsim nastala novd doba J-u. 

B) Doba Schleicherova. Jestliie jii v 16- 
tcch £tyficdt;^ch pocal se na zaklad^ J-u se- 
stavovati obraz prav6k6 osvfety indoevrop- 
sk^ho pranaroda, jestli2e badatel^ pokouSeli 
sc stanoviti bli2§i pfibuznost indoevropsk^ch 
jazykfl mezi sebou a podle ni vyzkoumati 
pJ^edhistorick6 jejich styky, Aug. Schl eicher 
(1821—68) zasel dale a cht^l rekonstruovati 
cel]^ pravSk indoevropsky i prajazyk. On chtSl 
uk^zat cel]^ v^voj naSich jazykd zc spolc^n^ho 
prajazyka ai do dob historickjch. A provedl 
to tim, 2e z panujicich theorii Boppov^ch, 
Grimmovjch atd. vyvodil vSecky dflslcdky. 
On chtSl miti j. jako cclkovou, pevnou, ho- 
tovou budovu a vyhotovil plan jejf. Podrob- 
nosti plinu vyplftovaly v]^sledky jednak ji2 
pf edchfidcfi, jednak vrstevnikA a naslcdovnikfi 
jeho. A vskutku, v6t§ina jazykozpytcfiv v 16- 
tech padesdt^ch a Scdesdt^ch vzhlizela k n6mu 
jako k mistru, podrobovala se jeho vedcni 
a pracovala na podrobnostcch jeho planu. 
K velikdmu dkolu sv^mu opatfil si Schlei- 
cher i naleiitou prfipravu filosofickou a jako 
ve vSem m^l i ve vscobccn]^ch otdzkach ia- 
zykozpytn^ch urcit(5, d(isledn(5 nazory. Vse- 
obccn<5 nazory o jazyce vyvfjcly se v nasem 
stoleti jako v dobdch minulj^ch pod vlivcm 
panujici filosofic. Jestli2e star^ klassick^ sm€r 
vyvozoval grammatick^ kategorie z logiky, 
nabyla pfirozen^ Kantova logika i v j-6 to- 
hoto sm6ru rozhodujiciho vlivu. Po Kantovi 
pfilel Schelling. Za vlady jeho filosofic nemohl 
jazyk b]^ti ji2 pokladdn za pouh^ mcchanismus 
rozumu. V duchu uceni Schellingova platil 
za samostatn]^ organismus (srv. K. F. Becker). 



W. Humboldt tak6 se dr2el u^eni Schellin- 
gova, ale pom^ mluvy k dlov&ku jinak urcil. 
Nasledovniky Humboldtov^mi byli vlak jen 
Pott a Steir.thal; Schleicher ve.vSeobecn^ch 
ndzorech pfidr2cl se smdru klassick^ho. Dalii 
zm^nu v tomto sm^ru zpAsobila vlida nov6 
filosofic Hcgelovy, ktcr^ povznesla historicke 
pojfmini a theorii Uceln^ho v^voje. Schlei- 
cher minil, 2e jazyk je organismus, ie vyviji 
sc jako k^idf jin^ organismus, jazyk byl mu 
pfedmetem '^irodnim a J. v6dou pfirodo- 
pisnou. O vyvoji organismu v pfirod^ platilo 
u^eni Darwinovo a Schleicher snafil sc toto 
udeni uplatniti i v J-£. Tazyk posuzoval jen 
die tvarA, o syntax nedbal, etymologii nepe- 
stoval. V§ecky jazyky odvozoval z n^kolika 
prajazykfl, jcz byly jcdnoslabi&i6 a isolujici. 
Ndkter6 zdstaly na tomto stupni, jin^ skla- 
ddnim kofenti slovesn^ch se zdjmenn^i sc 
staly agglutinujicimi, jin6 (indoevropsk^) do- 
cela flexivnimi. Skladani bylo U^eln^ a jazyk 
jako organismus jim monutn^l. Tak bylo 

V dob6 pfedhistorick^. Doba historickd jist 
dobou lipadku tohoto organismu, ji2yk tf-iSti 
se V diafektytim, ie tvary se netvofi, n^^brz 
jen star6 se otiraji a sice na rftzn^ch mistcch 
rfizn^. Prajazyk indoevropsky rekonstruoval 

V nejdokonalejSi ieho podobe, z ni2 otirinim 
a smoucenim hlaskov^m vznikly jednotlivd 
jazyky historicke. Jednoduch^ bylo jeho samo- 
hlasenstvi: a, i, v. Stupfiovdnim vznikly hlasky 
a, at, au a ddle d, 2i, Su. Souhlisky m^l pra- 
jazyk tyto: Af, g, gh\ f, d, dh\ p, b, bh\ v, j, s\ 
m, n, r. Formdln^ rckonstruoval prajazyk die 
vzoru uralo-altajslc^ch jazykfi agglutinujicich, 
kaida funkce mela v2dy ur^itou pf iponu. Oti- 
rdnim tvarA a hldskov^ moucenim roxSt6pil 
se prajazyk a odtrhla se ncjprve vfitev ger- 
mansko-htuslovanski (ztratila augment, zm6- 
nila bh v dativu pluralu v m), zbytek se 
rozSt^pil odtr2enim se v6tve jihoevropsk^ 
{a se rozdililo v a, e, o a pod.), tato pak se 
rozdil ila na v^tev feckou a italokeltskou. 

Schleicher rekonstruoval indoevropsky pra- 
jazyk, jak vypadal v dob6 nejbohatiiho v^- 
voje tvarfi. Ale nenastinil, jak se vyvinul ze 
stadia isolujiciho. Tuto mezeru vyplnil J. Cur- 
tius (»Zur Chronologic d. indoger. Sprach- 
forschung«), stanoviv t6chto 7 obdobi pfed- 
historickSho v^oje: doba kofeniiv, doba 
detcrminativni (pomoci sliivek se omezuje 
vyznam a funkce), doba tvofeni primdmich 
slovcs, doba tvofeni themat, doba tvofeni 
slo2cn]^ch slovcs, doba tvofeni pddii, doba 
vyvojc advcrbii. Zdsady a v^klady Schleiche- 
rovy pf cnd§eli jeho pfivrienci do speciiUnicb 
mluvnic, tak Curtiu» do feck6 a latinsk^, 
Justi, Spiegel a i. do studii er^sk^ch, 
Zeusz, Ebcla j. do studia keltStiny, Mi- 
klosich do slavistiky atd. V jednotlivostech 
ovSem tu a tam se liSili; na pf. Curtius do- 
kazoval, 2e pflvod. a se stejn^ rozd^ilo v a, 
e, o V evrop. jazycich, Lottner na zikladS 
toho dokazoval, 2e prandrod rozd^lil se nej- 
prve ve dv6 hlavni v6tve: cvropskou a iriy 
skou, a pod. Ale zakladni utcni a methoda 
Schleicherova, jak se ievi hlavn£ v jeho »Com- 



Jazykozpyt. 



145 



pendinm zur vergleich. Gram. d. indogerm. 
Sprachen«,uzn^vara se skoro vSeobecn6. Hlav- 
nun orgdnem tohoto sm^ru byly yZeitschrift 
fur die vergleich. Sprachforschung« a >Bei- 
trSge zur vergleich. Sprachforschung« (red. 
Kcmn a Schleicher). 

Hlavnuni, zisadnimi odpiirci sm^ru Schlei- 

cherovabyli Steinthal a Lazarus (v >Zeit- 

schrift t V6lkerpsychologie«). Oba byli hlav. 

psychologov6 a sice sm6ru Herbartova. V zd- 

kladnich nizorech o jazyce byli pokra^ovateli 

W. Humboldta. Steinthal vyvritil kone£n£ 

nahled, 2e by logika m£la bfti zdkladem J-u, 

a dal tomuto z^ad psychologick;^. Ukdzal, 

ze mluva jest projevem duSevni ^innosti a 

na t6to 2e zdvisi osud kaid^ho jazyka. Jazyk 

nem&ii se jen otirdnim a hlaskov^m poruse- 

nim stardicn tvar^i, ale u v6t§i mife analog!- 

ck^ tvofenim novotvarfl, tedy vice duSevni 

cinnosti nei zm^nou fysickou. Ale nazory 

tyto dlouho si nedobyly pfidy a stoupencfiv. 

Steinthal pracoval vsak neustale, hlavnS v ja- 

^ykovMd, a zcjmdna slu§i pf ipomenouti jeno 

btudia o pAvodu feci a jeho tf idSni jazyktkv. 

Die niho jazyky vyjadiPuji bucfjen obsah slov, 

bud i vzajemnou funkci slov. Ony jsou jazyky 

bez formy (roz. vnitf ni), tyto formdlni. Jazyky 

bez formy bud kladou slova prostS vedle sebe 

(zadoindick^), bud* slova oh^baji a sice: re- 

iluplikaci a praefixy urduji obsah (malajsk^), 

ncbo jej urcuji postposicemi ruralo-altajsk^) 

neb inkorporaci (americk^^. Formdlni zase 

bud jen slovosledem znaii funkci (dinStina) 

nebo slova oh^baji a sice bud* pouh]^mi affixy 

(egyptStina), bud vnitfni prom^nou kofenu 

(semitskd), bud vlastnimi suffixy (indocvrop.). 

N6kteh bauatel^ sli svou vlastni cestou 

ncdriice se iddn^ho smdfu. Tak star;^ Pott, 

Max Muller, Ascoli, Benfey, Corssen 

a j. M. Muller studoval jazyk vice v sou- 

vislosti s v^vojem ducha lidsk^ho, hlavn6 

prom^n ve >r^namu slov si hledSl a vSnoval 

se etymologii. Na zdklad^ toho sestrojil znd- 

mou svou theorii mythologickou. Znimy jsou 

t^ jeho pokusy o diikaz pfibuznosti jazykfl 

uralo-altajsk'^ch s malajsk]^i, ndzor o jedi- 

nem prajazyku vSeho lidstva atd. Benfey jc 

znam svou theorii, ie vSecky kofeny jsou 

slovesn6ho vi^znamu a suffixy kmenotvorn6 

vsecky vznikfy z -anti (z tono ant^ at, an, 

z t^ch as, ar, a, kombinaci ddle anta, ata, 

a«tf atd.). Jeho stoupencem byl Leo Meyer. 

Ascoli m^l specidlnd studie hldskoslovn^ 

(na pf. o dvojim k v prajazyce) a etymolo- 

gick^, znim je t€i theorii o pribuznosti nasich 

jazvk^ se semitsk^mi, Corssen studoval staro- 

italski nifedi bez obledu na ostatnf jazyky 

a vlelik6 theorie. Nejznam^jSi viak zvldltni 

theorie jsou o pAvodu tvari& (flexe): evolu£ni 

Wolf ova a Ludwigova adaptafni. Evo- 

ludni vyslovil ji2 Bedcer v polemice proti 

Boppovi, pak ji hdjil Rapp proti Schleiche- 

rovi, ncivice ji prohloubil Wolf. Die ni ko- 

feny mlAy pftvodnfi v^znam vSeobecn^. Clo- 

vdk postupni omezoval vSeobecn^ v]^znam 

slov a dival timto ur^it^ likon a v t^mie 

postupu k tomuto ti^elu pfidival dmysing 

OttSv Slovaik NauCa^, tv. XIII. 19 xx 1897. 



pfipony. Valn^ho povSimnuti tato theorie 
nenaSla. Die Ludwigovy theorie zasc nynejSi 
tvary byly pdvodnfe jen kmeny a mfily v^- 
znam neur^it^. Nyn6j§i 2. os. sg. mohlo se 
ufivati i V 1. OS. sg. a pod. Teprve Casern 
ur^itosti nabyly, ^znam a tvar se adapto- 
valy k sob6. Nov6i5i doba v§ak nepfeje re- 
konstrukci pratvaru a nedbd rfizn^ch theorii 
o vzniku flexe, a tak bez valn^ polemiky zfi- 
stal Ludwig se svou theorii osamocen. -- 
Kone(^n6 sluSi uv^sti, 2e v t^to dobS vice ne'2 
dfive po^y se v6decky spracovivati i jazyky 
jin6 die vzoru J-u indoevropskdho. Vynikfi 
tu Rdnan (j. semitsk6), Lepsius, Schwar- 
tz e, Buns en, Brugscii (egyptStina), St. Ju*r 
lien(6'n§tinaV Gastrin, KJaproth, Schott 
(jaz. asijskd, nlav. uralo-altaj.), F. MQller a j. 
C) Doba novd jest charakterisovdna sta- 
X^xn whf^ixiim sm^ru Schleicherova a pi^ib^- 
vanim sm6ru t. zv. mladogrammatickdho, 
v xihmi kone^nS doSly uzndni i zdsady Stein- 
thalovy. Ubytek vlivu Schleicherova poi^ind 
ji2 V clobS druhd, kdy2 sami ph'vrienci jeho 
v jednotlivostech se od n6ho odchylovali, 
na pf . Curtius v rozStSpeni pflvodniho a, Fick 

V nauce o dvojim k v prajazyce {ki ma za 
stfidnice v arijStinS a litoslovanStin£ sy- 
kavky, /c« zase v lat. qu, v got. Zip a pod.). 
ZvldstS nahledy o rodokmenu jaz. indoevrop- 
sk^ch se rozchazely. Takd ji2 v U-tech sede- 
sat^ch spory se vedly o to, je-li pravlasti 
indoevropskou Asie nebo Evropa (Latham, 
Benfey, Geiger), coi znaCilo otf^ati virou 

V starobylost sanskrty a ve v5e, co z teto se 
odvozovalo. Fried. NluUer a Corssen ukazali 
nedostatef nost Schleicherova v;^kladu o stup- 
liovanf, nejd(ilezit6i§i to ^dsti hlaskoslovi. Z^r 
sadni odpor zvedl W. Scherer (»Zur Ge- 
schichte d. deutsch. Sprachec, 1868), vytykal 
dosavadnimu sm^ru nedAslednost ve v^kla- 
dech hlaskoslovnj^ch, ukazoval, 2e se jimi 
neda vse vysvSthti a 2e je tfeba sdhnouti 
k vykladu jindmu (analogii). Zdsady tyto 
uznali a prohloubili v praxi zejmdna roma- 
nistd, slavistd a germanistd. Znameniti jazyko- 
zpytci Lcskien, Osthoff, Whitney i theo- 
reticky je uznali a vyloiili. Hlavni zdsadou 
mladsich badateKi bylo: Pokud se jazyk m^nf 
z pfi^in fysiologick]^ch, hlasky m6ni sc ne- 
vSdomS a proto bezvjjimecnfe v urcit^ dob6 
a kraji; ostatnf zmdny jsou z pfidin psycho- 
logickjch. Na zakladfe teto zdsady iddali re- 
visi dosavadnich v^kladfl. Revise mnoho star- 
Sich v^kladfl liplne zvratila. Tak zejm. nauka 
o stupnovani liplnS se zmSnila (hlavni zaslu- 
hou De Saussurca a Hiibschmanna) : nesesiluje 
se (pfizvukem) slabika pdvodni, ale ztrdtou 
pfizvuku se oslabuje. Neni pflvodni t, u, ale 
ei, eu. Ddle sc ukazalo, ie sanskrtskd a neni 
starSi a feckd a, e, o nepovstalo differenco- 
vinim pflvodniho a, n^brJ feckd samohlasen- 
stvi je starSi a sanskrt. a vzniklo splynutim 
r^zn^ch pflvodnfe hldsek. Vflbec se ukdzalo, 
2e starSi podobu hldskovou sluSi hledati spiSe 
na Strang evropsk6 nei na arijskd. S tim sou- 
visi, 2e hlavnfe pfidinSnim O. Schradero- 
vjm nabyla vrchu theorie, 2e indoevropskou 

10 



146 



Jazykozpyt. 



pravlastf jest Evropa, nikoli Asie. J. Schmidt 
roimo to dokdzal, ie viecky genealogie indo- 
cvrop. jazykii jsou chybn^, ze ka2d J jazyk je 
pfecnodem mezi sv^mi sousedy a 2e v^CKy 
mezi sebou tvofi fet6z uzavfen^, se^ldnko- 
van^, prdv6 jako dosud nafe^i jednotliv^ch 
jazykii mezi sebou. Na zdklad^ vSech tScnto 
nov^^ch theorii podnikly se nov^, velmi po- 
drobn^ studie, zejm6na o hldskoslovi a tvaro- 
slovf jazykft indoevropsk^ch. Pracovnikfi jest 
dlouhd fada; v^sledky bad^nf jejich shrnul 
hiavni pracovnik Karcl Brugmann ve sv^ 
»Vergleichende Grammatik d.indogcrm. Spra- 
chen« (1886—96), jei r. 1896 zdroveft s ukoti- 
^enim posledniho svazku po^ala vychdzeti ve 
2. vydanf. Pom£r mladogrammatickd Skoly 
k starSi Schleicherov^ osv^tlil ti^'i Brugmann 
studii »Zum heutigcn Stand d. Sprachwissen- 
schaftc (1885). 

Stard Skola Schleicherova s po^dtku silnS 
odporovala mladSi. Tato vSak vypracovala 
podrobni zdkony promfen jazykoyjch, zejm^na 
Whitney, Osthoff a zvIaStfe Paul(»Prin- 
zipien d. Sprachgeschichtec) se o to pfi^inili, 
6im2 vit6zn6 byia obhajena novd mcthoda 
oproti starSf. K t^to ndleieji jeSt£ dasopisy 
Bezzenbergerovy »Beitrage z. Kunde indogerm. 
Sprachenc a stari »Zeitschrift fur verglei- 
chcnde Sprachforschung indogerm. Sprachcn« 
(red. E. Kuhn a J. Schmidt). Od Boppa po- 
cinaje a2 podnes sm6r historicko-srovndvacf 
propracoval hiavni hldskoslovi a tvaroslovi, 
V ctymologii pracujc pfilciitostn^, o syntax 
vsak velmi milo se staral. I v torn je nyni 
obrat. Windisch, HQbschmann, Jolly, 
Dclbriick a j. oddali sc studiim syntakti- 
ck]^m a Brugmann pro svou srovndvaci mluv- 
nici pl'ibral si B. Delbriicka za spolupracov- 
nfka k scstaveni srovndvaci skladby. 

Mladogrammatick^ sm6r povznesl v]^znam 
live mluvy. Vldyt na nf nejidpe Ize pozoro- 
vati z^ony zm6n a v]^voje a pod. Proto roz- 
mohlo se dialektick6 studium a studium jed- 
notliv^ch jazykfl, tak2c nejvfetSi dil j-u dnes 
jemu pfipada. Casopisy i vynikajici dila a 
pracovniky viz pfi 61dncich, jako jazyky slo- 
vansk^, romdnsk^, semitsk^, rusk^ jazyk, nS- 
meck^ a pod. — T6i studium jazykA narodfl 
nekulturnich a pod. vzmohlo se vzrfistem na- 
rodopisn^ho studia. Tim spise oviem bedliv^ 
se nyni hloubd v jazycich jin^^ch narodfi vzd£- 
lan^ch, Semitfl, Ciftanfl a poa. Dosavadni v6- 
domosti o veSkerJch jazycich zem6 pokusil 
se svdsti v icdin6 dilo tried. Miiller ve 
sv6m »Grunciriss d. Sprachwisscnschaft«.Jsou 
v n6m strucnd mluvnice a po pfipade i texty 
vscch jen trochu znam^^ch jazykfi. Tyto mluv- 
njcky JSOU uniformovdiiy, v5e je vt^sndno do 
na§ich kategorif a posouzeno s jcdnostran- 
nt'ho stanoviska sanskrty. V livodfe jsou vy- 
lozcny zdkladni ndhledy F. Miillerovy a hlavnS 
provedena jeho klassihkacc jazykd. F. Miiller 
po nezdarcch morfologickc^ a psychologick^ 
klassifikace pokusil sc o ilplnou klassiSkaci 
gcnealogickou (die pHbuznosti). Die nSho 
clovSk pflvodnfe nemluvil (homo primigenius 
alalus), pozd^ji rozd^lilo sc lidstvo na 12 pie- 



men a V ka2d^m plemeni vzniklo n£kolik 
prajazykd,' z nich pak dalli jazyky. Podle 
dneSniho pak stavu jsou plemena lidsldi a 
prajazyky jejich tyto: 1. Pl^mfe hottentotske 
(prajazyky hottentotsk^ a kfovdck^) ; 2. plfoie 
papuansk^ (prajazyk papuansk^); 3. pldme 
africk^ (21 praj.); 4. pMm6 kafirsk^ (praj. 
bantusk^ ; 5. pl6m^ australsk^ (praj. austral - 
sk]^ a tasmansk]^); 6. pl^mi hyperborejske 
(praj. eskimdck^, aleutsk^, kamcatsk]^ atd., 
celkem 6); 7. pMm6 americk^ (26 praj.); 
8. pl^mS a prajazyk malajsk^; 9. pl^mS mon- 
golsk6 (praj. uraloaltajsk^, japansk]|^, korej* 
sk^, indodfnsk^^ ; 10. pleme dravidsk^ (3 praj.) ; 
11. pl^m6 nUbsK^ (3 praj.); 12. pMm£ stfedo- 
zemni (praj. baskick^, kavkazsk]^, hamito- 
semitsk^ a indoevropskf). Je to dosud nej- 
podrobn£j§i tffd^nf jazykfi, jen ie nesprdvnr 
i V jednotlivostech i v zdkladech. Clovfk ni- 
kdy nebyl nemluvn]^, plemena a jazyky spolu 
nesouvisi tak, jak mini F. MuUer, a nedaji sc 
tak sefaditt. O novou psychologickou klassi- 
fikaci pokusil se F. Mistelli pfcpracovav 
a znova vydav Stetnthaliiv spis »Charakteri- 
stik d. hauptsflchl. Typen d. menschl. Sprach- 
bauesc (1893). Charakterisuje hiavni typy ja- 
zykov^ a tfidi je takto: I. Polysynthetick^. 
kde vSta je slovcm, verbum activum vyjadfujc 
hncd i pi^edm^t; na pf. jazyk mexick^ (ma 
praefixy, iniixy i suflixy) a gronsk^ (ma jen 
sutfixy). II. Jazyky, je2 nemaji slov: <z) jedno- 
slabidn6 (isoluji kof en) : 6fn§tina, zadoindickc. 
b^ maji pouze kmcny (malajsk^, dajack^**, 
c) affixy volnfi ke kmcnflm pfifadujf a sice 
bud* sumxy (na pf . cgyptStina-kopti^tina) nebo 
praefixy (jaz. bantusk^). III. Jazyky, kde cxi- 
stuji zddnlivS slova (agglutinujici), na pf. 
uraloaltaisk6 (vyzna^ujici se vokdlovou har- 
monii), dravidskd. IV. Taz^^y, jci maji sku- 
te^nS slova hotovd, vyjadhijici v^znam i umkci : 
semitsk6 a indoevropskd. T^2 G. Gabelentz 
ve sv^ »Sprachwissenschaft« lifi psychickc 
zdklady hlavnich typ& jazykov^ch, ale jinak 
li^i shodu jejich s povahou narodA jimi mlu- 
vicich. OvSem v tfichto pracich nejsou obsa- 
2eny vsecky jazyky. Po vSech nezdafen^ch 
pokusech chtil K. delaGrasserie (vTech- 
merov6 »Zeitschr. f. allg. Sprachwiss.« IV.-V.), 
aby se tfidilo: a) skupiny jaz. gencalogicky 
phbuzn;^ch, b) jazyky isolovan^; tyto pak a'f 
se tfidi umfile. Princip nebyl by spatn^, ale 
V podrobnostech autor nedosp^l nikam. NaSe 
stanovisko viz n{2c. 

Souborn^ spisy o j-u jsou: G. v. d. Ga- 
belentz, »Die Sprachwissenschaft* 1891 ; ze 
starSich vySly F. Maxa Miillcra pfednd5ky 
v novcm vyd. n€ni. r. 1892 p. n. »Wissen- 
schaft d. Sprachec (1871); A. Hovelacque. 
»La linguistique compar6c« (1876); D. Pezzi, 
»Introauction a T^tudc de la science du Ian- 
gagec (1875), dfllciit jest i W. D. Whitney. 
»Language and the study of language* (1867 » : 
n6m. vydal J. Jolly p. n. >Die Sprachwisscn- 
schaftc 1874; Benloew, »Apercu general dc 
la science des langues* (1872); Sayce, •Prin- 
ciples of compar. philology* (1874); L. Adam, 
»Lcs classifications, I'objct, la m^thode, les 



Jazykozpyt 



147 



<:onclasions de la liiiguistique«:(1882). Psy- 
chickd ziklady nejl^pe podal H. Steinthal, 
>Abriss d. ^pracbwissenschaftc (od r. 1881^. 
Zakony £iv6 mluvy a jazykov^ho vjvoje nej- 
Icpe vylicil H. Paal v >Prinzipien d. Sprach- 
geschichte« (2. vyd. 1886). Srv. t6i KruSev- 
skij, >0£erk-nauky o jazyk^c 1880 a jebo 
rozpravy v Techmerov6 >2citschrift f. allg. 
Sprac]i\wss.«, rozpravy Osthoffovy a j. a 
zvlast^ Whitney, >Leben u. Wachstum d. 
Sprachec (n6in. vyd. Leskien 1876). Fonetika 
jest neiMpe spracovdna v Techmerov^ ȣin- 
leitnng in die Sprachwissenschaftc (1880), do- 
plftky jsou V jeho ^asopise a v ^asopisc Vie- 
to r o v 6 »Phonctische Studien*. V^sledky do- 
savadniho badant na poli J-u indoevrop$k6ho 
shmnty jsou v uveden^ srovndvaci mluvnici 
Dragmannov^; dodatky a podrobnosti viz 

V >Ind(M^ermanische Forschungcnc vyd. od 
r. 1892 fi-ed. K. Brugmann a W. Streitberg). 
Tarn naiezneme . i ncinov^iSi prace z oboru 
vseobecn^ jazykovfedy; clHvfejSi price viz 

V Pottovfe kritick^ bibliograni v Techme- 
rov6 >Zeitschrift f. allg. Sprachwissenschaftc 
l.-V. VSeobecn]^ j. byl v tomto ^asopise nej- 
i^pe p&;tovdn a bibliografie jeho jest velmi 
pefliT^; pohNchu vychizel jen v 1. 1884 — 90. 
StarSf sm^r p^stuje se dosud v uveden^ch 
casopisech Kuhnovd a Bezzenberge- 
rovi. Z ^asopisA jeSt£ sluSi uv6sti »M^moi- 
res de la Socidt^ dc linguistique de Paris* (od 
r. 186S); lingtiisticka palaeontologie v. Schra- 
der, >§prachvergleicnung und Urgeschichte« 
(1890)^ NovSjSi price, zvl. Hirtovy, viz v In- 
dog. f orschungcn. Mluvnice jednotliv^ch ja- 
rykii indoevropskych viz hlavnfc v »Biblio- 
thek indogerm. Grammatiken*. Ohlav- 
nich vfitvlch t6chto jazykfl jsou dfileiity sbor- 
nfky, jako >Grundriss d. indoarisch. Philo- 
logic u. Altertumskunde* (od r. 1896), red. 
G. B&hler, >Grundriss d. iran. Philologie* 
(od r. 1895), vyd. K. Geiger a E. Kuhn, 
Iv. Mullerflv »Grundr. d. klass. Altertums- 
wissenschaftc, H. Paulflv >Grundr. d. germ. 
Philolociec, pro rominsk^ jazyky je >Gram- 
matik d. reman. Sprachcnc od F. Dietze, no- 
vdjSi (1890) napsal W. Meyer-Liibke; mimo 
to vydal £. Kdrting »Encyk1opaedie und 
Methodik d. rom. Sprachen* (1884) a G. GrS- 
ber I. dil »Grundr. d. rom. Philologie« (1886). 
Pro slovansk^ jazyky mdme F. Miklosi- 
chovu >Vergleichcn^c Gram. d. slavischcn 
Sprachen« a Jag id em vydavany »Archiv fur 
Slav. Philologiec (od r. 1876). 'Z praci lexi- 
kilm'ch jsou hiavnimi pomfickami Fickflv 
'Vcrgleich. W6rterbuch« (4. vyddnf 1890) a 
^Sammlung indogerman. Worterbflcher* (od 
r. 1887). 

D^jiny j-u sepsal Th. Ben ley (»Geschichte 
d. Sprachwissenschaft*, 1869), H. Stein thai 
W'dal >Geschichte d. Spracbwissenschaft bei 
<i Griechen und R6mcm* (2. vyd. 1891), B. 
I) e I b r tick a »Elinleitung in die Spracbwissen- 
schaft* (3. vyd. 1895) obsahuje dSjinyJ-u od 
Boppa poi^inajic. T6i D. Pezziho »Glotto- 
Irgia aria recentissima* (1877) sluSf uvdsti. 
Hlavni prdce z oboru jazykd semitsk Jch, uralo- 



altaj3k^ch, americk^ch a pod. viz ve zvlaSt- 
nich o nich dldncicn. 

6esk6 literatufe jazykozpytn^ viz Ce6hy, 
literatura str. 323. Dodavdroe k tomu jen, ze 
pro' vSeobecnou jazykov6du zvldStS uvdsti 
slu§f prdce Gebaurovy (»EtyraoIog. po^dtky 
fcfi*, 1868, »Uvedeni do mluvnice £esk^<, 
1876), M. Hattaly >Brus jaz. fesk^ho* (1877), 
J. Kosiny ^Hovory olympsk^* (2. vyd. 1890), 
C. Sercla >Z oboru f-u« (1883), J. Kaprasa 
•Psychofysick^ zdklady mluvy lidsk^* (1884), 
Fr. BareSe »0 tvofeni a soustavd zvukfi mluv- 
nich* (1882), Em. Kovdfe »Uvedeni do mluv- 
nice* (1891), J. Cern^ho >Pffsp^vky k lidov6 
etymologii* (1895). V oboru srovndvaciho j-u 
pracuje nlavnS J. Zubat^ fetn^mi rozpravami 
y odborn^ch Casopisech a sbornicich na^ich 
i cizich, pgstuje zejm^na hidskoslovi, tvaro- 
slovi a etymologii; J. Kvfcala vydal studit! 
z oboru srovnivaci skladby, zc slavistiky slu§i 
pfipojiti price F. Pastrnkovy o starobulhar- 
§tin6 a o ndf eiich slovcnskjch. Strany jin^ch 
studii, zejm^na Cetn^ch v oboru bohemistiky, 
viz zprivy v 9Listech filologick^ch*, v »Cas. 
Musca kr. Ces.«, ve >Zpravdch Krdl. u6en^' 
spoleCnosti*, v >Kroku«, v publikacfch ceski^- 
Akademie a v »Archiv f. slav. Philologie*. 

Roztffd^nf jazykfi. V dfejinich j-u po- 
znali jsme, 2e nikomu se ncpodafilo jazyky 
pfirozenfe, t. j. die pHbuznosti (genealogi- 
c k y), roztfiditi, a ie um61d klassifikacc, m o r f o- 
logicka a psychologicka, ncdosly ani vsc- 
stranhdho souhlasu ani zvlaStniho uznani. 
Proto take poddvajicc tuto pfchled a roz- 
tfidSni jazykfi Jdeme vlastni cestou, fidicc 
sc t6mito vfiddimi mySl^nkami: 

1. Znamo jest, 2e vsccky primitivni jazyky 
jsou velmi prom6nliv<5. Niirodopis k tomu 
dodava, ie omezeny jsou na maly podet hlav, 
2—5 rodin 2ije pohromad^. Jakmile se podet 
osob takov^ primitivni obcc zv^tsi, jest nutno, 
by se rozeSly, nebof pfi primitivmm opatfo- 
vdni si potravy v t<?zc krajine by se ncuii- 
vily. Tim tfiSti sc i jazyk. A tak primitivni 
stay vyznacuje se velikou roztfiSt^- 
nosti a rozmanitosti jazykfl, ka2d^ ja- 
zyk jest omezen na malou obcc a obec sou- 
sedni obci nerozumi. To je v^chodisko pro 
dalsf vjvoj a jest Ihostejno, je-li tento stav 
pflvodni nebo jestli roztfi§t6n6 a rozmanit^ 
jazyky vznikly zc spolcfn<5ho prajazyka. — 

2. Pfes to, ze na nejni'2sim stupni i jazyky 
bezprostfednc souscdici jsou etymologicky 
zcela rQznc (kofcny i formaini (^asti etymo- 
logicky sc lisf), naleznemc raezi nimi po- 
doby'vnitfni a formilni. Stejn6 totif 
pomery zcm^pisnd zpfisobuji podobn^ zpfi- 
sob iivota, tento pak zpflsobujc podobnd na- 
zir^i, podoby mysleni a tim i ve vyjadfo- 
vdnf. A tak sc dd dasto ccla fada rflzn^ch 
jazykfi tcho2 lizcmi shrnouti v skupinu 
s podobami psychologick^mi i morfo- 
logick^mi. Jako narodopis i j. md sv6 zemS- 
pisn6 provincie; Asic na pf. znd skoro jen 
suffixy, Afrika mi vctsi zdlibu v praefixech. — 

3. V^bojem, odndrodnfinim jin]^ch mflic sc 
nSktcf]^ jazyk rozsifiti, ndsledkem rozStfeni 



148 



Jazykozpyt. 



mtie se i dialekticky tf iStiti, n^kdy tak siln6, 
2e i badatelfim je thiWo pffbuznost genea- 
logickou poznati. V^bojem tedy jazyky 
se Sif i na Ujm.u jin^ch, vjbojem vzni- 
kaji skupiny genealogicky pfibuz- 
n;^ch jazykfi. Vfboj ie vsak tak^ podtnfn- 
kou kulturniho pokroku a proto jaiyky 
nejroz*5if enfiisf b^vaji i nejvzdela- 
nfejSi. — 4. Kdy2 nSkter6 jazyky se roziifi 
a vzniknou skupiny gencalogicky pfibuzn^, 
mflfe se stdti, a) 2e vc formdlni skupin6 m^me 
nSkolik skupin genealogickjch, na pf. v Ame- 
rice ; b) ie genealogickd skupina zabere celou 
formdlnf, na pf. bantuski v Africe; c) ie ge- 
nealogicka ve formdlni vynikne svou kulturni 
v^5i a vnitfnf propracovanosti, na pf. 6'n- 
Stina V skupinS jaz. isolujicich; d) ie genea- 
logickd zabere celou formdlni, ie snad zabere 
i jin6 oblasti formdlni a pfi torn kuItumS se 
povznese, Umi vznikaji skupiny, jako indo- 
cvropskd; avSak moini, ie kulturni se celi 
skupina nepovznesla stejnfi a vnitfnS stejnft 
nepropracovala a vzniknou vfetve, I'ako je ha- 
mitska k semitsk^. — 5. RozSif enim jednoho 
jazyka trpi jin^, bud* zcela zanikaji nebo se 
omezuji na tizemi menSi. Zdstavaji z nich 
zbyt.ky V oblasti genealo^ickj^ch sku- 
pin. Zbytky tyto mohou b^ti i dosti roz- 
lifeny a tvofiti formdlni skupinu. Zbytky ta- 
kov6 mohou zdstati po jazycfch rfizn^ vy- 
vinut^ch, ale pfirozene nejvice jest jich ja- 
zyky ni^lo vyvinut}^mi. Na zdkladi t^chto 
zasad tfidime jazyky takto: 

I. Jazyky isolovan^. Jsou to porflznu 
se vyskytujici jazyky priraitivni, na pf . Veddfl 
na CevlonS, jazyky v nejji2n€j§i Americe, 
ostrfivky trpaslicich ndrfldkfl v Africe a pod. 
Vc formdlni skupiny dajf se kone£n6 po- 
jmouti a) jazyky Papuflv na ostrovech zbyl6 
mezi jaz. malajs^mi, b) jaz. Hottentotft a Kf o- 
vakfi. Ze zbytkii jaz. vyvinut^ch slusi uv^sti 
baskictinu (jaz. polysynthetick^). 

II. Fouzc formalni skupiny jsou dv£ 
vjiini polovici Severn i Afriky: 1. saharskd, 
2. nubska. Ob£ vynikaji hldskovou blaho- 
zvudnosti, zpfevnosti, formilnfe vykazuji jen 
pocdtky agglutinace a sice praefixy i sufHixy. 
Pfi jm^nech konkretnich b]^vaji vyznaceny 
i jerand odstiny, iislo se ur£itS vyjadfuje 
(dual a plural), pfi zdjmen^ 1. os. se rozc- 
zndvi dudl a plurdl inklusivni a exklusivni; 
za to schdzeji abstrakta, pady se nevyjadfuji, 
sloveso je slabS vyvinuto. NUbsk^ vynikaji 
nad saharskd (hi. sloveso vyvinutfejsi). Po- 
dobnou skupinou jsou 3. jazyky austral- 
sk^, agglutinujici, suffigujici, majici hojne 
pddd a jest^ vice ^asfl slovesn^ch. DalSi ta- 
kovou a sice velikou skupinou jsou 4. jazyky 
americko-polarni (am.-hyperbarejskd). 
Daji se roztfiditi na dalSi 3 skupiny: a) ja- 
zyky hyperborejsk^, t) severoamerick^, 
c)jihoamerick6. Mezi americkymi vyvinuly 
sc i skupiny gencalogick^: jazyky sonorsk^, 
majsk6, mexicke. Kulturn6 vynikly mezi 
severnimi majskc na Yucatanu a nahuatl 
v Mexiku, na jihu kccchua v Peru. Nej- 
typictdj^i jsou severoamcrick^, zvl. nahuatl. 



Sloveso jest |m6no s possessivnim praefixenr, 
ale tento praefix nezna^i subjekt, nybri ob- 
jekt. Sloveso a objekt jsou vidy ur6it6 vy- 
jddfeny, vSe ostatni dosti voln£. Od tohoto 
typu liSi se hyperborejsk^, ie mi jen suffixy 
a dosti vyvinut6 pddy zna^fci misto, cioif 
tvoH pfcchod od typu americk^ho k uralo- 
altajsk^mu, najihu objektivni konjugace ne- 
b^vd tak urdita, za to 6asy pomocl sufBx& 
jsou hojn^jSf, iimi bli2i se k typu austral- 
sk6mu. 

ni. Jazyky isolujicf ve vjch. Asii tvoH 
sice jen skupinu formal ni, ale mezi nimi 
^inStina sv^m velik^m rozSffenim a £etn5*mi 
dialekW tvofi skupinu gencalogickou, jcz 
^itd vice hlav, nei ostatni isolujfci dohro- 
mady, a pfi tom jest formiln^ a kultume 
velmi vyvinuta vyjadfujfc slovosledem a po- 
mocn^^mi slflvky jemn^ odstiny vyznamu i 
funkce. 

IV. Agglutinujici jazyky se suffixy 
zabfrajf tCT:i£f celou ostatni iAst Asie a d^li 
se na dv£ skupiny, je2 obsahuji jazyky nejcn 
formdln£, ale i genealogicky pfibuznc: 
a)uraloaltaisk^ (sev.-v^chod, stfed i jiho- 
zapad Asie), o) dravidsk^ v Indii. U obou 
jest jmdno s bohatstvim pddd jidrem feci,. 
v^OK je na konci a v£tu Ize rozvijeti do nc- 
kone^na, ne2 se v^rok proslovi. Uraloaltajske 
mimo to se vyzna^uji vokdlovou harmonii, 
po ni2 jsou v dravidsk^ch jen slab^ stopy. 

V. Bantusk6 jazyky jsou pro Afriku 
nejv^zna^nSjSf, prdv6 jako nahuatl pro Ame- 
riku, £in§tina pro v]^chodni a uraloaltajske 
pro severni a zdpadni Asii. V^Sinou velikou 
vlddnou V nich praefixy, funkce slov nc- 
vyjadfuje se pfili§ urdit^, ale za to pomoci 
shody v praefixech vyjadfi se, kter^ slovo 
ke kter^mu naleii, po pfipad6 je mu pod- 
f ad^no ; zda jc to die naieno pojtmdni dativ 
di akkusativ atd., to vypl^vi jen z cel^ho 
smyslu. Mdieme je nazvati agglutinuji- 
cimi jazyky s praefixy, ac i jinak for- 
mdln6 od pfede§l;^ch se li§i. 

VI. Malajsk^ jazyky tvofi velikou for- 
mdini i genealogicicou skupinu rozSi- 
fenou po ostrovech Indick^ho a Ticfa^ho 
okednu. Ddli se na 3 dalSi skupiny: a) poly- 
n^skou, b) melan^skou, c)malajskou. 
Kulturni nejpokro6ilej$i jsou vlastni jazyky 
malajsk^, oviem vlivem cizim, hlavn^ indi- 
ckym a dinsk^m. Na Jav£ pisemnictvim vy- 
nikla fei kavi. Malajsk^ typ se vyzna^uje, ze 
prac;fixv i suffixy vyjadfuje odstiny vy- 
znamu^ vzna^eni funkce se zanedbdva. Vi^Tok 
stoji na prvdm misti a mi vj^znam passivni,. 
pak pfijdou objekt a doplnky, podm^tem 
kon£i se vSta. 

VII. Hamitsko-semitsk6 jazyky tvofi 
skupinu genealogickou. D£li se na dv6 
skupiny dalSi: a) hdmitskou, b) semit- 
skou. Ai ob^ tyto skupiny maji etymologic 
ck^ shody slov a jsou tedy genealogicky 
spolu pfibuzny, formiln£ zna^n6 sc lisi. 
Semitsk6 jsou lizce mezi sebou pfibuzny a 
formilnfe znadnfe vynikaji. Vedlc suflixd, ne- 
kde i praefixA, vynikd vnithii prom^na slov 



Jazylka — Jeaffrcson. 



14^ 



{stficUnim samohtisek) k vyjidfeni v^znamu 
i funkce. Hdmitskd mczi scbou nejsou tak 
tizce pfibuzny, formdln^ dosti se li§i a proti 
semitsk^m isou mnohem m^n^ vyvinuty. 
Kdyby nebyly mezi sebou a se semitsk^i 
ctymologicky pfibuzny, ndleiely by k fonndl- 
nim skupinamS saharsk^ (zvU§t£ tamaiek se 
sv^mi praefixy) a k niibsk^ (zvl. egyptStina). 
Kultum^ mezi hdmitsk^mi vynikla jen star^ 
crryptStina (mladSf fase: koptidtina), kdeito 
■semitsk^ zaujunaji vynikajici misto v kultumi 
historii sv6tovd. 

VIII. Indoevropsk6 jazyky vlddnou 
\' £vrop6, v^tev ^riiskd a armenskd jsou 

V Asii, vit£zn6 zabraly Ameriku utisknuvSe 
jazyky tam^jSi a Ufi se i v ostatnich dilech 
sv^ta na lijmu jazykd domorod^ch. StarSi 
rozd£leni jejich a podobu viz v t\, Indo- 
cvropsk^ jazyky. Roziifenim latiny a po- 
latinSt^nim kmenfl jin^^ch, zvld§t£ ibersk^ch, 
keltsk^ch a gcrmansk^ch, vznikla novd v£tev 
jazykA romlnsk<^ch, jc2 vedlc gcrmansk6 
a slovansk^ poctem a v^znamem vynikd. 
Take V ostatnich dilech svlta HH se jen ja- 
zyky t^chto 3 vStvi, hlavn^ frandina, angli- 
cina a niStina. Pfibcreme-li jeStfi v^tev drij- 
^kou V Asii, kles^ji ostatni proti tdmto dty- 
fem na v£tvc v^znamu podfizen(5ho. na pouh^ 
zbytky jazyka roziifen6jSich. Historicky vjvoj, 
zvlastS V Evrop6, jest ten, ie ztraceji se vie 
I vice star^ tvary fiexivnf a proti star^ stavb£ 

■synthetick^ nastupujc analytickd (srv. Jazyk). 

V e flexi tedy neni podstata a v^znacn^' cha- 
rakter tfechto jazyku. Charaktcr vH\ v torn, 
zc vidy i v^znani i funkce jsou ur^itS vy- 
jadfeny, uriitSji ne2 kdc jindc. SIov vi^znamu 
abstraktniho a tolik nemd 2ddn^ jin^ jazyk. 
Slovo vidy vyjadf uje nejen v^znam, ale i funkci, 
a jest vidy pevn^m celkem, jeji nemoino libo- 
voln6 nov^mi pfiponami rozSifovati. Pfipony 
tedy spKvaji s kofeny a kmeny jako nikde. 
Odtud plyne uriitost slov. Proti uraloaltajske 
vokllov^ hdrmonii (vliv slabik pfedchozich 
na nasledujici) podl^haji slabiky pfedchozi 
caste vlivu ndsledujicich, zjev to ve fasfch 
starsich i nov^jSich. A ve .v^t6 jii pfi slov^ 
prvem must se pamatovat na shodu s ostat- 
nimi dastmi. Indoevropan v mluv6 sv^ mysli 
do budoucna a pfehtifi iii z pfedu cefek. 
Z prostfedkfi mluvnick)^ch vlastn6 Ize najiti 
v jazycich indoevropsk^ch v§echny suffixy, 
innxy, praefixy (ve iormh pfedlofek), vnitfni 
zmd'ny (srv. ve stupftovdni, sti^iddni «-o), vj- 
znam slovosledu atd. 

Konccn6 slusi zminiti se o nSktcr^ch ja- 
zycich, jako jsou kavkdzsk^. Klonimc sc 
k mindni Gabelentzovu, 2e to nejsou sku- 
piny pflvodni, ale 2c lizemi jejich bylo ilto- 
^iSt^m kmenfl prondsledovan^ch a ie sc 
na spole^n^m il^emi takto sesli rozmaniti 
kmenov^, r&zn^ jazyky a tarn namnoze vzd- 
jeronym vlivem se sbliiily. Japanitina 
zase jest zbytek z jazyk& monp^olskych, jez 
nepxopadly rozSifeni jazykA uraloaltajskych, 
«* xa to podl^hala rozmanit^m vliv&m, hlav- 
nh 6insk^mu, a tim vytvofil se z ni' typ 
£vld5tni. Kr, 



Jazylka (lat. 0$ hyoides) jest u 6Iov£ka 
kosf podoby podkovovit^, na nii se roze- 
zndvi stfedni cdsf ^i t6]o a po kaid^ stran6 
roh (coriiii majus dtxtr^ et sin.), zakoncujtci 
se malou palickou; na rozhranl t^la a rohft 
je na kaid^ strand v J-ku vklouben rAiek 
{conw minus), jeni b^vd nestejni velik^, jeito 
je spojen s bodcovit^^m v^(^n6lein kosti skrd- 
AovJ vazem bodcojazylkovym, kterj dasto 
zkostnati bud* v cel^m rozsahu nebo aspoA 
v dolnim oddilu, ^imi ri&iky se pak zvdtSuji. 
J. tvofi zdklad , lUrobni kostry na krku, na 
nf zav^Sen je hrtan, z ni vyrAsta valnd ^dsC 
svaloviny jazykov6 a rovnei se na ni usa- 
zuje fada drobn]^xh svalA kr^nfch, kterdi do- 
vedou J-ku poSinovati rflzn^mi smdry, iiml 
m^ni se i poloha jazyka, hrtanu a hltanu, 
jak pozorujcrac nejl6pc pfi polykdni, mluveni, 
zpfvani a pod. V^vojcm embryondlnim a 
fylogenetick^m, jmenovitd pom^rem k oblou- 
kdm iabernim, jest J. z neizajimav^jSich kosti, 
dosahujic u rAzn^ch tfia obratlovc& nestcj- 
n6ho stupn£ rozvojc. 

Jailovloe, 2eilovice, farni ves v Ce- 
chdch, hejt. Cesk}^ Brod, okr. a p§. 6.icany; 
41 d., 255 ob. e. (1890), kostel sv. Vaclava 
(1354 far.), 2ti^. §k. Stavala tu tvrz, na nii ku 
konci XVI. stol. sed^li BraniSovSti z Brani- 
sova, r. 1601 Jakub Berbek z Kunvaldu, r. 1614 
Jan Bofivoj KySpersk}^ z Vfcsovic, r. 1617 Jan 
Skalsk^ z Dubu, na^ci pf ipojeny k Husticftm 
a r. 1624 ke Kostelci n. C. L. V XVII. stol. 
zanikia tu fara, r. 1787 zfizcna op6t lokalic, 
ktcrd r. 1856 pov^^Sena na faru. 

JaiwUkskl Antoni, vyndlezce mncmo- 
technick^ methody pro studium chronologic 
a iazykfi, vzd^lal se na university vilcnskt^, 
kac dosdhl doktordtu filos., nacei do r. 1819 
slouiil jako kapitdn pfi vojsku, pozddji iil 
V Petrohrad6 a v Mii^sku. Methoda jeho, pf ili§ 
mcchanickd a pouzc na pamSti spocivajici, 
vyloicna ncjprvc ve spise Methode polonaise 
appliquee a la chronologie, I'histoire, la geo- 
graphies et V etude des langues pratiques (Lyon, 
1832), Pfcklady a vjf'tahy vydal ve vSech iel- 
nfejsich jazycidi cvropskjch. 

Jeafl^eaon [diefrznj John Cordy, spis. 
angl, i* 1831 ve Framlinghamu v Suffolku), 
byl advokdtcm, oddal se v§ak brzy spisova- 
telstvi v<'lucn^. Z romdnu a povidck jeho 
zminky zasluhuji: Crewe Rise (1859) j Miriam 
Copley (1859); Live it down (1863); A woman 
in spite of herself (1872); Cutting for partners 
(1890). Vclmi oblibeny jsou jeho pracc a 
obrazy kulturnfe historickc, tak: A book about 
doctors (1860); A book about lawyers (1866); 
A book about Jhe clergy (1870); Annals of 
Oxford (1871);.. Brides and bridals (1872); 
A book about the table {1ST 4); A young squire 
of the tyth century (1877). jako Inspcktor vc 
statnim archivu lond]^nsk^m licastnil se takd 
praci krdl. kommisse historick^ch rukopisd. 
Napsal take cclou fadu iivotopisA histori- 
ck^'ch a jiterdrnich, tak: Life of Robert Ste- 
phenson (1864); The real Lord Byron (1883, 
2 sv.); The real Shelley (1885, 2 sv.); Lady 
Hamilton and Lord Nelson (1885, 2 sv.); The 



150 



Jean — : Jeanron. 



Queen of Nhples and Lord Nelson (1889, 2 sv.); 
Victoria, Queen and Empress (1893, 2 sv.). 

Jean [ian], franc, Jan. 

Jean* de Xaimog^a [2ad de lim62|. t6i 
Limousin, Limosin, malifi limo2sk^ho 
cmailu: Jean I. 2il ve 2. polovici XIII. stol., 
Jean II., mladSf bratr Leonarda I. (* 1528 — 
t kol 1610),' provdd^l s oblibou sciny love- 
ck^, na zelen^m pozadi. Dv£ jeho prdce jsou 

V Britskem museu, jin6 dvS v South Ken- 
sin^onu a iest v Louvru. 

Jean Jaoqnea [ian 2ak|, franc, Jan Ja- 
kub, kfestn^ jm^no Rousseau a, uiivan^ da- 
sto skratkcm za toto. 

Jeanne |2an|, franc, Johanka. 

Jeanne d*Albret |2an dalbrfe] viz Albret. 

Jeanne d'Aro [fan dark) viz Orlcdnskd 
Panna. 

Jeannette [2anet]: 1) J., franc. Hanidka; 
Croix k la J., zlat^ kfiiek se srdidkem, na 
krku nolen^. 

2) %}.r jm^no lodi, na ni2 se nal^zala ne- 
sCastna polirni v^^prava americki v 1. 1879 a2 
1881 a podle niz se obydejnS v]^prava tato 
jmenuje. Lo(f J., na 3 l^ta zasobend a vy- 
strojend Ameridanem Gordonem Bennetem 
ku vyhleddni Nordenskjolda, opustila pod 
velenim porucika de Longa dne 8. 6ce 1879 
S. Francisco. Posadku tvofili dAstojnici Chipp 
a Danenhover, in2. Melville, I6kaf Ambler, 
meteorolog Colins, pHrodozpytec Newcomb, 
22 lodnika a 2 Eskymdci. PropluvSi u2inu 
Beringovu, na zprdvu o SCastn^m navratu 
Nordenskjolda zam^fila J. na sz. k zemi 
Wran^sclovc a zamrzla ji2. 4. zafi 1879 v ledu, 

V n^m2 pak bez viddy byla hnana 21 mdsicii 
povSechn^m sm6rem k sz.; 17. kv. 1881 ob- 
jeven na 16^ AT s. 5., 159** v. d. ostrov J., 
19. kv. na 77» 8' s. 5., 157» 43* v. d. ostrov 
Henrietta, 11. cna dostala se J. do vody a 
13. £na sklcsla do hlubiny. Mu2stvo podniklo 
sc dluny velmi nesnadn^ i!istup k Qstl LtSny, 
pfi dem2 objeven 9. dec vfetSi ostrov Benne- 
tfiv na 76*^38' s. §., 148» 20' v. d., na n6m2 
29. dee pfistali. Pfi sam^m listi L6ny byly 
dluny 12. zdfi 1881 v boui^i od scbe oddd- 
leny. Jeden z nich zmizcl beze stopy, dlun 
McivillCiv byl zachrandn, kde2to de Lon^ do- 
stal se sice do L^ny, zdc vsak vj^stoupiv na 
zemi bloudil a hladem konccm fijna zahynul 
a2 na namofniky, jez nalezli v das Tungusov^. 
Koncem bfezna 1882 nalczl Melville mrtvoly 
de Longa a 11 jeho druhfi, denniky a ddst 
sbirck. J. prozkoumala prvni dasC mofe mezi 
zemi Wrangelovou a Novosibifsk^mi ostrovy 
ddle od pobfe2i a naldzala sc jedind ze vScch 
lodi na nejlepSi ceste proplouti ccl^m Arkti- 
ck^m mofem. Kdyby byla shesla tlak ledu, 
jako pozddji »Fram« Nansenova, byla by to 
b^vala snad nejvdtSi arktickd v^prava. Nd- 
ktcrd pfedmdty z J-ty nalezeny byly r. 1884 
na kfe u Julianehaaou v ji2nim Gronsku. 
Nanscnovi, jen2 se domnival, ze byly sem za- 
nescny pfes celd Arktickd mofe, bylo to jed- 
nim z dfivodd pro jeho theorii transarkti- 
ckdho proudu. Ndktefi pravost tdchto pfed- 
mdtA popiraji. Srv. The voyage of the J. 



Journals of George W. De Long 1879—81 edi- 
ted by his wife &nma De Long (Lond., 1883) ; 
Melville, In the Lena Delta. A narrative of 
the search for De Long and his Compatfions 
(t., 1885). A'. 

Jeannin [2an^]: 1) J. Pierre, stitnik fr. 
(♦ 1540 — t 1522 V Pafi2i). president parla- 
mentu burarundskdho, za pron^ledovini Hu* 
genotd radii mistodr2iteli burgundsk^mu, by 
neuposlechl naHzeni Karla IX., a £ta] se tak 

V noci Bartolomdjskd zachrdncem 2ivotA pro- 
testantd burgundskych. Pfistonpiv ke strand 
Jindficha IV. stal se prvnim presidentem pa- 
fi2skdho parlamentu, r. 1602 intendantem, 
r. 1610 generdlnfm dozorcem finand. Jeho 
spis Negociations (vyd. 1656, 1659, 1819, 1837) 
jest kniha v diplomatick^ch kruzfch valne 
cendna ; naldzd se td2 ve sbirce Nouvette Col- 
lection des memoires pour servir a Vhistoire 
de France (1887, 2. serie, sv. IV.). 

2) J. G., franc malif zdtiSi (* kol 1855 v Pa- 
fi2i), 2^k Vinceletfiv, 2ije v Paf{2i. Maloval: 
Koi kvitinovx (1878); Vnitrek skleniku (1881); 
Pah'iskd lahrada (1883); Letni jitro (1885); 
Jablka a hruiky (1896); Kvitiny (v Luxcm- 
bourgu) a j. 

Jeannlot [2ani6]: 1) J. Pierre Alex- 
andre, franc, malif krajin a podobizen (* 1826 

V Champlitte), 2^ akademie v Dijonu, kde 
pozddji sdm stal se feditelem, dille Didayc a 
Calama v Genevd. Maloval : tiP i pohledy na \d' 
mek dijonsky (mus. v Nancy) ; Pohled na .\fo*tt- 
blanc] Okoli u Font d*Ain (1859); Je^ero Lu- 
cernske (1872) a podobizny. 

2) J. Pierre Georges, krajinaf , genrista 
a ryjec, syn a 2ak pfed. (* kol 1850 v Ge- 
nevd). Maloval: Vnitrek lesa (1872); Ulice St. 
Antoine v Pafi^i (aquarell, 1874); Bfeh Seiny 
u Troyes (1876); Pijdk (aquarell, 18?7); Ut'ni 
krajina u Toulu (1878). Rytiny leptand: Re- 
kruti] Padli vojdci; StHlejici vo)dci\ Na plosini 
konske drdhy a j. 

Jean Paul [2a^ pdl] viz Richter Johann 
Paul Fricdrich. 

Jean Potare [2an potd2], franc, »Jan Po- 
ldvka«, pfezdivka Francouza a takd star^ typ 
komicky. 

Jeanron [2anron| Philippe August c, 
malif a spisovatel franc. {* 1810 v Boulogne- 
sur-Mer — f 1877 na zdmku Combronu), 2ak 
Sigalona a bouchona. R. 1848 stal se vrch- 
nim feditelem ndrodnich musei a zpiisobil. 
2e Ndrodni shromd2ddni povolilo dva mil- 
liony frankfi na zfizcni galcrie Apoll6novy a 
ostatnich mfstnosti Louvru. Ve dvou Idtech, 

V nich2 i!ifad svAj zastival, uspofddal dila 
die §kol, otevfcl v Louvru novd sdly a za- 
fidil detna vcnkovska musea. V I. 1863— oQ 
byl feditelem akademie marseillskd. Dila jeho: 
Mali vlastenci (1831, mus. v Cadnu); Jitfni nd- 
lada (Douay); Zdpad slunce na bnrehu Seiny 
(mus. v Arrasu) ; podobtzna Mirabeauova (hist, 
mus. vc Versaillech) ; Pohled na opuitiny pri- 
st av V Ambleteuse (Luxembourg) ; Tintoretto j 
jeho dcery; Raffael a Fornarina; Francou\sti 
vojini u Solferina\ Francou^sti vojM u St. 
Pierre d* Arena u Janova, Z litcrirnt dinnosti 



Jeanroy — Jebu. 



151 



jeho uvedeno budii pojedndni Pocdtek a po- 
krtfk mrnini (PaK2, 1849) a pozndmky k vy- 
dini Vasaribo (t., 1834). Illustroval t^z Louise 
Blanca >Histoire de dix an8«. 

jMUiroy [ianro^l Alfred, liter, historik 
a filolog franc, f* 1859 v Mangiennes, Meuse), 
vystudoval ^coienormale (promo vovdn 1878), 
udil rh^torice v Troves, f^angonu, na kol- 
leji Stanislavov^, r. 1889 jmenovan v^pomoc- 
n^, r. 1893 fddn^m professorem jazyka a 
)tteratury jihofrancouzsk^ na literdrni fakultS 
toulousske. J. je z pfednich soudob^ch lite- 
ramich historik& franc. Pfedni dila jeho jsou: 
Lts origines de la poesie lyrique en France 
au moyen d*^e (PaN2, 1889) ; Extraits des chro^ 
niqttemrsfran^ais du moyen age (t., 1891, s Gast. 
Parisem); Afysteres provettcaux (Toulouse, 
1893, s H. Tenli^m). Jin6 prdce jeho jsou 
uvefejniny v 9Ronianii<, >Revue critique*, 
liter^rni historii franc, vyddvan^ L. Petitem 
de JuUeville a j. 

J»nrat \iorh] : 1) J. Etienne, maliF franc. 
(* 1699 ve Vermentonu — f 1789 ve Versail- 
Icch), 2dk Vleughelsa, s nimi r. 1724 odeSel 
dofema. Vrdtiv se do Francie r. 1733 byl 
za obraz Jy ramus a Thisbt (mus. v Compi^gne) 
pfijat za £lena akademic, r. 1737 jmenovan 
professorem, r. 1761 rektorem a r. 1781 kanc- 
l^fem. R. 1767 stal se kustodem galerie ve 
Versaillech. Dila jeho: Achilles vychd^i, by 
pomstil Patrokla (mus. v Cambrai) ; Kuchafka 
vracejici se ^ trhu (Besan^on); Kristus ode- 
v\ddvd Petrovi klice (Orl&ins) ; Diogenes ro\biji 
pohdr (Louvre) ; Sen Josef uv (kostel sv. Lud- 
vika ve Versaillech) ; Odpodinek Dianin, Cetna 
jeho dfla byla ryta od jeho bratra Edmca 
J-a (♦ 1672 — t ^738). 

2) J. Edmc-S^bastien, inien^r-zem^- 
pisec franc. (♦ 1724 v Pafi2i — f 1803 t.), 
pozd^ji prof, mathematiky na vojensk^ ikolc 
V PaHli a zakladatel jeji hvSzddrny. Sestrojil 
miio-ometr s podvojn^m obrazem {Sur les 
lunettes displantidiennes ou de double image, 
*M6m. Par.*, 1779), uri^il mista Plejad {Posi- 
tion de 64 etoiles des Pleiades, t., 1779), feSil 
problem Kepler&v fadamt v pojedndnfch Sur 
le mouvement des planetes et moyen de cal- 
culer leur equation du centre pour un temps 
donne a Determination direcie de la distance 
d'une pianete au Soleil (»Sav. ^tr.* IV., 1763) 
a vydival Connaissance des temps, hv^zdafsk^ 
rocnik obsahujici efSmeridy. VBy'. 

3) J. (de Bertry), dvorni malif Marie 
Leszcinsk^. choti Ludvika XV. (♦ kol 1725 ~ 
t po r. 1796), syn Edmea J*a. Od n6ho jsou: 
Sdstroje hudby, vdlky a vfdy (tH obrazy, 1757) 

JelMiy^ Vaclav, bdsnick^^m jm^nem Oto- 
kar Bfezina, pfedni symbolick^ a mysticky 
basnfk ^esk^ (♦ 1868 vPo^dtkdch). Na vys^i 
reilce v TeKi maturoval r. 1887. Stal se vy- 
pomocn^m u^itelem v Jino§ov6 u NdmSStf 
nad Oslavou a rok na to pfiSel do Nov^* 
Kise na MoravS, kde jest ufitelem. Pi§e do 
Nivy«, »Vesny«, »Moa. Revue*, »RozhledA<, 
»Xov^ho iivota*, >Sbom(ku pro mystiku*, 
» Voln^ch Sni€r^« a j. Vydal r. 1896 v knihovn£ 



9Mod. Revue* knihu verSfl Tajemne ddlky, 
r. 1896 tamt^2 Svitdni na \dpadi a r. 1897 
t^z ndkladem tfeti sbfrku Vitry od P6lu. 
Chysta knihu poetick;^ch pros na filosoficka 
themata (viz v »Rozhledech< 1897 ^Mnek 7b- 
jemstvi v umini a ve »Sbor. pro mystiku* 
1897 praci Nejvyssi Spravedlnost). V rukopisc 
m^ Roman Eduarda Brunnera a jin]^ nedo- 
kon^en^. Bfezina je na cesk^m Parnasse zjev 
prv^ho fidu. Zjev zcela ojedindl^, jen2 rostc 
sdm ze sebe, b^nfk vyvolen^ch ausi. Bfezina 
mnoho studoval, hlavn6 filosofy od Platdna 

J)o Nietzscheho. Znd je stejnd jako pocsii 
rancouzskou a anglickou, zvldSte modernf. 
To je pdda, odkud rostl. Bdsnici, kter^ mi- 
luje a ktefi vedle filosofu n^meck^ch, zvld§t6 
Schopenhauera, mh\\ velik^ vliv na formaci 
jeho ndhledfi o um^ni, jsou: Shelley, Keats, 
Wordsworth, Whitman, Mallarm^, Verlaine, 
Przybyszewski, Maeterlinck. Tento nejm^n^, 
jakkofi verS Bfezinflv v prv^ knize jeho ve- 
lice se podobal voln^m cislAm ze »Sklenikfi*. 
Bfezina to, co Maeterlinck formilnd jen na- 
stfnil, provedl v dilo komplikovand a hlu- 
bokd. Obsah je prdvS li§i, jakkoli Bfezina 
stvofil nov^ desk^ verS, voln]^, rhythmick^ 
a liiasn^ hudebni, 2e se vr^va do pam£ti. 
Bfezina je mystik, kter^ nazird podstatu v£ci. 
PomSr vS^a k pomfjiteln^mu, onoho iivota 
a svdta k tomuto, fizeni nejvyiSi VAle, ta- 
jemn^ zrdnf du§i bolesti a utrpenim pro vysSi 
i!i£el jim urden^, pfedtuchy smrti, jejf hlubok^ 
taj a 2ivot za ni, to svitdni na zdpadd, to( 
jsou n6kter6 Idtky jeho poesii. Bdsn^ jeho 
jsou vise, modlitby extatick^, proiivani stavA 
nejvy§§ich a ncjvzacn^jSich v lidsk^ du§i. 
Bfezma, jsa hlubocc vzdSlan um^lecky, lite- 
rirnS i pfisnS vfidecky, dovede ka2dy stav 
du§e vhti do £istych hrani nckonecn^ roz- 
manit^ch obrazfl a mySlenek, v nichi ho ceskc 
slovo poslouchd jako dokonal^ho mistra. Bfe- 
zina je bdsnik tajcmn^ho iivota duSe. Jako 
um^lec md vedle Sovy u nas roalo sobS po- 
dobn^ch. Pracuje t£2ce a hledd slovo prav6 
s bolestnou sv^domitosti modern iho um^lce. 
Srv. studii F. V. Krejciho >Cesk]^ mystik a 
symbol ista* v >Rozhledech< r. 1895 a v6t5i 
prdci S. BouSky v »Nov6m 2ivotfi* r. 1896. 
Mistrn^ pfelo2ila nfekter^ bdsn6 Bfezinovy 
do itaUtiny Anna Kalmanov^ (vyjdou v An- 
thologii Bonettiho); do n^mdiny pfel. ukazky 
Eug. Tragcr, do polStiny M. Szukiewicz v li- 
st6 »^ycie«. Bska. 

JebeilS Adolf, malif podobizen (* 1819 
V Elbl^gu V Prusku — f 1888 v Berline). zak 
berl. akademie a Delarocheiiv v Pafizi (1836 
ai 1839). Cestoval po Francii, Italii a do 
Petrohradu, kde za podobizny vojensk^, kter6 
provedl na rozkaz cara MikuldSc a Alex- 
andra II., jmenovan byl dlenem akademie 
um^ni. 

Jebna viz Jamnia. 

Jebn, t^ijabu, D'2cbu, Isebu, kraj afrf- 
ck^ pfi zdlivu Guincjskem na sever od la- 
guny Lagosk^, hranici na scv. s Jorubou, na 
v^ch. s Beninem, na zip. s krajem Egbd. 
DSli se ve 2 okresy, J.-Odc na v^chocTe a 



lot> 



Jcbiis — Jedinodan. 



J.-Remo na zdpadS. Urodnou, zneiv6tSi £dsti 
zalcsnSnou krajinu zdejSi prot^kajf cetn6 feky, 
pf ichazejici z Joruby. Nejdflle2it6j§i z nich jest 
Omi a Ochun. V sev. Cisti dosahuje v;^Se 175 
ai 200 m. HI. m^sto Ode leii 60 km ssv. od 
LafTosu. Jest sidlem na^elnika zv. *zudiaM*, 
jcnz byl proklamaci lagosk6ho guvern^ra 
4. list. 1892 postaven pod britsk^ protekto- 
rat, pon£vad2 obyvatelstvo zdej$i dasto pfe- 
kazclo spojeni Angli^anfl s vnitrem, takie 
musilo b^^ti proti nemu vojensky zakro^eno. 
Cita sc tu asi 400.000 domdciho obyvatelstva, 
jez jen nepatrnS se liSi od Jorubfl. Z b^va- 
l]^ch zuHv^ch otrokdfA stivaji se rolnici a 
obchodnici. Isldm cini tu zna£n6 pokroky. 
Tak^ protestantSti xnissiondfi zde pusobi. 

Jebtui (hebr.), nejstarSi nazev Jerusalema, 
si'dlo Jebiisitfl. Vyskytuje se na dvou mfstech 
bible (Kn. Soudcfl, 19. 10 a 1 Chr. 12, 4). 

Jebtudti, kmen kananejsk^ v Palestine 
V dob^ pfichodu Israeli tfi. Usazen v honich 
jiidskjch, udr2el se i po dobyti Palestiny ve 
svcm opevnSncSm m^st^ Tebiisu a2 do doby 
Soudcfl. Teprve Ddvid dobyl jejich m^sta a 
hradu, Salomo pak u^inil posledni zbytky 
obyvatelstva poplatn^mi. 

J. O., skratek Jxn^na Jesus Christus. 

Jeokel [jekl] Franz fos., badatel o v^cech 
polsk]^ch (♦ 1762 ve Vidni — f 1816 t.), byl 
n^jak^ cas advokatem v Hali£i, kde pFiu^il se 
poIStinS a zab^val se studicm literatury, d6- 
jin a privnictvi polsk^ho. Vydal: Polens Stoats- 
veranderungen und let^te Verfassun^ (Vfdeft, 
1800—09, 6 cdsti, pol. pfeklad od K. StotwiA- 
sk(*ho O Polscejej d^iejach i konstytucyi^ Lvov, 
1819); Dissertat tones juridicae (tarn., 1801); 
Schlachten der Alten (Tubinky, 1810); Galixiens 
Strassen und Bruckenbau {Widen, 1809, pol. 
pfeklad od A. GHszczyAsk^ho v 9PamiQtniku 
Warsz.«, 1816). Sepsal t6i d^jiny literatury 
pol. pro sbirku »Geschichte der Kunste und 
Wisscnschaftenc (Gotinky, od r. 1766, sv. 40.). 

JeolOT, ves na Morave, hejt. a okr. Jihiava, 
fara Luky, pS. Vel. Beranov; 9 d., 68 ob. i. 
(1890). V XV. stol. driel J. jihlavsk;^ mfeSfan 
Stanislav Popipes, jeni jej odporu^il minori- 
tflm V JihlavS; pozdfeji jej drfeli Jesuit^, za 
nichi tu a2 do zruscni fddu by la kaple, v nii 
i slou2ena m§c. 

Jedany, ves v Ccchdch, viz D6£any. 

Je6men, botan., viz Hordcum. 

Jedmenlitd {Gerstenfeld), ves na Morav6, 
hcjt. a okr. Znojmo, fara Dvjakovicky, p5. 
Chvalovice (Kailendorf); 58 'd., 280 ob. n. 
(1890), Itf. sk., vinafstvi. Ves povstala r. 1787 
na pozcmcich opu^t^n^ho dvora na panstvi 
louckem. 

Je6menka, botan., viz Elymus. 

Jedminek, narodni hrdina moravsk]^, jcn2 
pf ijdo osvobodit Moravu, a2 bude v nebezpe^i, 
jako Blani^ti rytifi v Cechach. Byl die po- 
vrsti syncm chropiAsk^ho pana, jeni man- 
2clku svou t^ral tak, 2e od n^ho odcSla a 
na liteku v jccmend syna porodila, od dehoi 
jeho jm^no. Pdn chropiftsk;^ sice pozd^ji lito- 
val ncSlechetn^ho skutku svt'ho, pitral po 
choti a synu, ale nadarmo. Od t^ch prjf- dob 



hledaji na Hand a zvld§t6 v okoli Chropine 
J-nka, ale rovn62 marn£. Z toho vznikla 
Aslovi: HleddS J-nka (kond§ mamou pr^ci) 
a ztratil se jak J. Vck. 

Jedti^ zmo viz Hordeolum. 

Jednlitd, n6kdy ves v Cechach n5kdc zap. 
od Lomnice n. Pop., v XV. stol. pfipoxmn^ 
se pustou. 

Jedovloe, far. ves v Cechich, hejt. Roud> 
nice, okr. Libochovice, pi. 6.edhoS€; 33 d., 
156 ob. c. (1890), kostel sv. Barbory, v nyn. 
podob£ r. 1783 dostav^n^, s obrazem Ukfizo> 
vandho od Skr^ty a s krucifixem velmi um^lc 
vyfezanym ze'slonov^ kosti, od neznim^ho 
mistra, 2tf . sk. V XVII. stol. zanikla tu fara, 
kostel stal se iil. do Budyn^, a2 r. 1855 zfi* 
zenatu fara. R. 1783 objeveno zde pohanske 
pohfcbist^. 

Jed viz Jedy. — J. jaternicov^ a 
mrtvoln^ viz Ptomainy a toxinv. — J. 
Iipov]^ VIZ Kurare, Strychnin a Sipov6 
jedy. 

Jedbors^h [dfedboro], hi. m£sto skotsk^ho 
hrabstvi Roxburghu, 22 km vjv. od Selkirku 
v hlubok^m ddoh na 1. bf. Jedu; md museum, 
latinskou Ikolu, zh'ceniny prosluMho opatstvf, 
zalo2en6ho asi r. 1130 krdlem Daviaem I., 
hrabskou v^znici, v^robu vlndn^ch Idtek, pfi- 
kr^vek a plaidfi a 3397 ob. (1891). Jest ro- 
dist^m fysika D. Brewstera a Mrs. Somcr- 
villov6. Nedaleko piskovcov6 lomy. 

Jeddo, Jcdo, viz Tokio. 

Jeden4ot tisio pa&An viz VorSila. 

JedhoJ, botan., viz Aconi turn anthoraL. 

Jedibaby, D^dibaby, osada v Cechach 
u Kfivous, hejt. Slan^, okr. Velvary, fara Ho- 
stinna, p§. JenSovice; 11 d., 102 ob. L (1890 , 
popl. dvflr a ov^in. Stdvala tu tvrz se sidlem 
vlady^'m (1295) a jeSt^ jedna tvrz, tak2c J. 
rozd^leny na dva dily, z nich2 jeden ndlczcl 
ke kostel u Sv. Vojtecha v Praze a druhy 
koupil r. 1623 Vil^m ml. z Lobkovic, jcnz 
i onen dil pfikoupil a dr2el J. cel^ k Vol- 
trusflm. 

Jedlna Frantisek X., duchovni spis. cc- 
sk^ (• 1779 V Mimoni — f 1847 na Sv. Hofeh 
Vysv^cen byv na kn^e stal se vychovatclem 
u hrabat Sporkfl, na£e2 kaplanoval na rfiz- 
n^ch farach. Dosihnuv zatim doktordtu boho- 
slovi stal se r. 1807 far^em na Svat6m poli 
u DobfiSe, jmenov^ bisk, notdfem, pak cest- 
n^m d^kancm, r. 1825 destn^m kanovnikem 
kapituly staroboleslavskd a r. 1834 infulova- 
n^m probo§tcm na Sv. Hofe. J. napsal nc- 
kolik nclbozen. spisfi: £d\dm postni (Praha. 
1822); Skola Knstova (t., 1824); Ffevrdcenost 
kresfanit mnohych (t., 1830). 

Jedineo (individuum) v ohledu pHrodo- 
v^dcckem viz Soustava rostlinnd a S. 
2ivociSna. 

J. v myslivectvi, samotdf , divok^ kanec, 
kterj^ 2ijc odIouCen od tlupy. 

Jedinodaik f franc impQt unique), t. j. je- 
dind daft ur^it^no druhu na misti mnohych 
rflzni^ch skute^S trvajicich, byla od tech 
dob. CO sc po^alo soustavn^ pojednavati 
b danich, ^asto z:isadnim po2adavkem spiso- 



Jedinorog — Jcdlc. 



153 



vatcid, skol nilrodohospodafski^ch a social- 

iiich stran. Hlavni pHpady daji se pHbli2n6 

•asi scfaditi takto: 1. Dfisledn6 ze zikladA 

samotn6 theorie ndrodohospoddfskd vyrostl 

pozadavek jedin^ dan 6 z cist^ho v^nosu po- 

zemkov^ho u fysiokratfi (srv. Fysiokra- 

tism\ ad ani oni vesm^s pHsn£ natom sta- 

novisti netrvali; tak na pf. Mirabeau st. ^1760) 

zadal krom^ pozemkov^ je§t6 zvldStni daA 

die osob a krb&, tato m61a '/s* ona Vs stitni 

potfeby kr^. V revoluci francouzski^ mfely 

na ilstavod^rn^ shromiid^ni (1789—91) nd- 

zory fysiokratick^ ten lidinek, ie pomohly 

k odstran^ni obtiin^ch dani nepfim]^ch. Prak- 

ticky p>okus provdsti fysiokratick^ ideal da- 

nov^ provedl ctitel fysiokratA markrabi Karel 

Bcdfich Badensk^ (1728—1811) vc tfech ves- 

nicicb, Dietlingen, Theningen a Balingen, v 1^- 

lech seckadesdt^ch minuldho stoleu, musil 

ho v§ak brzo pro ilpln^ nezdar zanechati. 

"2. Z povSechn^ch dAvod£i spravcdlno- 

sti a vetSi technick6 snadnosti provdd^ci 

<ioporudena PfeifTerem (Die Staatseinnahmen, 

1866) vSeobecnd da& spotfebni namisto 

vsech jin^ch. 3. Mnohem rozsifen^jSi ne2 oba 

pfedchozi jest v novSjSi dobS nivrh, aby vSe- 

lik^ dan6 pf im^ i nepHm6 byly nahrazeny je- 

dinou vSeobecnou progressivnou dani 

pfijmovou (jak se nyni u nia Hkd; sprav- 

neji d(kchodovou). Poiadavek ten nabyl 

hlavni vihy odporem socialistick^m proti 

danim spotfebnim od Sirok^ch vrstev oby- 

vatelstva ncsen^, ve kter^mi sm6ru nej- 

pamatnejii se stala velkd fed Lassallova, vy- 

dana r. 1863 s nadpiscm »Dic indirecte Steuer 

und die arbeitenden Klassenc. 1 objevuje se 

pak V tomto spojeni po2adavek v>'lc fedcn^ 

V programmech socidlni demokracie ; ryze 

jcstd V proCTammu gothajsk^m (1875), kae2 

se V tfeti c&sti idda m. j.: »Jedind progres- 

sivna daii d^chodovd pro stdt i obec na miste 

v§ech dani trvajicich, zejm^na pak nepfim^ch 

lid tiiictch.« V programmu erfurtsk^m (1891) 

viak ji2 jest zisada jedin^ dand dflchodov^* 

opuStdna; nebof lam ji2 se poiadujc troji 

progressivni daii: dfkchodovi, majetkova a 

zvliitS jeStd dddicki. — Byf se b^ti zddly 

sebc vitSimi v^hody jednoduchosti a tech- 

nickd snadnosti, jest J. pfece nesprdvna a 

to: 1. Z pfidin zdsadnich: nenit dflchod 

jednotlivce, budi2 si sebe sprdvndji zjiStdn. 

jedin^m mdfitkem jeho zpflsobilosti daiiov^ 

t. j. subjektivnc Ujmy, kterou mu daft ulo2ena 

zp&sobuje. Pf i stcjn^ v]^§i ddchodu dvou dani 

podroben^ch poplatnikA mdic rdznd dctnost 

rodiny, ne^tdsti, nemoci, alinicnta6[ii zdvazky 

naproti rodidfim atd., nehledic ani k mistnim 

rdznostem v drahotd bytfi, potravin ajin^ch 

potfcb iivotnich, stejnou summu daiiovou di- 

niti pro nd velmi nestejnd cftdnj^m bfemenem. 

Naopak i dand spotfebni, jsou-li pfedmdty je- 

jich peclive vybrany a nedopadaji-li arci na 

pfedmdty spotfeb nutn^ch, dopouSteji pfi- 

zpfisobeni daiiovdho bfcmene skutednd osobni 

zpAsobilosti dai^ov^, kdyi zeimdna je doplftuje 

vhodnd vybrana soustava dani t. zv. obcho- 

dov^ch (srv. Dafi), jci soubdfnd postihnou 



casti dAchodu nikoliv spotfebd, ale v^ddlku 
vdnovand i vSecky kromobydejnd, nahodild 
zisky. 2. Z pffcin tcchnick^ch; vSelikd 
druhy dani trpi nedostatkem liplnd sprdv- 
ndho rozddleni jejich bfemene, proto2e egois- 
mus lidsk^ stdle i'ivou udrzuje snahu po unik- 
nuti dani a sebe dAmyslndji vymyslcnd me- 
thody zda&ovaci tohoto nepfitele spravedl- 
nosti daiiovd nikdy nepfekonaji. Pf i mnohosti 
dani tyto nesrovnalosti aspoii do jist^ch mdr 
se navzdjem vyvd2i, pfi dani jedind jakdkoliv 
nabyly by nutnd rdzu tak pfikrdho, 2e by se 
staly nesnesiteln^mi. Pondvad2 pak postupem 
v^voje zamdstndni a v^ddlednd pfileiitosti se 
rozvdtvuji a individudlndji rozrAzfiuji, jest 
mnohost dani zrovna na vySSich stupnich 
v^voje nutndjsi ne2 na ni2§ich, kde jedno- 
duchost pomdrd dopouSti sndze i jednotnost 
dand, pokud bfimd jeji zfistdvd v mezich 
mirn^ch. Ostatnd sprdvnou proti vou J-d 
neni mnohost dani vCibec, n;^br2 soustava 
daiiovd, t. j. mnohost tak uspofddand, aby 
celek CO nejldpe hovdl vrchnim zdsaddm da- 
ftov^m. Tato soustavnost nevyluiujc zjedno- 
duSeni naproti pfiliSnd nesoustavnd mnoho- 
tvdrnosti, jakd2 zejmdna za dob absolutnich 
namnoze se vyvinula, a by la takovd zjedno- 
duSeni v novd dobd v nejednom stdte doci- 
lena. (Ostatnd srv. DaA.) Bf. 

JedinorosT viz Drobovik a Indrik. 

JedUk, ves deskd, heit. Leded, viz Jedle. 

Jedlany, ves v Cechdch na Jisovskdm po- 
toce, hejt. a okr. Tdbor, fara a pi. Chotoviny ; 
50 d., 390 ob. d. (1890), 2 ml:^ny. Dolni a Horni 
(Trlcnda), popl. dvAr Ji§ov a samota Kakanov. 
^tdvala zdc tvrz, pQvodni sidio pdnA z Tcdlan 
(vc XIV. a poc. XV. stol.). Poc. XVIL stol. 
koupil J. Jifi Pdtipcsk]^ z Chys a pfipojil je 
k Chotovindm. 

Jedle (sc strany botanickd viz Abies), po 
smrku ncjdflleiitdjSi Icsni jchli^an, jen2 v mir- 
ndm i chladndm pasmu, v polohdch stinn^ch, 
na sklonech severnich a zap. hojnd sc vy- 
skytuje. v Icsich, ve smi§enindch mczi jchli- 
dany i lupendci, zejmdna buky, nebo pouhc 
jcdliny tvofi. Podnebi vysok^ch hor, jakoi 
i ddlndjsiho severu ji ncsvddci a proto ncni 
dzcmi jedli tak rozsahld jako smrkfl. V ni'2i- 
ndch trpivd susSim vzduchcm, parncm a pozd- 
nimi mrazy. V dcsk^ch Icsich nejdctndji roslc 
V pohofi brdskdm a Ccskomoravskem, v Su- 
mavd a na Kfivoklatsku. Zc vscch jchlicanfl 
vyiadujc j. ncjlcpSi a hlubokd piidy a zvlaste 
sfou2i ji hlinitd pisecnatky, pfldy rulovd a 
2ulovd. Chude a bud' pfiliS vlhkd nebo pfiliS 
suchd pddy j-lim nesvdddi. 

Z jedlovdho semena v jcscni zasetdho vy- 
vinuje sc jii v bfeznu litld rostlinka vystu- 
pujici ze zcmd s oscmcnfm, ktere pozddji 
shazujc, nadef objcvi sc v pfeslcnu 4 — 7 listkA 
podobn^ch jehlici star^^ch strorafi, majicich 
vSak biid darky na lici. V drsncm podnebi 
nevyviji jiz mlada jcdlicka v tcmz rocc 2ad- 
n]^cn ifstku, vmfrnem podnebi vyrQstaji tesnc 
nad zmindnjmi jestd 4—6 listkCi, ktcrd vsak 
maji bile carky na rubu. Teprvo vc 3. rocc 
vyriista prvnf haluzka postranni a ta pak 



154 



Jcdlc — Jedlicka. 



bjva nSkdy delSi cele rostliny. Nevyrflsta-li 
tato haluzka ani ve 4. roce, jest to znamenim, 
ie jedlicka kmf a brzy zanync. Pravideln^ 
v6tvov6 pfesleny po^lnaji vyrAstati a2 v 5. 
roce. S po^dtku rostou mlad^ jedli£ky po- 
malu a libujf si v temn^jdim, trval^m stinu, 
mezi 3. — 5. rokem stdfi sv^ho vyfadujf jii 
vice sv6tla a po^inaii hbitSji vzrflstati teprve 
asi V 15. roce. V mlddf trpivaji zimou a par- 
nem; plevel jim sice tak^ skodi, ale m^nS 
neili smr^kdm. 

Mezi vSemi jehli6nat]^mi stromy md J. nej- 
vStSi obnovivost; i poskozen^ vjlion vrchoi- 
kov$ brzy nahrazujc a ka2d6 poran6nf snadn6 
zaceluje. Kmen jedlov^ b;^vd p6kn^, dlouh^, 
rovn^, vdlcovit^ a v zapojen^ dfcvinfi a2 do 
Vi sv^ vJSky bezv^tvy; i z osaraotn^ljch 
stromfl odpaddvaji dolejSi v6tve, tak ie nenf 
tu tfeba umdl^ho odv6tvovinf jako pfi jin^m 
stromovf. 

J. jest vj^hradne strom kmenovin s del5i 
obm^tnosti a zvldStfi vhodnd jest pro tou- 
lav6 nebo probiracf se6c. Pro stfedni zpfi- 
sob hospodafeni jest proto m^nS zpfisobilou, 
ie jedlov^ v^stavky pfiliS stfnf. Ve stifi 60 
a2 80 rokA pfirtLstaji J. nejvice a po 70. roce 
pocfnaji pfindSeti dobr^ semeno. Stolctd J. 
mivd a2 40 m v^Sky a 75 cm prdm^ru a pfi 
vhodn^ch pom^rech stanoviStnich dosahuje 
v£ku ai 300 rokd. Jedliny zd^lavdny b^vaji 
nej£ast6ji ve stafi 100—120 rokfl, protoze 
V torn v6ku b^va jedlov^ dffvi nejlepSf. 

Pon^vadi mfad^ jedlidky vyiaduji zastinSni, 
zmlazujeme jedliny nejv^hodnfeji pfirozen<'m 
podsivdnim anebo pfi nov^m zakldddni jcdlin 
zasivdme semena na pAdy stromovfm zasti- 
n6n^; avsak v novejSi dobfi vysazujeme t6i 
sasenicky jedlov6 ve skolkdch vyp6stovan6 
i na mista nezasttndna, ale zalesnSni pod 
ochranou stromovf pfece jen vidy l^pe se 
daff, kdy2 pak postupn^m prondbvdnim 
ochrann^ kmenoviny (tmavou a svStlou se(^i) 
podrostu pozvolnu se uvolAuje. Pouhe jedliny 
z pfirozen^ho zalesnSni vzrostl^ bjvaji pfc- 
houstl^ a musi pak velmi opatrn^ b^ti pro- 
klesfovdny a probirdny. K vyp6stovdn£ po- 
rostfi smiSen^ch doporu^uje se smfseni J-li 
sc smrky a t6i s buky a modfiny i s duby 
a jasany. Jsouc sv;^mi kofeny hluboko do 
zemS zasahujfcimi dostatc^nS upevn^na, J. 
vzdoruje vichficioi a t6i netrpiva snfihov^m 
polomem. ^m. 

Jedle: 1) J., Jedld, vcs v Ccchdch, hejt., 
okr. a p§. Lede<^, fara Chfenovice; 24 d., 154 
ob. c. (1890). 

2) Jm tsir. ves na Morav6, hejt. Zdbfch, okr. 
a pi. Silperk; 257 d., 1396 ob. f. (1890), ko- 
stel sv. Jana Kft., 3tf. Sk., myslivna vclko- 
statku zdbfcisk^ho. Fara pochazi z XV. stol, 
kol. r. 1560 dostala sc do rukou protestantd, 
pozdfiji kol. r. 1630 ncdostatkem duchoven- 
stva zanikia a teprve r. 1688 zHzena tu ad- 
roinistratura, kterd r. 1843 na faru pov^^scna. 
R. 1832 zufila zde cholera. 

J6dle6i, D^taft {GCdesin), ves v Cechdch, 
hejt. a okr. Podbof any, fara a pS. NepomySl ; 
25 d., 192 ob. n. (1890), dvflr, ov^in a chmelnice. 



Je^leradorf, Gross- J., ves vokr. hejt. 
korneubursk^m v Dol. Rakousfch na 1. bfehu 
Dunaje, sev., od Vidn6, jejii jest pfedm^stim, 
na trati Videft-Stammersdorf silnicni pami 
drdhy; md stanici poSt. a telegr., akciovou 
tovdrnu na lokomotivy, velk^ dilny Sev. drahy 
cisafe Ferdinanda, tovdmy na §ici strojt', 
n]^y, §rouby a matky, pfddelnu a tkalcovnu 
juty, lihovamictvf, v^robu lisovan^ho droidi 
a zbo2i pryiov^ho, sladovnu, pivovar a 
7834 ob. (1890). Bezprostfedn£ u J-u jest 
Jedlesee nebo Jedlersee, na trati Videri- 
D^din Rak. sev.-zdp. drdhy a na odbo^ce do 
Floridsdorfu, se strojnick]^mi dflnami Sev.- 
zdp. drdhy, tovdrnou na margarin a 2960 ob. 
(1890). Ob6 mista spojena jsou od r. 1894 

V jednu obec s Floridsdorfcm. 

JedUoe (GOllitx), osada v Cechdch u Vc- 
vefi, hejt. Kaplice, okr. a p5. Nov6 Hrady, 
fara Stropnice; 37 d., 198 ob. n. (1890), Itf. §k. 

JedUdka: 1) J. Augustin, vlastenecky 
knSz a spis. c^csky (* 1795 v Kasejovicich — 
t 1869 V Zdbofi). By! kaplanem v Loucin^^ 

V Kasejovicich a posledn^ farafem v Zdbofi. 
Jsa je§t6 studentcm pfilnul k iesk6 literatuf e 
i sloiil drama Meiislav a Branka^ pozd^ji psal 
Divadla pro diti a pfispival do 6as. 9§kola 
a iivotc V rukopise zAstavil sbirku pisni lo- 
veckj^ch a sarad. R. 1818 revidoval take vy- 
ddni »Kroniky Hdjkovyc. Viz UrbdnkAv » V&t. 
bibl.c 1869 str. 52. 

2) J. Antonfn, malif ies. (♦ 1834 v Praze — 
t 1875 vc Vfdni), idk praisk^ akademie za 
Trcnkwalda. Provedl: Sedm dil Milosrdenstvi 
(7 kartonfi); Sv. Ane{ka a j. 

3) J. Bohdan, filolog a paedagog ^esk^ 
(♦ 24. led. 1838 v Petrovicich u Rakovnika). 
Vystudovav v Praze na akadem. gymnasin, 
pak na university filologii, kde r. 1865 nabyl 
hodnosti doktorsk^, ueiT na iistav6 Jungman- 
novd, na gymn. malostransk^m a novomest- 
sk^m, na^ei r. 1867 stal se professorem na 
real. gymn. na Mal6 Stran6, na nhmi zdsluine 
pfisobil a2 do r. 1890, kdy chorobou pf inucen 
jiti do V]^slu2by. Pfilnuv zdhy k v^deck^ prdci* 
vydal J. mnozstvi cenn^ch rozprav z oboru 
klassick^ a 6esk^ filologie a jazykozpytu, z nichi 
jmenujeme: O podstati vet (Progr. roalostran. 
gymn. 1863); Ndstin vyvinu Mavnich \dsad ja- 
\yko\pytu psychologUkeho (»Krok«, 1865) ; Psy- 
choiogickjr ro^bor hole vity (Progr. malostran. 
gymn. 1868); Klasohrani po starodesky-ch ruko- 
pisech (Cas. Mus. 1872). K tomu pfistupuji 
6ctn^ prdce z oboru textov6 kritiky a cxc- 
gese £es. pamdtek: Dvif po\ndmky ke gramma- 
tikdm BeneSe a Blahoslava (Cas. Mus. 1872); 
Prispivky ku kritice a vj^kladu textu staro- 
ceskych (>List. fiU 1883, t^kd se Kni2ek o sa- 
Siech) ; Prispivky ku kritice vy-kladu Stokholm- 
ske legendy o sv. Katefini (t., 1874 a 1894), jejii 
noviS vyddni s kommentdfem a glossdfem pfi- 
pravuje. Jin<5 rozpravy J-kovy t^kaji se klass. 
iilologie: O Platonoyj^ch bdjich JHosoJicky-ck 
(C. Mus. 1873) ; Piatons Verhdltnis \u d, griech. 
Voiksmythen (od r. 1870 v rukopise) a i. Avsak 
nejen v litcratufc, tak^ v iivot^ spolecensk^m 
lidastnil sc J. piln<^ pfi vSelik^m jedndni a 



Jedlina — Jednaci dislo. 



155 



snahidi o rozvoj £es. v^dy. Vedle pfedndSek 
V U6en^ spoleteosti, v JednotS filoloeick^ a j. 
by\ zapisovatelem soukrom^ Besedy v£de- 
ck<^, zaXoicn6 J. Purkyn^m (1864), o n{2 po- 
cla\ zajimavd zpravy do Zoubkovy »Paeda- 
\tog, Ejicyklopaedie* (Akademie Purkyftova), 
ucastnil se zaloieni a redakcc »Krokuc (1864 k 
snaitl se o zaloieni vSbirky klassikd feck^cn 
a Hinslr6ch pro §kolu< (1870), pdsobil pfi se- 
psini >6rusuc mati^niho (1871) i v kommlssi 
pro vyddv^nf staro^es. pam^tek a mnoh^ch 
jin^ch pracich v Matici, jako vflbec byval 
ocnotn^ ridcem pfi mnoha liter, podnicich 
sv^ch pfitel. Za cetn6 tj^to zdsluhy zvolen J. 
r. 1890 dopisujfcim dlenem Cesk^ Akademie 
Frant. Josefa. Vedle svj^ch vSdeck^ch praci 
zndxn jest J. t^2 jako dobr^ znatel hudby 

V praxt i theorii. V dobe probouzeni n^od- 
niho naSeho 2ivota za let Sedesdt^ch dirigoval 
casto akademie i besedy po venkovS, b^val 
clcnem >smiscnych sborA« Um^leck^ besedy 
atd. a napsal tak^ z toho oboru 61dnek O vjr- 
vmx hudby od poi. XVIII. stoi. af do nasich 
dob do »Hudcb. ListA« 1871, je2 n^jak^ 6as 
s Prochizkou a Hostinsk^m rcdigoval, a c^H- 
nek Hudebni kapela Rudolfa II. v I^raie (»Dali- 
bor« 1874) a j. 

4) J. Otakar, spisovatel £esk^ (* 22. pro- 
since 1845 v Hofin6vsi — f 27. cna 1883 ve 
SmiHcich). Skon^iv niiii Skolu v Broumov^ 
a gymnasium v Krdl. Hradci oddal se v Praze 
studiu mediciny. JeSt6 vice v§ak ne2 touto 
zaujata byla jeno ryze idedlni mysl nov^mi, 
sv^mi proudy, vanoucimi tehcfy v na^em 
zivot^ poUtick^m a litcrdmim. J. stal se z na- 
dieni a pfesvid^eni spisovatelcm a 2urnalistou 
a zdstaf jim v duchu a snahdch i tehdy, kdy2 
skontiv praxi pfi pra'2sk^ porodnici a ve v§c- 
ot>ccn^ nemocnici stal se vrchnostcnsk]^m 
lekafcm v Poli&mech u Krdl. Dvora a od 
r. 1878 praktick]^m I6kafem ve Smif icfch. V^- 
tvory icho spisovatelsk^, krom£ nemnoh^ch 
basni tehk^ a ne2n6 povidky, 6rty a novelly, 
pocaly V Nerudov6 vRodinn^ kronicc« a roz- 
trouieny po r&zn^ch dasopisech (ve *Kvh- 
lech€, »Sv6tozoru«, >Ruchu€, »Ccsk6 V6ele«), 

V rflzn^ch kalendafich a almanaSich. Vyilly 

V soabom^m vyddni ji2 r. 1873 a podruh^ 
jako Novelety star si i novijsi 1864 — 81 (v »Sa- 
lonni bibl.« 1882 ve 2 dilech) a patfily svt^ 
doby k nejobliben&jSim. Rovne2 zdhy nastoupil 
J. dn&hu iurnalistickou dopisuje do rdzn^ch 
£asopisii prafsk^ch i venkovsk^ch (»Pilsner 
Reformc, >Listy d^lnick^c, Bardkova »Svo- 
bodac, >Plzeiisk^ novinyc a j.). Od r. 1867 
byl jil dlenem redakce »mrodnIho Pokroku< 
a CO spravodaj tohoto listu ti£astnil se prvni 
lcsk€ pouti do Kostnice ke slavnosti Husov6, 
pak denem redakce »Ndrodnich list Ac, pfi 
nichi zflstal od r. 1869—74. Z vStSich praci 
tohoto dnihu vySly o sob6: Mistr Jan Hus 
(s G5blem Kopidlanslr^m, Praha, 1869^ ; Obra\ 
\ivota a p&sobeni Josefa Jungmanna (v Bari- 
kov6 >Os^«t€ lidu« 1873); Jan -*(fra(t.,1874); 
PomnMea \ hor (Kolfn, 1882^; Josef Barak 
(Roudnice, 1883), vesm^ spisky pf ile2itostn^, 
psan^ slovem Tfel^. Na samdm sklonku 



sv^ho 2ivota za6al J. vyddvati takd obSirn6 
a zaiimav^ vypravovdni o vilce mkousko- 
prusk^ : Boje v Cechdch a na Morav€ za vdlky- 
r. t866 (Pardubice, od r. 1882 po se5.) a pf i- 
pravoval Idtku pro oddil »Labec do Ottov^ch 
»Cech«. 

6) J. Vaclav, malff 2es. (♦ 1862 vPfisci- 
nicich), 2dk prof. Scquense na pra2sk^ aka- 
dcmii. Dfla: Roibity- d^bdn (1890); Vxpominka 
na ^asle dnjr sldyy (1891); Hadrnik na ven- 
kovi (1 892) ; Milostny- listek (1892) ; Bida (1893) ; 
Vitrny mlyn i okoli Antverp (1893); Rybdr 
(1893) a j. J'k. 

Jedlina: 1) J., osada v Cechdch u Choj- 
stovic, heit. Lede<&, okr. Dol. Kralovice, fara 
Kfe§in, pi. Cechtice; 10 d., 48 ob. t (1890), 
ml]^n. — 2) J., osada t. u Slemena, hejtm., 
okr., fara a p§. Rychnov n. Kn.; 8 d., 106 ob. 
6. (1890), popl. dvory: Lhotka a Jedlina, kde 
jc hospodafsk]^ lihovar. R. 1498 ud^lil Vil<}m 
z Pcrnsteina osadnikdm zvldstni v^sadu, 2e 
mohli o sv^ch statcich fiditi. — 8) J., osada 
t, hejt., okr. a p§. 2amberk, fara KliStercc; 
19 d., 99 ob. d., 8 n. (1890). — 4) J., Jedlovi 
(Tanndorf), ves t., nejt. 2amberk, okr. Ro- 
kytnice, fara DcStnd, p§. Vel. Zdobnice; 100 d., 
101 ob. i., 680 n. (1890), fil. kostel sv. Matcjc, 
skl^na na barevn^ sklcn^n^ zbo2f, 2 mK-ny, 
tkalcovstvi. Ves zalo2cna n6kdy v XVII. stol. 
na pozcmcich panstvi solnick^ho vysekanim 
lesa. Na blizku poutni kaple. 

Jedliiisk, mcste^ko v rusk^ gubernii a 
lijezdi radomsk^m na fi£ce Radomce, mA 
5686 ob. a krdsn^ fami kostel postavcn^ 
r. 1752 krakov. biskupem Ondf ejem zlahisk^m. 
R. 1809 svedena tu bitka mezi vojskem rakou- 
sk^m a polsk^m pod generdlem Zaj^czkem. 

Jedlka (Hdflitx), far. osada t., hejt. D££in, 
okr. a p5. BeneSov n. PL; kostel sv. Anny, 
ji2 r. 1359 mczi farnfmi uveden^, r. 1716 vy- 
stavfen^, 2tf. Sk., tkalcovstvi. 

JedioTy osada v Cechdch pfi Mor. hrani- 
cfch u Miro§ova, hejt. a okr. Pelhfimov, fara 
DuSejov, p§. Hladov; 28 d., 183 ob. L (1890). 

JedlOT4: 1) J., t^2 J. Dolnf a Horni 
(Unter- a Ober-Schdnbrunn), far. ves v Cechdch, 
hejt. a okr. Poliika, p§. Bystr^; 294 d., 101 ob. 
c, 1916 n. (1890), kostel NavStiveni P. Marie 
(r. 1349 far.), 3tf. §k. v Dol. J-v6 a 3tf . v Hor. 
J-v^, 2 popl. dvory, cihelny, 6 ml^nfi, 3 pily, 
tkalcovstvi. Na blizku dob^vkn ledek a hn6d<^ 
uhlf. Samota Ctyrvdvory, nekdy ve». Kostel 
V naSem stol. roziifen, pfi £em2 ze zrusen^ 
kostnice odvezlo so 78.000 lidskfch Icbek. 
Srv. Arch. Pam. dfl I. str. 357. — 2) J., ves t., 
hejt. iamberk, viz Jedlina 4). — 3) J. viz 
Gddftllo. 

Jedlovlti viz Abictineae. 

Jednaoi dislo. Ka2dd pfsemnost k soud- 
nim spisiim pojata opatfena jest zvldStnim 
ozna^cnfm zvan^m J. 6., kter6 uddvd, k ia- 
k^m spisfim a cfo kter^ho odddlenf soudnmo 
pisemnost ona ndle2i a kam die sv^ho vzniku 
i povahy zalo2ena b^ti md. J. 5. md tvar 
zlomku, jeho2 ^itatel se sklddd z oznacem 
rejstfiku, do kter(5ho zapsdna jest prdvni zd- 
lelitost, k nf2 pisemnost ona patfi, (isla soud- 



156 



Jednaci jazyk — Jednaci fad. 



niho odd^leni, v jeho2 pflsobnost ona zaleii- 
tost spadd, a Fadov^ho 6isla rejstf iku, k n^mui 
jsou pFiv^seny dv6 posledni 6'slice bSiiciho 
roku. Jmenovatel uddva fadov6 6'slo nazna- 
dujici, kolikdtd jest to pisemnost v dotcend 
prdvni zdle2itosti k soud. spisftm pojatd. Na pf . 

C. IV. 321/98 . ^. -u A^ / -N 1 r 
— - — = rejstnk C (processni), soudni 

oddSleni IV., 6'slo rejstfiku roku 1898 321., 

kus 2. ; — ^ — ' — rejstf ik A (pozflstalostni), 

soudni oddSlenf II., cislo rejstffku z r. 1899 
102., kus 20. a pod. Pik. 

Jednaoi Jazvk naz^vi se jazyk, ve kte- 
r^m rAzn^ Sfady a instituce vefejnopravni 
vyfizuji zaleiitosti sv6 pflsobnosti. B£2i-]i 
o Ufady, naz^vd se J.J. t^2 jazykem i!ifed- 
nim anebo, jak v posledm dobe jsmc zvykll 
i^ikati, >vnitfnim jazykem lif ednfmc. Mini 
se tu toti2 jazyk, kter^ho lifady a ilifednictvo 
zdvazng maji ulivati nejen pf i poradach, n^br2 
i pfi veSker^ch pisemnostech, pokud b62i 
o vnitfni styk lifednika s ilfednikem neb 
dfadu s ilfadem. N£co jin^ho jest, b£2i-li 
o styk lifadu s osobami neiifednimi, stra- 
nami. Tu arci jazyk lifedni, je-li n6jak^ za- 
veden, £initi musi ustupky jazyku lidu, s nim2 
ilfady neb ilfednici pfijdou do styku. Mo- 
rdlni povinnosti kaid^ho statu jest, aby orgdny 
jeho s domdcim obyvatelstvcm jednaly jeh 
jazykem jemu srozumiteln^m. Nec^inf-li tak 
stdt, dopouSti se kfiklaveho bezprdvi na vlast- 
nich poddan^ch a prohfeSuje se t£2ce proti 
vlastnimu sv^mu povolani a dkolu. Ve sta- 
tech s mnoha n^ody, jako jest na pf. Ra- 
kousko-Uhersko, jest nezbytno, aby otazka 
o uiivini jazykfi u i!ifadA ddkladnS byla upra- 
vena. Zdsadou pfi takov^m upravovani ma 
b^ti, aby ka2d^ stdtni pfisluSnik nejcn ve 
sv^m vlastnim rodn^m jazyku mohl se k lifa- 
d£Lm a institucim vefejnoprdvnim obraceti, 
n]^br2 aby naopak take ka2d^ i!lfad a in- 
stituce vefejnopravni byly povinny 2adateli 

V jeho rodn^m jazyku odpovidati. Kde se 
teto ste2ejn^ zdsaay §etfi, tarn ovsem neni 
jestc mo2no mluviti o vnitfnim lifednim ja- 
zyku, jehoz pojem shora bvl vyloicn. Proto 
tak<^ bylo a jest snahou jednotliv^^ch n^odfl 

V fi§i rakouskouhersk^ dosici nejen toho, by 
kazdy ve vlastnim sv^m jazyku sm^l hledati 
pravo u t!lfad£k a instituci vefejnopravnich, 
nybrz aby se dod61al i vnitfniho lifedniho 
jazyka. N^kolik ilfastn^ch narodfl fiSe ra- 
kouskouhersk^ stoji ji2 u cile. Jsou tp hlavn6 
N^mci, Madafi a Pollci. Za nimi stoji fada 
jinych, na prvdm miste Cechov^, ktefi sp6ji 
za t^m2 cilem, dosud vSak marne. Jest po- 
chopitelno, 2e ndrod £esk^, jehoz jazyk kdysi 
mczi Cechami, Polskem a Litvou byl dokonce 
jazykem diplomatick^m, domclhi se vSemi si- 
lami priva vnitfniho Ufedniho jazyka, o nhl 
jen germanisacnim a centralisacnim i!isiU'm 
byl pfipraven. Modcrni boj 6esk^ho ndroda 
s vidcAsk^m centraUsmem jest vlastn6 bojem 
o ccsky jazyk ve vefcjndm 2ivot6 a tedy 
hiavnc v Ufadcch. Ode dclvna cxistuji platne 



zdkony, ktei^mi zaru^eno jest pravo cesktrho 
n^oda na uzivdni rodn^ho jazyka v ilfadech, 
av§ak zdkony tyto se nezachovavaji. Z v^^sad- 
niho postaveni v lifadech a ve vefcjn^m zi- 
vot£ stla^en byl jazyk 5esk^ v zemich koruny 
Cesk^ na misto pO€lru2n^. N^m^ina, ktera tc- 
prvc obnovenj^m zfizenim zemsk;^m z r. 1627 
(a, pokud se t^6e Moravy a Slezska, r. 1629) 
postavena byla na roven jazyku desk^mu a 
od t^ doby 2ddn^m platn]^m zdkonem nad 
jazyk £esk^ nebyla vyv]^sena, domohia se 
dfednim zlofddem postaveni priviIegovan6ho, 
a£koIi ve mnoha zdkonech vydan^^ po ob- 
noven^m zfizeni zemskd'm v^slovn6 se uvddi, 
2e oba jazyky zemskc (v Cechdch 6esk^ a 
nSmeck^) maji pfed lifady a vf^bec v 2ivot£ 
vefejn^m rovn6 prdvo. 2e zdkonfi starsich 
jest to hlavn6 obecni soudni fdd z r. 1781, 
z nov6j§ich pak cis. patent z 15. bfezna 1848, 
nejvySsi kabinetni listy ze 23. bfezna 1848 a 
z 8. dubna 1848 a j. zakony, z nich2 nejdfilc- 
2it£j§i jest zdkladni zlkon fiSsky z 21. pros. 
1867 c. 142. f. z. Zakon tento postavil v § 19. 
na roveft vSechny »n^odni kmenyc v fi§i a 
uznal rovnopravnost vsech jazykA »ve Skole, 

V i!ifad£ i vefejn^m 2ivot£«. Ne2 ani tento 
jasny ZcLkon filsky neni dosud zachovdvin. 
Proti jasn^mu jeho znSni vyddna celd fada 
ministersk^ch nafizcni, je2 zakon u tomu od- 
poruji. Jsou to na pf. zndmd nafizeni jazy- 
kovi z 19. dub. 1880 £. 14. z. z., ddle z 23. 
zdfi 1886 a zejm^na praesidialni nafizeni 
pfedsedy nejvySSiho soudu ryt. Stremayra 
z 5. prosince 1892 c. 439., kter<'m prohl^ena 
u nejv. soudu n6mdina za jazyk jednaci a 
vSechny ostatni jazyky nazvdny »jazyky ci- 
zimi<. Otdzku jazykovou rozfeSiti mely mezi 
jinymi ot^kami tak<3 t. zv. videiiskd punk* 
tace z 19., resp. 26. ledna 1890, je2 uzavfelo 
pflsobenim hr. TaafTa 13 poslancA ^esk^ho 
1 n6meck^ho ndroda. Nchlcdc vSak ani k tomu, 
2e proti punktacim zdvihl sc oprivniny odpor 
strany mlado^eske, i!imluvy ty nebyly s to, 
aby otdzku jazykovou urovnaly, pon£vad2 
Nemcflm se v nich zfcjmS nadnovalo. No- 
vym pokusem upraviti vnitfni jazyk i!^fedni 
ve smyslu spravedliv^m (aspoft CcLste6a£) jsou 
jazykova nafizeni z dubna 1897 pro krilovstvi 
Cesk6 a markrabstvi Moravskc. Nafizenimi 
t^mito (pro Cechy z 5. dubna 1897) zavddi 
se V 6eskych zalc2itostech u v6t§iny ilfadA 

V zemich ceskych i ve vnitfnim ilfadovani 
£eStina jako jazyk zavazny. Bohuzcl nczfistala 
nafizeni tato v pln6 platnosti a byla brzo na- 
sledkem odporu Ndmcfl ^dstccn6 odvoldvana. 
tak2e dues stoji n^od ccsky v otdzce jazy- 
kov6 tam, kde stdl na samt^m po6dtku svych 
listavnich boj£l. -die. 

Jednaoi nd jest soubor pravidel, die 
nich2 nSjaky sbor nebo shrom^2d£ni osob 
kond porady a hlasovdni. J. r-y byvaji oby- 
£ejn6 psan6, avSak mohou se vytvoHti t^ 
praxi beze vScho pisemn^ho podklada. Za 
vzor J-m f-fim slouiivaji oby£ejn6 J. r-y sborA 
zdkonod^n^^ch (sn^moven), ktcr6 zpravidla 
vydavany byvaji ve zpfisobS zdkonu, avSak 
mohou vzniknouti i autonomni ^innosti za- 



Jednani. 



15 



konodam^lf^ t^les. Talc obsaien jest v Ra- 
kousku J. r. fiisk^ rady (pro snSmovnu pan- 
skou i poslaneckou) v zlkonS zc dne 12. kv. 
r. 1873 c. 94. f. z., avSak vcdle n£ho stano- 
vila si sn^movna poslancfi zvIdStni svtlj fdd 
ze dne 2. bfezna 1875 a sn^movna panska 
ze dne 25. ledna 1875. O J-m M sn^mu krdl. 
Cesk^ho viz techy str. 553. 

J. r. pro soudy prv^ a druh6 stolice 
naz^vi se soubor pf cdpisfl vydan^ch nafize- 
nim ministerstva spravedlnosti ze dne 5. kv. 
r.lS97 c. 112. f. z., kterymi ve shod6 s novou 
zevn6jsi organisaci soudni znovu upravena 
byla i vnitfni dinnost soudA a vSech soudnfch 
organd. J. r., kter^ rozsahem sv^m (414 ob- 
jcmn^ch clankfi) rcpraescntuje ieden z nej- 
vetsich zakonA soudnfch, rozpadd se na Sest 
casti, z nichz prvni jednd o fizeni soudu, 
icjmena o postaveni a povinnostech soudnich 
pfednostti a o provedcni d^lby price mezi 
jednotliv^mi zfizenci soudnimi, druhd mluvi 
chodu ilf adovdni vfibec a jednotliv^ch lif ed- 
nich iikonech zvlaStS (na pf. o roach, h'ce- 
nich, iikonech cxekudnich, o vydini a vyho- 
toveni soudnich vyfizeni a p.), tfcti obsanuje 
ustanoveni o torn, jak^ rejstfiky maji b]jfti 
u soudu vedeny, jak oznadovdny a jak6 zA- 
pisy v nfe vykonavan^, dtvrti v6novdna jest 
pfedpis&m o zaloieni a uschovini soudnich 
spisfi, pati upravuje obor pflsobnosti soudni 
kancelife, ilfadovani v ni a dozor nad jejimi 
i&kony, pH cemj^ dana zevrubnd naf izeni o do- 
nicovdni a v^konu exekuce. Cist lesti chovi 
pod nadpisem »dozor nad tlfadov^im soudfl« 
ustanoveni o torn, Jake periodick^ v^kazy maji 
soudov6 poddvati, jak^ ziznamy a scznamy 
maji v6sti a jak maji b^i provdcfeny ob£asn6 
prohlidky soudd sc strany pfedstaven^ch 
organii. K jednacimu Fidu tomuto pfipojen 
jest dosti znadn^ pocet fonnuldf £i (106) pfede- 
psan^ch pro ty kter^ ilfedni v^kazy, rej- 
stfiky, zdznamy a seznamy, i pro n^kterd 
soudni vyfizeni nebo osv£d£eni i pro nSkter^ 
zprivy, sd^leni nebo potvrzeni. Jednaci fdd 
pro soudy prvd a druh^ stolice dopln£n jest 
jednodiv^mi dalSimi naf fzcnimi ministersk^i, 
zejmena ze dne 5. kv. 1897 d. 113. f. z., kte- 
rymi byla dina ustanoveni pfechodnd, ze dne 
5. kvdt 1897 d. 114 f. z., kter^m ve shodfi 
s novou vnitfni manipulaci soudni i manipu- 
late stitnich zastupitelstev b^la upravena a j. 
Ve spisech a Ufednich vyfizenich ozna£uje 
sc j. r. skratkami : jedn. f . nebo prostS j. f . Pik. 
Jeda&ni (lat. actio) jest kondni na po- 
hnutkich zalo2en^; jen kde pfedpokldddme 
rozum, mluvime o J. O pouh^m mySleni a 
vnitfoim scbeur^ovani slova toho neuiivdme, 
n^bri ten smysl s nim spojujeme, 2e jest 
nutno zc sebe v zevn^jSek vykro£iti a zde 
pozm^nu dfive ur5enou provdsti. J. jest tudi2 
cela fada d^jfiv, na jich2 pocitku stoji mo- 
tiyy ti pohnutky, stf ednim dlenem jest shle- 
davini prostfcdkd, aby nastoupiti mohlo za- 
koQceni, t j. aby zdmer £i pfedsevzeti mohlo 
se stati skutkem. Podstatn^m znakem J. jest 
volnost rozhodovati se pro ty neb ony po- 
hnutky. 



J. V dramatu, jinak d6jstvi £i akt, jest 
fada sc^n tvoficich ve sv^m souhrnu jednu 
cist ve v^voji dramatickdm. 

J. prdvni jest projev vftle soukrom^, se 
kter^m prdvo (objektivn^) spojuje pravni na- 
sledicy (vznik, zm^nu, zdnik prdvnich pom^rfi) 
podstatn^ za tou pfidinou, by prdvn£ pojiSt^n 
by I il£el, k ndmu2 smdfuje projevend v&le 
soukromd. V J. prdvnfm jest od positivndho 
prdva jako rozhodujici dinitel uznana sou- 
kromd v&le a dochdzi platnost t. zv. soukromd 
autonomie. Nebo j. prdvni md podle nafizeni 
objektivn^ho prdva v zdpSti prdvni ndsledky, 
kterymi se uskutcdftuje podstatn^ limysl jed- 
najiciho. Touto podstatnou zdvislostt sv^ch 
ilcinkfl na vflli soukrom^ liSi se j. prdvni 
jmenovitS od cinu bezprdvn^ho. Krdde2 na pf . 
neni j. pr., i kdy2 ji kdo spdchal s tim ilmyslem^ 
aby byl odsouzen k trestu ialdfe, nebo trest 
ten nastupujc nezdviseje na torn, cht^l-li jej 
zloddj cili nic. J. pr. jest projev vflle sou- 
krom6, projev, kter;^mz projevujici hledi zpfi- 
sobiti pravni Ucinky slouiici jeho soukrom^m 
zdjmfim. Proto jmenovitfi v^rok soudcovsk^ 
neni j. pr. Toto roztfidujcme na j. pr. jedno- 
strannd a dvoustrannd; jednostrann^ za- 
klddd se v projevu vflle iednd osoby, dvou- 
strannd J. pr. neboli smfouva pfedpokldda 
nezbytnfe projev shodn^ vfile dvou nebo vice 
osob. Ddle rozezndvdmc J. pr. mezi i'lvfmi 
(inter vivos) a j. pr. na pfipad smrti (mor/i* 
causa). Tato, t6i poslednim pofizenim zvani 
(na pf. testament, odkaz), sm6fuji k spofd- 
ddni prdvnich ppm6rii pro dobu po smrti 
pofizovatelov^. U^inky jejich nastupuji pak 
teprve smrti pofizovatclovou. Ostatni pr. i. 
jsou j. mezi iiv^mi. Kone^nS jsou majetkovd 
prdvni j. bud uplatnd (onerosa) nebo bez- 
platnd (liicrativa). Uplatnd nesou se k tomu, 
aby majetkovd hodnota byla druh^mu po- 
skytnuta za vzdjcmn^ pln^ni majetkovd hod- 
noty (jako smlouva trhovd nebo ndjemni), 
bczplatnd pak smdf uji k poskytnuti majetkovd 
hodnoty bcz vselikd \Splaty tohoto druhu (na 
pf. darovdni). 

J. prdvni jest projev soukromd vflle, kter;^ 
md V zap^'ti prdvni naslcdky fidici se obsa- 
hem one vdle. Ale prdvo neuzndvd projev^ 
vfllc vsech osob, kdoi vfili maji, nepfiznavatc 
vscm osobdm zpflsobilosti k ^infim. Dale no- 
propfljcuje prdvo vflli kazd^ho obsahu moc 
zpfisobiti zamySlend prdvni licinky, n^bri sta- 
novi V 16 pfiSinS jista omezeni. Podle toho 
jsou vscobccnd ndlczitosti platndho J. prav- 
niho tyto: Pfedem sc iddd, by osoby vflh 
projevujici byly zpiisobil<S pfcdsebrdti s prdv- 
nim licinkem j. pr. Ddle se vyfaduje, by viil/ 
projevena byla ndlciit^m zpfisobcm. Pro pro- 
jev vfile jest druhdy od prdva pfedepsan:i 
urcitd forma, takie, nesetfi-li se tdto for my. 
nemd projev vdle prdvnich lidnkfl. Druhdy 
nechdvd prdvo formu vyjddfeni stranam na 
vflli. Tu pak projev vdlc m62e byti pfimy. 
t. j. stdti se takov^mi skutky, jejichz bcz- 
prostfcdnim liielem jest prdvfi onu vuli na 
jevo ddti, zcjmdna slovy i!istnimi nebo piscm- 
n^mi, ale i jinj^mi k vyjddfeni vfilc slouzicimii 



158 



Jednatel — Jednokopytnici. 



snamenimi (na pf. k^vnutim hlavy); ncbo 
nepfim^, kdy2 £in pfcdsevzat^ ncni bez- 
prostfedn6 k tomu ustanoven, aby by I pro- 
stfedkem projevu on^ vfile, ale jest pfcce 
takov^, 2e Izc z n£ho bezpe£ne souditi na 
onu vflli. Ciny takov^ zoveme facta conclu- 
de ntia. 

Projev uiinC'n;^ musi se srovndvati sc sku- 
tc^DOu vflli projevovatelovou. Kdy2 projevo- 
vatel nechce, co projevujc, nechaC si jest vfi- 
dom neshody vnitf ni vfile a vn^jSiho projevu, 
anebo ndsledkem omylu neni si v^dom t^to 
nesrovnalosti, projev v zdsad£ nemd prdvni 
platnosti. Ale ovSem plati, jmenovitS v mo- 
dernich prdvcch, rozmanitd odchylky od t^to 
z^ady ve prosp^ch bczpe^nosti obchodu a 
k ocnranS poctivosti. Naproti tomu vada 
V pohnutce vflle projcven6 J-m pravnim 
zpravidla neni pfeka2kou jcho prdvni il^in- 
nosti. Odchylky od toho plati jmenovitfi v torn 
pHpadS, kdyi n^kdo byl k J. prdv. pohnut 
donucenfm nebo podvodem. Hjr. 

Jednatel viz A^ent a Dohodce. 

Jednatel bez pHkazn viz N e g o t i o r u m 
gestor. 

Jednod61oin6 rostliny {Monocotyledo- 
nes). Rostliny krytosemennd {Angiospermae) 
dfili sc na dve tfiay, j. a dvoud61oin6. Hlavni 
znak J-nj'ch, die n6ho2 tak zvdny jsou, spo- 
civd v jcjich kliiku neb embryu, jeni v se- 
menc toliko jednfm prvotnim listem tWx dh- 
lohou jest opatfen. Tato jest vidy poSvatd, 
pomern6 vclkd a kc kli^ku konednd. Jenom 
u vstava5ovit]^ch (Orchideae) ncmd embryo 
zcLdnou d^lohu vyvinutou, pon6vad2 na nii- 
Sim stupni v;^vojo sc zastavuje, jest tedy 
vlastng bezd^loin^', co2 ostatne tak^ sc pfi- 
hdzivd u nekter^ch, zvUSte parasitick^ch, 
rostlin dvoudSloini^ch. Primdrni kofen, fcni 
u dvoud61o2n^ch obyccjnS dlouho rostc jako 
kofcn hlavni nebo kulov^, u j-njch zdhy pfe- 
stdva rAsti a b^va nahrazen kofeny vedlej- 
Sfmi, zc stonku vyhdn^jicimi. Stonck dasto 
zflstavd pod zemi a tvofi nczf idka hlizy nebo 
cibule, tist jeho a vfetvc nad zem vystupujici 
jsou namnozc jcdnolcte, zfi'dka (u palcm, 
nSkterJch liliovitjch, bambusovit^ch) nad- 
zemni stonek vytrva a vice m^n£ zdfevnati 
jakoito kmen. RozvStveni dfeje se hlavnS 
z oddenku ; na lodyzc nadzemni nebo na kmeni 
lijvd velmi skrovn6 nebo vflbec neni iadn^. 
Jezto md stonek j-nych svazky cevni uza- 
vfen6, bezkambidlni a roztrou§cne, neni 
schopcn tloustnuti kruhcm kambialnim, jak^ 
ukazuji stonky, zvldSt^ kmeny rostlin dvou- 
d61o2n^ch. Jestlife kmen jist^ch liliovit^ch, 
na p?. Dracaeny, pFece ukazujc znacnj vzrfist 
do tlouStky, pochazi to od zvlistni vrstvy 
mcristemov^ v kfifc mimo pflvodni svazky 
cevni lelici, ktera trvale roste, zakladajic 
nov^ parenchym a nov^ svazky cevni blii 
perifcrie kmenc. Listy j-n;^ch maji oby^ejnS 
po§vu, ale nikdy nem'aji palistA postrannich, 
jejich cepcl byvd ned^lena, £asto lizka, iar- 
kovita nebo kopinata, zfidka objevuji se tvary 
roz§ifen6, vejdite, srdcit^, stfelovitd a p. Ner- 
vatura listft jest ponejvicc parallclni, z nervfl 



rovnych neb obloukovit^ch, zfidka (u palcm; 
zpefend nebo dlanitd, a zfidka t^z mezi hlav- 
nimi nervy se vyskytuji nervy hojn6ji sffo- 
vit£ anastomujici. Jen u n^kter^ch aronovi- 
t^ch {Araceae) nal^zame skutccnd rozd^lovan^- 
£ili rozv^tvovan^ listy, u palcm jsou listy 
pAvodnS (v pupenu) cele, teprve kdy£ po- 
zddjsim vzrAstem mezi hiavnimi nervy stane 
sc roztrleni 6epelc v cipy nebo listky, na- 
budou tvaru listA zpefcn^ch ncbo dlanite 
zastfihovan^ch. Kv^t J-n^ch sklada se pra- 
vidlem z kruhfi troj^etn^ch (zfidka dvou- nebo 
<^tyfcetn]^ch) a sice ze dvou kruhfl okv^tnich, 
dvou kruhfi ty^inek a jednoho kruhu plodo- 
listA, obycein6 do jednotn<5ho semenniku 
srostl^ch. Ale jsou tak6 rozlidn^ odchylky, 
dilcm ve v^tsim po^tu okv^tnich listkA, zvl. 
ty^inek {Aiismaceae, Palmae), t^2 semennikd, 
d'ilem zasc v ^astcc^nc^m potlaccni a vfibcc 

V rcdukci ddsti kvStnich se jevici. HojnSjsi 
pocket sv6dci o vyssim stafi; na maW po^et 
kv^tnich cdsti a na zdkrsky n^ktcr^ch redu- 
kovan6 kv^ty povstaly pozdejsim ochuzenim. 
kterd zvlaste u Najadci, Aracei, Lcmnacei. 
Centrolcpidei, u trav a SachorovJ^ch se shlc- 
ddvd. Okv6ti jest obyccjnC stejnotvdrn^, zfidka 
(u Alismacei, Hydrocharidei, Comelinacci, Zin- 
giberacei) v kalich a korunu zrfizn^nc}. casto 
b]^vd ccl^ p6kn£ zbarvcnd, korunovit^ (u lilio- 
vit^ch, vstavaCovit^ch a j.). J., u nichz sr 
takov6 kv^ty nachazeji, patfi mezi naSe ncj- 
krdsn£j§i a nejobliben^jSi kulturni rostliny 
(tulipdny, hyacinty, lilie, orchidcy a p.). Co 
se tjrce symmetric kvfitu, nal<5zaji se vedlc 
kvStfi raciidrnich (pravidcln^ch) tak<5 zygo- 
morfick<5, zvldStS u Orchidei a Scitaminci. 
Semena jsou namnozc cndospcrmem opatf cna 
(bile^natd), pouze v fadcch Gynandrae a He- 
lobiae bez endospermu. Hlavni fddy a deledi 
monokotylni jsou tyto: 1. Helobiae {Alts- 
maceae, Najadeae, Hydrocharideae) ; 2. G 1 u m i- 
florae (Jimcaceae, Cyperaceae, Gramineae); 
3. Spadiciflorae(/'fl/wfle, Pandanaceat, Ty- 
phaceae, Araceae ^ Lemnaceae); 4. Enantio- 
blast ae (Commelinaceae, Eriocauiaceae, Re- 
st iaceae, Centrolepideae)\ 5. Li lii florae {Li- 
liaceae, Amaryllideae^ Bromeliaceae, Irideae, 
Dioscoreaceae)] 6. Scitamineae (Musaceae, 
Zingiberaceae, Marantaceae); 7. Gynandrae 
{Orchideae, Apostasieae). 

Jednodom^ viz Linn^ova soustava a 
Rfiznopohlavn^ rostliny. 

Jednodnoh^, tolik jako nesloScn^, dflcfi 
nemajicf. Pojcm ten jest negativni sdm scbou 
a tudif jen zpflsobcm negativnim vymcfcn 
byti mfiie. J. jest kvalitativnC* prvck (clement 

V chemii, v psychologii), kvantitativnfi J-m 
myslime si atom (i} atofiog, nedrob). V logicc 
plati za pojem J. ten, ieho2 obsahu nclzc ve 
znaky rozvdsti; lisudek J. jest ten, ktcr^ sc 
odvozujc zc dvou soudfl dan^ch. V acs'the- 
tice J. = prost^. 

Jednokopytnici {SoUdungula), Reccntni] 
maji jm^no po jedin^m vyvinut^m prstu (III.) 
na vSech ctyfech nohdch, na n6j2 naSlapuji 
a jcni jest opatfen pSknS zaokrouhlcn^m 
kopytem; za nim Jsou menSi zdprstni. po 



Jednokvitck — Jednota bratrska. 



159 



pfipad^ pfednartni kfkstky a voln^, reduko- 
vand cliiiky jeStS dvou prstfl > zakcn&l^ch 
(II. a IV.). Kost vfetenni (radius) jest srostld 
s kost{ loketni {ulna), kost l^kovi {fibula) 
s holenni {tibia). Chrup jest &pln^, 2aludek 
jednoduch^; rohA ni parohA nemaji. Ndle2i 
sem jedina deled koni {Equidae), ji2 kladou 
ted V Md (podfadi) kopytnat^ch ssavcfl licho- 
prst^ch {Pirissodactyla). Br. 

Jednokvitek, botan., viz M ones is. 

JedaoletA rostllny {plantac annuae) na- 
z^aji se na rozdil od dvoulet^ch {plantae 
biennes) a mnoholet^ch {plantae perennes) ta- 
kov6 rostliny, kter6 jednim rokem cel^ svAj 
v^voj proddivaji a pak odumrou. J. r. na- 
Idzime tdm^f vc vsech skupin^ch fiSe rost- 
Hnn^ vedle vicelet^ch, jenom v odd^leni 
tajnosnubn^ch cevnat^ch jich tdm^f ani neni. 
Mezi ievnosnubn]^mi jest mnohem vice mnoho- 
let^ch (inch dvouletd) ne2 jednolet^ch a nej- 
v6tii procento t£chto zase pfipada na rost- 
liny polni a plevele, jejichi pdda podldhd 
eastern zni6ndm. Jsou to namnoze byliny nc- 
ph'lis statnd, nemajici stonkov^ch dasti pod- 
zemnich, jako jsou oddenek, cibule, hllza, 
kter^mi by monly pfezimovati. Obilniny n£- 
kter^ mohou b^ti podle toho, vyseji-li se na 
iafe anebo na podzim, jednoletd anebo dvou- 
letd (ozimd). V prvnim pfipad6 naz;^va se 
sctba jaf, ve (fi-uhdm ozim (viz ostatng 
Biennis). 16. 

Jednorodni dobrovolnik viz Dobro- 

V o 1 n i k. 

Jedaoroteo neboli narval {Afonodon mo- 
noceros L.), jedin^ drub sv6ho rodu (Afonodon 
L.), ssavec kytovit^ z <^eledi pliskavic 
{Denticeti\ druhdy takd jedin^ rod ccledi 
tehol jm6na, Afonodon tidae). Md jmdno po 
dlouhdm (2 — 3 m) zubu pffmdm, sroubovit6 
tocendm, jen2 samcfiro zpravidla z \ev6 po- 
loviny pfedni cisti lebky do pfedu trdi; prav^ 
b^'va u samc& nepatrn^, u samic b<rvaj{ po 
vetSin6 zakrndld oba. Ostatni drobnejSi zuby 

V hofejSi delisti zdhy vypaddvaii; dolejSf celist 
jest bezzub^ Hlavu mA J. mafou, na (^enichu 
na rozdil od vlastnich pUskavic tup6 za- 
okrouhlenou; oko le2i tdm6f za koutkem 
nevelik^ch ikst, Zavalit^, vfetenovit^ trup 
dorAsta pr^ i ddlky Sesti metr^iv a jest vzadu 
ukonden velikou, dvojlalodnou ploutvi ; prsni 
ploutve (pfedni konfetiny) jsou krdtk6 a 
ov^ni, nizounkd hfbetni ploutev nid podobu 
jen ko2nate fasy. Barva jest r^zna, nej- 
cast^ji b^lava nebo 21utava s cctn^mi no- 
pravideln^mi skvrnami tmavohn^d^'mi , na 
bfiSe nejfidSimi; u samic jsou tyto skvrny 
menSi, ale hustSi. Zname takd odrfidy beze 
skvrn, ien b^lavd nebo §edd. J-zci jsou ssavci 
6ili a obratni, 2ij{ ve tlupdch daleko na severu, 
jsou nejhojnSjSi mezi 70*~80* s. s. a ku bfc- 
hflm anglick<'m anebo n£meck^m se zfidka 
kdy zatoulaji. 2ivi se sum^Si, lys^mi mck- 
k]^si i rybami; lidd je lovi pro maso a tuk. 
Jindy b^valy i zuby t^chto ssavcfi zboifm 
pfevzacnym; za iediny kus placeny tisice, 
je2to iej i za dranocenny lek mivalir Za dfi- 
v^jsich dob pokladali tuto zbraA narvalovu 



za roh z dela velikd ryby, pak za roh bibli- 
ckdho je£lnoro2ce, jejz zobrazovali v podob£ 
kon£ s rohem na £elc (Aristotelds, Plinius, 
Aelian). Takd stfedni Afrika byla pokladdna 
za vlast bajedndho takovdho tvora. J. toho 
druhu jest tak6 jednim zc strd2cA §titu ve 
znaku Anglie. Br. 

J. (Afonoceros) v astronomii viz HvSzdo- 
znalstvi str. 976.; v heraldice viz Hcral- 
dika, pfiloha. 

Jednota jest spojeni mnohdho v sou- 
hlasny ceiek, £eho2 v^sledkem jest pfehled- 
nost, fad a lad. Vyskytd se jako po2adavek 
aestheticky, dthicky, logick;^ (souhlas v mySleni, 
t. j. beze.sporost). V psychologii rozumimc 
J-tou v^domi ten dkaz, 2c mnohost zjcvfi 
pfedstavujeme jednim razem. Kdyby nebylo 
J-ty vddomi, nepfiSli bychom ani k pfedsta- 
vovdni si toho, co zoveme vSci, ponevadi pfi 
pfedstavovdni torn ddny jsou jen rflzn6 dojray 
smyslovc ti\{ pocity, je2 my soujimaiicim 
aktem pfedstavovacim shrnujeme v jeclnotu 
v^ci. V pacdagogice se mluvi o j-t£ u£by a 
mysli se tim, aby ufivo 2«iku poddvand ne- 
obsahovalo logickych protimluv£i (pfedmit 
neodporuj2 pfedm^tu) a psychicky tak bylo 
uspofadano, by se poznatky co nejmdnd za- 
bavovanim seslabovaly, a o j-t£ v^chovy, 
je2 ddna jsouc cilem, k n^mul chovanec mi. 
byti veden, vyiaduje soustfedujici dinnosti 
vsech dinitelAv, je2 mohou nebo maji miti 
vliv na chovance. 

Jednota bratnik4 (J. desk ych Bratfi). 
Jmc^nem tim oznadujeme n2ibo2enskou spoled- 
nost, kterd v Cechdch na poc. 2. pol. XV. stol. 
vznikla z odporu proti zka2enosti a zlofdddm 
cirkve fimskd a utrakvistickd a potrvala ve 
sv^ch zbytcich a2 do nasi doby. J. b. po 
celd XVI. stol. a2 do bitvy belohorskd fadi 
se sluing k cirkvi katolickt-, pod oboji a luthc- 
ranske, mezi n^2 obyvatclstvo zemi deskych 
(hlavnfe Cech a Moravy) bylo rozdSleno; v 16 
prdv6 dob6 neustdle se vyviji. Proto k otdzce, 
CO jest J. b., jak6 jsou jeji zdsady a ndzory 
dogmatickd a mravnt, cim lisi sc od jinych 
vyznani kfesCanskych, md2e byti odpov6ddno 
nejldpe vylidenim jejiho historickdho rozvoje. 

Nejobti2n£jSi ot^ky t^kajici sc poddtkfi J-ty 
b-kd a rozvoje jcjfho v XV. stol. vyfizeny jsou, 
pokud ovSem chud6 pramcny stadi, hadanim 
Gollovym. »Ti, kdo zakladali J-tu b-kou, po- 
kouSeli se o to, by skutkem ucinili a cir- 
kevne ustrojili ndboienskcui spolecnost, jez 
by stdla na torn zakladc, ktcry Pctr Chcl- 
cicky svym uccnim poloiil. Na tomto za- 
kladg potrvala pak J. b. v prvych desitiletich 
po sv^m zalo2eni.< Ani Chclcicky sam neni 
zakladatelcm J-ty b-k^, ani samo uceni jeho 
ji k iivotu nepovolalo. Hnuti husitsk^ ne- 
provcdlo to, k cemu smfefovalo, totiz napravu 
zivota ndbo2enskdho. Mnozi utrakvistc dobfe 
to pozndvali a proto ti, jimz skutecn6 §lo 
o mravny zivot naboicnsky, scstupovali se 
ve voln6 nabo2enske spolccnosti, jejich2 stfe- 
dem byli obycejne knHi vynikajici nabo2nym 
iivotcm nebo darem umcni kazatclskt^ho. Byla 
to jakasi bratrstva, je2 zflstavala vc svazku 



160 



Jednota bratrska. 



se stranou podobojf. Z takov^chto voln^ch 
jednot >vyrostla J. b. jsko strom z kofenfl, 
jako fcka z pramenu se sbirdc Hlavni 
z t^chto pramend byli »poslucha£i Roky- 
canovic. Od r. 1448, kdy mistr Jan z Ro- 
kycan obdr2el faru t^nskou, detni posluchac^i 
shromaMovali se na kdzdnich jeho. Rokycana 
kladl vdhu na zikon bo2i, kter^ obsaien jest 
V Pismfe svat^m a ve spisech otcflv cirkev- 
nich. Cirkev px^ nemfl2c bjti kfesfanu vzo- 
rem, ani uiitelkou, je2to se nal^zi v lipadku 
a i!ipadek jeji jevi se pfcdevSim v lipadku 
kn^lstva. Z toho dile plyne lipadek lidu. 
Rokycana pfeje si zavedeni pHsn^jSi kdzn^ 
cirkevnf. Hledaje ve vSem stfedni cestu do- 
jimal slovy sv^mi mnoh6 poslucha^e sv6 velmi 
hluboce, takie tito st^kali se s nim a mezi 
sebou i mimo jeho kazdni tvofice jakousi 
volnou jednotu ^kol. r. 1453—54). Poslucha^i 
Rokycanovi znajice cenu dobreho kn^ze ohli- 
2eli se po takoy^ch a po zboin^m lidu. Tak 
navSt6vovali kneze Jakuba v Divi§ov6 a na- 
vazali styky s ^jiiboin^fmi Vil6movsk]^mi«, 
u nichi horlivost ndbo2enskd jevila se nej- 
vice 6ast^ pfijimdnim, ano i poddvdnim 
hfi§nik(im. S tfm v§ak posluchaci Rokyca- 
novi valnS nebyli spokojeni, a tu Rokycana 
sdm odkdzal je na 9bratfi Chel6ick^«. Byli to 
pfdtel6 Petra Cheliick^ho, ktefi iftali spisy 
jeho a jej ke skliddni jich pobddali. Pro n6 
vStif cenu milo niboin6 sm^Sleni a 2ivot 
zbo2n^ a v pravdS kfestansk^ neili zevn^jSi 
bohosluiba i svdtosti — proto, jak se zdd, 
nebylo mezi nimi 2idn^ho kndze. Tak seznd- 
mili se posluchadi Rokycanovi s Petrem Chel- 
dick^m a se spisy jeho a zfistdvali s bratfimi 
Chefcick^mi ve spojeni i po smrti PetrovS 
(1455 — 57j. Poslucha^e Rokycanovy odpuzo- 
val hluk nlavnfho m6sta. Zdd se, 2e hledSli 
Rokycanu pHm^ti k tomu, by zfekl se sv^ta 
a postavil se v 6elo jejich. To sice mistr od- 
mitl, ale vymohl jim n^kdy v prvnfch do- 
bdch vlddy krdle Jifiho dovoleni u n^ho, aby 
se mohli usaditi na panstvi Litick^m, ma- 
jetku to pdnft z PodSbrad. Tarn hodlali po- 
sluchaci Rokycanovi zaloiiti spoleCnost nd- 
bo2enskoa na zpfisob *niboinfch. Vil^mov- 
sk^ch<. Pfi torn jelt6 ddle trvali ve spojeni 
s mistrem Rokycanou, jemu dosud nezndmd 
spisy Petra ChelCick^ho posilali a vAbec jeho 
dozoru se podfizovali. 

Hlavni sidlo jejich byla vesnice Kunvald 
za 2amberkem na zbo2i Litick6m. Posluchadi 
Rokycanovi byli jddrem, k n6mu2 pfipojo- 
valo se bShem dasu n^kolik jin^ch 2ivlu nd- 
bo2ensk^di. Vlastnim zaklaaatelem a strdj- 
cem J-^ b-k6 jest bratr 6. eh of (v. t.\ 
b^valy feholnfk (v kldStefc na Slovanech), 
ale laik. On byl mezi prvnimi, kdo sezndmili 
se s Cheliick^m a jeho spisy. Vedle nfeho 
vynikd knSz Martin (v KrifnS). K jednota 
feehofovfi (jak ji Ize prozatim naz^vati) pfi- 
pojili se nejprve ncktefi bratf i Chelcifti (na pf . 
Jan ChelcickJ). Ddle ziskal feehof rasi 1400) 
moravskd bratfi, ktcH b^vali pfea tfm po- 
sluchaci knSze Stepdna v KromCf i2i a byvSe 
z Moravy vypuzeni toulali se delsi Cas po 



Ccchdch; s nimi setkal se br. fechoi^ v okoU 
Klatov, nebo snad v Klatovech sam^ch. Mimo^ 
to pfijimdni od br. fi.ehoFe do jeho jednoty 
p ikharti, kteH souviseli sv^m pAvodem s ro- 
tou adamitA od 2i2ky hubenou. Z ohiedu 
na jejich nejen dogmatickou, n^bri i mravni 
zvrhlost podrobovani napfed cielSi dobu ja> 
k^si zkouSce. Zdhv sezndmili se posluchaci 
Rokycanovi i s valdensk^^mi, jejich2 uceni 
ndlezi k pramenflm, z nich2 ndbo2ensk6 hnuti 
XV. stol. V Cechdch vzalo svfij p&vod a Jehoz 
vlivem dotknut byl i Petr ChelCick;^. S nimi 
st^kali se Tdbofi i Rokycana a Martin Lupdc. 
N6ktefi z valdensk^^ch z Rakous do Cech pf i- 
chdzejicich pfidali se pfed r. 1467 k jednote 
]kehofov£. Z tSchto 2ivlfl tedy vznikla J. b. 
V t6to pf ipravn^ dob6 mysli Bratfi nejvicc 
zam^stndvala otdzka, zdali zl^ kn^ hodne 
udili svdtosti. Od ChelCick^ho byli sice po- 
uCeni, 2e l^pe jest kf estanu zfistati bez kii6zc, 
2e l^pe jest bez svdtosti 2ivu b^ti, neili je 
pfijimati z rukou neCist^ch. Avsak Cheldicky 
pfece naprosto a bez v^hrady neprohldsil, 
2e >zl]^ kn6z heposv6cuje<. Bratfi kunvaldsti, 
aby vyhnuli se liskali, dali se cestou, ktera 
zddla se svedomi jejich nejpfim^fen6j§i. Pf i- 
dr2eli se v^hradnS jednoho kn6ze, ke kte- 
r6mu m£li ve vSem plnou dfiv^ru, toti2 Mi- 
ch a la, fardfe 2ambersk6ho. .Podobn£ vedl 
sob6 V nejdflle2itSj§i ot^ce vCrou6id, t^ka 
jfcf se svdtosti oltafnf. Dr2elif se min^ni, ze 
nejMpe jest »prost£ v£fiti« slovAm Spasitc- 
lov^m, ze toti2 tSlo a krev Pdng jsou sku* 
teCnS ve svdtosti oltdfni pfitomny. Slit v te 
vfici po stop£ Rokycanov6 i Petra Chelc*- 
ck^ho. Na snromd2a£ni v KunvaldS (t. 1459 
nebo 1460) slavn6 zavr2eno uCeni piknartskc 
i tdborsk^ o svdtosti oltdfni. >Krom^ snc* 
seni o svdtosti oltdfni, je2 jedin6 dot^ka sc 
dogmatu za prvnf doby J-ty b-k6, ze vSech 
ostatnich vysvitd odpor k dist^ theologii; 
J. b. vyz^vd v€fici, aby viech traktdtft za- 
nechajice dosti mSli na zdkonu bo2im a jemu 
prostn6 v^fili< (Denis). Charakterisujeto 
J-tu b-kou hned pfi vzniku jejim, 2e 
se nepoCalo vyddnim n£jak6 podrob- 
n^ konfesse. Zato zdhy ve vznikaj id J-te 
b-k^ vyvfjely se )ist6 zvldtoi spoleCenske 
fddy a v^voi ten ji2 r. 1464 tak daleko do- 
spM, »2e byfo Ize tohoto roku jistd pravidla 
spoleCn]^m svolenim J-ty b-k6 stanoviti« 
(Goll). J. b. uzndvd, 2e dobrovolna chudoba 
ndle2i ke kfestansk^ dokonalosti, ale pfece 
Clenfi svi^ch k ni nezavazuje. Schvaluje vsak 
poCindni tSch, kdo2 statky sv6 rozdali mezi 
ty, ktefi za persekuce o svoje jm^ni pfisli. 
Kozddvdni v§ak md se diti obezfelc, by dobro- 
Cinnost tato neldkala do J-ty b-k6 Cfeny bez 
prav^ho povoldni. J. b. varuje se kommu- 
nismu. Nebylo potfebf 2ddn6no spoleCn^ho 
jmCni, ktere by kn62i spravovali skutkcm 
>sv6tsky vlddnoucec Jen knd2im ulo2ena 
evangelickd chudoba. Sami praci rucni maji 
chl^b si vydCldvati a, Ccho nutn£ nepotfebuji, 
rozddvati chud^m. »Prdce jejich obmczena 
na spaseni dusi: co se t^ce ,v£ci casnj-ch 
pohodln^ch k 2ivQtu*, m^Ii bratfi a sestry 



Jednota bratrska. 



161 



zfcni sv6 miti k hospoddffim a hospodynim 
a s nimi se o ne raditi< Hospoddf i, kteh pf i- 
pominaji lifad jahntiv cirkve prvotni, oSetfujf 
ncmocnd, ud^luji podpory, rozd^IuH im^ni 
odkizan^ J-td b-k^ od clen^ zemfeKcn bez 
zavdti. Hlavnf spriva J-ty b-k^ pfipadd u2§i 
radS slofen^ ze star§ich< (GolH. Umfraji- 
cim l^atHm nebrani se c^initi zav£t. T^m2 
9Svolenim« z r. 1464 ustanovena jii tak6 ji- 
std pravidla pozd6jSi pfism^ kdznS cirkevnf. 
»Pdlvo a povinnost napominati sv^ spolu- 
bratH a k napomenuti tak^mu a ,trestini' se 
k^ti a polepsovati, se pfisuzuje ka2d6mu.< 
Kdo by se nechtSl polepSiti, ma b^ti vylou- 
cen oa pfijimdni svdtosti. Kdo by shfeddn 
byl ^v hHchu smrtedln^m nebo v bludu«y md 
hp\ z J-ty b-k6 vyloucen. Kdo nov6 k J-tfe 
b-k^ pfistupovali, nebyli pfijimdni hned. A2 
dvg 16ta trvala jejich zkulebni doba. 

Co do bohoslu2by byla tato prvnfm roz- 
hodn^^m krokem k oddeleni se Bratfi od 
strany podobojf. LiSila se od bohosluiby ob- 
vykl6 svou jednoduchostf; nfikter^ obfady 
uplnS vypuSt6ny, jine valn6 pozmenfiny. MSe 
podobala se asi ni§i tdborsk^. Bratfi zavrho- 
vali vystavovdni t6Ia bo2iho a klanSni se jemu. 

PromSny v bohoslu2b£ byly podn^tem k 2a- 

lobam kn62i okolnich oa Bratf f. Mczi nejv&tSi 

odpflrce Bratfi ndlezela krdlovna Johanna. Pro- 

n«isledovdni jich se strany sv6tsk6 moci v Ce- 

chdch souvisclo s cirkevni politikou krdle Ji- 

fiho. Chtel tim u^initi zadost sv6 koruno- 

vacni pfisazc, 2c ncbude v zemich sv;^ch 

trpeti 2idn^'ch sekt a kacifstvi. Jako dfive 

potlaieni byli Tabofi, ktefi stdli mimo kom- 

paktata» tak nyni dSlo se i Bratfini, jakoby 

od nich bylo hrozilo n6jak^ ozbrojend po* 

vstani. R. 1460 (asi) po£alo pronaslcdovdni. 

Nejprve zakdzdna bohoslu2ebncL shromd2dSni 

V KunvaldS. AvSak Bratfi nalezli lituluk na 

panstvi pana Jana Rychnovsk^bo z Rychnova. 

Jak se zdd, zdr2oval se br. Michal v Rych- 

nov6 sam^m. V t6 dob£ mdla J. b. ji2 mnoho 

pfivr2encfl i v Praze, zvU§t6 mezi studuji- 

cimi university. Tam navstevovdval jc br. fec- 

hof . Pfi jcdnd takov^ ndv§t€vS v bfcznu 1461 

Bratfi, ac v^as varovdni byli, zajati byli od 

novom6stskeho rychtafe a uv6zn6ni. Pocaly 

se v^slechy, Bratfi muc^enim donucovdni k od- 

povMenri. Mnozi zflstali pevni, nSktcfi tim 

byli zvikldni. Rokycana neschvaloval tohoto 

pronasledovani; proto slo2il pro nc velmi 

vSeobecnou formuli odvolaci, k ni2 ka2d^ 

bratr mohl se s dobr^m svedomim pfiznati, 

na£e2 byl propusten na svobodu. Krai fidil 

se V t6 v6ci radou biskupa vratislavsk^ho 

JoSta z Ro2mberka. Br. fechof rovn62 dostal 

se do zajeti, ale nebyl mu^cn. anii musil od- 

volanim svobodu svou si vykoupiti. Rovne2 

kn62i Michal a Martin zahy propust^ni na 

svobodu. Br. feehof odebral se z Prahy do 

severozdpadnich Cech. Podruh^ jat byl v Te- 

plici. ale propuSt6n, kdy2 slibil, 2e se dobro- 

volnS postavi pfed Rokycanou. »Z vSzeni 

svdho poslal br. feehof Vaftkovi Vale(^ov- 

sk^mu z Kn^2mosta, podkomofimu krdlov- 

stvi Cesk^ho, list, ktcr^ die hlavniho obsahu 

Oftav Slovnik NauCn]^, sv. XIII. 20 11 1897. 



Ize nazvati "apologii sepsanou na obranu svo- 
body sv6domi lidsk^ho ve v6cech ndbo2en- 
sk^ch.« 2ddd, by lid^ pro viru nebyli pro- 
ndsledovdni, ohrazuje se proti domn£ni, ja- 
koby Bratfi cht^li valky vzbuzovati a »roty 
Sibalsk^c boufiti. Dot]^ka se i krale Jifiho a 
vybizi jej pfedevSim, aby obfe strany ndbo- 
2ensk6, katolickou a podoboji, dr2el na uzd£. 
Pfedvidd budouci strasti zem£ a kralovy a 
pfidinu vidi v torn, »2e pod jeho moci ptaci 
nebcSti, praelitovtl* pySni a protivni mista 
svd maji a liSky chytr^ a kaliSn6 pod nim 
doupata svd nahSzaji, ale Syn ^lov^ka nemd. 
kde by svou hlavu sklonilc. V listu tom jevi 
se ndm dobfe povaha br. fi.ehofc. Prondsle- 
doydni Bratfi, kter^ dosti krutfi se bylo po- 
Calo, zmirnfeno bylo pozdSji. Mnozi byli vy- 
sl^chdni a v^znfeni, nikdo vSak pro viru ne- 
podstoupil smrti. Mczi pdny ^esk]^mi naMzali 
pfdtclc a pfimluvci; brzy potom prondsledo- 
vdni Upln6 pfcstalo a Bratfi mohli se, a( jen 
tajn£, zasc shromaldbvati. 

V dobfe 1. 1461—07 prodfeldvala J. b. vnitfni 
zdpas V otdzce, inil-li se oddfeliti liplnfe od 
strany podoboji. Vlivem spisii Petra Chel^i- 
ckfeho Bratfi dospcli k pfesvfedceni, 2e 9nelzc 
se dovfefiti spaseni 2ivota vfe(5n^ho spdlu 
s zborem feimsku fiSc, kter^ito hlava jest 
papclc Zejm^na br. feehof pfdl si, aby sc 
J. b. odtrhla od strany podoboji. Martin 
Lupd6, k nfemu2 Bratfi Sli o radu, schvalo- 
val iXmysl jejich. Posledni krok, kter^ Bratfi 
tcprve po del§im vdhdni a uva2ovdni u^inili, 
zdle2el v zalo2eni vlastniho fdcju kn62sk<Sho. 
Nejprve zam;^sleli pfipojiti se k nfektcrc cirkvi 
ji2 zfizen(', ale brzy se pfesvfed^ili, iv ani 
u Rusfiv, ani u feckdv, Indflv, Arm^ndv a 
Valachft nenaleznou vdrneho vzdeldvdni evan- 
gelia a ndsledovdni Spasitele. Ani valdensti, 
s nimi2 mfeli dfivfernc styky, jich neuspokojo- 
vali, nechtice se zevnfe oddfeliti od cirkve 
fimsk6. R. 1467 kondno dflle2it6 v t6 vfici 
shroma'2d6ni ve Lhotce u Rychnova, jc- 
ho2 sc su^astnilo kolem 60 zastupcA bratr- 
sk^ch. Kdy2 na pfcdchdzejicich shromdidc- 
nich ji2 se zjistilo, 2c jest vfilc bo2i, aby 
Bratfi se od cirkve finiskd oddfelili, na tomto 
vyvoleno 9 osob beztihonne povfesti, z nichi 
pak komplikovan^^m losovanim ustanovcni tf i 
bratfi k lifadu kne2sk(imu, totii Matfej, Elias 
a Tflma. Na to potvrzeni byli od stareho 
knezc valdensk^ho k lifadu svemu. Z nich 
pak opctnfe losem zvolcn ten, jcn2 »prvni mi- 
sto drieti mfeU, toti2 br. Matoj (z Kunvaldu), 
ten, na n6j2 ji2 pfed tim br. feehof byl po- 
ukdzal die zjeveni, jeho2 se mu dostalo. 

Brzy potom njezi Bratfimi vznikaly obavy, 
je-li tento zpflsob zalo2eni fadu kneisk^ho 
postacitelny. Proto jest6 r. 1467 obratili so 
k biskupovi valdensktSmu Stepanovi, kter<' 
udfelil moc biskupskou br. Michalovi 2amber- 
sk^mu, a tento pfenesl ji na prvniho biskupa 
bratrskcho Matt^ie z Kunvaldu, ac jeho hod- 
nost 2adn;^m zvld§tnim jmfenem jestfe se nc- 
oznaiovala. Uddlost tato mfela ten ndsledek, 
2e Rokycana se r. 1468 Bratfi vefejnfe od- 
fekl a vydal proti nim ostr^ list, v nem2 jim 

11 



162 



Jednota bratrska. 



vytj^kal, ze »se odtrhli ode vScho kneistva* 
a'ze odpiraji klandti se tdlu bo2imu, corbyia* 
v^f'tka velmi nebezpecna, je2to tim upacfali 

V podezfeni, 2e jsou toto2ni s pikharty. Na- 
stalo nov6 prondsledovani, je2 potrvalo a2 
do smrti krdlc Jifiho. Celkem 7 bratfi pro 
vfru pfiSIo o iivot. Sou£asn6 prona^ledovdni 
byli ValdcnSti, ktefi snad stykcm s Bratfimi 
na sebc bvH upozornili. Biskup jejich StSpdn 
vc Vidni byl updlcn. V t<5to kritickd dob6 
br. Rehof Bratfi pdrcm obhajoval, psal prosby 
kc krali, protestoval proti pomluvam, jakoby 
Bratfi byli pikharti, timi znendhla pfipravo- 
val obrat ve vefejn^m mfnSni, takic vSccka 
potomni usili J-tu b-kou vyhubiti zdstala 
marna. 

Nastoupcnim krdlc Vladislava nastala J-t£ 
b-ke klidn^jSi doba, kterd m^la dlouho po- 
trvati, ad nebezpcdi nov^ho prondsledovaiii 
ani potom doceia nezmizelo. Na sjezd6 bene- 
sovsk^m r. 1473 jedndno bylo o pikhartcch. 
Kralovna Johanna, vdova po krdii jifim, zpfi- 
sobila sneseni, aby Bratfi byli jimdni a v£z- 
n£ni. Neni vSak znamo, ie sc skutedn^ n^co 
podobn^ho d^lo, spiSc p^isobcnim mocn^ch 
pfiznivcfi a ochrancQ, jich'2 nekolik Bratfi 
tchdy jii m61i, povoleno jim vefejnc slyseni 
(1473) s mistry praisk^mi; bylo vsak t>czv^- 
slcdn^. Nov6 slyleni povoleno Bratf im r. 1478, 
kdyi vystoupil proti nim se liiv^mi pomlu- 
vami jak^si Jan Leika. Colloquium ddlo se 

V koUeji Karlov6 fizenim Vaclava Korandy a 
jednano pfi n^m o bratrsk}^ fad knezsk^ a 
o cucharistii. V tdto dobS jiz Bratfi provd- 
deli ve sv^ J-tS b-k<5 op6tovani kftu, je2to 
kfcst mimo J-tu b-kou pokladali za neplatn^. 
Kolem r. 1480 sesilena byla J. b. pfichodcm 
nekter^ch Valdensk^^ch z Braniborska, ktefi 
tarn pro styky sv^ s Bratfimi cesk^mi byli 
krut£ pronasledovdni. Vybriny jim dv6 nS- 
meck^krajiny k ob^vani, totii LandSkrounsko 

V Cechach a Fulnccko na Morav^. Morava na- 
l^zala se pod vladou kralc uhersk^ho MatyiSe 
Korvina. J. b. poiivala tarn klidu, ale ku konci 
vlady jcho ddn rozkaz, aby se Bratfi ze zem6 
vystOhovali. I vypravili sc do Multan a po- 
byli tarn pohromade nekolik let. Brzy potom 
je§t6 jednou Bratfi pokusili se o styk s v^- 
chodnimi cirkvemi feckdho vyznini. Na nd- 
klad pan a BohuSc Kostky z Postupic vypra- 
vili se dtyfi Bratfi do krajin v^chodnich. Byli 
to: Lukdd z Prahy, Kaspar nekdy Valdensk>* 
z Braniborska vyst^hoval]^, Mares Kokovcc a 
Martin Kabdtnik. Tento posledni vylicil ve 
zvlatoim spise ccstu svoji; zisku vsak '2ad- 
neho nepfinesla J-t6 b-k6 tato navstdva na 
vychode. 

Koncem XV. stol. nabyla J. b. znacnc piidy 

V Cechdch i na Morave. V Ccchdch byly to 
hlavnS krajc kralovehradccky a bolesfavsky 
sc sidly Litomydli a Ml. Boleslavi, pak kraj 
pisecky a zatccky, v nichi Bratfi pfcb^vali 
nejhustfeji. Na Morave hlavn^ kolem Prost6- 
jova, Pfitrova a Ivancic. Podatkem XVI. stol. 
mela J. b. na ctyfi sta sborA. A se vzrAstcm 
J-ty b-kr ruku v rucc sla promena ve vnitfni 
jeji podstatc. Tuh<5 fady prviii doby vyhovo- 



valy nekolika stAm v6ficich, nyni, kdyz Ci- 
tato se jich na ti'sfce, stdvaly se t^sn^mi a 
tHk]^mi. Jii od nekolika let trvaly v J-t6 b-k<^ 
spory, a to nejprve dogmatick^ (1480). Slot 
o otdzku, na cem zakladd se spascni lidskc, 
zda na skutcich diovdka, ti na vifc jcho. 
Dosud platilo, co bylo vysloveno ve spisech 
feehofov^ch: vira bez aobr^ch skutk& jest 
vira mrtva. Spor ten vedl se hlavne mezi 
udengiSimi dleny J-ty b-k6, theology a knt*- 
2imi. Ne nadarmo tedy napominal (1474) umi- 
rajici br. kehof bratra Mat^je, by »uden6 lidi 
na p6£i meU. Br. Prokop bakalaf pokusil sc 
vyrovnati protivu mezi star^m a novi^m sme- 
rem v J-tl b-k^; spaseni ani na vlastni za- 
sluze ani na vifc jedin^ se nezakladd, n^brz 
na dobr^ v&li. >JcSte trvalo rozdvojeni o viru 
a skutky, kter6 Prokopovi ncpodaf ilo se zccla 
odstraniti, kdy2 v J-t^ b-k<3 podalo rfizneni 
nove nachdzejic tim, co pfcdchdzclo, p&du 
pfipravenou.c Ti, kdo S\i za Prokopem, do- 
spivali snadno k mirndjSim ndzor^m o »moci 
sv£ta<. Bratfi m£li nechut k nSkter^m za- 
m^stnanim, k obchodu a 2ivnostem mdstsk^m. 
Nejm^nS se pro n£ hodila sluiba vojenska za 
2old. Ale jak m^li se zachovati, kdy2 neco 
podobn^ho jim vrchnost nafizovala? Bratfi 
necht^li bVti konsely v obcich a pfisahati, 
ale casto ndsiln^ byli k tomu donucovani. 
Mimo to byly tu mnoh^ ohlcdy na mocnO 
Bratfi stavu panskeho, jako byl na pf. lito- 
myslsky Jan Kostka z Postupic. R. 1490 sesci 
se valn^ sn^m bratrsk]^ v Brand]^se n. Orl., 
kter^ dal plnou moc Ozkd rad6, aby ucinila 
»v]^povM« vc sporn^ch otazkach. A lizka 
rada prohldsila, ie bratr mHic pfijimati lifady 
a pfi tom pfecc se Bohu zachovati s jeho 
pomoci; ma povoliti jen natlaku, sdm vSak 
veci podobn^ch nema vyhledavati. V^^poved' 
brandyska znamend vit^zstvi nov6ho sm^ru 

V J-te b-k6, jej'2 zastupovali v rad^ br. Jan 
Klenovsky a Prokop bakalaf. K nim pfidali 
sc i br. Mat^j a Michal. Proti v^pov6di bran- 
dyskc ozvali se zahy dva Bratfi z kraje pra- 
chenskcSho, totii Jakub, mlyndf ve St6kni 
u Strakonic, a br. Amos stary, bydlici vc 
Vodftancch, ktcfi jm^nem iin^ch Bratfi tehoz 
kraje slo2ili spis a poslafi br. Mat^jovi do 
Rychnova. V lizkc rad£ vznikl rozpor a pfcdni 
puvodci »vypov6di«, Klenovsk^ a Prokop, z ni 
vystoupili. AvSak ji2 po 3 l^tech na bratr- 
sk^m sn^mu v Rychnovfi r. 1494 nastal i&plny 
obrat, nebof objcvila sc v n£m pfcvaha t6ch. 
ktefi ncminili udr2ovati ddle stary rigorismus 

V J -to b-kc. Klcnovsky a Prokop stali sc 
op^t clcny ilzk6 rady a k nim pfibyli jcstc 
Vavfincc Krasnicky a br. Lukd§ z Prahy. 
Br. Matdj zflstal sice biskupem, ale s moci 
jcn ordinovati, kdezto sprdvu J-ty b-kd pfc- 
jal br. Prokop jakoito »sudi<. Novd rada 
obnovila vypovM brandyskou. Amos ji vsak 
vypov^d^l poslusenstvi, pokud nenavrciti sc 
k'udcni br. Rehof e. AvSak ilenov^ novd rady 
a ti, ktefi r. 1494 z ni vystoupili, scSli sc 
opct r. 1495 V Rychnov6 (po^tem 18) a pro- 
hlasili, 2e »bezvyminedna va2nost pfislusi jen 
Pismu svatemu, a nikoli spisAm, kter^ do tc 



Jednota bratrska. 



163 



<ioby 2 J-ty b-k6 vy§ly«, 2iml nejcn odfiata 
byla zivi^nost spisum. br. Rehofe a CheKi- 
ckeho, n^brf zdroveii vytknuto, v icxn nutqp 
jich se vystfihati. U^eni ftehofovo, nazory 
stare doby prohliSeny za nemirn^ a nestf fdme. 
Zodpov^d&ni pak n^kter^ch otdzek konkret- 
nich stalp sc na snSmich konan^ch v 1. 1497, 
1498, 14^ a 1500. Bratffm dovoluje se pfi- 
sahati, ale s vyhradou, aby bratr bratra k n{ 
nenutil a sdin se nenabfzel. Co do iivnosti 
a obchodd zna^nS zmim^ny star^ zdsady. N£- 
kter6 v§ak iivnosti zflstaly Bratffm pro v2dy 
zapov^zeny, jako kejklifstvf, provozovdnf hud- 
by z femesla, malifstvi atd., jin^ platily za ne- 
l>czpe^^, jako kupectvf vubec, mecifstvi a 
puSkafstvi. Co do moci sv^tsk^ prohUSeno 
r. 1499, 2c »moci sv^tskd mezi sebou mfsto 
<lavame<, ale tak, aby Bratfi jsouce lifedniky 
iiiiv.ili j£ k tomu, k 6einu jest od Boha zfi- 
zcna. Bratft mail »odvozovini b^ti od lifa- 
daov« pro mnoh^ nebezpeci s nimi spojcna. 
Nezapovidi se jim >jiti na vojnu* z povin- 
nosti, le^ by n^kdo z nich vojnu po6'nal 
anebo k ni nutil. Kdyi br. Amos a jeno pff- 
vrzenci ncchtSli sc podrobiti, byli po neko- 
lika pokusech o smifeni slavn6 z J-ty b-kd 
vylouieni. Mdli ph'vrf cncc sve hlavnc v jiho- 
zapadnich Cechdch v kraji klatovskem a prd- 
chcnsk^*m anaz^vali scMcnSistranou nebo 
Amosenci. Qeny t^to strany byli hlavnfi 
lide niiSich stavA a nevalndho vzdeldni. Brzy 
rozdrobila se na racnSf sekty a zanikla. 

R. 1494 ustanovenim br. Pr6kopa sudini 
pocaly zmfiny v ncjvysSi spravc J-ty b'k(\ 

V nich2 pokra^ovano, kdy2 spory ustoupily 
<lo pozadi. Dosud biskup jako2to nejvysSi 
sprivcc J-ty b-ke zaujimal postavcni t^m^f 
raonarchicke. R. 1494 mfsto jeho zaujal sudf, 
ale sc zftdcn^m obmczcnfm svd pravomoci. 
Ncmil b]^ti vice nez prvnfm vc 14^Icnn<- \Szkc 
radc, kter^fto pfiznana >prvotnf po Kristu 
moc V cfrkvi*, at uznano. 2e tato vlastnc na- 
le'2i cirkvi veSkcrc, tedy snSmflm, ktere za- 
niknouti ncmfely. Kdy2 r. 1500 zemfel br. Ma- 
tej, zvolcni mfsto ndho biskupov^ ^yfi, pfi 
^em2 op^t prohldseno, 2c »nejvyS5i mfsto 

V J-t^ b-k^ ncbudc nile2eti n^kter^mu z nich, 
ani vscm, nfbr2 ccl6 rad5«. Takd volbu bi- 
skupu V zdsad6 rada pfifkla sob6, a2 ponc- 
chala ji v praxi sn^mu knfzskdmu. R. 1501 
ustanovcno, aby biskup v Ufad^ ncjstarSi byl 
zarovcft sudim. Ten ffdil jcdndni \izke rady, 
kdczto svolati ji mohl kazd^' biskup ve sroz- 
umfni s ostatnimi biskupy. Kazdemu bisku- 
povi pfikizdn k vrchnf spravc zvldstni kraj, 
cira2 fizcnf J-ty b-kc pfece pfcchazclo do 
rukou bisknpdv. Tito naz^^vajf sc obyccjnS 
>star§imi€. NejyCtsi vHv pfipadl br. Luka- 
sovi I'v. t.), jenf sfdlel v Ml. Boleslavi. Vrdlc 
neho br. Ambroi spravoval krai prdcben^k<^ 
sidle ve StSkni. druzi »lva pak,' Tama a Elial, 
rozddlili sc o Moravu sc sfdlem v PJ'erovd 
a ProstCjovS. R. 1501 take schvdlena agenda, 
fad to tjkajfci sc Hzenf kn52f bratrsk^ch. 
Voleni na kn^istvi a jdhenstvf liplnS pFiiitd 
sc iSzke rade, kde2to Cheliick;^ 2ddal, aby 
Is-^.Hi bvli voleni od sv^^ch obci. Mimo to 



agenda vypocitava prdva a povinnosti path'ci 
k-iifadu kn^2skemu a jdhensk(3mu. Schvaluje 
se, aby kn£*2i, zvldStd mladSi, praci rukou 
sv^ch se 2ivili. A2 dosud kn62£ mohli b]^ti 
jcn svobodnf, od koncc stol. XV. brani byli 
n^kdy i 2cnatf. Kde2to dHvc vcdli 2ivot i6- 
kav^, nyni bez povolcni starsich nesmfijf mf- 
sta svd opou§tSti. Kn6z podAvd svatosti; sly§i 
zpovW tajnou ncbo vcfejnou a vykonavd nad 
svjmi osadnfky nejvy§§i sprdvu v oblcdu 
mravnfm. Jemu pomdha jahen, ieho2 povin- 
nosti jest dohlflcti jaksi nad nim, a v^bor 
starSich, jen2 spravujc v£ci hisotne a soudi 
nahodiltS pfe mezi Bratffm i. CHirdmy neisou 
jen ke konanf bohoslu2by, n^bri i pffbytkem 
knd2f a jdhnfi, akolythA a nfekdy i starSich 
a slovou domy nebo sbory bratrskd. Sbor 
takovj b]^vd i litulkcm starj^ch kn^2f a Brati^f 
na cestdch se naldzajicfch. Sbor jest stfedcm 
vseho 2ivota v obci. 

Vft^'zstvfm vStsf strany stala sc J. b. schop- 
n€j§i 2ivota a rozvoje. Smffila sc sc »svetcm«, 
a kynulo ji rozSii^eni v nej§ir§fch vrstvdch nd- 
rocfa cesicdho. Prvnfm rcpracscntantcm no- 
vcho smfru v J-t6 b-k<5 jest br. Lukds 
z Prahy, ktcr^ vc smiru zapo6atem pak 
ddlc pokra^ovaf. Jej sluSf poklddati za vlast- 
niho ustavitele a zdkonoddrce J-ty b-kc. Od 
doby Lukdsovy setrvala J. b. a2 do koncc 
sv<5ho na zdkladd, kter^ on jf polo2iL Sotva 
stal sc biskupcm, po^al sviij kraj organ iso- 
vati. Naffdil pravidclnd ^tcni cvangclif a cpi- 
stol, df2e»f' postd a svdtkd. Bohoslu2bu vice 
pfizpiisobil obrazotvornosti lidskc, zavcdl 
svicc, obfadni nddoby a ubrusy a zpcvy. 
Odpor, ktcry proti tomu vznikal, pfckondn 
jeho autoritou a zdhv jcho sidlo Ml. Bolcslav 
stala sc hlavnfm sfdlem bratrskVm. Odpdrci 
J-ty b-k(^' vidSli v ncm bratrskAo »papc'2c«. 
Promcnou, ktcra za LukaSc v J-tc b-kt'* na- 
stala, ziskala tato mnoistvi pfivricncil zo 
.stavfi zcjmdna vyssi'ch. Obj'^ zdkoncm uznd- 
van(; strany naboicnskc v Ccchach, toti2 ka- 
tolici a utrakvistc, vc vzrfistu J-ty b-k<!j spa- 
tfovali rostouci nebezpcc^i pro spolc^nost rir- 
kevni. Ji2 r. 1503 jcdnalo sc na sncmc!- cc- 
sk<5m o torn, jak by J. b. mohla bjti potla- 
fena. N^-kteff nepfdtclc: Bratff z panstva zpft- 
sobili, 2c krdl vydal nafizcnf do mcst krdlov- 
sk^ch, aby v nich ncbyli trncni. Mfila se ko- 
nati disputacc Bratff s knc?.imi pod obojf, ale 
ncdoslo k ni. Za to Bratff dvakratc psali 
krali Vladislavovi a poslali rau apologii ci 
konfcssi slozcnou od br. Lukdsc, ktcrou 
chtejf ilokazati, 2c ncjsou kacifi. Hor§i na- 
slcdky pro J-tu b-kou mcl povcstny Vladi- 
slavuv mandiit svatojakubsk<' z r. 1508. Svo- 
K nim sncmovnim vscch tf i stavfl stalo sc 
uMuscni smcfujici k liplnt^mu potla(^eni J-ty 
b-kc. Vselikc schiize Bratff zakdzdny, spisy 
jcjich m61y b^ti pdleny, knc2f zjfmdni a pfi- 
dr2cni k tomu, by sc pfiznali bud* ke stran6 
pod jednou nebo pod obojf. Nalez sncmovni, 
zapsan byv do desk zcmsk^ch, stal se zdko- 
ncm, kter^ mohl ka2dou chvfli proti Bratffm 
b;^ti obrdccn. Prondslcdovdnf, je2 dfltklivfi 
Bratff stihalo, potrvalo a2 do r. 1514, kdy 



*164 



Jednoti bratrska. 



zastavcno ncjspiSe pdsobcnim pana Rcndia 
t OuSavy, tajndho to bratra, a kniiete Bar- 
tolom6jc z Minstrberka. 

J. b. utrp6Ia mnohc t62k<5 ztrdty, av§ak 
z pfonasledovcini vySla silnSjsf; iivly nepevn^ 
odd^lily se od ni. Za tdto t62k6 doby br. 
LukaS rozvinul velikou bdSlost, vytrvafost a 
state^nost. Jeho lisili podaf ilo se, ie lid v pro- 

'nasledovani ukazal vSt§im dilem pevnost 
mysli a neohroienost. Vedle starostf o vlastni 
vefici bylo mu zapasiti s odpflrci jak se strany 
katolick^, tak i s utoiniky z »mal6 strdnkyc. 
Dlouha fadi rfizn^cii spisil vy§la v tScnto 
l^tech z p6rz Liikasova. Mnoh6 z nich majf 
[)ro J-tu b-kou v^znam spis£L zakladnich, ze- 
jmuna pro jeji zasady veroucnd. V t^ pfi- 
din6 V popfedi stoji spisy: >Otdzky d6tinske« 
z r. 1502 (bratrsky to katechismus), >0 po- 
zivani tela a krvc Pdn6« z r. 1501, »Spis 
dosti cinid z viry« z r. 1507 a »Spis o spra- 
vedlnosti* z r. 1510. Z cesty sv^ do Italic 
r. 1498 byl si pfincsl Lukas pfesvSdccni, ze 
ncni nikde cirkevni spolecnosti, k niz by se 
Brati'i mohli pfipojiti, a proto pracoval ktomu, 
aby J-t6 b-k^ polozil dogmatickdzaklady k dal- 
simu samostatndmu zivotu. V mnoh6m ohicdu 
vSak vratil so k starym ndzorum hasitsk^m 
a taborskym, jak sc to jevi v jcho »Kate- 
chismu«; utcni o vecefi Pant* Lukas poprve 
urcitdji formuloval, kdczto stafi Brath' h^co 
podobn^ho odmi'tali, a pfiblifil sc v nSm 
znacnfi k nazoru taborsk^mu a Wikli- 
fovu. On talct' kradl vfitsi vahu na viru, ncz 
az dosud Bratfi* cinili. Br. Lukas dockalse 
vystoupeni Lutherova a sifeni jeho uceni. 
Luthcra zajimalo husitstvi a prostfednictvim 
Pavla Sperata, tehdaz kazatelc jihlavsk6ho, a 
Benese Optata, pfivrzencfi sv^ch, seznamil 
sc i s Brath'mi. Ponevadz vsak u^inil ^i 
o nich myln6 minSni, s nimi se nctajil, vstou- 
pili s nim Bratfi (Lukas) vc spojeni, aby iej 
o prav(im stavu vSci poucili (1522). NSkolik 
spisu Lukasov^ch pojf sc k t^mto stykiim, 
vc ktcrj^ch br. Koh a Weysz konali poselstvi 
k Lutherovi. Ve spisech t6ch vytknul Lukd§ 
pfesne dogmatickt; rozdily mezi brath'mi a 
lutherdny. Luther v§ak opravil sve minfini 
o Bratfich a r. 1523 doznal v jednom list6 
svdm, £e ji?. o nich nesra^Sli zle uslysev 
jejich viru o veceFi Pdne. Zdd sc tedy, 
ze nastalo jak6si sblizeni mezi obcma stra- 
nami; J. b. zfistala i!ipln§ pfi svych nazorech, 
jen ndktefi jcdnotlivci (jako br. Koh a Weysz) 
pon^kud vice pFdli uceni Lutherovu. Lukas 
vsak svou autoritou zpflsobil, ie tyto luther- 
skc sympathie v J-te b-ke zflstaly ve sv^ch 
mczich. Pf I'kf e postavil se br. Lukas proti 
uceni Zwingliho, kdyi toto do J-ty b-k6 
pocalo vnikati, jsouc sifeno jakymsi byvalj^m 
mnichem vratislavsk^m Ci2kcm. Pilnd bojoval 
i proti male strance, za nji hlavni slovo vedl 
Kalencc (v. t.), a proti Jednote bratfi ha- 
brovansk^ch (v. t.), r. 1526 novfe zaloiend 
Br. Lukas zemfel r. 1528. Po smrti jeho 
J. b. prospiva tim, co on v ni zasel. LukdSfiv 
nastupce v lifadc prvniho biskupa byl bratr 

Martin Skoda, jcmu2 po bok pfidani [io ra(i6 



umirajiciho LukdSe tfi seniofi, mezi nimi^ 
Jan Roh z Domailic. Al dosud Slechticti pH- 
znivci J-ty b-k6 nehldsili se zfejmS k sv6 
vife. R. 1530 nj&kolik vynikajicich slechticft. 
na shromdidSni v Mlad^ Boleslavi vefejne a 
siavnostnd pfistoupilo k J-t6 b-ke. Byli to 
Konrid z Krajku, Fridrich z Donina, Jan Kfi- 
neck]^, Burian Spetle z Janovic a ArnoSt Ji- 
lemtiick^. Die zasady pak »cuius regie, eius 
religio« Konrad Krajif v Brandysc n. L. po- 
kusil sc prov6sti pfemSnu v ndboienstvi 
odcvzdav tam^jSi utrakvistick^ kostel Bratfim. 
Tim na J-tu b-kou obracena vclika pozor- 
nost se strany druh^ch stran nabozenskj^ch 
i se strany krale Fcrdinanda L Slechta v J-t6 
b-k^ se nalezajici vSak neminila se spokojiti 
s pouh]^m trpfenim sv6 viry, njbr2 pocala 
usilovati o uzndni J-ty b-ke za oprivn6nou 
spole^nost cirkevni. S tim ruku v ruce kradi 
obnoveni stykA s nfimcck^mi lutherany, hlav- 
ni s Vitemberkem. Podporou slcchty zvitfe- 
zila brzy strana mlad;^ch lidi v J-t6 b-ke,. 
ktefi sm]^§lenim sv^m bliiili se ndzorflm 
lutheranskjm. Po srarti Martina Skody (1632) 
zvoleni byli za biskupy vedle br. Roha, kterj- 
novotam pfdl, bratfi Bene§ Bavorinsk^, Vit 
Michalec a Jan Augusta. 

Jan Augusta usadil sc v Litomysli a tarn 
brzy vyvinulo se nov6 stfediStc J-ty b-ke^ 
Augusta pak sdm stal se v ni nejdflleiitc'jsi 
osobou. > Augusta znal jasnS cil svflj. Chtcl 
vybaviti J-tu b-kou ze stavu poddanosti a 
poniicni politickeho, v n6m2 neustdle iivofila 
a jenz die mineni jeho se nesrovnival sc 
skutccnymi silami jejimi, a chtfil ji dati vc- 
deni vseho ndbozcnskeho hnuti cesk^ho. Spo- 
Idhal pfi tom na podporu theologfl cizich a 
chtSl ziskati jc i&stupky dogmatickymi ; Bratfi 
tudii pfidru2i k sob6 vsecky Cechy nespo- 
kojend utrakvismem a posilice sc jak sv^'mi 
spolky zahranicnymi, tak pfistoupcnim v6t- 
§iny ndroda pfinuti krdle, aby uznal svobodu 
slova Bo2iho< (Denis). Na slechtu bratrskou 
Augusta m^l vliv vd2n^, tak ic sc jim spra- 
vovala zcela. Obnoveni stykfi s Vitemberkem 
stale se pfi pfileiitosti vyddni Apologie 
bratrskd, jei ku pfdni pana Konrada Krajife 
m^la b]^ti poslana vynikajicimu knizeti fis- 
sk^mu a lidu koruny Ceskc markrab^ti Ji- 
fimu Braniborsk^mu. R. 1533 Luther k za- 
dosti Bratfi cesk^ch apologii tuto opatfil 
svoji pochvalnou pfedmluvou a vydal ji ve 
Vitembercc. Nasledek toho byl, ic i jini pro- 
testantSti thcologov6 vstoupili ve spojeni 
s Bratfimi, na pf. thcolog augSpursk]^ Wolf- 
gang Muskulus. Spojeni s Vitemberkem (s Lu- 
therem) potrvalo celou fadu let; pdslovc 
bratrsti, jmenovitS Augusta, nekolikratc dleli 
vc Vitembercc. Augusta se svjmi pfateli pfi- 
zpdsoboval starou konfessi bratrskou ke kon- 
fessi augspursk^. Zanechdno obydejc podruhe 
kftiti neofytv, coelibat stdval se tim dale, tim 
dobrovolnejsim, u£eni o svdtostcch, o ospra- 
vedln^ni z viry a o veCefi Pdnfe prom6n6no 
ne sice liplne, ale tak dalcce, 2e Luther uceni 
Bratfi schvalil, pravfi: »Po mnoh^^ch rozmlu- 
vach shledal jsem, 2e Bratfi vyznavaji naSi 



Jedno^a bratrska. 



165 



viru slovy pon^kud rozdiln^mic Kdy2 Augu- 
sta loucil se r. 1542 s Lutherem pfi posledni 
sv6 nivst6v£ ve Vitemberku, fekl tento: 
»Bud!te vy apoStol^ Cechd, ja s m^mi bu- 
deme apoStoly NSmcfic. Snaha pfizpAsobiti 
se lutheranCLm jevi se nejl^pe v konfessi bratr- 
ska z r. 1535, kterou spolu s jin^mi pdny 
'bratrsk^zni toho roku podal krali Ferdinan- 
<ioyi ve V.idni pan Konrdd Krajif z Krajku. 

Ucel konfesse t^to podepsan^ dvanicti 
pany a tficeti rytifi bratrsk^^roi byl, vyvratiti 
nebo opraviti kralovo myln^ domn^ni o J-t£ 
b-ke, je2 kral, jak bratfi se domnivali, byl 
pojal z osocovini J-ty b-ke se strany kn^lf 
hlavnS kaliSn^ch. Jisto jest, 2e krdl sdm ne- 
pfal sektafstvi a pokladajc podle kompaktat 
jedind katoliky a podoboji za opravn6nd vy- 
znani sna2il se potlaciti jina vyznani nabo- 
zenska. Mnoh^ ohledy, nesndze v f i§i a vdlky 
s Turky vadily snaze jeho o jednotu cirkevni, 
jii by byl rdd v zemich CcskVch provedl. 
R. 1535 pocalo prdnasledovani Bratfi v iiho- 
zdpadnich Ccchach; z Vodfian, Domaflic a 
Klatov byli jednotlivi Bratfi vypovSzeni. Pani 
Oldf ich a Smil z Janovic pohnani pfed ko- 
iiiorni soud k v5li bratru Janu Zbornikovi a 
uvcznSni pak v Cern^ v^zi. Pan Konrdd Kra- 
jif z Krajku ujimal se Zbornika jako sveho 
poddan^ho a dostavil se s nim, provazen jsa 
mnoistvim panA a rytif A, pfed soud komorni, 
;ilc pfes to Zbornik uv6zn£n a dr2en ve vazb£ 
ai do r. 1538. Stavovd bratrsti (Kfineck^, 
Krajek, Domansk}) podavajicc krdli Ferdi- 
Tiandovi latinskou svou konfessi (1535) m£li 
pfed ocima pfiklad fissk]^ch stavd z r. 1530. 
Dosdhli listniho slibu Ferdinandova, ie do- 
volil jim v^fiti, co cht^ji; varoval vsak je 
pfed pokusy o jakykoliv pfevrat vc v^cech 
ndbofenskych. 

Upfimn^ slib kralc Ferdinanda Bratfim 
<lany nebyl. Jiz r. 1537 snaiil se (a to se zda- 
rcm) ur&te oddfeliti Bratfi od strany utra- 
kvistick^, aby mohl snazc prov^sti sjedno- 
ccni katolikd s utrakvisty. Toho sice ncdosahl, 
ale ncchuf mezi Bratfimi a utrakvisty ji2 
dfivc stdvajici nyni tim vice vzrostla. Vznikla 
prudkd polemika mezi ob^ma stranami, v nii 
hlavn^ Augusta stoji v popfedi. Tcnto vydal 
dva spisy proti knelim kaliSnyni, kter^ nej- 
vetsimi hanami zasypdval. Pon^vadi pak zd- 
roved J. b. okazalc vystupovala (na pf . r. 1540 
v Ml. Bolcslavi ddlo so poprv6 vcfcjnS a okd- 
zale fizeni jdhnd a knezi), proto octl se nej- 
prvc Augusta v ncbczpedi a brzy potom opit 
se strany krdle Ferdinanda dSly sc pfipravy 
k novemu potla^ovani Bratfi. R. 1545 }ii 
pfipravcny byly k publikovdni niandaty proti 
jiim a opit stihlo prondslcdovani Bratfi v jz. 
Cechdch, v Klatovech, Domailicich a na pan- 
stvi hlubockdm, jmenovit6 v Racicich. Na 
Augustu r. 1541 vymohl si Mystopol, admi- 
nistrator utrakvistick]^, pro traktdty jeho 
v Bcl^ vyddvan^ u krdle manddt. Augusta 
zachrdnil se Jen cestou do Vitemberka. Op£t 
r. 1544 hrpzilo mu nebezpe^i, kdyi fadou 
ostrich traktdtA byl proti sob6 popudil celou 
stranu podeboji. Jifik Sadovsk^, lifednik 



pana Jana z Pemstcjna,- vyniohl u krdle za" 
t;^kaci list na n£ho. Kdyi r. 1545 jednalo se 
na sn6m6 ^esk^m o obnoveni desk zemsk^^ch, 
zni£en]^ch poldrem r. 1541, bratrSti llechtid 
2ddali, aby svatoiakubsk]^ manddt proti pik- 
hart&m (z r. 1508) vydan^ z novych desk byl 
vypuSt^n. Kdy2 v§ak pfes prosby Bratfi pfece 
manddt tento byl zapsdn v obnoveni dcsky 
a stavov^ na snemu shromd2d6ni iddali, aby 
Bratfi bud ke katolickd bud k utrakvistick<S 
strand se pfidali, sv;^ch zvldltnosti zanecha- 
jice, popuzeni bvli denovd J-ty b-k6 tak, 
ze n&ktefi odhoaldni byli na obranu svoji 
sdhnouti k meci a do£adovati se pomoci (;ikol- 
nich kniiat. Mezi tim v J-t6 b-kd nastala 
reakcc proti Augustovi, ktcr^ mimo spojcni 
s Lutherem i s Bucerem, Capitonem a Cal- 
vinem prostfednictvim bratra Mat6jer Cer- 
venky byl navdzal (kol r. 1540) vclmi pfiznivc 
styky. > V J-tS b-k6 proskakovaly napfed po- 
tichu, ponendhlu vSak pofdd hlasitejr stesky, 
2e Augusta spol^ovdnim s Lutherem Bratfi 
odvcdl od u^eni br. Lukdsova.« Mnozi, jako 
hejtman moravsk^ Vdclav z Ludanic, vystou- 
pili proto z J-ty b-kd. Na synods bofeslav- 
sk6 r. 1546 br. Roh, pfcdni stoupencc Luthc- 
r&v, s pldcem pfiznal se k svemu poblouzeni. 
Augusta, tusc silny proud protivn^, obrdtil 
se a plul po n£m, velcbil opet kazdni a spisy 
br. LukdSe a proti br. Jirkovi hajil potfcbu 
coelibdtu knezskdho. Podivno, ze obrat ten 
nadescl prav^ v dobC, kdy v N6mecku tdmef 
ji2 vypukla vdlka Smalkaldska, do nii i mnozi 
stavovc ccSti, zejmdna bratrsti, byli zapleteni. 
Zvitezila snad v . J-t£ b-k6. strana, ktcrd 

V pfedcdni nebezpec^i vdlky bala se, by pfilii 
t^'sn^m spojenim s luthcrdny n^mcckymi nc- 
vzcsla J-t6 b-kd skoda. Jakmile vSak valka 
sc rozpoutala, zvitezily pfcce naboienskc 
sympathie nad strachem a panovd bratrsti 
stall V prvnich f adach odpfircA politiky krdle 
Ferdinanda za vdlky §malkaldsk6. Neni po- 
chyby, ze padlo tu na vdhu take pronasledo- 
vdni Bratfi v r. 1535, 1543 a 1545. Augusta 
snad byl hlavnim strdjcem a rddccm pand 
bratrsk;^ch v jejich pocindni. Jak se podoba, 
§lo i t^mto slechticAm, jako jin^^m stav&m, 
hlavne o prospSchy stavovske, avSak celd 
J. b. stdla s nimi za jedno. V dob6, kdy 

V Praze dSly se dflle'2it<S liraluvy mezi stavy, 
vj-te b-k6 nafizcny posty a modlitby. V ti- 
skdrndch bratrsk^^ch tist^ny tendencni spisky, 
letaky a pamflcty proti papcii, cisafi Karlu V. 
a krali Ferdinandovi I. 

Kdyz odpor stavovsky po bitv6 u Miihl- 
bcrka (24. dub. 1547) upadl, pocitila ndslcdky 
jeho nejvice J. b. Z panii bratrskych pan 
Vilem Kfinecky z Ronova, pfcdni agitator a 
fecnik odporu, zachrdnil sc litekcra pfed ji- 
stou smrti. Jini panovd bratrSti, jako pan 
Kostka a Krajif, p9trestani rozsahlou konfi- 
skaci svych statkd, na nich2 Bratfi usazeni 
byli V poctu velmi hojndra. V Ctchach ne 
sice de jure, jist6 vsak de facto platila zd- 
sada »cuius regio, cius religio*. Stav pansky 
a rytif sky v zemich Ccskych podobal sc v tc 
vSci f isskym stav&m ndmeckym, Proto bratr- 



166 



Jednota bratrska. 



sti slechtici nebyli nuccni k odstoupcni od 
J-ty b-k6. Za to vSak m^sta krdlovskd, po- 
kUdana za majetek koruny krdlovsk^ a po- 
kofcna po nezdafen^m odporu, m6la bj^ti 
vyfist^na od Bratfi. Dnc 8. fijna 1547 obnovil 
kral Ferdinand I. manddt krsLle Vladislava 
z r. 1508 a kdy2 ncm^lo to dostate^n^ho 
li^inku, vydal dne 20. ledna 1548 nov^ nafi- 
zcni V AugSpurku, kter^ nakazovalo phsn^ 
provddSni pfedeSl^ho manddtu. SchAzc Bratfi 
byly zakazdny a potla^ovdny, kn^ii jimdni a 
sbory vydivdny fardfiim katolick^m nebo pod 
oboji. BratH nejprvc po dobr^m nutkdni, pak 
i po zl(3m nuccni k odstoupcni od vfry sv^. 
KnHi kaliSni vyznacovali se vdSnivou kru- 
tosti proti Brati'im, kteff jim nyni byli vy- 
ddni V Sane. Mystopol krd^cl v dele. Sestavil 
seznamy podezfcKch osob, a by se nikdo ne- 
mohl vyhnouti. Udavaistvf kvetlo znadnou 
m^rou, mnozf Bratfi dostali se do v£zeni. 
Mnozi Slechtici nekatoli£tf ze strachu pfed 
krdlem po£ali proti Bratfim vystupovati hro- 
zebn6. Slechtice bratrsk<S, lako Krajife a 
Kostku, m£l na odich mfstodrJki krdle Fer- 
dinanda I., syn jeho arcikniie Ferdinand, aby 
se neujimali Bratfi, zejm^na pak knHl bratr- 
sk]^ch. Pfedni duchovni bratrSti, mczi nimii 
hlavnd Augusta, musili se skr^vati po Icsich 
a jen tajnc v^fici sv6 k vytrvalosti povzbu- 
zovali. Z likrvtfi sv^ch marn£ psali listy pro- 
sebn6 k osobdm vf se postaven^m. Koncdn£* 
V dubnu r. 1548 Augusta zrddnfe jat byl se 
sv^m j)omocnikcm Jakubem Bflkem od no- 
veho hejtmana litomySlsk^ho Sejnocha, kdyi, 
iak se zda, k domluvam sam^ch Bratfi od- 
nodlal se ke schfkzi a rozmluv6 s nim. Mczi 
tim CO Augusta a Bilek pfisn6 vc vezeni na 
hradS Praisk^m a na KfivpkldtS byli vySc- 
tfovdni, aby se zjistilo tidastenstvi a spoj^ni 
J-ty b-k^ se zahranidn]^nii nepfdteli Ferdi- 
nanda L, vyddn na Bratfi nalc^zajici se na 
statcfch a ve mdstech krdlovsk^ch no^r} man- 
(Idt 5. kv. 1548, kter^m vypov^!zeni byli ze 
v§cch zemf Ferdinanda I. do Sesti nedSl. Nic 
neprospSly Bratffm prosby jcjich za poskyt- 
nuti delsi Ihflty, by mohli majetek sv^j pro- 
dati a vdbcc na cestu se pfipraviti. Za veli- 
k^ho ndfku, obtiif a nesndzf musili v polovici 
ccrvna 1548 vystfihovati se z driav krdlov- 
sk^ch. Nejprvc byli to Bratfi z panstvi rych- 
novsk(^'ho, litomy§lsk^ho,byd2ovsk<5ho a bran- 
tl]^sk^ho, k nimi pfipojili se z driav pern- 
stejnsk^ch bratfi ze Solnice. Asi na 60 
vozich podtem vice ne21i 600 lidi dali se 
smerem k Vratislavi a djle ai do PoznanS. 
Druhy voj vystc^hovalcfl asi za t^den po nich 
vypravil sc z Brand]^sa a z Tumova. Na cestC 
sve byli Bratfi velmi laskavg od obyvatcl- 
stva vitani a hoSteni. Vfidci jejich byli Mat^j 
Orel, Urban Hermon, J^n KorytanskJ a Ma- 
tcj Taticck. Dne 25. dervija pfiSla prvni itAst 
Kratfi do Poznand, kdci proti biskupovi • ta- 
in^JSimu ujal sc jich protcstant^ky smySlc- 
jici gcncralni starosta velkopolsk^ pan Ondfej 
hrabS z Gdrky. Bratfim kynula naddjc usa- 
diti sc v Poznani trvalc, avSak biskup IzbiAski 
s kapitolou poznaiiskou vymohli si u kralc 



polsk^ho Sigmunda II. Augusta manddt, kte- 
rjm Bratfi z Poznani a z Polska byli vypo- 
v;6zeni (4. srp. 1548). Tu v§ak ujal se jich 
khifc prusk;^ Albrecht, horliv^ to ochr^ce 
vsech protestantfi, kter]^ jim v kni2ectvi Pru- 
sk^m poskytl litodiSt^*. AvSak podminky, za 
kter^ch Bratff do Prus byli pf ijati, byly velmi 
t£2k^, nebof Bratfi musili se valn6 pfizpfi- 
sobiti lutherdfisk^ cirkvi pru9k6. Do Prus^ 
tak^ pfimo odebral se pozdSjSi prusk^ bi- 
skup bratrsk^, br. Mach Sionsk^, po zajcti 
Augustovd jediny volnj biskup, spolu s br. 
Izraelem a jin]^mi. V Prusku zAstali Bratfi 
pak ai do r. 1574. 

Kdeito V Cechdch J. b. po r. 1547 vsudc 
piln£ prondslcdovdna, na Moravd nenastala 
2ddnd zm6na v ndboienstvi jako v ohlcdu 
politick<5m. Kdyi Ferdinand I. r. 1550 na 
sn^m^ V Bm6 udinil pokus potladiti sektdf- 
stvf, opfel se mu sam nejvySsi hejtman mo- 
ravsky, nSkdejsi vyznavad bratrstvi, pan Va- 
clav z Ludanic, a pon^vadi cela Slechta §la 
za nim, musil krdi vSe nechati pfi stardm. 
Tak stala se Morava hlavnim stfcdiskcm 
Bratfi. Mnozi Bratfi, nejsouce spokojeni v Pru- 
sku, vraceli se zp^t a usazovali se na Mo- 
ravfe. Prondsledovani J-ty b-k6 r. 1548 bylo 
j I vice na prosp^ch neili ku Skodd. BratK 
sami poklddaji jc za pokuSeni od Boha se- 
slant^, jimi se J. b. odistila a upcvnila. Mimo to 
pfisp^lo i k Sifeni se J-ty b-kd zvliSt6 v Pol- 
sku. Jii na CcstC sve do Prus ziskali Bratfi 
il^kter^'proselyty mezi obyvatelstvem poznaA- 
skym. Biskup bratrskj^ Mat^j Sionsk^ r. 1549 
pfes Poznaft id do ^loravy a v Poznani pro 
chorobu pozdriel se n^jaky das. V td dob6^ 
shromaidbval kolem sebc tajnd ndkterc oby- 
vatele y dom6 pana Ondfeje Lipdinskdbb, 
obVc^cjnc o frAlnoci. Pak i jini knHi bratrSti 
V Poznani byvali, jako Matej Orel, Matdj Cer- 
venka a Jif i Izrael. Poiet vyznavaift bratrstvi 
rostl tak, ic jii r. 1553 br. Jifi Izrael usadil 
se V Poznani trvalc jako sprdvce bratrsky. 
Odtud pak J. b. Sifila se ddle ve Vclkopol- 
sku a ziskala mnohd znamenitd Slechtice 
tamSjSi, jako byli Ostrorogovd, LeszczyASti, 
KrotoSti a j. 

Smrti br, Macha r. 1551 octla se J. b. v tdic 
situaci, ve ktere nalezala se r. 1467. Ncmdia 
senior^, ktcf i by ji kndistvo ordinovali, krom^ 
jcdindho uvSznSndho Augusty. V€zeni jeha 
(na Kfivoklitfe) v prvnich Idtech bylo tak 
mirnd, ie Bratfi mohli si s nim vzdjemn6 do- 
pisovati. I iadali ho za svoleni, aby smdli 
zvoliti si novd biskupy, ale Augusta pfdl si,, 
aby podkali, ai on budc propuStdn z vdzeni. 
Kayi vSak r. 1553 styk Bratfi s Augustou 
byl prozrazen a bylo sc obavati toho ncj- 
horSiho, dali se Bratfi pfcmluviti od stariich 
a zvolili za biskupy br. Jana Cerndho a Ma- 
tdje Cervenku, ktefi jmdnem J-ty b-kd pfijali 
ordinaci od br. Strejce a Paulina, ad tito ne- 
byli biskupy, nadei vzklddali na nd nice ostatoi 
dlenovd tSzkd rady. Pak od novych biskupfl 
fizeni byli kndii a jahnovd. Tak stal sc skut- 
kem hlavou J-ty b-kd br. Jan Cern^, ktcr^ 
jii za iivobyti br. Macha mil mnohd dfllc- 



Jednota bratrska. 



167 



2ite veci na starosti a od r. 1552 sidlo sv6 
m^l V Ml. Bolcslavi. Trvalo sice i v t^to dob6 
jcst6 prondsledovini J-ty b-k6 v Ccchdch 
i pKsti^ manddty na firatfi n^ledoval jeden 
za druh^, avsak na statcich pana ArnoSta 
Krajifc z Krajku, zvldSte pak v Ml. Boleslavi 
Bratfi zili bcz pfekazky a2 do jeho smrti 
(r. 1555). Pfcs to vsak s krdtkou pfestivkou 
iil Ccrn;^ (jsa od r. 1556 sudim J-ty b-k6) 
na >Karmclu« (Ml. Bolcslav) a2 do sv^ smrti 
r. 1565. Vedic n^ho pdsobil ke zdaru a po- 
vznescni J-ty b-k^ zc smutni^ho stavu, do 
neho2 sc dostala r. 1548, Mat^j Cervcnka, 
p>isaf J-ty b-ke. jehoi tikolcm bylo vc^ti 
historick^ zaznamy o J-t^ b-kc; ovocem teto 
prace byl znamenity a prosluly archiv bratr- 
sky Janem tcrnftn po po2aru litomyslsk^m 
(r. 1546) zalozen^, v jehoi vedeni pak po 
Cervenkovi pokra^oval nadan^ a vzd61an^ 
pomocntk ncjprvc Cerncho, pak spolupra- 
covnik Cervenkdv br. JanBlahoslav. Mezi 
tim CO V Cechach J. b. s t62i fen sc udr2o- 
vala, vzkv^tala znamenite p6ci br. Izraelc 
sific se ve Velkopolsku a ukazovala se na- 
d^jc, 2c zasadi sve koFeny i v Malopolsku. 
Protestant^ malopolSti toti2 nemajfce pevn^ 
organisace pfipadli na mySl^nku spojiti se 
s organisovanou J-tou b-kou. Na spole^n^ 
{7cn. synods konan^ v K6zminku r. 1555 
umluvcny jistd zdsady, die ktcrjch prote- 
stanti^ malopolSti mdli pFipojiti sc k Bratfim 
cesk^m, zejmc^na pak phjznouti jejich konfessi. 
Dalsi o to jcdndni vcdli hlavne br. Cervenka 
a Israel, kteFi dobfc vlddli jazykem pol- 
.sk<'m. 

Okolo tchoz casu sly pov^sti, ze syn Fer- 
dinanda I., mlad^ kral Maximilian, nesm^Sli 
ph'znive o cirkvi katolick^ a 2e kloni se k pro- 
tcstantstvi. BratH sklddali naft vsecku svoji 
naddji v pfi^in^ pKstiho osvobozeni a pan 
ArnoSt Krajif mfil za to, 2e jest tfeba u6initi 
krok pfimo k Maximilidnovi s prosbou za 
iilevu J-t6 b-k^, zvldst^ pak za propu§t£ni 
Augustovo. Za posla, kter^ m£l na se vziti 
tento nesnadn^ likol, vyhl^dnut byl mladj 
jestc duchovni bratrsk^ Jan Blahoslav. Ten 
vypravil sc r. 1555 do Vidn6, kde2 podafilo 
sc mu scznimiti se s Pfausercm, luthcrdn- 
sk<'m kazatelem krale Maximiliana. Na druhe 
jcho ccstfe do Vidn6 r. 1556 slibil mu Pfauser, 
zc podd krali Maximilidnovi piscmnou prosbu 
panQ ceski^ch k J-t6 b-ke pfindle2ejicich a 
lat nsk]^ yftah zc spisu bratrsk^ho ncdivno 
vydane'ho p. t. »Ph'finy, pro ktcr6 sc Bratfi 
knt'zim podrobiti ncmonou«, co2 ob<5 s scbou 
Blahoslav tarn pfinesl. Avsak nad^jc na Ma- 
ximiliina vzkUdand by la klamni. Bucf ncm61 
lento dostatccn<5ho vfivu, nebo Pfauser sli- 
boval vice, ne2 potom uiinil. Ani krok Ver- 
gcrifiv a pdnfl polsk^^ch, ktefi prostfednictvim 
v^vody virtembersk<5ho KryStofa, s Maximi- 
lidnem v dobr^ch stycich zijiciho, zasazovali 
se r. 1557 o propustenf Augnstovo, nic ne- 
prospSl. Vfizeni Augustovo po r. 1553, kdy 
spojeni jeho s J-tou bkou bylo prozrazcno, 
opet se zmirnilo r. 1555. Pocal psati ve v6zcni 
>Sumovnik«, spis to obsahujici dldnky vfry, 



jeho2 se u2ivati m£Io vc sborcch bratrsk^ch 
mtsto dosavadnich ncd^lnich evangelii a epi- 
itol. AvSak Bratfim zpCksob ten se nelfbil a 
proto Augusta, jenz od r. 1555 byl s nimi 
op£t ve spojeni, pojal k nim nechuf a jest6 
vice se rozhn^val, kdy2 se dovM^l o volb6 
nov^ch biskupA. Pon£vad2 pak BratH starsi 
jeho se neptajice tim ddle tim samostatndji 
si vedli, synody konali a dQie2itd sneseni 
dinili, stihal je hrozbami a kletbami, tak2c 
konednfi synoda 2eravicka r. 1557 mu odpo- 
v6d6la jednomyslnjm obnovenim usneseni, 
>2e nemd jeden 2adn^ sam, jako jedna hlava 

V te pfednosti a tim zpdsobem jako papei 

V fimske cirkvi vystavovan b]^ti, aby na ni 
vSe zalc2elo<. Bylo to asi v t^2e dobd, kdy 
Brati^i m€U co diniti s Flaciem Illyrikcm 
Magdebursk^m, kter^2 dokazoval, 2e Bratfi 
jsou pfimi potomci Valdenskjch. R.1557 ko- 
ndna vScobecni synoda J-ty b-ke v Sleza- 
nech 24. srp. (snad na oslavu stolet^ho trvani 
jejiho), ku kterd dostavili se dJ^tnici z Cech, 
Moravy a z Polska (na pf . Jan Krotoski, Jakub 
z Ostrorogu, Rafael Leszczyl^ski a j.). Doko- 
nano bylo dilo obnovy, jeho2 potfebu zpu- 
sobilo prondsledovdni r. 1548. Konfesse bra- 
trskd prohlaSena za normu ve v6cech viry 
proti pdnAm polsk^m, ktefi pfali si pfijcti 
konfesse augSpursk^. Pro Prusko a Polsko 
ustanoven zvldStni senior sc sidlem v Polsku. 
Jan Blahoslav a Jifi Izrael zvoleni za biskupy, 
z nichi tento dostal pod sprdvu sbory polskc 
a pruskd. Tak opfet m^la J. b. ityfi biskupy. 
T6mto dohromady pfislusf sprava cfrkvc, 
nemohou vSak niceho dfileziteho u6initi bcz 
porady s radou. »Rada zvolena od synodu 
pfedstavuje shroma2d£ni veficich a stava se 
ncjen ncjvySsi autoritou, n^jbri i moci v^- 
konnou, onniskem zivota a pracc«. 2ivel 
sv6tsk^ nab]^vd ve vsech oborech vetsi'ho 
vlivu V fizeni cirkvc. Pfisptlo k tomu nej- 
spiSe nebezpc^', do neho2 J. b. byla uvr2ena 
nerozvazlivosti Augustovou, a snad i vliv 
kalvinist(i. Zfizeni J-ty b-k<5 nab^va razu 
vice dcmokratick^ho. 

Brzy po tcSto synod 6 nasstaly Bratfim ne- 
snaze v Polsku, kdc thcologovc La ski a 
Lismanin, jc2 si ni-ktefi sTcchtici k pro- 
vedeni reformace byli povolali, vystupovali 
proti konfessi bratrske, zcjm^na proti je- 
jich uceni o ve^efi Pdn6. Lismanin, aby pfe* 
kazil spojeni Bratfi s polsk^^mi kalvinisty, 
zpdsobil, ze nSktefi thcologovc svycarsti (Cal- 
vin, Muskulus, Beza) napsali ncpfiznivy po- 
sudek o konfessi bratrske a poslali Jej do 
Polska. Proto vypraveni r. 1560 do Svycar 
br. Rokyta a Petr Herbert, aby pfimCii je 
k odvolani t^chto ccnsur. Ccsta tato m6la 
dobr^ vysledek. Herbert pfinesl Bratfim velmi 
pfdtclskd listy od theologA §v^tarsk^ch. Na 
ccstC sczndmil se s vcvodou virtemberskym 
Krystofcm k pobaddni a prostfednictvim b^v. 
legata pape2sk6ho Pavla Vergera, vclikcho 
pfitele Bratfi. V<5voda virtembcrsk^ nabidl se, 
2c na sve litraty bude vydr2ovati ndkolik 
jinochd bratrskych na studiich v NSmccku, 
co2 s povd^kem bylo pfijato. 



1Gb 



Jednota bratrska. 



R. 1564 zemfel kral Ferdinand I.; zdalo 
se, 2e J-te b-k^ nastanou IcpSi ^asy. S po- 
catku vSak by la ji smrt Ferdinandova spisj 
na ukor neili ku prospSchu, je2to Aug[usta, 
kdyz konecn6 propust^n byl z v6zeni, pSsobil 
mnohc raznice a ncsndze. Pon^vadi vc vazb6 
svu pfiznal sc ku strand podoboji, doufaje 
dosdhnouti tim propusteni, byl proto z J-ty 
b-kc vyloucen (1562). Avsak Augusta pfcs to, 
jak vysci z vazby, jal sc hned vykonavati 
vSccka prava biskupska a brzy potom (1565) 
vzplanul op^t spor o pofadek kazani, rejstf iky 
a Sumovnik, kterc5ho2to posledniho hlcd^l 
uziti jakozto prostfcdku ke sjednoccni J-ty 
b-k6 s lutherany. sam pak snad chtSl se stati 
hlavou vlech nekatolikii v Cechdch a na Mo- 
ravS. MySl^nka Augustova sama v sob6 ne- 
byla spatna, hledimc-li k pov§echn(3mu stavu 
v^ci V Cechach, a J. b. pozd&ji pfece pldnu 
tohoto se uchopila, avsak vzhledem k po- 
ietn6 pfevaze luthcranfi a jejich kdzni cir- 
kevni by la by J. b. spojenfm s nimi vlastn^ 
pfestala bjti tim, cim byla. Nivrhy Augu- 
stovy byly zavr2eny synodou Pfcrovskou 
r. 1567. Proto Augusta hledfel ziskati veh'ci 
J-ty b-ke, kdy2 nepodafilo se mu pfcsvSd- 
citi hlavy jejich, jezdil ustaviinfe po sborcch 
bratrsk^ch nejcn po Cechdch a Moravfi, n]^brz 
i V Polsku. Miroo to pocal jcdnati i s admi- 
nistritorcni strany podoboji Martincm M61- 
nick^m o sjednoccni stran, a to bez vedomi 
starSich J-ty b-k(5. AvSak Martin ved^l, 2c 
>tento syn kloboucnikflv pachne primatem<. 
Jednani skoncilo sc s nezdarem. Na St^sti 
pro pokoj V J-t6 b-k6 zemfel Augusta r. 1572. 

Ncjv^^tlim protivnikem Augustov^m avlast- 
m'm sprdvcem J-ty b-k6 byl br. Blahoslav, 
kter^' jakoito historik znaje l^pe neili Augusta 
minulost J-ty b-k^ proniknut byl duchem 
jejim a sdilel i s\3b6 jeji stranky, miloval ji 
az k pfedsudku. Smlouvani se mu protivila, 
jezto zddla se mu pachnouti jakousi simonii. 
Nad^jc jcho nenesly sc nad zachovdni statu 
quo. On sice nebyl proti sbli^eni sc s luthc- 
rdny, ale obaval sc o samostatnost J-ty b-k^. 
Jako proti Augustovi,. vystoupil i proti Cra- 
tonovi, t^lcsncmu Idkafi Maximilidna II., 
kdyi tento uvefcjnil rozpravu, v nii vyz^val 
vSecky protestanty, aby sc pfipojili kc kon- 
fessi augspurskd. Kcbyl vsak sob6 dobfe v6- 
dom, V tern zalczi jeji svcraznost. Pfcs to 
jednou z pfcdnich snah jeho bylo, aby J. b. 
byla l<5pc poznana. Videl, 2e ji skodi jeji taji- 
vost, proto pecoval o vydani konfcssc a hi- 
storic jeji jazykera latinsk>Jm. Pial si zvyscni 
vzdclanosti clcnCl J-ty b-kt-, zvlastc duchov- 
nich, ceho2 ncjvymluvncjsi dQkaz podal vc 
SVC filipicc proti misomusiim. Nadanc 
mladiky bratrskc posilal na studia na cizi 
university a udr2oval rozsahlou korrcspon- 
denci se soucasnV'mi uccnci zahranidnimi. On 
sam, jcho soucasnici i jejich nastupci prova- 
d61i to, cim J. b. stala sc nejduzit^'jsi'm cini- 
telcm v rozvoji litcratury a dcjcpisu ccskcho 
a ziskala si zasluhv nchynouci. Z pcra Blaho- 
slavova pochazi ncjvctsi ^dsf archivu bratr- 
sk<5ho, chovancho nyni v Hcrrnhutc (sv. I.— VI., 



castccnS sv. VIII. a IX. a cela jejich redakce, 
pak cist sv. X.), Musika, Grammatika deska, 
pfcklad Nov^ho zakona. Za jeho doby vydan 
ddlezit^ kanciondl Samotulsky, ktery Blaho- 
slavredigoval (r.l561). Blahoslav zahdjil fadu 
spisovatclfl ^esk^'ch, vyborne ccsky pisicich, 
jcjim2 poslcdnim clenem jest Komensky. Po 
jeho pfckladc Nov^ho zdkona brzy pfikro- 
ceno k pfekladu ccl(5ho Pisma sv. 

Mczitim CO Blahoslav sc svymi pfivr2enci 
proti vili se snahdm Augustovym, v Polsku 
opakovaly se bez pfestdni pokusy o sblizcni 
a sjednoceni jednotlivych vyznani protestant- 
skych, zejmdna pak BratH a lutheranfi, ncboC 
mezi BratHmi ceskymi a kalvinisty bylo vice 
v6ci spole^nych. Pobadala je vsccky k tomu 
naddje, ze kral polsky Sigmund II. August 
pak spisc stane se cvangcTikem. Tak doslo 
konecn6 r. 1570 k dorozum^ni vsech 3 vy- 
zndni v Sandom^fi, jcz vSak neznamend 
sjednoceni vc vife, jak to zam^slel v Cechach 
Augusta, nybrz jen vzdjemn^ uznani jednotli- 
vych vyzndni za bratf i vc vife. Pfcs toto do- 
hodnuti zAstala J. b. v Polsku i naddle samo- 
statnou spolecnosti cirkevnf. 

V Cechdch po smrti Blahoslavov6 zddlo sc, 
2c Bratfi chopi sc dfivc zavricnych planA 
Augustovych, smefujicich ke sjednoceni s lu- 
therany. Kdy2 nastoupil vlddu Maximilian II., 
Bratf i n^kofikrdtc uchazeli sc o j^ho ph'zeA 
a ochranu; podali mu svoji konfessi a kan- 
ciondl, a dostalo se jim r.l566 slibu, ze budou 
dale trpSni. Avsak pfi v§i sndsenlivosti Maxi- 
milidnov^ pozorovali jak Bratf i, tak i luthc- 
rdni, 2e, nebudou-li nekatolici mezi scbou 
svorni, 2c ani za jeho vlddy svobody udbo- 
2ensk^ si nedobudou. Dostavil se pr^b^h 
podobn;^ tomu, ktery v Polsku pfedchdzel 
synodu Sandomcfskou. Vlivem hlavn^ osob 
sv6tsk]^ch obe strany pocaly jcdnati o upra- 
veni spolc6n^ konfessc, jiz krdl byl by pfi 
nucen schvdliti. V J-te b-kd v§ak dosud trval 
duch Blahoslavdv, obdvajici sc ztrdty samo- 
statnosti. V celc J-ty b-kc stdli lidc mensiho 
naddni, ale za to mnohem pevn^jsiho pfe- 
svfedceni. Nejstarsim seniorem po smrti Blaho- 
slavovc byl br. Izracl, t<.*n vsak, sidle s jin^ni 
jest6 seniorem Janem Lorenccm v Polsku, 
nezasahoval do v£ci £esk]^ch a moravskych; 
vedlc n£ho stdli br. Stefan, po Blahoslavovi 
pisaf J-ty b-kd, a br. Kalef. Vedle tSchto 
dvou siicastnili se jedndni Jakub Veliky, Jan 
Javornicky, Isaids Cibulka a Jiff Strejc. 6o- 
cilcni shody velice to vadilo, 2e J. b. od 
nekolika jiz let stala bli2c vyzndni kalvin- 
skemu nc2U augspurskdmu. Katolici pak zna- 
jicc rozdily mezi obdma stranami rozn£covali 
jejich rQziiice co mo2nd nejvice. Cisaf Maxi- 
milian pomoci svdho Idkafe Cratona hleddl 
Bratf i odvrdtiti od lutherand, ukazujc jim 
nadcji na uzndni jejich viry. N^kolikrdte mezi 
jcdnanim u konfcssi hrozila roztrika, az ko- 
nccnd luthcrdni nechtejice toho dopustiti pfi- 
jali podminky Bratfi a tak konccnS r. 1575 
scpsan od Pavla Prercia, professora univer- 
sity prazskc, a od Kryspina, pisafe Star^ho 
mt'sta prazskcho, ndvrh »ccskc konrcsse<. 



Jednota bratrska. 



169 



ktera po n^kter^ch zmenach schvalena byla 

V pln6m sn^mu. Jest to temna, (^asto si od- 
porujici sm^sice u^eni lutherdnskdho a bratr- 
skeho. V uceni o veSef i Pan6 podava se for- 
mulace Mclanchthonova, je2 viak hledi se 
pHbb'2fti i k u^cni Calvinovu. Vira die uceni 
lutheransk^ho prohlaSuje se za spasitelnou a 
jen ty skutky jsou dobr^, kter^ z t^to vfry po- 
chazeji; ctnosti tSch, ktefi nemaji viry, jsou 
hfichy. Kdoi vsak skutky zanedbava, zahani 
viru a odvracuje od sebe Ducha svatcho. 
Ke konfessi jakoito druhy dil pfidan byl 
navrh zm^ny cirkevniho zh'zeni ceske cirkve. 
Navrhy ty tJezpochyb^ byly by se dotkly jen 
lutheranii, jeito Bratfi ani po dstupcich, feter^ 
jim byly ucin6ny se strany lutheranfl, ncchteli 
prost6 pfistoupiti kc konfessi cesk^, nybri 
prohiisili, 2e cht^ji kri^eti spolecn6 s ostat- 
nimi protestanty. Je5t6 m^n6 zdaFilo se jed- 
nini stavA s Maximiliancm II. o tuto kon- 
fessi. Pokud stavd potfeboval k povoleni 
bern^ a hlavne ku pf ijeti syna sveho Rudolfa 
za krale £esk6ho, potud jevil ochotu kc kon- 
cessim. Jsa v^k pod vlivem rflznych iivlft a 
maje ohledy zejmena na papc2c, hned ukazal 
jinou tvaf, jakmile dosahl, co cht^l. Zakdzal 
vytistcnf cesk<S konft'sse a vydal manifest, 
ktcrj'^m hejtmanAm krajsk<rm pf ikazoval pl'isn^ 
vykonavini dekretii Vlaaislavov^ch a Fcrdi- 
nandovych proti Bratfim, zakazoval mestflm 
kralovskym zavad^ti v§ciik(S novoty a nafi- 
zoval jim posloucbati konsistofc podoboji. 
Slechta lutheranska podala se boufiti, po^alo 
se jednaii o t$sn6jsim spojcni Bratff a luthe- 
ranci, ale vsc bcz vj^slcdku. J. b. zachovala 
>voii samobytnost. 

V nasi. Idtcch za vlady pohodln^ho Ru- 
dolfa II. J. b. dosahla vrcholu sv6ho rozvojc. 
Stala se naboienskou spoiec^nostf, vynikajici 
pevnou organisaci. poctem sv]^ch vSficich, 
ritajic i ncjpfcdnSjSi rody panskd a rytifske, 
u vnitfni svoji hodnotou tak, 2e musila byti 
ode v§ech ostatnich vyznini rcspektovana. 

V teto dob£ J. b. vice bli2ila se kalvinismu 
nezli luthcrdnstvi. Jii r. 1577 Bratfi pozvani 
od falckrabi Jana Kazimira na synodu kal- 
vinskou doFrankfurtu n. M., ale Bratfi z ohledu 
na nedavn^ je§t6 styky s lutherdny ji neobe- 
slali. Po synodc vsak vyjddfili se otevfem^ 
o sv6m pomcru k reformovanym, ie totiz 
souhlasi s nimi v uceni, 2c vsak z pficin tak- 
tickjch drzeti se musi tSch, ktefi pfinalczeji 
kc konfessi augspursk^. Od jistc doby vy- 
sHaji Bratfi cetn6 sv6 zaky na ucilist^ kal- 
vinski, jmcnovitfe do Heidelbcrka, ac pfi sv6 
povaze pine ohlcdfl ke v5em nekatolick^m 
vyzninira ndbozenskj'm nezanedbdvaji Vitem- 
berka a ucilisC lutherdnsk^ch. Po zpdsobu 
cirkvi rcformovan^ch pfecndzi v dobS t^to 
fizeni J-ty b-k6 v2dy vice do rukou laikfl, 
-vsak duchovni nepozbjvaji sv6 vd2nosti, 
uaopak vzd61dD( jejich zajiSfuje jim vliv na 
tyto laiky. Kde2to knfez lutherdnsk^ byl slu- 
zebnil^cm sv^ho Slechtice, kn6z bratrsk^ byl 
jeho pfitelena, vddcem a dfivernikem. Nevadi 
tomn ani nedbanf coelibdtu se strany knczi 
l>ratrskjch. Od star^ch kn€2i bratrsk^ch lisi 



se nyni tim, 2e ji2 ne2ivi se praci rucni. neboC 
se strany v^ficich jest. m£rou dostatecnou 
postarano o jejich v^iivu. Podind d<$sf do- 
taci §lcchtick}^ch, zaklddaji se beneficia bratr- 
ska na zpQsob far katolick^ch. J. b. zevn6 
dim dale tim vice se zesv^tsCuje, ale uvnitf 
napln^na jest pfec jen duchem svych zakla- 
datelfl. Kdezto kolem dokola v Cechdch, na 
Morav6 a v Polsku, kde J. b. byla rozSifena, 
panoval cirkevni rozklad a mravni zpustlost, 
J. b. »byla podivuhodnou skolou dokonalosti 
a cistoty a v gcncraci prosaklcS sobectvim 
pfedstavovala p6stovdni idealu, oddanost a 
obStavostc Po smrti (1577) br. Stefana stdli 

V celc J-ty b-kc tito mu2i: nejstarsi senior 
Izrael a br. Jan Lorenc sidlili v Polsku, doma 
pak vedle Kalefa zvoleni br. Z a char ids a 
AencdS, z nich2 ten to, sidle v Ivancicich, 
zahy vynikl nade vSecky. V poslednim roce 
2ivota br. Stefana pfistoupeno bylo k pfe- 
kladu Star^ho zakona z hebrejStiny do de- 
stiny. Stefan byl k tomu cili zjednal v]^born6 
znatele hebrejStiny Mr. Albrectita z Kam^nka 
a LukaSe Helife z Poznand, pochazejiciho 
z rodiny iidovske. Po smrti Stefanovl ujal 
se dila bratr AenedS. Zprdva o tomto pod- 
niku J-ty b-k^ zpiisobila znepokojeni mczi 
katoliky. Biskup olomdcky Vil^m Prusinovsky 
vymohl si ji2 u Maximilidna II. manddt, kte- 
r^ni Bratfim zapoviddno tisknouti n^co bcz 
vyssiho schvdleni. Nafizeni cisafe Rudolfa II. 
o tiskarnach a tiscich (1580) delilo hlavn6 
proti zamySlen^mu vyddni bible bratrskd. 
AvSak Bratfi, ktefi tisk bible pocali v Ivan- 
cicich, naSli ochrance v panu Janu starsim 
zc Xcrotina a pokracovali pak na jeho stat- 
cich V Kralicich. Vedle jizjmenovan^ch iScast- 
nili se pfi pfeklad6 br. Jifi Strejc, Jan Ca- 
pito, Pavel Jesscn a Jan Effreim. Vjsledkem 
prdce jejich byla .scstidilnd Bible Kralicka, 
jez vysla v r. 1579— 93, nejznamenit^jSi to dilo 
literatury fesk6 doby stfedni po strdnce jazy- 
kove, nevyCerpatelny poklad jazyka 6eskeho. 
Ndklad na bibli vedl hlavnfe pan Jan ze 2cro- 
tina. Pfeklad opatfen hojnj'mi pozndmkami 
v6cnjmi a grammatickymi, jez sv^dci o ne- 
obyccjn6 vy§i vzd^lani pfekladatelA. V do- 
bdch, kdy cesky jazyk octi se v i^padku, 
Bible Kralickd stala se hiavnim prostfedkcm 
k jeho povzneseni. Vedlc bible vydan opetn6 

V iSprave dokonalejSi. nezli kdy pfed tim, 
bratrsky kanciondl, a to r. 1576 v Ivancicich, 
prava to chlouba ccskeho umSni typografi- 
ckdho a dfevofczn(!'ho, a r. 1581 v Kralicich. 
ZciroveA Skolstvi bratrski^ velmi ut^senS se 
rozvijelo. V Ivancicich nalczala se vy§si §kola, 

V nii ucilo se fectine a hchrejstinC, a sprava 
jeji svCfena znamenitOmu tehdcj.simu uccnci 
vitemberskcmu Esromii Riidigcrovi. Vsudc 
pak vcdle sboru bratrskcho byla zarovcii 
dobra skola nizsi. 

Ve vnitfnim svdm rozvoji posilovdna byla 
J. b. riiznymi litoky, jez se na ni d6ly jak 
se strany katolicke, tak i lutheranskc. Se 
strany katolicke byl to hlav. jesuita Vaclav 
Sturm, jcj2 kdysi mezi jin^mi mladiky Ferdi- 
nand I. byl poslal do kima na vychovdni, 



170 



Jednota bratrska. 



aby pak jsa tehoz jazyka jako ceSti kaciFi 
mohl tim pdsobiv6ji proti nim vystupovati 
a bojovati. Se strany katolick^ byli Bratfi 
spiSe ignorovani a pokladdni za skute^n^. 
pikharty. §turm z poru^eni arcibiskupa Brusa 
z Mohelnice dal si praci, aby prostudoval 
spisy bratrska, jich2 nebylo tak snadno na- 
Idzti, je2to Bratf 1 vsecky sv^ zdle2itosti pfed 
jinoverci lizkostlivfi tajili. Vydav r. 1582 »Srov-. 
nani viry a u^cni bratH star§ich« vyt^kal vc 
spise tomto BratHm vclikou promenlivost 
nejddlciit^jSich dogmatd. Vedlc polemiky, 
jii Bratfi musili pfedscvziti, £inil jim §turm 
ncsn^c i sv^^mi missicmi, jc2 podnikal spo- 
IccnS s Hostounsk]^m, jimii mnoho lidi ziskali 
V LitomySli a na panstvich pernstcjnskych. 
Zaroveft na rozkaz nejvySsiho kancldfe ce- 
sk^ho pana Vratislava z PcrnStejna zavfcny 
byly sbory bratrskd v Litomysli, LandSkroune, 
Pot§tcjn6 a Kostelci n. Orlici. Podobnfi pro- 
naslcdoval J-tu b-kou na Rychmburst^ pan 
Vdclav Berka (1583) a v Mladd Boleslavi hro- 
zilo ji ncbezpeci, kdy2 r. 1588 pancm Ada- 
mem Krajifcm vymfel rod jeho, pro J-tu 
tak dfllczity, a bylo ncbezpeci, 2e Boleslav 
dostanc sc do rukou katolika Jifiho z Lob- 
kovic. Z titocnikili druh^ strany hlav. Pavel 
Kyrmczer, d^kan v Uhersk^m Brodd, kdc 
i Bratf i svflj sbor m^li, je znepokojoval chtdjc, 
aby mu byli podfizeni. Vystupoval proti coe- 
libatu V J-td b-ke zastdvan^mu. Druhy od- 
piircc Bratf i byl pastor jihlavsk^ Hedericus, 
kterj byl horliv^m zastancem u^eni o »ubi- 
quit£«. Uto^il na u^cni Bratf f, 2c odporuje 
Pismu, a vydal proti nim spis vc Frank furt^ 
n. Odrou. Bratfi, jak se zda, z ohledu, 2c by 
jcjich odpov^d byla musila nutne naraziti na 
liskali nizorQ lutheransk^ch, neodpoved^li ; 
teprve po n^kolika Idtcch ujal sc polemiky 
br. Simeon Theofil Turnovskj^. 

Pfdtelstvi mezi J-tou b-kou a stavy luthe- 
ranskymi nebylo nikdy vclike; kdyz r. 1584 
m^li tito vyhlidku, 2e dostanou do rukou 
obsazovanf konsistofe podoboji, byli ochotni 
pfijmouti i podminku toho, toti2 spojiti se 
s katoliky k prondsledovdni Bratfi. V cer- 
venci t. r. obnoven i mandat VladislavAv 
proti pikhartftm^ ale bez Odinku. R. 1588 ze- 
mfel zaslou2il^ stafi(^k>J' biskup polsk^ vdtvc 
J-ty b-k^ jifi Izrael a jii r. 1587 i koUcga 
jeho br. Jan Lorenc. Tu pfcvzal fizcni cirkvi 
polsk^ch as 43let^ Simon Theofil Turnov- 
sk^, jeden z nejznamcnitejsich biskupA J-ty 
b-k^ vflbcc, clovdk vytedneho naddni, nc- 
unavn^ (innosti a rozsahl]^ch vddomosti, dobry 
znatcl historic bratrsk^, znamcnity fccnik, 
basnik, hudcbnik i astronom. Cirkvim ceskym 
a moravskym stdli v cele br. Aeneas (v Ivan- 
cicich f 1592) a ZachariaS (v Ml. Boleslavi 
t 1594). Turnovsk]^ v Polsku hlavnfe o to 
pccoval, aby udriel jcdnotu dissidcntskifxh 
vyznani v Polsku. cchoz nutnS bylo potfebi 
na ochranu proti katolictvi velicc sc vzma- 
hsfjicimirpUKobcnim jesuitu, zcjmi'na za vlady 
horliveho katolika kralc Sij^munda III. Pro- 
sluiy »konsens Sandomefsky« z r. 1570 znova 
pfijat a schvalcn na gcncralni synode hlav- 



nich dissidentsk]^ch vyznani polskych vTorunt 
r. 1595. Turnovsk^ k podn6tu kniietc Kry- 
stofa Radziwiila a Konstantina Ostroroga vy- 
Jednaval r. 1599 (ovSem marn^) o ^sjednoceni 
Bratfi i s cirkvi feckou, ktereito sjednoccni 
melo diniti protivahu proti unii bfcStsk^ 
(z r. 1596), kterou pravoslavni fisc Polsku 
sjednotili se s cirkvi fimskou. R. 1594 stal 
se Turnovsk]^ prvnim seniorom a podrzel 
sidlo svd V Polsku; jemu po bolcu st^l v Ce- 
chach a na MoravS Efraim, pak N^mcansk^ 
a Narcissus. Jakkoliv Turnovsk^ pfed tim 
ochoten byl ke spojeni Bratfi s rdzn^mi od- 
stiny protestantsk^mi, pfece hlcddl uvnitf za- 
chovati J-tu b-kou samostatnou. V uceni o vc- 
^cfi Pan6 J. b. jii temef u^eni kalvioske vy- 
znavala, on v§ak sepsal spis, vc kter^m hled^I 

V t^to otazce zachovati stfed mezi ucenim 
lutherdnsk^m a kalvinsk^m, a pfimdl Bratfi 
r. 1598 na synods v Mlad^ Boleslavi, zc za- 
mitli spis podobn^ ve smyslu kalvinsk<^m se- 
psan^ a pfijali min6ni jeho. Za jeho pfitom- 
nosti stala se timluva mezi lutherany a bratf imi 
mladoboleslavsk^mi, podlc kterd m£Ii rovno- 
pravn^ v Tn^t6 vcdle sebc iiti. 

V poslednich letech ziskala J. b. znamcni- 
teho dlena v panu Petru Voku z Roimbcrka 
vlivcm manielky jeho Katefiny z Ludanic. 
Vzr&st J-ty b-ke od ranoha let byl tmcm 

V ocich katolikA ; pflsobenim nej vy^iho hof- 
mistra KryStofa Popela z Lobkovic obnoven 
bvl r. 1602 manddt Vladislavdv proti pikhar- 
turn. Mandat ten obracel sc sice v prvni fad6 
proti Bratf im, ale ohro'2oval i ostatni protc- 
stanty. Proto, kdy2 r. 1603 Rudolf II. zadal 
na sn6mu povoleni berne proti Turkiim.opfcl 
se tomu jednomyslne stav rytifsk^ a jmcDem 
jeho pfcdni clcn J-ty b-k^.pan Vaclav Bu- 
dovcc z Budova ncohro2enou fee promlu- 
vil, iadaje svobodu naboienskou pro sviS 
soudruhy, ktefi pfiznavaji sc k £esk^ kon- 
fessi z r. 1575. Cisafi poddna supplika, ve 
ktcr^2 i Budovec m£l zna^n^ i!icastenstvi. Za 
to vzat byl na zavazek, ie se postavi k zod- 
poviddni. Zakro£enim timto neziskdno sice 
niceho, naopak vc m6stech krdlovsk^ch pfed- 
sevzaty pfisnc^jsi je§t£ kroky proti nckato- 
likdm; avsak J. b. a lutherani byli pom^ry 
nuceni op£tne sc sbliiiti, ac v J-tc b-kc 
r. 1604 na synode v 2eravicich zavrieno Tur- 
novskeho u^cni o veccfi Pan6 a pfijato uccni 
kalvinske. Nutily je k tomu kroky, kterc 
strana katoUcka ^im dale tim odhodlaneji 
podnikala k provedeni katolickc rcstaurace. 
Die navrhu vidensk^ho biskupa Khlesla a 
jcsuity Lanoye mclo sc pociti vypovczeriim 
cizozemcCk nckatolick^ch z mest kralovsk^^ch 
a ciosazcnim pravov^rnych farafd; skolmistfi 
m^li b}^ti podrobeni pfisndmu dozoru a na 
misto podezfclych dosazcni b^^ti jesuitt^. 
Mnozi pani katolicti pocali prondsledovati 
nekatoliky a v Mladc Boleslavi r. 1602 dva 
kommissafi kralovsti zavfcli sbor a zabavili 
diim bratrsky a skoUi. V lOto dobc, kdy se 
strany katolickc po^alo sc odhodlan6 uto- 
citi na nekatoliky, hlavn^ Budovec snazil sc 
zjcdnati J-tc b-kc- svobodu na)>o2cnskou a 



Jednota bratrska. 



171 



zdkonite uznini. JokkoUv sdm silnS klonil 
sc ke kalvinismu, ncbyl nesnaSeliv^ k luthe- 
rdDstvi a.dfikazova), 2e rozdily obou vyzndni 
jsou tak podru-2ne, ze nemohou b^ti na ujmu 
spolccn^mu usili za svobodu slova boiiho. 
Budovec byl faktickym v Adeem. stavA v pa- 
raatn^ch a spletit^ch uddlostech let 1606—09, 
kdy tito domdhali se svobody ndboiensk<:. 
Ve sporu Rudolfa II. s bratrem jeho Ma- 
tydsem stavovd ceSti zAstali v^rni Rudolfovi, 
za^ci po delSim nesnadn^m jedndni dostalo 
se jim prosluUho majestdtu z 9. £na 1609, 
kter^m zaru^ovalo sc svobodne a neru§en^ 
vykonavdni ndbozcnstvi vSem tfem stavflm 
evangelick^m, jak<5ho po2ivala dosud strana 
pod jednou. Konfesse deskd z r. 1573 pro- 
hldSena za zdklad a m&la pclivati ochrany 
kralovy. 2adnd z obou strati (katoUckd a 
evangelickd) nesmcji sc handti a prondslc- 
dovati pro ndbozcnstvi. Slcchta a m^sta nio- 
hou svobodne staveti kostely a skoly na pQdc 
sv^. 2ddn^ pdn ncsmi poddantS svc nutiti 
ku sve vifc, Stavov^ maji dostati v moc svou 
obsazovdni konsistofc, je-l by mimo jinc du- 
chovni evangclickfS ordinovala, ustaiiovovala 
a bd^la nad kdzni a virou. Univcrsita ma b^ti 
odevzddna stavAm, ktcfi zvoli sobc defcn- 
sory, jei dsaf v jejich lifade potvrdf. 

Aby zabrdn^no bylo novi^m sporflm mezi 
katoliky a evangeliky, ktcfi pro pfist6 m£li 
slouti dohromady jen utrakvisty, u6inily 
obc strany 'mezi sebou >porovndni<. Na zd- 
klad^ pak majcstdtu, kter]^ stal se zdkladnim 
cldnkem zfizeni zcmskcSho a porovndni, po- 
cato hned sc zfizovdnfm spolcdnd luthcrsko- 
bratrsk^ cirkvc ccskc. »I tu dinnost Budov- 
cova byki velikd a vynikajicf ; vznikly ncsndzc 
mezi bohoslovci.lutnerdnsk^mi abratrsk^mi, 
jeho dfistojnosti a klidem pfctr2eny spory.« 
ZHzena novd spolednd konsistof , je'2 se skld- 
d^a ze Sesti kn62i lutherdnsk^^ch, zc tfi bratr- 
sk^ch a zc tfi clenA university. Administrdtor 
byl lutherdn (Elids Slid zc Semanina), senior 
pak bratr, t. Mat^j Cyrus, professofi univer- 
sity byli z pravidla laikov^. Tdto konsistofi 
phsluseti mfely soudy vc vScech manfelsk^ch 
a duchovensk^ch. Ordinaci vykondvali admi- 
nistrdtor a starSi, examinovdni jen ten, k ci 
Strang cxaminand se pfizndval. Ustanovovdni 
fardfA d6lo se rovn^ od jednoho z obou 
k vyzvdni patronovu. Jinak ka2dd strana za- 
chovala sv6 vlastni udcni, svc obycejc a fddy, 
plnou svobodu ve v^chovS kne'2i. Obc strany 
podaly se sbli2ovati a 6initi si vzdjcmnc 
i^stupky, co2 plati zejm^na o BratHch. Pfi 
usili o majestdt dinni byli hlavnS sv6tsti cle- 
nov^ J-ty b-k^ a zfizcnim lifadu defensor^ 
tg2ist6 jeStS vice pfcsunulo se do rukou 
slechty bratrske. Nastalo n^kolik let ndbo2en- 
sk^ svobody, ktcra die slov Komensk^ho 
ncm^'la s pocdtku blahoddrncho vlivu na 
vnitfni mravni stav clenA J-ty b-k6, jez vice 
jeSte, nei ai dosud, zesvetst^la. Nicm^ng duch 
star^ J-t^ b-ke trval v ni neustdle, jak patrno 
z jcdndni synody 2eravick(: r. 1616, jc2 jako 
normu pro pfiStt dasy a zivot sviij pfijala 
spis Hath disciplinae ordhiisqite ecclesiastici 



in unitate fratrum Bohemorum, ktcrj^ zdrovcft 
stal se nejdflleiitgjSim pomnikem J-ty b-kd. 
Stalo se tak na podn^t a 2ddost stavA, aby 
J. b. to sepsala, co pfeje si zachovati ja- 
koito svdrdzn^ v pH^ine sv^ discipliny a 
cirkevni organisace i po dplndm sjednoceni 
s ostatnimi evangeliky. »Ratio disciplinae« 
pfedstavujc ndm do jistd miry vnitfni stav 
J-ty b'k6 V t6to dob6 a pon^kud i v do- 
bdch pozdejiich, nebof op6tn6 schvdlena 
r. 1632 na synodc v LeSne a pak vyddna 
tiskcm. 

J-t6 b-k^ nebylo pfdno na nov^ch zdkla- 
dech ddlc se rozvijeti. Pfibliiili se dnovi^ 
osudncho ccsk^ho povstdni. Slechta bratrskd 
byla jednim z pfednich jeho ilicastnikd a jeji 
vfiv rozhodl pf i volbfe novcSho krdlc Fridricha 
Kalckcho, jchoi vyzndni kalvinskc^ Bratfim 
zamlouvalo se nejvicc. Senior bratrsk^ Jan 
Cyrill, clcn konsistofc pod oboji, spolccne 
s administrdtor cm Jiftm Dikastcm korunovali 
Fridricha za krdlc Cesk6ho (1619). Po bitvc 
b(^lohorsk6 byli oba nafizcnim kniiete Karla 
z LichtenStejna vypov^zeni zc zcm£ (v pro- 
sinci 1621), timi konsistof strany pod oboji 
zrusena. Pak vypov^zcni v&bec vlickni ne- 
katolidti fardf i z m6st Pralsk^ch i n^kter^ch 
m^st vcnkovsk]^ch, a2 r. 1624 vy$el mandat, 
kterjm vsccko knfeistvo nekatolick6 vdbec 
vypovfdalo sc zc zcm6 a naf izovala se t. zv. 
katoUckd reformace po m^stech a po vcsni- 
cich. S po<^tku zddlo se, ic manddty nebu- 
dou miti valncho ddinku, avSak ukdzalo sc, 
2c mineny byly zcela opravdov6. Mno2stvi 
kn^'zi nekatolick^ch opustilo tedy vlast, mnozi 
vsak, zcimcna hratrsti duchovni, zdstdvali 
jcstc V ukrytu hlavn6 na statcich n^ktcr^ch 
svych pfiznivcA, jako byl pan Karel z Zcro- 
tina, u n6ho2 se pozd6ji zdr2oval slavn^ br. 
Jan Amos Komcnsk]^. R. 1627 nafizcno 
konednS i vys$im stavfim, aby do 6 m^sicd 
obrdtili sc ke katolictvi, jinak aby sc vypro- 
dali a vyst^hovali ze zcme. VSickni tito vy- 
st^hovalci na rdznc strany sc rozpt^^lili. Nc- 
ktef i usadili sc v dr2avdch kurlirsta sask(^'ho, 
kni2ete kulmbaSskcho a markrabctc bayreuth- 
sk^ho, markrabctc braniborske^ho i v Holland- 
sku. Velikd £dsC Bratfi obrdtila sc do Polska, 
kdc nasli >patrona vclkomocnt'hopana hrabetc 
Rafaela z Lesna, vcvodu Bclzskd'ho«, ktcry 
pfijal jc do Lcsna, Wlodavy a Baranova. 
V Ostrorogu pfijala jc hrabcnka z Ostrorogu 
a vc Skokdch Mikuldi Rci z Naglavic. Mnoho 
Bratfi pfistfehovalo se do Torunc. VSecky 
pak stCdfc podporoval kni2e Krydtof Radzi- 
wiH. Mnozi nalczli utodistC i v Uhrdch, ze- 
jmc'na na statcich kni2etcJifiho Rdk6czyho, jc2 
sousedily s Moravou. Vc Vclkopolsku dosud 
trvala polskd v6tcv J-ty b-ke. kterd r. 1627 
byla sc sloudila liplnc s vyzndnim reformo- 
van]^m, jc'2 rozsifcno bylo hlavnfi v Kujavsku. 
Od t^ doby vyzndni reformovanc zanikd ve 
vyzndni (^cskobratrskem. Kdy2 pfistChovali 
se vyhnanci iesti do Polska, nespojili sc 
s polskou v6tvi sv6 J-ty b-k6. n^br2 spra- 
vovali se jako2to zvldStni cirkev s vlastni 
hierarchii. Obfi tyto vStve J-ty b-k6 trvaly 



172 



Jednota bratrska. 



nyni vedle sebe a sidlem jejich bylo Lc§no. 
lam sidlel biskup polsk^ J-ty b-k6 Martin 
Gratian Gertich a ^eniofi J-ty b-k^ ccsk6 
Jan Cyrill, Pavel Fabricius a JiH Erastus. 
Vedle tfichto dvou byla v LeSn^ jeSte tfetf 
obec ndbo2enski, t. n^mecka obec bratrska. 
Pf ichodem tolika cizincfl mSsto velice vzkvetlo 
prQmyslem a obchodcm a Skola tamgjSi od 
r. 1655 trvajici promenSna ve vy§§i §kolu bratr- 
skou, je2 naz^valase pozd^ji provinciondlni 
^kolou bratrskou. Rafael Leszczyi^ski hojn£ 
ji obdaMl. Prvnim rektorem jejim stal se br. 
Jan Rybii^ski a nejznamenit^jSim ucitelem a 
rektorem by I Jan Amos Komensky, za n6ho2 
dosahla nejvetSiho svdho rozkvStu tak, ic 
navst^vovdna byla nejen od mladclc neka- 
tolick^, n^brz i od katolick^, a to z Velko- 
polska, Malopolska, z Prus a ze zemi Ce- 
skych. A2 do r. 1656 zflstavalo LeSno lito- 
cistem emigrace bratrska, jsouc od r. 1636, 
kdy obci bratrskc v Ostrorogu vzat byl ko- 
stcl, jedinou bratrskou obci vc Vclkopolsku. 
Ve vdlcc sv<5dsko-polsk^ (1656—60) Lcsno 
bylo spaleno a zbytky exulantfi ceskych roze- 
hnany. Komensky, posledni ccsky biskup Jed- 
noty Bratf i ces., hledal litofist^ mimo Polsko. 
Avsak jm^no Bratf i ceskych, star6 fady jejich 
i posloupnost kn^^ska dlouho jeSti^ udrfely 
se V i\w6 pamfeti. R. 1657 jedin^ zbyl^f- senior 
polsk^ vfitve bratrska Jan Bytnner Komen- 
sk6ho napomenul k udr2eni bratrskeho epi- 
skopdtu, na^ei sjeho svolenim ordinoval za 
biskupa v6tve polsk^ MikulaSe Gesticha, za 
biskupa v5ak vfetve 6esko-moravsk^, vlastnfi 
jii ve sv^m rozpt^leni neexistuiicf, zete Ko- 
menskdho Petra Figula dili Jabfonsk^ho, ka- 
zatele gdansk^ho. Z potomnich seniorfi bratr- 
sk^ch vPolsku vynikli Adam Samuel Hartman, 
syn br. Adama Hartmana (* 1627), a Daniel 
ArnoSt JabloAski, vnuk Komcnsk^ho. Do doby 
druh^ho d^leni Polska cirkev tato utrp61a 
mnoho ztrdt, hlavn^ pronasledovanim se 
strany jesuitfl. Marn£ sbliiila se s reformo- 
van^mi tak t^sne, 2e ob£ vyzndni liplnd sply- 
nula. Marnd byla i podpora st^t& sousednich, 
hi. Pruska. V dobfe 2. rozdSleni Polska, kdy 
Velkopolsko Prusku pHpadlo, zb;^valo z b^- 
val]^ch 60 obci bratrsk^^ch jen 11, a to 3 cistfi 
nSmeckd (LeSno, Lasovice a Toruft), 4 polsk^: 
LeSno, Skoky, Wola a ^ychlin, 4 smisen^: 
Poznaft, Orzeszkovo, Heyersdorf a Waszko. 
Na starou J-tu b-kou upomind jen jm^no a 
nSkter6 cdsti cirkevniho zfizeni. Le§no bylo 
stfediSt^m, tarn bylo sidlo koUegia senior^, 
je2 se sklddalo ze 2 Slechticd a 3 duchov- 
nich. Seniofi stali pod pravomoci synody. 
Synoda navrhujc kazatcle, z nich2 obce si 
voli. Dosud zachovdna bratrska posloupnost, 
dosud trvala Skola ci gymnasium le§ensk^. 
R. 1796 vlada pruski podf idila »J-tu b-kou< 
V nckter^ch zaleiitostech konsistofi poznan- 
ske a jejim prostfednictvim reformovant^mu 
departementu cirkevnich zdle2itosti v Ber- 
lin^. Clen cirkevni sprdvy lescnskc senior 
Cassius povolan za clcna konsistofe poznaft- 
sk<5. J. b. byla r. 1817 v Polsku zrusena, 
ale dodnes jsou v zcmich Polsk^ch n^kter^ 



osady bratrska, kter6 maji sveceni star^ J-tv 
b-k^. 

Vedle exulantfi bratrsk^ch zfistdvalo v Ce- 
chdch a na MoravS vzdy je§te mnoho tajnych 
£lenfl J-ty b-k6, jez Komensky naz^vi >ukry- 
t^m semenem*. Odtud pak stdle trvalo po- 
vlovn6 stShovani se Bratfi do ciziny podle 
toho, jak^ byl tlak pronasledovani. Ve mno- 
hjch z nich byly jil jen jak^si reminiscence 
na bf valou J-tu b-kou, avsak jejich kazatcle 
hledal i zachovdvati fddy bratrska. Takovi 
byli na pf. Eisner, »prvni evangelick^ kazatci 
reformovan^^ch Ccchd v Berlin^c, a Libcrda, 
kazatel ceskych exulantfi nejprve ve Velik<Sm 
Hennersdortd a pak i v Berline. Z cirkvi pak 
exulantsk^^ch, jez fddfi bratrsk]^ch do jist^ 
miry uzivaly a v 1. pol. XVIII. stol. zfizeny 
byly, pfipomenouti sluSi hlavne cirkev v Rix- 
dorfS u Berlina, cirkev v luzickd Nizk<5 2.\- 
tavS a V Drdzdancch, v nich2 jcste v 1. pol. 
naSeho stoleti udriovalo se cesk6 v^domi. 

Podobnc^ho, ale pfece zvldStniho pflvodu 
jest »obnovend J. b. v Herrnhutd (cili 
V Ochranovfi). V moravskdm Kravafsku 
udr2ela se nejl^pe tradice bratrskd. N^kolik 
rodin, mezi nimiz Nitschmannova, ndleiely 
do tajn^ho ndboienskc^ho svazku. Na po- 
fdtku XVIII. stol., kdy'2 zcmfel posledni je- 
jich kazatel. vrstcvnik Konicnskeho Samuel 
Schneider, hledali tito cvangelici posilu pfi- 
Inutim k n^jak6 evangel ick^ cirkvi cizozem- 
sk^. Tu pfiSel k nim Kristian David, tesaf 
z t6 krajiny pochdzejici, jenz prodSlav mnoho 
dalek]^ch cest stal sc lutherdnem a slibil 
sv^m krajanfim, ic jim vyhlcdd v cizin6 mi- 
sto, kde by se niohli usa'diti. R. 1721 dostal 
se David k hrab^ti MikulaSi Ludvikovi z Zin- 
zendorfu, nadsendmu to odchovanci prote- 
stantsk^ho pietismu, jcnS u^inil si 2ivotnim 
fikolem provddfiti svc naboicnsk^ ndzory a 
zdsady ku blahu sv^ch bliinich. R. 1722 pfiSli 
prvni vystfehovalci moravsti s Davidem do 
Berthelsdorfu a 17. cervna zalozena jejich 
osada Herrnhut. Pro obyvatele t^to osady 
i pro nov6 dalsi pHchozi sepsal Zinzendort 
sdm die Komensk^ho >Ratio disciplinae«, 
tak zv. Obecnd zfizeni, ^im2 ddn zdklad 
k obnoveni star^ch fddfi bratrskjch. Obno- 
veni pak star^ J-ty b-k^ dokondno bylo tim, 
2e Daniel Arnost Jablonsk^, biskup bratrsk^* 
ve Velkopolsku, se svolenim sv^ho kollegy 
Sitkovia ordinoval v Berlin^ r. 1735 Davida 
Nitschmanna, jednoho z pfichozich do Herrn- 
hutu, za seniora J-ty b-k^ a r. 1737 sam^ho 
Zinzendorfa. »Tvdfnost, forma, to jest cir- 
kevni samostatnost na stdte nezdvisia 
obnoveni cirkve bratrskd, jakoi i jeji prvotni 
zfizeni, organfsacc vzaty jsou po v^tcc z ce- 
sk6 J-ty b-kd. Cile spoleCnosti a mnoho- 
ndsobn^ i povaha ^innosti v obnoveni cirkvi 
bratrskd pochdzeji od Zinzendorfa . . . Za- 
kladni zdsadou Bratfi bylo nevyh^bati so 
hnutim cirkevnim, njbri uciti se z nich a 
tak se ddlc vyvijcti. Die zdsady t<5to cirkev 
bratrskd musila, kdy2 by obnovena byla z«i 
novych casov]^ch okolnosti pfi sv<S nczm^- 
n6n6 tvdfnosti, naplniti se obsahem nov^, 



Jednotka — Jcdov. 



173 



jakoi sc Y pravdu pfi obnoven^ cirkvi bratr- 
ske stalo« (Mullcr). 

Nynejsi J. b. ma jiz znacn^ rozsifeni ve 
vscch dilcch sveta. Starou J-tu b-kou po- 
klada za svoji matku a ve vclik^ i!ict6 chovd 
drahocennchi&torick^ pamatky po ni ve svdm 
prosluMm archivu herrnhutsk^m, kdei uloien 
jest nejvgtii poklad historic (esk^, herrn- 
hutsk6 ci leSenske fblianty. 

Liter atura. Dila. jei by o J-:t6 b-k^ po- 
jednavalo v torn rozsahu a rpzvrieni, jak zde 
se stalo, ncni. Lze vsak doufati. 2e do jist^ 
miry nahradi to 51anek nejlepsiho na ten 6as 
znalce historic bratrsk^, prof. J. Miillcra 
(v Gnadcnfeldu), kter^ jej ma uvefejniti 
V Herzogov^-Hauckove >Kealcncyklopaedii<. 
Ostatek vytykaji se spisy jen nejdAlezitSjSi: 
Regenvolscius (W^gierski), Sy sterna historico- 
chronologicum ccc^siarum slavonicarum (Ut- 
recht, 1652), nahrazuje z velik^ c^sti ztracen^ 
pramcny; Carpzow, Rcligions-Untersuchung 
dcr bohmisch- und m&hrischen Bruder (Lip- 
sko. 1745); Cranz, Altc und neue Briider- 
historie (Barby, 1772); Kocher, Die Glau- 
bcnsbekcnntnissc dcr bohm. Bruder (1741); 
Gindely, Gcschichtc dcr bohmischen Bruder 
(Praba, 1858, 1.. II.); tjz, Quellen zur Gesch. 
dcr bdhm. Briidcr vornchmlich ihren Zusam- 
menhang niit Dcutschland betrcffcnd (Fontcs 
rcr. austriararum II. odd.» XIX. sv., Vi'deft, 
1859); E, W. Crogcr, Gcschichtc dcr altcn 
Brudcrkirche (Gradau, 1865); Zeschwitz, Die 
Katechismeii der Waldenser und dcr bdhm. 
Bruder als Dpcumcntc ihrcs wcchselseitigcn 
Lchraustauschcs. Kritischc Tcxtausgabe mit 
kirchen- u. literargcschicbpichcn Untcrsu- 
chungen (Erlanky, 1863) ; Zeschwitzovy clanky 
o J-tfe b-k6 i o nektcrjch osobach v Hcrzo- 
govc »Realcncyklopaedic fur protest. Theo- 
logic und Kirche« ; Goll, Qucllcn und Unter- 
suchungcn zur Gcsch. d. bdhm. Bruder. I., II. 
(Praha, 1878); ty2, J. b. v XV. stol. (Cas. C. 
Musea 1883—86) mimo jin^ jeho mens! dldnky ; 
Muller, Die deutschen Catechismen der bdhm. 
Bruder (Monumenta Germaniae paedagogica 
IV. Berlin, 1887); Kruske, Gcorg Israel (»Bres- 
lauer Dissert.*, 1892); O. Hostinsk^, Jan 
Blahoslav a Jan Josquin (Rozpravy Ceskd 
Akad., roc. V, t. 1., Praha, 1896); Vandura, 
O pronisledovdni J-ty b-k^ v jihozdp. Ce- 
chach krilem Ferdinandem L (Sbomfk 2dkfl 
Tomkovfch, Praha, 1888); Slavik. O J-tS b-k<S 

V Cechach jihov^ch. (Programm c. k. real. 
gymn. v Tabof c 1*888) ; t^ho2 znamenitd cldnky 
o drkvich exulantskjch v cjzin6, uvei'cjnfin^ 

V »Osvit5< (na pf . Cirkcv ceskd v Bcrlinfe — 

r. 1876, V DrdJdinech — r. 1887) a ve Sbor- 

niku praci z4kd Tomkov^ch r. 1888 Cesko- 

bratrskk cirkev Nizka v Luiici; J. Jirecek, 

Rukov^f k d^jinam litcratury Sesk6 (Praha, 

1875); tfi, Literatura exiilantfi £esk;^ch (Cas. 

C. Musea 1874); Pcschek, Gcschichtc der 

Gcgenrcformation in Bdhmen (Lipsko, 1844) ; 

Rezek, Pfispfivkv k dSjinam £csk^ emigrace 

V XVII L stol. (CcskJ casopis historick^ I., 

1895); Zoubek-Novdk, Zivot Jana A. Komen- 

sk^ho (Praha, 1892) ; Kwacsala, Dcs Comcnius 



Aufcnthalt in Lissa (Ztschft d. histor. GeiscUsch. 
fiir Posen, roc. 8.); Hrandl, O domcch bratr- 
sk^ch (Cas. Matice Mor. 1882); Muller. Die 
Gemeindc-Verfassung der bohm. Briidcr in 
ihrcn Grundzugen (Monatshefte der Come- 
niusgescUschaft 1896); J. Lukaszewicz, O kos- 
ciolach braci czcskich w dawncj Wielkiej 
Polsce (Poznan, 1835); tyi, Wiadomosc histo- 
ryczna o dyssydentach w mic^cie Poznaniu 
(t., 1838) a Dzicjc koscioldw wyznania hcl- 
weckiego v Mal6j Polsce (t., 1853). Pak spisy 

polsk6 reformaci vubcc: Krasiiiski, Histo- 
rical sketch . . . , Fischer, Versuch ciner Rc- 
formationsgesch. . . Bukowski, Dzicjc re- 
formacyi; J. Mullcr, O souvislosti obnoven^ 
cirkve bratrsk^ sc starou Jednotou bratfi 
Seskych (Cas. C. Musea 1885); M. Beheira- 
Schwarzbach. Aus siidprcussischer Zeit (1793 
a2 1807). IV. Die Bohmischen Bruder und die 
Reformicrtcn-Gcmeindc (Ztschft dcr histor. 
Gesellsch. fiir Posen 1886). Nejlepsi strucn^ a 
souvisl^ liccni d^jin J-ty b-kt^ podavi Denis 
ve spisc »Koncc samostatnosti cesk^c, kter^ 
V pfeklad^ VancurovS s dodatky tykajicimi 
sc hi. J-ty b-kc vysel v Prazc 1893. Spisovatel 
tohoto clanku namnozc jcho sc pf idriel. Bio. 

Jednotka jest pojem znacici, ie si n6co 
mame mysliti toliko jednou. Spoji-IL sc nS- 
kolik j-tek, vznika mnohost. Die toho kzi&f 
stcjnorod>^ dil nejake veliciny, jen2 se v ni 
nekolikrat vyskytuje, jest j-kou; jsou tudiz 
tyto j-ky stejne a stcjnorod^, takie jednu 
Izc nahraditi druhou. Rozeznava se J. kon- 
krctni a abstraktni. Konkretni j. jest napf. 

1 m jako tisicina 1 km\ abstraktni j. jest 6islo 1. 
Rozdelimc-li i tuto j-ku na »i dilfl, jest kaidy 

dil — zase j-kou, jcz slovc j-kou zlomko- 



»i 



vou. K tfemto j-kam fadi se j. imagi- 

narni, t. j. "V — 1, ktcraz die Blilera znaci 
sc I. Pth. 

J-ky technickd zovou se j-ky zavcdcnc 
pro praktick^ v^poCty technick<5; viz M6- 
fcni absolutni. 

Jednotn^ dislo viz Cislo. 

Jednov (Ainsefsdorf), ves na Morave, hejt. 
Litovcl. okr. a ps. Konice; 49 d., 305 ob. c. 
(1890), pout, kostcl Nav§t. P. Marie z r. 1807 
az 1809, 3tf. sk. 

Jedniiika, prvni clcn zakladni fady 6'scl, 
z ktereho se skladaji vsechny ostatni. 

Jedo, starsi nazev nyn^jsi japansk6 resi- 
dence Tokio (v. t). 

Jedomdlioe, Jcdomilice, D6domilicc, 
ves v Ccchdch. hejt. a ps. Slan^, okr. Nove 
Stra.scci, fara Pozderi; 76 d., 456 ob. c. (1890), 
2tf. sk., lo2isko kamen. uhli. 

JedOQOhov, ndkdy D^douchov. ves 
V Cechach, hejt. a okr. N. Brod, fara Skala, 
ps. Vez u Nem. Brodu; 25 d.. 158 ob. L (1890). 

Jedonsov, ves v Cechach, hejt. Pardu- 
bice, okr. Pfelouc. fara Svincany, ps. Chol- 
tice; 32 d., 243 ob. c. (1890), pansk^ rybnik 
t. jmena. , 

Jedov, ves na MoravS, hejt. Tfebic, okr. 
a ps. NamSst, fara JinoSov; 27 d., 207 ob. c. 



174 



Jedovary — Jedovate rostliny. 



(1890), cihelna a vdpenice velkostatku nam^st- 
skcHio; sampta Nov;^ Mt^n s pilou. 

Jedovary, osada v Cechich u Ojczda 
Ostrolova, hejt. C Budfijovicc, okr. Trhov6 
Sviny, fara Sth'iov, p§. Borovany; 17 d., 99 
ob. i. (1890). 

Jedovate rostUny. Mnoh^ rostliny ob- 
sahuji V sob6 Idtky jedovatd 6i\\ jedy. Jak 
XHko jest stanoviti hranici mczi jcaem a ne- 
jedem, pon^vad^ mnohd latky v mirn^ divcc 
polity mohou byti ne§kodn6 anebo naopak 
osvczujici, ba Miivd, kdc2to jii ve v6tSfm 
mnoistvi stavaji sc jedovatjmi, tak t6i ne- 
snadno jest h'ci o mnoh^ch rostlinach, maji-li 
se poditati ieStc mezi J. r. 6ili nic. Nebof ne- 
zfidka obsahuji rostliny prudk^ho jedu tak 
mdlo, Je po2iti jich, ncbylo-li nemirnc;, noma 
za nasledek dtrdveni, nybr2 spiSc dostavuji 
se pfijemn^ lidinky driidiv^, po pfipade l^- 
^ivd. Jen s tou v^hradou Izc na pf. tabak, 
mik, iako2 i mnoh<5 rostliny \6tiv6 po^itati 
mezi J. r. Vidyf i hlizy bramboru obsahuji 
stopy prudce jedovat^ho solaninu. Oby^cjn^ 
vsak zahrnuji se mczi J. r. jen takove, jei 
ur^it^ho jedu tolik v sob£ obsahuji, 2c \\i 
mirn6 po2iti jedovat^ch 6isti zpAsobujc lidinky 
otravn^. Vym^vdnfm Izc za£ast<^ jedovatjm 
(mrtv^m) ddstem rostlinn^^m Skodn^ jich Idtky 
odniti, takt^i vafenim nebo praienim, pfi 
^cmi bud' 2c sc jedy prom6ni v latky nc- 
Skodn^, bud' 2e manipulacemi t^mi vytckaji. 
Niktere rostliny jsou ccle jedovat<5, u jinjch 
zase jen nSktere £asti, na pf . listy ncbo plody, 
obsahuji v^lu^nS ancbo pfcvlddnS jedovat^ 
princip. Tento jest ve vltsin6 ph'padd n6- 
jakj^ alkaloid obsa2cn]^ budlo vc Sfdvc bu- 
n6cn<5 ncbo ve ml^ine tekutin£, jindy jsou 
to jedovat<5 Idtky cxtraktivnf ntbo tekavc 
olejc. Za£ast(^ b^vd lidinek u blizko pHbuz- 
n^ch J-t^ch r-in t^2. Ostr<5 jsou ku pf. pry- 
sicyfniky (Ranunculaceae), omamujici lilkovitc 
(Solanaceae) a po(5i§fujici d^inek jevi prySco- 
vitt: {Euphorbiaceae), jako2 i svla^covit<5 {Con- 
volvulaceae). Podlc stupnfi jcdovatosti rozc- 
znavame: 1. prudce jedovate, 2. jedovat<5, 
3. slabe jedovate, k nim2 poditame t^2 ta- 
kov6, u kter^^ch jedovatj Adinek ncbyl do- 
kdzdn, ale jest z rdzn^^ch pficin mofn^ neb 
aspoii pravddpodobn^. Jsou to t. zv. podc- 
zfel^ rostliny. V ndsledujfcim seznamu iedo- 
vat]^ch rostlin bu(fte2 odstiny ty vyjaafcny 
pfipojenjmi znara^nky: 1. tit* 2. ft. 3. f- 
Pfipojcnd hv£zdi(^ka zna^i, 2e ta neb ona 
rostlina v nasich krajindch jest domaci 
neb aspon zdomdcn£ld, ncbo 2e se zdc p6- 
stujc. 

Houby: ttt* Clavlceps purpurea Tul. (pa- 
li(^kovicc nachovd, jeji sklcrotic zvanc^ 
ndmel). — ttt* -^wtfiiiM muscaria Pers. (mu- 
chomfirka 6 erven a, viz pfilohu Houby 
jedovatd a podezfcld, obr. 8). — tt* ^fnanita 
phalloides Presl (muchomfirka hliznata, 
viz toui pfilohu obr. 15). — ttt* ^fnanita 
pantherina Krombh. (muchomflrka tygro- 
vand, t. pfil. obr. 13). — tt* Lactarius tormi- 
nosus Fr. (r y z c c k r a v s k y, t. pfil. obr. 2). — 
tt* Lactarius rufus Fr. (m I d C n i k r y S a v ^, 



t. pfil. obr. 9^. — t* ^ctarius pyrogalus I^r. 
(ry zee palSiv]^, t. pffl. obr. 11). — fY\* Rus- 
suia emetica Fr. (v r h a v k a, t. pf il. obr, 14). — 
tt* Agaricus fascicularis Huds. (6irdvka 
siroiluta, t. pffl. obr. 3). — t* Cantharellut 
aurantiacus Fr. (liSka pomeran^ovd, t. 
pfil. obr. 7). — tt* Boletus erythropus Pcrs. 
(hfib rudotfeftov^, t. pfil. obr. 1). — 
tt* Boletus calopus Fr. (iervenka, t. pffl. 
obr. 5). •— ttt* Boletus satanas Lenz (hfib 
krvav^, t. pffl. obr. 6a, 66). ~ ttt* Boletus 
turidus Schaeflf. (kovdf, kolodSj, t. pfil. 
obr. 10). — tt* Boletus pachypus Fr. (k f i i t 
t. pffl. obr. 12). — t* Boletus piperatus Buli. 
(hfib peprn^. t. pfil. obr. 16). — t* "Sc/*?- 
roderma vulgare Fr. (pest fee obecnj', t. 
pfil. obr. 4a, 4b). 

Coniferae (jchlicnatd): ttt* '^unipc- 
rus sabina L. (chvojka, zvld§t6 mladd vfetvi- 
f ky a listy). — tt* Taxus baccata L. (t i s. 
jeho listy a vStevky, plody jsou neSkoon^). 

Alismaceae(2abnfk6vitd): 1 1* A lism a 
plantago L. (2abnfk jitrocelov;^). — 
\'\Alisma natansL. (2abnik vzpl^vavj). — 
t Alisma ranunculoides L. (2abnikpryskyf- 
nfkovitj). 

Gramineae (trdvy): t* ^o'""" temu- 
lentum L. (jilek mdmiv^, semena, a^koli 
jedovatost nov6ji stala sc pochybnou). 

Aroideae (dronovitd): ttt* Arum ma- 
culatum (dron skvrnat^, vSechny £dsti, 
zvIdSt^ oddenek). — tt* Calla palustris L., 
(ddblik bahenni, jako pfedeSl^). 

Smilaceae: tt* ^<"''* quadrifolia L. 
(vrani oko, vSechny 6dsti, zvld§t6 plod 




tiUaria impen'alis L. (febdCkkrdlovsk^). 

El" Gloriosa superba L. — tt Scilla maritima 
. (cibule mofskd). 

Colchicaceac (ociXnovitd): ttt* ^'^'- 
chicum autumnale L. (oci&n podzimni, 
vsechny ^dsti, zvld§t6 hlizy a semena). Pfi- 
loha tab. I. obr. 6. — ttt* y^ratrum album L. 
(k^^chavnicc bild). — ttt* Veratrum ni- 
grum L. (k^chavnicc (^erna, u obou ko- 
feny). — ttt Veratrum sabadilla Rctz (saba- 
dila, semena). 

Iridcac (me<^ikovitd): t* '**»* pseuda- 
corns L. (kosatcc 2lut]^). — t* ''*'* sibiriea 
L. (kosatcc sibifsk^). — t ^''" pumila L. 
(kosatec nizky). U vSech tff oddenek. 

Amaryllidcae(araarylkovitd): t*^'<«r- 
cissus posticus L. (n a r c i s e k b i I ]^) . — tt * *'^<""- 
cisius pseudonarcissus L. (n a r c i s e k 2 1 u 1 5')- — 
ttt Buphaue toxicaria Herb. Cibule posky- 
tuji Kfovdkflm jed na Sipy. 

Cucurbitaceae (d^novitd): t* Bryo» 
nia alba L. (posed bil^) a Bryonia dhica 
(posed dvojdom]^). U obou kofcn. — 
tt Afomordica balsamina (b a I s a m k a). Plody. 
V^ch. Indie. — tt Ecballium officinale Nces 
rtykvice stfikavd). Plody. ji2. Evropa. — 
\\ Cucumis colocynthis L. Plod zvany kolo- 
kvintida neb rajske jablko. Z orientu. 



Jedovate rostliny. 



175 



Coxnpositae (sloznokvet^): fff* I^- 
€tuca vbrosa L. (locika jedovati). — 
tt* Lactuca scarioia L. (locika pland). 
U obou ral^dni SCdva, zvldStfe listft. — ft ^''*- 
pis lacci-a Ten. (Skarda roztrhand). V5e- 
cky dasti, zvla§t6 listy. Z Italie. 

Caprifoliaceae (zimol^zovit^): 
tt* Sambucus ebulus L. (chebdi). Kofen a 
listy. — t* Lonicera .vylosteum L. (zimol^z 
obecD^). Bobule. 

Rubiaceac (maf inkovit^): ft Cephad- 
lis Ipecacuanha Rich. Kofen. Brazil ie. 

Lobeliaceae (lobeliovitd): ft* ^' 
belia Dorimanna L. Hobelie pot op end). 
Mledni stava vSech ^asti. Severozip. Evropa 
a Sev. Amerika. — ■f-|' Lobelia infiata L. (1 o- 
belie nadmutd). Vsecky 6asti, zvlaSt6 sto- 
nek. Kanada a Virginie. 

Asclepiadeae (tolitovit^): ft ^^cle- 
pias syriaca L. Ml^^nd $(dva vSech ^sti. 
Scv. Amerika. — ttt* Cynanchum vincetoxi- 
cum L. (tolita pospolita). Oddcnek. 

Scrofulariaceae (krti^nikovit^): 
ft* Gratioia officinalis (koni'trud). VSecky 
casti, zvlaSt6 vnaf a kofen. — ft** Digitalis 
(naprstnik). V§echny druhy, zvUst6 D. 
purpurea (niprstnik cerven^). Vsecky 
rasti. zvlistf listy. Pfil. tab. I. obr. 3. — 
t* Pedicularis paiustris L. a P. silvatica L. 
<vsivcc babcnni a Icsni). Stonky a li- 
*^y- — ttt Duhoisia Hopwoodii F. v. MQlI. 
Konc^ky v^tvi poskytuji domorodym oby- 
vatcliira Qeenslandu jed zvany piiiri ncbo 
pitAri jako stimulans. 

A p o c y n e a c : f+f Strychnos nux vomica L. 
Semcna obsahujici krut<' jed strychnin. 
V^ch. Indie. S. Ignatii Bicrg. {Ignaiia amara 
L.). Semena podobneho licinku jako pfedc- 
sleho druhu. Filipiny. S. Tieute Leschen 
<kcf upasovy). Kflra kofenova ddvd jed 
upasovy k otravoi'ani sipfi. Java. 5, Cre- 
vauxiana Bail!. MMcnd sfava poskytuje take 
sipov^^ jed urdri, jimz americti divosi Sipy 
SVC napoust^li. Francouzskd Guayana. S. Ca- 
stelnaeana na fecc Amazonske, 5. Git bier i 
Planch, na Orinoku. S. toxifera Schomb., 
Angl. Guayana; vSccky tfi poskytuji si'povy 
jed kurare. 

Solanaceae (lilkovite): ff* Solanum 
dulcamara L. (potmC^chut). Vsechny <^asti, 
zvliSt(; vnaf a plody. — ft* Solanum nigrum 
L. (1 i 1 e k c e r n ^) a pf ibuzne druhy. Vsecky 
casti jedovate. ~ ttt* ^tropa belladonna L. 
/be lad on a, rulik). Vsecky casti, zvlastc 
kofen a bobule. Pfil. tab. II. obr. 1. — tt -Vaii- 
drafiora officinalis L. (mandragora, po- 
kfin), Kofen. Zcme kolem Stfcdozemniho 
mofc. — ttt* Hyoscyam